Nejnovější komentáře
Lobkowiczové
„Zase pěkná kniha na pěkném papíře, ale občas místy nepřehledná přesně tak jak to popsal dole čtenář pode mnou.( Honza 91)“
— maryzka
Rozhovory na hraně zítřka
„Tak strašně náročné čtení. Prokousávala jsem se touto knihou velice dlouho, protože je plná velkých myšlenek. Pokud chce člověk věnovat plnou pozornost čtenému, nutně se nevyhne diskuzím s blízkými a vlastním dlouhým úvahám o zmiňovaných tématech. Jsem obohacena spoustou nových informací. Skvělé.
"Naše generace a generace našich otců dělaly z makroekonomického hlediska následující: prodávaly stabilitu, aby si koupily růst. Tedy zadlužovaly svou zemi, aby ekonomika mohla prudce nahoru."
"Je smyslem života opravdu jen co nejkomfortnější čekání na smrt?"
"Děs, který si každoročně odvážím z Auschwitz, není ten, že chybělo málo a mohl jsem být jednou z obětí, ale určité vědomí, že chybělo málo a mohl jsem být jeden z vykonavatelů."
"Spíš než jedinců, kteří zákony porušují, se tu a tam musíme bát těch, kteří zákony pečlivě a slepě dodržují."
"Tak zní má výtka k moderní eugenice, že jsme si naprosto nejistí, na co vlastně máme člověka šlechtit."
"Říká se, že právo je svěrací kazajka, která se snaží spoutat šílence uvnitř člověka, ale etika se snaží změnit jeho smýšlení."
"Základní otázka lékařské etiky zní, zda smíme to, co můžeme. Zda to, co umíme udělat technicky, smíme udělat i morálně."
"Člověk je sjednocením racionální mysli a emocí."
"Pro budoucnost lidstva je zásadní sjednocení znalostí a schopností jednotlivců."
"V okamžiku, kdy stoupne bohatství ve společnosti, velmi poklesne fekundita, tedy počty dětí, které se ve společnosti rodí."
"Politici musí vědět, že jsou viděni a slyšeni, jinak vlčí."
"Politika je denním chlebem všech, kteří zde žijeme, její výsledky používáme cestou do práce, určuje míru naší svobody, možnosti uplatnění, má přímou souvislost s naší spokojeností a nespokojeností, a my ji přesto štítivě odhazujeme a označujeme za špinavou, čímž logicky přitahuje jedince ochotné se ušpinit."
"Strach je nejlepší kuchař stádnosti."
"Fide, sed cui fidas, vide - věř, ale hleď, komu věříš."
"I pokud by se povedla nějaká genová manipulace, aby se člověk stal nesmrtelným, po čem by pak nejvíc toužil? No po té smrti, protože by ji neměl."
"Máme dojem, že v manželství by mělo být něco jako zakonzervované zamilování."
"Pokud nás k někomu váže cit, dotyčný má nebo reprezentuje něco, co my sami nemáme. Pakliže to my sami získáme, vazba ochabne."
"Politiků je všude dost, ale státníků, opravdových vůdců v tom nejlepším smyslu slova, kteří by společnosti nabízeli směr k vzdálenějšímu rozumnému cíli a autoritou své osobnosti by byli schopni ji přesvědčit k následnování, je ve světě pomálu, pokud vůbec nevymřeli. Chybí pochopitelně i velké morální vzory. Chtě nechtě musíme připustit, že bez velkých osobností zůstávají dějiny malé."
"Nejsme schopni prožívat štěstí nebo spokojenost, jelikož odkládáme štěstí na dobu budoucí."
"Lidské psychice nedělá úplně dobře, když vyděláváte hodně peněz. Mnohem lépe jí ale dělá vědomí, že vyděláváte víc, než váš soused."
"Vytváříme si identitu pomocí věcí, které máme. Kupujeme si značku a s ní spojený kontext."
"Požadavek politických zkušeností není až tolik důležitý, osobně bych u politiků uvítal jiné přednosti - důslednost, odvahu bránit své přesvědčení, i když je to politicky zrovna nevýhodné."
