Nejnovější komentáře
Rozbití andělé
„Toto je druhý díl ze série Případy komisařky Katie Maguirové. Knihy na sebe nenavazují, jsou to samostatné příběhy. Ale doporučuji číst postupně, protože se tam od začátku prolínají životy detektivů. Děj se odehrává v Irsku a jde o detektivku. Musím říct, že v tomto díle zvolili hodně podivné téma a jen doufám, že je smyšlené, protože si vůbec neumím představit, že by se něco takového mohlo dít. Jedná se o příběh z církevního prostředí, snaha utajit skutečnosti, důvod vražd vypadá jako pomsta Oko za oko, zub za zub, ale ve skutečnosti jde o úplně jiný důvod. Je vidět, že autor se spíš specializuje na horory, protože způsoby vražd jsou dost neočekáváné a brutální až nechutné. Co se týká důvodu vražd, tak na to čtenář přijde někde v polovině, tím pádem si odvodí, kdo za těmi vraždami asi stojí, ale kniha je napínavá až do konce tím, že víte, že ještě se s vraždami neskončilo a vy očekáváte, jaká absurdní vražda bude následovat. V knize je i pár zvratů, které jsem neočekávala. Kniha se četla moc dobře a hlavní hrdinka je sympatická, ale někdy mi přišlo její chování vůči lidem ve svém okolí odměřené, hrubé až bych řekla arogantní.“... celý text
— zuzi.cte
Tušení stínu
„Knihu jsem přečetl, ale vůbec jsem se u ní nebavil. Některé věci zabíhají až do zbytečných detailů a jsou popisovány moc podrobně a technicky. Nicméně pro toho kdo se různým záhadám zabývá, to může být čtení zajímavé.“... celý text
— Romcajs
Společenstvo Prstenu
„Na začátku knihy je předmluva, kde autor popisuje, jaké bylo ty knihy napsat a jak dlouho to trvalo a jaké ho provázely překážky. Jako další byl prolog, kde popisuje čtenářům, kteří nečetli knihu Hobit, kdo to jsou hobiti, kterými se kniha zabývá. Líbilo se mi, že jsem před začátkem čtení mohla zjistit zajímavosti o knize a vysvětlení kdo a jací byli hobiti. Trilogie byla psána od 1936 do 1949 což je skoro před 90 lety, netušila jsem, že fantasy literatura se psala již před takovou dobou. Jinak bych knihu popsala jako fantasy dobrodružný cestopis. Pořád putovali, barvitě popsanou přírodou. Skoro nespali, tak jsem uvažovala, kde brali energii. Hobiti na začátku výpravy byli dost nemotorní a díky tomu se dostávali do nesnází a dle mého na sebe dost upozorňovali i když měli být nenápadní. V knize bylo spoustu jmen ať už postav nebo míst a v tom jsem se někdy ztrácela a přišlo mi to trochu zbytečné. Ke konci knihy už se mi to cestování zdálo nekonečné, těšila jsem se, až už dojdou do cíle a pak mě překvapil konec tím, že do cíle nedošli. Čekala jsem, že v knize bude trochu více akce, když to má být boj dobra se zlem. Asi jsem čekala něco trochu jiného a měla jsem jinou představu.“... celý text
— zuzi.cte
Sonderbehandlung neboli Zvláštní zacházení
„Kniha popisuje zvěrstvo, které přesahuje možnost lidského chápání. Je to svědectví muže, který viděl umírat židovský národ. Je jeden z mála „nositelů tajemství“, který přežil, protože když už nebyli potřeba, tak se jich snažili zbavit, aby nezůstali svědci. Začátek knihy neobsahuje vzpomínky předcházející deportaci do Osvětimi, jak to bývá v mnoha knihách, ale začíná vysvětlením, proč byl zařazen do komanda v krematoriu. Tím čtenáře upoutá hned od začátku. Podává svědectví odehrávající se na dvorech krematorií, ve svlékárnách, v plynových komorách, na popravištích, ve spalovnách a spalovacích jámách, tedy v „zónách smrti“, do kterých mohli nahlédnout jen „nositelé tajemství“, mezi vězni nazývání „zvláštní komando“. V knize jsou popsány technické a psychologické detaily toho, co se v továrnách na smrt odehrávalo: jak byli lidé hnáni do plynových komor, jaké strašlivé scény se odehrávaly v areálu krematoria, jaké cynické uklidňující rituály a klamné manévry