Nejnovější komentáře
Robinson Crusoe (převyprávění)
„Mně se to líbilo. J.V.Pleva přepsal originál tak, aby se to dobře četlo.
Asi je zbytečné cokoliv psát. I ten, kdo to nečetl, ví, o čem to je.
V dětství mě tato kniha nějak minula, tak mám splněný jeden restík. A taky jsou zde krásné ilustrace Zdeňka Buriana.“... celý text
— Mindy
Futurologický kongres
„Lem zde opět uvádí na scénu už dobře známou postavu Iljona Tichého jako vyprávěče. Představuje nám tentokrát zápisky z jeho deníků. Obrovská spousta velmi originálních nápadů (jak je u Lema zvykem), pořádná dávka specifického až absurdního humoru a častý filozoficky přesah vybízející k hlubšímu zamyšlení - to jsou hlavní přednosti tohoto polského autora. Knížka stojí za přečtení.“... celý text
— Lele61
Na neVěčné časy
„Osvěžující a zajímavé povídky nabízí sborník Na neVěcné časy, takže byste ho neměli minout. Obsahuje přesně 8 povídek, což za mě bylo naprosto ideální množství. Ani málo ani moc. Často se mi stává u povídkových sbírek, že už je tam těch povídek moc a jsem toho přehlcena a ztrácím chuť číst dál, i když věřím, že by tam mohly být další poklady. Tady se mi to však nestalo.
Každá povídka byla svým způsobem originální a mě úplně překvapovalo, jak to ti autoři mohli vymyslet. Opravdu zajímavé náměty. Bylo super, jak se každý zakousl z jiné stránky do magického realismu.
Pro mě osobně byly nejlepší povídky Karma, Pět otázek a Maso a květina. Nejvíce mi sedly příběhem, zpracováním a atmosférou. To však neznamená, že by ostatní povídky byly špatné, to rozhodně ne. Jen mě tolik neokouzlily, nebo mi v nich něco málo chybělo k úplné spokojenosti.
Povídka Karma si mě prostě získala nápadem práce Karmy a jeho pojetím a vlastně i propletením s případem. Artura si nešlo neoblíbit, na rozdíl od jeho otce. U Pěti otázek bylo hezké, jak to vypadalo, že to jde jedním směrem a pak se to najednou obrátilo a člověk si říkal, aha, tak takhle to je. A Maso a květina? To nám k sobě přitáhlo dva opravdu zvláštní lidi.
Za mě příjemná sbírka povídek, která vás oblaží neobvyklými náměty a zpracováními. Asi jsem něco takového ještě nečetla. Proto si myslím, že je super, že se taková sbírka od českých autorů vydala.
A co říct na úplný konec? Že si nešlo nezamilovat naprosto úžasnou obálku, která se za mě opravdu povedla. Zaujala mě na první pohled a už jen tím mě sbírka nalákala.“... celý text
— pogmanka
Severka
„Po Svědectví už to nemělo takový šokující dopad (ty informace už jsem z předešlé knihy měla), ale několik situací mrazení v týlu vyvolalo.
Skoda, ze nebyl dovětek kam až sahá realita a co je fikce (zajímaly by mne informace z lágru a dopisy a taky cely ten proces v Jižní Korei - to na mě působilo obvzlášť zvláštně a “nepříjemně).
V 17ti letech byla stále dítě a nemá smysl ji jakkoliv soudit. Když v něčem žijete cely život a nemáte jiné informace, tak to prijimate. Obvzlášť v dětství. Kniha rozhodně stojí za přečtení!“... celý text
— manasx
Za zamčenými dveřmi
„Tímto komentářem nechci nikoho pobouřit, ale snad jsem ještě nikdy nedala knížce jednu hvězdu... a tu dávám za to, že se těch 240 stránek aspoň četlo rychle. Thrillerů už pár načtených mám, ale horší jsem ještě nečetla. Jediná postava v knížce nebyla sympatická, hlavní hrdinka není normální a konec byl ještě blbější, než celý příběh. Někdo mě pronásleduje? Nevadí. Někdo mi rozřezal gumy od auta? Starost navíc. Někdo mi buší v noci na zadní dveře a hází pod ně dopisy? Roztrhám je a budu dělat, že se to nestalo. Mám v domě krev a v autě uříznutou ruku? Podlahu umyju a ruku vyhodím. Někdo mi míří na zátylek zbraní? Ajajaj, asi jsem přece jenom tu policii měla zavolat. Víc uměle vtlačených zápletek a postav jsem v knížce nečetla. Pomocnice byla super, ale tohle... omlouvám se všem, ale tohle je za mě tedy velké ne.“... celý text
— simcat13
Nevíš dne, nevíš hodiny
„Doufam, ze patri k autorovo horsim dilkum, nebot jsme uz hodne dlouho necetla tak nudnou reportaz o vysetrovani vrazdy, zejmena proto, ze jsem ocekavala detektivku.. Zrejme proste spatna volba prvniho setkani s autorem.
