Nejnovější komentáře
Text
„Od autora jsem už četla Povídky o vlasti a nebyly vůbec špatné. Tato mi ležela v knihovně dva roky a jsem ráda, že jsem se k ní konečně dostala.
Autorovi se velmi dobře povedlo vykreslit hlavní postavu i prostředí, takže vás kniha hned vtáhne do zajímavého děje. Bylo tam jedno místo, kdy jsem si říkala, že to bude nudné, ale jsem ráda, že jsem vytrvala, protože text začal být akční a já obracela stránku za stránkou.
Líbí se mi jeho styl psaní a humor. Hrdinovi nešlo nefandit a dokázal svými činy velmi překvapit. Skvělý konec.“... celý text
— lulucinax
Rivanský trůn
„V kole osudu má Polgara, dcera nejmocnějšího čaroděje Belgarata, své pevné místo. Nejenže se stala ochránkyní rivanského rodu, ale stará se i o to, aby v Arendii po letech neustálých nesvárů a klanových válek konečně zavládl mír. Po Čaroději Belgaratovi je Kouzelnice Polgara dalším příspěvkem do cyklu, započatém sérií Belgariad a pokračující pětidílným Malloreonem. Původně jsem si myslel, že když Belgarat zkopíroval události Belgariadu, Polgara naváže a bude rozkrývat pozadí Malloreonu. Tato úvaha byla nepodložená, a jak se ukázalo i mylná. Vracíme se totiž znovu na začátek, hluboko před narození bohobijce Gariona a dáme si to celé ještě jednou - nyní z pohledu Belgaratovy dcery. Naštěstí to není úplná „kopírka“, protože události v Arendii doposud nebyly v žádném z předchozích románů popsány, ale i tak to zavání vytěžováním tématu nad rámec únosnosti. Ne že by tu nebylo pár skvělých míst, které člověka strhnou a ohromí, ale celkově je to rozvleklé a pro čtenáře, který zná původní cykly, zcela nadbytečné čtení (navíc okořeněné až neskutečným množstvím tiskových chyb).“... celý text
— ludek.n
Balada pro Emily
„Skvělé ilustrace a krásná obálka - to je obrovské plus téhle knihy. Příběh postavený na tom, že se něco podobného asi stalo, je také zajímavý. Dějová linka ve třech různých časových liniích mě bavila. Samotné osoby byly takové, jaké byly... četla jsem v podstatě skoro na jeden zátah. A ano, konec byl možná trochu uspěchaný a kdo je Matěj jsem taky celkem brzy odhadla, ale to nemění nic na tom, že se mi celkově ta kniha líbila.“... celý text
— anibeni
Rivanský kodex
„Rivanský kodex je sbírkou Eddingsových materiálů, které si připravil předtím, než se pustil do psaní sérií Belgariad a Malloreon. Kromě životopisu čaroděje Belgarata (který známe z románu Úsvit/Soumrak čaroděje Belgarata kromě drobných změn téměř stejný slovo od slova), Svatých knih (většinu z nich jsme si přečetli v prolozích jednotlivých dílů Belgariadu), obšírných a do detailu vypiplaných dějin jednotlivých království (úžasný počin, který však bohužel nenabízí nic moc nového), popisu bitvy u Vo Mimbre (kolikrát ještě?), Malloreánských proroctví (které se tak trochu točí pořád okolo jednoho a toho samého) a deníku krále Anhega z Šereku (pravděpodobně to jediné, co mě opravdu bavilo číst), obsahuje kodex ještě dvě Eddingsovy úvahy pro začínající autory o tom, jak psát epickou fantasy. Tenhle materiál je opravdu jen pro velké fandy a asi bych ho ocenil více, pokud by série, ke kterým patří, byly nějakým způsobem ohromující a nezapomenutelné. Jenže tak, jak byly průměrné jednotlivé romány, stejně tak v podstatě bez velkého zájmu a okouzlení jsem proplul i tímto dokumentem.“... celý text
— ludek.n
Soumrak