inscenovaly SS, aby své většinou nic netušící oběti mohli povraždit bez incidentů jako na běžícím páse. Zdokonalující a propracovanější metody které měly být co nejefektivnější bez zanechání stop. Autor čtenáři zprostředkovává pohled zevnitř „srdce pekla“, líčí každodenní dění celého vyhlazovacího procesu, který podle odhadu mohl v létě 1944 obrátit v prach a popel až 25 000 lidí za 24 hodin, dost podrobně popisuje strašidelné scenérie, množství těl, popis hořících těl, že tuk z hořících používali jako palivo, zacházení s těly, šikanu a sadismus, zběsilé tempo. Je to příběh nestvůrných rozměrů.“... celý text
— zuzi.cte
Krvavé stíny
„Tohle byla fakt drsná kniha, která mi zavařila mozek. Nejen neskutečným a skvěle popsaným dějem, ale i naprosto nečekaným rozuzlením a vysvětlením. Po dočtení knihy jsem ještě nějakou dobu nad ní uvažovala, abych to všechno pobrala. Líbilo se mi, že v knize byly vždy uvedeny „skutečnosti“ což bylo vysvětlení nějakého faktu týkajícího se tématu v příběhu. Kniha byla psaná hodě čtivě a hltala jsem ji od začátku až do konce, byla napínavá a psaná tak, že se nedalo odtrhnout. Strašidelnost ji dodávalo téma čarodějnic, slyšeli hlasy a dost brutální vraždy. Představivost autora je neskutečná. Je to první kniha autora, kterou jsem od něho četla a určitě ne poslední. Je označován jako noir což znamená smutný, chmurný, černý ap.“... celý text
— zuzi.cte
Případ levoruké dámy
„Jedná se o detektivku pro mladé a ač nejsem cílová skupina, tak jsem si příběhy oblíbila. Mám to jako oddechové čtení. Líbí se mi, že jsou takové nevinné, žádné kruté násilí, žádné vulgární výrazy, a i tak je to napínavé a Enolina vynalézavost mě baví. Díly na sebe navazují, takže by se měly číst postupně. V tomto díle se děj odehrává v Londýně roku 1889, hlavní hrdinka Enola, sestra Sherlocka Holmese, se stále skrývá před bratry, hledá svou matku, a přitom prožívá vzrušující dobrodružství. Jako vědecká investigátorka, tentokrát pátrá po ztracená lady Cecily, která zmizela ze svého pokoje. Líbí se mi, že zmizelí jsou si věkově blízcí s Enolou, tudíž při svém pátrání má Enola výhodu před dospělými a vidí to i z jiné perspektivy. Při pátrání, se Enola v chladných špinavých nočních ulicích Londýna ocitá v ohrožení života. Příběhy jsou pro mládež i poučné, poukazují na pomoc chudým, jsou tam vysvětleny pojmy jako sufražetky, marxismus, bída tehdejší doby … Už se těším na další díl.“... celý text
— zuzi.cte
Prokletí Salemu
„Moje první kniha od mistra literární hrůzy, krále hororu, autora, který patří mezi nejprodávanější. Možná proto že je autor takto prezentován, tak jsem měla velká očekávání, ale kniha se mi nečetla vůbec dobře a nemohla jsem se začíst. Na to, že to je horor, tak jsem si u strany 130 říkala „zatím to hororu nenasvědčuje“. Bylo tak pár věcí, které se mi nelíbily. Jako například, o každém druhého muži se vyjadřovali jako o homosexuálovi i když to tak vůbec nebylo, bral to jako hanlivé označení. Bylo tam strašně moc postav, ve kterých jsem se ztrácela, ano bylo to o obyvatelích městečka, které tam musel nějak zmínit, ale bylo toho moc. Ze začátku byl text zvláštně členěný, nebyl to příběh, který plynule navazuje. Čtivé to bylo až od strany 250. Bylo tak zbytečně moc omáčky kolem. Neseděl mi ani popis ani přirovnání, jako například „vypadal staře, jako sklenice vody v levné jídelně“ nebo „nosální otvor se spojil s orálním“, nevěděla jsem, co a jak si pod tím mám představit. A vadilo mi, že když už to bylo napínavé, tak to najednou utnul, v nejnapínavějším skončila kapitola a začala nová třeba o počasí a kdo co jedl. Žádný pozvolný přechod, prostě radikální řez. Dle mého názoru nedokázal navodit hororovou atmosféru, spíš bych to popsala jako napínavý příběh.
