Nejnovější komentáře
Zakázané uvolnění
„Odříkaného chleba největší krajíc.
Přesně tak to bylo mezi Summer a Aidenem. Postupně pomalu, plíživě ale jistě. Přesně tak přišla jejich láska. Krásná oddechová love story.
Moc jsem si ji užila.
Ano, podobná Elle Kennedy, proto taky tak čtivá.“... celý text
— monika0181
Ignis fatuus
„Bála jsem se. Moc. Bála jsem se, že se mi kniha od Klabouchové zase nebude líbit. Ale pomyslnou jiskřičkou mi bylo, že tady u hororového tématu může přehánět a fantazírovat tak, jak to má autorka ráda ( a tak jak mi to překombinovávání u jiných knih autorky vadí).
A ono to tady opravdu funguje. Je to čtivé a sakra napínavé od samého začátku. A i přesto, ze i tady se zase na můj vkus příliš tlačí na pilu, nevadí mi to.
I když jsem se u audioknihy občas ztrácela v časovém období i postavách, i když ze mě při první zmínce o LSD vypadlo “jéžišmarjá.. nevadí.
Moc jsem si užila reálie ztracené Šumavy a faktografické údaje.
“Kdo sleduje mlhu, jakoby byl už mrtvý .. a mrtví stopy nezanechávají.“... celý text
— Limonadovyjoe
Velitel Pekla
„Moc pěkné čtení které nepostrádá absolutně nic. Příběh má spád a každou stránkou nabírá na napětí. Jde o hodně drsné čtení které popisujete těžký život v trestaneckém táboře který ovládá sadistický velitel a jeho poskoci. Tady jde opravdu o život a je to absolutní beznaděj.“... celý text
— rafan65
„Pěkný příběh, ale 2x bych ho nečetla. Asi jsem si zvykla na hlubší smysl knih. Každopádně pěkně zpracované.“
— gabriela8704
Moje drahá nevěsta
„Nelze snad lépe popsat než Hatshepsut.
Knihu vezměte do ruky a čtete.
Pobavíte se, je to oddechové, vtipné. Uvolníte se a přijdete na jiné myšlenky.
Přesně sedne do nálady, když za oknem prší. Uvaříte si čaj, zachumláte do deky a a bavíte se s Emmou a Grahamem. A že je co číst.“... celý text
— monika0181
Modrá
„Výborná knížka k zamyšlení. Všechny autorčiny knížky nám mají co říct. Nedejte na nízké hodnocení. Někdo na tento přemýšlivý typ knih nemá.“
— kniha
To si zkus
„Moc pěkné romantické čtení.
Kniha mohla být i delší a některé pasáže víc rozepsané. Ale pohřála na duši, přesně jak jsem potřebovala. Přesně jak to autorka umí.
Její knihy jsou vždy sázka na jistotu.
Někdy už mám vysokoškolského prostředí dost, ale tady to přesně sedlo.“... celý text
— monika0181
Havraní spolek
„Kniha stejně složitá jako přijmení autorky vás zavede do světa, v němž existují duchové, energetické linie a jeden polibek může přivodit smrt.
Kniha je to bszpochyby originální, temná atmosféra je krásně zpracovaná, záhada je napínavá a postavy jsou přijemné...avšak proč mě to nebavilo?
No, abych řekla pravdu, tak nevím. Nějak mi asi úplně nesedí ta až moc temná atmosféra a velmi pomalé plynutí děje. Neberte to jako nějakou výtku, protože sto lidí sto chutí a někdo přesně tohle miluje (vit Beladonna), ale já moc ne. Prvních cca 150 stran se nesnesitelně táhlo, postavy se střídaly jak na běžícím pásu a jako čtenáři jsme získávali tolik informací, že z toho šla hlava kolem...a to není úplně můj vibe. Ke čtení jsem se musela nutit a vzhledem k tomu, že jsem to četla v relativně těžké době a potřebovala jsem spíš únik, tohle nebylo to pravé ořechové.