„Bohové odešli a nastal čas proroctví. Čaroděj Belgarat se musí postarat o to, aby byla tato proroctví zachycena, pochopena a došla naplnění. David Eddings pokračuje v líčení událostí, které předcházely pětidílné sérii románů o Garionovi. Jak sám název knihy napovídá, vše sledujeme z pohledu nesmrtelného čaroděje Belgarata, což na jednu stranu znamená, že jsme přímo u zdroje všeho dění, na druhou stranu se u ničeho nemůžeme zastavit a podrobně to zkoumat, neboť musíme překlenout tisíciletí vývoje lidské společnosti. Střídáme tak jednu generaci za druhou jak na běžícím pásu a ještě k tomu hned v několika královstvích, což má za následek lehkou apatii i k těm nejvypjatějším scénám, protože i ty jsou v celkovém pohledu pouhými epizodami, zlomky celé té gigantické epopeje, rozprostírající se na obrovské ploše z jednoho konce světa na druhý a na věky věků. Člověk má z Belgaratova Soumraku pocit neskutečna a současně jakéhosi loutkového divadla, kde jsou všechny postavy voděny na provázcích bez jakékoliv vůle a vlastního přispění. Jako bych se celou dobu pohyboval v lepenkových kulisách bez jediného závanu emoce. Nedostihla mě radost, zlost, smutek ani strach. Klasifikace „výplně“ je v případě této knihy více než na místě.“... celý text
— ludek.n
Úsvit
„Narodil se v malé vesničce jménem Gara, ležící na krásném, zeleném břehu říčky. Matka mu zemřela, když byl ještě malý, otce nikdy nepoznal. Vyrůstal jako býlí v poli, byl líný a nespolehlivý, často se o něm mluvilo jako o lháři a zloději, sám sebe ale považoval za velice mazaného mladíka. Vesničané mu říkali Garat. Tak nějak začíná prequel ság Belgarion a Malloreon, vyprávějící o tom, jak všechno to soupeření dobra a zla, válka králů, lidí a bohů začala. Problém podobných reunionových knih je v tom, že většinu (ne-li celý) příběh už známe předem a dostávají se nám do rukou už jen střípky, zpřesňující epizody nebo vynechané scény, a to i přesto, že stále mluvíme o souvislém vyprávění. Čaroděj Belgarat není v tomto výjimkou a je potřeba k němu takto přistupovat. Prohlubování a rozšiřování známých událostí a faktů si od autorů vyžaduje vysokou erudici a dar podívat se na věci z jiného úhlu pohledu. Pokud totiž nepřijdou s něčím originálním, nad rámec již řečeného, bude to jen prachsprosté zlatokopectví bez přidané hodnoty. Belgaratův Úsvit je někde na půl cestě. Má několik skvělých okamžiků a vypjatých momentů, ale v celkovém pohledu je těch nezáživných, repetitivních a prázdných ploch bohužel až příliš mnoho.“... celý text
— ludek.n
Drsný chlap
„Tato kniha mě zklamala, to snad ani nenapsala Sandra, kterou znám. Nějak se děj stále točil pořád dokola nebo rovnou přešlapoval na místě. A ještě ty skoky v knize, před a nyní, působilo rušivě. Až poslední kapitolky, rozuzlení, napětí, to byla Sandra.
Slabší dílo, píše lépe.“... celý text
— PREBURDA
Jezevec Chrujda prochází divočinou
„Syn četl sám. Zajímavý příběh.“
— Luky110812
A odkud bych asi tak byl?: Rusko očima zahraničního reportéra
„Úžasná kniha popisující to, o čem mnozí vědí a další buď netuší nebo vědět nechtějí. Popis současného Ruska bez příkras.“
— stanislav0373
Jezevec Chrujda krotí kůrovce
„Syn četl sám. Zajímavý příběh.“
— Luky110812
Útočiště
„Moc hezká série, nejen že je napínavá, plná podivuhodných tvorů, ale co mne na ní hodně bere jsou dialogy a vztahy mezi postavami - je to takové příjemné, vtipné a prostě to hltám, ačkoliv asi nejsem věkově cílová skupina. Moc doporučuji!“... celý text
— Nelly
Hubert & Hugo 3
„Syn četl sám. Komiks ho bavil.“
— Luky110812
Věž
„S napětí jsem čekala, co přinese třetí díl a nebylo to nic než zklamání. Tohle se moc nepovedlo.
