Nejnovější komentáře
Srdcová královna
„Stejně jako většinu zde mě zaujala obálka, jen narozdíl od ostatních jsem neměla problém se orientovat v čase a postavách a konec mě překvapil - já bych nedokázala být tak benevolentní, potřebovala bych více času“... celý text
— sarka5148
Průvodce pražskou archeologií - Památky známé, neznámé i skryté
„Jedním slovem: skvělé.
Doplněno: Teď jsem zjistil, že se svým komentářem nejsem vůbec originální :-).“
— sarkafarka1900
Láska & gelato
„Hledání odpovědí z deníku zemřelé matky v italské Florencii. Tenhle dívčí románek jsem už dvakrát odložila a nebýt toho, že se hodil do letošní čtenářské výzvy, tak bych ho nikdy nedočetla. Děj se hrozně vlekl, rozhovory postrádaly vtip a něco "navíc". A ta zápletka? Přílišná snaha vykřesat z ničeho trochu zmatků a zvratů jako ze španělské telenovely... no bylo to fakt hrozné. Tiše jsem úpěla nad tím, proč si proboha hrdinka nejdřív s tátou nepromluví. A nebo aspoň proč ten deník nepřečte celý najednou. A romantická linka? Neměla jsem z ní dobrý pocit. Neměla jsem ani dobrý pocit z toho, jak tahle mladá americká dívka přistupovala k objevování Itálie - mizivá snaha o naučení jazyka, vyhledání jen dalších amerických dětí, no bylo mi za ni spíš trapně.“... celý text
— jitka_dankova
Nejsem jako džbán
„Silný příběh a je o to mrazivější, když si uvědomíte, že tohle se dělo a není to tak dávno.“
— sarka5148
Bouřlivá doba
„Politika je samozřejmě nedílnou součástí nejen této neklidné doby, ale už ji bylo možná až příliš. Ačkoli fanatické přesvědčení je zde ukázáno velmi dobře. Díky tomu se zde trochu ztrácí příběh hotelu i Elitabeth.“... celý text
— Aranel15
Millennials
„Úchvatné. Vynikající. Smutné. Pravdivé. Veselé. Jednoduše všeříkající. Originální hra s písmenky i se slovy. Za mě naprostá dokonalost!“
— saba98
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
„Zajímavé a trochu jiné než rozhovor s panem profesorem Benešem. Nicméně jak už zde zaznělo, nečíst po večerech, nebo skončíte nad ránem. Zajímavé příběhy, postřehy a pozor Marek má instagram @dvorak155. Doporučuji. A to už spát nepůjdete vůbec. Děkuji“... celý text
— brabofka
Dům v olivovém háji
„Příběh krásný, jen mi vadilo, jak se Maria zbytečně trápila a bránila se dlouho tomu, aby řekla milovanému muži, co k němu cítí. Dělala rychlé závěry, místo aby se prostě zeptala“... celý text
— sarka5148
Zahrada slibů a lží
„Tak jako se lepší příběh, lepší se styl psaní. Prozatím mě bavilo nejvíc“
— Mathiola8
Italské léto
„Slaďáček i příběh k zamyšlení. Krásné propojení tří generací a všechno se odehraje v Itálii, aaaach“
— sarka5148
Dítě na nástupišti
„Poslouchala jsem jako audioknihu, kniha byla krásně namluvená. Příběh byl zajímavý, smutný, osudy některých postav tragický. Poslech jsme si užila, ale některé věci mi přišly zbytečně moc vykonstruované. Knihu hodnotím pozitivně 4*.“... celý text
— Mi-šu-le
Stín větru
„Od prvních stránek můžeme v knize číst spoustu odkazů na jiná literární díla, což velmi oceňuji. Příběh mě okamžitě vtáhl do děje, nechybí v něm napětí, láska ani smutek. Příběh o tom, jak jedna kniha může změnit život několika lidem.“... celý text
— ckamusa
Vladař
