Nejnovější komentáře

Máma kriminálnice

„Jedna nehoda milující matky a vy se dostanete pod dohled OSPODu. Tolik chyb v soudním systému a vy máte svázané ruce. Nečetlo se mi to lehce, protože jsem soucítila s matkou a zlobila jsem se za to, že nikdo nic nechápe. Jediné, co mi na knize vadilo, bylo strašně moc babrání se v pocitech a rozebírání nálad. Jinak dobrá kniha.“... celý text
— lalela

Duše krve a popela

„Ačkoli nejsem jedním z lidí, kteří by si ze série "vybírali", které knihy přečtou (prostě čtu všechny tak, jak se to má a jak to autor plánoval), přiznám se, že do Duše krve a popela se mi moc nechtělo. Nepotřebovala jsem znát ten stejný příběh jen z pohledu Case, aspoň to jsem si myslela. Jaká byla skutečnost? Čtení jsem si neskutečně užila!!! Kromě toho, že jsem samozřejmě už dávno zapomněla, co se v prvním díle dělo, protože vyšel před třemi lety, jsem si čtení užila, protože Casteel disponuje neskutečným smyslem pro humor. Několikrát jsem se rozesmála nahlas, jeho vtipné poznámky padly vždycky na úrodnou půdu. A i když si člověk prakticky jen přečetl to samé, co se dělo v prvním dílu, byla tam spousta dalších informací, které jsem si buď připomněla, nebo jsem je zjistila nově. Co z toho vyplývá? Nikdy si nedělejte názor jen na základě ostatních. Původně jsem myslela, že to bude jen trapná marketingová snaha přispět si vydáním "zbytečné" knihy trochou peněz navíc, ale nakonec dávám pět hvězdiček a naprostou spokojenost. Vlastně... K naprosté spokojenosti by mi ještě chybělo upravit ten konec, nebo moct hned číst další díl, protože....!!! Ten konec!!!!!“... celý text
— Wisha

Rozmarné příběhy starého myslivce

„Krásná kniha. Autor umí opravdu živě popsat přírodu způsobem, který vás přímo vtáhne. Máte pocit, že vše vidíte a prožíváte společně s autorem. Mně jsou povídky blízké i tím, že je zde popisován kraj blízký mému rodnému.“... celý text
— jiri5171

Čtyři mimózy

„Za mě naprosto skvělá kniha,prvotina se opravdu autorce povedla,vtáhla mi do děje od začátku ,až do konce.V knize si přečteme životní příběhy čtyř kamarádek napříč lety .K tomu, aby si vybrali v životě tu správnou cestu se schází v oblíbené restauraci nad sklenkou Mimózy/sklenice na šampaňské plné prosecca s džusem/ a vždy si umí poradit.Příběh je velmi čtivý ,napsaný s lehkostí a vtipem.“... celý text
— alnahu

Divé ženy

„Přečteno na jeden zátah jedné soboty, kdy bylo třeba jen "hlídat stroje". Dobře napsaný příběh o ženách napříč dějinami, jež nemají právo volby, a pokud náhodou ano, nevolí dobře. Nic moc originálního, snad jen obrazy přírody, s níž jsou srostlé (a jež se propsaly až na poutavou obálku), jsou působivé. A ženská vzájemnost, která tady funguje až zázračně.“... celý text
— petrarka72