Ať je Stephen King sebelepší autor hororů, mi se jeho styl psaní nelíbil a bohužel tato kniha mě odradila od čtení jakéhokoli jiného jeho díla.“... celý text
— zuzi.cte
Hodná holka, zlá krev
„Druhý díl ze série Návod na vraždu pro hodné holky.
Díly na sebe navazují, takže určitě číst postupně i když každý díl má samostatný příběh pátrání. Mám ráda, když v novém díle autor připomene čtenáři, co bylo v tom předchozím. A tady to bylo super zpracované. Vůbec jsem nemusela pátrat v paměti a uvažovat o čem to mluví, co bylo v prvním díle?
Oproti prvnímu dílu jsou tady změny Pipa používá modernější techniku pro záznamy výpovědí a i ona sama se trochu změnila, ale kdo by se tomu divil, po tom co zažila. Asi bych řekla, že v tomto díle mi byla o něco sympatičtější. Ve spoustu věcech, jsem se vžila do jejich pocitů a souhlasila jsem s nimi.
Hrozně mě baví Pipa a Ravi jako pár. Jsou naprosto úžasní a je jim co závidět. Doplňují se, znají se, podporují se, jsou vtipní, sehraní, můžou se jeden na druhého spolehnout a umí si číst myšlenky. Ravi je ten rozvážnější a vtipnější
Zpracování knihy opět paráda, příběh doplněný fotkami důkazů, výpověďmi, nahrávkami, SMSkami, je to příjemné a moc dobře se to čte.
Kniha patří do kategorie Young adult a musím říct, že oceňuji, jak se autorka zabývá moderní problematikou nejen mládeže a nenásilným způsobem na ni upozorňuje.
Opět to bylo napínavé, nečekané, plné zvratů. Hodně mě to baví a už se těším na čtení dalšího dílu.“... celý text
— zuzi.cte
Dívka z inkoustu a hvězd
„3 hvězdičky za začátek, 5 za konec.
Popravdě jsem čekala, že se Lupe zachrání. Byla to moje oblíbená postava :(“
— bookafe
Slib mlčení
„Tato kniha mi byla doporučená paní knihovnicí a musím říct, že se trefila do mého vkusu.
Jedná se o detektivní thriller, napínavý a plný zvratů, kdy mladá vyšetřovatelka vyšetřuje brutální vraždy v rodném městečku. Ona sama má tajemství, které se nikdo nesmí dozvědět, jinak by ji to zničilo. Líbí se mi i zajímavé prostředí amišů, kdy jsem se okrajově dozvěděla i něco o jejich způsobech života a mentalitě. Kniha se moc dobře četla, byla hezky napsaná, počet postav tak akorát, aby se daly zapamatovat a člověk se neztratil. Hlavní hrdinka mi nebyla nesympatická, ale nebyla i sympatická, nevadila mi, ale byla taková odměřená. Ale asi jako bývalá amiška, pacifistka a ke všemu žena velitelka musí být drsná, odměřená, stručná, ale jde vidět, že na stanici ji mají podřízení rádi, váží si jí a respektují jí.
