Nejnovější komentáře

Z pekla štěstí

„Krátká fantasy povídka z pražských ulic. Je plná magie ,čarodějů, kouzel a boje proti zlu. Veronika mladá čarodějka musí ukrást mocný talisman a aniž by tušila že tím uvrhne rodinu do smrtelného nebezpečí. Dokáží se jako rodina spojit a vyhrát nad prokletím talismanu?“... celý text
— Jita160

Žena mého života

„Byla to taková rychlovka, na otočku do knihovny, drapnout první na stolku s ještě nezařazenými vrácenými knihami a ejhle, za jeden den přečteno a mám pocit, že potřebuji další díly...“... celý text
— evvva

Strážkyně plamene

„Tohle je moje druhá kniha, kterou jsem od této autorky četla. Knihu jsem si vybrala podle názvu a také podle obrázku, který se mi líbil. Děj byl o koních to se mi líbilo ,ale čekala jsem od této knihy víc docela mě zklamala. Kapitoly byly docela krátké jen mi chybělo a to dost odstavců na stránkách jsem se docela ztrácela.“... celý text
— nikca1994

Černá smrt

„Napínavé čtení a jen pro silné povahy. Protože jde o koncentraci toho nejhoršího, čeho je člověk vůbec schopen. Pátrání po uneseném dítěti, tím náročnějším, protože jde i o náhlou a záhadnou ztrátu paměti i ztráty prožitých let. Dva někdejší policejní kolegové spojují své síly, aby přišli na stopy zločinců. Po cestě za nimi se jim otevírají další a další dveře do temnoty a riskují vlastní životy, aby zločin nezůstal bez trestu. Četlo se mi to dobře a jen mě mrzí, že zlosynové nebyli předvedeni před řádný soud. Unikli až moc lehce.“... celý text
— orinka3

Kdo je tu šéf?

„Opět psí myšlenky a reakce na lidi vyjádřené v knize "nahlas" mě často rozesmávaly. Kniha je volným pokračováním "Psího štěstí", které mě bavilo víc.“
— Ivetaa

Dopisy od babičky

„Hezký román, kde se střídají dvě dějové linky. Souhlasím, že z období 2. sv. války byl děj lépe zpracovaný. Možná je to i tím, že Jana nevyzrálá mladá žena, která přes nechtěné těhotenství si jako zázrakem uvědomí, co vlastně chce od života? Dost naivní postava. Přes to všechno se kniha čte skvěle a jsem ráda, že žiju úplně jiný život.“... celý text
— Ivetaa

Skočný příliv

„Musi se nachat, ze zaverecne rozuzleni bylo necekane. Takove Got ex machina, a hodne dalsich nahod, ale rozhodne me to v prubehu cteni nenapadlo, jak konkretne to dopadne. Ze se autori neodvazi zabit hlavni postavy bylo jasne, ale musim priznat, ze jsem se bal, ze zabiji i nektere vedlejsi, a to ocenuji, ze proste ctenar nevi kdo prezije.... tak pokračujeme dál“... celý text
— Albertos

Woodhill

„Obálka slibuje mnoho prvků a anotace stejně tak. Ale není to až příliš velké sousto? Za touhou popsat vše, co přijde na mysl, se úplně vytrácí hloubka a hlavní linka příběhu. Autorka mě svým stylem psaní zvládla zaujmout hned na prvních stranách, ale příběh mě nepohltil. Opravdu dlouhou dobu jsem hltala stránku za stránkou s tím, že už to určitě přijde! Něco se prostě musí stát! Ale chodci chodí stále dokola a postavy bezcílně bloumají za nimi. Ani jedna strana se nijak neposouvá. A já se nudím...Nepotřebuji drama, ale příběh musí plynout. A především by měl dojít k nějakému ucelenějšímu konci - tady se neuzavřelo vůbec nic, naopak vzniklo jen spoustu dalších otázek. Moc se mi líbil postapo svět Woodhillu. Inspirace v českém Lednicko-valtickém areálu zněla velice slibně. K tomu ještě kombinace duchů, fantasy a nemoci, mi přišla geniální. Ale ve výsledku se dozvídáme zoufale málo, a často jsou zde opakovány stejné informace. Dalo by se z toho vytáhnout mnohem více! Postavy jsou sympatické a snadno si je oblíbíte, ač na první pohled nijak nevynikají. Některé jsou ploché, některé možná až příliš upozaděné, ale s takovým množstvím bychom se akorát utopili v informací, tak je to možná nakonec dobře. ALE! Líbí se mi především to, že se autorka nebojí střílet do vlastních! To prostě musí být! Posledních několik stran jsem si proto moc užila. Konečně to nabralo ten správný směr a tempo! A ať nepůsobím jen negativně, musím vyzdvihnout vícero romantických linek, které se v příběhu křižují. Jestli jsem si něco užila, tak právě rozvoj samotných vztahů. Za mě to byla ta nejnapínavější část příběhu. Slowburn romantika zvládnutá na jedničku. Původně jsem chtěla hodnotit trochu lépe, ale potom co se mi dojmy uležely to shrnuji následovně: Hodnocení: 2,5/5“... celý text
— nela3812

