Nejnovější komentáře
Až uvidíš moře
„Nejprve se mi do tohoto tématu nechtělo pouštět, ale nakonec jsem ráda, že jsem knížku přečetla. Velmi poutavý příběh, zajímavé prostředí. Možná jsem někdy něco zaslechla o válce v Řecku a o řeckých obyvatelích v ČSR. Tento příběh mi vše přiblížil. Silné, čtivé. Doporučuji.“... celý text
— petulad
Krámek s fantazií
„Pěkně zpracované téma lidského zármutku nad ztrátou čehokoli. Protože nejen pro lidi se truchlí. Jsou to sny, naděje či domácí mazlíčci. Autorce se povedlo ukázat lidská nedorozumění a slabé chvíle. Kdy jedna strana nerozumí druhé, a proto se nedohodnou a poté spolu přestanou mluvit. Nejedná se o složitý příběh. Ale je pěkně a jasně zpracovaný.“... celý text
— Sybelle
Tomíkova Africká Jízda
„Tomíka mám ráda. Knížka se čte dobře, zajímavé informace i vtipné hlášky a spousta krásných fotek. Doporučuji navštívit přednášku a kouknout se na film z Afriky. Nejlepší hláška: Janču balí kurýr z DPD, s tím by štěstí nenašla, pořád je někde na cestách :D“... celý text
— Sarka1987
Soumrak mužů
„No, byl jsem hodně zvědavý :)
Musím říct že výsledek nebyl vůbec špatný.
Osobně jsem měl problém, že se mi trochu prolínaly hlavní postavy. I normálně mám problém si pamatovat jména, ale když byly skoro všechny ženy a ještě měly podobné příběhy, tak mi vždy trvalo pár odstavců, než jsem se zorientoval kde to vlastně zrovna jsem.
Ale chápu tento typ psaní, jelikož šlo o snahu rozšířit pohled na epidemii z různých stran.
V některých místech, mi přišlo, že to bylo zbytečně přitažené za vlasy ( onemocněl někdo, kdo dlouhou dobu s nikým nepřišel do styku ) což nebylo za potřebí, šlo to napsat i jinak a ten mor byl extra děsivý i tak.
Trochu jsem čekal větší chaos, nepokoje, anarchii.
Jinak ale byly některé aspekty života bez 90% mužů dobře popsány, to mě bavilo.
Po přečtení jsem se přistihl, že uvažuju co a jak bych asi v této situaci dělal já...takže ve mě kniha rozhodně něco zanechala.
Pro fanoušky post-apokalyptické literatury je to rozhodně TOP.“... celý text
— Predator3313
Severka
„Silná, naléhavá kniha, ale úplně mi nevyhovoval formát, kterým je to psané.“
— Lienilda
Vykoupená láska
„Francine Riversová sa inšpirovala biblickým príbehom o prorokovi Ozeášovi. Ten dostal príkaz od Boha, aby sa oženil s prostitútkou a ukázal tak na neveru vyvoleného národa. V knižnom spracovaní tak máme nábožného farmára Michaela, ktorý sa ožení z prostitútkou. Číta sa to pomerne rýchlo, nie je to nudné. Veľa dejových zvratov a romantická zápletka sú jednoznačným plusom.“... celý text
— Talita1
Výtvarka
„Tenhle druh knížek mě hodně baví. A tahle se povedla.“
— Bája89
Zvrácené království
„Dočítané všetky 3 knihy,.. mesiac s tým bojujem. A to keď ma kniha baví, zhltne ju raz dva.
K obsahu, ak by som si odmyslela ten sex, bola by to zaujímavá zápletka. Avšak ako autorka pracuje s psychológiou postáv tiež sa nestotoznujem. Hlavných postáv hlavne, pretože Aiden a Elsa ma v 3 knihe nudili. Za to na pozadí boli zaujímavé Kim alebo Cole. Jediné čo v knihe ušlo je to pomalé (zamotane) rozplietanie tajomstva.