Zato velice slusne zpracovani pro rozhlas: cetba na pokracovani.“... celý text
— kallisto
Vzpoura
„"Naše příběhy určují náš skutečný věk. Někdo se v šestnácti probudí s kocovinou, někdo ve sklepě se zbraní u hlavy. To je to, co nás formuje, tvoří nám vrásky nejen na čele, ale hlavně na duši."
Abnormálne pútavý, akčný, krutý príbeh z pera mladej českej autorky (podotýkam autorka má 19 rokov!!!), ktorý má prekvapil a zahral mi na tie správne struny.
Príbeh o mafii vo všetkých jej temných, krutých a bezcitných odtieňoch. Autorka sa s tým moc nebabrala a teda postavy si užívajú naozaj perné chvíle.
Hlavná postava Claire mi spočiatku naozaj prišla ako rozmaznaná 18-ročná princezná, ktorá nemá pud sebazáchovy, je drzá a až nezdravo papuľnatá. Avšak, postupne sa dozvedáme, čím si v už tak mladom veku musela prejsť. To ju formuje, dospieva skôr a stáva sa z nej samostatná, veľmi veľmi odvážna a musím povedať aj nebezpečná mladá žena.
Koľkokrát by sa zaobišla kľudne aj bez cudzej pomoci, hoci tej (často nevyžiadanej) sa jej dostávalo pomerne často.
V hre je hneď viacero mužských postáv, pričom každá je pre mňa veľmi zaujímavá. Tyler, bodyguard, s ktorým si vybudovali zatiaľ silné priateľstvo. Tobias, zavrhnutý snúbenec, ktorý je ňou, dovolím si povedať očarený natoľko, že sa neustále snaží zmeniť jej názor. Ryan, muž ktorý ju kúpil od jej otca. Vidím viacero východísk k nejakej zaujímavej romantickej linke, hoci neviem, či je v tomto príbehu primárna. Nechám sa prekvapiť a náš čaká Krvavá pomsta :)
Kniha ma naozaj milo prekvapila, je iná ako ostatné dark mafiánske romance (lebo ňou tak celkom ani nie je), ktoré som doposiaľ čítala. Hoci by sa našlo pár výhrad k logike niektorých udalostí, či až prílišnej šikovnosti Claire... ale ja som ten príbeh hltala.
A hovorím: "Sem a pokračovaním" ;-)
"Netoužil jsem po tom, co měl každý muž – poslušnou ženu, splňující požadavky mafiánského patriarchátu. Prahl jsem po zábavě, vášni, po něčem nevšedním, něčem, co by mi v hloubi duše okolí závidělo."“... celý text
— Matri
Až ji uvidíš
„Román je dobře napsaný, ale mně se bohužel nelíbil. Byl hodně depresivní, hlavní hrdinka mi nebyla sympatická. Protože knihy dočítám, těšila jsem se na závěr.“... celý text
— ikul
Mé přítelkyně z Ravensbrücku
„Dávám čtyři hvězdy i když hodnocení na DK není příliš povzbudivé. Kniha se mi líbila, bylo to trochu jinak pojaté než ostatní příběhy z období druhé světové, neřeknu li z prostředí koncentráků. Právě to jiné dodávalo knize ten správný směr.“... celý text
— Kortez
Ztracené dívky z Willowbrooku
„Tak toto bylo hodně depresivní čtení. Je mi úplně zle, když si představím, že toto se opravdu dělo. Po celou dobu mi bylo úzko, opravdu chudinky děti co musely vytrpět.
