Nejnovější komentáře
Vedlejší pokoje
„Autorovi ještě nebylo 40, ale píše jako by mu bylo tak aspoň 65. Ke všemu se zřejmě snaží být za každou cenu kreativní viz věty jako:
"Převaha města byla až příliš zjevná, nejen rozlehlostí, ale i členitostí poskytující dostatek nároží, za něž člověk nevidí, a temných koutů, z nichž se ještě nikdo nikdy nevrátil, kvůli falickému vzezření četných komínů ztopořeně se deroucích do ozónové díry, kvůli všudypřítomným chapadlům elektrického vedení, doléhala k nim s uřvanými klaksony spěchajících automobilů, ulpívala na ztrhaných tvářích jeho obyvatel, kteří mlčky procházeli kolem."
(ano, toto je jedna věta)
anebo
"Viktor odtáhl horní řadu řas od spodní, krátce pohlédl na spícího Emanuela..."
Nudilo mě to. Bylo to hodně filozofické. Ale abych nebyla jen zlá, ten konec mi přišel ve vyjadřování takový jemnější, příjemnější a myslím, že jsem si z toho i nějaké to poselství vzala, ale tak nějak oklikou.“... celý text
— Fiddis
Jak se spřátelit s temnotou
„Tohle bylo neuvěřitelně smutné čtení, kdy i já měla slzy na krajíčku. Dost mě překvapilo zařazení YA, ale proč vlastně ne. Téma smrti, ztráty toho nejbližšího a truchlení k životu patří.
Kniha nakousavá i téma sebepoškození a sebevraždy, alkoholu či drog jako úniku. Věnuje se problematice náhradní péče, osvojení a ústavům pro problémové děti.
Velmi silná kniha o smíření se se smrtí, o představě života, o naději i ztrátě iluzí. Pozitivním prvkem je zde úžasné přátelství a snaha pomoci od úplně cizích lidí.
Konec je plný naděje a víry v lepší zítřky, i přesto, že v knize je naznačeno, jak moc horší by to ještě mohlo být....
"..... Umírání tvoří celý nový svět, o jehož existenci jsem neměla tušení. Svět plný pláče a srdcí s dírami velikosti Grand Canyonu. Celý svět lidí kymácejících se na okraji černé díry..."
Nejsem si jistá, komu knihu doporučit a nedokážu posoudit, zda by mohla být nápomocná u vlastního truchlení. Každopádně autorka píše na základě svých vlastních zkušeností a má moc pěkný styl....“... celý text
— MegaH
Leť & zapomeň
„Dvacetileté Liv se v jednom dni vše zhroutí. Rozejde se s ní přítel, musí si najít nový byt a ještě ji vyhodí z práce. Ten samý den se setká s Matyldou, která jí nabídne volný pokoj ve sdíleném bytě. V něm bydlí ještě s Briony a s mužem, který nenechá na pokoji žádnou sukni. Liv se toho nebojí, protože poslední, co by teď řešila, jsou muži. Jenže tím mužem je Noah, její spřízněná duše a nejlepší přítel, který s ní před třemi lety přerušil veškeré kontakty. Proč? Co se tehdy stalo?
Kniha je vyprávěna v ich formě střídavě z pohledu obou hlavních postav. Autorka má příjemný styl, který se spolu s originální zápletkou z minulosti, četl sám. Ze začátku jsem měla pochyby, jak mě příběh chytí, ale s každou další stránkou jsem se ujistila v tom, že autorka umí napsat krásnou romantiku. Bylo v ní něco navíc v podobě složité minulosti, kterou musí hlavní hrdinové odhalit, aby teprve mohli začít psát společnou budoucnost.
Kromě děje ze současnosti nahlédneme ve vzpomínkách i do minulosti, kdy Liv a Noah byli nejlepší přátelé, ještě spolu s jejím starším bratrem Rileym. Autorka brzy odhalila, co zapříčinilo, že se Noah stáhl, ale zároveň na ten hlavní důvod nechala čtenáře čekat a rozhodně se to vyplatilo. Noahovo chování, ať už ohledně střídání žen a uzavření se před Liv, dávalo smysl a musel si projít těžkým obdobím, aby sám došel k tomu, že si lásku zaslouží.
