Nejnovější komentáře
Bez srdce
„Od spisovatelky už jsem četla jednu sérii Renegati a líbila se mi tak jsem sáhla po téhle(ne jenom kvůli autorce ale už jsem ji měla vyhlidnutou dyl). Knížka byla dobrá četla se skoro sama nebyla sice moc akční kromě konce ale ani mi to nevadilo. Z konce se budu ještě dlouho zapamatovavat protože au“... celý text
— kingdog8900
Volání naděje
„„Věřím! Možná nerozumím Jeho konání, ale věřím Jeho cestám.“
Další krásný příběh z pera Janette Okeové. Myslím, že její knížky nepatří pouze mezi oddechovou četbu, u které si odpočinete a vyčistíte si hlavu, ale z románů se dozvíte také něco málo o životě indiánů a mezi řádky naleznete spoustu hlubokých myšlenek a podnětů k zamyšlení. Nemůžu se dočkat dalšího dílu.“... celý text
— Kokoska92
A s klauny přišly slzy
„Novinářka Norma Desmondova prožila v životě hodně : Coby válečna reportérka dala svůj život v sazku, když se pokoušela divákům a čtenářům přiblížit válečné dění v Bejrútu, které během let znepřátelené frakce proměnily v trosky,musrla se vyrovnat se smrtí svého přítele, francouzského novináře Pierra. Když Norma zjišťuje, že je těhotná, změní svůj životní styl a celkem spokojeně vychovává svého syna. Všechno změní den, kdy se Norma a malý Pierre vydají na nedělní představení v cirkusu.
Chladnokrevni zabijáci převlečení za klauny přemění cirkusovou arénu v jatka. A mezi mrtvými je i malý Pierre. Co je důvodem nelidského krveprolití? Kdo je za něj odpovědný? Norma se rozhodne pátrat na vlastní pěst a s vědomím, že nemá co ztratit, se pouští na velice nebezpečnou cestu.
Vynikající.“... celý text
— Nofar197
Skutečné zločiny na Plzeňsku
„Líbí se mi, jak kniha kloubí faktografii s lidskostí. Je příjemné vidět, že ne všichni kriminalisté nasákli cynickým odstupem.“
— karaliene
Naše ztracená srdce
„Nejradši bych těch hvězd dala deset. Celeste Ng opravdu umí psát. V tomhle románu naprosto přesvědčivě popisuje svět, ve kterém, troufám si tvrdit, nikdo nechce žít. (Snažím se vyhnout spoilerům). Ptáček jako symbol optimismu mi během čtení přirostl k srdci a myslím, že stejně jako v případě "Vše, co jsme si nikdy neřekli" bude i tahle kniha ve mně dlouho rezonovat.“... celý text
— lenka2557
Kopí protne vodu
„takové naivní, až dětské“
— pupopony
Hodný holky umírají první
„Strašně moc dobrá knížka a strašidelná líbilo se mi to“
— Adriena838772
Melónová aféra
„Knižný Armagedon. Táto kniha mi zničila život a spôsobila mozgovú aneuryzmu. Tá žena bola úplne delulu bez mozgu a dôstojnosti. Chcela by som tu knihu spáliť ale ona by isto ani nehorela lebo je to démonické dielo. Nemali by to ani predávať, nikto mi nevráti 40 centov a môj predchádzajúci život naspäť. Už nikdy sa nepozriem na melón s chuťou. Mám PTSD.“... celý text
— christinahszq
Odkaz
„Rodinné drama. Chladné prostředí. Šíleně falešné vztahy. Individuality. Toxické prostředí. Žádná oblíbená postava. Skvěle se to četlo, mělo to spád, bylo to různorodé, co postava to jiný charakter. Bavilo mě to.“... celý text
— TeraBla
Nebezpečný muž
„Táto kniha odpojila všetky synapsy v mojom mozgu, totálny skrat vedenia. Teraz potrebujem lexauriny ako hlavná postava, ktorá bola vydretá jak podrážka na topánkach. POZOR riziko hydrocefalu. Po skončení tejto knihy som skončila na pohotovosti.“... celý text
— christinahszq
Primadona
„Táto kniha zvyšuje úmrtnosť v našej republike, ten cringe mi polámal stavce v chrbtici a zmenil osobnosť. Som doživotne poznamenaná a asi budem na antidepresívach do konca života. Kto skočí do postele, alebo skôr na koberec s prvým chlapom, čo za ňou príde a povie si krásna vzrušuješ ma ? Posledná vec, ktorú by videl by boli moje podrážky na topánkach. Neskutočné trápne a hrozivé. Toto keby sa mi stalo tak skočím pod vlak. Novodobá kazeta z kruhu naplnená prekliatím.“... celý text
— christinahszq
Na neVěčné časy
„Od knihy jsem čekala trošku něco jiného. Nejspíš kvůli obálce, názvu a pár recenzím, které mě nalákaly.
