Nejnovější komentáře
Hate Mail
„Musím říct, že stránky mi mizely pod rukama a hned mě to vtáhlo do příběhu. Hltala jsem každou kapitolu a těšila se jak vše dopadne .
Minimálně do poloviny knihy jsem si říkala, že to bude snad i pětihvězdičková kniha, tak dobře se mi četla a bavila mě. Ale pak se bohužel naplnilo to, co mě napadlo už na začátku :( . Jen jsem doufala, že je to moc prvoplánové a snad to tak nedopadne. Bohužel dopadlo. I přesto jsem si čtení moc užila a příběh doporučuji na odpočinkové dny.
za knihu moc dekuji nakladatelství Jota!
,,Myslím, že se mu nelíbím."
,,Máš pravdu. Nelíbíš. Vzít tě na snídani a pak se s tebou líbat na schodech, to je obrovské varovné znamení. Měl se ti snažit dostat do kalhotek usilovněji." :D“... celý text
— ŽanetH.
Naruto Uzumaki
„Tohle je klasika mezi komiksy. Po přečtení (teda spíš prolistování, protože jsem to měla přečtené opravdu za chviličku) prvního dílu chápu, proč si střapatý kluk Naruto získal takovou oblibu převážně mezi dětmi :-)“... celý text
— JankaV80
Proměny démona
„Lermontov byl romantik svým dílem i životem. Jestliže psal o umírajícím postřeleném vojáku v dalekém Dagestánu, kterému se zdá o zachmuřené dívce na rozjasněném plesu a vice versa, byla to báseň, která pouze nereflektovala realitu, ale v určité míře ji předjímala či žila. Romantismus obecně vzato je často chápán ve své velmi zpopularizované podobě jako něco přežitého, zastaralého, co se hodí tak možná do červené knihovny, jak je psáno v pěkné úvodní studii tohoto vydání. Je pak často třeba velkého úsilí, přesunout se přes rovinu teatrálnosti, přehnané lítostivosti lyrického subjektu k samé podstatě vnitřního konfliktu rozbouřeného člověka, protože do určité míry jsme všichni v určitých úsecích svého života bezmezně směšní romantici. A jen díky tomu nám i básně Lermontovovy mohou být po více jak 150 letech stále blízké.
Myslím, že romantickou revoltu – revoltu, která se snaží zbořit nezbořitelné – velmi pěkně vystihuje jeden básníkův verš:
"tak pustý chrám je stále chrám,
svržené božstvo – stále bůh."
Osobně mě zaujala jedna báseň hned zkraje této sbírky, a protože je pro mě zásadní z celého tohoto vydání, mimochodem umně připraveného KPP, uvedu ji zde celou. Že by i v rozervané, často až k nihilismu směřující duši Lermontovově, přece jenom byla kapka naděje?
Motlitba
Neobviňuj mě, Všemohoucí,
a přízeň, prosím, neber mi
za to, že země hřbitov tmoucí
já rád mám s jeho vášněmi;
za to, že zřídka v duši vchází
mi živých kázání Tvých proud,
za to, že z Tvojí cesty schází
rozum, jejž v tmách jsem nechal plout;
za to, že láva fantazie
v mé hrudi prudce klokotá,
za to, že běs, jenž ve mně žije,
mi kalí světlo života;
za to, že zemský svět mě tísní,
proniknout k Tobě že mám strach,
že často zvukem hříšných písní
nemířím k Tobě v motlibách.
Nuž zhasni tento divný plamen –
tu všežehnoucí hranici,
a obrať srdce moje v kámen
a osamoť zrak žíznící;
té strašné žízně zpěvopění
nechť zbavím, Bože, duši svou –
a úzkou cestou vykoupení
pak přijdu znovu za Tebou“... celý text
— Knišíl
Tajemství porodních bab
„Zatím knihu nebudu hodnotit.