Moc mě nebavila ani ta romantická linka, nepřišla mi moc nosná a ani akční či nějak zábavná. Což je škoda. Párkrát jsem viděla, že knihu porovnávali s Šest vran nebo Devátým spolkem a no...teda úplně nevím, minimálně za mě je toto propadák a další díl si rozhodně nepřečtu.“... celý text
— JaAnička
Neklidná růže
„Když už ti táhne na určitý věk, chceš mít svatý klid, ale hormony ti pořád trochu létají...Aneb když i žena ve středních letech chce zažít tu pohádkovou lásku.
Tahle kniha je dokonalá kombinace romantiky a humoru. Hrdinka je doslova třeštiprdlo, které touží po opravdové lásce a tu s urputnou vervou hledá ve všem možném (nebo spíš v každém muži, do kterého narazí).
Je to tak neskutečně "ze života", že každá žena si v tom to své najde. Jak už úžasný vztah s dcerou, šílené kamárádky, které by nevyměnila ani za nic na světě, nejlepší mužský kamarád, se kterým ji pojí zvláštní nadláska, či vzpomínky na covidovou éru. No prostě si v tom každý najde to své.
Děj v knize je trochu zvláštní, možná z toho bude někdo zmatený, jelikož se svým způsobem jedná o povídky, které ale tvoří ucelený příběh...ale nebojte, velmi rychle to pochopíte (je to vážně super zpestření).
Musím podotknout, že se to krásně čte. Dialogy jsou krásné a humorné. Příběh (potažmo příběhy) se ženou a odsýpají (možná někdy až moc rychle, třeba ty "polo"covidové byly skvělé ale hroooozně krátké).
Nečekejte, že tam bude nějaké vyhrocené umělé drama či něco podobného...prostě a jednoduše...je to krásný, humorný a dojemný příběh ženy, která se ani po rozvodu nevzdá touhy.“... celý text
— JaAnička
Zmámeni
„Sedím si a píšu si
jednu strohou recenzi.
Na knihu bláznivou,
s obálkou však nádhernou.
Postav mám však vázně dost,
možná proto, že jsem nikdy neviděla
čaroděje ze země Oz.
Děj je za mě uchazející,
zvratů je však pozbývající.
Jasně že jsem nečekala vysokou "literatúru",
ale ani totalní noční můru.
Pochopitelně, však už je to třetí díl,
a pokud se vám zbytek líbil,
tohle je asi stejně tak,
možná o maličko méně dark.
Hodně sexu, hodně drog,
avšak nic, co by způsobilo šok.
Jedna scéna tu však byla,
z ní jsem trochu očka vykulená měla.
K mafianům se to však hodí,
kdo by přece nechtěl ojet pistolí?
A teď už asi vážně není nic,
co víc bych vám chtěla ještě říct.
Takže užívejte četbu podobných knih
a "bipiti pupiti", ať máte nos plný pih.“... celý text
— JaAnička
Úsvit Onyxu
„Začátek nové fantasy série, v níž jsou kameny svaté a ona umí léčit.
Ano, můžu s klidem říct, že je tato série (potažmo rozjezd nové série) vážně pěkný. Kniha je to svižná, čtivá, má docela spád, zajímavé postavy (přesto ve své podstatě absolutně neoriginální a dost klišé), zajímavý svět (ten už je trošku originálnější) a pěkně budované vztahy.
Je to takové to typické hate-to-slowly-love, ale je to pěkné, chvílemi i docela žhavé ...i když si na větší rozjezd budeme muset počkat...chvílemi jsou postavy dost na facku (hlavně teda hrdinka, na kterou jsem slyšela velké množství kritiky).
Líbilo se mi pletichaření, líbí se mi ten svět (počkat, to už jsem říkala?!)...