"Svoboda slova bez diskuse je tak trochu jako onanie. Možná příjemná, ale neplodná."
"Lidem lze nakázat lecco. Můžeme je násilím donutit budovat lepší zítřky v komunismu, tvořit rasovou čistotu v nacismu, chodit k volbám v demokracii, uctívat panovníka v monarchii. Nelze jim však proti jejich vůli vnutit svobodu."“... celý text
— KaLiBi
Host
„Už i já si konečně přečetla poslední knihu od této autorky.
Iris a Gabriel žijí spokojený život jen do té doby, než Gabriel najde v blízkém kamenolomu mladého chlapce. Bohužel se mu ho nepodaří zachránit a jako lékař to těžce nese. Do toho se k nim doslova nastěhuje kamarádka Laure, která momentálně řeší partnerskou krizi. Jenže jak to vypadá, jen tak se domů nevrátí. Dost tím naruší jejich život, až už jim začíná lézt krkem. A do toho se Laure ztratí.
Musím říct, že i mě Laure svým chováním a vystupováním neskutečně iritovala - to se autorce povedlo, stejně jako tempo celého příběhu. Podle anotace jsem čekala trochu něco jiného, nicméně kniha byla čtivá a bavila mě - i když tedy jiné autorčiny knihy byly o něco lepší.
Nejzajímavější byl epilog. V něm je čtenář seznámen s dalšími informacemi, které vysvětlují, co se opravdu stalo. Je to pěkná ukázka toho, co je schopný člověk udělat, aby měl klid a nikdo ho neohrozil.“... celý text
— hanka_reading
Pojízdná čajovna splněných snů
„“Lidi se ti v životě objeví, když je potřebuješ nebo oni potřebují tebe, a pak zase zmizí.
Rosie je workholička, pro kterou je práce v restauraci oceněnou michelinskou hvězdou nejvíc. Zrovna má narozeniny a těší se, jaký dárek si pro ni přítel připravil. Dostane ale to, co by ji ani v nejmenším nenapadlo - přítel ji sdělí, že jejich vztah končí a stěhuje se pryč. Rosie se s tím srovnává po svým a načne si víno. Ráno zjistí, co v noci provedla - koupila si obytňák Růženu. Nejdřív je zděšená, co provedla, ale což - prostě začne nový život a otevře se pojízdnou čajovnu.
Nechyběla ani milostná linka. Max, ktery jí nejednou pomohl a taky Ollie - internetový kamarád. Který z nich je ale ten pravý?
Rosie je typ člověka, který musí mít všechno uspořádané, naplánované a zorganizované do posledního puntíku. A taky musí mít vždy poslední slovo. Líbilo se mi, jak tenhle způsob života Rosie změnil a jak dokázala vystoupit ze své komfortní zóny. Nebylo to vždy jednoduché, ale za pomoci Arnie, kterou hned na začátku potkala, to nevzdala. Navíc brzy zjistila, že se jí takovy život začíná líbit - volnost a nezávislost, poznávání nových míst a lidí.
Kdo bude chtít, tak nějaké mouchy na příběhu najde. Hledáte-li ale nějakou oddechovku, zkuste tuhle - třeba vás bude bavit jako mě.“... celý text
— hanka_reading
Sudičky
„Hlavní postavou je Iveta, která měla dost těžké dětství. Rodina byla nefunkční - matka bez práce a s depresemi, na které brala léky a otec alkoholik, který je bil a nadával jim. Situace se vyhrotila tak, že otec matku ubodal a Iveta toho byla svědkem. Dostala se do dětského domova, později začala brát drogy a kašlala na školu. Světlý okamžik v jejím životě byl vztah s Radkem, který se ji snažil pomoct. Ale Iveta si toho nevážila a dala přednost někomu jinému. Netrvalo dlouhou a drogy spolu s alkoholem byly její denní chleba. Velmi brzy ale narazila. A do toho těžký úraz, kvůli kterému se z ní stal kvadruplegik. Co vsechno ji sudičky daly do vínku? Dokáže se ještě vzchopit s najít sílu žít dál?