Čas zrady

„Co se mi na této sérii, i na ostatních knihách autorky líbí, je to, že dokáže zajímavě popsat atmosféru doby o které píše, i psychologii postav. Čtenář se ocitne v jiné době, kde lidé žijí jinak a musí se vyrovnat s okolnostmi které na ně doléhají. V této sérii je možné si představit jak fungovaly mezinárodní vztahy za vlády Fridricha a v čem spočívaly problémy v kompetencích papeže a císaře a jak vlastně mohl císař uplatňovat svoji moc. Už se těším na další pokračování. PS. Nechápu proč tak pěkné vydání nemá všité záložky. Že by byly tak drahé?“... celý text
— petr_

Uloupené dívky

„Nezvykle teda začínám sérii posledním dílem, každopádně na rozjezd celkem slušný :) dle komentářů byl zrovna tenhle díl slabší, s čímž souhlasím a hodnocení 94% úplně nechápu, ale hodně moc se těším na díly další. Knížka má celkem hodně pomalý rozjezd, troufám si říct až nudný a nezajímavý, ale postupně nabírá na obrátkách. Celkově je konec překvapivý, i když to není úplně nějaké velké wow. Postavy, až na Alison mě zatím nijak neoslovily, tak uvidíme, jak se jim povede dál :))“... celý text
— Kubikuli

Atomové návyky

„Kniha přináší dobré myšlenky, které skutečně mohou pomoci v lepším fungování v životě. K podobným rozvojovým knihám jsem skeptický, nepřijdou mi dostatečně podložené v psychologii. Nicméně tato kniha přináší základní principy, které skutečně lidem, kteří nejsou v optimální fázi života, mohou skutečně pomoct. Nehledá složitost v životě, ale nutné kroky v životě zjednodušuje. To, co bylo pro mě otravné je to, že kniha je (za mě) plná výplně a hrozně moc se autor opakuje a omílá dokola stejnou myšlenku třeba i pětkrát v jedné kapitole. Je potřeba si s knihou sednout a vytáhnout si jen to důležité. K tomu můžou napomoct i přehledná shrnutí na koncích kapitol. Spoustu pasáží jsem přeskakoval. Účelné ale metody v knize jsou a kdo si k nim nedojde tak nějak sám, můžou mu být přínosem. Za myšlenky a čtivost bych dal plný počet hvězd, za nekonečné opakování již řečeného a nesmyslné přirovnání lidského chování ke světě fyziky (což je fakt blbost) nějaké ty hvězdy strhnu).“... celý text
— Jan K

Tíživé ticho

„I když Bryndzovy detektivky ráda čtu, tak tato samostatná kniha mi nějak nesedla. Na začátku měla dobře našlápnuto, ale později se tak nějak všechno rozplizlo, a já jsem se musela do čtení nutit. Kromě toho mně opravdu vadila nereálnost a překombinovanost příběhu, kdy Maggie jako superhrdinka vyvázne z nebezpečných situací doslova zázrakem. Kniha má ale také určitá pozitiva, je čtivá a odehrává se v mém milovaném Chorvatsku. Celkově tedy hodnotím třemi hvězdami a už se zase těším na Kate nebo Eriku.“... celý text
— m_martina

Ruští sérioví vrazi

„Zkrácené příběhy známých i méně známých ruských sériových vrahů. Kniha je velice čtivá. Jediným nedostatkem (alespoň pro mě) je, že kniha neobsahuje fotopřílohu. Alespoň fotky oněch vrahů by měly být její součástí.“... celý text
— Radůz

