Nejnovější komentáře

Brána zla

„Klasické dobrodružství z pera Evanse (autora 25. Pod strašidelným zámkem). Váš cíl je zlo (jak jinak), které se znenadání probudilo v lesích bohatých na zlato a mění jeho obyvatele v nemyslící otroky anebo rovnou prehistorické dravce. A tak cestujete přes hvozdy, doly a usedlosti a hledáte zdroj tohoto zla. Zajímavé je, že podstatnou část dobrodružství si lze zkrátit, avšak výsledkem bude prohra nebo přinejmenším vážná komplikace. Například váš první cíl, město Kleinkastel můžete navštívit během pár odkazů, ale za ideální trasy tam dojdete až ve třetině knihy. Kniha je docela dlouhá, odkazy většinou obsáhlé a plné textu, takže dokončit ji zabere hodně času i v případě, že se úspěšně vyhýbáte smrti. Brána zla v podstatě nemá žádnou originalitu oproti titulům, které tu už byly. Je to převážně lesní putování s vytyčeným cílem. Přesto se ale kniha hraje velice dobře. Evans je spisovatel zkušený a na kvalitu příběhu, včetně popisů míst, nestvůr a bitek si evidentně zakládá. A tak je Brána zla vlastně velice dobrým titulem, který bude dobře bavit a který nabídne nijak zvláště náročné, ale zato dlouhé, poctivé a výpravné dobrodružství. Hodnocení příběhu - 70% Obtížnost - 4/10 Délka - 400 odkazů“... celý text
— Advy

Propast času (remake)

„Tohle je doslova ztráta času jak na straně čtenáře, tak na straně autora. Mistr Bureš se odvolává na Stephena Kinga, proboha, chlape, vzpamatujte se, vy jste provinční autor žánrovek, nikoliv tvůrce vysoké literatury (což ostatně není ani sám Stephen King, ale u něj se alespoň dá hovořit o opravdovém věhlasu). Dílčí přepisování knihy bez literárního či obecně kulturního významu považuji toliko za autorskou onanii a snahu vydělat si peníze i napodruhé, když se to už jednou povedlo. Mimochodem, ona údajná implementace vědeckých poznatků vzešlých po roce 2015, jíž se autor vedle jiného zaštiťuje a obhajuje jí částečné přepracování knihy, působí toliko jako úsměvná, až hloupá záminka. No jo, když nepřicházejí nové nápady, tak holt vaříme znovu z téže vody.“... celý text
— Ellie01

Vrahův učeň

„Kniha naprosto vyniká velmi kvalitním vykreslením doby a její kultury od detailů města, rozličných profesí až po jídlo. Opravdu se cítíte být uprostřed příběhu, text efektivně podněcuje obrazotvornost a vytváří opravdu věrohodný obraz viktoriánského Londýna s drobnostmi, jaké by vás nenapadly, ale nesmírně dodávají příběhu na živosti. A to všechno bez toho, aby byl titul plný zdlouhavých popisů. Všechny detaily jsou v ději zasazené s citem a přirozeně. Postavy jsou vystavěné jako obyčejní lidé, se kterými se můžete ztotožnit - žádné speciální schopnosti či geniální úsudek. Když na tohle přilepíte detektivní zápletku, máte opravdu příjemnou čtivou knihu. Navíc - kniha projde testem Bechdelové: více žen v ní smysluplně konverzuje mezi sebou, ačkoli nejsou hlavními hrdiny... Není to zbytečně divoké, zbytečně šokující (až trochu na ten konec), za to perfektně dobové a atmosférické pátrání se sympatickými postavami. Opravdu dobrá na oddech detektivka. Pokud máte rádi temný viktoriánský Londýn, určitě si přečtěte! (Pozn.: čteno v originále, překlad neznám.)“... celý text
— maky.orel

Klub knihomolských srdcí

„Krásně popsané pocity člověka se zničeným sebevědomím.“
— AlixPrincess

Mlčící fontány

„Četlo se samo. Příběh Any a Daniela moc hezký. Jen ta korektura. Z toho slova "vyzkládaná" mám ještě teď osypky.“
— Petruse21