Vlastně - abych řekla pravdu - mám na knihu jednu výtku, přečetla jsem ji tak strašně rychle, že jsem už i stihla zapomenout, o čem přesně byla. Protože, jak jsem se zmínila předtím, je v konečném důsledku dost klišé a vlastně vůbec nevyčnívá z davu dalších romantasy. Tudíž si ji budu muset před druhým dílem přečíst znovu a hrozně ss obávám toho, že už na ni v záplavě podobných knih nezbyde moc času.“... celý text
— JaAnička
Kdykoliv
„Již potřetí se vracíme do internární školy ve Skotsku. Již potřetí (a myslím, že i naposledy) se dívame na zlomené postavy, které bojují sami se sebou, se svými psychickými a protentokrát i fyzickými problémy.
Postavy jsou dobré, nebavily mě tolik, jak by teoreticky mohly, ale Colin to za mě zachraňuje, a to i proto, že nám ukazuje, že nejenom dívky mají psychické problémy a nejen dívky si dokážou fyzicky ublížit. A pak je tu to diabetes, se kterým jsem se v knize (a už vůbec ne YA) dosud nesetkala. Co se týče Olive, tak té mi bylo líto, ale (bohužel) jsem si k ní nevytvořila žádný vztah. Bývalé hlavní (v tomto díle vedlejší) postavy byly příjemné zpestření, ale (bohužel²) jsem zapomněla, že měly nějaký charakterový rys (okej, Tori je ukecaná a relativně otravná ale zbytek?).
Samotný děj byl příjemný, četl se rychle, měl docela spád, nebyl tam žádný extra zvrat, což se ale ani nedalo očekávat. Je to takové pomalé, melancholické, dojemné a relativně hezké.
Je to prostě typická romatická kniha (potažmo série) od neměcké spisovatelky, která přináší nějaké ty hlubší rozbory emocí, problémy se sebou a podobně.
Rozhodně to není špatná série, ale ani není nezaměnitelná... já už teďka horko těžko vzpomínám, o čem byla jednička, protože ano, čtu hodně, a naneštěstí si pamatuju jenom knihy, které mi vystřelily díru do hlavy (a tohle tam nepatří).“... celý text
— JaAnička
Divé ženy
„Nádherný, magický příběh, čtivý a krásně napsaný. A jedna z nejkrásnějších obálek, co jsem kdy viděla.“
— ChiaraDeLuca
Stříbrné město
„Nurovia sú národ, ktorý sa už niekoľko storočí presúva po rôznych svetoch s cieľom ujsť šialenej bohyni. Mladé dievča menom Arila sa túži stať hrdinkou a chrániť svoj národ pred týmto zlom. Potom, čo sa jej naskytne príležitosť zisťuje, že byť hrdinkou nie je vôbec také jednoduché ako si predstavovala.
Začiatok knihy začína celkovo chaotickým predstavením sveta. Autor nevysvetľuje niektoré veci, čo je niekedy fajn lebo časom čitateľ pochopí ako čo funguje, no nie vždy je tomu tak. Celkovo prvá polovica knihy je výrazne slabšia ako druhá, kde konečne dej začne byť veľmi zaujímavý. Je to ako keby polovicu knihy písal niekto iný, ale ide o autorovu prvotinu, tak sa asi potreboval len rozpísať. Hlavná hrdinka je dosť naivná, no nakoniec som si na jej naivitu a nerozhodnosť zvykol. Správanie Arily človek pochopí až keď pozná jej minulosť. Autor prišiel s dosť zaujímavými vedľajšími postavami ako napríklad vodca Nurheimu, ktorý skrýva mnoho tajomstiev a čitateľ netuší, čo od neho má očakávať. Génius a zároveň mrzák Harari ako kamarát Arily tiež fajn postava. Finále prinieslo veľa zvratov, ale tiež aj otázok, ktoré budú zodpovedané až v ďalších častiach. Mal som pocit, že v epilógoch (sú dva) sa zabudlo na jednu postavu, čo ma trochu zarazilo. Alebo to autor urobil schválne? Kniha sa číta dobre a prelistoval som ju celkom rýchlo, no je cítiť na niektorých frázach a dialógoch, že ide o autorovo prvé dielo.
