Nejnovější komentáře

Osudné svědectví

„Další povedený díl ze série s Erikou, které jsem stále nepřišla na chuť, ale to mi nebrání užít si knížku a příběh jako celek.. je to čtivé, stránky ubíhají a já si čtení moc užila.. vraha jsem neodhalila a to mám ráda, když jsem pak překvapená!“... celý text
— Iva B.

Jen tak se neztratím

„Tohle byla moc fajn záležitost pro děti. Na začátku knihy čtenáře přivítají děti z městečka. Každé z dětí poté potřebuje něco udělat - poslat balík, nechat se vyfotit, nechat si ostříhat vlasy, pomoct s nemocnou želvou, sehnat knížky na čtení, najít ztracené kolo atd. Děti - čtenáři se mohou pokusit hádat z výběru čtyř míst, kam by bylo dobré zajít. Poslat balík např. na poštu. Poté je na další stránce, jak to na takové poště vypadá, co se tam vše dá dělat a na další stránce jsou uvedeny nějaké zajímavosti o historii poštovního doručování, různé druhy poštovních schránek v různých zemích, o první poštovní známce nebo cesta poštovní zásilky. A to stejné je potom v případě fotoateliéru, muzea, kadeřnictví, zvěrolékaře, knihovny, policie, hvězdárně. S dcerou jsme se dozvěděly plno zajímavých informací a doufáme, že někdy třeba bude i nějaké pokračování např. se záchranáři a nemocnicí či doktorem.“... celý text
— Varjohukka

Psi nebaletí

„Moc milý příběh je přečtený za chvíli, ale nese pěknou myšlenku. Knihu doplňují líbivé ilustrace a působí jako kdyby byly namalované pastelkami. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí dodat odvahu, aby si splnili své sny. Jen vy sami to můžete udělat.“... celý text
— lulucinax

Inferno

„Tak to bylo trochu slabší“
— Luigi1

Svítá nový den

„Zajímavé čtení i kresba se povedla“
— Luigi1

Tajemství pralesa

„Tajemství pralesa je méně známá kniha, ale podle mého soudu je to moc pěkné čtení. Tento dobrodružný příběh umocňuje krásné vybarvení přírody okolo toku řeky Amazonky. Autor znovu dokazuje že v tomto druhu knih patří do světové špičky. Verneovky jsem miloval už jako chlapec dokázali mě přenést do jiného světa o kterém jsem pak snil.“... celý text
— rafan65

