Nejnovější komentáře
Skleněný muž
„Neuvěřitelná jízda na pomezí psychothrilleru a hororu, možná ještě o něco silnější než Pán hory. Holt všechno, co se děje v podzemí, má hodně děsivou atmosféru... Navíc "nefunkční" vztah dcera-otec a "mimozemské" motivy, hrátky s nesmrtelností a závěr ala Blade Runner.“... celý text
— petrarka72
Všechny cesty vedou k tobě
„Nejprve bych chtěla poděkovat za možnost spolupráce a možnosti začít číst knížku ještě před jejím vydáním.
"Všechny cesty vedou k tobě" je moje druhá kniha od této autorky a musím říct, že ani tentokrát nejsem zklamaná.
Autorka umí psát čtivě, tudíž není problém knížky i přesto, že mají poměrně dost stran přečíst během pár dní.
Prostředí přírody a parků mě velice okouzlilo. Myslím, že to fungovalo stejným způsobem, jako když se člověk opravdu vypraví na nějakou túru. Bylo to očišťující a uklidňující. Bylo to jako bych byla společně s postavami.
Velice mi sedlo, že postavy byly už dospělé. Nebyly to zadní mladí teenageři. Něco v životě už měli za sebou. Líbilo se mi, že hlavní protagonista je otcem a má syna o kterého se musí starat, a znamená pro něho nade vše.
Aurora i přesto, co si zažila byla veselá a k ostatním lidem milá a Tobias pro změnu nedobytný jako kámen, ale sexy samozřejmě si mě oba získaly. Měla jsem je velmi ráda a nebyli tam chvíle kdy jsem je měla chuť proplesknout.
Vedlejší postavy příběhu jsem si také oblíbila a to musím především říct, že to byl syn Tobiase Amos, který mi byl sympatický. Jsem ráda že to nebyl vyloženě puberťák co dělá nějaké problémy, ale byl kamarádský.
Bavilo mě i odkrývání minulosti Aurory a Tobiase. Jak se snaží se s tím poprat a jít dál i přes nehezké věci.
Občas jsem se i zasmála.
Romantika mezi postavami byla pomalá, ale zato když se tam pokaždé něco stalo, nějaký pomalý krůček vpřed, měla jsem z toho hned větší radost.
I přestože je tento příběh úplně rozdílný, než který jsem četla od Mariany, musím říct, že je stejně krásný. Vlastně až na tu pomalou romantiku se mi moc líbí, že je to zase něco úplně jiného.
Na období podzimu si myslím, že se knížka hodí a já jsem příběhem velice potěšena. Je to opravdu krásný příběh o pomalé lásce, která ovšem stojí za to..
5/5“... celý text
— Naty_books
Poslední svědci: Sólo pro dětský hlas
„Těžké čtení...tady jsou slova zbytečná, to chce přečíst a vstřebat to v sobě.“
— MildeZ
Nadobro ztracený
„Tady mě autor tahal za nos skoro celou knížku. Byla jsem vedle jak ta jedle!“
— veronika9761
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
„Vřele doporučuji!
Je vždy příjemné a obohacující číst o člověku zapáleném do svého oboru. Navíc pro M.Dvořáka je medicína viditelně posláním a rozhovor přináší i nemálo praktických rad.“... celý text
— marketa7
Zmizet
„Nemohla jsem se začíst.Moc mě tato kniha nebavila.“
— Bukina
Hotel času
„Máte rádi tajemno, nadpřirozeno, napětí až do konce?
I když se čas zastaví, před půlnocí neutečeš.
Každý z party přátel si svoji oslavu čtvrtstoletí představuje jinak. Nika je milovnice hororů, a tak ji vidina návštěvy hotelu opředeného řadou záhadných úmrtí láká.
Co by se asi tak mohlo stát, že?
Miluju celý tenhle příběh. Popis hotelu i jeho historie byl tak brilantně zpracován, až jsem ho měla celý před očima. Kniha vás nenechala chvíli vydechnout, stále poodkrývala střípky tajemství a nebylo možné ji ani na chvíli odložit. Vývoj postav, jejich postupné odkrývání skutečných charakterů - smekám, jak si s tím autorka poradila.
Extra vyzdvihuji konec knihy. Netradiční, jiný, dechberoucí.