Napriek pár výhradám som celkom spokojný. Očakávania som mal nízke, ale autor ma presvedčil o tom, že by som mal dať šancu aj ďalším častiam zo série. V každom prípade sa rád do tohto fantasy sveta v budúcnosti vrátim.“... celý text
— marco026
Mimo obraz
„Tentokrát to ne úplně sedlo. Zdá se mi, že obě linie se rozbíhaly poměrně pomalu, prostředí umění-neumění načrtnuto s ambicí, ale povrchně a dojem zachraňuje až sugestivní závěr. Nicméně Jiří Březina patří i tak na poli české detektivky k těm lepším - takže se těším na další případ.“... celý text
— petrarka72
Mrazivé vraždy
„Mrazivý je len názov knihy, inak je to úsmevné čítanie, ktoré nemá vždy s detektívkou niečo spoločné, však stará dievka Marplová? Tri dni, v každom z nich tri poviedky a rozporuplné pocity. Všetky poviedky som už kedysi čítal a popravde, to predošlé objavovanie páchateľov alebo niečoho neznámeho zmizlo v nenávratne, zostal už len pocit déjà-vu. V zime pod dekou, so šálkou pariaceho sa čaju alebo kávy by to mohlo byť lepšie, ale dielo pani Agathy by malo fungovať aj v lete, lenže chyba lávky, nefunguje - u mňa určite nie. A ako vždy, kvalita poviedok je veľmi kolísavá, čo je vo všeobecnosti nevýhoda poviedkových zbierok, táto nie je výnimkou.“... celý text
— Ivan F
Autismus bez masky: Odhalte tváře neurodiverzity a žijte autenticky
„Tak jsem se ponořil do světa autistů prostřednictvím této knihy a můžu říci, že to byla náročná četba. Orientovat se ve spletitosti odborných termínů a záludnosti této neurodiverzity, tak se nedivím, že sám autor píše, že o tomto tématu je knih jako šafránů a mnozí odborníci se nedokážou shodnout na konkrétní diagnóze.“... celý text
— kirkpatrick
Nenasytní mrtví
„Opět skvělá Darcy. Netrpělivě vyhlížím další díl.“
— ChiaraDeLuca
Letnice
„Originální, magické, něžné a zvlášť ke konci i hodně vtipné! Při čtení jsem si připadala jako v pohádce a bylo mi krásně. Ráda jsem se do Svatého Jiří vracela a v popisovaném období Velikonoc a Letnic roku 1903 s jeho obyvateli okouzleně prožívala všechny zázraky, ty, které jim byly důvěrně známé, i ty, které překvapily je samotné.
"Nejdříve svým vysokým tónem několikrát zazněl nejstarší zvon zvaný Láska. Bil už od nepaměti, svolával k modlitbám, oznamoval svatby a křty, ale přidával se k ostatním i při jiných příležitostech, protože, jak známo, bez lásky se nic neobejde. Pak mu začal kontrovat zvon pojmenovaný Víra, který svolával k modlitbám a ráno odděloval den od noci, v poledne každý boží den půlil a večer ho uzavíral. Nakonec svým mohutným hlasem zazněla Naděje oznamující smrt a výjimečné chvíle."“... celý text
— Renatka11
Tomatom
„Tomatom je název uměleckého uskupení. Čtveřice kamarádů se věnuje tzv. fyzickému básnictví. Setkávají se se studenty, s přáteli, ale i s běžnými diváky a díky svému představení se snaží lidem pomoci zbavit se strachů a úzkostí a objevit své pravé já.
Petra Vášu mám moc ráda, ale netušila jsem, že píše knihy. Když jsem náhodou na jeho díla narazila, nutně jsem si potřebovala některý z nich přečíst. Jako první vyhrál Tomatom a já jsem nadšená.
Toto je povídková kniha. Můžete mít pocit, že spolu jednotlivé části nesouvisí, že to jsou jen nahodilé texty, ale ono to přitom k sobě neskutečně pasuje, vše se prolíná a mě to moc bavilo.