Sama som prešla dlhodobým vzťahom s narcisom, neviem z čoho čerpala ale aby som sa na konci tešila z toho že mladé dievča, ktoré je psychicky labilne skonci s manipulátorom v toxickom vztahu a je rada, lebo ho tak ľúbi a on ju... príšerný happy end. Je mi z toho smutno.
Nech napíše pokračovanie za 10-15r. či budú šťastní, keď ju bude udržiavať v dokonalej bubline, obmedzovať a vydierať. Žiadny človek sa s tým nedokáže vnútorne vyrovnať kedy ním niekto dlhodobo manipuluje.
Je to síce len môj názor ale ja som stará koza čo si niečo zažila, no pre mladé baby takáto kniha fakt ako potvrdenie, že pokiaľ vás miluje, máte všetko čo potrebujete a môžete si zo seba urobiť handu...“... celý text
— ardeas
Není přání jako přání
„Jednoduchá oddechovka. Což je přesně to, o co se autorka snažila a co čtenář čeká.“
— ppheat
Podzemí Obřího dolu
„Hezká brožura o hornictví a geologii v oblasti Obřího dolu v Krkonoších. Oproti pozdější fotopublikaci Důl Kovárna v obrazech (2021) je zde uvedeno mnohem více informací o historii dobývání rud v těchto místech. První zmínky o těžbě pochází z 16. století – písemně je tu doloženo sedm dolů a pět kutišť. Zajímavé je zde zamyšlení, co mohlo být ve středověku považováno za důl a jaká byla rychlost ražby před použitím střelného prachu. Kilometrových délek dosahovaly pouze ty doly, ve kterých se těžilo několik generací (např. v Kutné Hoře). V 18. a 19. století se zde těžily arzénové a měděné rudy především v dolech Kovárna a Gustav. Z této doby mě tu zaujal popis způsobu dobývání systémem šířin, a odvodňování důlních děl. Je zde uveden i přepis zápisků z prvního speleologického výzkumu Kovárny z roku 1988.
Poslední záchvěv hornictví zde proběhl v 50. letech 20. století, kdy se centrálně a bezmyšlenkovitě prováděl geologický průzkum po celé zemi. V Obřím dole se tak začal těžit wolfram, těžba se ale ukázala jako nevýnosná a způsobila především ekologické škody.
Text doplňují přehledné plánky dolu a spousta fotografií z doby ještě před zpřístupněním Kovárny.“... celý text
— David81
Božští rivalové
„Goodreads Choice Award - Vítěz za oblíbenou fantasy a sci-fi pro mladé dospělé (2023)
Překrásná obálka a nádherná ořízka už sama o sobě láká k přečtení. Tohle prostě chcete mít doma. Jedná se o začátek série ZAČAROVANÉ DOPISY. V zahraničí vyšly dva díly, tak snad se i my brzo dočkáme.
Měla jsem chuť přečíst si něco odpočinkového, něco pohádkového, ale nechtěla jsem fantasy, u které budu muset až příliš přemýšlet nebo ve které bude hodně bojů a erotiky.
BOŽŠTÍ RIVALOVÉ byla výborná volba. Příběh se četl velmi lehce, stránky utíkaly a ani mi nevadilo, že toho fantastična tam zas až tak moc není. Jedná se sice o YA, ale rozhodně to není čtení jen pro děti nebo pro mladší čtenáře. Naopak si myslím, že by se tohle mohlo líbit všem, kteří si chtějí na chvilku odskočit do jiného světa.
Romana a Iris nám autorka, hned na začátku knihy představí jako velké „rivaly „ v práci. Oba jsou novináři, kteří se snaží o ten nejlepší post v práci. Oba jsou ctižádostivý a o místo neskutečně stojí.
Ale pak se stane něco, co Iris přesvědčí, že je život krátký a, že to zkusí trochu jinak…
Celkově to byl moc pěkný příběh, který má nápad a úžasnou atmosféru. Otevřený konec si velmi rychle žádá pokračování. Děkuji za možnost utéct z reality.“... celý text
— nada3314
Tajemná Řásnovka
„po letech jsem se vrátil ke klasice z mládí :)“
— Merlin_CZ
Tajemství červa
„Já jsem navýsost spokojen. Za mě je to částečné splacení dluhu vůči českému publiku, které se veze na Lovecraftovské weird vlně, kterou Bloch obohatil o Egypt. A protože se jedná o výběr textů na toto téma, není překvapením, že je to místy trochu na jedno kopyto...