Třpytivá

„Tohle je za mě fantasy série, kterou můžu číst i já, která se nelibuje v komplikovaných světech. Tady je svět jednoduchý, srozumitelný nemusíte nad ničím přemýšlet, stačí jen číst a nechat se unášet příběhem. Já jsem asi jedna z mála, které se moc líbil i první díl. Takže jsem se moc těšila na pokračování, které dle recenzí slibovalo ještě lepší zážitek. A ano, opravdu díky tomu, že hlavní hrdinka Auren už není zavřená ve zlaté kleci u krále Midase, ale je na „výletě“ sice taky pod dohledem drsného Ripa velitele Čtvrtého království. Ale zažila tu větší volnost až z toho byla sama nervózní. Při putování se hodně dozvíme o minulosti Auren a všechny otázky, které jsme si nesli z minulého dílu, jsou objasněny. A vše zaklapne na své místo a my můžeme pokračovat dál. Velkým zpestřením tu pro mě byla tentokrát královna Malina. Na její kapitoly jsem se neskutečně těšila, vždy se jí podařilo rozvířit atmosféru děje, tak že kniha dostala úplně jiný rozměr. A myslím, že se máme na co těšit, ta nám nedá nic zadarmo. Klidně bych si dokázala představit, kdyby napsal někdo knihu jen o ní. Na další díl se moc těším. A doporučuji.“... celý text
— nada3314

Král cizinec (1309 – 1333)

„Veľmi sa mi páčilo toto pojatie životného príbehu Jana Lucemburského. Čítala som pár týždňov po knihe Ve znamení lva a musím uznať, že prináša iný pohľad na dobu, predovšetkým z perspektívy českých šľachtických rodín, je čitateľsky prístupnejšia a dejovejšia (autor sa štylizuje do role kronikára a potomka pánov z Landštejna a sám toto beletristické rozhodnutie vysvetľuje). Som zvedavá na pokračovanie a rozhodne neľutujem investovaný čas do vlastne opätovného ponorenia sa do tohto príbehu, práve naopak :)“... celý text
— Hradčiatko

Vôňa kávy a chuť absintu

„V prvom rade začnem nadhernou oriezkou a obalkou, sú úchvatné. A v druhom rade, musím povedat, že takyto štýl som u autorky ešte nezažila, samozrejme striedanie časových línii je známe ale toto bolo úplne iné a zo začiatku mi to dávalo v celku zabrať. Alissa je knihovníčka a keď stretne tajomného muža, ktorý jej dá ponuku prace, ktorá s neodmieta - veru ani neodmietne. Veď, ktorý knihomol by nechcel pracovať v nádhernej a úžasne magickej knižnici? Tu aa však Alisse dostáva jedna rana za druhou, čo sa stalo v minulosti a prečo bola Dantonom vyhostena? Na to aby na to prišla, musela si spomenúť, čo sa dialo v jej minulých životoch? Aký dar má? Čo tento dar spôsobil? A ako to celé napraviť? Príbeh bol nádherné magicky a plynul si svojím časom.“... celý text
— TerkinKnižnySve

Všemi smysly

„Rebecca prostě umí. Příběh Ember a Joshe byl hrozně fajn. Je vidět že Rebecca má zkušenost z vojenského prostředí a velmi hezký vylíčila tragerii. Těším se na další díl a doufám že přeloží opravdu všechny“... celý text
— Jaklová.katka

Světlo černé svíčky

„Utkvěla mi ,jako náctiletému, v paměti.Tedy to,že se mi zdála být dobrá.Tenkrát,před více než čtyřiceti lety.A i dnes se dá číst.Pravdou je,že už to není tak vzrušující,jako tenkrát,ale příběh podle skutečné události je dobrý.“... celý text
— pepe837