Moc mi nesedělo, jakým způsobem se Liv s Noahem znovu setkali a také Noahův přerod ze zlého kluka na "začnu se chovat jako dřív" nepůsobil přirozeně. Stačilo by tam dát větší časovou prodlevu. Co bylo ale naopak skvělé, byla komunikace nejen mezi hlavními postavami (když pominu ten článek, tam se to dalo čekat), ale i například závěrečné rozhovory s Joshem a Grace. Těmi ten příběh autorka také hodně pozvedla.
4,5*“... celý text
— adela.hol
Čtvrté křídlo
„Rovnou úvodem musím říct, že kdyby mi bylo 15, jsem určitě nadšená a knížce postavím oltář.
Bohužel nebo bohudík?! (to záleží na úhlu pohledu), v mém věku zřejmě už nedokážu plně ocenit tu předvídatelnost (spíš průhlednost) děje, horu klišé a taky už nefandím slabým hrdinkám, které dosáhnou něčeho, co ani nechtějí, a to podvodem (dobře, v knížce to asi nazývali tím, že je chytřejší než ostatní, ale podvod to prostě byl). Knížka sama neobsahuje žádné originální prvky, občas si i protiřečí, dostkrát jsem protáčela oči, a jediného prekvapeni jsem se dočkala až na poslední stránce...
Nicméně uznávám, že se to četlo lehce a pokud se mi nějak dostane do ruky pokračování, přečtu si ho.“... celý text
— MegaH
Boží mlýny
„Tak poslední díl. Jediná škoda je, že nebyl zařazen do původní 5 dílné série, ale vydán takto samostatně mimo. Jinak naprostá paráda a nejlepší díl. Dobře zapamatovatelné postavy i soudní pře, které byly zajímavé.“... celý text
— Johny_H.
Železný plamen
„Pokračování je opět jedna velká jízda, a to má kniha téměř 750 stran! Neustále se něco dělo – tajemství a intriky pokračují, došlo k několika zásadním odhalením, ale já mám stále spoustu otázek, které snad budou zodpovězeny ve třetím díle.
Musím ale přiznat, že mě Violet chvílemi trochu rozčilovala. Nejprve je slabá, pak silná, pak má spoustu otázek, ale bojí se je položit, což knihu natáhne o dalších sto stran.
Přesto mě to bavilo. Zhltnu cokoliv, kde jsou draci.“... celý text
— Shira27
30 minut v kuchyni - Levně, rychle a s chutí aneb více než 80 receptů, které šetří peníze i čas
„Tak to je za mě nejlepší díl ze všech tří 30 minutovek. Pár receptů vyzkoušeno a rozhodně tím nekončím. Většina vypadá dobře.
Paráda!“
— Fiddis
Jeho banán
„Takže došlo k řadě vysoce nepravděpodobných náhod hraničících s nemožným a on se do ni zamiloval a ona se zamilovala do něho. Krásný bláznivě romantický příběh.“... celý text
— Žampion
Čtvrté křídlo
„Čtvrté křídlo mě vrátilo zpátky do světa fantasy a konečně mě vytáhlo ze čtecí krize. Po dlouhé době kniha, která má vše – akci, napětí, romantickou linku, tajemství, intriky a samozřejmě draky!!!“... celý text
— Shira27
Teorie lásky
„Ali Hazelwood mě prostě baví a tato knížka mě o tom definitivně přesvědčila. Od té doby co jsem ji a Emily Henry objevila, docela se zvyšuje moje skóre přečtených romantických knížek :-), obě totiž píšou skvělé oddychovky. Vlastně ten příběh je úplně jednoduchý, ale Ali umí , a to víc jak sympaticky, pracovat s prostředím vědeckých ústavů, ( které dokonale zná, sama je totiž profesorkou věd!), kde se většina jejich příběhů odehrává a má talent na vytvoření opravdu sympatických, uvěřitelných hrdinů. Je to originální, laskavé a svěží čtení a já si Elsie i Jacka opravdu zamilovala a bavilo mě tentokrát všechno. Od situací, které jim autorka vymyslela, dialogů, které jsou vtipně napsané, až po tu , dnes už, nezbytnou žhavou scénu, na kterou, přiznejme si to, budete čekat a přát si ji :-). Chytré čtení, které mě bavilo a utvrdilo v tom, že se musím v knihovně podívat i po knize Hlava plná lásky. Určitě nebudu zklamaná:-).“... celý text
— Mandlevest
Anděl pro Emily
„Jedním slovem - nádhera! Tohle jsem si opravdu užila.
Je to romantika jak se patří. A i když hned tušíte, jak to dopadne, tak mi to vůbec nevadilo.