„O slavném období Medicejů ve Florencii si vždycky ráda něco přečtu. V klasice Vladař ale nejde jen o ně, i když k příkladům využiti jsou. Autor v knize rozebírá různé způsoby vládnutí a spravování státu. A to velmi věcně, ale zároveň ne suše. Spis to není dlouhý, ale obsahuje všechno podstatné i všechny hlavní výhody a nevýhody jednotlivých způsobů. Autor využil vlastní zkušenosti z panovnického dvora a přehled o světové politice. Super, doporučuju velmi, i jako audioknihu načtenou Igorem Barešem.“... celý text
— Margherita_N
Případ vdovy Lerougeové
„Četla jsem to, protože by se mělo jednat o první detektivní román vůbec. A je to fakt detektivka v moderním slova smyslu, ze které pak vycházel Conan Doyle při psaní Sherlocka Holmese, taky z toho důvodu jsem se ke Vdově Lerougeové dostala. Je to dobře a poutavě napsaný, a pokud milujete Sherlocka, tohle je přesně ten styl. V příběhu jde o legitimní a nelegitimní šlechtické potomky, o plánovanou záměnu novorozených dětí, která vyústila ve vraždu. Bavilo mě to velmi, už jsem rozečetla druhý roman v sérii.“... celý text
— Margherita_N
Hattrick
„Tak musím říct, že první díl byl o hodně lepší než tenhle.Asi bych se bez něj obešla,nebylo tam nic zajímavého až na ten konec.Tak snad další díl bude lepší“... celý text
— Ála1968
Mezi dvěma ohni
„Autora Goffu jsem objevila nedávno a zatím jsem přečetla 3 díly. Čte se velice příjemně, příběhy jsou napínavé a blízké nám díky českému prostředí. Miko Syrový je sympaťák.“... celý text
— Blanka586
Skleněný muž
„Už jsem se chtěl radovat, že v knize není žádný podstatný logický renonc, ale na poslední chvíli ho autor dokázal vytvořit. Aby Leo během několika málo desítek minut dokázala sehnat vrtulník se zásahovou jednotkou, když předchozí akce zásahové jednotky byla skončena a tým rozpuštěn před několika hodinami a navíc se v tu chvíli nacházely kdovíjak daleko od místa problému, tak to nedávalo smysl.
Jinak to celkem šlo, ale vadily mi moc krátké kapitoly. Než jsem se pohroužil do četby a naladil na aktuální děj, byl konec kapitoly a skok jinam. Při četbě Pána hory jsem tento dojem neměl. Teď jsem ovšem nahlédnutím do knihy Pán hory zjistil, že délka kapitol je v obou knihách počtem stran srovnatelná. Proč tedy ten diametrálně rozdílný pocit z četby? Zásadní rozdíl mezi oběma knihami je, že Skleněného muže napsal autor tak, že pachatel je známý už okolo konce první třetiny knihy. De la Motte se totiž pokusil napsat hlavně thriller a na klasickou detektivku v podstatě rezignoval. A výsledek není to pravé ořechové. 3,5 hvězdičky, kvůli tomu renoncu s vrtulníkem zaokrouhluji dolů.“... celý text
— sarkafarka1900
Dynastie
„Dynastie opět nabídla intriky, bitvy, zvraty a hodně středověké surovosti ve velmi čtivé formě. Oceňuji, jak Conn Iggulden zvládne divákovi představit důležité bitvy anglických dějin, aby vše působilo tak, že jednotlivé postavy mohly takto opravdu v daný den jednat. Předešlé 2 knihy jsem hodnotil 4*, ale zde přidávám pátou hvězdičku za výbornou druhou polovinu knihy, kde nastupuje na scénu postava Alžběty Woodvillové. Výborný historický román.“... celý text
— PPardinio
Smrt na druhém břehu
„Autor nezklamal a opět byla kniha pěkný detektivní příběh s napětím i humorem.“
— 4xbabča
Radikální potřeby
„Banger!“
— Luna0616
Kosmonaut z Čech
„Co napsat nového? Mě se styl vyprávění líbil, což usuzuji z toho, že mě to nebavilo a přesto jsem to dočetl. Bohužel nejde o sci-fi, ale o nedotaženou psychologickou sondu, o snahu napsat něco po přečtení vztahové příručky.