Ze začátku mě to docela bavilo, ikdyž styl psaní mi zrovna moc nesedl. Četla jsem ostatní knihy autorky, které mě bavily. Prokousala jsem se cca do půlky a nutím se už pár dní číst dál, ale nemůžu se donutit....Tak odkládám, ikdyž nerada. Třeba se k ní ještě vrátím...“... celý text
— putpuda
Síťovky
„Jak už tu zaznělo, jedná se o velmi odpočinkové čtení, převážně asi pro ženy, doplněné o romantickou linku příběhu. Na dovolenou, víkend nebo oddych třeba mezi dvěma detektivkami dobré, obávám se ale, že za pár týdnů už si budu jen těžko vzpomínat, o čem kniha byla.“... celý text
— JankaV80
Železný plamen
„Druhý díl fantasy pentalogie ze světa draků, vojenské akademie a války. Tahle kniha se celá motala kolem tajemství, zatajování věcí, kolem důvěry a vztahů. Překvapilo mne, jak autorka dokázala po napjatých událostech z konce minulého dílu tak jednoduše přejít opět k "obyčejnému" životu kadetky druhého ročníku na vojenské akademii. Až v druhé polovině opět děj začne gradovat a stále je s postavami zacházeno jako se studenty, to bylo příjemné. Nejde o žádné spasitele světa, ale prostě o studenty, kteří se musí učit - tohle se autorce opravdu dobře podařilo popsat.
Co se týká nějaké romantiky, mám raději jiné knihy. Sexuální scény jsem opět spíše přeskakovala, tak jako v prvním díle. To hlavní, co si v této sérii užívám, je totiž inteligence hlavní hrdinky. Ona fakt používá mozek a líbilo se mi, jak ji autorka nechala pospojovat si fakta a přijít na některé překvapivé věci. To je to, co se mi na celé sérii líbí (no a draci, samozřejmě). Jen po tom infarktovém závěru teď nastane dlouhé čekání na další díl (v angličtině teprve vyjde v 2025) a já najednou chápu, proč je to pentalogie. Po tom závěru tam bude sakra hodně věcí, na které bude potřeba najít řešení.“... celý text
— jitka_dankova
Zeměmíry
„Zvláštní styl vyprávění... váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, nakonec dávám čtyři, protože se mi vlastně příběh líbil. Jen bych preferovala klasický styl vyprávění. Takto jsem byla chvílemi zmatená, co je příběh a co vložená povídka. Navíc roli Andyho v knize vlastně nechápu, jak se z hlavní postavy stane jen přihazovač. Proč tam byl a jak byl vybrán. Nechápu. Kdyby to byl klasický román, který popisuje nosný příběh, tak by to byla bomba. Takto jsem se vždy trochu bála další kapitoly, co v ní bude a jak to bude napsáno. Navíc mě jejich začátky poněkud unavovaly tím, jak jsem se chvíli neorientovala. Celkově ale po dočtení nejsem nespokojena.“... celý text
— kusma
Štěpán Kozub: Klaun se zamáčknutou slzou
„Štěpána mám ráda od doby, co se objevil na české scéně. Jeho humor mě baví a je mi blízký. Kniha se četla lehce, bavila mě a měla jsem ji přečtenou během dvou dnů.
Moc přeji Štěpánovi úspěch a doufám, že nás svým přirozeným humorem bude bavit ještě hodně dlouho.“... celý text
— Terez25
Všemi smysly
„Přečteno za jeden den a to je teda co říct.
Čtivá romantika, hokej, láska (sex) a smrt.
Nepromarni život tím, že se budeš snažit aby ostatní byly šťastní. Žij.“... celý text
— Maky78
Stíny nad zálivem
„První kniha od této autorky a naprostá spokojenost. Kniha je čtivá, mezi postavami není žádná vyloženě záporná postava (ale ani vyloženě sympatická, které byste všechno odpustili) a až do poslední stránky si člověk nemůže být jistý, co vyplave na povrch.“... celý text
— JankaV80
Uzdrav sám sebe
„Mně intuice říkala, že tohle pro mě nebude, že v sobě nic zvláštního neřeším, ale nechala jsem se strhnout davem. Knížka mi nesedla. V žádném případě nerozporuji autorčiny znalosti psychologie, autorka oboru rozumí, naprosto jsem ale nesouznila s jejím přístupem odpojit od sebe ty, co mi nesedí, dokonce popisuje, jak odstřihla svou rodinu. Mně její přístup přijde sobecký, trochu mi odráží dnešní dobu - nevyhovujícího se zbav (ve vztazích, v práci, soukromí). Je snazší se všeho zbavit než problémy (ve vztazích, rodině...) řešit. Myslím si, že je potřeba se některým problémům postavit čelem. Autorka si stěžuje, že si maminka jedné její klientky stěžovala, že její dceři "vymyla mozek." Vlastně se mamince vůbec nedivím, trochu mě děsí, jak má kniha s práce takovým vyzněním dosah a jakou komunitu autorka tvoří. Věřím, že někomu knížka může pomoci, ale brát ji jako příručku na šťastnější život, to mi nepřijde úplně přiléhavé. Já tuhle knížku nedoporučuji.“... celý text
— KáťaM.
