Nejnovější komentáře

„Další kniha, která mě posouvá dál. Určitě obsahuje inspirující recepty, velmi pročišťující. Jen mi tam všude chybí bílkoviny, tak nevím zda se stala chyba nebo se s tím dá přežít ve zdraví? Už jsem něco vyzkoušela a nebylo to tak špatné. Důležité je se nestresovat, dostatečně spát, relaxovat, dobře jíst a spoustu další věcí. Štítná žláza, část vašeho těla, o níž jste si měli myslet, že je váš nejslabší článek, nebo dokonce nepřítel, je vaše největší síla a ochránce. Štítná žláza nefunguje pouze na fyzické úrovni, je to duchovní štít, strážce, který dohlíží na všechny poklady, které jste získali - je součástí vašeho brnění, jak procházíte životem. Ozbrojení strážci hlídající bankovní zlato ve Fort Knoxu nejsou tak dobří jako vaše štítná žláza.“... celý text
— crazyslunicko

Strašidýlka

„Nase deti miluji, museli jsme znovu a znovu pujcovat z knihovny :)“
— vikidala

Suzy

„Veríte na duchov? Na možnosť prevtelenia duše do neživej veci či v reinkarnáciu? Mate radi staré porcelánové bábiky? Na tieto všetky veci verím a bábiky teda rada nemám a po tomto príbehu ich nebudem mať rada i naďalej Po tom, čo zahliadne Krystina porcelanovu starodávnu bábiku v starožitníctve ihneď jej napadne, že by to bol nádherný dar pre kamarátku Lucii, ktorá tieto babiky vo veľkom zbiera. Bábika je nádherná a zachovalá, má dokonca kľúčik a mechanizmus, ktorý vydržal storočie. No po tom ako tento krásny dar daruje sa začnú diať strašidelné veci a veru nie nebolo by vsetko jedno! Pretinaju sa nam tu dve dejové línie, kde pri jednej plačete smutkom a pri druhej plačete hrôzou. Dalo by sa povedať, že toto bol nádherne smutný príbeh zabalený do hrozivej moci stratených duší.“... celý text
— TerkinKnižnySve

Příběh kouzelnictví

„jako vždy od tohoto spisovatele,naprosto skvěle. zatím všechny knihy od Colfera byly skvělé antato není jiná . jsem naprosto nadšená,skvělé a oddechové čtení“... celý text
— Jarmila97

Kaziměsti

„Pane jo.... tohle bylo tedy čtení. Celou dobu si říkáte, kdy přijde vysvětlení o čem příběh má pořádně být. A ono to nepřichází. Za to dostanete brutální dávku autorovi fantazie, která je opravdu neuvěřitelná. A to tak, že občas bylo těžké si i něco představit. Ale bylo to tak moc zajímavé, že jsem nedokázala přestat číst. A konec mě nakonec dostal. Díky němu jsem se rozhodla pro 3 hvězdičky. Kniha je jeden velky kotlík bujné fantazie, kdy k něčemu směřoval, ale pořádně tam nedoplul. Bylo to velmi zajímavé a netradiční čtení, které jsem si nakonec užila. Ale znova už se do tohohle světa vrátit nechci.“... celý text
— Andynka

Rodinný život

„Báječne čtení na podzimní pošmourne večery. Moc jsem si to užila.“
— Žampion

„První díl jsem v podstatě shrnul tak, že dostanete přesně to, o čem vypráví anotace – romantický a erotický příběh o dvou kamarádech z hokejového prostředí. Nic extra velkého a promyšleného, ale splnilo to účel. Z tohoto důvodu jsem byl tak překvapený, jakou hloubku tento díl dostal. Takže přesně naopak, pokud jste tu jenom kvůli erotice, tak ji tu primárně nehledejte (ale samozřejmě ji taky dostaneme). Wesova část příběhu byla dopředu poměrně jasná. Konečně se mu splnil sen o profesionální kariéře v NHL, ale musí vyřešit problém s utajováním jeho vztahu s Jamiem. To pravé překvapení přišlo až u Jamieho, kterému se začne život tak trochu hroutit pod rukama. To bylo tak super! Sledovat, jak se s tím snaží vyrovnat, i když to je někdy fakt těžký, mu dodalo neuvěřitelný charakter. Nebudu lhát, někdy mě kvůli tomu taky neskutečně vytáčel a kdybych byl sám na Wesově místě, v některých částech už bych ho fakt poslal někam, ale to je přesně to, co já od knih chci. Byl to jen důkaz o tom, jak moc byl jeho charakter v tomto díle propracovaný. Závěrem se pojí jediná výtka, kterou k příběhu mám. Osobně nemusím, obzvláště u podobných příběhů, když je v závěru nakonec vše zalité sluncem. Jasně, je to romantika a my chceme, aby to dopadlo dobře, ale tady bylo více míst, se kterými se dalo pracovat a přišlo by mi zajímavější ukázat, že vždycky prostě všechno podle plánu nejde. Ano, toto skončilo dobře, ale tady se to i přes snahu nepovedlo… Chápete? V závěru se ale pořád jedná o výbornou knihu, která předčila svůj první díl. Zatím to tak bohužel nevypadá, ale doufám, že se někdy dočkáme dalšího dílu.“... celý text
— Sigurd_Lesandi

