Nejnovější komentáře
Připravena zemřít
„Trošku problém se začtením, ale dá se přečíst, ovšem moc překvapivého se očekávat nedá.“
— veverkaVv
Dům na kopci
„Abych řekl pravdu, tak nerozumím negativnímu hodnocení této knihy na těchto stránkách. 65%?? Ano, bylo to jiné....přece jenom se před 70ti lety psalo jinak, než dnes. Pojďme ale k věci. Dům na kopci je zaslouženě klasika žánru. Od začátku to má "divnou" atmosféru, která se společně s napětím, celým příběhem vleče a graduje až k nějaké "pokroucenosti", nevím jak jinak bych to nazval. Jak už tady někteří psali, jedná se o psychologický horor což je podle mě jedině dobře. Přidává do příběhu další vrstvu. Nejde jen o prokletý dům a jeho strašidla ale sledovat jak se hrdinům den za dnem mění psychika a dům jim pokrucuje mysl bylo stejně zajímavé a strašidelné jako samotná "zjevení" v domě. Výborně vystavěný příběh, dobře vykreslené postavy s hloubkou a přitom celý příběh i s doslovem zabírá jen nějakých 240 stran. U knihy jsem se ani chvíli nenudil, mělo to spád, zajímalo mě co se stane dále, ponurá a temná atmosféra, strašidelné a nepříjemné scény....má to všechno, co má horor mít.“... celý text
— klempy2
Neľutujem, že som milovala: Životopisný román o Jánovi Chalupkovi a Babette von Wieland
„Krásny a jemný životopisný príbeh.., ktorý ma držal v napätí. Dej pekne spádový, zbytočne nie je naťahovaný, ako to mám rada. Príjemné čítanie.“
— Bamika
„Ta Molly Grayová je extrémně naivní, slušná a naprosto bezelstná osůbka. Takový Forrest Gump v sukních. Její babička byla moudrá žena. Já jsem si nejdříve myslela, že je dokonce i nějak duševně nemocná, třeba schizofrenie by se hodila. Ale autorka se ráčila vydat jiným směrem. Chtěla jsem vidět, co z toho vyleze.“... celý text
— RMarkéta
Věčná Ambra
„Tuhle knížku jsem četla mockrát a asi jí budu znovu číst.Na dva dny je ze mně Věčná Ambra a já prožívám neskutečný příběh.“
— šlejfířka
Farao
„Ano je to stará knížka,ale bylo to jedno z mých prvních setkání z historií Egypta.
Početla jsem si a nedám na ní dopustit.“
— šlejfířka
Tajný život stromů
„Skvělá kniha! Neskutečné množství zajímavých informací o lese o stromech o přírodě. Doporučuji přečíst!“
— Marhulka14
S Nikou a Leom nikdy nie je nuda
„Toto sa neda - citam to so synovcom, ale to je tak nasilu pisane, ze to krici. Podla mna to preto skoncilo v skolach ako povinne citanie, lebo nikto normalny, by si to dobrovolne nekupil alebo to bolo napisane rovno pre skoly, neviem.... kazdopadne to decka skor odradi od citania, nez aby to v nich vzbudilo zaujem o citanie. A tolko zdrobnelin v texte , az ma porazalo....“... celý text
— carcassonna
Toskánsko na každý den
„Kdybych knihu neposlouchala jako audioknihu, patrně bych ji nedočetla. Byla nudná a 2 hvězdy proto, že to bylo o Itálii a proloženo recepty.“
— ropotamo
Křídla padlých andělů
„Podívejte se na tu úžasnou obálku !
Skvělá fantasy a moc doufám v pokračování.“
— evineckY
Tchyně a uzený...
„Příjemné a pohodové čtení. Fandila jsem Sylvě a přála si, aby se Hynek "probral".“
— esfinge
Zrada
„Ďalší prípad Harryho Hola. Aj keď je tam dosť zbraní a aj linky z 2.sv.vojny popretkávané s mileniom je to úplne super.
Kniha sa číta rýchlo a sama a čitateľ ju pustí z ruky až keď nedočítata poslednú kapitolu.