Nejsem úplně fanda povídkových knih a ani tato kniha to nezmění.
Ovšem povídky byly zajímavé. Některé více než jiné. Některé nebyly tak docela můj šálek čaje a zdály se mi lehce kýčovité.
Avšak u většiny z nich jsem se musela na chvíli zastavit a zamyslet se, jak by to mohlo fungovat v našem světě, nebo jak bych se v dané situaci sama zachovala.
Rozhodně se jedná o zajímavé dílo, ale mě víc než obsah zaujalo provedení.
Naprosto dokonalá obálka, oboustrannost, ilustrace... Klobouk dolů, protože je to opravdu originální.
3,5 z 5 hvězdiček.“... celý text
— LexiS
Svatojánské ořechy
„První třetina knihy mi plynula pomalu a nějak se tam toho až tak moc nedělo. Aspoň mi to tak připadalo. Pak se to ale rozjelo, děj začal být zajímavý a plný zvratů. Vlk vše oživil. Musím uznat, že se mi nakonec kniha líbila a přečtu si i další knihy od této autorky. Toto byla moje třetí kniha od ní a ve všech jsem našel pro sebe zajímavé příběhy a popis lidských osudů v nelehkých dobách.“... celý text
— Bedřich63
Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy
„Označila bych to za takovou trochu oschlou třešinku na dortu. Oschlou proto, že jsem čekala (a doufala) v něco jiného, než čeho jsem se dočkala.
Ačkoliv bylo zajímavé, přečíst si pár střípků z Cardanova života, neoslovilo mě to tolik, jak jsem si myslela.
Osobně bych uvítala víc info k tomu, jak Cardan propadl Jude. Ten jejich vztah mi totiž nedává spát, ačkoliv jim to přeji.
Avšak ilustrace jsou opravdu pěkné a přeci jen je tam pár zajímavých informací z princova života.“... celý text
— Nikidree
V pasti lží
„Z knihy Za zavřenými dveřmi som bola nadšená, preto som siahla po ďalšej autorkinej knihe. Musím povedať, že som čakala viac. Komentár od MisakCZE to výborne vystihol.“... celý text
— Petras_ka
Tyranie: 20 lekcí z 20. století
„Perfektní Snyder, jako vždy. Proč jen tohle nečte povinně každý.“
— lenjak
Vlčkův hvizd
„No, mohlo to být zajímavé, kdyby to neskončilo tak náhle. Ilustrace pěkné, ale spíše jsem od knihy čekala více.“
— adela2316
Říše
„Neuvěřitelná kniha, dostala mě po všech stránkách.“
— lenjak
Bílá jako sůl
„Finální kniha postapokalyptické série Poslední velkoměsto. Než napíšu něco ke knížce a sérii Poslední Velkoměsto, tak musím zmínit, že jsem ji četl hlavně jako pokračování knižní série Všechno na Mars - Oggerd. To už za ty dlouhé roky a mnoho dílů chce čtenář vědět co se v tomhle fiktivním světě postapokalyptické Evropy děje a jak jsou na tom známé postavy. Bohužel v téhle sérii byli dvě postavy z původní trojce trochu upozaděny ( major Oggerd a technik Hal Hargon ), středobodem děje a vypravěčem příběhu je tak Gowery Fink. Vyjednavač s přořízlou pusou, občasný pacifista ale častěji bojovník více než by se jemu samotnému líbilo. V rámci série Poslední velkoměsto ho autor staví do role detektiva rozkrývajícího spiknutí jenž prakticky dalo řád novému Germánskému Císařství v postapokalyptické Evropě.
