Nejnovější komentáře
Nutné lži
„Moc krásný, čtivý příběh.“
— Katka2382
Odysseia
„Čteno v angličtině.
Až doposud jsem znal pouze Staré Řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky.
Odysseus mě bavil už tam a jednoznačně patřil k mým nejoblíbenějším postavám. Dílo Odysseus tak pro měla byla tak trochu povinnost. Myslel jsem si, že znám příběh Itháckého krále dobře. Jkaé bylo moje překvapení, když jsem zjistil, jak malou část příběhu zaujímá zoufalá plavba na moři a boj s nepřízní bohů.
Ve skutečnosti je to daleko dospělejší a komplexnější příběh, než jsem si dříve myslel.
Styl sice kapku zestárl a dlouhé monology jsou zvláště v angličtině místy ubíjející. Obsah vyprávění však stále zraje, a už jen kvůli tomu tuhle exkurzi do Starověkého Řecka doporučuji.“... celý text
— Pafka643
Tři opice
„Druhá knížka od autora mě přesvědčila, že Vyjezdovka nebyla náhoda, jeho styl se mi prostě nelíbí. Paradoxně mě bavily nejvíc povídky o Poirotovi a Panenky...Jinak jak když si čtu úřední záznamy v práci....“... celý text
— MartinProtschke
Zbabělé zápisky z ukrajinské války
„Pozoruhodná kniha. Pořídil jsem si ji v rámci většího nákupu produkce z nakladatelství FRA. Namátkou přečetl pár stránek a nemohl se odtrhnout. Zhltnul jsem ji celou za tři dny. Velmi vtahující, především zručně a vyrovnaně balancovanou tenzí mezi emotivním proudem, který čtenářstvo strhne, a distancujícími prvky v modu ironie až cynismu. Že by kniha mohla žánrově spadat do dokumentu nebo reportáže nepovažuju za argument - naopak je mi sympatické, že ji autorka a nakladatel nezařadili do módní vlny autofikce. I když - možná by ji pak četlo víc lidí, jak by si zasloužila.
Jako autofikce by kniha dvojnásob obstála skrze snahu o radikální upřímnost: hlavní hrdinka neustále bojuje s vlastním strachem a opakovaně se vykresluje v pozici "slabošství" v kontrastu s jakýmsi vzdáleným ideálem "hrdinství." Tohle téma je obzvlášť palčivé v době, kdy obrazy hrdinství cirkulují a znásobují se skrze retweety krátkých videí a komentáře pod nimi. Strach o holý život a morální dilemata v zájmu jeho zachování jsou pak tisíckrát pravdivější než všechny mediálně vykonstruované zprávy o válečných hrdinstvích dohromady.
Za mě veliké překvapení. Jdu si hned objednat autorčiny další tituly.“... celý text
— JendaVáňa
Poslední království
„Objevit plodného spisovatele v tak pokročilé fázi životní pouti, jako je Bernard Cornwell, slibuje téměř neomezený zdroj skvělých literárních zážitků. Cornwell začíná své Saské kroniky vpádem Dánů do Británie a popisem velkých bitev o budoucí podobu národa britského. Nejde o nijak vzletnou a duši povznášející četbu, a přece si mě příběh Uhtreda z Bebbanburgu, kterého coby ještě dítě unesli krvelační Dánové, když vyplenili jeho rodiště cílem zabrat si Británii, bezpečně zaháčkoval. Postava Uhtreda je vůbec zajímavá, nebo spíš až neuvěřitelně nekomplikovaná. Jeho hlavní předností není loajalita a vlastenectví, ale touha naučit se bojovat a vítězit, věřit v toho boha, který je jeho naturelu bližší. Křesťanství se svou pacifistickou filozofií plnou litanií se nedalo srovnat se silou panteonu severských bohů Thorem a Odinem počínaje. A tak Uhtred bojuje jedno s kým, jedno proti komu. Vždy ale s talismanem Thorova kladiva na krku.