I v této knize autorka zpracovává těžké téma a to velmi čtivým způsobem - objevují se tu násilí, drogy, ale i znásilnění. Často to bylo těžké a náročné čtení, při kterém mi rozhodne do smíchu nebylo - hlavně začátek a popis dětství Ivety. Scény byly tak reálné, až mi z nich bylo špatně.
Když už jsem si myslela, že to pro Ivetu nemůže byt horší, tak vždycky přišla nějaká rána z boku. Samozřejmě propadala depresi, ale dokázala se odrazit ze dna.
Zároveň je to ukázka, jak dětství ovlivňuje náš život.“... celý text
— hanka_reading
666 démonů
„Co všechno jsme ochotni obětovat pro lásku?
A má šanci něco tak čistého přežít v hlubinách pekla?
(Nejen) Temný příběh, který nás opět zavede do světa plného temnoty, zrady, ďábelské vášně a nadpřirozených intrik.
Pokračování v záložce Recenze :)“... celý text
— lucie.svobodova
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
„“A rodina, to je pospolitost. Rodiny je třeba se pevně držet, ať se děje cokoliv.
Příběh sudetského městečka v horách Glasendorf, počeštěného na Skláře, asi není potřeba nějak zvlášť představovat.
Ale jen v krátkosti - do jednoho domu, kde bydlí německá rodina, se přistěhují Češi. Němcům hrozí po válce odsun a je jen na nich, zda obě rodiny najdou společnou řeč a dokáží se starat o hospodářství. Celou situaci zhoršuje Vojtěch Tomeček, zarytý komunista, který se stane starostou a který jde po Němcích hlava nehlava.
Celá kniha popisuje život lidí v této vsi, nenávist mezi Čechy a Němci, jejich bezmoc, ale i naděj v lepší život. Po válce se role otočili a z pronásledovaných se stali pronásledovatelé. Místy to bylo to těžké čtení, ale tak reálné a poutavě napsané. Jsou ale všichni Němci a Češi opravdu stejní?“... celý text
— hanka_reading
Neviditelné ženy
„“Provokativní kniha, která vás přiměje dívat se na svět novýma očima.
Ženy tvoří polovinu populace a přesto jsou často v menšině. Je to dané už historicky, kdy vždycky bylo vyzdvihováni pouze muži přesto, že i ženy zastávali důležité úkoly. Staly se vlastně neviditelnými. A právě tato kniha je jakousi výzvou ke změně, aby společnost změnila úhel pohledu na postavení žen.
Kniha obsahuje spoustu podložených statistických údajů. Je vidět, že si autorka dala obrovskou práci s rešeršemi, protože seznam zdrojů je uveden na 70 stranách.
Pro mě to byla velmi zajímavá kniha. Vůbec mi nedocházelo, jak moc jsou ženy opomíjeny a je na ně zapomínáno, tedy aspoň v dřívějších letech. Myslím, že teď se situace zlepšuje, ale stále nás dost často valcují muži. Možnáje to opravdu tím, že ve většině vedoucích pozicích jsou muži, kteří se neptají na názor žen a tak je ani nenapadne, že dané rozhodnutí jim spíšubližuje než aby pomohlo.
Při cteni jsem občas měla pocit, že situace je katastrofální, ale myslím, že u nás to tak hrozné není. Každopádně jsem ráda, ze jsem si knihu přečetla. Poskytla mi zajímavý náhled na postavení muzů a žen ve společnosti, především ve světě.“... celý text
— hanka_reading
Napospas
„Veľmi dobre vystihnuté charaktery ľudí. Ich prejavy v situácii keď ide o život. Držala som palce Maddy. Bohužiaľ jej správanie na záver ma sklamal.