Emily, která nechtě srazí muže, svého anděla strážného - Michaela. Ten má úkol, kolem ní je velké zlo, on musí to zlo najít a odvrátit.
Samozřejmě hned od počátku se Emily převrátí celý život naruby, dozvídá se pravdu o sobě i okolí. A nejen ona. Michael má tělo, které je ve všech věcech a ohledech problémové.
A stane se plno dobrého i zlého a oba se musejí rozhodovat a něco pro druhého obětovat, než zjistí, co pro sebe znamenají.
Do toho zapleteny prvky detektivky, plná náruč lásky a úcty k člověku. Jiskření a vtipné scénky vše krásně dokreslují.
Krásné oddechové čtení.“... celý text
— moudivlacek
Kolem dokola
„Čtivá kniha se smutným tématem.
Těžko se o tom píše a ještě hůř se to prožívá. Zoe mě chvílemi neskutečně “vadila a na druhou stranu řešení Marka mi přišlo jednoduché, ale kdo jsem já abych to soudila.“... celý text
— Maky78
Pohled do slunce
„Knihu bych rozdělila na dvě části. Jedna se věnuje myšlenkám filozofů, ze kterých Yalom vychází a ta druhá, poněkud praktičtěji, existenciální terapii v praxi (síla vztahu, hledání smyslu, práce se zjevnou i skrytou úzkostí ze smrti, princip "teď a tady", čtivé příklady z praxe). Pro mě osobně byla hodnotnější ta druhá, byť samozřejmě nepopírám důležitost některých myšlenek.
Doporučila bych četbu zvážit, pokud jste nábožensky či spirituálně založení - existenciální terapie jde (ze své podstaty) proti tomu. Vyhýbá se víře a předpokládá, že život obecně vznikl z náhodných událostí a i když toužíme po přetrvání našeho bytí, jsme koneční tvorové. Náboženství či jiné formy spirituality jsou "berličkou", která se pokoušejí muka naší konečnosti zmírnit. Ne každému se tak kniha dobře číst, já ale zastávám stejný pohled.“... celý text
— Aurora_7
Podzemí Křivých hor
„Knihu jsem přečetl za tři dny, a musím říct, že čtení bylo snadné a příjemné. Celkově jsem spokojený a hodnotím ji solidními 4 hvězdami. Děj mě zaujal a měl spád, i když se objevilo pár slabších momentů, které děj trochu zpomalily. Přesto kniha dokázala udržet mou pozornost až do konce.
Jedním z příjemných překvapení pro mě bylo, že hlavní postava není klasický hráč MMO, jak je to v podobných příbězích často zvykem. Naopak, jde o NPC ve virtuálním světě, což přineslo nový pohled na celou situaci. Tento nápad mi přišel osvěžující a originální, což knize dodalo na zajímavosti.
Pokud máte rádi dobrodružné příběhy s lehčím sci-fi nádechem, určitě knihu doporučuji.“... celý text
— Václav1998
Rodina z podkroví
„Povedený psychothriller. Autorka píše velmi jednoduchým úsporným jazykem, ale po pár stranách vás to chytne a nepustí. Ten konec jsem vůbec nečekala. Určitě si přečtu další pokračování.“... celý text
— BlackCatty
Jaká je cena člověka
„Přes 650 stran. A přesto jsou Frosjiny vzpomínky tak čtivé, že vám ten rozsah ani nepřijde. Vůbec nechápu, jak mohla přežít všechny ty hrůzy a utrpení, které jí sovětská moc uchystala. A jak si dokázala zachovat morální pevnost i přesto, že umírala hlady, vyčerpáním nebo přesto, že věděla, že ji trest za pravdivá slova nemine.
S jak odporným zacházením se vyhnanci a vězni setkávali. Jak uboze žili venkované, na pokraji smrti hladem, zatímco obilí hnilo v kolchozním skladu. Lezl mi z toho mráz po zádech a zvedal se mi žaludek. Cena člověka? Byla nulová.“... celý text
— lapagerie
Zvrácený
„„Šrámy sdílené, bolest vítaná, jizvy propojené. Vzniklo mezi námi nějaké spojení. Zvrácené spojení.“
Wau, zajímavé jak v průběhu čtení člověk měnil své názory na knihu i na postavy.
Beau po smrti své matky jen přežívá, jako tělo bez duše. A marně se snaží dokázat, že smrt její matky nebyla nehoda.