Řekla bych, že Cornwell popsal ukázkový příklad stockholmského syndromu. I když musím uznat, že hrabě Ragnar Neohrožený za přízeň pohříchu stál. Cornwell svého hrdinu - mimochodem dočtla jsem se, že se sám pokládá za Uthredova potomka - taky dokonale vybavil pro život, přesněji přežití, v krutém středověku. Cornwell nadto mistrně popisuje bojové scény, vč. tehdy oblíbené štítové hradby. Nadto Uthred plynule přechází z jedné bitvy do druhé, tedy skoro. Vydechnete, až dočtete poslední řádek. Příběh Uhtreda z Bebbanburgu je nejen vynikající dobrodružný román psaný poutavým jazykem; Cornwell vychází ze skutečných historických pramenů a v závěru knihy čtenáře obeznámí s tím, které postavy, místa a děje stojí na reálných základech. Elegantně taky např. čtenáři vysvětlí, jak to bylo / muselo v 9. století být s vikingskými helmami, nebo se samotným označením "Vikingové". Uhtred vyrůstal s tím, že nevěděl, kým vlastně je, a kam patří. Závěr knihy napovídá, že se rozhodl, na které straně stát a já se těším jak na pokračování jeho dalších dobrodružství, tak na další střety britského křesťanství s pohanskou vírou Dánů.“... celý text
— Rihatama
Město padlých andělů
„Nedávno jsem si říkal, proč to vlastně čtu:) Nejsem příliš cílová skupina. Ale když už jsem přečetl kdysi začátek, rozhodl jsem se, že sérii pokořím. V rámci žánru pro dopívající tohle asi může fungovat. Já se díky tomu, že jsem občas přestal číst a šel na jinou knihu, začal brzy ztrácet. vztah hlavních postav je někdy plný naivity... Uvidíme, kam pro mě nějak nesympatická Clary příběh potáhne. Myslím hlavní postavu, ne autorku:) Nelezla někomu taky poněkud na nervy?“... celý text
— TomTomis
Kudy kam s kapačkou
„Miluju, když jsou dětské knihy vtipné, ale chytře vtipné, stejně jako je tahle - a ještě to vůbec dopředu netušíte, protože podle obálky vypadá jako typická knížka pro malé děti. Chyba lávky. I když nejste děti, budete se smát, budete dojatí a něco ve vás zanechá, tak jak by to mělo u výjimečných knih být. A děti si ji určitě také zamilují. Rozhodně je zaujme a pokud jsou citlivé duše, probudí to v nich plno emocí, ale nebojte, pořád je to pohádka, žádné smutky nezanechá :-)
Proč se o této knize nemluví více? Je tak skvělá! Měla jsem ji přečtenou za jeden večer, protože jsem se nemohla odtrhnout, a navíc je to komiks, takže ho zhltnete raz dva. Zamilovala jsem si jednoduché, ale sugestivní ilustrace. To, jak autorka=ilustrátorka dokázala přenést prostřednictvím grimas hrdinů emoce na papír je naprosto geniální. Smála jsem se, dojímala se, bylo to roztomilé, trochu vážné a zároveň originální a nepředvídatelné. Musím si ji přečíst ještě jednou. Díky tomu, že je příběh inspirovaný životem autorky, tomu dává ještě jiný rozměr. Mimochodem tady se překlad extrémně povedl, dám ruku do ohně za to, že je lepší než originál. Díky tomu je kniha ještě vtipnější.
Tleskám, tohle se opravdu povedlo, bezkonkurenčních 5*, nejlepší dětská kniha, kterou jsem letos přečetla.“... celý text
— ivetdos
Kluci ze hřbitova
„Docela jsem se knihy bál, ale v základě mě docela překvapila. Není to jistě moc pro můj věk, v tom mi to přišlo prostě takové jednoduché. Ale pro mládež si dovedu představit, že by to mohlo fungovat. Určitě dám šanci další knize autora:)“... celý text
— TomTomis
Každé další léto
„Příjemná odpočinková kniha třeba k vodě nebo na dovolenou.“
— anezur33
Smrt číhá na jarmarku
„I tady tento díl se mi docela líbil. Takové klasické luštění, kdo to udělal. Žádný drasťák, pohodová detektivka s atmosférou... :)“
— TomTomis
Pohádkové pohromy! Sněhurka
„Čekala jsem trochu něco jiného“
— evca7271
Ignis fatuus
„Světýlka, která ještě nikdo nechytil, ale objevují se na Šumavě stále od věku věků, vyprávějí se o nich legendy a tak je pojeďme zkoumat. Vybereme pár lidí, pošleme je na Šumavu do vojenského prostoru, kam nikdo nesmí a teď si tady s tím poraďte. Nemohla jsem se odtrhnout. Autorka dokáže napsat tak moc čtivé knížky. Šumavu neznám, ale jednou bych se do těch všech míst z knížek chtěla podívat. Jen nepotkat světýlka....“... celý text