Hodina hromu

„Hodina hromu je opravdu nádherná kniha, ať už obálkou a ořízkou, které jsou skvostné a upoutají pozornost čtenářů, tak i příběhem a hlavně stylem psaní. Lenka Poláčková má skutečný dar, opravdový talent, ale z knihy je také znát velká píle a erudice. Ať už Lenka Poláčková píše o životě na vesnici nebo v Olomouci na konci 19. století, o adventních přistkách, ženské otázce nebo motorismu, tak je očividné, že má všechno pečlivě nastudované a dokáže to naprosto věrohodně popsat. Stejně uvěřitelně působí i hlavní hrdinové a ostatní postavy. Jsou nenápadně neobyčejní, hrdinové, kteří o tom, že jsou hrdiny vlastně netuší. Lenka Poláčková píše nádherným, poetickým stylem, který nechá naplno vyznít hlavně při podpisech přírody, kdy se obyčejná procházka podél řeky mění v něco kouzelného. Její styl dokonale ladí s historickým obdobím konce 19. století. Kdybych nevěděla, že je kniha od současné autorky, asi bych zaváhala, kdy byla napsána. Hodina hromu vás na pár dní (záleží na tom, jak dlouho ji budete číst) přenese do historické Olomouce a budete si moct užít dobrodružství s hlavními hrdiny. Já jsem ji přečetla za dva dny, a i když jsem s touhle knihou chtěla pobýt déle a užívat si každé vybroušené slovo, každý poetický obrat a každou drobnou krásu, kterou Lenka Poláčková dokáže zachytit a úžasně popsat, tak ji nešlo odložit a zvítězila zvědavost, co bude dále a jak to dopadne. Hodinu hromu vřele doporučuju všem čtenářům, které chtějí historický román napsaný úžasným poetickým stylem, s trochou romantiky, ženské otázky, motorismu, silného poselství i lehkého nadpřirozena. Co se týče oné „fantasy linky“, tak ta má podobu klasických venkovských pověstí a na konci se každý čtenář může rozhodnout, zda za tou kletbou skutečně stálo cosi nadpřirozeného nebo se jednalo o pouhou vesnickou pověrčivost. Já si jdu objednat třetí díl z této volně navazující série Olomoucké století s názvem Okamžik oběti, který vypráví o juristovi Leopoldu Pfeifferovi. A rovnou do košíku přihodím i první díl s názvem Věk přízraků, který jako jediný z celé série nese označení young adult. Potřebuju si tohle historické olomoucké dobrodružství užít celé od začátku až do konce, přestože na sebe jednotlivé díly navazují pouze volně a dají se bez problémů číst samostatně.“... celý text
— Suzanne

Nedokončené příběhy

„Tato kniha je snad ještě více náročnější, než samotný Silmarillion, jelikož se jedná o dílo podobné vědecké práci, která popisuje skrze dodatky a poznámky podrobnosti o příbězích. Určitě je potřeba být skutečně zarytým fanouškem, který je zároveň i tak trochu tolkienolog a má mnohem větší povědomí o tomto světě. Bylo to dozajista náročné čtení, ale já hltal každou stránku a byl fascinován, jak propracované to vše je a zároveň obdivuji Christophera Tolkiena, že šel v otcových šlépějích a s velkým zápalem se snažil vysvětlit svět, který jeho otec stvořil.“... celý text
— HloupýHonza

Sestra mého nejlepšího kamaráda

„První díl této série se mi neskutečně moc líbil, takže jsem se na tento druhý opravdu moc těšila. Ale v závěru jsem spíš mírně zklamaná. Postavy samy o sobě byly fajn, ale ten jejich vztah mě vyloženě otravoval. Chápu, že oba hlavní hrdinové vedli dost rozdílné životy a pokud chtěli najít nějakou kompatibilitu, bylo nutné nad tím přemýšlet, ale číst 400 stran o tom, jak se chtějí, ale v závěru nevědí, jestli spolu mohou být, bylo dosti úmorné. I tak se ale těším na další díly, snad se povedou zase trochu víc. Hodnotím 3,5/5*“... celý text
— Ketfl

Na vlky se nesahá!

„Ani nevím proč jsem přeskočila šestý díl o pandě, ale šla jsem rovnou na sedmičku: Na vlky se nesahá! No, z tohoto dílu mám smíšené pocity. Ano, bavil mě, ale u žádného jiného dílu jsem nepocítila pocit... Prostě že mě to moc nebaví. Ke konci už to bylo napínavější a lepší, ale za začátek strhávám jednu hvězdičku.“... celý text
— Capybara18