Nikdy sa nezastavím

„Geniální.“
— lukaskmn1

Barbarský vetřelec

„Za mě to bylo fajn - hooodně erotiky až velmi detailní a trochu té romantiky. Trochu se v tom ztrácí příběh - skoro nikam se nic neposunulo, ale na uspokojení mých erotických choutek to stačilo. Věděla jsem dopředu do čeho jdu - Bylo jasné, že nepůjde o žádné veledílo, ale moc mě to bavilo a odtrhlo mě to od starostí všedního dne - a o tom to přeci je, ne?! Za mě dávám rozhodně plný počet hvězdiček, protože účel kniha splnila.“... celý text
— petra1396

Dračí svět

„Nádherné ilustrace.“
— Dani3

Eseje

„Kniha postrádá výraznější ucelenost. Jednotlivé příspěvky přeskakují v tématech, škoda, že není vidět nějaký vývoj nebo ucelenou myšlenku. je to taková koláž všeho možného, s rozličným stupněm vtažení čtenáře. Autor se nebojí, do všeho jde po hlavě, v textech není žádný kalkul. A to se mi líbí.“... celý text
— Pampalini

Pohádka o zoubkové víle

„Pohádky miluju a viděla/četla jsem jich za život nespočet. Žádná ale nebyla o zoubkové víle. Ačkoli ji známe všichni, málokdo ví, kde se vlastně vzala a jak to s ní chodí, a o to originálnější a poutavější tahle knížka je. Zoubková víla Sofinka se spolu s motýlem vydává na dlouhou výpravu, která začíná na vílím úřadě, pokračuje sesbíráním deseti zoubků nejrůznějších nebezpečných zvířátek a končí vílími zkouškami. Získat zoubky krtka, krokodýla, žraloka nebo hada však není jen tak, proto musí mít Sofinka pro strach uděláno a hromadu odvahy navrch. Její prořízlá pusa ale zaručuje i kopec zábavy. A kde že se Sofinka vůbec vzala? Kde lze nalézt vílí úřad? A zvládne vílí zkoušky, když se vůbec neučí? To si určitě musíte přečíst :) Neskutečně mě bavila ta originalita celého příběhu, fantazie, s níž autorka vykreslila vílí svět, svérázná postava Sofinky a jejího ochránce a rádce motýla. Je to nejen vtipné a nápadité, ale místy také poetické a velmi akční. Každý z deseti příběhů o získání jednotlivých zvířecích zoubků mě překvapil, těžko se mi předem odhadovalo, co se stane. Příběh je navíc doplněn o velké množství nejrůznějších aktivit pro děti od obtahovaček a spojovaček přes omalovánky a bludiště až po různé tipy na hry s rodiči nebo dokonce milou deskovku. Dozvíte se ale také zajímavosti ze světa zoubků lidí i zvířat, krátkou historii čištění zubů nebo z čeho se nám vlastně dělají kazy. Obzvlášť pro malé rošťáky, kteří si tuto nudnou každodenní rutinu teprve osvojují, je knížka jako dělaná, nicméně jistě potěší i rodiče :)“... celý text
— Lejčís

Vykoupení

„Super čtení a dobře vyřešeno.“
— Evka27

Kočka, která měla 60 vousků

„Za mě nejhorší díl z celé série - hned na přebalu je vyzrazena jedna z důležitých událostí knihy. Polly mě naštvala, ale vlastně nepřekvapila. Co se týká domnělé "vraždy", tak mi evidentně uniklo vysvětlení... Celkově mi přišla kniha prostě nedokončená a jakoby useknutá, škoda...“... celý text
— Booky84