— lalela
První kroky na Měsíci
„Není to špatné,ale tenhle díl byl pro mě slabší“
— evca7271
Do ráje
„S odstupen času si říkám, že ta kniha není špatná. Ale dle mého tak nějak nedrží pohromadě a to mi v zásadě vadilo. Nejlépe se mi četla poslední část, která by mohla fungovat i jako samostatné dílo. Jasnější propojenost částí tu fakt není, čtenář ji zoufale hledá. Aspoň já ano. Propojenost je jen záležitost domněnek a stejnost místa, kde se děj odehrává. Jiste by stálo za druhé přečtení, třeba by se něco vynořilo, ale protože jsem knihu četl s přestávkami několik měsíců, nebudu se do tohoto pouštět v nejbližší době...“... celý text
— TomTomis
Titus Žal
„No tak toto pre mňa bolo utrpenie. Nevedela som, čo od knihy očakávať, keďže recenzie sú také rôzne, ale mal to byť mix fantasy a hororu, mojich obľúbených žánrov, takže som sa celkom tešila. Ale nebol to ani horor, ani fantasy, za mňa to bola tak akurát totálna blbosť. Rozvláčnych niekoľko stoviek strán bez nejakého deju. Vôbec som nepochopila o čo akože malo ísť a tých slov... tých tam bolo extrémne veľa. Neskutočne dlhé opisy (prvých cca 60 strán je len nahustený opis na opise), ale aj postavy, keď rozprávali, tak používali priveľa slov. A žiadna postava nebola sympatická, všetky boli až groteskné. Bolo tam pár zaujímavých momentov, ale naozaj len pár, celý čas som sa nemohla dočkať, kedy to už budem mať dočítané a bude to za mnou. V sérii sa rozhodne nechystám pokračovať a toto je jedna z mála kníh, kedy naozaj nechápem tie oslavné hodnotenia.“... celý text
— Deia
Všude samí lháři
„Nepochybně velmi čtivý psychothriller, který si Vás získá již od prvních stránek. Členění textu do kratších kapitol dodává ději na svižnostni a přehršel lží stupňuje čtenářovu touhu po odhalení viníka.
První polovina knihy je naprosto skvělá, ta druhá už poněkud pokulhává, jako kdyby autorce postupně docházel dech. Kýženého "WOW momentu", na který jsem u knih tohoto žánru zvyklá, se mi bohužel nedostalo. Nicméně i tak se jedná o velmi povedený rodinný psychothriller, který si mě získal svou nesmírnou čtivostí a nápadem, ačkoliv se stále nemohu ubránit pocitu nevyužitého potenciálu ...“... celý text
— CarolineR.
Volání jara
„Nádherně popsaný život mezi indiány na nevlídném severu Kanady. Romány paní Okeové se trochu podobají, ale přesto se velice krásně čtou.“
— Hakl54
Modrá pole
„Samota a odcizení s vůní rašeliny.
Ovce v dáli,na útesu fičí vítr,svetr a teplé spodní prádlo se bude hodit.Tanec na konci léta a hodně věcí (zřejmě) typických pro tuto zemi.
Směle a bez okolků modrá pole velký zážitek na malé ploše.
Na pár stranách jednotlivých povídek vystihnout atmosféru prostředí i mikrokosmos vztahů se tu podařilo velmi zdařile.
Claire je talent od přírody.Odpozorováno ze života,nepotřebuje květnaté sáhodlouhé popisování,jde se tu tzv hned na věc.
Be průtahů,odboček,zahuštování na okrasu.
Přesné načasování.Děj,vyústění,pointa !
Každá z prací,tak nějak ještě nějakou dobu po dočtení v hlavě dobublává.
Labužník čtenář jistě ocení,že něco skrytého na něho čeká a někdy i zdánlivě zkaženého,což by jste od irské vesničky střediskové třebas ani nečekaly.
Sovy nejsou tím,čím se zdají být ?
Střídající se prostředí lidských obydlí,lidí,i míst v jakémsi neukotveném bezčasí utápějící zahalené v mlze.Třebas jako závěrečná se zprvu zdála na něco na přelom 19-20 století.Až když se objevilo slovo auto,bylo to věru překvapení.Inu nesnesitelná lehkost současnosti :)
kapánek aura pohanství,mýty,pověrčivost,lidská tajnosti,kostlivci ve skříni,stíny z minulosti,nenaplněnost,melancholie.
Ocitnout se na zeleném ostrově v objetí osobitého stylu Claire Keegan,bylo příjemným a zároven silným zážitkem.
Zdánlivě jednoduché,ale vše plně využité na řádcích těchto povídek a v tom je právě ta krása.“... celý text
— opic 12
Hraj o svůj osud
„"Alice," uslyšela jsem Jacksonovo volání z druhé strany zdi. "Vrať se!" Zacpala jsem si uši a vyběhla jsem. "Prosím!"