Na Větrné hůrce

„Kdysi dávno jsem knihu četla jako povinnou k maturitě. Ale vůbec jsem si ji nepamatovala (dokonce sama sebe podezírám, jestli jsem zápis do maturitního deníku neopsala!). Ano, knížka určitě patří do významných děl anglické literatury. I po těch letech stále může oslovit čtenáře bravurně vykreslenými charaktery. Ani jeden nebyl jen kladný nebo jen záporný! Rozhodně mi tentokrát v paměti zůstane… možná i proto, že mám ta sebou už mnoho let života i zkušeností… které jsem v době maturity neměla.“... celý text
— katpas76

Jak natáhnout na skřipec

„Parádní detektivka!!!“
— evask

JLA: Liga spravedlnosti: Kniha první

„Potešil ma komiks JLA Kniha první veľmi. Prehľadná takmer non-stop akcia, ale so super dejom, kde všetky príbehy boli rozhodne nadpriemerné, ale ako jeden môj dobrý priateľ povedal, už starneme, lebo komiksov, kde je non-stop akcia bez nejakého extra príbehu, sme sa proste už prejedli. Tento bol síce super, kresba ma dostala, ale proste plný počet takému komiksu nemôžem dať. Čo ma veľmi potešilo je, že tento komiks bol nadmieru voňavý a zo všetkých papierov, aké som doteraz v komiksoch voňal asi najvoňavejší. Každopádne môžem tento komiks odporučiť tým, čo takýto superhrdinský mainstream stačí. Určite dostanete, čo si budete priať.“... celý text
— mirec88

Tiché roky

„Není nic horšího než rodinná tajemství a je celkem jedno, jak velká jsou...“
— AnetaKor

Hate Mail

„Musím říct, že stránky mi mizely pod rukama a hned mě to vtáhlo do příběhu. Hltala jsem každou kapitolu a těšila se jak vše dopadne . Minimálně do poloviny knihy jsem si říkala, že to bude snad i pětihvězdičková kniha, tak dobře se mi četla a bavila mě. Ale pak se bohužel naplnilo to, co mě napadlo už na začátku :( . Jen jsem doufala, že je to moc prvoplánové a snad to tak nedopadne. Bohužel dopadlo. I přesto jsem si čtení moc užila a příběh doporučuji na odpočinkové dny. za knihu moc dekuji nakladatelství Jota! ,,Myslím, že se mu nelíbím." ,,Máš pravdu. Nelíbíš. Vzít tě na snídani a pak se s tebou líbat na schodech, to je obrovské varovné znamení. Měl se ti snažit dostat do kalhotek usilovněji." :D“... celý text
— ŽanetH.

Naruto Uzumaki

„Tohle je klasika mezi komiksy. Po přečtení (teda spíš prolistování, protože jsem to měla přečtené opravdu za chviličku) prvního dílu chápu, proč si střapatý kluk Naruto získal takovou oblibu převážně mezi dětmi :-)“... celý text
— JankaV80