O jezevci, který pořád zpíval
„Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Hezké ilustrace, poučení a na konci je pohádka i v angličtině.“
— Máca216
Slon
„Horáčkovi knížky zkrátka milujeme. Jsou krásně ilustrované a zábavné.“
— Máca216
Slon a mravenec
„Moc hezké, i když ze začátku jsme si s dětmi říkali že zrovna slon, veverka mravenec nemůžou být přáteli. Ale máme fantazii, tak jsme to vzali. Hezký příběh a pohled na kamarádství, poučení, že i když nemáme vždy stejné názory, tak ve zlé situaci stojíme při sobě.“... celý text
— Máca216
Národní opruzení 2: Tajemství trnové koruny
„Po přečtení prvního dílu jsem měla velká očekávání, a přestože se je autorce podařilo splnit, zůstává jednička mým favoritem - asi díky té detektivní zápletce. Tajemství trnové koruny mi přišlo vážnější, temnější a mystičtější, což mi ale vůbec nevadilo, k příběhu se to hodilo. Naprosto nečekaně jsem si oblíbila Tyla a o to větší radost jsem měla z konce, který autorka vymyslela. Nebudu prozrazovat víc, ale těším se na další díl.“... celý text
— lusabl
Návrat do Kavárny na konci světa
„"Často je to tak, že ti, kdo nejvíc dávají, nedokážou přijímat."
Pokračování Kavárny na konci světa mě mile překvapilo a rozhodně se mi líbilo víc, než první díl. Sice mě krapet otravovalo Johnovo omílání, že de facto každý by mohl žít život, jaký teď žije on (= rok v práci a další rok cestování po světě), stačí k tomu mít jen odvahu to uskutečnit. Ano, jedná se o hezkou myšlenku, leč po finanční stránce pro většinu populace neuskutečnitelnou. Naštěstí tohle fantazírování vyvážil příběh Jessicy, který už byl reálný a velmi aktuální. V jejím rozhovoru s Casey byla spousta pravdivých skutečností, např. toto:
... "Většina lidí se snaží překrýt bolest krátkodobými pokusy žít svobodně. Alkohol. Drogy. Nákupy věcí, na kterých jim nezáleží. Přehnaná dramata, kterými lidé plní své životy... Chtějí se cítit živí a svobodní, a proto dělají všechny ty věci. Jenže ty je nakonec jen znovu a znovu zraňují." ...
Také se mi líbila Johnova konverzace s Mikem. Sice nebylo příjemné si připomínat onu pravdu, na kterou tak rádi zapomínáme - že se častokrát necháváme bez přemýšlení unášet emocemi, ale toto připomenutí je rozhodně nezbytné pro to, abychom se posunuli dál a zlepšili se. Jen se zamysleme, kolikrát jsme si na někom nevinném vybili zlost, protože jsme už předtím byli naštvaní/unavení/vystrašení/vystresování atd. ? Kolik z nás si uvědomuje, popř. zkoumá, co se ve skutečnosti za našimi emocemi skrývá? A kolik z nás má touhu a snahu na sobě pracovat? Je vskutku zvláštní, jak spousta lidí nadává na druhé lidi, na školu, na práci, na vládu, na svět, na tamto a na ono, ale sami na sobě žádné chyby nepozorují anebo spíš pozorovat nechtějí...