Kečupová mračna

„Poměrně dlouho jsem přečtení této knihy odkládala a přiznám se, že to trochu bylo i kvůli názvu, který mě úplně nelákal. Neměla jsem od ní žádná očekávání, vlastně jsem na ni úplně náhodou narazila v Levných knihách a prostě jsem neodolala barevné ořízce. O to víc mě překvapilo, jak je kniha čtivá, já ji přečetla během dvou večerů. Autorka krásně popsala tu spoustu emocí, které postavy prožívaly, líbilo se mi originální zpracování tématu a docela mě i překvapilo, že příběh předává určité poselství. Mě osobně konec dojal, obzvlášť tedy přiznání hlavní hrdinky, ale chápu, že některým čtenářům mohl její čin připadat vlastně jako maličkost. Kniha se dotýká spousty problémů a trápení, které hrdinka a její rodina prožívá, takže se něco řeší jen okrajově, ale zasloužilo by si to víc prostoru. Kečupová mračna je kniha, která by si zasloužila více prostoru, má potenciál a je mi trochu líto, že zapadla a moc o ní není slyšet. Pokud chcete něco kratšího, čtivého a napínavého, tak knize dejte šanci.“... celý text
— Fortuna7

Jak se evropští národové v Americe vdávají a žení

„Devatenáct kapitol, které jsou ve fondu městské knihovny dostupné pouze v elektronické verzi. // Pro množství detailů jde takřka o malířské dílo, do kterého pozorovatel od oddavkového okna vtěsnal jak ztepilou nevěstu mající „velké, tmavé i nadmíru výrazné oči“, tak „malou dýmku se zlaceným, rytinou zdobeným jílcem v pouzdře na pásu“ budoucího ženicha. Dál je tu fiakrista, tlumočník, orodující matka, novinářští zpravodajové… a ty postřehy, ha ha, vskutku nadčasové. Řeší se stáří snoubenců, nucené manželství, nervozita i obyčejná lidská hloupost, neboť „Někteří lidé se domnívají, že tato kancelář uděluje povolení pro všechno.“ Dávám čtyři hvězdičky. Líbilo. // Jde o vyprávění, jež neznalého poučí, váhajícího neodradí a rozhodnutého varuje. ------------------------------ CITÁT: Nejsou dvě osoby, které by se poznaly dříve než po sňatku.“... celý text
— milamarus

Těžké duše

„Bavilo mě to. Zajímavé, jak na život v padesáti nahlíží muž.“
— Ivana11

Tři jablka spadlá z nebe

„Jedno z velkých čtenářských překvapení tohoto roku. Knihu jsem si půjčila na základě anotace, že je to o životě, který je potřeba brát s pokorou. Čekala jsem všelicos, ale ze mě autorka zavede daleko na východ, do země cara, do období mezi válkou a hladomorem, mezi úplně prosté lidi žijící v jakési zvláštní vesničce, a ještě se mi to bude líbit, to určitě ne. Některé prvky by obstály i v poměrně kvalitní fantasy, časově je příběh ne úplně přesně ukotven. Ovšem kniha má až zázračně dobrý konec a je v ní spousta naděje.“... celý text
— Dámaskloboukem

Panenka

„Celkem dobra kniha“
— Emma27

Druhá dívka

„Tahle knížka se mi moc líbí a autorka by mohla napsat další“
— Adriena838772

Farma zázraků

„Toto je ideální oddechovka na zimní večery, která nás dostanete do vánoční nálady. Je to 1.díl ze série Lovelight. Hlavní hrdinka Stella má jeden velký sen a to je založit si farmu s vánočními stromky. Sen se jí sice splnil ale nastaly nečekané finanční komplikace. Na instagramu narazí na soutěž, ve které je hlavní finanční cena 1.000.000 dolarů. Jelikož by tato částka mohla pomoci z finanční situace, rozhodne se do soutěže přihlásit. Aby vše bylo podle jejích představ a sen měla se vším všudy i s nádechem romantiky, uvedla do přihlášky že tuto farmu vede společně se svým přítelem, kterého ale ve skutečnosti nemá. Rozhodne se tedy, že si najde ,,přítele na oko a samozřejmě to nemůže být nikdo jiný, než její dlouholetý nejlepší kamarád Luka. Je to krásný, romantický příběh z malého městečka odehrávající se na farmě. Příběh Vás vtáhne a okouzlí nejen stromky ale především vánoční atmosférou. Pokud máte rádi romantické příběhy, ve kterých je romantika okořeněná trochou erotiky (ale opravdu jen trochu), je to ideální kniha na toto předvánoční období. Nechyběla akce, trocha napětí, romantika a přátelství. Mě se to moc líbilo a těším se na další knihu od této autorky s názvem Farma štěstí. Tentokrát se bude týkat jiné ale v celku důležité postavy, která v tomto díle měla taky jistou roli.“... celý text
— Anet_jan_book