Nudné, nevěrohodné a konec hrozně zbrklý.
Dávám 3*, protože celkově byla tato série zajímavá.“... celý text
— alnovka82
Propast smrti
„Audiokniha- Martin Stránský
Třetí díl s Kate byl od začátku napínavý, tentokrát jsem ani neodhadla padoucha nebo jsem neměla ani podezření. Konec mě překvapil a těším se na poslech dalšího dílu.“... celý text
— Šárka88
Sklenený zvon
„Osobná spoveď mladého dievčaťa s duševnou poruchou, jej pohľad na vzťahy, na život, pozícia ženy v 60tych rokoch, spôsob psychiatrickej liečby v tomto období. Kniha veľmi smutná a náročná a pritom sa čítala veľmi dobre.“... celý text
— Dani25
Jezdec
„Druhý díl je stejně krátký a čtivý jako první, ale co se děje a napětí týká, tak nic moc. Krom závěrečné cca třetiny jsem se dost nudila a jen čekala, jestli se něco bude dít. Závěrečná část je, co se týká vývoje vztahu mezi Avery a Gabrielem, odměnou za předchozí pronuděné stránky. Ta tajemná část, kterou se to autorka snažila zpestřit, mi tam vůbec nesedí a nebaví mě.
Za mě 3,5 * a uvidíme, co přinese posledni díl.“... celý text
— alnovka82
Domček v Írsku
„Milá kniha s predvídateľným koncom. Bavila ma aj linka s varením a rôzne povahy účastníkov kurzu. Keďže som bola tento rok na trip po Írsku a Škótsku určite si prečítam aj Hrad v Škótsku.“... celý text
— Dani25
Tunel do nebes
„Je to od Heinleina, takže jak jinak než paráda. Jen se mi potvrdilo, že autor byl dost drsný. Vždyť načrtl společnost, kde jednou z nejdůležitějších školních zkoušek bylo přežití na cizí planetě, při které zkoušený mohl snadno natáhnou bačkory, ať už z neznalosti povahy nebezpečí, jež čekalo na planetě, nebo protože tam neplatily lidské zákony a z toho důvodu nebezpečí hrozilo i od spolužáků.“... celý text
— Latral
Příběh Arthura Truluva
„Když jsem rozčítala tuto knihu, hned mě napadl Muž jménem Ove a Tisíce metrů ode dna. Je to krásný a dojemný příběh plný smíření se smrtí, lásky, kompromisů a také sebezapření a sebepoznání. Prostě o hledání smyslu života. Příběh mě opravdu potěšil, ale také rozesmutnil. Čtení je to krátké, melancholické a velice příjemné.“... celý text
— Jara.v
Zachraňte Ježíškův svět
„Chápu snahu autora dát dětem okouzleným Santa Clausem, o kterém je spousta filmů a pohádek, takže vědí, jak si ho představit, taky našeho českého Ježíška (i když jsem nedávno zjistila, že Ježíšek, co naděluje dárky, je vlastně německý od Martina Luthera). Ilustrace jsou krásné, ale...
