Nejnovější komentáře
Ti, co se v prach obrátili
„Z knihy jsem byla velmi nadšená, moc mě to bavilo.. Děj rychle plynul, občas lehce mrazilo, z Orly i duchů ;-) Každá autorčina kniha je skvělá a už se těším na další :-) Souhlasím s komentářem uživatele Slezadav, napsal to moc hezky a výstižně :-)“... celý text
— Martiiiik
Chalupa
„Příběh dvou zcela odlišných žen, které spojuje jediné. Stejný muž. Šlo o vcelku banální příběh, ale musím přiznat, že se mi líbil. Dobře se mi četl, nejspíš proto, že byl ze života, všední, obyčejný - takový, jaký může zažít kdekdo z nás a proto je to tak blízké.“... celý text
— boeink
Muž bez tváře
„Po delší době jsem sáhnul po knize mého oblíbeného P.M. a byl jsem odměněn skvělým příběhem. Skokem jsem se přenesl do doby, kdy telefon fungoval jenom zapojený drátem do zdi, letenky byly papírové a vrcholem komunikační techniky byl telex. A to zoufalství, když se dva lidé minuli a nemohli se nějak spojit... Zápletka je umně upředena a udržovala mě až do samého konce v napětí. Takže všechny hvězdy jsou zasloužené a mě překvapuje nízké hodnocení 76 % od 181 čtenářů.“... celý text
— Boby17
Rimanka a kvádsky kráľ
„Technicky by som tejto knihe mohla všeličo vytknúť. Najmä však to, že si v niektorých momentoch vyžadovala väčšiu opisnosť. A určite by som našla aj niečo iné. Pre mňa je však dôležité to, že si ma získala prakticky prvými vetami a nepustila ma, až kým som to celé nedočítala. Krásny jazyk. Zaujímavo vystavaný svet, ktorý možno je a možno nie je skutočný. Politika. Intrigy. Úklady. Ale aj božstvá v neustálom zápase o svojho veriaceho.
Jediná skutočná chyba je teda to, že nemám pokračovanie.“... celý text
— LiliDarknight
Muž, který se nechtěl vrátit domů
„Knížka mě nenadchla a docela i zklamala. Ze začátku to vypadalo, že se bude jednat o zajímavý nemocniční příběh, ale asi po polovině čtení jsem se už notně nudila, text byl rozvláčný a vlastně vyústění celého děje mě už příliš nezajímalo.
Je to jedna z knih, na kterou si po krátké době ani nevzpomenu.“... celý text
— Jája92
Smrt nechodí pěšky
„Příběhy odehrávající se ještě za socíku jsou příjemnou čtenářskou oddechovkou. Autorka umí velmi zručně vykreslit prostředí, charakteristiku postav i jejich vzájemné vztahy. Nejvíc mě zaujala povídka Děti a smrt, která zajímavě graduje odhalením nečekaného viníka. Oceňuji tu především tah na branku při rozvíjení děje povídky.“... celý text
— Iki1
Elegie zapomenutých bohů
„Druhý díl Balady mrtvého světa, kterou jsem zařadila mezi své 3 nejlepší knihy za rok 2023. V důsledku čehož jsem měla od Elegie velmi vysoká očekávání.
Kniha stojí v první řadě na skvěle vybudovaném světě. Kontinent rozdělený na dvě části, přičemž jedna připomíná viktoriánskou Británií a druhá anglosaskou Anglii s magií navíc. Atmosféra Starého světa je v obou dílech top.
Magický systém a jeho fungování i svět a jeho kultura, vše je za mě skvěle promyšlené, přesto tu bylo pár věcí, co jsem nepobrala. Ale možná byl na vině jen můj unavený mozek.
Postavy jsou sympatické, hlavní hrdinka Robin je vědkyně s dobrodružnou povahou Indiana Jonese. A zaporák má něco do sebe, není to takový ten týpek, co je zlý, protože je zlý.
V knize je i trocha romantiky, ale opravdu jen trochal - což mi nijak nevadilo, tenhle román stojí na něčem úplně jiném.
A máme tu i zajímavé nastínění problematiky kulturních rozdílů.
Teď mínusy. Jak už jsem řekla, pár věcí jsem nepobrala - a pár věcí vyznělo do ztracena, např. některé motivy z prologu.
Plus autorka má styl, který nutí k pomalejší četbě a místy mi úplně nesedl.
