Nejnovější komentáře
Veselá vdova
„Taková zkáza rodin Nedobylů a Bornů. Na začátku knihy to tak nevypadá, vdova po Martinu Nedobylovi, bývalá harfenistka Marie se naopak díky nečekanému dědictví po manželovi konečně rozmachuje k rozletu. Zařizuje domácnost po svém a děti si nejdřív vlastně mohou dělat, co chtějí. Metodějovi se ale hodiny hudby u učitele Emmy Destinnové nevyplatí, protože kromě kroužku začne s Emmou chodit do domu její rodiny a ve snaze udělat na ni dojem plácne nějakou politickou blbost a je odsouzen v procesu s omladinou. Jeho matka v zoufalé snaze mu pomoct se dostane až na audienci k císaři do Vídně, tou ale všechno jen zhorší, protože jméno Nedobyl není císaři neznámé, a kdyby mu ho Marie nepřipomínala, Metoděj by se z maléru nejspíš vyvlékl. Takhle dá císař pražské policii vzkázat, ať ho pořádně odsoudí, načež Metoděj ve vězení onemocní. Tak přichází Marie o první dítě. Následuje Theodorova nevydařená pěvecká kariéra, kterou mu matka stejně nepřeje a neustále ji kritizuje, protože v jejich očích dělá druhorozený syn všechno špatně, na rozdíl od chudáka Metoděje, který jí byl vždycky milejší. Třetí syn Viktor, oblíbenec největší, jí odejde k pluku a má se prozatím dobře, život mu Marie stihne špatně nasměrovat až poté, co se rozpadne Rakousko a Viktor přemýšlí, co dál. Dceru Babilu provdá veselá vdova proti jejímu přání, a jak se ukáže, tak naprosto nevhodně, za mladšího syna Hany Bornové, aniž by si o něm něco zjistila, protože prostě sama miluje Hanu Bornovou a chce spříznit rodiny. Nejlépe dopadne nejmladší Emánek, protože si najde ničím výjimečné úřednické místo, na kterém mu nic nehrozí, a z matčiny nespokojenosti si nic nedělá. Matka rodu Marie zahání pochybnosti rozhazovačností, nakupováním a pořádáním okázalých večeří. A na pozadí tohohle rodinného příběhu se rozpadá Rakousko a nastupuje první republika, čímž nastává období, kdy Mariino veselí definitivně opadá. Chce zpátky svůj blahobyt před válkou, chce zpátky svoje Rakousko s hlavním městem na úrovni, tedy Vídní. Čtvrtý díl Neffovy pentalogie už není taková zábava jako ty předchozí, čtení jsem si ale pořád dost užila.“... celý text
— Margherita_N
Mimika
„Po dlouhé době jsem sáhla pro Fitzeka a začátek vypadal slibně, později a vlastně skoro po celou dobu čtení knížky, těch kombinací bylo moc. V jeden moment jsem se až zamotala v postavách. Napětí jsem pociťovala, až ke konci, který byl zajímavý. Zajímavé i téma knihy.“... celý text
— Šárka88
Útěk z tábora 14
„Drsně napsaná kniha o drsných praktikách severokorejského vězeňského režimu, které jsou nicméně bohužel pravdivé i ve chvíli, kdy píšu tyto řádky. Je fakt, že takových svědectví je třeba si vážit, protože byť podobné situace zažívají miliony severokorejců, tak tyto ojedinělé příběhy jsou o to více fascinující.“... celý text
— Canniosh
Záře dávno pohaslá
„Příběh byl moc pěkný. Trochu mě rušil prapodivný slovosled, zřejmě doslovný překlad. Mockrát jsem se vracela a prožvýkávala se souvětími, abych pochopila myšlenku.“... celý text
— Fofinka
Poslední stínadelské tajnosti
„Krásná kniha, velmi důstojné volné pokračování stínadelské ságy s Rychlými šípy v popředí, ale vlastně i s postavami ze všech minulých knih. Potěšil fakt, že kniha má nosný příběh, a další menší odbočky, a dále pak skutečnost ohledně závažných trestných činů, které se zde taktéž vyskytují, a které zároveň posouvají knihu směrem k dospělejším čtenářům. A tento směr já osobně kvituji. Dnes už si náctiletí hoši těžko přečtou původního Foglara, takže tato kniha je pro ně tabu; kdežto pro ty, kteří se ve stínadelském prostředí orientují, tak těm bude tato kniha příjemnější s ohledem na jejich věk. Stejně to bylo u mě, určitě už by mě nevábilo původní Foglarovské čistě dětinské vyprávění, tady zapojení dívek, vztahů, rvaček a zmíněných zločinů dává knize úplně jiný feeling. Jsem přesvědčen, že byť v názvu je "poslední", tak že nejde o poslední knihu ze Stínadel (což tedy už potvrdilo vysoce hodnocené vydání knihy Život a smrt Maxmiliána Drápa, na které se teď chystám), protože pokud další díly budou směřovat tímto "dospělejším" směrem, tak za mě to je určitě počtení hodné k přečtení.“... celý text
— Canniosh
Osudný slib
„Jejda to byla jizda, uprimne jsem se opet nemohl od knihy odpoutat, proste jsem cetl a cetl a cetl….jednim slovem vyborne“
— Mirek240
Jak se zbavit lásky
„Příjemná kniha, moc milá... A přesto že tušíte, jak to asi bude, musíte prostě číst dál“
— blebuska
Dej mi pokoj
„Knížka z obyčejného lidského života různých postav...