Zásah odnikud

„"Zásah odnikud není příběh o smrti. Je to příběh o přežití." - tolik poznámka od autorky. Ač mě zrazoval náhled do obsahu, kdy se děj točí kolem vražedné střelby, přesto jsem ji otevřela a na jediný zápřah přečetla. Romanticko - kriminální příběh dvou lidí, které svedla dohromady tragická okolnost. V areálu zábavného parku zůstane po střelbě několik mrtvých a zraněných účastníků okresní pouti. Elle Portmanová se zúčastnila akce se svým synkem a kamarádkou Glendou. Calder Hudson tam vlastně ani být neměl, jenže jeho přítelkyně, televizní reportérka Shauma, ho nakonec ukecala. Případ vyšetřují detektivové Perkins s Comptonovou, kteří nemají moc času nazbyt, střelec uniká, výpovědi účastníků nikam nevedou a do toho citová sounáležitost korunních svědků...... 5*???? -protože je to kniha od mé oblíbené Sandry -protože je to kniha od českého nakladatelství -protože se mi kniha fakt líbila“... celý text
— jeny-v

Revoluce mravenců

„A tak sa príbeh statočnej mravčej samičky 103 683 dostal na koniec svojej cesty. Každého z nás čaká. Otázkou je len to, kedy – a aký. Knihu je, žiaľ, utrpenie čítať. Čo utrpenie. Božie dopustenie! Bože, to ale bola konina. A paradoxne napriek tomu nesmierne nudná. Jednotku som dostal pod stromček na Vianoce 1997, kedy som mal 16. Werberov špionážny mravčí triler ma uchvátil a odrovnal. Ku zvyšným dvom dielom trilógie som sa dostal až o niekoľko desaťročí neskôr. Hoc dvojka ponúkla niekoľko absurdných momentov (ľudské postavy hľadajúce vo veľkomeste možno ani nie centimetrového mravca a pýtajúce sa okoloidúcich, či ho náhodou nevideli), ani to mi nezabránilo prečítať si trojku. V nej už sa Werber fakt od začiatku s ničím nezdržuje. Mravce nostalgicky spomínajú na svoje detstvo, chodia po dvoch, spomínajú na film, ktorý kedysi videli, ochočili si oheň, dostali sa na súd na žalobu obžalovaných (či skôr do akvária obžalovaných) a poviem vám na rovinu, že toto sú ešte tie uveriteľnejšie nápady, s akými autor prišiel. Stratil akúkoľvek súdnosť aj pri počte strán a ako správny grafoman nám predstavil, držte sa, 700 strán. 700!!! Keď som si po útrpnom zdolaní prvých 200 predstavil, že ma čaká ešte ďalších 500, nebolo mi všetko jedno. Ako vo všetkých dieloch trilógie, aj v závere sa striedajú mravčie a ľudské scény. Nekonečné scény s ľuďmi predstavujú čisté peklo (v jednotke ma bavili). A inokedy tak fascinujúce pasáže s mravcami (a inými obyvateľmi živočíšnej ríše) boli do tretice predsa len už nudné (do tretice vypočutý vtip už nie je vtipný). Najväčší zážitok v súvislosti s touto knihou nastal, keď som sa v knihe z antikvariátu dostal do polovice a odtiaľ vypadol vylisovaný vysušený štvorlístok. Ďakujem neznámemu darcovi. Podľa mňa sa z tohto nikdy trilógia stať nemala, no tak ale čo už.“... celý text
— Ivan Kučera

Novinářem v Číně 2: Nezešílet!