Nezastavitelný Juggernaut

„Tak jsem si dobře počet kresba byla taky dobrá“
— Luigi1

Jen o den víc

„Začátek nic moc ale pak to šlo“
— Luigi1

Bellanteriové

„Bellanteriové jsou speciální vojenskou jednotkou, která má pro krále plnit zvláštní úkoly. Zní vám to povědomě? Pokud jste četli Hraničářova učně, tak tato kniha je odpovědí na to, jak by to vypadalo, kdyby si Halt nevzal do učení Willa, ale třeba Jenny. Nejprve bych ráda vyzdvihla věci, které se mi líbily: POPIS PROSTŘEDÍ - Autorka opravdu hezky a bez zbytečné omáčky dokázala popsat lokace, ve kterých jsme se pohybovali. Tudíž mi nijak nevadilo, že ke knize nebyla mapa. POČET POSTAV - Vedle hlavních postav se v příběhu objevuje mnoho vedlejších postav. I přesto, že s nimi nestrávíme tolik času, tak jsou své a zapamatovatelné. ČTIVOST - Tím, že jsou kapitoly poměrně krátké, tak čtenář nemá šanci knihu odložit. ZMĚNA VYPRAVĚČE - Ke svižnému tempu napomáhá i to, že autorka střídá úhel pohledu. Je opravdu zajímavé vnímat jednu situaci 3x jinak. MYŠLENKA DRUHÉ ŠANCE - Tento motiv prostupuje celou knihou a zejména na konci knihy čtenáře rozcítí. Během čtení jsem narazila i na několik minusů, které mi zážitek ze čtení kazilo: CHOVÁNÍ POSTAV - Jejich jednání (tady občas logika dost pokulhávala), myšlenkové pochody a reakce začnou čtenáře brzy unavovat. Zejména Arwin a Lik se chovají jako dvě přecitlivělé kvočny. ZÁPLETKA - Ve výsledku si nejsem jistá, co přesně bylo tím hlavním tahounem, co mělo čtenáři vyrazit dech. Tím jak mezi akčními scénami bylo mnoho nezajímavé vaty, tak si nejsem jistá, co mělo být tím WOW okamžikem, který čtenáři vyrazí dech. Vše bylo moc předvídatelné. NEKONEČNÉ TRÉNOVÁNÍ - Toto je něco, co mi prvních pár kapitol nevadilo. Dává smysl, že dívka musí projít tréninkem. Ale to, jak je stráááášně talentovaná a vše jí záhy jde je hrozným klišé. Kdyby tento aspekt byl mnohem více zpracován jako v Hraničáři, tak by to příběhu prospělo. ZPRACOVÁNÍ KNIHY - Knize by slušel malinko jiný formát. Tím, že má poměrně velký počet stran, tak se o nějakém čtenářském komfortu bavit nemůžeme. Shrnuto, podtrženo... Vzhledem k tomu, že se jedná o prvotinu, tak to nebylo špatné. Máme zde zajímavé postavy, vtipné hlášky, detailní popisy, myšlenky a emoce, hezkou ideu druhé šance... ALE... kniha je jedno velké něco, kterému prostě NĚCO CHYBÍ. Pokud v budoucnu vyjde pokračování, tak doufám, že to už nebude taková telenovela, ale příběh dostojí svému názvu a dojde na nějaké zajímavé úkoly pro Bellanterie...“... celý text
— cestina_s_linus

To kvůli mně ... se máma zlobí

„Rovina dětských hrdinů je skvěle napsaná a vystavěná. O to víc je mi líto, že postava otce a její příběh je odfláknutý a není uvěřitelný. Není reálné, aby odešel od rodiny tímto způsobem, když jede na půl roku pracovat do zahraničí. Není uvěřitelné, že by o tom dvanácitletý kluk nic netušil. (Určitě by i byl schopný najít nějaký způsob, jak tátu kontaktovat, ale v tom, jak je situace doma vystavěna není nijak divné, že to neudělá.) Náhlé propuknutí psychické nemoci u matky mi tak nevadí, dřívějších náznaků si Hynek nemusel ve své situaci opečovávaného dospívajícího kluka, všimnout.“... celý text
— tez80

Pád do tmy

„Wow, mám další oblíbence(Nate a Madison jsou mi sympatičtí).A Brody taky :-D Rozjezd knihy trochu pomalejší, ale od půlky už jsem se nemohla odtrhnout, bylo tam plno zvratů a konec pro mě překvapivý, myslela jsem si, že je vše úplně jinak. No,pár malých nesmyslů by se tam našlo, ale to je skoro v každé knize. Jdu si koupit další díl, ten si nemůžu nechat ujít :-)Už se těším na pokračování :-)“... celý text
— JitkaHambi

Šest vran

„Já si nemůžu pomoct, ale mě to nebavilo... Četla jsem Grišu a viděla i seriál a do knihy jsem šla s tím, že to mělo větší chválu než Griša. To jsem ale netušila, že kniha je právě o té partě zlodějíčků, co mi v seriálu děsně vadila. Neznám otravnější a arogantnější postavu než je Kaz. Celou knihu jsem bojovala s averzí vůči němu a jediný důvod proč jsem knihu dočetla byla Nina s Mathiasem.“... celý text
— slamenka