Za mňa 5*.“... celý text
— stanislava8555
Odkaz
„Aaaale tak na to, že šlo vlastně o úplně zbytečnou knihu, to nebylo špatné:) Autorka je fakticky machr, udržet kvalitu u celé série je těžké i u fantasy či sci-fy žánrů natož u čisté romantiky! Takže pokud se vám líbily předchozí díly, tak tenhle zvládnete taky. Erotika už je tam celkem zbytečná, protože sexuální napětí už čtenář vetšinou necítí, ale není jí tam moc. Chvílema je to hezky vtipné. Bohužel mi nesedl příběh Gerreta a Hanny, přitom jejich kniha byla určitě z těch lepších.
SPOILER: V tomto žánru jsem alergická na dětská témata (i proto se mi nelíbila kniha Tuckera a Sabriny), mám toho dost doma, nepotřebuji o tom číst ještě v mé guilty pleasure:) Navíc jako sorry, jaká je pravděpodobnost, že Sabrina na hormonální antikoncepci otěhotní při jednom neúplném zanoření na začátku sexu? A jako sorry, ale jak je možné že Hanna najednou omylem otěhotní? A kolik z vás, které máte těhotenství už za sebou, jste chodily v prvním trimestru každých 10 minut čůrat? A další sorry, ale co je to za dementní zápletku, kdy se údajně chytrá ženská rozhodne, že svýmu milovanýmu alfa samci nedokáže říct, že je v tom? A pak se na něj ještě urazí, když jí seřve, že mu to tajila! V tom autě jsem byla jednoznačně na straně Gerreta a on se jí ten kokos pak ještě omlouvá a ona se mu neomluví??? What the fucking fuck? :D
Ale jak jsem psala, jinak vpodstatě dobrý:)“... celý text
— hlupec
Kočovný biograf pana Saita
„Dvě knihy od Annette Bjergfeldt a rázem je má oblíbená autorka a už se nesmírně těším na cokoli dalšího od ní. Jak mě uchvátila Kodaňská píseň písní, tak Kočovný biograf pana Saita se jí okamžitě zařadil po bok. Jak já se do světa Fabioly, Lity a Oony zamilovala. To byla úplná lahoda číst. Připadalo mi, že kteroukoli denní dobu jsem se zakousla do příběhu, jako bych ochutnávala delikatesy z celého světa. Tahle knížka je pocta zvuku, pocta melodii i pocta filmu jako takovému. Tak jsem se do pocitů Oony vžila, že mi připadalo, že všechny ty krásné zvuky slyším a vnímám i já a koneckonců začala jsem víc naslouchat i v reálu.
Byla to skvělá jízda s příchutí magického realismu a já zase brečela i se usmívala a všichni mi tam tak přirostli k srdci, že jsem je těžko opouštěla.“... celý text
— bosorka
Baron Trenck: Až na hranici pekel
„No, opět jsem se přesvědčila, že historické romány nejsou pro mě. Fakta ano, ale coby román a ještě k tomu na pokračování, ne. Kolikrát autor nepřizpůsobí jazyk dané době, respektive používá soudobé výrazy a je to pak v háji. Třeba Kožík Na dolinách svítá - tam to na mě působilo jako ze života dané doby a mám na tu knihu pěkné vzpomínky.“... celý text
— Lili2
Já jsem hlad
„Jít takto "s kůží na trh" a odhalit své niterní pocity a problémy je velmi odvážný počin. Obzvlášť pro člověka nemocného. Měla jsem určitou představu, co je vlastně onemocnění mentální anorexie a díky knize jsem zjistila, že mé vědomosti byly velmi zkreslené, ne-li přímo milné. Proto stála za přečtení. Bohužel ale forma byla pro mě velmi zvláštní, nesedělo mi skákání v čase a bylo těžké najít pochopení pro některé chování autorky, protože každé téma (konkrétně hlavně vztahy, vazby) pro mé pochopení nebylo dostatečně rozvinuté. I když se necítím být s vypravěčkou této knihy "na stejné vlně" určitě neměním svůj názor, že paní Petra Dvořáková je špičková česká spisovatelka, jejíž psaný projev je fantastický.“... celý text
— MiraRunaway
Vango