Příběh si drží od počátku až do konce vysokou laťku a já nemůžu hodnotit jinak než plným počtem. Milovníci hororů, neváhejte!“... celý text
— Nicol667
Spider-Man: Strašná souměrnost - Kravenův poslední lov
„Dobrá komiks ale čekal víc“
— Luigi1
Fenomén: Město zlatých očí
„Takový lepší průměr“
— Luigi1
Daredevil: Muž beze strachu!: Omnibus: Kniha čtvrtá
„Tento příběh se povedl moc se mi líbil pěkné zakončení série“
— Luigi1
Daredevil: Muž beze strachu!: Omnibus: Kniha třetí
„Jsem velice spokojen moc se mi to líbilo“
— Luigi1
Daredevil: Muž beze strachu: Omnibus: Kniha druhá
„Tento komiks se opravdu povedl“
— Luigi1
Daredevil: Muž beze strachu!: Omnibus: Kniha první
„Tento komiks se opravdu povedl četba i kresba výborné“
— Luigi1
Pusuuu!
„Tímto dílem jsem se seznámila s hlavním hrdinou. Kdyby mé děti byly malé, u knihy by se smály a ocenily bychom ji.“
— Kopretina
Takový hněv
„Kniha mě bavila jako vždy. Ale bylo to strááášně natažené. Minimálně o 100 stránek bych to zkrátila a o nic bychom nepřišli.“
— schvomis
Uzemněni
„Tento komiks byl celkově průměrný“
— Luigi1
Strážci ve válce
„Po čtenářské stránce to mělo šmrnc kresba taky ušla“
— Luigi1
Hledaní
„Tento komiks se trochu povedl i kresbou“
— Luigi1
Jako vždycky
„Na tuto knihu jsem se moc těšil, protože předchozí autorův počin (Psychologie peněz) byl fenomenální je to kniha, kterou si člověk může znovu přečíst každý rok a pokaždé mu něco nového dá. Druhé knize autora dávám čistě ze soucitu dvě hvězdičky s dovětkem, že znovu bych si ji nekoupil. Ne, není špatná, ale ve srovnání s tou první je taková nemastná & neslaná, jako by autor nevěděl, o čem pořádně psát a přešlapuje tak na místě. Stran zaujetí čtenáře a vtáhnutí do problematiky se v žádném případě nepodařilo navázat na předchozí knihu. Možná si dal autor příliš krátkou dobu (rozuměj odpočinek či odstup) od té první, přeci jen dva roky jsou jen dva roky.“... celý text
— BikePacker
Císař Quill
„Příběh se moc nepoved kresba ušla“
— Luigi1
Prvotní hřích
„Tento komiks se teda vůbec nepoved“
— Luigi1
Odvážná školačka
„Jaké se má chovat správné socialistické dítě. Kdysi jsem to četl na základce, nějak mě to nevadilo, hlavně jsme té propagandy i Marušky v učebnicích měli dost a dost, abych si ji tolik neuvědomoval. Teď mi z toho bylo až zle, hlavně z chování dospělých - pokud by v tomhle Maruška vyrůstala, musela by z ní být psychopatka. Příšerně napsané, hloupé příhody, k tomu ta otrocká ruská syntax v českých větách a šílený společenský background, fakt je mi z toho úzko.“... celý text
— Ladis777
Rozpad Strážců
„Tento komiks se opravdu povedl jak po čtenářské stránce tak i po kreslené stránce“
— Luigi1
Harry Potter a Kámen mudrců
„Tato knižní série o mladém čaroději mě spoustu let míjela. Kdysi jsem jí četla svým dcerám před spaním, ale nic mi to neříkalo a nikterak mě příběhy neoslovily. Filmové verze jsem nikdy neviděla. Ale čím je člověk starší, tím se rád vrací do období svého dětství. Takže v mých šestatřiceti letech jsem vzala do ruky první díl...
A jsem nadšená! Do kouzelného světa jsem vplula ani nevím jak. Ačkoliv nejraději čtu psychologické thrillery a detektivky, propadla jsem kouzlu Harryho Pottera a konečně chápu, proč ho všichni kolem mě tak oslavují. Je to čtivé, je to kouzelné, je to návykové, má to děj, humor, napětí.