Kniha se mi opravdu líbila, tak jsem se pídila po tom, co ještě spisovatelka napsala a zjistila jsem, že toto je série „Případy Kate Burkholderové“ a má to 15 dílů. Toto byl první z nich. Protože tento zločin byl vyřešen, předpokládám, že půjde o volnou sérii a každý díl bude mít samostatný příběh a postupně budeme sledovat vývoj života detektivů.“... celý text
— zuzi.cte
Království hříšných
„Kniha mě trochu odrazovala svou obálkou, protože nesnáším hady, ale jsem ráda, že jsem to překonala. Kniha mě zaujala hned od první stránky, začetla jsem se a nechtěla jsem ji odložit. Čarodějnice démoni, tajemství, odhodlání, odvaha, vzrušení, nebezpečí, lsti, napětí, touha po pomstě, to vše má tato kniha. Hlavní hrdinka Emillie mě strašně bavila, je tvrdohlavá, drzá, svéhlavá, odvážná, ale i chytrá. Chudák furt zvracela No a pekelný princ Ira, sexy bojovník, pozorný ochránce, kterého svou nešikovností k sobě Emilly připoutala. Bylo to napínavé, ale i zábavné s jiskřením mezi nepřátely. Určitě si přečtu i další díl, který navazuje, abych věděla, jak to dopadne. Protože po prvním díle mám spoustu nezodpovězených otázek a vůbec se mi nelíbilo, jak to skončilo“... celý text
— zuzi.cte
Kyselé bonbony
„Kyselé bonbony jsou kratičkou novelou (skoro bych řekl až povídkou), kterou lze přečíst v řádu desítek minut. Příběh je od začátku do konce plně funkční, znepokojivý a napínavý, takže se od něj jen s obtížemi dá odtrhnout. Je protkán mysteriózností a spousta, ne-li většina věcí v něm není vysvětlena, což dává prostor pro druhý díl. Který by mohl být rozpracovaný klidně do delšího formátu a který bych si moc přál. Zatím jedno z nejlepších Zrnek!
Pořadí Zrnek temnoty, jak se mi líbila: 1. Pomiluj smrt; 2. Líp už bylo; 3. Kyselé bonbony; 4. Oko čarodějnice; 5. Sklíčenost; 6. V pekle jsme všichni Hébert; 7. Billy Silver; 8. Vzácný druh; 9. Zůstanou jen skvrny; 10. Bledá trojka; 11. Troll; 12. Virální životy; 13. Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech; 14. V rozkvětu; 15. Pan Nikdo; 16. Suzy“... celý text
— StrYke
Bylo nebylo jedno zlomené srdce
„3.5/5*
"I believe there are far more possibilities than happily ever after or tragedy. Every story has the potential for infinite endings."
Zajímavá fantasy kniha, která úplně nesplnila má očekávání, ale přesto jsem si jí užila..
Vibe knihy je naprosto úžasný. Celá ta kouzelná/pohádková atmosféra se mi moc líbila. Největší kámen úrazu u mě asi byly postavy.. Evangelína mi moc nesedla popravdě. Jednu chvíli si u mě získala plus, ale pak zase udělala blbost a prostě ughh. Marisol mi vadila hned od začátku a o Apollovi ani nemluvím.
Kdo mě bavil byl Jacks a Lala.. Škoda, že se zde Lala moc neobjevovala. Chci více scén Jackse!!
Konec mě ani tak moc nepřekvapil, jako spíše naštval. Jsem zvědavá na další díl, který si rozhodně musím přečíst, už jen kvůli Srdcovému princi..“... celý text
— badliar_id
Kroniky beskydských draků
„Věděli jste, že v Beskydech žije víc než dvěstě jablunkovských draků? Ne? Existuje celá osada s úhlednými chaloupkami obklopená lesem.
