Nejnovější komentáře

Sůl moře

„Opravdu silný příběh zajímavě vyprávěný střídavě z pohledu několika hlavních postav. Přiznávám, že jsem o osudu pasažérů evakuační lodi Wilhelm Gustloff nic nevěděla, tak to pro mě byl velmi emotivní zážitek.“... celý text
— kob

Sláva chutná všelijak

„Sláva chutná všelijak je dosti pěkná knížka z Editio Supraphon z roku 1978 od Rudolfa Miholy. Vzdor roku vydání neobsahuje vůbec nijaký normalizační odér. Nebo jsem si ho aspoň nevšiml. Krátké vyznání a vzpomínky hudebních (případně hudebnědivadelních) veličin a veličinek - Nový, Jára Pospíšil, Vítová, Kabátová, Vlach, Kafka, Cortés, Vejvoda, Salačová (ach), Adam, Malina, Vacek... :: Ze vzpomínek Jaroslava Maliny takový moment, který mě v ozvěnách pre-jazzové éry u nás (a nejen u nás) opakovaně baví: "Pocházím z městečka Hořice v Podkrkonoší. Už tam jsem dychtivě poslouchal rozhlasové ppřady, v nichž se objevily taneční písničky, které jsem pak opisoval z takzvaných Radioalb a rozepisoval pro svůj první jazzband ve složení - odpusťte - housle, čelo, a já u piana! Až později jsme přizvali místního malíře písma hlavně proto, že si koupil bicí soupravu, na velký buben namaloval hlavu černocha a při charlestonu střílel ze špuntovky, což se tehdy v jazzu moc žádalo. Stvořil jsem svou první melodii (...)" :: Knížka obsahuje vždy nejprve heslovitý a spíše dojmový medailonek, pak odpověď osobnosti na otázku Jak chutná sláva?, poté pár stránek autobiografického vyprávění a na konec několik poněkud bez ladu a skladu vybraných referencí (někdy spíše neurvalých pohlavků) z dobového tisku. "R. Cortés (zpíval) s nonšalantní unylostí granda, tupě jak natažený gramofon." je např. citována Rovnost z roku 1951. :: Jeden z největších rozsahů mají v knížce vzpomínky Jiřího Voldána, o kterém krátký medailonek tvrdí, že "Nepatřil k těm na výsluní slávy. Ovládal umění brát skromný."; trochu mám podezření, zda tyto řádky nediktoval autorovi knížky sám Voldán. Neboť, zdá se mi i podle Voldánových mírně nechutných knižních memoárů Šli tři muzikanti, že pokud Voldán někoho opravud miloval a obdivoval, tak sebe sama, komunismus a Sovětský svaz. Ten chlap je pro mě toázka, protože nepochybně byl nadprůměrným skladatelem (pro mě především tzv. trampských písní) i vynikajícím textařem. Bez rozpaků se nakyslou slinou otřel o kohokoli, včetně Johna Golwella a zde o Hašlera. Po únoru 1948 se Jiří Voldán stal členem Akčního výboru pro prověření politické spolehlivosti filmových novinářů a publicistů. V roce 1961 obdržel Voldán státní vyznamená za "významnou kulturně politickou činnost v oblasti taneční hudby a za propagaci sovětské písňové tvorby". :: Zaujmou vzpomínky mých nejoblíbenějších Rudolfa Cortése, Jiřiny Salačové (bohužel dost stručné), Arnošta Kafky, Jaroslava Maliny, Oldřicha Nového, skromného dříče a klíčové osobnosti Karla Vlacha. :: Kniha na přebalech i jinde postrádá jakoukoli politickou omáčku, to mi skoro přijde pro rok 1978 jako malý zázrak. Podařilo se zde asi umění možného.“... celý text
— tomasblazek

Skleněný muž

„Autora jsem si oblíbila, knihy hltam jednim dechem. Napínavé až do konce...“
— dyger