Odsouzeni k bolesti

„4/5* Po pravdě, nečekala jsem, že mě příběh až takhle dostane. Ano, už podle anotace lze naznat, že rozhodně nepůjde o odpočinkové a klidné čtení, přesto jsem nepředpokládala smršť emocí vrhnoucích se na mne jako dravé piraně. Zejména ten závěr, u kterého jsem zase po dlouhé době spotřebovala pár kapesníčků. Kniha přináší důležité poslání, jež je v našem světě stále aktuální, možná dnes ještě více než dřív. Nenávist plodí jen další nenávist a zraňuje nejen okolí, ale i nás samé, a to uvnitř, kde bují a dál roste. Velmi zajímavým přínosem jsou také krátké rozhovory se skinheady na konci. Příběh se zaměřuje na dva mladé lidi z naprosto odlišných světů, kteří si k sobě přesto najdou cestu a jejich city jim dovolí přenést se přes nepsaná pravidla společnosti a subkultur a být spolu. Nicméně svět je kruté a temné místo, a ne vždy dopřeje všem jeho obyvatelům šťastný konec. Dle mého skromného názoru, kniha nedostala příliš zaslouženého prostoru a její hodnocení na databázích není právě jedním z nejlepších, nicméně já ji velmi doporučuji! Po dočtení mám chuť si pustit Kult hákového kříže nebo The Exception (2016). “Můžu mít nějakou budoucnost? Netuším. Vždycky jsem si myslel, že umřu mladej. Na co se s tím posraným světem zklamávat dýl. Ale teď…. “teď už si to nemyslím.“... celý text
— katasokolov

Bídníci.cz aneb Špinavé obrazy z dějin národa českého 1 - Kořeny (1945-1973)

„Svérázný průřez Českými dějinami. Bohužel tento maras pokračuje za každého režimu. Dnes musí být v knize aby se prodala brutalita a sex. To samé i v televizi a na internetu. Dnes nexistují koncetráky a pracovní tábory. Zato se pohrešuje tisíce lidí, někteří možná kvůli obchodu se sexem nebo s orgány. Počet sebevražd stoupnoul raketově,musel se oplotit Nuslák- most K.Gotvalda. Vznikla armáda bezďáku. České dějiny pokračují dál. Důchodci jsou po sametu vraždeni i svými dětmi nebo vnuky. Zavisláci jsou všeho schopni.“... celý text
— Ďobi-1968

Balada o snech

„V knize sledujeme dva příběhy, jeden se odehrává v současnosti v Praze a druhý ve čtyřicátých a padesátých letech 19. století na jedné malé vesnici. Líbil se mi styl vyprávění, byl takový malebný a současně věcný, jen mě překvapilo pár kostrbatých vět, které jakoby tam nepatřily. Linka z minulosti mě zaujala mnohem víc, než ta ze současnosti, ve které mě rozčiloval Viktor. Jen jsem nechápala ten závěr z roku 1957, nechci nic prozradit, ale říkala jsem si proč to nemohlo zůstat, tak jak to bylo. Nicméně musím říct, že celý příběh na mě silně zapůsobil.“... celý text
— Bubo19

Takhle se na koni neskáče!

„Podle mě nejlepší díl série!“
— Capybara18

Nespoutaný milenec

„Sophii Lark se určitě nemůže upřít čtivost. Tohle byl sice pro mě nejslabší díl ze série, přesto jsem ho měla přečtený opravdu rychle. Ani první díl pro mě nebyl nějak zvlášť mafiánský, v tomto směru se nejvíce povedl díl druhý, ale Nespoutaný milenec je už vyloženě pohádka. Na příběh Nerona jsem se opravdu těšila, ale v závěru musím říct, že to byla fakt dobře napsaná plytká omáčka. Chemie mezi hlavními postavami? Tak ta byla absolutně nulová. Nevěřila jsem jim vůbec nic. Další díly si ráda přečtu, ale bohužel tato série nebude jednou z těch, ke kterým bych se ráda a pravidelně vracela. Hodnotím 3/5*“... celý text
— Ketfl

Šimpanzi nejsou ledajaké opice!

„SKVĚLÉ!!!!!“
— Capybara18

Delfíni v ohrožení!

„SOS!!!!! Skvělá knížka na obzoru!!!!“
— Capybara18

Tygřice se do lvů nezamilovávají!