V knize je cítit, jak autor píše o prostředí, které dobře zná. Navíc jsem si ho při čtení nejednou představovala a při čtení slyšela jeho hlas, tak se mi to celé dohromady propojilo.
Celá kniha je na zamyšlení. O životě, o světě, o lidech, ale kromě toho je to i vtipné a zábavné. Psáno lehce, přirozeně a moc dobře se mi to četlo.
Rozhodně se v budoucnu podívám i po dalších knihách autora, protože věřím, že si mě také získají.“... celý text
— eva3992
Osiřelo dítě
„Nebylo to špatné čtení některé povídky se mi líbily a některé méně. Ale určitě chválím a doporučuji...“
— Jenny46
Mrazení
„Knihu jsem přečetla docela rychle. Brzy bylo jasné, kdo je hlavní zloun. Nejsem moc na příběhy o osudové lásce, za to ta hvězda dolů. Není to úplně typická kniha téhle autorky, je víc civilní, méně tajemná, ale taky tím pádem méně poutavá.“... celý text
— Kyri
Pro tvoje dobro
„Ten konec a co vše nakonec vyplulo na povrch příběhu mě naprosto dostal...“
— Ivanule
Svedeni osudem
„Klasická oddechovka nabízí jedno z klasických témat tohoto žánru - nechtěné těhotenství s manželem zemřelé kamarádky. Jako odpočinkové čtení dobré, ale určitě by to chtělo přidat aspoň kapku humoru. Jedná se o první díl nové série, takže uvidíme, jak se povede pokračování.“... celý text
— alzbeta4340
Vraždy na čínském jezeře
„Převelice komplikované: příprava celostátního spiknutí s centrem v horském městečku u jezera, kam by soudce Ti převelen jako náčelník. A jako náčelník měl vše odhalit mnohem dříve a hladčeji, takže za konečné vyřešení všech peripetií a neúplné oznámení okolností nadřízeným si jen horkotěžko uhájil svoji pozici, natož aby měl přiznané nějaké zásluhy...
Několik skutečných vražd a zabití, jiné zdánlivé, několik převleků a krádeží, utajená krypta a poklad, a samozřejmě spousta vášní, spíše zapovězených.
Odezírání ze rtů nebylo spolehlivé a omylem vedlo k vraždě. Zato nakreslená úloha byla důmyslným klíčem k ještě důmyslnějšímu bezpečnostnímu mechanizmu.
Tentokrát se mi hůř četlo nejen kvůli množství velice podobných jmen, ale zejména dvěma zásadním nepřesnostem, které mi nedaly spát. Jednak, jak sám překladatel připodotkl, nejedná se o šachovou úlohu (už od pohledu na obrázek), ale o (nesmyslné) postavení figur ve hře go. Není jasné, zda se chyby dopustil, nebo s nejasným záměrem takto blufoval sám autor, protože překladatel není spolehlivý, když připustil knihtisk (tištěné knihy a tiskaře) v Číně 7. století...
Jako poslední z nyní postupně přečtených případů soudce Ti vydaných v nakladatelství Perseus si souhrnně postěžuji na absurdně mizerné korektury, nesčíslně ohavných hrubek, nesmyslných překlepů, chyb ve jménech, interpunkci... V této knize mi ještě zchladili radost nad ilustracemi - jednu vzápětí zkopírovali, s jiným popiskem. Naprostá ignorance vydavatele, která tak ničí dojem z četby, protože odvádí pozornost od obsahu a jasně ukazuje naprostý nezájem o kvalitu českého vydání i o přízeň čtenářů.“... celý text
— soukroma
Chlapec, kterého chovali jako psa
„Kniha nabízí pro mě zatím jediný rozumný pohled na práci s traumatem u dětí. Autor provází velmi pomalu tím, jak se utvářel jeho názor. Kniha je velmi propracovaná, logická a zároveň lehká a čtivá. Zároveň je i zajímavá z hlediska publikovaný kazuistik. Za poslední dobu nejlepší odborná věc, co jsem četla.“... celý text
— Kyri
Hotel Adlon
„Rodinná sága během téměř sta let, v Německu, kde dějiny byly stále ve víru jako tornádo, a lidé v něm, a to vše na 400 stranách!