Hodně silná kniha, četla jsem ji jedním dechem.“... celý text
— JitkaHambi
Kde jsi, když nejsi
„Moje první kniha od paní Třeštíkové a nejspíš i poslední. Co se týče čtivosti, kniha pro mě měla tendenci vzestupně-sestupnou. Úvodní dvě kapitoly nic moc, prostředek mě bavil, třetí kapitolu od konce jsem měla fakt problém přečíst. Konec z pohledu Dášina manžela ušel. Celou dobu jsem si ale kladla otázku - proč? Proč Dáša nevzala kramle už dávno? V knize se to totiž nedozvíte, ačkoliv je vznesena přesně taková otázka. Dáša neví. Takhle opravdu nakonec vyzní jako znuděná panička, co má krizi středního věku a potřebuje si něco dokazovat prostřednictvím perverzních sexuálních praktik se zajíčkem, který ji navíc naučí pít a fetovat. Ale nebojte, v knize žádná z postav za moc nestojí. I ty děti mi fakt lezly krkem, a to mám děti moc ráda! V jednom článku o knize a autorce pisatel spekuloval nad tím, do jaké míry je tento literární počin paní Třeštíkové autofikcí. Panebože, já doufám, že si to všechno vymyslela! 60%“... celý text
— elenai
Návrat nežádoucí
„Tato kniha mě zaujala hlavně proto, že se jedná o část naší historie zpracovanou formou beletrie. Zajímá mě, jak žili naši předkové, s čím se museli potýkat a jaká byla konkrétní doba. To zde do určité míry najdeme. Na druhou stranu příběh za mě neměl moc spád. Bylo to jako číst něčí deník nebo kroniku, a to mě zase tolik nebaví. Nebo to opravdu zajímavé zaniklo v přehršli textu. První polovina knihy byla určitě silnější a zajímavější. Druhá polovina se hrozně vlekla a byla zbytečně dlouhá. Informace, které jsme už věděli, se zbytečně několikrát opakovaly.“... celý text
— sibumi
Divoká říše
„To bylo tak kruté, napínavé, vzrušující, prostě skvělé! Líbí se mi zde vytvořený svět a dost se mi líbilo, že se děj odehrává v Budapešti a sem tam je zmínka o Praze. Kniha je nabytá a ten konec? Běžím pro další díl!!“... celý text
— uzivatel9575
Všechny krásné lži
„Vcelku mne zaráží nízké hodnocení. Pravda - začátek byl strašný, ale jak jsem se začetla do knihy, tak mne příběh pohltil. Byla to pro mne prvotina od tohoto autora, ale rozhodně zkusím i jinou knihu. Příběh byl zajímavý, i když - jak píší ostatní - pokřivený vztah v rodině je velmi až přes čáru, přesto se s tím určitě můžeme běžně sekat. Avšak zápletka, zjišťování, kdo co udělal, bylo velmi dobře napsané.“... celý text
— Lejdus
Vyhnaní ze života - Tragický osud židovské rodiny v době nacismu
„Nedočetla jsem, byť zajímavé, ale i velmi smutné čtení, ztrácela jsem se v postavách a celkově mi neseděl styl psaní.“
— uzivatel1190
Obrázky z moderních československých dějin (1945–1989)
„Jde o skvělou knížku, která stručně a jednoduše dovede seznámit se základními kapitoly našich moderních dějin. Kapitoly jsou zpracované přehledně a i přes jednoduchý text a množství obrázků jsou bohaté na informace. Myslím, že to vnímám jinak, jelikož jsem si v podstatě velkou část informací v knížce pouze zopakoval, ale zároveň si myslím, že pro (biligvní) děti na druhém stupni základní školy - kvůli kterým jsem to v prvé řadě četl - to ocení a pomůže jim to se s českými dějinami seznámit.“... celý text
— AlLois
Eiffel: Příběh životní lásky slavného stavitele
„Na knížku jsem se velmi tešila, ale bohužel mi nesedl styl psaní, takže jsem ani nedočetla, možná se k ní někdy vrátím.“
— uzivatel1190
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
„Super, přečetla jsem za dva večery, skvěle vedený rozhovor.“
— uzivatel1190
Ve snu
„Opět skvělá manga plná akce,přesto se zde posunul i děj. Po delší době skvělá manga. 10/10“
— ariannpHm
Tisíc dnů v Toskánsku
„Za mě trochu zklamání. Je vidět, že autorka je v první řadě kuchařka, takže popis jídla byl velmi sugestivní. Co mi ale chybělo byl popis postav a nějaký zajímavější děj. Myslím, že se z toho dalo vytěžit daleko víc, než nám bylo naservírováno.“... celý text
— yonda
Žena, kterou jsem byla
„Za mě super čtivá kniha. Doporučuji!“
— Pletynka
Co vás v dějáku nenaučili
„Markétiny knížky mám přečtené všechny a jsem věrným fanouškem jejích podcastů, proto jsem i po této knize musela sáhnout. Mně se kniha líbila hlavně kvůli tomu, že historické události vysvětluje co nejjednodušeji neodborným jazykem. Čtenář se dozví jakýsi základ a pokud se chce dějinami dál zabývat, sáhne po jiných zdrojích. Na získání přehledu to nejspíš stačí, nemyslím si, že by si autorka kladla za cíl udělat ze svých čtenářů odborníky na poválečné období v Československu.