Ale jak píši, kupodivu se mi to četlo dobře, takže až pan Kalfař dospěje, mohl by napsat opravdu dobrý román.“... celý text
— Boldrick
Skutečné zločiny na Ostravsku 2
„Skvělé sepsane případy.. Velká spokojenost.. Pro fanoušky True Crime - Must Have :D :D“
— eM.017
Děsy první republiky
„Bizarní, ale zajímavé. Takový horor po Česku. Autora jsem si objevil díky literární historii tajné služby a tak mne zajímalo, co píše dál. Pobavilo, i díky bohnickemu hřbitovu, který jsem párkrát navštívil. Některé povídky jsem čekal, že skončí podle Lovecrafta, ale bohužel byly tu přechody do jiných světů.“... celý text
— kuruteku
Stmívání
„Tak tenhle dil byl cely v očekávání, co se vlastně stane a konec me překvapil i když jsem cekala někoho jiného, tak uvidíme.“
— Lusa
Drak, jenž čeká
„Zajímavá knížka, zejména pokud máte alespoň maličko povědomí o anglických válkách růží, o renesanční Itálii a nezaškodí ani něco málo o Byzanci. Není to úplně podmínkou, ale čím víc toho v hlavě najdete, tím víc si to užijete :)
Pro mě to bylo překvapení, autora jsem neznal a česky od něj vyšla jen nějaká ptákovina ze Star Treku. A najednou taková propracovaná fantasy z alternativní renesance, kde nikdy nevznikla křesťanská Evropa a hlavní politickou sílou je pohanská Byzanc. Ve válkách se tu angažují čarodějové, kteří si nezadají s Merlinem a být upírem je v podstatě jen takové malé společenské fau pas. Jinak je ale tenhle svět hodně blízký tomu našemu, vystupují tam postavy, které známe z naší reality - potkáte se s rodinou Medicejských, Savonarolou, Jindřichem Tudorem či s Richardem III. A taky se konečně dozvíte, co se stalo se dvěma syny Edwarda IV.
Za mě opravdu hodně dobré a kdyby to šlo, řekl bych si o nášup.“... celý text
— Finn69
S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje
„Čekala jsem milé vyprávění dětského herce o natáčení Harryho Pottera. Toho je sice v knize hodně, ale jejím druhým velkým tématem je to, proč snad všechny celebrity píšou své životopisy, tedy drogy a léčebna. Tom měl vážně ve třiatřiceti letech za sebou tolik životních zkušeností, že to na knihu vydalo, osobně bych si ale vystačila se čtením o zákulisí Harryho Pottera. Možná proto, že jsem poměrně nedávno četla životopisy prince Harryho a Matthewa Perryho a teď jsem jen si říkala, cože, i ty, Draco?
Co mě překvapilo, je, že Toma Feltona nejspíš miluje Emma Watson a on ji. Knihu uvádí její předmluva, kde Toma opěvuje jako jednoho z nejlepších lidí, jaké kdy potkala, vyzdvihuje jejich vzájemné výjimečné pouto a přitažlivost, která je prý tak viditelná, že se jich lidi neustále ptají, jestli spolu někdy něco neměli, aspoň v opilosti. Emma Watson chce možná čtenářům knihy mrk mrk naznačit, že spolu opravdu něco měli. Následně se Tom rozepisuje o tom, jak ji poprvé potkal už na konkurzu, jak spolu uprostřed noci točili scénu s Hagridem v lese a ona tam mezi natáčením spala pod stromem, nebo taky jak mu v jednom z dalších dílů měla podle scénáře dát pěstí a fakt se jí to povedlo. Následuje pasáž o tom, jak za ním jako už za dospělým jezdila do jeho domu v Los Angeles na návštěvu. Ty jo, a já měla dodnes za to, že Dramione jsou jen ujeté fanfikce. Jinak je ale zajímavý, že Tom Felton se aspoň krátce zmíní o většině hlavních potterovských herců a o všech mluví hrozně hezky. Všichni jsou úžasní, inspirativní, výjimeční, od všech se toho tolik naučil. Z jeho vyprávění se zdá, že herci byli fakt prototypy svých postav, on sám si rozuměl s těmi dvěma, co hráli Crabbeho a Goyla, a kdyby herce Crabbeho pro průšvihy a vzrůstající nezájem o natáčení nevyhodili, byli by pevná trojka až do konce. Felton sám přiznává, že konkurz nejspíš vyhrál proto, že působil jako drzej kluk už proto, že na rozdíl od ostatních natěšených dětí přišel nepřipravenej a nevěděl, co je to Harry Potter. A tak si režisér řekl, jo, tohle je ideální Malfoyovic synek.