„Skvělé vyprávění. Možná ještě o kousek lepší, než první díl. Nebe jsem před pár lety viděl a je to neuvěřitelně silný dokument. Vlastně mě tak trochu mrzí, že jsem ho neviděl až po přečtení těchhle knih. Ten kontext by byl přece jen ještě trochu jiný. Mimochodem chci velmi ocenit otevřenost, s jakou Tomáš Etzler píše především o sobě a svém osobním životě. Hrozně jsem mu fandil, aby se z těch sr...k vyhrabal. Neodpustím si poznámku na závěr, jako u jiných knih o komouších. Komunisti jsou odporný svině a zločinci. A je úplně jedno, ve které zemi, době nebo kabátu zrovna jsou.“... celý text
— Neo1tex

U severní zdi

„Jen těžko uvěřitelné, brutální, nepochopitelné.“
— Mudry

Měsíční čarodějky

„(Nachází se tu spoilery k předchozím dílům) No... bohužel tu pro vás nemám moc hezkou recenzi. Protože toto bylo oproti ostatním dílům docela slabost. Celý příběh začíná v zemi měsíčních čarodějek, kde předchozí díl skončil. A tady za mě přichází zhruba 100 str toho, kdy se toho zas tolik neděje. Ano, máme tu nějaké nové šokující pravdy, ale jinak se děj docela táhnul a za mě mu chyběla jakákoli čtivost. A když se dostaneme z Lunetry a máme šanci, aby se konečně něco víc dělo? Opět se zas tolik neděje. Když si to tak vezmu, když se tam něco začalo jakž takž dít, přišlo mi to spíš jako zbytečně vyvolané drama. A konec... no dobře, možná dám dalšímu dílu ještě šanci, přestože tento díl jsem spíš protrpěla. Postavy: Ayla... jako jo, ale i tak mi občas přišlo, že si hraje na hroznou chudinku. Kaden... no pomoc, vůbec jsem netušila, že je tak moc možné mi znechutit tak v pohodě postavu. Jako... já mám podezření, proč se choval, jak se choval a z části by to jeho chování i omlouvalo. Ale teď? Teď jen dokážu říct, že se stal strašně toxik a jeho chování? Ne děkuju, místy to byl fakt hnus a já to četla s velkým sebezapřením. No takže tak já. Pokud tuto sérii máte rádi, tak si to asi přečtěte, ale pokud ji moc nemusíte, tak za mě vážně nemůžu doporučit a asi bych v ní nepokračovala. 2/5 instagram: @sabi_z_knihy“... celý text
— sabi_z_knihy

Kde jsme ještě nebyli

„No... nemůžu říct, že by to byla nějaká světoborná westovka. Trochu se obávám, že ji budu muset zařadit mezi ty slabší. Rozhodně ale nemůžu říct, že by mě nebavila. Ale vím, že Kasie umí psát i líp. Knížka byla svým způsobem originální a velice mile psaná. Ale i přesto všechno jsem si její čtení zas tolik neužívala. Celý ten námět roadtripu se mi moc líbil. I jeho zpracování bych řekla, že se moc povedlo. Norah byla fajn hlavní hrdinka a docela mi i sedla. V mnoha místech jsem s ní i hodně cítila. A Skyler? Ten byl taky skvělý. A celá ta linka ,,odcizení přátelé" se taky moc povedla. Myslím, že měla mile plynulý vývoj. Věc, kterou jsem ale nemohla vystát, byla cokoli, ve spojení s ,,líbat". Tak trochu tuším, že to bylo kvůli mladší Skylerově sestře, ale... pomoc, když jsem to četla už po 10., docela to bolelo. Ale jinak to byla fajn knížka. Ano, nenutila mě číst 24/7, ale to jsem možná v té chvíli i tak nějak potřebovala. No... pomalu si začínám uvědomovat, že možná z westovek už pomalu vyrůstám. Ale pokud jste mladší publikum, s westovkama nikdy neuděláte chybu! 2,5/5“... celý text
— sabi_z_knihy