Cesty knížecí

„Cesty knížecí jsou psány dost nezvyklým stylem který mně moc nesedl, ale protože knih z období Velké Moravy moc není tak jsem dočetl až do konce. Je dost znát že byla kniha napsaná už v roce 1960, takže autor mohl pracovat jenom s informacemi v těch dobách známých, něco i pominul, například v příběhu samozřejmě vystupuje Metoděj, ale o jeho bratru Konstantinovi tu snad nebyla ani jedna zmínka, a něco si přimyslel, a to velkou bitvu s Franky kde na každé straně bylo kolem 70 000. válečníků a při níž se Svatopluk zmocnil samotného Franckého krále Ludvíka II Němce a jeho syna Karlomana, už ten počet vojáků je na tu dobu hodně nadsazený. Další už trochu vyvrácenou tezí je zánik Velké Moravy kvůli nájezdům Maďarů, samozřejmě na ní nějaký vliv měla, ale byl to jenom jeden z faktorů, další byl například i ekologický, podle vykopávek v té době postihla Moravu velká povodeň, v důsledku velkého odlesňování v povodí Moravy. Málo se též ví že mezi rokem 906 kdy údajně Mojmírovská dynastie vymřela a rokem 1029. se o dění v té oblasti moc neví, ale je zřejmé že ve zmenšené formě nějaký státní útvar pokračoval, dnešní jižní Morava, západní část Slovenska a severní část Dolních Rakous, zůstal nezávislý jak na Maďarech a Francích, tak na Přemyslovských Čechách, které ovládalo území až od Olomouce na sever, právě až v roce 1029. zbytek Moravy obsadil Břetislav I.“... celý text
— nero 13

Smrt a křeslo

„V textu to rachotilo – tak nepatřičně – jako byste tam vůbec neměli být – „Nepatříš sem!“ - hned na prvních stránkách se ozývá kovově duté „Na-shle-da-nou!“, až to studí, stejně, jako podzimní krajina /přitom tak krásně poeticky popsaná, takže si okamžitě všimneš toho protikladu …“Tma průhledná lampami obemykajícími parčík leží líně nebo se napichuje na stromy, zakrývajíc flekatý, proděravělý koberec uschlého trávníku. Zrzavá kočka jako pomeranč se choulí …“/. V krátkém, hodně melancholicky laděném a v podstatě intimním příběhu jsem okamžitě poznala nezaměnitelný (originální a pro mě zajímavý) autorův jazykový styl, jako v nedávno čtené Ženě sedmi klíčů, tady ovšem pro mě podobnost končí. Žena sedmi klíčů mě totiž svým příběhem (tedy nejenom stylem, ale i postavami a dějem) chytla v podstatě od prvních řádků – zajímavý příběh posazený do zajímavých kulis, to se ale u Smrti a křesla neopakovalo – po prvních asi 50ti stránkách (a to je dost, když jich má příběh celkem jen cca 150) stále nezajímavý hrdina a vlastně tak i děj. Téma smrti a lidských emocí je téma hodně náročné, a objektivně hodnoceno, musím uznat, že se Ludvův styl k němu dost dobře hodí, a vlastně mu sedí – vyzdvihnout bych měla asi nejvíc to, jak do až nejjemnějších nebo nejintimnějších nuancí zachycuje emoce – v jeho podání to pak vytváří takovou klidnou, líně se povalující atmosféru, jak už jsem řekla, hodně melancholicky laděnou. No, a subjektivně hodnoceno – nejvíc se mi líbily jeho popisy prostředí, ovšem příběh už pro mě nezachránily. Stačilo to na to, abych těch cca 150 stran dočetla a z příběhu si něco svého zajímavého odnesla, takže mu budou muset stačit tři matné hvězdy, jak zbylé trouchnivějící listy třesoucí se na podzimním už téměř holém stromě. "Barva schází, pane Vlku, všude kolem prázdné tajemství ..."“... celý text
— alef