Za sebe mám neviditelného a tajemného Ježíška raději, nechat to na dětské fantazii. Já sice dětem nikdy nelhala, vždy věděly, jak to je. Ale zároveň jsem jim vypravovala, že Ježíšek sice není vidět, ale dává lidem do srdcí lásku, vánoční kouzlo a touhu dělat radost. Takže, i když dárky koupí táta s mámou, to vánoční tajemství je skutečné. A děti se na Vánoce vždy těšily a těší i bez té lži. Já jako dítě strašně těžko nesla, když jsem zjistila, jak mi všichni přesvědčivě lhali. Od té doby už jsem dospělým nikdy nevěřila a rozhodla se, že tohle já svým dětem neudělám. Přesto jsem je nechtěla úplně připravit o tu nádhernou atmosféru a myslím, že se mi to povedlo. Manžel se na to naštěstí dívá stejně.
Knížku nebudu hodnotit počtem hvězd, jen jsem se tak nějak rozepsala se svým osobním pocitem ohledně Ježíška.“... celý text
— Piškotek11
Gazely
„Moje první zkušenost s autorem a asi i poslední. Bylo to docela čtivé, ale nezáživné. Příběh tří kamarádek, který se odehrává během jednoho týdne a završuje se víkendovým slučákem se spolužáky. Anotace i propagace lákala na trochu jiný příběh a myslela jsem, že i vtipnější.“... celý text
— Jara.v
Únos čtvrté princezny
„Dobrodružná pohádka určená mladým čtenářům, v níž se setkáme s náctiletými zástupci svých zemí, kteří sňatkem mají posílit vzájemné spojenectví. Samozřejmě, že než dojdou k vytouženému a šťastnému cíli, je jim do cesty kladeno nespočet překážek a komplikací, kterým musí čelit. V ději zakomponovaný střet různých kultur příběh zpestřil. I když nejsem cílová skupina, čtení jsem si užila.“... celý text
— maluck
Nejsem z ledu
„Kniha se opravdu četla jedním dechem, nedokázala jsem ji odložit. Jen si teď musím přečíst předchozí díly, abych byla v obraze úplně :-)“
— mrkvajda
Jménem mojí sestry
„Nádherný príbeh, láska, sklamanie, zrada, smútok, vášeň a všetko čo sa dalo v tej dobe cítiť.
Začíname prítomnosťou a Kamilou, ktorá nájde fotku svojej starkej. No tá sa jej prizná, že to nie je ona ale jej dvojča.
A začne príbeh Ester a Soňi, kde sami neviete, ktorá z nich je vlastne Kamilina babka.
V rokoch 1938-1942 nám starká rozpráva príbeh, pri ktorom plačete. Ester - baletka a Soňa zdravotná sestra, dvojčatá ale predsa každá iná.
Ani jedna to nemajú ružové napriek tomu ze sú "čisté" a, že obe pracujú. Navyše Soňa to ma o kúsok horšie keďže je s SSakmi v dennom kontakte.
Ako som písala príbeh je plný emócií a strát a predsa sa jej podarí nájsť lásku, myslím, že v tej dobe to bolo štastie.
Keď vidiíte okolo seba umierať najbližších, či uz rukou SS či vinou vojny, pretože to nezvládnu, nájsť v srdci miesto pre lásku je veľký dar
Veľmi sa teším na pokračovanie“... celý text
— TerkinKnižnySve
Cesta kocourka Chloupka
„Knížka čtená dceři. V knihovně mě zaujala malým formátem a ilustracemi, které knize dominují a za mě jsou velice povedené, líbily se nám oběma. Myslím, že to bylo naše první knižní setkání s asijskou autorkou. Příběh je jednoduchý. Kocourek Chloupek se vydává hledat světýlko, které jednou v noci zahlédl, a u toho se setkává s dalšími živočichy, kteří se stávají jeho přáteli, s něčím mu pomohou, poradí či ho něco naučí. Všichni ho varují před příšerným medvědem, kterému je lepší se vyhnout. Chloupek se s ním nakonec v lese přeci jen potká, ale setkání dopadne úplně jinak než si představoval. Právě onen „strašlivý medvěd“ se mi moc líbil, i jeho tvořivost – kabát, deštník a deka z listí. Bylo zde ukázáno, že je lepší někoho sám poznat, udělat si na něj vlastní názor a nedat na řeči ostatních („Když něco dobře neznáme, bojíme se toho.