Každý má své starosti, problémy a občas i radosti....
Jen nemám ráda otevřené konce....
Děkuji za hezkou knihu p.Štarková“... celý text
— skalek
Tři muži ve člunu (o psu nemluvě)
„Celkem milá britská klasika. Tři staří přátelé si vyrazí na dobrodružný výlet a čtenář si počte o spoustě zážitků, vzpomínek, myšlenkových pochodů, ale i anglických reálií ze současnosti i minulosti. Místy je to břitce vtipné, častěji však spíš zdlouhavé nudnými popisy. Dynamika mezi přáteli (a psem) je zábavná. Osobně bych ocenila více příběhu oproti filozofování a popisování. Ráda jsem se s touto záležitostí seznámila, ale už se k ní neplánuji vracet.“... celý text
— MagdalénaHa
Kavárna v Kodani
„Moje druhá kniha od Julie Caplin a asi stačilo.“
— ivaivaiva
Jako sama smrt
„Jak píše sám autor, tímto se vydal do hlubin vlastní, zvrácené fantazie a opravdu v tomto duchu se celý příběh odehrává. Ne že by se to četlo špatně, nechutné výrazy mne nevadí ani náhodou, ale někdy čeho je moc, toho je příliš. Jak vidím, tento druh fantazy mne moc neoslovil, osobně hodnotím tak za tři.“... celý text
— hnusák
Pani Tall Acru
„Od Laury Frantz je toto podle mě nejlepší knížka z těch 8, co jsem zatím četla.“
— ivaivaiva
Naschválníčci
„Četla jsem dětem, které to moc bavilo. I mě se příběh líbil.
Máme knihu z roku 1981, poslední kapitola 23 Vyznamenání plná titulů předsedů a výborů pro výchovu mládeže byla trochu "navíc"
Každopádně Naschválníčci palec nahoru.“... celý text
— LinVa
Sestry z Titanicu
„Sestry z Titaniku. Je moc pěkný příběh dvou sester. Střída se vyprávění čtení obou sester kapitolu za kapitolu, napínavý děj v Americe... Stojí za přečtení.“... celý text
— Blanca93
Vinice ve Francii
„Nemůžu si pomoct, ale mám pocit, že Francie autorce nějak nejde. Cukrárna v Paříži je můj nejméně oblíbený díl a Vinice ve Francii jí šlape na paty. Příběh tak nějak plyne, stránky ubíhají a nic moc se neděje. Úklid velkého sídla, vaření a přípravy na velkou událost, to už tu bylo ve Skotsku. Doufala jsem, že se třeba něco dozvíme o výrobě šampaňského, ale nene. Navíc jak píše martini.ce, v textu byly faktické chyby a nebylo jich málo. Vadilo mi toho mnohem víc, ale nechci tady spoilerovat. Vím, že Julie Caplin to umí rozhodně i lépe, proto tentokrát jen 3 hvězdičky - romantika, co neurazí, nenadchne.“... celý text
— Anor505
Stříbrná planeta
„Tahle kniha ve mně zanechala neuvěřitelně silný dojem. Četla jsem ji opakovaně a nedala bych ji za nic. Potvrdila to, co mi napsal kdysi do památníku táta: Neber si muže jiné národnosti!“... celý text
— Pebra
Rodinné povídky
„Oddychové čtení, z osmi povídek jedna nepřečtená, jinak dobré.“
— J&B
Cesta za láskou
„Nejsem cílová skupina, ale i přesto se mi kniha moc líbila a trochu jsem se v ní i našla. Mimochodem nádherná obálka a moc hezky napsané.85%.“
— Olous1
Shuggie Bain
„Smutný příběh jednoho malého kluka. Zbytečně zdlouhavě popsané excesy matky alkoholičky. Ze začátku těžko se začíst, ale posléze nabere příběh lepší spád. Kniha dobrá, ale mezi top knihy neřadím.“... celý text
— J&B
Záhir
„Autora mám ráda, ale tohle bylo celé nějaké utahané a dokola...drobnost, co si nesu je myšlenka adaptace..za mě dobrá...“
— capar
Vzdorující královna