Bylo úžasné sledovat prostředí hotelu, od jeho precizní stavby a vybavení až do dnešní doby, stejně jako vztah nebo postoje lidí jednak ho vlastnící, jednak v něm pracující. Napadlo mne, jak to museli prožívat stovky podnikatelů, včetně zemědělství u nás po únoru (žádné velké Ú!!) 1948, když jim jen tak ideologicky někdo vše vzal... je jedno zda jde o nacisty ve válce, nebo komunisty v míru. A jak čeští voliči jisté náznaky naprosto ignorují, hlavně že jim někdo něco slibuje bez přičinění, nepoučitelní!
Prokletí, že ženy nejsou k ničemu zde hrálo svou roli. Jinak nejde ani tak o prokletí, ale o společnost, resp. společnost mužů, kterým to ženy dovolily. Někteří muži s tím mají problém stále... Co mi v textu vadilo, rozčilovalo byla slova SS-man a SA-mani, fakt nechápu proč to překladatel použil!?!
Sonja a Katharina vyprávěly své příběhy a přestože jen na papíru bylo to, i bez filmu (o němž vím ale neznám) jako živé. Kéž by byl závěr o trochu detailnější, hlubší nebo delší;-) Jsou zde dvě časové roviny a přišlo mi, že některé postavy byly v novější době zapomenuté, jakoby už nebyly důležité a přitom chcete vědět, co se děje s celou rodinou....“... celý text
— Josh
Pán hory
„Opět mne recenze nezklamala. Styl krátkých kapitol tady docela seděl. Pravda, na začátku jsem byla trochu v rozpacích, co se z toho vyklube, ale první seznámení s Askerovou a jejími podivnými spolupracovníky bylo nakonec prima a už se těším, jak se to vyvine dál.“... celý text
— Kocourek
Pravidla lásky
„Tak tento příběh jsem hltala od začátku až do konce. Miluji věkový rozdíl v knihách, takže kniha byla pro mě jasnou volbou.
Hlavní hrdinka 21letá Charlie si prochází rozchodem s Beauem, který ji podvedl.
Náhodou se ocitne v sexklubu jeho otce Emersona a ten jí nabídne práci sekretářky.
Charlie s prací v klubu a díky Emersonovi zjišťuje, kým doopravdy je a že už není tou malou naivní holčičkou, která musí dělat jen to, co chtějí a jak chtějí ostatní. Emerson v ní probudí ženu, ukáže jí věci, které by před tím nikdy nezažila a chová se k ní opravdu hezky.
Je ale jasné, že se o tom časem doví i Beau.
Kam příběh vede je prostě jasné jako facka, ale stejně mě příběh pohltil.
Rozhodně můžu doporučit.“... celý text
— terezaterka2000
Kathy
„Kathy je manželkou šumavského Němce a na konci války ji čeká důležité rozhodnutí. Co zvítězí? Láska a rodina nebo národnost a čest?
Tato novela vydá za celý román. Je v ní tolik emocí, bolesti, smutku, ale i důležitých otázek, na které není snadné odpovědět. Donutí vás zamyslet se nad tím, jak byste se rozhodli vy, kdybyste byli v podobné situaci.
Příběh je zasazen do kraje, který autor dobře zná. Představí nám zde hned několik zajímavých postav. Budeme příběh sledovat v různých časových období a z nich si postupně poskládáme celý příběh, celou myšlenku.
Při čtení se vžijete do pocitů Kathy, bude vám úzko, budete cítit bezmoc a zoufalství. Jsou tu ukázány nelehké lidské osudy jak za války, tak i po ní.
Ač je to bolavé čtení, já jsem si ho neskutečně užila a dokázala bych si takový příběh představit rozepsaný více dopodrobna, abych s Kathy mohla strávit více času.“... celý text
— eva3992