Pak ji do života vstoupí James Kelly, zvrácený sexy zabiják, honící se za svou vlastní pomstou...
„Temnota přitahuje temnotu“
Sex s ním je naprosto návykový ... a i když s tím oba bojují, stále je to k sobě táhne … z toxického vztahu vzniká něco víc...
„Protože mě nikdy nenapadlo, že potkám někoho, kdo bude stejně poznamenaný jako já,“ odpověděl upřímně.
První polovina knihy je plná živočišného dominantního sexu, ale mohu vám slíbit, že dojde i na akci. A nejedná se o plytkou zápletku. Autorka si vše dobře promyslela a já jen valila oči. No, rozhodně jsem zvědavá na třetí díl.“... celý text
— musivila
Vábení duhy
„Docela pěkná pohádka. Kniha je určena pro mladší, ale i já jsem si čtení docela užila.
Příjemná oddechovka, která neurazí.“
— M.C.SMITH
Závojnatky
„Ta kniha se nečte lehce, ale je zajímavá , úplnej ponor do duše 5 leteho kluka z děcáku do dospělosti a jeho blízkých“
— kneslova
Msta v Riu
„Souhlasím s Reny7, knížku jsem zhltnul za dva dny a překvapilo mě to občasné použití magického realismu do jinak thrillerového příběhu.“
— Henry6
Zápas mistrů
„Tohle byl Livingstone ve své nejlepší formě. Bohužel.
Najdete tu všechny neduhy, které jsou typické pro Fighting Fantasy gamebooky napsané právě tímto autorem.
Se slabší postavou nelze příběh dokončit, protože narazíte na souboje s množstvím poměrně silných nepřátel, kterým se nelze vyhnout.
Po cestě naleznete hned několik míst, kde vás čeká okamžitá smrt, popřípadě vaše postava zemře, pokud nevlastní konkrétní předmět. To samé platí pro dokončení příběhu, kdy opět je nutné mít v batohu určité předměty a navíc ještě znát čísla k jistým odkazům a to vše lze získat POUZE při volbě té jediné správné trasy. Stačí jediná špatná odbočka a máte smůlu, což ovšem obvykle zjistíte až mnohem později. Co mě ale dostalo, bylo to, že první pokus o průchod se mi nezdařil jenom proto, že jsem si nepotřeboval doplnit Staminu a tudíž nesnědl jedno nabízené jídlo, v němž se ukrýval předmět nutný pro dokončení hry.
Rozčarován jsem byl rovněž z příběhu, který je vzhledem k tomu, že se jedná už o 21. díl v sérii, mimořádně slabý. Ale i to je bohužel pro Livingstonea dost typické. Úvod, který se odehrává v aréně, mě dost navnadil, ale po něm už přišel klasický labyrint plný generických monster a nezáživných střetnutí.
Absolutně nerozumím zdejšímu vysokému hodnocení, které dělá ze Zápasu mistrů třetí nejlepší díl v sérii. A ještě více to nechápu, když toto pokračování srovnám kupříkladu s nedávno dohraným Raketoplánem poutník, který je mnohem hůře hodnocený, ale dle mého názoru je nesrovnatelně zábavnější a nápaditější.
Dlouho jsem váhal mezi dvěma a třemi hvězdičkami a nakonec jsem se přiklonil k těm třem. Ale jsou tedy hodně slabé.“... celý text
— Smrť
Millennials
„Dojemný. Krásný.“
— M.anon
Ve stínu slunce
„Libila se mi kniha, hodne. Ale na vyssi hodnoceni ma pas spisovatel velke konkurenty, obavam se ze cyklus Algor neprekona nikdo. Tady chybi emoce, moc lidi, moc deje, zadny hrdinove, ke kterym by mohl ctenar vzhlizet. I tak se vrhnu na druhy dil. Treba se to zlepsi.“... celý text
— Belisima
Lovci monster s.r.o.
„Musím uznat, že kniha mi stylem připomíná díla českých autorů mnohem víc, než jiné zahraniční počiny. Srovnávat konkrétně se ale zdráhám. Znám lepší vypravěče, nápaditější ohledně zápletek, drsnější a syrovější ve stylu i podmanivější, co se vtažení do příběhu týče. Každopádně je to akční a zábavné.
Spousta dobrých hlášek (jednou začíná hned první kapitola), nezvykle sebekritických pohledů ("jsem velký, ošklivý chlap") i pár nečekaných zvratů.