Jak žít dlouze a zdravě

„Autor tuto knihu napsal jako první, bohužel u nás vyšla jako poslední. Celá kniha jen opakuje informace uvedené a také rozšířené v dalších knihách. Při jejím čtení jsem stále přemýšlela, proč vlastně vyšla. Na jiný než ekonomický důvod jsem nepřišla.“... celý text
— Elea

Tsunami

„Tak Karin opět nezklamala. Pomalejší rozjezd vystřídal zvrat. Ema má teda žaludek. Celou dobu mlčet o tom, že ví, co se stalo běhám Tsunami. A Robert? On dostal, co si zasloužil... Dobré to bylo.“... celý text
— Marfuška89

Maminka

„Moc hezké básničky. Mám čtyři děti a pro každé jsem tam našla báseň, která se k nim hodí.“
— Blanc2301

Vánoce na skotském hradě

„Lehké a nenáročné čtení, které potěší a udělá dobrou náladu.“
— sadlo

Hory zpívají

„Poprvé jsem se setkala s tak čtivým příběhem z Vietnamu. Sluší se poděkovat paní překladatelce Bronislavě Grygové.“
— sadlo

Historia o životu doktora Jana Fausta

„Příběh doktora Jana Fausta, který žil ve Wittemberku a stal se lékařem. Ač byl chytrý a znalý své profese, povahou byl nestálý, chlípný a hlavně bezbožný, rád si užíval života, tak v lese u Wittemberku vyvolal čarami ďábla, aby se mu za zlato a slasti života, duší upsal. Duchu Mephostophilovi se upsal, aby jej v životě spravil a všemu naučil a tím mu slíbil, že po vyjití dvaceti čtyř let od datu upsání listu s ním může duch dle libosti a způsobu činiti a jeho tělem, duší, masem, krví i jiným jeho statkem vládnout. A to stvrdil svou krví. A tak začal dobrodružný život doktora Fausta, ve kterém zažil čarování, putování po různých zemích, smilstvo i sodomii, nalezení velkého pokladu či setkání s královnou Helenou. A toto vše zapsal do svých zápisků. Kdo chce rozkoš v pejše provozovati a všeho po čertu dovozovati, ten sám na sebe metlu věčnou strojí a duši s tělem do pekla přivodí Krátký spisek o životě doktora Fausta, který se liší od příběhu Aloise Jiráska ze Starých pověstí českých. Kniha se čte poměrně těžce, neboť je psána starší formou a je občas třeba přemýšlet o významu některých slov. Přesto musím říct, že vůbec nebyla špatná a život doktora Fausta byl řekněme .... prožitý naplno.“... celý text
— n.ezn.amy