Proměny démona

„Lermontov byl romantik svým dílem i životem. Jestliže psal o umírajícím postřeleném vojáku v dalekém Dagestánu, kterému se zdá o zachmuřené dívce na rozjasněném plesu a vice versa, byla to báseň, která pouze nereflektovala realitu, ale v určité míře ji předjímala či žila. Romantismus obecně vzato je často chápán ve své velmi zpopularizované podobě jako něco přežitého, zastaralého, co se hodí tak možná do červené knihovny, jak je psáno v pěkné úvodní studii tohoto vydání. Je pak často třeba velkého úsilí, přesunout se přes rovinu teatrálnosti, přehnané lítostivosti lyrického subjektu k samé podstatě vnitřního konfliktu rozbouřeného člověka, protože do určité míry jsme všichni v určitých úsecích svého života bezmezně směšní romantici. A jen díky tomu nám i básně Lermontovovy mohou být po více jak 150 letech stále blízké. Myslím, že romantickou revoltu – revoltu, která se snaží zbořit nezbořitelné – velmi pěkně vystihuje jeden básníkův verš: "tak pustý chrám je stále chrám, svržené božstvo – stále bůh." Osobně mě zaujala jedna báseň hned zkraje této sbírky, a protože je pro mě zásadní z celého tohoto vydání, mimochodem umně připraveného KPP, uvedu ji zde celou. Že by i v rozervané, často až k nihilismu směřující duši Lermontovově, přece jenom byla kapka naděje? Motlitba Neobviňuj mě, Všemohoucí, a přízeň, prosím, neber mi za to, že země hřbitov tmoucí já rád mám s jeho vášněmi; za to, že zřídka v duši vchází mi živých kázání Tvých proud, za to, že z Tvojí cesty schází rozum, jejž v tmách jsem nechal plout; za to, že láva fantazie v mé hrudi prudce klokotá, za to, že běs, jenž ve mně žije, mi kalí světlo života; za to, že zemský svět mě tísní, proniknout k Tobě že mám strach, že často zvukem hříšných písní nemířím k Tobě v motlibách. Nuž zhasni tento divný plamen – tu všežehnoucí hranici, a obrať srdce moje v kámen a osamoť zrak žíznící; té strašné žízně zpěvopění nechť zbavím, Bože, duši svou – a úzkou cestou vykoupení pak přijdu znovu za Tebou“... celý text
— Knišíl

Tajemství porodních bab

„Zatím knihu nebudu hodnotit. Ze začátku mě to docela bavilo, ikdyž styl psaní mi zrovna moc nesedl. Četla jsem ostatní knihy autorky, které mě bavily. Prokousala jsem se cca do půlky a nutím se už pár dní číst dál, ale nemůžu se donutit....Tak odkládám, ikdyž nerada. Třeba se k ní ještě vrátím...“... celý text
— putpuda

Síťovky

„Jak už tu zaznělo, jedná se o velmi odpočinkové čtení, převážně asi pro ženy, doplněné o romantickou linku příběhu. Na dovolenou, víkend nebo oddych třeba mezi dvěma detektivkami dobré, obávám se ale, že za pár týdnů už si budu jen těžko vzpomínat, o čem kniha byla.“... celý text
— JankaV80

Železný plamen

„Druhý díl fantasy pentalogie ze světa draků, vojenské akademie a války. Tahle kniha se celá motala kolem tajemství, zatajování věcí, kolem důvěry a vztahů. Překvapilo mne, jak autorka dokázala po napjatých událostech z konce minulého dílu tak jednoduše přejít opět k "obyčejnému" životu kadetky druhého ročníku na vojenské akademii. Až v druhé polovině opět děj začne gradovat a stále je s postavami zacházeno jako se studenty, to bylo příjemné. Nejde o žádné spasitele světa, ale prostě o studenty, kteří se musí učit - tohle se autorce opravdu dobře podařilo popsat. Co se týká nějaké romantiky, mám raději jiné knihy. Sexuální scény jsem opět spíše přeskakovala, tak jako v prvním díle. To hlavní, co si v této sérii užívám, je totiž inteligence hlavní hrdinky. Ona fakt používá mozek a líbilo se mi, jak ji autorka nechala pospojovat si fakta a přijít na některé překvapivé věci. To je to, co se mi na celé sérii líbí (no a draci, samozřejmě). Jen po tom infarktovém závěru teď nastane dlouhé čekání na další díl (v angličtině teprve vyjde v 2025) a já najednou chápu, proč je to pentalogie. Po tom závěru tam bude sakra hodně věcí, na které bude potřeba najít řešení.“... celý text
— jitka_dankova