Takže se tady uzavřou všechny dějové linky a zodpoví nejdůlěžitější otázky kdo, jak a proč. Samotná detektivní linka je zde naštěstí krátká a slouží hlavně jako katalizátor děje, který přechází ve válečný román, jak se v městě Bornnu odehrává boj hned mezi několika frakcemi. Šlechta některé části zápletky popisuje opravdu podrobně a jindy nechává Goweryho vše hopem vysvětlit. Dobrý nápad jsou poznámky mezi kapitolami, které shrnují různé pojmy, historii a to proč se svět dostal do "současného stavu". Většinou jsou to však známé informace z předešlých dílů. Pár výhrad by se našlo například k samotnému charakteru Goweryho a jeho polopatickému vysvětlování co se zrovna děje nebo bude dít pro ostatní postavy (čti čtenáře). A ten urychlený závěr plný klišovitého happyendu.
Šlechta už napsal lepší příběhy (hlavně starší díly "Oggerdova cyklu" nebo fantasy Krvavé Pohraničí ), ale cením si uzavření série a jak to nakonec všechno dává smysl.
Možná to bude chtít trochu času a znovu si tuhle sérii přečíst jako celek, abych ji plně docenil. Takhle mám pocit, že to padá do průměru i přestože jsem si ta dobrodružství v Císařství jako čtenář užil.“... celý text
— R.Nevřivý
Kdo víc vsadí, ten víc bere
„Textař, novinář, bookmaker, zakladatel sázkové kanceláře, svého času politický aktér v iniciativě MOST, vystudovaný kulturní antropolog a historik umění. Muž mnoha profesí a zájmů Michal Horáček patří mezi mé oblíbence, proto jsem si s radostí přečetl tuto knihu shrnující jeho pozoruhodný život. Horáčkův život je nevšední už od kolébky, když se narodil otci - přesvědčenému komunistovi a matce - antikomunistce. Právě již od dětství se projevovala Horáčkova ambicióznost, když se výborně naučil hrát tzv. čáru, ve které si proti vrstevníkům vysoutěžil své první peníze. Později se živil kurzovým sázením na koňské dostihy, přičemž své znalosti přetavil i do sepsání úspěšné knihy Království za koně. Tou dobou se naučil anglicky a už za komunismu publikoval články o dostizích v západních periodicích. Také navázal spolupráci s Petrem Hapkou a stal se známým textařem. Během událostí roku 1989 se Horáček podílel na odstranění minulého režimu a na nastolení demokracie. Své vzpomínky z této etapy Horáček zachytil do své knihy Jak pukaly ledy, která se stala bestsellerem. Již v podmínkách tržní ekonomiky Horáček se svými obchodními partnery založil úspěšnou sázkovou kancelář a stal se finančně nezávislým - o tomto životním období mě obzvlášť bavilo si číst. Na Horáčkovi mě oslovuje zejména to, že se dokázal prosadit v různých oborech lidské činnosti a stále neztrácí životní elán. Knihu doporučuji všem, kteří mají Michala Horáčka rádi a chtějí se o něm dozvědět více.“... celý text
— Lukyn96
Listopád
„Nesmírně smutná, ale velmi dobře vymyšlená i napsaná kniha... No, od autorky jsem vlastně ani jinou zatím nečetla. Je to skvělá vypravěčka a v popisech postav, jejich pocitů, myšlenek a v podstatě celých životů je to zkrátka mistryně. Děkuji.“... celý text
— helusa2
Hrad ve Skotsku
„Druhá kniha autorky a opět příjemné počtení. Ke konci ve vlaku mi dokonce ukápla slza. V obou knihách se hodně vařilo, třeba se po přečtení celé série něco přiučím, určitě si půjčím i další díly“... celý text
— Mufa
Politický proces s Miladou Horákovou a spol.