„Tuto sérii čtu jedním dechem, snad ještě nikdy jsem neměla tak rychle přečtenou knihu a s velkým napětí se vrhám na další díl“
— Helena Lacková
Helenino manželství
„Knihu jsem našla u kontejneru na papír a bylo mi líto ji tam nechat moknout. Netušila jsem,že se knížky tohoto typu ještě vydávají.Prečetla jsem, žádný zvláštní zážitek nemám, i když všechno dobře dopadlo. Doporučuji těm,kdo mají rádi filmy pro pamětníky a červenou knihovnu.“... celý text
— Monika1717
Umění vytvářet vzpomínky - Jak si užít a zapamatovat šťastné okamžiky
„Moje pocity z knihy naprosto vystihuje předchozí komentář.
Čtení o hygge mě bavilo o něco víc, ale grafickou stránku jsem si užila stejně.
Ještě přidám myšlenku/větu, která zaujala mě: Najděte si horu, která stojí za pokoření.“... celý text
— Hanathor
Dítě prachu
„Tento příběh je opět WOW. Těžký to byl život narodit se vietnamské ženě a americkému vojákovi. V zemi, kde barva pleti je hodně důležitá a mít jen trochu odlišnou barvu kůže se trestá chudobou a odsouzením. O to horší je potom touha po identitě a poznání, kdy ne vždy skončí happyendem. Velmi silný příběh o hledání nejen sama sebe.“... celý text
— Abikk
Noční směna
„Pracuje u policie jako Bosch, chová se jako Bosch, iniciálu má jako Bosch a není to Bosch. Je to Reneé Ballardová. Jinak vše probíhá přesně ve stylu Connelly/Bosch, takže detailní sledování důsledné, nevděčné a zdánlivě nekonečné policejní práce je zaručeno. Autor si neodpustil vsunout velké téma doby: maximální vstřícnost k muži, co se cítí být ženou, jehož/jejíž konkurenci by ženy sportovkyně asi moc neocenily.
Na další pátrání s Reneé už se těším jako náš Harry na piškot.
85 % (aktuálně 268 hodnocení s průměrem 84 %).
…
Lístečky, které sepsali policisté s Ramonou Ramone, obsahovaly z velké části totéž a informace z nich už Ballardová měla. Z některých vyčetla víc o osobnosti policisty, který výslech vedl, než o Ramone. Jeden policista napsal: Doprdele, vždyť je to chlap!...“... celý text
— mi-380
Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku
„perfektní rozhovor, určitě se ke knížce v budoucnu vrátím“
— surfrider_
Historické drama volyňských Čechů
„Opravdu zajímavá a velmi čtivě napsaná kniha.
Čtenář se dozví spoustu zajímavostí.
Člověk se ani v nejhorším snu nedokáže představit co museli prožívat za hrůzy, a to jak muži na frontě tak ženy v "zázemí" .
Určitě je to nejzajímavější kniha kterou jsem na toto téma četla, pominu-li beletrii.“... celý text
— Katka2382
Host
„Velmi čtivé a napínavé. I když
mi už ta maloměštácká rodinka lezla krkem, tak na konci se vysvětlila unylost a nudnost těch osob. V rámci žánru opravdu dobré.“... celý text
— martineden
Zkáza a naděje
„Třetí díl je nejlepši z celé série. Alina s Malem mě tu štvali daleko míň jak v předchozích dílech, ale pořad jsem těmto dvěma hlavním postavám moc na chuť nepřišla. Daleko zajímavější jsou snad prakticky všechny ostatní postavy. Hodně mi přirostl k srdci Harshaw se svou Mačičkou a tak mě jeho konec rozsekal nejvíc. Jinak celý ten svět je super a baví mě, jak ho autorka vymyslela, ale některé ty dialogy a chování postav to celé strašně shazují.“... celý text
— Thespia
Konečně rozumné slovo
„Trocha humoru nikdy neuškodila...“
— KnižníMág