Zdravě jíst

„Kniha se mi líbí, je dobré, že recepty jsou z dostupných surovin.“
— Elea

Tommyknockeři

„Určitě je zde znát Kingův rukopis – spletitý příběh plný vzrušení, skvěle vykreslené postavy i dlouhé popisy a temná stísněná atmosféra. Přestože se kniha neřadí do klasického hororu, dokáže vzbudit nějakou tu hrůzu a zároveň donutit přemýšlet o tom, co se děje za hranicí reality. Občas působí dost přitaženě za vlasy, ale to vysvětluje asi i stav SK, ve kterém byl, když knihu psal … Děj začíná nenápadně, nedaleko městečka Haven, kde hlavní hrdinka Bobbi narazí v lese, při cestě domů, na kus kovu. Doslova o něj zakopne. A to by nebyla ona, kdyby nezačala pátrat, o co se jedná. Postupně tak tento kousek odhalí jako součást obřího mimozemského korábu. Byl dobrý nápad tento nález odhalit? Tento objev totiž odstartuje sérii nevysvětlitelných událostí, kdy se obyvatelé městečka začnou měnit - hodně měnit. Přeměna je pozvolná, a přesto hrůzná – lidé se stávají něčím a někým jiným, ovládaní tajemnou a temnou silou. Tommyknockeři je potřebují… King věnuje velkou část knihy popisování jednotlivých postav a jejich vnitřních bojů, což dodává příběhu hloubku, ale zároveň to může působit trochu zdlouhavě, ale to u Kinga také není novinkou. Já to na něm třeba miluju . Ve chvíli, kdy jsme se dostali k popisům vedlejších postav, začala jsem se lehce ztrácet, protože jich bylo opravdu dost. Ale nic, kde by se člověk časem nezorientoval. Hlavními postavami jsou Bobbi a Gard, který je díky kovové destičce v hlavě “imunní vůči vlivu mimozemšťanů. Je to právě Gard, kdo má potenciál zastavit šíření zkázy. Ale dokáže to? Odhodlá se k tomu? Přestože kniha nemá klasické hororové prvky, jaké byste čekali od Kinga, atmosféra strachu a tísně je tu stále přítomná. Postupná proměna obyvatel Havenu je bezesporu mrazivá. Celkově Tommyknockeři ukazují Kingovu schopnost mistrně budovat svět plný tajemství. A i když rozsah není opět nejmenší, kniha si udržela mou pozornost až do poslední stránky. Doporučila bych ji především těm, kdo mají rádi sci-fi příběhy, ideálně s hororovým nádechem. A zároveň bych ji za sebe nedoporučila jako první knížku od SK, pokud s ním teprve začínáte koketovat .“... celý text
— lucie.svobodova

Kdyby zvířata mohla mluvit

„Kdyby zvířata mohla mluvit říkala by, to co si myslí pan Gitt a pan Vanheiden? Asi ano. Samozřejmě na úrovni našeho vědeckého poznání.“
— jardadr

Děti nade vše

„pět dávám za téma a vývoj postav - parádní geneze vztahu k hlavní postavě, nejprve soucit, pochopení, vcítění, pak velké WTF, úžas co ta ženská sakra dělá, vztek na to, co dělá a nakonec jsem na konci Melanii přála aby dopadl na ústa ještě zjevněji, než kniha popisuje. Shatering považuji za nebezpečný odjakživa, ale tahle knížka moc pěkně popisuje jak až děsivé to všechno může nakonec být“... celý text
— twix6862

Bouře a běs

„Kdo četl sérii Dark Elements, přijde si na své. tato série je s ní spojená. Příjemné čtení o démonech a strážcích. Poutavý příběh, milostná zápletka typu chci a nemůžu ho (ji) mít. Zhltla jsem jak malinu :-)“... celý text
— kachnat

Dravé zvěři napospas

„Výborné. Po postupném seznamování s postavami a situací začal příběh nabírat na obrátkách. A finále? Napínavé jako kšandy! A když si myslíte, že už je vše jasné a uzavřené, hodí do toho vidle úplně poslední věta.“... celý text
— ivousekk

Krvavá spása

„Další skvělý díl z této skvělé série.“
— Didi15

Nečekaná naděje

„Druhý díl o porodních asistentkách byl trošku napínavější(části o Carole).Pěkný příběh o přátelství,rodině a s porody na který má každý jiné vzpomínky.Třetí díl si taky přečtu když vjde:).“... celý text
— Szilvia1

Stezka Českem

„Nádherně zpracovaná kniha se základním popisem tras Stezky Českem. Určitě namlsá každého, kdo by chtěl něco takového podniknout. Krásné fotky a hlavně vtipné komentáře k trasám rozhodně dávají knize hodně navíc. Také jsou krásné a mnohdy i dojemné příběhy aktérů, kteří stezku šli. Kniha se nedá brát jako průvodce, ale spíš jako lákadlo na hezké dobrodružství s poznáním rodné zemičky.“... celý text
— Jara.v

Slovník Generace Z pro rodiče a učitele aneb Jak nebýt za boomera

„Pro osoby v mém věku je to opravdu trochu slovník cizích slov, i když angličtinou poněkud vládnu. Potřebné a zábavné čtení!“
— Zemlja