Nejnovější komentáře

Jezevčík nosí Pradu

„Isla připravuje svou mladou klientku na vystoupení a natáčí ji u toho naživo na sociální sítě. Bohužel se technickou chybou její telefon nevypne a tisíce fanoušků sledují trapas mladé hvězdičky. Isla přichází o práci a posměch, který se na její adresu a profesionalitu šíří internetem, srazí její sebevědomí. Ale jíst se musí a také se stará o svou mladší sestru Dani. Proto neodmítne ani dočasnou nabídku na hlídání jedné velmi rozmazlené jezevčice Camilly. Camilla je dědictví po babičce, a tím šťastným příjemcem je vnuk staré dámy, Theo. Theo, který se vyhýbá médiím, vede rodinné nakladatelství a žije v osamělém luxusu svého bytu. A agresivní jezevčík mu do jeho programu příliš nezapadá. O to větší je jeho překvapení jak Camilla reaguje na Islu. Isla absolvuje s Camillou každý den připravený náročný harmonogram (péče o srst, kontakt s kamarády, mentální koučink) a jen tak pro zábavu vytvoří na Instagramu profil "Jezevčík nosí Pradu" se vtipnými komentáři o psích zážitcích. A zájem se znovu rozhoří. Zajímavý nápad na knihu a trochu nahlédnutí do práce člověka, který pro jiné připravuje obsah sociálních sítí. Jedná se o milý příběh, do kterého je zapletená i láska ke zvířatům. Nakonec dávám jen tři hvězdičky, protože konečný zvrat je zřejmý od prvních stránek a příběh sám o sobě není ničím překvapivý a obávám se, že za chvíli v mé paměti zapadne.“... celý text
— KatieKuli

Lamač

„Lamač | Indy Sky Lamač je prvý diel pripravovanej trilógie Zlomení zamilovaní. Ako hlavnú hrdinku tu máme Sally, módna ikona a milovníčka komiksov. Trop susedia. To milujem. Jej novým tajomným susedom je Joel. Túto romantickú komédiu Vám určite odporúčam. Budete sa tak smiať nahlas, od smiechu budete plakať. Nešťastnou náhodou jej skríži cestu Joel. A naša Sally bude mať mimo provoz jednu ruku. A zisťujeme aké dôležité sú obidve ruky. Joel sa trápi s výčitkami svedomia a rozhodne sa jej pomôcť. A to teda bola sranda, zábava. Sally postupne odhaľuje jeho láskavé srdce a že je fanatik do lekárskeho prostredia. Nečakaná láska môže rozkvitnúť v nečakanom okamžiku. Túto milú romantickú komédiu Vám určite odporúčam. Potešilo moju romantickú dušu. Krásne to iskrilo medzi nimi. Skvelý humor a sarkazmus. Lamač je autorkinou prvotinou a musím povedať, že to bolo perfektné. Jej štýl písania som si zamilovala. Knižka je veľmi čtivá.“... celý text
— knihomol_lenka

Nádherně krutý

„Tak to byla opět blbost, hlavně ten konec. :( Za těch pár vtipných vět dávám dvě **, jinak mi to přišlo strašně jednoduché, bez jiskry.“
— adrianna0305

Marie Baťová – první dáma Zlína

„Vetsina svetla se upira na muze od Batu, ale byla tu i zena. Nebylo snadne stat vedle slunce a nespalit se, ale pani Marie to dokazala. Chybi mi v knize vice o jejim osudu po emigraci.“... celý text
— DomYell

Věřte tomu a dosáhnete toho

„Na knihu jsem se velmi těšila, ale když jsem se do ní zacetla, tak mě to rázem přešlo. Pokud jste člověk, který má rád osobní rozvoj a má už něco načteno, rozhodně nedoporučuji po této knize sáhnout. Zda se mi, že vše, co už znám a vím je všechno v této slabé knize. A rady typu např.,, Když vás potká něco zlého, zkuste v tom vidět vyhodu,, mi přijde dost málo na to, abych knihu ohodnotila lépe než 1*. Sorry jako.“... celý text
— kristyna.havlov

3 a 1/2 Roku aneb Americký sen v Česku

„V bolesti a s bolesti vznika novy zivot. Asi takhle bych tuto knihu charakterizoval, kdy pan Passer pise, jak se z neznaboha a #partyboje# stal hluboce verici clovek. Stesti si clovek za penize nekoupi a tato zpoved je toho dukazem.“... celý text
— DomYell