Zeměmíry

„Zvláštní styl vyprávění... váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, nakonec dávám čtyři, protože se mi vlastně příběh líbil. Jen bych preferovala klasický styl vyprávění. Takto jsem byla chvílemi zmatená, co je příběh a co vložená povídka. Navíc roli Andyho v knize vlastně nechápu, jak se z hlavní postavy stane jen přihazovač. Proč tam byl a jak byl vybrán. Nechápu. Kdyby to byl klasický román, který popisuje nosný příběh, tak by to byla bomba. Takto jsem se vždy trochu bála další kapitoly, co v ní bude a jak to bude napsáno. Navíc mě jejich začátky poněkud unavovaly tím, jak jsem se chvíli neorientovala. Celkově ale po dočtení nejsem nespokojena.“... celý text
— kusma

Štěpán Kozub: Klaun se zamáčknutou slzou

„Štěpána mám ráda od doby, co se objevil na české scéně. Jeho humor mě baví a je mi blízký. Kniha se četla lehce, bavila mě a měla jsem ji přečtenou během dvou dnů. Moc přeji Štěpánovi úspěch a doufám, že nás svým přirozeným humorem bude bavit ještě hodně dlouho.“... celý text
— Terez25

Všemi smysly

„Přečteno za jeden den a to je teda co říct. Čtivá romantika, hokej, láska (sex) a smrt. Nepromarni život tím, že se budeš snažit aby ostatní byly šťastní. Žij.“... celý text
— Maky78

Stíny nad zálivem

„První kniha od této autorky a naprostá spokojenost. Kniha je čtivá, mezi postavami není žádná vyloženě záporná postava (ale ani vyloženě sympatická, které byste všechno odpustili) a až do poslední stránky si člověk nemůže být jistý, co vyplave na povrch.“... celý text
— JankaV80

Uzdrav sám sebe

„Mně intuice říkala, že tohle pro mě nebude, že v sobě nic zvláštního neřeším, ale nechala jsem se strhnout davem. Knížka mi nesedla. V žádném případě nerozporuji autorčiny znalosti psychologie, autorka oboru rozumí, naprosto jsem ale nesouznila s jejím přístupem odpojit od sebe ty, co mi nesedí, dokonce popisuje, jak odstřihla svou rodinu. Mně její přístup přijde sobecký, trochu mi odráží dnešní dobu - nevyhovujícího se zbav (ve vztazích, v práci, soukromí). Je snazší se všeho zbavit než problémy (ve vztazích, rodině...) řešit. Myslím si, že je potřeba se některým problémům postavit čelem. Autorka si stěžuje, že si maminka jedné její klientky stěžovala, že její dceři "vymyla mozek." Vlastně se mamince vůbec nedivím, trochu mě děsí, jak má kniha s práce takovým vyzněním dosah a jakou komunitu autorka tvoří. Věřím, že někomu knížka může pomoci, ale brát ji jako příručku na šťastnější život, to mi nepřijde úplně přiléhavé. Já tuhle knížku nedoporučuji.“... celý text
— KáťaM.

O jezevci, který pořád zpíval

„Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Hezké ilustrace, poučení a na konci je pohádka i v angličtině.“
— Máca216

Slon

„Horáčkovi knížky zkrátka milujeme. Jsou krásně ilustrované a zábavné.“
— Máca216

Slon a mravenec

„Moc hezké, i když ze začátku jsme si s dětmi říkali že zrovna slon, veverka mravenec nemůžou být přáteli. Ale máme fantazii, tak jsme to vzali. Hezký příběh a pohled na kamarádství, poučení, že i když nemáme vždy stejné názory, tak ve zlé situaci stojíme při sobě.“... celý text
— Máca216

Národní opruzení 2: Tajemství trnové koruny

„Po přečtení prvního dílu jsem měla velká očekávání, a přestože se je autorce podařilo splnit, zůstává jednička mým favoritem - asi díky té detektivní zápletce. Tajemství trnové koruny mi přišlo vážnější, temnější a mystičtější, což mi ale vůbec nevadilo, k příběhu se to hodilo. Naprosto nečekaně jsem si oblíbila Tyla a o to větší radost jsem měla z konce, který autorka vymyslela. Nebudu prozrazovat víc, ale těším se na další díl.“... celý text
— lusabl