“). Nejvíce se mi líbila část, kdy se Chloupek setkal s mývalem, šel s ním do jeho hostince a uvařili spolu specialitu – polévku. Na konci je část „a co se stalo pak“, která obsahuje jen ilustrace a čtenář tak může příběh dovyprávět podle vlastní fantazie, nechybí ani mapa Tmavomodrého lesa, kterou nakreslil soví dědeček ze Zeleného stromu. Za mě povedené a milé čtení, doporučuji.“... celý text
— Luciluc
Fiesolské nymfy
„Na můj vkus zbytečně dlouhé. Poloviční rozsah by byl stačil. Takový znalec literatury, abych věděla, proč to je napsané zrovna takhle, nejsem, takže nemůžu těžit z ničeho víc než vlastního dojmu. A ten je, že se to vleče. Navíc nemám mnoho pochopení pro to milostné sebevraždění. Nedávalo mi to moc smysl ani v 15 u Romea a Julie, natož teď po 30. roce. Ale aspoň je to epika. Asi největším překvapením pro mě bylo, že to jsou Fiesolské nymfy a ne Filosofské nymfy. Název jsem si špatně přečetla a tedy docela mě zajímalo, co budou ty "filosofské" nymfy zač.“... celý text
— Zelený_Drak
Až najdu klíč
„Zajímavá detektivka, moc se líbilo prostředí panského sídla uprostřed lesů, mělo to nádech prvorepublikové rodiny s jejich upjatým chováním zaměřeným jen na pověst rodu. Logické myšlení hlavní vyšetřovatelky maličko vyvažovalo její nepříjemné, občas přímo neomalené chování. Četlo se to fajn, možná moc popisů pokrmů, dost vzpomínek na bývalého manžela, ale určitě si přečtu i další díl. Kepler to ale nebyl:-)“... celý text
— marketa1860
Divoké labute
„S touto knihou som sa prvýkrát stretol pred asi troma rokmi vo forme audioknihy, ktorú vynikajúco nahovorila herečka Hana Maciuchová. Žiaľ už nie je medzi nami. Som nesmierne šťastný, že vydavateľstvo Ikar na slovenský trh prinieslo túto hodnotnú knihu, ktorá je v Číne stále zakázaná. Nejedná sa o ľahkú knihu na jedno popoludnie. Autorka nám predkladá nie len svoje svedectvo, ale aj históriu svojej rodiny, na ktorej demonštruje akou nepredstaviteľnou premenou prešla Čína v priebehu 20. storočia. Ak aj nie ste fanúšik čínskej histórie a kultúry, spravte prosím výnimku a prečítajte si túto knihu. V kontexte aktuálnej politickej a spoločenskej situácie na Slovensku je toto nesmierne dôležité, aktuálne a obohacujúce čítanie. Navyše, toto konkrétne vydanie sa aj určite zaradí medzi klenoty vašej knižnice. Audiokniha je oproti fyzickej knihe skrátená. Dúfam, že vydavateľstvo vydá aj druhú autorkinu knihu - Big Sister, Little Sister, Red Sister. Odporúčam!!!“... celý text
— Ahmose
Afghánec
„Po výborném Šakalovi a milé jednohubce v podobě Pastýře jsem tentokrát sáhnul po špionáži z prostředí islámského fanatického fundamentalismu a teroristických hrozeb, které sebou v dnešní době přináší. Autor román pojal víceméně jako ve dokumentaristické formě, historické důsledky nástupu Al-Kajdy v Afghánistánu byly moc zajímavé, stejně jako praktiky tajných služeb, bohužel díky formě a stylu si čtenář nedokáže k hlavnímu hrdinovi vytvořit žádný vztah. Nahánečka v kanadské divočině i závěrečná stíhací jízda na moři se povedly, Forsyth umí, dávám hodně silný průměr - 70 %“... celý text
— danny_21
Tiché roky
„Paní Mornštajnová opět nezklamala!“
— sinfulka