Tento příběh kombinuje magickou pohádku s realitou. Dozvíte se ale spoustu věcí o životě beskydských draků, jaký je jejich život ve vejci, jak probíhá jejich vyučování nebo třeba jak se připravují dračí muffiny.
Také se zde zmiňují beskydské legendy, které, já osobně, znám ze svého dětství, třeba o Děsivci, který je nejděsivější bytostí celých Beskyd.
Mě osobně se nejvíc líbilo, jak se Ilík a Rychlonožka šli podívat k soše Boha Beskyd Radegastovi. Na Pustevnách a konkrétně u sochy jsem byla tolikrát, že bych to ani nespočítala. Já ten výlet neskutečně miluju.
Nechci zde hodnotit vztahy mezi postavami, ani literární stránku knihy. V téhle knize jde o příběh, o dobrodružství a o poznání. A různé QR kódy, s bonusovým materiálem, které v knize jsou jsou skvělým doplněním k příběhu! Já jsem naprosto spokojená a nemůžu se dočkat, až na dalším výletě po Beskydech budu věnovat víc pozornosti přírodě, tvorům, a hlavně hledáním nějakého jablunkovského dráčka.
Kniha mi byla zaslána v rámci spolupráce.“... celý text
— johi_murasova
Sciencia: Matematika, fyzika, chemie, biologie a astronomie pro každého
„Kniha je svými krásnými ilustracemi přitažlivý způsob, jak si doplnit, popřípadě osvěžit základní informace z přírodních věd. Sám bych ji doporučil svému mladšímu Já, takže máte-li doma hloubavého středoškoláka, pak není co řešit.“... celý text
— Adam84
Hněv kejklíře
„Druhý díl mě bavil víc nez první. Patiente jsou opravdu nechutní a na morálním dně. A to jak se tento příběh zamotal bylo skvělé! Amo je prostě génius. Jako oddechové čtení mě tyhle zvrácené knihy baví.“... celý text
— Leena87
Parke diem: 21 povídek z parku
„Kniha mile překvapila. Povídky jsou různorodé, u některých mi bylo až líto, že je to pouze krátká povídka, ráda bych četla dál...“
— zerycek05
Dvě sestry
„Za prvé je to hluboce vzdělávací kniha o konfliktu v Sýrii, o životě somálské komunity v Norsku a o malé části islamistů v Norsku. Ale ono je to především skvěle napsané. Autorka ve fakty nabitém příběhu plném různých postav spojuje dohromady reportážní části s popisy a vysvětlením, stejně jako s citacemi online komunikací plné emotikonů a komunikačních zkratek. Z toho všeho vystupuje plastický obraz jedné rodiny; příběh pokusu o integraci; příběh radikalizace; příběh, ve kterém si rodiče nebo okolí včas nevšimli důležitých změn v životě hlavních hrdinek. A na konci zůstává otázka, jestli vůbec byla šance udělat něco jinak a jestli vůbec máme šanci udržet naši otevřenou tolerantní společnost tváří v tvář podobným výzvám. Skvělé čtení!“... celý text
— LenkaKT
Děs sídla Wake's End
„Tak tohle mě bohužel nenadchlo. Takové nijaké, horor to rozhodně nebyl. Tohle bylo hodně podprůměrné.“
— Pitbullka
Sedm schodů k moci
„I já patřím k těm, kdo přečetl knihu díky shlédnutí seriálu, oboje se moc povedlo, ale v tomto pořadí mě už kniha neměla čím překvapit. I tak panu Klímovi tleskám.“... celý text
— Líba.z.hor
Biosector 1: Vzestup a pád
„Vynikajuca scifi-fi knizka od slovenskeho autora. Doporucujem aj ked zatial nevyslo pokracovanie.“
— ambrosko1
Zkřížené hnáty
„Opět nemám jiné slovo než Úžasné. Vztah Adama a Mercy začíná zapadat na správné místo. I když by někteří členové smečky raději našeho malého Kojota zabili, stále je družkou vůdce smečky. A i když to Mercy trápí, nakonec se své role chopí se ctí. Znovu nás čeká příběh plný dobrodružství. Nechybí samozřejmě ani Stefan, nás úžasný upír s city.“... celý text
— Tess_BooksNerd
Nečekaný výstřel
„Nejsou to jen povídky, ale i články vhodné do odborného časopisu, hlavně na téma ekologie s rozumem. Pro „nemyslivce“ občas poněkud nezáživné. Ale je vidět, že autor přírodu miluje. Nejvíc se mi na knížce líbily autorovy ilustrace.“... celý text
— Julka5259
Drak na polní cestě
„Nová kniha J. Hájíčka je vždy literární událostí; ti, kteří sledují literární scénu, asi tuší, co mohou od tohoto autora čekat. Ani v této knížce nezapře svou poetiku. V knize se znovu vrací do oblasti Čech, zkoumá lidské vztahy na pozadí českého venkova a jeho problémů.