Čo som neprijala ako reálne: že na rok pošlú s nimi len dvoch kameramanov a keď sa ani oni neozývajú, nikto to nerieši.“... celý text
— Dani25
Slunovrat
„Klasický detektivní příběh. Byla jsem trochu zklamaná. Za tři hvězdičky.“
— AlenaF
Hra na pavoučka
„Vyprávění ženy, zneužívané otčímem od předškolního věku. Doplněno lékařskými zprávami a výpověďmi blízkých. Obrázky z arteterapie a pobytu na psychiatrii...Velice silný příběh, téměř neuvěřitelný. Ukazuje, jak často zneužívané děti podléhají zneužívání i v dospělém věku.“... celý text
— jaruska8743
Jana Eyrová
„Tak jsem zjistila, že vlastně moc nečtu klasickou literaturu a tak se snažím to trochu dohnat. Nedávno jsem četla Pýchu a předsudek a teď jsem dočetla Janu Eyrovou. A musím říct, že u mne Jana Eyrová vyhrála. Příběh byl temnější, tajemnější... A ta romantika v knize nebyla přímočará, hrdinka se musela ke šťastnému konci protrpět.
Mám ráda, když každý vezme svůj život do vlastních rukou, i když má někdy špatně rozdané karty. Což měla i Jana Eyrová. A u knihy jsem se nenudila, přestože některé pasáže byly rozvláčnější. Ale ocenila jsem bohatý jazyk, kterým byla napsána.“... celý text
— fénix56
Poklad
„Soubor národních písní, pohádek, říkadel a pověstí. Je zde matka, která pochybila ve vztahu ke svému dítěti, touha po bohatství, komplikovanost mezilidských vztahů. Erben připouští odpuštění a nápravu. Za mě stojí za to.“... celý text
— martianekk
Hodiny
„Díky čtenářské výzvě jsem sáhla po mé oblíbené autorce. Hodiny jsem ještě nečetla a oproti jiným autorčiným knihám jsem se trošku ztrácela ve dvou vyšetřováních. Vraha jsem opět neodhalila a musela počkat na Hercula Poirota. Agatha nikdy nezklame, s její knihou nikdy nesáhnete vedle.“... celý text
— oldriskaa3h4
Antropocén: Recenze naší doby
„Úžasně poskládané eseje o běžných věcech ze života. Kniha se dá číst i po částech, ale to se asi málokomu stane, protože je to tak zábavné, že to člověk stejně přečte na jeden zátah. Kniha pobaví i rozesmutní, v každém případě donutí se zamyslet nad věcmi o kterých možná zas až tolik nepřemýšlíme.“... celý text
— katerina3633
Pipi Dlouhá punčocha (4 příběhy)
„S Pipi to mám podobně jako s Ronjou. V dětství jsem si k ní taky nenašla cestu, myslím, že jsem se knihu pokoušela číst, ale nebavila mě. Možná jsem se k ní dostala v nesprávném věku. Pro samostatné čtení je totiž vhodná spíš až pro starší a zkušenější čtenáře (dlouhé kapitoly, dlouhé odstavce, málo obrázků), ale zdá se mi, že příběhy pobaví spíš mladší děti. Náš 7letý syn byl nadšený, Pipiným rošťárnám se smál a oba jsme si společné čtení užívali.“... celý text
— huhuhu
Lidstvo: Dějiny naděje
„Já jsem za knihu moc ráda, v návalu negativních informací kolem nás je fajn si od toho chvilku odpočinout u pozitivně naladěné filozofické úvahy. Mám ráda, když se někde objeví protipól věčného lamentování nad tím jak je lidstvo zkažené a řítí se do pekel.“... celý text
— katerina3633
Pohádky děda Vševěda
„Krásná Erbenova pohádka nejen pro děti.Výklad je možný pomocí symbolů v části příběhu. Jde zejména o strom plodící omlazující ovoce, ptáka v jeho koruně a hada hryzajícího kořeny stromu.“... celý text
— martianekk
Podivná Sally Diamondová
„Jsem moc ráda, že ani tentokrát Liz Nugent nepodlehla nutkání napsat konec s happy endem. Také proč? Celý příběh nešťastné Sally je tragický, byť to chvíli vypadá, že se jí přece jen z té bezmezně temné minulosti podaří definitivně vyhrabat...
Pro mne je mnohem tragičtější Petrův osud, který nedostal sebemenší šanci na normální život, i když díky své inteligenci po něm nesmírně toužil.
Odporná osobnost jejich otce dokázala zničit vše kolem sebe a otec si zasloužil daleko horší smrt, než jaké se mu dostalo...