Osobně mě nejvíce bavily "zajímavosti" každé doby - jak se žilo, jaký vliv měla politika na sport atd. A rozhodně bych ocenila mnohem delší rozhovory s pamětníky, bylo skvělé nahlédnout do soukromí "obyčejných" lidí.
Největší výtku bych měla k tomu, že si autorka neodpustila nám sdělit svůj negativní názor na M. Zemana. Vím, že jsem tu psala, že kniha není učebnicí, ale přeci jen se jako jakýsi vzdělávací materiál tváří, a do něj nepatří politické názory jednotlivce.“... celý text
— Lenisk@
Léto plné kotrmelců
„Wow! Toto bolo naozaj krásne. Škoda, že viac Řeháčkovej kníh nemá takýto pozitívny, bezstarostný tón.“
— jaja4
Srdcová desítka
„Srdcová desítka, povídkový soubor od velmi známých a talentovaných autorek! Povídky mám strašně ráda, protože si užívám, jak v jedné knize najdu různé příběhy, postavy a osudy. Pokaždé něco jiného, ale pokaždé něco skvělého. Proto, když mi dorazila tato kniha, měla jsem obrovskou radost a těšila jsem se s čím nás autorky překvapí!
A po dočtení musím říct, že všechny příběhy byly skvělé, ani u jednoho jsem se nenudila, ale asi Vás nepřekvapí, že mám svoje oblíbence. A těmi jsou tyto dvě povídky: Pod čarou od Barbory Šťastné a Selhání dokonalého muže od Scarlett Wilkové. A zrovna u povídky Pod čarou si dovedu představit, že by vyšla na celou knihu!
Za sebe musím poslat pochvalu do nakladatelství Motto, protože tento povídkový soubor se opravdu povedl. A ještě větší díky všem autorkám!“... celý text
— Jane2016
Vlak pro děti
„Každý z nás máme vztah se svojí matkou, s svými rodiči. A každý z těchto vztahů je něčím specifický, jiný... Těžko proto hodnotit knihu, kde je ústředním tématem právě tento vztah. Dítě posláno pryč z nějakého důvodu. Motiv mámy jasný, pro dítě nepochopitelný. Hezký střet generačních názorů... pěkně napsané.“... celý text
— TheCiko5
Klikatá cesta
„I tento díl byl velice čtivý a obdivuji autorku, že dokázala opět propojit spoustu skutečných historických událostí do svého příběhu. Opět se ukázalo, že kdo na Morlandu vyrostl, ten k němu kořeny neztratil.
"Pět set let Morlandů na Morlandu: jejich kosti jsou pohřbeny v kryptě pod kaplí, a kdysi ve své dětské nevinnosti vždycky předpokládala, že tam jednou spočine i ona. 'Musím domů,' řekla... citace str. 513“... celý text
— Shardlake
S láskou, Eloise
„Pro mě rozhodně nejlepší díl série. Eloise mi byla sympatická vždycky a tady se to nezměnilo (narozdíl od jiných postav v minulých knihách), Phillip byl taky super (konečně jiný charakter, ne jak přes kopírák) a paradoxně hodně pomohla změna prostředí a minimální přítomnost Bridgertonovic famílie. Vlastně mám pocit, že jsem knihu už kdysi četla a netušila jsem, že je to součást nějaké série. Bavilo mě to, nebylo to tak rozjuchané a to je dobře, ale přesto to na víc jak 3* nevidím. Takže se sérií končím, protože znám mnohem lepší počiny z téhle kategorie knih.“... celý text
— haWranka
Muži v offsidu
„Tohle je prostě klasika!