Stín ve dveřích

„Bylo to jiné čtení, ale špatné nebylo. Nejvíc mě bavil příběh o Healym. Doufám, že v další knize nebude chybět. Pořád čekám, jak se to s ním vyvine. Takže hurá na další díl.“... celý text
— iveetka

Pětka na ostrově pokladů

„Moje srdcovka. Jako dítě jsem přelouskal celou sérii a vůbec mi nedošlo, že se děj odehrává v první polovině 20. století. Jednoduše nadčasové.“
— Lubošovo

Štěpán Kozub: Klaun se zamáčknutou slzou

„Štěpána jsem začal sledovat, tak jako většina z nás díky jeho tvorbě na YouTube za časů pandemie. Jeho humor mě zkrátka sedí. Časem jsem však začal zjišťovat, že není jen výborný komik, ale velmi talentovaný umělec, ať už jde o herectví, stan-up, hudbu atd… Je to zkrátka takový Ostravský umělecký chameleon. Konečně však už ke knize. Jak už jsem zmínil, celá kniha je vedena jako jeden velký rozhovor pod taktovkou Zuzany Burešové. Byť je Štěpán mlád (28 let) zažil toho už mnoho. Jednak za to jistě může jeho povolání, kde cestuje za rolemi a diváky po celé republice, na druhou stranu jeho přesvědčení a zápal, kdy zkrátka nedokáže vysadit a musí tvořit. V poslední řadě, ale i smutné události, kterým musel čelit. V knize se dovídáme o šikaně, kterou zažil v mladém věku nebo také o předčasném odchodu jeho tatínka, který zřejmě nikdy nepřebolí. Kniha nese podtitul – Klaun se zamáčknutou slzou. Při čtení jsem se několikrát přistihl, jak sám zamačkávám slzu. Kniha je místy velmi dojemná a Štěpánova slova častokrát krásná. Kniha nás donutí se několikrát zamyslet, jestli nebereme ty nejbližší jako samozřejmost. Dovíme se o Štěpánově dospívání, studiu nebo bohaté kariéře. I když jsem si myslel, ho mám docela nakoukaného, kniha mě totálně vyvedla z omylu. Těch rolí a všeho je víc než jsem si dokázal představit. Nevadí, doženu to. Pro fanoušky je kniha absolutní povinnost, na to vezměte jed. Dovolím si tvrdit, že zajímavá může být i pro všechny ostatní, kteří mají Štěpána Kozuba nějakým způsobem zaškatulkovaného, ať už jako vulgárního člověka nebo jakkoli jinak. Kniha je sonda do Štěpánovi duše a jsem moc rád, že jsem směl nahlédnout. Určitě ve mně něco zanechá.“... celý text
— Mikko

Playlist

„Napínavý psychologický thriller nás vtahuje do temného příběhu o zmizení patnáctileté Feline Jagowové. Kniha přináší originální zápletku, v níž je playlist milovaných písní hlavní postavy nejen důležitým prvkem vyprávění, ale také klíčem k její záchraně. Zkušený soukromý detektiv Alexander Zorbach se po pověření od zoufalé matky pustí do pátrání po Feline. Nečekaně objeví na internetu její playlist, který byl však změněn po jejím zmizení. Co se to tu děje? Hudba zde získává zcela nový význam, protože každá píseň skrývá stopy, které by mohly vést k jejímu nalezení. Alexandr a Alina jsou zpět na scéně - tentokrát se zoufale snaží rozluštit skryté zprávy ve skladbách a odhalit pravdu o zmizení Feline. Sebastian Fitzek v této knize vyniká schopností vytvářet atmosférické a emotivní prostředí, které je plné napětí. Zároveň se setkáváme s dobře propracovanými postavami, z nichž každá má svou roli. Díky střídání pohledů různých postav – od Feline, přes její rodiče, po vyšetřovatele Zorbacha a Alinu – se nám dostává různých úhlů pohledu, které do příběhu vnášejí nové souvislosti a vytvářejí neustálý pocit napětí. Playlist obsahuje 15 exkluzivních skladeb, které tvoří jakýsi soundtrack knihy a umocňují atmosféru děje. Tyto skladby jsou skutečné a doporučuji si je přehrát, čímž se celý zážitek z knihy stává interaktivnějším a “hravějším. Kniha dokáže pohltit od prvních stránek. Fitzek je mistr v dávkování informací a budování napětí. Zároveň klade důraz na detail, díky kterému můžeme odhalovat tajemství spolu s hlavními postavami. Každá kapitola je krátká a úderná, což přispívá k tomu, že se kniha čte jedním dechem. Celkově je kniha strhujícím čtením pro milovníky thrillerů, kteří ocení nejen napínavou zápletku, ale také propojení s hudbou, která tvoří důležitou součást právě tohoto příběhu. Playlist mě absolutně pohltil a napětí, které Fitzek dokázal vytvořit, mě nepustilo až do poslední stránky.“... celý text
— lucie.svobodova