Zpěv Neznáma

„Další velmi kvalitní kniha od Mighty Boys. Jsem rád, že nám přináší doopravdy dobré příběhy, které by se u nás jinak nejspíše nevydaly. Kvalita knihy mě stále nepřestává překvapovat. Kvalita papíru i barev je skvělá. Příběh je velmi chytlavý, knihu jsem přečetl prakticky na jeden zátah, přestože není tak akční. Svět neznáma je nádherný a stále vás láká k poznání jeho tajemství. Příběh je sice uzavřený, nicméně doufám, že se do tohoto světa ještě podíváme. Byla by škoda nevyužít jeho zdroje :-)“... celý text
— jan14s

Na západní frontě klid

„Ráda bych se ztotožnila s komentářem ZanetDesp. Jen mě mrzí, že jsem toho dílo nepřečetla už před lety. Forma, styl člověka vtáhne do děje, představivost ani nemá moc práce vidět vše reálně. Čte se jedním dechem.“... celý text
— EvcaMat

Ukradené jazyky

„Upřímně do poloviny knihy jsem byla pěkně připosrana, bohužel konec knihy, od kterého bych čekala, že vygraduje ve famózní finále byl nečekaně o ničem. Každopádně čtení jsem si užila a přesto všechno jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Super.“... celý text
— whiolet

Poslední paní Parrishová

„V průběhu příběhu jsem si říkala, jestli to není moc přitažené za vlasy a jestli je v reálu skutečně možné, aby existoval takový psychopat. Konec už mi připadal moc přehnaný, ale celkově hodnotím kladně, protože od knihy se nedalo odtrhnout. Hodně mi to připomínalo knihu Za zavřenými dveřmi od B.A. Paris, ale ta mi přijde ještě o kousek lepší.“... celý text
— RockMartina

Čarodějnice z Fount Royal

„Perfektní!!! Tohle mě naprosto pohltilo... Velmi zajímavé a historicky přesně popsané prostředí, velmi zručně vykreslené hlavní postavy a hlavně to napětí a děj. Mistrovské dílo z ruky nadaného spisovatele. Pěkné čtení.“... celý text
— pazdy15

Lady a velitel

„Když jsem viděla nízké hodnocení této knížky, trošku jsem se příběhu bála. Ale nakonec jsem byla mile překvapená. Na stránkách knihy se pořád něco dělo. Mám ráda tyhle romance, které se odehrávají na pozadí skutečných historických událostí. Někdy se může člověk dozvědět i ledacos navíc.“... celý text
— kacenka6144

Krok vedle

„Páni, tohle bylo skvělé čtení! Pro mne jedna z nejnapínavějších a nejakčnějších knih v tomto roce. Liza Gardner píše hodně dobře, ale tady překonala samu sebe, když udělala ten krok vedle :-) a pustila se do tak dobrodružného thrilleru. V tomto pokračování se opět setkáváme s Frankie, která pátrá po zmizelých lidech a tentokrát se vypravila s partou hledačů do divočiny. Brzy se ukáže, že největšími predátory nejsou zvířecí šelmy. Trošku bych zapochybovala nad motivem pachatele, ale pitvat to nebudu, to bych tento žánr nemohla pak číst. Čtení pro všechny, kdo mají rádi adrenalinové akčňáky s něčím navíc.“... celý text
— Šánka

Královský klam

„hodně bavilo :) jako ostatně zatím celá serie.“
— Merlin_CZ

Znič to jméno

„Výborný psychothriller. Nepamatuji, kdy jsem naposledy četla něco tak dobře napsaného a čtivého od českého autora! Paní Jašovou si dávám mezi oblíbené autory, má skvělý styl psaní a jdu na její další knihu.“... celý text
— knihomolka.olga

Vyžádejte si Andreu

„Myslím, že v dnešní době už je hodně těžké přijít v tomto žánru s něčím novým, nebo alespoň neobvyklým. Tady se to myslím autorce dost povedlo a mě to moc bavilo číst. Víc asi popisovat nebudu, protože nechci spoilerovat a stejně jako "kackahracka" doporučuji nečíst anotaci, protože toho zbytečně moc prozrazuje. Já ji dopředu nečetla, takže jsem netušila do čeho jdu a myslím, že tohle tomu dodalo tu správnou míru překvapení, občas pobavení a také napětí.“... celý text
— Gibis