Na knížku jsem narazila tady na databázi, líbila se mi obálka. Moc jsem netušila, co očekávat, tohle rozhodně ne. Šachy a já? Vůbec netuším, jak se hrají. Ale tahle kniha mě úplně dostala. Nemohla jsem se od jí odtrhnout. No a jen tak mimochodem jsem fanda Jaksona. Autorce určitě smekám klobouk dolů, ale sakra ten konec? Kde je další díl :-))) ???. Určitě doporučuji přečíst, ale jedno varování: začněte číst, až budete mít i pokračování...“... celý text
— MAU256
Ropný kolaps
„Je to takové nemastné neslané.
První dvě třetiny knihy sledujeme ambici dvojice němců zajistit světu přístup k prakticky neomezeným zásobám ropy. Název knihy ovšem trochu vyzrazuje, jak úspěšná tahle iniciativa bude. Poslední třetina pak popisuje svět po zmíněném kolapsu.
Není to vyloženě špatné a ani čtení moc nedrhne, ale na můj vkus se to až příliš snaží poučovat o věcech, které jsou ve své podstatě docela triviální - závislost světa na fosilních palivech je obecně známá a fakt, že některým lidem tento stav vyhovuje pro jejich byznys, také není ničím překvapivý. Na to, jak seriózně se kniha tváří, vyznívá někdy docela naivně.“... celý text
— B4LU
Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi
„O koncentračních táborech bylo napsáno již velké množství knih, ale tato mě zaujala popisem jak to probíhalo v Rakousku. Ráda jsem si své vědomosti rozšířila o některé historické události.“... celý text
— Hakl54
Čaroprávnost
„Mágové byli odjakživa pouze muži, to dá přece rozum. No ne? Ale co když se jednoho dne narodí dívenka, kterou jeden starý mág nevědomky obdaruje svou mocí? Stát se může cokoli, že ano? A tak se stane, že v záplavě bylin, lektvarů a vesnických mouder pod taktovkou Bábi Zlopočasné vyrůstá dívenka, která všem těm špičatým kloboukům s plnovousy nasáklých magií jednoho dne vytře zrak... Kniha je čtivá, zábavná, postavy jsou živé, prostě radost číst“... celý text
— Miborrow
Stopařův průvodce Galaxií
„Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si výbornou audioknihu, kterou namluvil Vojta Dyk. Nejdřív jsem si nemohl zvyknout na to, jak pro každou postavu mění hlasy, protože mi to připadalo, že se až moc pitvoří, ale pak se něco ve mě zlomilo a už jsem si to jen užíval. Místy mi trochu vadilo, že imitoval hlasy známých osobností, jako V. Havla nebo M. Zemana, ale když přišel Elvis, přiteplení filozofové Majikthise a Wroomfondel nebo skřehotající programátoři Lunkwill a Fook, dostalo mě to do kolen a už jsem chrstal smíchy v zachvacujících záchvatech. Ale ono i tak celkově behem knihy, kvůli ději...
Kniha je to totiž velice vtipná a humorná a galakticky ujetá, protože nejen, že tam jsou šílené situace, ale i spisovatelův styl je odlehčený až na samou podstatu humoru. Postavy hláškují a jsou naprosto skvělé. Teď už tak trochu chápu, v čem se inspiroval seriál Červený trpaslík... a taky jsem se dočetl, že Douglas Adams napsal pár skečů pro Monty Python, takže už jsme doma.
Nejvíc chválím pohon pravděpodobosti, jaktožto krásný a logický způsob, jak vysvětlit tolik náhod - to v jiných knihách se náhody prostě stanou a šmitec.
Jsem rád, že jednou za čas narazím na něco, čemu se nemusím divit, že se stalo kultovním. Často je totiž něco prej kultovní jenom proto, že to někdo řekl. Tohle ale naprosto chápu.“... celý text
— Kunafix
Neviditelné ženy
„Tohle se tak dobře četlo! (Když teda opomenu tu míru vzrůstající frustrace… )
Né vážně, ač plné výzkumů a dat, je to napsáno svižně, jasně, stručně.
Text běhá pod rukama a vy jste informovanější a asi taky naštvanější. U spousty věcí taky pravděpodobně kroutíte hlavou, jak je to vůbec možný, a proč se o tom víc nemluví!