Celkově je ale Elegie skvělá kniha, kterou mohu doporučit všemi deseti!“... celý text
— JulieB.
Cesta kolem světa za osmdesát dní
„Verneovky zbožňuju a jsem ráda, že jsem se konečně dostala k této. Už jako malá jsem milovala ten animovaný film a koukala na něj tolikrát, že to už nedokážu spočítat. Proto mi možná trošičku dělalo problém si postavy představovat jako lidi. Přednes byl skvělý a příběh mě úplně pohltil. Děj hezky plynul a postavy byly sympatické, i když Passepartout mě místy dost vytáčel. Kapitoly opět nebyly očíslované, takže jsem si je na začátku musela opět očíslovat.“... celý text
— ElessaRiverbow
Láska na hraně
„Mně se to moc líbilo. K postavám jsem si vytvořila vztah, kluci byli sympaťáci a bavil mě vývoj Tiernan. Překvapilo mě, že erotických scén bylo v tak dlouhé knížce jen pár, ale zato byly hodně intenzivní. Líbí se mi, že ten příběh není jen o sexu, ale i o životě v horách, vyrovnávání se se ztrátou a sebou samotným, hledání domova. To prostředí Colorada a hor mě fakt moc bavilo.
Co se mi nelíbilo, tak ukrutně špatný překlad a epilog. Ten už na mě byl moc sluníčkový a přišlo mi, že se do příběhu vůbec nehodil. Byla bych spokojená, kdyby příběh skončil poslední kapitolou.“... celý text
— BeeShifer
Alicina síť
„Po dlouhé době zase jeden historický román založený na skutečných událostech. Přiznám, že jsem měla chvílemi trochu potíže číst dál, tak nějak to všechno ve mě vyvolávalo lehkou "podzimní depku", párkrát jsem i uvažovala, že knížku na nějaký čas odložím.. Ale pak vyprávění dospělo do určitého bodu a nešlo přestat číst! Výborně propracovaný příběh, časem se určitě poohlédnu po další autorčině knize.“... celý text
— Lofda
Dáma a tučňáci
„Pěkná kniha (")>“
— cipperka
Carpe Diem - Reedice
„Bohužel, nedokážu souhlasit s většinou hodnocení přede mnou.
Do strany 250 popis výcviku pěchoty. Jsou dopodrobna, ale jakože dopodrobna včetně přesunů z bodu A do bodu B popsány několikrát dokola podobné situace, dozvídáme se snad i jak si s nadsázkou každý den branci zavazují tkaničky u kanad....
Neřeknu kdybych byl nepolíbený podobnými filmy typu Full metal jacket a četl o tom poprvé, tak by mě to zaujalo, ale takhle to pro mě bylo mlácení slámy....
Ale řekl jsem si, vydrž to, pak se to třeba rozjede. Ale ouha, po prvním výcviku přichází další specializovaný výcvik, má vnitřní struna se napíná, a co přichází poté? Epizoda jak dostanou nové buginy a opět "výcvik" v terénu! Pak přichází mezihra v podobě popisu nočního výletu do místních barů a nakonec jsou díky bohu povoláni do první ostré akce, která je velmi dobře čitelná, dobrý nápad s prostředím na planetě a jako povídka by to bylo vynikající....
Ale je to jen záblesk, de facto, nemám pocit, že se rozvíjí nějaký hlavní děj a po návratu na základu opět popis nočního výletu opět do hospod a pozor změna pro oživení - do bordelu....
A když mají být povolání na straně 450 do další akce a já zjišťuji, že než se tam dostaneme, tak autor opět dokola podrobně popisuje vybavení, balení a nalodění a já už přecházím na systém čtení 5 slov z každé strany a zjišťuji, že mi nic neuteklo, tak to balím.... Moje za život třetí nedočtená kniha....
A přitom je to škoda, kdyby kniha měla o 300 stran méně, dějovou linku lépe vybudovanou a čtenář neměl pocit, že odskočení hlavního hrdiny na záchod je na 5 stran, tak by to byla dobrá kniha. Už při předchozí knihy Planeta mezi dvěma slunci jsem měl pocit, že je autor snad placený od slova, ale tam to táhl děj. Tady ne.