„Opět zábavný díl. Doporučuji!“
— Capybara18

Láska kouše

„Sice jsem přeskočila pátý díl, protože ho v knihovně měl někdo vypůjčený, ale určitě se k němu vrátím. Ale zpět ke knize. Šestý díl série se mi líbil i přestože jsem nečetla pátý a tím pádem jsem promeškala časti kde Olivia začala chodit s Jacksonem, ale v knize to bylo stejně vysvětlené, takže to ani moc nevadilo. Opět super díl! Doufám že to nějaký díl nepokazí, protože bych chtěla tuhle sérii dočíst až do konce. Doporučuji!“... celý text
— Capybara18

Nevratné poškození: Jak naše dcery propadají transgenderové mánii

„Tak tohle bylo opravdu "slovo do pranice." Hlas židovské ženy, volající z pouště do chaosu moderní doby. A je to hodně zajímavé a současné čtení. Myslel jsem, že si tuhle anabázi ušetřím, protože jedinou osobu, která prošla transgenderovou proměnou, jsem osobně poznal počátkem 80. let, a to jsem té křehké, umělecky založené dívce, která se uvnitř cítila být mužem, a časem je jím stala, věřil. Když jsem se však dozvěděl, že se nedávno mladý muž z USA, kterého s celou rodinou zprostředkovaně znám, stal mladou, po roce od operace stále spokojenou ženou, nedalo mi to. Kniha je hodně podnětná a pokud mohu posoudit, docela erudovaná. Někomu možná nebude stát za přečtení jako celek, ale případové studie za to stojí. Není žádným tajemstvím, že naše doba je docela slušně ujetá. Není divu, že třeba masově plodí jindy tak zvláštní, okrajové případy, jaké jsou v knize popsány. Aniž bych chtěl závažnost situace jakkoli snižovat, dovedu si docela dobře představit, že se dívky a mladé ženy snaží s něčím identifikovat. Je to odvěký a pochopitelný jev. Kdo nezná sám sebe, snaží se najít identitu jinde. Proto mladí lidé v Goethově době páchali "wertherovské" sebevraždy, v 50. letech se stávali nadšenými komunisty a v 80. nagelovanými travolťáky, a proto třeba naši senioři dnes tíhnou k jistému mazanému filutovi, chaoticky blábolícímu plynnou praslovanštinou. Docela věřím, že memy, ideologie nebo vliv vrstevníků a jiných influencerů takto fungují. Puberta a dospívání pro mnohé představují obtížnou etapu v životě člověka, a ne nadarmo se uvádí výraz "adolescentní demence." V dnešní době se všemožně snažíme, aby člověk, onen jedinečný, vzácný tvor, žil jako v bavlnce a sebeméně netrpěl, takže máme porozumění i pro zmatky, úzkosti a deprese, které tento důležitý přechod k dospělosti doprovázejí, a snažíme se je vyřešit medikací, nálepkováním a bezbřehým porozuměním. Jedině tak si dovedu vysvětlit, že zejména v USA dochází k tak enormnímu nárůstu případů transgenderové proměny. (Ano, peníze pochopitelně také ani tam nesmrdí. A je jednodušší souhlasit s pacientem než mu jeho bludy vyvracet a riskovat žalobu a veřejné zostuzení.) Obávám se, že v naprosté většině případů se jedná o reálný, menší zástupný problém, jehož radikální řešení bylo citlivému mladému člověku podsunuto a naočkováno, a tak se ten malý problém rozbujel do netušených rozměrů. Ze šikmé plochy se pak hodně těžko seskakuje, zvláště když žena začne brát testosteron. Buďme rádi, že se v těchto ožehavých, extravagantních věcech zatím moudře držíme opodál, a můžeme se z nich poučit. Sám jsem v životě prodělal pět nepříjemných, bolestivých operací, a jímá mě hrůza při pomyšlení, že bych se dobrovolně podrobil lopotnému a riskantnímu předělání na ženu nebo opačně. Možná jsem v těchto věcech "konzerva", ale někdy je docela dobré být "konzervou." PS: Dal jsem si tu práci a zjistil jsem, že 12 čtenářů, kteří dali knize hodnocení "Odpad", až na dva zcela bez komentáře, mělo v průměru relativně "pouhých" 176 přečtených knih (z toho dva aktivisté tristní 2 knihy, takže ryze účelové přihlášení). To spíše svědčí o tom, že autorka měla pravdu, a progresivistická ideologie a nátlak fanatické sociální skupiny (tedy jakési sekty) ve škole nebo na sociálních sítích hrají zásadní roli. Věřím, že má pravdu také ohledně rad, které na konci své knihy sděluje. Mezi progresivismem a zkamenělostí existuje taková rozumná, vybalancovaná cesta, která je asi ideální. Jenže my často takové řešení odmítáme, protože nám naše extrémní řešení připadá daleko lepší. V otázce genderu jsou, obávám se, bezpečnou cestou jenom dvě možnosti: ženy a muži. Snažme se jich držet. Náš hardware můžeme vylepšit jen do jisté míry a poměrně pracně, ale proti přírodě bychom jít asi neměli, protože na to většinou sami doplatíme. Nejjednodušší cestou je provést úpravu a upgrade našeho softwaru. Někdy opravdu stačí jenom poodstoupit a nestát si na kabílku. Pokud se vás tato problematika týká osobně, zvažte to, než uděláte osudovou chybu. Radikální změna prostředí, optimálně pak dočasně bez smartphonu a internetu, je opravdu jednou z nejlepších cest, jak vystoupit ze situace. Změna pohlaví je naopak určitě jednou z nejhorších. Je mi strašně líto tolika zničených životů.“... celý text
— Metroušek