Je paráda ho číst v nadcházejícím vánočním čase. Brzy vezmu do ruky druhý díl.“... celý text
— monushka
Skleněný trůn
„Tak dlouho jsem se na tohle chystala! Rozhodně nemůžu říct, že by to zklamalo. Co jsem tak slyšela, do třetí knihy je to stále pomalý rozjezd - nemůžu tedy jinak než za 4* (nevím, co mě ještě čeká). Některé záležitosti byly těžce přitažené za vlasy, ale co - zábava to byla!“... celý text
— Barbo(Rella)
Gloria
„Zasnežený sirotinec je pre knižný horor dokonalé prostredie. Čo ostatne v tomto roku dokázal Fracassi v Sirotčinci v údolí. Žiaľ, poľsko-anglická úderka (sympaťáka Mastertona to do Poľska vždy lákalo, má predkov z tejto krajiny) v tomto neoficiálnom súboji zaťahala za kratší koniec krvavého lana. Ich predchádzajúca spolupráca, Pan Nikdo, sa mi paradoxne páčila viac napriek tomu, že bola dejovo menej ambiciózna a mala skoro o 50 strán menej. Niekedy je ale menej viac. Pritom o Glorii nemožno povedať, že by bola nevydarená. To vážne nie. Len nie je po stránke mrazivej atmosféry, nepredvídateľnej zápletky, postáv a dialógov, až taká pútavá a strhujúca, ako som z rozdaných kariet čakal. Pri takej konštelácii som logicky očakával, že sa hustá atmosféra a skvelé postavy budú tvoriť takpovediac samé. No, žiaľ. Čo je bez debaty, to je (opäť raz) obálka Michala Březinu, ktorý sa (opäť raz) prekonal.“... celý text
— Ivan Kučera
Mám jméno
„Podrobně popsaný boj s justicí, kdy musíte dokazovat, že vy jste oběť a ne ten, co vás napadl. Trest je v tomto případě výsměch, ale vítězství tam je. Těžký boj o prokázání viny je asi stejný napříč kontinenty. U nás to není jiné. Tresty, které čteme v poslední době při zneužívání dětí u nás jsou výsměchem. Nedivím se že nemá zdaleka každý napadený odvahu do boje, popsaného v této knize, jít. (Zažila jsem jen soud, kdy jsem byla okradena v šatně bazénu. Celou dobu jednání jsem měla dojem, že jsem se okradla sama, nebo že jsem okradla já ty obžalované.) Autorka musela najít velkou odvahu celý svůj boj popsat a zveřejnit. Snad to dodá odvahu dalším znásilněným se do takového boje pustit.“... celý text
— Péťa1950
Vzhlédnout k nebi
„Krásný příběh“
— Ludmila91
Světlo v bouři
„Druhý díl je o sestřičce Lilly která má velké tajemství a o doktoru Kirsche,který je v té době ohrožen,ale zmíní se autorka i o Hanně a doktora Conradiho,hlavních postavách prvního dílu.Je to pěkný příběh o láske ale je smutný,protože přichází smutná doba.Už se těším na třetí díl.“... celý text
— Szilvia1
Bahnitá pole
„Mudbound... Kniha, kterou jsem si zakoupila hned po přečtení komentáře od mé oblíbené Evičky (Evaho73). Ale dostalo se na ni až nyní.
Autorka zde popisuje nejen historii rodin McAllanových a Jacksonových, ale osobitým způsobem se věnuje i tématu rasové segregace. Tohle je jedna z těch knih, u kterých je hned od začátku jasné, že to nemůže skončit dobře. Děj se odehrává ve čtyřicátých letech 20. století a je vyprávěn z pohledu šesti různých postav. Jednou z nich je Laura, která se podle tehdejších měřítek provdala pozdě, a zdá se, že nikdy nebyla po boku svého manžela Henryho opravdu šťastná. Na farmě, kde není ani elektřina nebo tekoucí voda, se cítí nepříjemně a k těžké atmosféře přispívá i její poměrně zlý tchán. Lauřin manžel Henry působí na první pohled poněkud neohrabaně a kromě toho se ukáže, že je tak trochu naivní. Právě na jeho příkladu je dobře vidět, jak děsivě normální tehdy byla rasová segregace. I když se na rozdíl od svého otce ke svým afroamerickým nájemníkům stále chová poměrně racionálně, je pro něj například ještě běžné, že Ronsel kvůli barvě pleti nikdy nesmí používat přední dveře obchodu a za žádných okolností nesmí jezdit jako cestující v Jamieho autě... Jakmile se děj rozjede, už tušíte, že se stane něco špatného, ale to, k čemu dojde ve skutečnosti, je prostě tak hrozné, že bych tomu nejraději ani nechtěla věřit...
Autorka napsala výbornou knihu, která se navzdory těžkému tématu dobře čte. Kromě toho je všechno opravdu autenticky popsané, proto mi nezbývá než hodnotit plným počtem.“... celý text
— 85098211