„Audio mi četl Jan Vlasák. A šlo mu to výborně. Dobrodružný román jak fík. Napínavý od samého začátku, s atmosférou hraběte Monte Christo. Vango je nejprve obyčejný chlapec, kterému se dějí divné věci. Časem zjišťujeme, že zase tak obyčejný není. Ani jeho povaha, ani jeho původ. K tomu všechny technické vymoženosti té doby. Scény se vzducholodí mě bavily hodně. Taky parní vlaky a začátky automobilismu. Politika se neodehrává jen na pozadí, ale přímo vstupuje do děje. Vango se se vším musí poprat a přitom stále pátrá proč se mu to děje. Postavy jsou sympatické a jasně definované, kdo je zlý a kdo hodný. Celým dějem se také proplétá romantická linka. Prostě zde najdete úplně všechno, co od dobrodružného románu čekáte. Včetně dobrého konce.“... celý text
— mnohoknih
Canto ostinato: Listopad, prožitky blízké zimy
„Rozhodně výrazný román, který stojí za přečtení, ale přišlo mi, že po silném rozjezdu se příběh porozbíhal do příliš mnoha směrů a mezi příliš mnoho postav (mezi kterými se mi špatně orientovalo, kdo je vlastně kdo a v jakém je vztahu k ostatním) a nakonec tak nějak vyšuměl. Jako by měl autor původně rozepsaných několik románů, ze kterých nakonec poskládal tento.“... celý text
— DiskretniBarman
Záhada v Pluckley
„Ze série Na stopě hrůzy jsem přečetl díl, ve kterém se píše, že se ve vesnici Pluckley objevuje dvanáct strašidel jako například oběšený kantor, kouřící cikánka nebo rudá dáma. Pojmenováno je ovšem pouze jedenáct. Poslední strašidlo dosud nikdo nepojmenoval. Jen se ví, že je to žena. Chtěl bych toto tvrzení opravit. To poslední strašidlo se jmenuje Pávice a vyznačuje se tím, že se ráda fotí.
Bylo to takové průměrné.“... celý text
— Česneksmedem
Strážník z Nového Světa
„Tajemné zážitky z Nového Světa, ten je zvláštní sám o sobě a rozumím strážníkovi Petrovi, byť vystudoval architekturu, že raději pochůzkaří v tomto koutu Prahy, pro mne milá kniha, určitě si ještě nějakou od pana Skřipského přečtu, zatím mne všechny bavily.“... celý text
— Ív688
Zabiják 4 a 5
„Parádní finále, které s filmovým zpracováním nemá absolutně nic společného.“
— Disease
Zabiják 2 (druhá část) a 3
„Stejně dobré jako první díl, trochu více akce.“
— Disease
Bílá vydra v záloze
„Takový překlenovací díl, kde jde hlavně o představení nových postav a na příběh se poněkud pozapomnělo. A těch rekapitulací a líčení přírody tu bylo také nějak příliš.“... celý text
— Disease
Den obrů
„Zajímavá kombinace severské mytologie s výdobytky moderní technologie. Překvapivě zábavné, originální a rychle ubíhající. Zároveň značně retro, kdy ideálem krásy byl větrem ošlehaný čtyřicátník a ženám se místo přemlouvání dávala rána na bradu. Jako příjemná oddechovka na pár hodin četby Den obrů funguje na výbornou.“... celý text
— StrYke
Dokonalý hrob
„Za me malinkato drhlo rozuzleni, ale celek furt na 5*.“
— veronika9761
Láska za časů cholery
„Fakt jsem se snažila, ale v polovině to vzdávám. A to dělám opravdu zřídka. Asi moje chyba, ale čtením této knihy už se nebudu dál trápit. Autor dokáže uměleckým způsobem na třech stech stranách vyjádřit to, na co by jiným stačilo deset.“... celý text
— evask
Všude samí lháři
„Do knihy jsem se rychle začetla a byla napínavá, ale postupně od půlky mě přestávala bavit a děj mi přišel příliš zdlouhavý a někdy i nezáživný. První knihy spisovatelky jsem měla ráda, ale přijde mi, že knihy začínají být slabší.“... celý text
— Hope80
Ty chladné oči
„Hvězdu dolů dávám, protože se mi jiné autorčiny knihy, které jsem četla, zdály přece jen trochu líp napsané
O téhle knize, přesněji o hlavní hrdince budu dlouho přemýšlet. Neonila se snažila přežít, někdy skoro za každou cenu. V dané době a na daných místech je to pochopitelné a netroufám si soudit.