Musím tě zradit

„Hezky popsaná část historie Rumunska, musela jsem si knihu dávkovat. Neznala jsem podrobnosti této revoluce, určitě stojí za přečtení.“
— LeHor

Ignis fatuus

„Když splácáte dohromady knihu Soumrak od Dmitry Gluhovského (o výpravě portugalských conquistadorů v mexickém pralese) a Strach a Trhlinu od Jozefa Kariky, přidáte k tomu špetku šumavských hvozdů, notnou dávku balastu o ničem, hrst nelogičnosti a opentlíte to krásně šroubovanou češtinou, tak vznikne Ignus Fatuus, který ale není nic jiného, než rádoby strašidelná pohádka pro teenaegerky s premenstruačním syndromem.“... celý text
— koubin007

Něco jako láska

„Neurazí ani moc nenadchne, takové odpočinkové čtení, jen mě tam neskutečně štvala Dody“
— sidonka

V zajetí Vikingů

„Četl jsem kdysi dávno a teď si to připomněl. Zajímavý příběh dvou dětí unesených Vikingy z Irska do Norska. Děj celkem odsýpá, určitě zaujme popis tehdejšího běžného života v Norsku a posléze i na Islandu. Hlavním hrdinům celou dobu držíte palce, ať se dostanou zpátky a tak to má u těchto knih být.“... celý text
— MaxQ

Sputnik, má láska

„Jedna ze slabších knih od Murakamiho, dle mého názoru. Děj byl ze začátku takový "zdlouhavý"? Dělalo mi problém přelouskat tuto knihu pár měsíců. Od Murakamiho jsem toho četl mnoho, ale neříkám, že tato kniha v něčem zaostává. Magický realismus, problém za problémem a příjemné, nezapomnětlivé postavy. Bohužel jsem takhle uvažoval blíže ke konci knihy, cca. 100 stran před koncem. Tak jako tak, Vřele doporučuji přečíst, pokud se vám líbila Kafka na Pobřeží, nebo Norské Dřevo.“... celý text
— Frantralala

Bílý kosatec

„Přiznám se, že se mi poslední díly od nových autorů moc nelíbily. Děje byly recyklované z předchozích dílů a ani ten inteligentní humor nestál za moc. Ale Fabcaro očividně přinesl svěží vánek a velmi mile překvapil! Neskutečně hravý originální nápad, který chytře odráží dnešní dobu, může směle soupeřit s kultovními díly jako Kotlík nebo Věštec. Je pravda, že samotné finále by zasloužilo větší prostor, přišlo mi uspěchané a prostě slabší. Ale i přes to jsem se hodně bavila a smála už od první stránky. Snad bude Asterix v takto vysoko nastavené laťce pokračovat dále.“... celý text
— Scheron

Mých tisíc životů

„Přiznám se, že jsem knihu nedočetla, nebavila mě.“
— pavpaz

Neznámý žalm

„Samozrejme, ze je to utnute v nejlepsim. Co jineho se da cekat... Callie mi v tomhle dile sla trosku na nervy. A o Desovi jsem si myslela vsechno mozne, i dokonce ho podezrivala. Je v nem neco temneho. Neni to uplnej kladas a jeho vyhybave odpovedi, jsou nekdy matouci. A po tomhle dile mam jeste vic otazek, o co jde, co tim sleduje a co se bude dit... Tak sup na dalsi dil.“... celý text
— Ticiana

Povídky malostranské

„Souhlasím naprosto s uživatelem Saturnia, který napsal komentář 20.09.2024. Tato kniha se mi četla naprosto pohodlně. Já bych to ze svého úhlu pohledu popsal jako takovou "oddechovou" knihu. Velmi příjemné prostředí, postavy, i téma. I když nějaké povídky zasahují do "těžších" témat si stojím stále za svým názorem. Vřele tuto knihu doporučuji.“... celý text
— Frantralala