Koruna času

„Časodějové: Koruna času Kniha byla skvělá jako všechny ostatní díly, ale dost mě mrzí že série už končí. Celé čtení série jsem si užila. Jedna z nejlepších sérií co jsem kdy četla!!!! Ne, nepřeháním to!!! Skvělé!!!“... celý text
— Capybara18

Orchidey a púpavy

„Dôležitá kniha, vďaka ktorej môžeme nahliadnuť do čias, kedy dnešné fakty boli ešte len kacírske myšlienky (napr. že stres ovplyvňuje imunitný systém a pod.). Dôležitá kniha, ktorá búra predstavu, že citlivé deti sú morálne slabé a nedostatočné. Dôležitá kniha. …ale to slovenské vydanie je čistá katastrofa. Ešte som hádam nedržala publikáciu s takým ohromným počtom chýb, že som mala chuť zobrať červené pero a začať opravovať. Hanba…“... celý text
— verden

Smrt šumavského poustevníka

„Děj se odehrává na stejných místech jen dříve, než Prokletí rodu Janoviců. To mi přišlo nápadité.“
— pami

Malé ženy

„Ani Twenty One Pilots mě ráno nevyléčili a zase jsem se pokorně vrátila do postele. A pustila si Malé ženy. A nechala se hýčkat kouzelnou atmosférou a láskou a soudržnosti jedné rodiny.... Úžasná Susan Sarandon jako milující maminka čtyř dcer, o které se musí postarat, protože otec byl povolán do války Severu proti Jihu. Krásná a romantická Meg podle mě dokázala nejvíc a něžně milovat rodinu a starat se o dům. Má sen najít si milujícího a bohatého manžela ( velmi jí otřásla ztráta rodinného majetku), dojemná je scéna s plesem... A potká pana Brooka....... Jo Marchová vymýšlela pro své sestry divadelní hry a toužila se stát spisovatelkou ( autobiografické prvky), úžasná scéna, kdy si nechá ostříhat vlasy, aby maminka mohla odjet léčit zraněného otce.... Zamilovaný soused Laurie je odmítnut s tím, že se Jo nikdy nebude vdávat. V Anglii ale pozná elegantního německého učitele...... Nenápadná, tichá a stydlivá Beth, která byla nejraději doma a hrála na klavír, starala se o ještě chudší rodiny, kde se nakazila spálou....( nad jejím osudem mi srdce krvácelo). Nejmladší a rozmazlenou Amy vzala bohatá teta Marchová na cestu do Evropy, aby mohla studovat umění. A setkala se s Lauriem.... Byl to krásný film plný emocí. Doporučuji všemi hvězdami.“... celý text
— uxor

Ghostwriter

„V každém okamžiku našich životů jsou vždycky ve hře dvě rozdílné věci. To, jak jednáme, versus jací jsme uvnitř. Rozhodně bych tohle neoznačila za roman, ale za hodně slušný psychothriller. Děj hezky plynul, hlavní postava byla dost matoucí, ale vzhledem k tomu co zažila tak není divu...“... celý text
— Kristy.Seb