Jenže pak byly situace, kdy se snažila „mít se dobře". To je v pořádku, ovšem ona to dělala taky skoro za každou cenu. Provedla víc, nepěkného, než musela. Možná to byl důsledek toho, co prožila. Celý život jí provázel strach. Ovšem už na začátku se jevila nejen jako silná a tvrdá žena, ale už i jako žena chladná a vypočítavá. A přitom kdo ví, jaká by byla v jiných podmínkách.
Příběh byl zajímavý, možná se zdá skoro až neuvěřitelné, že to vše prožila jedna osoba, ale že se něco z toho stalo různým lidem je asi pravda.
Za zmínku stojí i příběh Emila. To, o čem se v historii málo mluvilo. Pohnuté osudy lidí, kteří se přihlásili v oblastech s národnostně smíšeným obyvatelstvem k německé národnosti. To vůbec nemuselo znamenat, že jsou nacisté a fandí Hitlerovi. A jaké měli alternativy? Jistě, „člověk má vždycky na vybranou“, ale někdy je otázka z čeho. No, je štěstí, když před nás život takové volby nedává.“... celý text
— gladya
Vražda v Berouně
„"Vražda myšlenek je horší než vražda jiná."
Jan Neruda
Filmy, knihy či hudba dávají postavám a jejich příběhům nesmrtelnost. Proto vznikla tato tištěná publikace, kterou můžete otevřít za 10, 20 možná 30 let a znovu pojedete na koncert vlakem nebo budete součástí jednoho z největších hudebních festivalů ve střední Evropě.
Kniha v sobě ukrývá autobiografii kapely Murder Inc., jež po desetiletém tažení ukončila svou činnost.
Příběh začíná v roce 2013 v Berouně...
Kdybych měla kapelu, přála bych si právě takovou brožurku, almanach, jako má tato dnes už "mrtvá" kapela. Jakub do této útlé knihy zaznamenal od prvního setkání členů kapely, přes první cestu do zahraničí až po její "skon". Vyhledala jsem si na YouTube a na Bandzone tvorbu a není to zrovna můj šálek čaje, ale to dnes už ani Prodigy. Kdysi mi zdobil pokojík plakát Keitha Flinta se zelenými vlasy.
Líbí se mi, že autor do toho spolu s frontmanem dali srdce, aby tady zůstal vskutku věrohodný odkaz. Oslovili i fanoušky, známé osobnosti, kteří vzpomínají na dobu působení kapely. Knihu doplňují i obrázky, fotografie, plakáty a archiv všech koncertů. A že jich teda bylo.
Za mě nejlepší je obrázek z alba, kde se nachází starej Bruno, který mě dodnes děsí. A že jsem narazila sem tam na ostřejší slova? Tady mi to prostě sedlo a patří to ke stylu, který kapela hrála a k fanouškům také.
V knize byla jedna velmi hluboká myšlenka, citát.
"Kdo se nepoučí z minulosti, je odsouzen ji opakovat."“... celý text
— JanaŠamšová
Andělé smrti
„První případ inspektorky Lotie Parkerové odehrávájící s temnou minulostí starého kláštera. Kniha byla čtivá, kratke kapitoly mě taky vyhovovaly, ale občas mě to přišlo nesmyslné, pritazene za vlasy. Hodně postav, ve kterých jsem se ztrácela. Ani žádná postava mě nenadchla. Největší sympatický mi byl Lotiin pracovní parťák Mark Boyd.“... celý text
— JaneSnapeová