Takže za mě velice přínosná kniha k zamyšlení, která vám toho dokáže spoustu objasnit a zároveň vám poskytne náhled na věci z jiného úhlu pohledu. Doporučuji!“... celý text
— Cara.17
Národní opruzení
„Knížku jsem četla kvůli knižnímu setkání, zcela nepolíbená autorčinými dalšími aktivitami z oblasti popularizace národního obrození. Přiznám se, že když mi ji knihkupec přinesl ze sekce young adult, trochu se mi orosilo čelo. ALE! To všechno byly jen hloupé předsudky a já jsem z knížky naprosto nadšená. Četla se mi jedna radost, měla zajímavou detektivní zápletku a oživila jsem si školní znalosti, protože mi to nedalo a spoustu věcí jsem si dohledávala, abych se ujistila, že si to ještě pamatuju :-) Bavilo mě hádat (a pak zjišťovat), co byla pravda a co už autorčina fantazie. Po přečtení můžu konstatovat, že jsem se stala milovnicí Havlíčka, děkuju Karolíno!“... celý text
— lusabl
Průvodce českými dějinami 20. století
„Celkem zajímavá učebnice, jen škoda, že některé kapitoly jsou probrány méně nežjiné.“
— hnatlubo
Dobrodružství ve velehorách
„Příběh pro desetileté kluky, který je má poučit o pár tipech na přežití v blizzardu. Tak jsme knihu se synem, který ji četl, vnímali. (pozor spoiler) Dobrodružství je vykonstruované tak, aby tam mohli čtenáři zjistit, jak přejít zmrzlé jezero a postavit si správně díru ve sněhu pro přežití, ale ne, aby dějová linka nějak dávala smysl. Hlavní hrdina začíná na obyčejném táboře a pak je kouzlem (asi? syn to nepochopil, jak to je) přesunutý do velehor s naprosto neznámým člověkem a jen tak bez emocí a přemýšlení o situaci čelí s tím "průvodcem" blizzardu, načež se zase jen tak vrátí zpátky a pokračuje tábor. Určité procitnutí a změna chování, kterou dítě mělo po celém dobrodružství projít, není zrovna moc pochopitelná. Děj této knížky fakt hodně pokulhává. Myšlenky o týmové spolupráci jsou jen naznačené, ale autor je nedotáhl do konce. Ale ty praktické tipy a zákonitosti o sněhu a přežití v mrazivém počasí, vlastně byly fajn. Nečekejte od knihy nic víc, než pár tipů na přežití zabalených do divné příběhové linky.“... celý text
— jitka_dankova
Cesta po českých hradech a zámcích
„Nepochybně úctyhodné znalosti autora degraduje forma tohoto díla-nekonečně dlouhá větvící se souvětí, neustálé vsuvky a odkazy v nich, archaický slovosled-to vše mající zřejmě vzbuzovat údiv nad jeho dokonalým klasickým vzděláním básníka.Chvílemi se kniha z těchto důvodů nedá číst a irituje do té míry, že máte chuť odložit ji jednou provždy.“... celý text
— McBerny
Aviatika v českých zemích 1908-1914
„Je to spíš kompilát dobových článků z novin. Začátek knihy mně neuvřitelně nudil, pak se to trochu zlepšilo. Celkově však jde o podprůměrné dílo. Už dlouho marně čekám na nějakou skvělou leteckou publikaci, tahle to rozhodně nebyla.“... celý text
— hnatlubo
Mořeplavec
„Opět další skvělé propracovaná kniha. Před autorkou musím smeknout...“
— VasnivaCtenarka
Mimika
„Víte o tom, že Sebastianovi Fitzekovi vyšla tento rok u nás nová kniha Její název vystihuje i hlavní téma knihy a čtenářsky je hodně zajímavé
M I M I K A – hlavní hrdinka Hannah dokáže rozumět tajné řeči těla, je odbornicí na mimiku a svoje služby uplatňuje jako policejní konzultantka.
Fitzek opět nezklamal. Po úvodním výletu ho minulosti, představení profesních kvalit hlavní hrdinky a krátkém seznámení synem, při kterém však už tuhne krev v žilách….dochází k dějovému zvratu o 180 stupňů.
Hannah, po dočasné ztrátě paměti, stojí před nejtěžší analýzou, a to sebe sama. Je jí přehrán videozáznam, na kterém se přiznává, že vyvraždila celou rodinu.
U autora jsem zvyklá na svižný děj, umocněný střídáním krátkých kapitol, které přidávají na tempu a tím mě autor naprosto přiková ke čtení. Přestože autor přidával v průběhu příběhu mnoho indicií, dokázal mě zmást svými dějovými zvraty natolik, že jsem netušila, co zamýšlí.