Čtvrté křídlo

„Boží! Dokonalé! Už po pár stránkách u mě vznikla závislost. Já, která nečtu fantasy a knížku, kterou koupil do společné knihovny manžel, jsem dlouho přehlížela. Byla ale tak krásná, že jsem si řekla, že tomu dám jeden večer...z jednoho večera se stalo několik dní. A samozřejmě už mám doma pokračování a jako sběratelka i speciální černobílou edici s bonusovými kapitolami.“... celý text
— Noresa

Likvidátor

„výbroně, tohle mě fakt bavilo :)“
— Merlin_CZ

Kroniky prachu

„Taková mýdlová pěna. Vcelku roztomilý, slušně napsaný příběh, který ale nepřináší žádné zajímavé myšlenky, ani nic, co by čtenář od začátku neočekával. Lépe vy se to četlo, kdyby kniha měla tak o 200 stránek méně.“... celý text
— marara

Polnočný denník

„Mne sa páči, ako autor skladá slová do viet. Má to šmrnc. Príjemná oddychovka. Ale nejaký hlbší dojem asi nezanechala.“
— Svana

Vrány

„Opravdu těžká kniha. Vybral jsem si ji, protože byla jedna z nejčastěji přidávaných do výzvy a líbila se mi obálka. Bohužel jsem si nepřečetl, o čem kniha je (což dělám skoro vždy) a byl jsem tedy překvapen. Mísí se ve mně pocity. Kniha byla napsána velice čtivě, poutavě, realisticky. Zároveň děj mi stahuje útroby. Při své práci se setkávám právě s dětmi, které mají podobný, ale i horší osud, než Bára, tudíž si rád u knih (a filmů) raději odpočinu. Touto knihou jsem se dostal opět do práce a neodpočinul jsem si. Určitě ale doporučuji přečíst.“... celý text
— Dom95

Kouzlo lišky

„Když se Ella vypraví na Havaj pomoci svým přátelům s ochranou jejich panství Koa Point, tak rozhodně nečeká, že zde narazí na Jakea McBridea. Ella si je dobře vědoma toho, co pro ni Jake znamená, ale má spoustu důvodů, proč se od tohoto muže musí držet dál. Jenže teď jsou spolu nuceni žít v jednom domě a pracovat bok po boku. A o to horší je pro Ellu tomuto muži nadále odolávat. I Jake cítí, že Ella je pro něj ta pravá, jenže brzy je evidentní, že mu tato zrzavá kráska něco tají. A stejně tak její přátelé z Koa Pointu. Navíc nebezpečí na sebe nenechá dlouho čekat. Kdo je ale v ohrožení? Samotný Jake nebo žena, pro kterou by obětoval vše? Kouzlo lišky je posledním dílem série Bojovníci z Havaje a já nemohu uvěřit, že jsem na konci. Celkově musím říct, že tato série mě moc bavila. Každý díl byl sice podobně strukturován, přesto každý byl svým způsobem jedinečný. Celou sérií navíc provázela zápletka, kde se s každým dílem odhaloval malý kousek skládačky, až na závěr čtenář získá celý obrázek. Co mě mírně překvapilo, tak že série zůstala svým způsobem otevřená, čímž láká čtenáře na další série autorky, kde bude celé dobrodružství pokračovat. Příběh Elly a Jakea byl krásným zakončením celé série. Moc se mi líbil vývoj jejich vztahu a vzájemná chemie. Opět nechyběla spousta akce a napětí. Skvělé bylo také obrácené pojetí – tentokrát je měňavcem v příběhu Ella a Jake je pouze člověk. Což přináší určité překážky do jejich vztahu. Na scéně se také objeví prapůvodní kámen – opál, který je stvořitelem všech ostatních magických kamenů. Jak pomůže hlavním hrdinům v boji proti zlým měňavcům? No, to už si musíte přečíst sami. Za mě skvělé čtení, u kterého si odpočinete, ale rozhodně se nestihnete nudit. Tuto partičku měňavců z Koa Pointu si musí zamilovat snad každý. Hodnotím 4/5*“... celý text
— Ketfl