Štěpán Kozub: Klaun se zamáčknutou slzou

„Doporučuji všem, kreří mají Štěpána a jeho tvorbu rádi, ale možná ještě víc těm, kteří ho haní aniž by ho znali. V této knize ho třeba trochu poznáte a změníte na něho svůj názor. Kniha je to velice upřímná a plná úžasných myšlenek. Bude vás nutit se zamyslet.“... celý text
— kikikrat

Esencialismus

„Dělej jednu věc pořádně a naplno, neseď jedním zadkem na třech židlích... kolikrát jsme tato životní moudra slyšeli od našich rodičů či prarodičů, že? Greg McKeown nepíše nic převratného, přesto je tato kniha jiná. Rád se k ní vracím, přestože ji autor mohl smrsknout na třetinu a sdělil by totéž. Vřele doporučuji!“... celý text
— MiTro

S láskou, Eloise

„Tento díl byl v první polovině dost depresivní, smutný. Nelíbilo se mi ze začátku chování ani Eloise (vůči rodině) a ani Phillipa, ale u něj se to vlastně dalo chápat. Kupodivu se mi líbilo škádlení Eloise s dětmi a následné budování vztahů s nimi. Upřímně bych nečekala, že bude takový mateřský typ vzhledem k tomu, že byla z Bridgertonových dětí ,,až" pátá nejstarší. Řekla bych, že vlastně až postupem děje Eloise dospěla (i když jí bylo už 28 let) a to i díky Phillipovi :) Líbilo se mi také budování jejich vzájemného vztahu a postupná zamilovanost (i když si myslím, že oba něco cítili už když si dopisovali). Hodnotím tento díl jako velmi povedený a zase mám díky němu větší chuť do zbylých dílů.“... celý text
— Vendy1993

Nenasytná

„Asi je to trochu slabší díl Jak zmiňují ostatní, ale nepřijde mi zbytečný. Už v prvním díle bylo jasné, že se tajemství můžou odkrývat velmi pomalu. A tenhle díl byl pro to zlomový. Pro mě to bylo vlastně nezbytné. A musím také vyzvednout příběh z obou perspektiv. Sama jsem si říkala, že z Gideonova pohledu by to bylo často přínosné.“... celý text
— HankaJosefiova

Máma zabiják

„Taková napínavá pohádka s drsnou, neohroženou a nesmrtelnou hlavní hrdinkou. Jako audiokniha v autě to bylo fajn.“
— kob

Listopád

„Mám rád knihy pohrávající si s alternativní historií. Jsem neskonale šťastný, že v reálu sametová revoluce a následně doba po ní takhle neproběhla. Brrrrr ...“... celý text
— Milda58

Terry Pratchett: Život v poznámkách pod čarou

„Knihy o spisovatelích bych dokázal spočítat na prstech jedné ruky. Takže pokud nějaká taková vyjde, hned po ní skočím – což jsem udělal i v tomto případě, přestože jedinou knížku Terryho Pratchetta jsem přečetl v dětství (kdy jsem marně čekal na to, až se z Mrakoplaše vyklube pravý hrdina – dneska už chápu, že jsem čekal nesmyslně). Jeho příběhy a styl psaní zkrátka nikdy nebyly mým šálkem čaje (ale jeho úspěch nijak nezpochybňuji a respektuji). Nicméně jeho životní příběh jsem si s gustem přečetl. Do určité chvíle se jedná o klasické lineární vyprávění o snílkovi, který především díky svému talentu a píli našel onu pověstnou cestu k úspěchu. Co ale činí knihu výjimečnou, je závěr Terryho života a jeho boj se zákeřnou nemocí, která ho postupně připravuje o smysl jeho existence. V tom okamžiku nabírá kniha na intenzitě a stává se záznamem odcházení výjimečné osobnosti, která dokázala rozesmát milióny čtenářů na celém světě. Tímto dílem se mu je podařilo rozplakat. A i když k té první části čtenářské obce nepatřím, k té druhé už zcela nepochybně. RIP, Terry Pratchette. Žil jsi život, který je snem mnoha, ale realitou pouze pro pár vyvolených. Díky za to.“... celý text
— hv3zdopravce