Návrat do Kavárny na konci světa

„"Často je to tak, že ti, kdo nejvíc dávají, nedokážou přijímat." Pokračování Kavárny na konci světa mě mile překvapilo a rozhodně se mi líbilo víc, než první díl. Sice mě krapet otravovalo Johnovo omílání, že de facto každý by mohl žít život, jaký teď žije on (= rok v práci a další rok cestování po světě), stačí k tomu mít jen odvahu to uskutečnit. Ano, jedná se o hezkou myšlenku, leč po finanční stránce pro většinu populace neuskutečnitelnou. Naštěstí tohle fantazírování vyvážil příběh Jessicy, který už byl reálný a velmi aktuální. V jejím rozhovoru s Casey byla spousta pravdivých skutečností, např. toto: ... "Většina lidí se snaží překrýt bolest krátkodobými pokusy žít svobodně. Alkohol. Drogy. Nákupy věcí, na kterých jim nezáleží. Přehnaná dramata, kterými lidé plní své životy... Chtějí se cítit živí a svobodní, a proto dělají všechny ty věci. Jenže ty je nakonec jen znovu a znovu zraňují." ... Také se mi líbila Johnova konverzace s Mikem. Sice nebylo příjemné si připomínat onu pravdu, na kterou tak rádi zapomínáme - že se častokrát necháváme bez přemýšlení unášet emocemi, ale toto připomenutí je rozhodně nezbytné pro to, abychom se posunuli dál a zlepšili se. Jen se zamysleme, kolikrát jsme si na někom nevinném vybili zlost, protože jsme už předtím byli naštvaní/unavení/vystrašení/vystresování atd. ? Kolik z nás si uvědomuje, popř. zkoumá, co se ve skutečnosti za našimi emocemi skrývá? A kolik z nás má touhu a snahu na sobě pracovat? Je vskutku zvláštní, jak spousta lidí nadává na druhé lidi, na školu, na práci, na vládu, na svět, na tamto a na ono, ale sami na sobě žádné chyby nepozorují anebo spíš pozorovat nechtějí... Takže za mě velice přínosná kniha k zamyšlení, která vám toho dokáže spoustu objasnit a zároveň vám poskytne náhled na věci z jiného úhlu pohledu. Doporučuji!“... celý text
— Cara.17

Národní opruzení

„Knížku jsem četla kvůli knižnímu setkání, zcela nepolíbená autorčinými dalšími aktivitami z oblasti popularizace národního obrození. Přiznám se, že když mi ji knihkupec přinesl ze sekce young adult, trochu se mi orosilo čelo. ALE! To všechno byly jen hloupé předsudky a já jsem z knížky naprosto nadšená. Četla se mi jedna radost, měla zajímavou detektivní zápletku a oživila jsem si školní znalosti, protože mi to nedalo a spoustu věcí jsem si dohledávala, abych se ujistila, že si to ještě pamatuju :-) Bavilo mě hádat (a pak zjišťovat), co byla pravda a co už autorčina fantazie. Po přečtení můžu konstatovat, že jsem se stala milovnicí Havlíčka, děkuju Karolíno!“... celý text
— lusabl

Průvodce českými dějinami 20. století

„Celkem zajímavá učebnice, jen škoda, že některé kapitoly jsou probrány méně nežjiné.“
— hnatlubo

Dobrodružství ve velehorách

„Příběh pro desetileté kluky, který je má poučit o pár tipech na přežití v blizzardu. Tak jsme knihu se synem, který ji četl, vnímali. (pozor spoiler) Dobrodružství je vykonstruované tak, aby tam mohli čtenáři zjistit, jak přejít zmrzlé jezero a postavit si správně díru ve sněhu pro přežití, ale ne, aby dějová linka nějak dávala smysl. Hlavní hrdina začíná na obyčejném táboře a pak je kouzlem (asi? syn to nepochopil, jak to je) přesunutý do velehor s naprosto neznámým člověkem a jen tak bez emocí a přemýšlení o situaci čelí s tím "průvodcem" blizzardu, načež se zase jen tak vrátí zpátky a pokračuje tábor. Určité procitnutí a změna chování, kterou dítě mělo po celém dobrodružství projít, není zrovna moc pochopitelná. Děj této knížky fakt hodně pokulhává. Myšlenky o týmové spolupráci jsou jen naznačené, ale autor je nedotáhl do konce. Ale ty praktické tipy a zákonitosti o sněhu a přežití v mrazivém počasí, vlastně byly fajn. Nečekejte od knihy nic víc, než pár tipů na přežití zabalených do divné příběhové linky.“... celý text
— jitka_dankova