Pro fanoušky Harryho Pottera je to suoer čtení, se spoustou zákulisních informací. I když, jak jsem psala na začátku, Feltonův životopis není jen o HP, pořád dostal v knize největší prostor. A oceňuju osobnostní vývoj autora :)“... celý text
— Margherita_N
Venomův ostrov
„Tak pomaly, ale isto ideme do finále. Čo je realita a čo fikcia? Čitateľ musí dávať veľký pozor, aby to rozlíšil a dal pozor. Veľmi dobrá bola linka odohrávajúca sa na ostrove, aj s Dylanom a jeho schopnosťami ako aj samotný záver a teda príprava na príchod Knulla. Nechýba v tomto komikse ani tyranosaurus rex! Takže si myslím, že každý si príde na svoje. Odporúčam a vrhám sa na posledný diel.“... celý text
— mirec88
Jeden po druhém!
„Opět téma do letošní výzvy, tentokrát ne o válce. Beru téma 13. za splněné.
Tuhle knihu, která vyšla letos, jsem si vzala k moři. Ne úplně k němu, ale s sebou do batohu, kdybych náhodou neměla co číst. Na letišti při zpáteční cestě jsem jí otevřela a skvěle se mi vyčistily buňky v mozku. Tohle je něco tak neskutečně krásného, že by to mělo být ve všech knihovnách! Co na tom, že jde o krátký dětský příběh, hlavní je myšlenka příběhu. Ta je opět zpracovaná skrz zvířata a neobvyklé situaci, které musí čelit.
Vajíčko, o které se nemá kdo starat, zvířecí přátelé, kteří neví, jak se zabavit při nudném odpoledni.
Jednoho dne vajíčko praskne... u koho bude bydlet a co s těma slupkama?“... celý text
— simca9342
Nevermore Baltimore
„Chceš do Baltimoru?
Vykutej v sobě spoustu vzdoru. Najdi odvahu vylézt na nejvyšší horu.
V nočních ulicích Baltimoru, marná lásky snaha,
každá další ulice, každý nový směr je jen nová překážková dráha!
Pod příkrovem trosek z každé strany na tě černé stíny ječí:
Nebezpečí! NEBEZPEČÍ!!
Vycedíš krev, pot a slzy z všech pórů...
pokud vstoupíš za tmy do Baltimoru!
Já jsem magnet - na viry. Když se do mé blízkosti nějaký dostane, nějaký obzvlášť ohavný, způsobující kupříkladu téměř nezastavitelný kašel, který já samoléčitelka léčím jak se dá, až do úplného vyhynutí - jenže koho? Mě, nebo těch potvor? Tedy, každý, který zjistí, že jsem nablízku, na mě skočí a sevře mě v silném obětí. Bodaj by vás čert vzal, mrňavé zákeřné potvory!
Proč tu píšu o mých virózách, copak tohle je komentář ke knize, nebo samoléčitelská zpráva?
Ale jo, svůj smysl to má. Byla jsem moc chorá a ještě pořád jsem, a to obvykle není chuť do čtení, ba skoro ani do života...
Jenže - četla jsem, až jsem přečetla! Strašně mě to bavilo! Začátek neurčitý, střed mnohem lepší... a konec napínavý jak šráky!
Noční Baltimore... Nevstoupila bych tam! Ani omylem! Ani bohovi! Ani za nic, ani za ty miliony dolarů!
Ale otevřít knihu - teda, čtečku, začíst se, díky živému popisu poznávat město, které úplně změnilo svou tvář, cítit pach ropy, v bídném osvětlení mezi troskami, v skoro hmatatelném ovzduší nebezpečí vnímat ploužící se lidské postavy a zdeformované zvířecí stíny... a netušit, co na mě za příštím rohem vyskočí ze tmy...
Jo, to mělo grády! Fakt, mělo to grády a virus nevirus, ten si mohl klidně v mých ubohých plicích dělat čerta kus - já jsem (na něj) kašlala a kašlala a byla jsem v Baltimoru!
Doporučuji všemi deseti!
:-)“... celý text
— alekis
Štvrté krídlo
„Počúvala som ako audio knihu v češtine a úplne ma ohromila. Vrelo doporučujem aj pre tých ktorý nefandia fantasy ako ja.... ;)“
— mbart