Je to čtení důležitý, který by ve vaší knihovně hned vedle V pasti pohlaví a Proč jsme tak naštvané? nemělo chybět.“... celý text
— veriszv
Propast
„Propast hodnotím třemi hvězdičkami i přes to, že mě teda taky vtáhla. Ale stále mi to připadá jako nejmíň "záživné" dílo pana Kariky. Ostatní knihy mi přišly prostě o kus lepší.
Do Tater jezdíme s pravidelností už asi 5 let, za tu dobu tam máme nachozeno už spoustu kilometrů a několik vrcholů.. je fakt, že ve Slavkovské dolině jsme nebyli (už jsem si zjistila, že je vážně uzavřená- mapy a tudíž chodníky k ní nevedou), a já musím přiznat, že jsem vlastně ráda. Že jsem tam nebyla a rozhodně nebudu. Musím taky říct, že příští tůru budu brát s asi větším respektem. Hodně krát už jsem tam riskovala, a jen jednou jsem měla na mále, přesně do takové propasti jsem se totiž dívala, ale nemohla jsem se ani pohnout, nebo nadechnout. Nejhorší chvíle mého života. Ale žádný sprunggeist mně neovlivnil, já chtěla přežít. :)
Obdivuju Kariku za to, jak naléhavě ve Vás dokáže vytvořit ty pocity, co zažívá hrdina. Je to fakt neuvěřitelný. Děsivý. Zažívala jsem asi stejné peklo, jako náš Adam v této knize. Ale i tak zůstávám u třech hvězd a rozhodně se těším na další knihu.
Při čtení jsem samozřejmě sledovala stejná místa na mapě a dokonce jsem si pročetla ten smrtelný seznam, Danekovy jsem ale nenašla. Asi naštěstí.. (nebo jsem to jen přehlédla?) to bylo hodně brutální. A taky případ se psem. Kdybyste chtěli, mrkněte na seznam zde: https://old.hzs.sk/vysoke-tatry/smrtelne-nehody-vysoke-tatry/ je tam spousta mladých lidí, spousta utonutí i zásahů bleskem. Neuvěřitelné!“... celý text
— JointlieKat94
Slídil
„Ještě jsem od Tany nečetla špatnou knihu“
— kinsey
Druhý dech
„Úplně se neshodnu se zbytkem komentářů, mně se více líbila první půlka knihy, jakmile to začalo přecházet do duchařiny, ztrácelo to pro mne švih. Konec mi přišel násilně naroubovaný. Jinak je to ale napsáno svěžím aktuálním jazykem, autora určitě budu sledovat dále. Za přečtení knížka rozhodně stála.“... celý text
— beanstk
V posledním tažení
„Já jsem teda naprosto nadšená. Knížku jsem dostala jako dárek za nákup v knihkupectví a jsem moc ráda, že i přes nízké hodnocení zde jsem se do toho pustila. Mám takový dojem, že si přečtu znovu, i když čtení je to chvilkami drsné. Tohle by si měli přečíst všichni, protože to odráží současnou společnost a vše, co je v ní zkaženého. Myslím, že uvědomělí lidé pochopí. Je to o životech, který každý z nás žije, s různými rolemi i závislostmi. Bylo to vtipné. Osobně se mě to dotklo v pozitivním duchu. Navíc se mi líbilo, že i když je to řazeno mezi romány, byla to svým způsobem seberozvojovka. A dlouhé monology se mi líbí (ty ve svých knihách má i Murakami). Obálka je vtipná - na té mé je místo vína/moči krev.“... celý text
— Niu
Dívka s vůní manga
„Nic velkého jsem nečekal, ale nakonec jsem knihu rozečetl, a protože nebyla napsaná špatně, dočetl jsem až do konce. Vlastně cestovatelský deník z Filipín, ozvláštněný jednotícím příběhem Petra a Rose. Častokrát vás přinutí se zamýšlet nad během tohoto světa - že se prostě někomu někam narodíte a tím je předurčen váš další osud.“... celý text
— Nermal
Když jsi odešel
„Jak už to u mě většinou bývá i tady se mi více líbil příběh z minulosti. I když i v něm mě postavy a jejich přístup k řešení problémů dost rozčiloval.
To ale nic nemění na tom, že tahle část knihy je ta lepší a čtivější.
Příběh ze současnosti mě vlastně skoro vůbec nebavil, strašně mi lezla na nervy postava Holly. Chápu její nešťastný příběh i to, že přichází o babičku, ale toho fňukání a nebo protivného chování bylo až moc…
Nebýt mé zvědavosti, jak dopadne příběh z minulosti, tak knihu odložím a nedočtu.“... celý text
— katst