Nechtěla bych být v roli hlavní hrdinky, ač bojovala o pravdu, byla v zoufalé situaci, kdy neměla co ztratit. Závěr tomu nasadil korunu.“... celý text
— libuse6749
Kořist
„Výborný historický román o záchraně uměleckých děl z Louvru. Ačkoli se odehrává těsně před a během druhé světové války, děj se točí především kolem stěhování, přesunu a ochrany těchto děl a hlavně zabránění, aby se dostali do rukou Němcům. Na konci knihy je pak doslov autora, kde tuto kapitolu historie ještě upřesňuje.“... celý text
— Netae
Město strachu
„Povedené pokračování, ve kterém se nejen posouváme mimo Výheň a záběr dění se tedy podstatně rozšiřuje, ale také se objevují prvky post-apo, což je směr, který zpočátku asi málokdo čekal. Půda pro poslední díl je připravená kvalitně a já jsem velmi zvědav, jaký závěr si pro nás autor připravil.“... celý text
— Jaroushek
Příběh mateřídoušky
„Voňavý pytlík s mateřídouškou zavede hlavní hrdinku Annu zpátky do minulosti k její prababičce Věře. A postupně odhalí její život od dětství až k její smrti. Pro mě šlo o nejjemnější přechody mezi přítomností a minulostí, s kterými jsem se zatím v knihách setkala. Tak poetické. Těšila jsem se na tu chvilku, kdy Anna přivoní k pytlíčku a dozvím se, jak bude vyprávění pokračovat dále.
Autorka rozjela dvě dějové linky v různých časových liniích. V současnosti Anna řeší problémy v manželství s tradiční zápletkou, kterou při čtení příběhu asi všichni čtenáři očekávají. Historie nabízí rozhodně zajímavější vzpomínání na nelehkou dobu první poloviny dvacátého století v malé vesničce Lomná. Poukazuje na jiskření mezi Čechy a Poláky, ale zejména se věnuje cílevědomé, na svojí dobu příliš emancipované, Věře plnící si svůj sen stát se učitelkou. Na její cestě však stojí mnoho překážek, bojuje s předsudky sousedů, bojuje o svoji lásku a v letech 39-45 i o svůj život.
Nenechte si ujít romantický příběh postavený na historických základech, podaných čtivou formou. Knihu si určitě přečtěte!“... celý text
— libuse6749
Ocelová liga
„Přiznávám, že já jsem si knihu na rozdíl většiny čtenářů přede mnou užila. Je pravda, že začátek je poněkud matoucí. Nějakou dobu jsem si nebyla jistá, jestli je jméno ženské nebo mužské. Naštěstí jsem se i já k výsledku dobrala. Spoustu lidí asi naláká ta smrtící akademie a obálka. Čekáte akci, ale tady jsou spíš intriky a vztahy, což mně ale vůbec nevadí. Akce se taky dočkáte. Vitus jako hlavní postava byl rozhodně zajímavý (dokonalé klaďasy přeci v takové akademii nemůžete hledat) a ačkoliv jsem konec tak nějak odhadla, přesto jsem si nebyla jistá jestli to autorka dotáhne do konce.“... celý text
— jackdaw
Svatební horečka
„Kniha se mi moc líbila.je to skvělé pohodové čtení.neni to náročný příběh,ale i přesto má svoje jedinečné kouzlo“
— pegasek
Hrob
„Když to porovnám s prvním dílem této knižní série, musím napsat, že tato mne bavila o poznání méně. Děj mi přišel táhlý a snad až nekonečný a zvratů mi přišlo pramálo. Napětí jsem necítila žádné. Jsem ale zvědavá na další díl, takže autorce dávám ještě šanci :)“... celý text
— VasnivaCtenarka
Cítit rozumem, myslet srdcem aneb Příběh karmy
„V knize je samozřejmě mnoho zajímavých a poučných věcí, i když některé byly trochu složitější. Hodně se mi líbil třeba příběh Stelly a Toma, řekla bych že docela vystihuje i mou situaci. Jo, i já jsem byla zjevně hodně silně zamilovaná do narcisty. Ale není to jen tenhle případ. Bylo tam víc příběhů, které také v lecčem připomínají moji situaci. Například v prvním příběhu se řešily Dvojplameny, což je také téma, kterým se už pár let zabývám.
Také se v knize objevuje i pár maličkostí, se kterými nesouhlasím, ale i přesto je kniha užitečná a stojí za přečtení :)“... celý text
— Zirvith