„Je to Ukázka, jak se komunismus zbavoval pro ně nepohodlných lidí... docela děsivé...“
— Ronnie68
Pověsti a vyprávěnky z Boskovic
„Existuje spousta lepších a mnohem lépe zpracovaných pověstí o nejrůznějších koutech naší země, ale upřímně řečeno, pro nás, kteří máme rádi Boskovicko, Kunštátsko, Moravský kras, Drahanskou vrchovinu a vůbec celý tento nádherný kus ČR, má tato útlá knížka svoji (značnou) přidanou hodnotu. A proto ta jedna či dvě hvězdičky navíc.“... celý text
— boxas
Tajné stránky paní Sylvie
„Málo kdy dám knize jen dvě hvězdičky, ale tady to nešlo jinak. Opravdu jsem si myslela, že knihu odložím, což zásadně nedělám! To bylo tak něco zdlouhavého, extrémně popisného se sem tam vloženým dialogem. Velice neuspořádané, jako by si autorka vůbec neutřídila myšlenky, než je hodila na papír. Nehledě na celý ten příběh, já jsem tam nenašla postavu, která by oplývala nějakou sympatií. A jestli tohle mělo zapadat do žánru humoru, tak se to velice minulu účinkem. Radši bych si přečetla knihu, kterou píše hlavní hrdinka, než číst tohle podruhé.“... celý text
— Katy_vKnihách
O mašinkách
„Čtyřleťačka nadšená. Mně se pohádky líbily, rozjezd byl slabší, postupně byly ale příběhy zajímavější nebo jsem se už zkrátka napojila na kahounovskou vlnu. Ke knížce se jistě budeme čas od času vracet.“... celý text
— mataaskorice
Jsou světla, která nevidíme
„Nejprve jsem viděla minisérii na Netflixu a podle ní pak přečetla knihu. Je to úplně něco jiného a já byla ve finále zklamaná, že konec není otevřený. Bylo mi líto, že se životy postav nepropojily více. Ale i tak skvěle napsáno, dojemné čtení.“... celý text
— Emily82
Návrat Krále Šumavy
„Chtěla jsem napsat o knize rozsáhlý elaborát, ale je tu přes sto komentářů, tak to zkrátím.
Výhoda při čtení je, a to obrovská, pocházet z míst, kudy Hasil denně šlape. Pokud by se kniha odehrávala třeba u Liberce, asi bych ji nečetla. Asi určitě. Takhle přesně jsem věděla, kudy cestičky vedou, jak velké kopce museli převaděči šlapat a při představě, jak si svištím z Budějovic na kole na Šumavu, mi bylo upřímně zle od žaludku.
Tři čtvrtě jmen jsem znala, jelikož v Prachaticích se tak jmenuje každej druhej.
Možná jsem očekávala víc popisů přírody, ale od toho tu jsou jiní.
Bála jsem se, jak udrží autor hranici mezi literaturou faktu a románkem na styl Mornštajnové, a dobrý! (Proboha tím neurážím Mornštajnovou, kdybyste mi zas někdo chtěl psát zprávy).
Na konci mi slza ukápla, než jsem si uvědomila, jak hovořila moje babička třeba o Mašínech. Ta komunistická agitka byla do člověka zažraná, opravdu až do morku kostí.
Kniha na mě působila skoro až intimně právě s ohledem na místní znalost. Některé nuance pochopí pravděpodobně jen rodáci.
Knihu jsem odkládala prakticky deset let, ačkoli ji máme doma včetně věnování, musela jsem si do ní dozrát.
Pokud si chcete doplnit vzdělání o Králi Šumavy, doporučuji tuto diplomku: https://theses.cz/id/u5740y/Diplomov_prce_-_Klbl.pdf“... celý text
— karol.cadex
Pakáž
„Zajímavý příběh autorčiných předků. Vyprávění přeskakuje z období 1.světové války až po současnost.“
— jitka7326
Nalezení
„Kniha se četla skvěle, oddechová rychlovka, i když tento žánr úplně nevyhledavam.“
— Emily82