Nedefinoval bych to úplně jako knihu o fotbalu. Fotbal spíš celkově dokresluje hlavní situace a samozřejmě tak umocňuje jejich důležitost. Fotbal je jakousi hospodou pro širokou veřejnost, přičemž přístup má naprosto každý. Moc se mi líbila "studie" manželských vztahů obou starých pánů. To by se dalo tesat :-)
A Poláčkova čeština... ? Bravo!!!!“... celý text
— TheCiko5
Toužení vlka
„„Štěstí je recept, který vytvoříš z ingrediencí, které ti život poskytne.“
Druhý díl o měňavcích z Havaje. Zde je hlavním hrdinou Boone, vlčí měnič, a Nina, žena, která jen tak tak unikla smrti a kromě svého křestního jména si nic nepamatuje. Boone ji má hned druhý den odvézt na policii a předat ji tam, aby to s ní vyřešili, jenže to neudělá. Přestože nevěří lidem, tak okamžitě cítí potřebu ji chránit a s tím i tuší, kdo ta žena pro něj může být. Společně se tedy snaží zjistit, kdo Nina je a co se jí stalo.
„Každý velká cesta začíná jedním malým krokem.“
Musím říct, že Toužení vlka je za mě lepší než první díl. Nebyla tu tolikrát zmíněna záležitost druha a družky jako předtím, přišlo mi, že tu bylo více děje, objevil se tu nečekaný zvrat v podobě jistého odhalení. Krásné prostředí na Havaji mě zase zavedlo do teplých krajin, kde okolí je hezky popsané. Opět vzhledem k počtu stránek nejde čekat, že to půjde nějak do hloubky, příběh je přečtený za jeden večer, ale sedlo mi to. Je to hodně čtivé, stránky ubíhají jako nic a najednou je čtenář na konci.
Třetí díl si určitě přečtu, protože se tu stalo něco, co ovlivnilo dalšího člena skupinky a chci vidět, jak se s tím popere.“... celý text
— jana1874
Až ti budu nablízku
„,Co když je konec hry pouhým začátkem?"
První díl série jsem nečetla, ale to nevadí, v ději jsem se neztratila.
Teagan si přeje studovat na univerzitě design počítačových her a jelikož její otec s tím nesouhlasí, protože chce, aby šla studovat něco jiného, tak si na studium musí našetřit sama. Po nocích streamuje hry a během jedné z nich opakovaně porazí jednoho hráče, ze kterého se nakonec vyklube Parker, oblíbený gamer, který má spoustu sledujících. Začnou spolu hrát i jiné hry, potom si píšou, setkají se na jedné sešlosti pro hráče a přestože je dělí velká vzdálenost a budoucnost je nejistá z několika důvodů, tak je to k sobě táhne.
Romantika z prostředí počítačových her. Dobře napsané seznámení, vývoj vztahu, pochopitelné myšlenky, pocity, flirtování – všechno reálné, co se může stát. Líbilo se mi, že Teagan se za sebe uměla postavit, nakonec se rozhodovala tak, jak chce ona, co cítí, že je pro ni nejlepší, vyřešila si vztah i s jinou blízkou osobou, přestože nevěřila, že to půjde. Parker byl milý kluk, v jejich světě celkem slavný, a přitom úplný pohodář, ale ani on to neměl vůbec jednoduché. Jeho spolubydlící byli boží, takový chaos doma, ale byli si všichni velmi blízcí, jak bylo vidět a hlavně v jednom momentě i dokázali svým jednáním. Na konci jsem plně souhlasila s rozhodnutím, které udělala Teagan, nejspíš bych se zachovala stejně.
Přestože kniha má něco málo přes 400 stran, tak místy se čte opravdu hodně rychle, jelikož stránky jsou popsané pomocí textových zpráv. Až na jednu takovou záležitost, která mohla být zmíněna víc a pár malých drobností se mi to líbilo, moc hezká romantika“... celý text
— jana1874