Dávám 2/5.“... celý text
— Sitth
Vetřelec
„Líbilo,ale ten závěr mě otrávil.“
— Evka27
Pan Kdybych hledá kamaráda
„Kratičká ztřeštěná knížka, která vzdává hold našemu krásnému jazyku. Je zdarma tady ke stažení na Databázi knih a krásně padne hned do dvou letošních čtenářských výzev (Kniha, která má v názvu “kdyby a Kniha od držitele Ceny Jaroslava Seiferta). A k tomu roztomilý pejsek? No jasně, že jsem sáhla právě po tomto roztomilém příběhu. Na to, že je kniha příběhem o stáří a osamělosti a pokusech z té samoty vyjít, mne dokázala pobavit a vlastně i pohladit na duši. Hledání kamarádů není jednoduché a já jsem ráda, že pan Kdybych toho svého našel.“... celý text
— jitka_dankova
Čarodějky na cestách
„Četlo se to výborně, i když konec se mi trochu zamotával. Připadal mi zkomplikovaný. Třeba bez Soboty by se to klidně obešlo. Nebo Casanovleza. Ale možná mi jen něco uniká.
Nejsou tu ale jen o komické situace a vtipné hlášky. Třeba z osudu vnitřně ztrýzněného vlka doslova zamrazí. A Genova mi připomněla komunistickou diktaturu a tyranii, kdy je na první pohled vše velkolepé, čisté a krásné. Ale kdo to kazí a není veselý a šťastný, tak toho čeká kriminál nebo ještě něco horšího.
Čekal jsem taky, že se v závěru nějak zapojí ti, kterým čarodějky po cestě pomohly. Tak to přece v pohádkách bývá. Takto byli trpaslíci ze závalu nebo město sužované upírem jen krátké epizodky bez dalšího kontextu.
Jinak Magráta je i nadále moje favoritka.
"Komu říkáš panna?" rozčílila se Stařenka Oggová :)“... celý text
— eltondo
Alfa Savci: Vampyrismus
„Slušná ujeťárna :D.
Občas jsem se ztrácel ve jménech a někdy na mě počet vulgarismů působil trochu na sílu, ale jinak jsem si čtení opravdu užil. Autor je rozený vypravěč a styl, jakým je to napsané, je skvělý a perfektně se ke knize hodí.
Skvělá oddechovka!“... celý text
— Gronny
Dům duchů
„……. A pak se k moci dostali bastardi.“
— evask
Totožnost
„Pro mě je to průměrná novela. S novelami, které Milan Kundera napsal v 90. letech francouzsky a teď se postupně vydávají u nás, se mi opravdu nejvíce líbilo Nevědění. Třeba mě ještě příjemně překvapí Pomalost. Myslím si, že panu Kunderovi šlo nejlépe vykreslovat a vracet se k české společnosti.“... celý text
— BarboraSalome
Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu
„Zábavně, čtivě napsané. Postavy jsou vykresleny minimalisticky, přesto jsou živé a věrohodné, nečernobílé. Zajímavé romantické linky s různorodými muži (a ženou?), které působí jako sám život, nikdo není dokonalým ,,mužem jejího života," přesto na všechny vzpomíná s určitou láskou.
Na to, o jak hrozných událostech kniha pojednává, to vlastně není až zase tak depresivní, možná díky postavám zemřelých, které hlavní hrdinku chrání a dávají jí naději i v těch nejhorších situacích.
Konec byl trochu moc zrychlený v poměru ke zbytku knihy.
Největší emoce, kterou ve mě kniha nakonec vyvolávala, byl vztek. Nenávidím křesťanství.“... celý text
— eliska2669
Mariňáci
„Moje první kniha od Roberta Fabiana. Pomalejší začátek, tajemno, člověk neví, co se to vlastně děje a pak dlouhá akce. Military sci-fi jsem nikdy úplně nevyhledávala ale tohle mě teda HODNĚ bavilo!“... celý text
— DandyN
Kráľovstvo podsvetia. Druhá časť
„Nebudu dávat hvězdičky, nechci otrávit autorku od dalších děl, protože tady je veliký potenciál na velké věci.
Nejsu odborník můžu jenom popsat své pocity, názory.
Popravdě jsem se těšila na další díl, na zvraty a odpovědi.
Čtu, čtu jsem v půlce a teď si říkám, tady bude jistě něco, nějaký zvrat, napětí, (jedna vražda za oknem ok) a ono nic. Čtu dál, dávám šanci a pořád nic. Jenom jejich nějaké dohady, sex (chválím).
Na konci teda nějaké to napětí a vyústění bylo.