To ovšem implicitně znamená, že se tu najdou skutečné perly jako "Chrám Černého faraona", "Černokněžníkův drahokam" nebo "Nepopsatelné zásnuby."“... celý text
— kralika
Adam Dolník: Svět elitního vyjednavače
„Adam Dolník – svět elitního vyjednavače
Moje první kniha od Martina Moravce, prostě jsem i já chtěla vědět, co na nich všichni mají… a po dočtení jsem si hned objednala další kousek – Marek Dvořák - Mezi nebem a pacientem. Takže asi tak
Autor si vždy vybere zajímavé povolání, které nám do sebemenšího detailu představí. V této novince, která se teprve pár dnů ohřívá na vysluní nás čeká Adam – elitní vyjednávač. Nečekala jsem, že mě to bude až tak moc bavit, musela jsem si knihu dávkovat jinak bych ji měla přečtenou ani ne za den. Rozhovory jsou vedeny úžasně zajímavou formou, autor dokáže udržet čtenářovu pozornost. A abych všechnu chválu nedávala jen autorovi, tak musím uznat, že i Adam Dolník, je úžasný vypravěč a velký sympaťák.
Je tu skvěle popsáno povolání elitního vyjednávače, vše od začátku až do konce. Mohlo by se zdát, že je to povolání jako každé jiné, ale z rozhovorů jsem vytušila, že tohle bude spíš poslání než business. Na opravdu nemá kdokoliv, proto těch špičkových vyjednávačů na světě není tolik. Chce to mít v sobě víc faktorů, které jen tak někdo nemá. Nestačí jen empatie a výcvik, je tomu potřeba daleko víc. A podle mě se tohle člověk nenaučí – musí se s tím narodit.
Děkuji za velkolepý zážitek. Doporučuji teď před Vánoci to bude úžasný dárek.“... celý text
— nada3314
Duna
„Knihu jsem četl těsně před promítáním filmu Duna: Část Druhá, abych viděl jak se liší od originálu.
První kniha byla dosti náročná - věčné přeskakování mezi slovníkem a samotným dějem, ale vyplatilo se to! Již v polovině první knihy se to četlo plynule a děj byl chytlavý, skoro jsem nemohl knihu pustit z rukou!
A o druhé knize nemluvě! ta se četla skvěle. Děj - opět - chytlavý a četl se velmi plynule. Děj byl také dosti napínavý.
I když budu chápat, když tuhle knihu nebude mít pár lidí moc v oblibě. Kolikrát se které-si části dosti protahovali - což mně osobně nevadí - a děj se moc neposunoval.
Za mě 5/5 hvězdiček! Sci-fi moc nečtu, ale tahle kniha se mi velmi líbila. :)“... celý text
— Frantralala
Shuggie Bain
„Autobiografický terapeutický román o těžkém dětství s matkou samoživitelkou, která je těžkou alkoholičkou. Mě v knize chyběl větší přesah, nějaká další rovina, která by příběh zasadila do širšího rámce. Čekal jsem širší portrét doby a ne pouze rodinou tragédii.“... celý text
— Ozzy86
Ocelová princezna
„S druhým dielom som bojovala. Obmedzená a neskutočne opakujúca sa slovná zásoba.
V príbehu mi chýba hĺbka a skutočný dej je zasypany nepodstatným sexom, ktorý je ako zo šablóny. Všetky tie vzdychy a vzletné opisy... ach Aiden, úžasný,.. s neustálou erekciou a mladá žaba, čo je z neho v jednom kuse vlhká.