Vrána

„I když na komiksy tak docela nejsem, tak uznávám, že Vrána je rozhodně zajímavé a silné dílko. Je vidět, že to bylo stvořené z bolesti, kterou autor do svých kreseb promítl. Zpracování je samo o sobě moc hezké, ale stačilo mi to jednou, byla jsem spíš zvědavá, jak moc se to liší od filmu.“... celý text
— Thalin

Pařížská švadlena

„moc pěkný román..“
— Lucie401

Prokleté kosti

„Moc se mi tyto detektivní příběhy rodiny Bronteových líbí! Opravdu si to užívám.“
— mrabla

Odvaha

„Ada a její matka měly obrovské štěstí, že přežily válku i koncentrační tábor, a doufaly v lepší zítřky. Ale nový režim se s nimi pro jejich židovský původ nikterak nemazlí, a některé dny mohou být horší než ty válečné. Ale ... nemůže jedno slovo změnit zbytek života? K lepšímu? K horšímu? Kdo ví ... Nevím jestli je to nyní taková móda, a nebo má jen moje žena takovou "šťastnou ruku" v knihovně, ale mám pocit, že většina autorů dnešní doby musí napsat nějakou knihu zabývající se válkou, antisemitismem a obdobnými těžkými tématy. Budiž k plusu této knize a její autorce, že záběr své knihy posunula o pár let později, a nečetli jsme další variaci na Hanu, Zuzanin dech, a mnoho dalších... A kromě toho má tato kniha ještě jedno malé kouzlo (jak to sakra napsat tak, abych neprozradil víc), které jí určitě přidá punc nezapomenutelnosti...“... celý text
— lennyd

Nastartujte svou štítnou žlázu

„Kniha mohla být o dost kratší. Více jak polovinu knihy jsem čekala jaké závratné řešení to objevím na konci knihy a ono šlo pouze o to jíst vědomě (bez telefonu, televize, atd.) a potraviny, které nebudou zatěžovat trávení.“... celý text
— PetikLozik

To bylo tvé jméno. 03

„Závěrečný díl mé první manga série, kterou jsem si jako první zvolila právě proto, že jsem znala film. Musím přiznat, že samotný závěr s dospělými hrdiny byl vynikající, lepší než ve filmu, a při čtení posledních stránek jsem tajila dech. Ale momenty, které naopak ve filmu gradovaly nejvíce (shledání dvojice při dvojsvětlí a finále záchrany vesnice), tady vůbec nefungovaly. V celé sérii mi chyběla jakási plynulost a logická návaznost děje - a přitom samotný příběh jako takový je nádherný; snový, romantický a hluboce dojemný. Komiksy mám moc ráda, ale holt člověk má vysokou laťku, když vyrostl na Asterixovi :)“... celý text
— Scheron

Navždycky

„Dlouho jsem přemýšlela jak tuto knihu hodnotit. Je určena spíše mladšímu publiku a osobně mi nesedl ani humor. Co me vytáčelo bylo chování hlavní hrdinky. Všechny měla omotena kolem prstu. Za celou knihu pro ni dost lidi děla různé věci ale ona pro nikoho nic nedělá. A když už ano, vždy za to něco chce. Tu bych tedy za kamarádku fakt chtěla :D Jinak se čte kniha díky chatu velmi dobře.“... celý text
— ByulGi

Ne pro zisk

„Za mě podepsatelný manifest, popichující veřejnou debatu a tedy účel plnící. Ale jde "jen" o manifest, něco jednoduše napsaného, věcného, snadno pochopitelného a něco co by mělo (v tomto případě) vyvolat změnu. Různá upozornění, doporučení a pár příkladů sokratovského vzdělávání se stala věřím podnětnou pro mnohé, kteří mají na současné vzdělávání vliv. Já mám s institucionálním vzděláváním v současnosti pramálo společného, nemám srovnání a necítím se tedy být ten "správný" čtenář a tak mi nezbyde než jen s důležitostí role humanitních oborů při výchově souhlasit a knihu doporučit dál.“... celý text
— Adam84