Tematicky je kniha celkem prostá, sleduje dvě dějové linie: pracovní a osobní; ani jedna bohužel není příliš originální, obě linie jsou celkem předvídatelné, a tak knihu můžeme zařadit mezi "oddechové čtení". Pokud bych měl tyto dvě větvě porovnat, více zajímavé mně připadaly boje o zemědělské družstvo, což pravděpodobně nebyl autorův zájem.
Co však zaslouží obdiv, je autorův jazyk; ocen'uji jeho poetiku a cit pro lidské dialogy.
Doporučuji jako "oddechové čtení".“... celý text
— mahdal
O pravdě, o mysli
„uzasna kniha“
— Aeon
Za hranicí fantazie
„Knížka se skvěle četla, děj předvídatelný a i když tušíte co se asi přihodí, tak čtete dál a užíváte si to. Sympatičtí hrdinové a zkrátka příběh ze života. Bohužel v tomto případě, ač to tak chvíli nevypadá, se špatným koncem. Opravdu přečteno za chvilku, zkusím i pokračování, až na něj narazím a tuším o čem asi bude ...“... celý text
— princesse
Ezekielův návrat
„Moc pěkné rozloučení se sérii“
— Luigi1
Drak na polní cestě
„Melancholická atmosféra, jihočeská vesnice, pošramocené rodinné vztahy - Jiří Hájíček jak ho známe a proč ho čteme. Tentokrát nově pocity stárnutí, strach ze "tmy"... Román se mi líbil a souhlasím s předchozími komentáři - škoda, že nebyl delší, škoda rychlého konce. Na jihočeské vesnici bych ráda zůstala déle.
Tentokrát musím ještě moc pochválit obálku knihy - je "hájíčkovská" a je krásná.“... celý text
— Lehrerin
Šťastné narozeniny
„Moc pěkná kresba dobrá četba pěkné narozeniny“
— Luigi1
Co hledáš, najdeš v knihovně
„Naprosto mě uchvátila upoutávka na knihu a obálka. Ta je tak nádherná (škoda jen, že pod přebalem už není tak barevná). Japonská literatura je jiná, oproti té evropské, ale jak si zvyknete i na povahu a chování lidí, převládá srdečnost, laskavost a přátelskost; dokonce i ta citovost tam je. Kniha se skládá z pěti příběhů, které se navzájem tak krásně proplétají. I když každá osoba zažívá jiné strasti života, tak jsem se našla ve všech. Mít takovou knihovnici. Panečku. Až je mi líto, že tady není žádné komunitní centrum (nebo třeba jen o něm nevím). Bylo to opravdu krásné a milé čtení, co rychle uteče. Líbily se mi všechny příběhy, ale Hiroja se mě dotkl nejvíce. A pak samozřejmě záhadná paní Komači.“... celý text
— Niu