Bud je chyba na mojej strane, alebo niekde inde, pretože s hodnotením 83%? Mám rada červenú knihovnu ale toto... to si radšej pustím porno. Samotný podstatný dej by bola vkusná krátka novela a nie trojzväzkové dielo.“... celý text
— ardeas
Tomu říkám překvapení
„Povídková kniha, která obsahuje ,jak lepší ,tak i horší povídky. Nejvíce se mi líbila povídka od Petry Dvořákové - Díky pane doktore, Anny Musilové - Novoroční předsevzetí, Davida Urbana - Žárlivost a od Lucie Huškové - Domov naděje.“... celý text
— jiri77
Nezapomenutelná cesta
„Už z popisu obsahu má čtenář poměrně jasnou představu, o co v knize půjde.
Potkají se, on ji zprvu nemusí, potom zjistí jaká je a zamiluje se. A ona mu pak řekne, že je nemocná a umře.
Děj se šinul po jasné lince a byl hodně předvídatelný.
Vadil mi rozsah stran. Kniha měla mít minimálně o 200 stran víc, aby čtenáře vtáhla, aby příběh čtenář procítil, aby si zamiloval všechny postavy. 186 stran je málo. Nezapůsobilo to na mě tak jak by asi mělo
Tou předvídatelností a tím, že jsem věděla, jak to celé dopadne, tak jsem to nedokázala procítit, na konci jsem neuronila ani slzičku, což se mi u jiných autorových knih stává. Škoda, že tam nebyla nějaká zápletka, nějaká alespoň miniaturní naděje na zázrak, možná by to tomu dodalo tu štávu.
Co bych naopak vyzdvihla je, že knížka byla plná drobných ponaučení. Jak by se lidé k sobě navzájem měli chovat. Jamie byla vzorem dokonalého člověka, takovým, jakým bychom měli být všichni - laskavým, neschopným zloby, se srdcem na dlani a ochotou všemu a všem pomoci.
Na film, který je tady hodně zmiňovaný se možná podívám.“... celý text
— Holly.W
Polnočná banda
„Naprosto skvělá kniha, často jsem měla mokré oči od slz. Rozhodně patří k autorovým TOP :)“
— Magdaléna254
Tichá noc Hercula Poirota
„Sophie Hannah píše tak, že uvěříte, že královna detektivek žije. Příběh má spád a pro mě i zajímavé rozuzlení.“
— yonda
Kosmokluk
„Zatím nejslabší co jsme se synem od D.W. četli.“
— Magdaléna254
Brisingr
„Na třetí díl jsem se vrhla ihned po dočtení předchozího dílu. Nicméně nevím, jestli je to tím, že jsem si nedala mezi knihami žádnou pauzu, nebo byla kniha pomalejší, ale straaašně dlouho mi trvalo se začíst a přelouskat první polovinu knihy. Moc se mi do čtení nechtělo a ani jsem necítila vnitřní napětí jako u předchozích dílů, které by mě nutilo dál ke čtení. Tak nějak jsem stagnovala.
Což se změnilo až při posledních asi 250 stránkách, kdy jsem najednou najela na vlnu napětí a děj se posouval a začal mě děsně bavit a dokázala jsem se konečně začíst a knihu jsem si opět užívala!