Místy byl příběh zbytečně zjednodušený a některé motivy se opakovaly až neúnosně často - třeba Owenova umírání a zmrtvýchvstání byla pomalu na denním pořádku (a nejen Owenova). O jeho úloze nemohlo být pochyb už po vizi o obelisku. Překvapil mě Machadův konec, ale co, byl to zmetek už před setkáním s Korinihou, patřilo mu to. A za trochu nekonzistentní považuji Granta a jeho rozhodnutí. Mordechaiovy hračky mohly být malinko účinnější, hlavní hrdina mohl dostávat trochu méně na p.del a boj se stvůrami mi přišel na profíky až moc chaotický.
Nicméně... Celkově se to čte dobře a za sebe mohu doporučit.“... celý text
— Senza Jenka
Vražedná čísla
„Opět se setkáváme s detektivem šéfinspektorem Jackem Loganem a celým jeho týmem.
Tentokrát někdo vraždí zaměstnantkyně nemocnice...
Líbí se mi autorův styl psaní, jeho humor. Slovní přestřelky mezi Loganem a jeho kolegy často pobavily. Tyler opět nezklamal.
Jen bych za sebe opět uvítala trochu více vysvětlit motiv vraha, co tomu předcházelo a proč si zrovna vybral tyto ženy ...“... celý text
— musivila
Skleněný muž
„Zajímavé, čtivé, napínavé. Doporučuji.“
— astra3
Kavárna s vůní perníčků
„Největším lákadlem knihy, je bezesporu její krásná obálka, která se víc než hodí do těchto podzimních dnů.
Co se samotného děje týká, je to spíš podprůměrný, dost naivní a ničím překvapivý nebo zajímavý romantický příběh.
Rádoby detektivní zápletka není příliš uvěřitelná a žhavý závěr knihy, je tak nějak jako pěst na oko, jakoby tam ani nepařil a byl navíc… Jak kdyby si autorka náhle vzpomněla, že by to chtělo něco víc ,hot…
Asi jsem měla velká očekávání.
Přála jsem si, aby kniha byla plná hřejivé podzimní atmosféry, podzimní výzdoby, typicky podzimních činností a opravdu plná vůně perníčků a horkého dýňového ,latté, ale všeho je tam jen okrajově a nijak zvlášť vás nenaladí.
Prostě nenáročná oddechovka, která neurazí, ale žádný velký dojem také nezanechá.“... celý text
— katst
Hector
„Kniha se opět četla dobře, byly i vtipné momenty, hned první rozhovor mezi bratry mě pobavil. Jen mi tentokrát nesedly úplně postavy. Hlavně Elena jako vycvičený voják a Hector chladný zabiják. Chyběl mi tam nějaký vývoj jejich vztahu. Např. to rychlé stěhování … hele jsem těhotná, tak se k tobě automaticky hned stěhuju.... Někdy mi to přišlo dost přitažené za vlasy např. to co se stalo mezi Francem a Hectorem. Má okolo sebe ochranku, pak Hector udělá co udělá. Plno přítomných lidí a nikdo nic neřeší.
Ale zas na druhou stranu nad některými rozhovory, hlavně mezi bratry a situacemi jsem se usmívala.“... celý text
— musivila
Mlha
„Omlouvám se hluboce autorce za to, že jsem si myslela, že to je další nějaká severská detektivka. Tohle bylo totiž naprosto dokonalý! Od začátku čtete o tom, jak je všude mlha a celková atmosféra je ponurá. Nález mrtvoly, děsivá tajemství a dostanete naprosto úchvatnou detektivku, která vás chytí a nebudete chtít přestat číst. Příběh byl velice zamotaný a vystupovalo v něm víc postav, ale autorčin styl vyprávění vám nedovolil se v příběhu ztratit. Absolutně jsem netušila kdo může být pachatelem, takže to pro mě bylo velice překvapivé a měla jsem po dočtení knížky husí kůži. Na to, že příběh plynul velice poklidně a vyšetřování nebylo plné dramat a zvratů, jsem napětím ani nedýchala. Krve tam taky bylo pomálu, ale celkově podané to bylo tak, že jsem nechtěla knihu vůbec odložit.“... celý text
— Ctenar1202
Adiós, Španělsko
„Kniha mě dost zklamala. Nepropracovaný příběh i postavy. O občanské válce ve Španělsku nic neříkající. Jediná pro mě zajímavá část byla závěrečná historická studie.“... celý text
— mente