Pro mne na mafii je to málo.“... celý text
— Rudana
Sedm metrů čtverečních
„Opět jedna série u které jsem rád, že už je u konce. Tohle bylo hodně nepovedené. Spatlanina ze všech předešlých případů, plácají se od ničeho nikam, mraky jmen o kterých člověk neměl ani ponětí a najednou hýbou světem. Spousta keců okolo s ten neustále zmiňovaný covid a lockdown...únavné. Jasně, spousta lidí bylo prodělaných strachy...ale proč to neustále zmiňovat??? Prodejnost?
Jak se mi první díly líbily, tohle je těžký propadák a Carle, díky a stačilo. 55%“... celý text
— Timkim
Černá tma zapomnění
„Ze všeho nejvíc se cítím vyčerpaný. Dotáhnout to do konce nebylo vůbec jednoduché a v tomhle je to za mne stejné jako ostatní Barronovy romány. Tohle je další důkaz, že povídky a romány jsou úplně jiná disciplína a vyžadují taky jiný talent. Barron je geniální povídkář, ale bohužel jen průměrný romanopisec.
"Černá tma zapomění" má na jednu stranu našlápnuto, aby byla výborná. Jsou tam místy obrazy a vize, které Vás dostanou do kolen, ústřední mýtus je fajn, hlavní postavu Dona si prostě oblíbíte, a i ty vedlejší postavy (byť většinou hrají jen epizodní role) jsou zajímavé a dobře napsané. Tíživá atmosféra je takřka hmatatelná, Donova nejistota o tom, co je realita a co jen výplod horečnatého snu, jeho pochybnosti nad vlastními vzpomínkami, strach z toho, že ho zrazuje vlastní mysl, to vše by si zasloužilo absolutní hodnocení. A, jak jsem psal jinde, tohle málokdo umí napsat tak dobře jako Laird Barron.
Jenže, pak je tu to "jenže". Příběh sám plyne strašně pomalu, obsahově je to materiál tak na povídku, čemuž odpovídá i poměrně náhlý konec a vyloženě povídková pointa. Opět je to celé strašně pomalé a stejně jako romány s Izajášem místy až nudné, takovým tím Dickensovsko-Dostojevským způsobem:), kdy víte, že čtete velkého spisovatele, ale nebaví Vás to.
3,5*“... celý text
— het2
Věci, na které nastal čas
„Jsem jedina, komu ten pribeh pripadal trochu desivy? Myslim, ze tohle je bohuzel realita mnoha rodin/partneru, ze spolu malo komunikuji, nerikaji, co si opravdu mysli a nerozumi si.
Jinak kniha se cte moc dobre, klidne by jeste mohla pokracovat, ten konec je moc otevreny.“... celý text
— Dietwithstyle
Cesta je cíl
„Kraťoulinká, poeticky láskyplná, obrázkomilující kniha. O čem je? No přece... Cesta je cíl.“
— lucakuca
Až uvidíš moře
„Tak tato kniha pro me byla obrovskym prekvapenim, necekala jsem od ni nic a moc se libila... Pribeh obycejnych lidi z obdobi valky me zaujal asi vic, nez pribehy znamych "postav"... Dlouho budu na knihu vzpominat a doufam, ze dalsi pribehy autorky budou stejne hezke..“... celý text
— PetaZ
Lovci Duny
„Oproti předchozím dílům je toto pokračování znatelně jednodušší na čtení - aniž by sága ztratila na kvalitě. Syn má zkrátka jiný rukopis než otec.“
— Radous
Kniha o
„Antologie, která mi pomohla (snad) ve zdraví překonat covid.“
— Afilada
Sběratel dětí
„Já tak nemám ráda, když si někdo plete pojmy sériový a masový vrah... ale budiž tedy.
Příběh začal určitě dobře, ale ten dlouhý italský úsek mohl být opravdu kratší. Na druhou stranu to bylo čtivé, což nemůžu knize upřít.
Konec byl za mě dost rychlý a některé otázky nevyřešené. Co se například stalo s Allorou?
Každopádně to stojí za přečtení, za trátu času to opravdu nepovažuju.“... celý text
— Mišelínek
Zázračný medailon
„Tentokrát mě překvapila osoba zločince, jinak se trochu rozvinula dějová linie osobního života Zdíka, zkušeného muže, který ztrácí iluze a je těžký realista, představuje se svět duchovenstva, nepochopitelné bylo pro mě chování vůči Johaně, tady to byla v příběhu zkratka ke škodě méně propracovaná.“... celý text
— alabra