A ten konec knihy, jakože WTF. Dočetla jsem to v noci, o půl jedné, a nemohla jsem z toho usnout a neustále jsem nad tím přemítala. Teď mě svrbí ruce, abych místo práce nakoukla do čtvrtého, posledního, dílu :D“... celý text
— majc
Dámský klub půlnočního plavání
„Nic náročného a dobře se četlo. Z vesničky na západě Irska na mě dýchla pohodová atmosféra. Nejvíc mě bavily popisy moře, přírody, vesnice, úplně jsem si to místo dokázala představit. A večerní plavání v moři jsem hrdinkám záviděla. Škoda toho konce, trochu to celé sklouzlo do červené knihovny.“... celý text
— Tída
Syn pluku
„Ruku na srdce, od sovětské knihy o válce pro mládež, vydané poprvé v roce 1944, lze jen těžko očekávat něco jiného než epické hrdinství a patriotickou propagandu. Jako "husákovo dítě" jsem také kult rudoarmějců a oslav sovětského vítězství nad fašismem zažil, takže si dovedu představit, že kdybych to četl tehdy, jako školák, tak bych ten válečný patos vnímal jinak než nyní. Dnešnímu mladému čtenáři to nemá moc co nabídnout. A jako dospělý čtenář si spíše užiju fakt, že jsem četl vydání z roku 1959, které bylo zřejmě to poslední české, kde se ještě naplno vychvaloval Stalin, protože nahlédnutí do digitální knihovny mi potvrdilo, že v pozdějších vydáních už byly všechny (v některých místech až mystické) zmínky o Stalinovi z textu odstraněny. I to staví knihu do trochu jiného světla, jako dokumentu doby, ideologie i toho, že ani sovětská kniha neuteče cenzuře.“... celý text
— Inutihar
Jeden za druhým
„Po několika nepříliš povedených knihách jsem si zase spravil chuť! Tahle série je prostě sázka na jistotu. Další řezničina, na kterou jsem u Cartera zvyklý, která ale nebyla vůbec prvoplánová. Spíš se jedná o bolestné svědectví toho, jaké dokážou být lidi ovce. JEDEN ZA DRUHÝM posléze dostali to, co si zasloužili. Po odhalení pointy jsem se cítil rozbitý jako porcelánový hrnek. . .“... celý text
— Sammy.Boy
Zavři očka svý
„Těžké téma domácí násilí. Probíhá beze svědků. Je zde citová blízkost, záchrana rodiny, ohledy na děti a pak velký strach.
Navenek krásný pár, úspěšná architektka Jullien a policista Gordon se dvěma dětmi. Když jí bylo před svatbou řečeno, "Neber si ho! " , nevěřila, láska je slepá.
První facka, pak další a další, ale pořád má naději, že je to naposledy, přece nic tak hrozného neprovedla. Probouzí se v ní stracdh , hlavně o děti. Po devíti letech manželství se rozhodne s dětmi utéct. Začíná boj o přežití, protože má velmi silného protivníka.
Pomoc , kromě rodičů a přátel našla i u úplně cizích lidí. Škoda, že autorka více nerozebrala Paula, Kozu, kteří, ač měli sami své problémy, nebáli se pomoci.
Zvítězí u soudu pravda?“... celý text
— Han-nah
Krušnohorské osudy
„Kniha mě velmi zaujala svým pečlivým zpracováním a hlavně spoustou historických pohlednic a fotografií. Přímo láká k turistické návštěvě tohoto pohoří a prohlídce mnoha míst, která si v minulosti prošla nepříliš příznivým osudem. Za mě je fajn, že Krušné hory nejsou příliš zalidněné, protože pak si zájemci jejich návštěvu opravdu užijí.“... celý text
— Iki1
Na mušce je Eisenhower - Úkladné vraždy významných vojenských a politických osobností II. sv. války
„Tak tohle je kniha opravdu nabitá informacemi, a to i o méně známých operacích. Uveďme si alespoň „Skok do dálky“ nebo „Mickey Mouse“. Velice zajímavé je pojednání o Rakušanu Otto Skorzenym, který je citován a uváděn ve velké části knihy. Z dalších zajímavostí prozradím, že během Hitlerovy politické kariéry od roku 1921 bylo v Německu provedeno 376 politických vražd. Docela pecka!“... celý text
— Česneksmedem
Příběhy pro potěchu duše
„Láska je jediný poklad, který se násobí sdílením. Je to jediný dar, který se zvětšuje, čím víc se rozdává. Je to jediný podnik, ve kterém čím více se utratí, tím více se vydělá.
Tato knížka mi připomíná krabici pralinek. Moc se těšíte, až je konečně ochutnáte. Berete postupně jednu po druhé, snažíte se je šetřit. A když už si jednu vezmete, převalujete ji dlouho v ústech a na její lahodnou chuť myslíte ještě i poté, co máte dávno snědeno. Opravdu skvělé počtení, které můžu všem jen doporučit. Každý si v knížce najde určitě to své, co jej osloví.“... celý text
— Kokoska92