Opět výborné čtení, u mne za plný počet a doporučuji.“... celý text
— ddkk
Marvel: Počátky. 60. léta
„Ten kdo miluje komiksy si určitě počet určitě se mu to líbilo“
— Luigi1
Avengers vs. X-Men. Část třetí
„Celkově poslabší ale ten závěr se mi moc líbil“
— Luigi1
Sophiina volba
„K přečtení Sophiiny volby je potřeba hodně času a trpělivosti a zvlášť pasáže, které se netýkají Sophiina příběhu, ale dost nezajímavého a pasivního vypravěče Stinga, jsou na můj vkus zbytečně podrobné a rozvleklé. Ale Sophiin příběh jde až na dřeň, autor čtenáře nešetří, otázka dobra a zla (a s tím související viny) je zde nahlížena ze všech možných úhlů pohledu a čtenář navíc dlouho tuší, že vše nevyhnutelně směřuje k Sophiině poslední volbě.“... celý text
— huhuhu
Minulý čtvrtek
„Také jsem si říkala, že je to hodně zjednodušené a přehnané, ale díky tomu konci to přesně sedí. :-) Pobavila jsem se. Dobrý nápad.“
— Brigina
Familiár
„Četlo se to hezky a hezky se to i poslouchalo (EN na Audible).
Bardugo píše dobře, ale nějak mi zkrátka nesedí způsob, kterým zpracovává romantické vztahy mezi postavami. To se mi potvrdilo i tady. Bez jiskry, bez chemie, která by byla uvěřitelná. Psychologický rozvoj postav byl skvělý, včetně jejich motivací, ale romantická zápletka? Uff.
Zajímavé zasazení příběhu do 15. století (?) ve Španělsku, na které jsem si musela nějakou dobu zvykat. Aspoň mě to drželo v pozoru.
Všeho všudy si myslím, že to není špatné čtení. Samotný příběh mě bavil, ale v celkovém obrázku to bylo takové nemastné neslané.“... celý text
— marichan
Avengers vs. X-Men. Část druhá
„První díl se mi líbil více ale jinak se i tento díl líbil jak kresba tak četba“
— Luigi1
Hluboko pod kůží
„Liz Nugent se ve svých knihách zaměřuje na (anti)hrdiny, trpící často poruchami osobnosti. Tentokrát je to Delia, hlavní postava knihy, sociopatka jako když vyšije. Navíc k jejímu bezcitnému, sobeckému chování, bez špetky emocí a empatie, přispěla výchova jejího otce. Proč Delii tak nepochopitelně upřednostňoval na úkor zbytku rodiny, se dovíme až na úplný konec knihy. Je to překvapivé a nečekané rozuzlení, které mě ani na chvíli nenapadlo. O to víc byl celý příběh napínavý. Po dlouhé době jsem četla knihu, na kterou jsem se neustále těšila a byla napnutá, jak se její děj nakonec vyvine.
Myslím, že se autorce skvěle podařilo proniknout do duše a myšlení sociopatické osoby, která neměla slitování s nikým a ničím, vyjma sama sebe...Bylo to temné a tragické, nicméně skvělé čtení, které mohu doporučit.“... celý text
— ddkk
Dospělost je mýtus
„Vlastně docela trefný nenásilný vhled do života introvertů, ale na druhou stranu jen opravdu letmý, bez hlubšího kontextu. Asi jsem měla jiná očekávání.“
— stoceska
Lovci hlav
„Super jednohubka od Nesba. S touto knihou se autor opětovně vrátil mezi mé nejoblíbenější autory. Musím říct, že jsem moc ráda, že jsem první přečetla knihu a až teprve potom jsem si pustila film, protože ve filmu nedokázali zpracovat ten mindfuck na konci.“... celý text
— katerina3633
Avengers vs. X-Men. Část první
„Tento příběh se mi líbil kresba pěkná i čtení taky ušlo“
— Luigi1
Amazing Spider-Man: Pavoučí ostrov. Část druhá
„Tento příběh je zbytečně prodlužovaný“
— Luigi1