Divoká Aljaška

„Na pokračování Nespoutané Aljašky jsem se moc těšila, protože mi všechny postavy přirostly k srdci. Vážně. Za pouhých 340 stran jsem si je dokázala neskutečně oblíbit. Calla se (překvapivě) stěhuje za Jonahem na Aljašku. Jak se šestadvacetiletá holka z velkoměsta popere s životem v domě na samotě? Druhý díl je nejen o všech těch slastech, které aljašská divočina nabízí, ale i o té opačné straně, na které třeba hlavní hrdinka ani není připravená. Já si neskutečně užívala tu aljašskou přírodu. Kdyby se příběh odehrával jinde, nebylo by to ono. Autorka dokázala popsat krásu divočiny, jako bych tam sama byla. Tohle je úžasná série, kterou moc doporučuji a doufám, že se dočkáme dalšího dílu, ve kterém hrají hlavní roli jiné postavy. Děkuji @knihydobrovsky za knihu. #spoluprace“... celý text
— lena.o.knihach

Chybějící světlo

„Kniha mi hodně připomínala Geniální přítelkyně, atmosférou i stylem vyprávění.“
— Dialinn

Program apokalypsy

„Když bych měl hodnotit jen poslední díl, tak je to asi hlavně o tom konci. Ten mě moc nepřekvapil, ale to je vlastně dobře. Autorka se taky mohla pokoušet překvapit a to by asi dobře nedopadlo... Dovolím si ale hodnotit i celou sérii, protože ono to vlastně platí na poslední díl stejnou měrou. Zrovna v posledním díle mi vážně vadilo, jak moc je to dlouhé. To okecávání všeho, neustále nějaké vnitřní dialogy, zbytečně... (a to jsem fanda S. Kinga!) Kdyby to bylo zkráceno na 1/3 tak to bude stále dlouhé, ale bylo by to OK. Dlouhé je to tak, že na konci dílu si vlastně nepamatujete co bylo na začátku. No, potom tu máte postavy, kterým se věnuje zbytečně moc prostoru a nakonec se ukáže, že to byla opět jenom výplň. Atd. Je to vážně škoda, protože autorka vymyslela opravdu UNIKÁTNÍ kombinaci sci-fi, fantasy, náboženství. Celý ten koncept psychotroniky měla vymyšlena geniálně. Ale ta délka, ten počet dílů... Myslím, že díky tomu, se toto dílo nikdy nestane světově známým bestsellerem. Já osobně jsem rád, že jsem se tím prokousal, ale asi do toho znovu nepůjdu.“... celý text
— cziss

Svět podle Garpa

„Ze začátku jsem se nějak nemohl vžít do děje - a tak to pokračovalo až do konce knihy. Snažil jsem se ji však dočíst v marné naději, že na konci to celé bude dávat smysl. Děj, který se co chvíli rozbíhá do mnoha slepých a až příliš často nezajímavých odboček, je jen velice sporadicky zachraňován očekáváním věcí příštích, což je vzhledem k počtu stránek zoufale málo. Postavy jsou sice věrohodně vylíčeny i s jejich psychologií a motivy jednání, ovšem žádná mě neuchvátila natolik, abych jí nějak zvlášť fandil, či byl zvědavý na její další osudy. Tak nějak mně byly lhostejné. Ani žádná z myšlenek zde vyslovených nepadla u mě na úrodnou půdu většího zamyšlení. Uznávám, že se jedná o mnohovrstevnatý román, ovšem žádná z těchto vrstev mě nijak zvlášť neoslovila. Zatím jsem nad Irvingem hůl nezlomil; pod dojmem skvělého filmu bych si rád přečetl Pravidla moštárny, ale „díky“ Garpovi to rozhodně nebude hned.“... celý text
— coquus

V bílém plášti

„Všechny povídky byly podařené - příjemné počteníčko.“
— kob

Dom na kopci

„po dvoch častiach by som kľudne uvítala ďalší diel s detektívom...super čítanie :-)“
— Marosusu