Božští rivalové

„Po staletích klidu rozpoutají bohové další válku a na frontu odchází i bratr hlavní hrdinky Iris. Ta zůstane doma sama s matkou, ale jejich život není vůbec jednoduchý. Iris se proto rozhodne získat místo sloupkařky v prestižních novinách. O tuto pozici usiluje i Roman, jenže místo může získat jen jeden z nich. Proto se mezi nimi rozhoří rivalita a nenávist, i když po sobě neustále po očku pokukují. Ve volných chvílích píše Iris svému bratrovi dopisy na psacím stroji, který má po babičce. Dopis vždy záhadně zmizí. Až jednoho dne dostane Iris na svůj dopis odpověď. Jenže ta nepřichází od jejího bratra, nýbrž od někoho, kdo se podepisuje jako C. Iris netuší, že její rival Roman vlastní stejný magický psací stroj jako ona sama. Postupně se díky dopisování více seznamují a jejich pouto je čím dál silnější. Jenže válka se nezadržitelně blíží. Dokáže jejich vztah ustát všechny hrůzy, které na ně čekají? Tohle bylo nádherné. Ano, od knihy jsem měla opravdu velká očekávání, ale i tak mě překvapila víc, než jsem sama čekala. Příběh se odehrává v zajímavě vystavěném světě, který je takovou kombinací našeho světa za 1. světové války a magického fantasy světa, kterému vládnou bohové. Co se týče hlavních postav, ty se autorce povedly na jedničku. Iris i Roman byli absolutní miláčci. Jejich charaktery byly skvěle popsané. Oba dva také ve svém životě museli řešit řadu těžkostí. O to víc pak čtenář fandí jejich milostnému vztahu, který byl prostě wow. A to vzájemné dopisování tomu dodalo neskutečný šmrnc. Celá kniha má takový zvláštně melancholický nádech, že jsem se od čtení vůbec nemohla odtrhnout. Kolikrát jsem měla slzy v očích, i když se tam zrovna nedělo nic dojemného. Autorce se povedlo vydolovat ze mě celou řadu emocí. Tento příběh jsem si neskutečně zamilovala a určitě se k němu někdy do budoucna vrátím. Teď už jen doufat, že druhý díl bude brzy. Moc doporučuji. Hodnotím 5/5*“... celý text
— Ketfl

3 a 1/2 roku II aneb s vírou a odhodláním

„Zajimava sonda do duse cloveka mnoha tvari - podnikatele, otce a hluboce vericiho cloveka. Pan Passer sel se svou kuzi na trh a to je frajerina. Ne kazdy by to na jeho miste dokazal. Zajimavost: jedna z osob, ktera se mu onehda snazila ukrast firmu a pripravit ho o zivot byla propirana v nedavne dobe soudy za danove uniky ve velmi vysoke castky.... cas ukaze, kdo za co stoji a kdo ne.“... celý text
— DomYell

Obraz Doriana Graye

„Kdysi jsem tuto klasiku začala číst, ale nedočetla ji a odložila. Ale furt jsem si říkala, že bych si jí měla přečíst. Nakonec jsem si ji poslechla jako audio a "dočetla" do konce. Tato klasika mě nijak neuchvátila, o čemž svědčí to, že málokdy knihu odložím nedočtenou. Ale zpracování jako rozhlasová hra bylo výborné, asi proto jsem vydržela do konce. Zajímavé bylo, jak pod vlivem Henryho se z vyjukaného mladíčka Doriana stává nafoukaný spratek, otázkou zůstává, zda-li v něm ta zkaženost byla a Henry jí jen pomohl na svět a nebo zda-li se Henrymu povedlo mistrovské dílo, a to zrození zkaženého člověka..“... celý text
— anibeni

Ignis fatuus

„Bohužel ne všechny knihy si najdou své čtenáře,tohle byla pro mne jedna z nich. Autorka má dar popsat místo a atmosféru, děj také nebyl špatný, ale na mne to bylo moc překombinované a docela těžko se to četlo.“... celý text
— Heli20

Léto s kovbojem

„Knihu jsem nečetla, ale viděla jsem film, který se mi moc líbil. Za film dávám 5 hvězd“
— knihovniceS

Němý křik

„Tahle detektivka mě bavila od první stránky. Hned první kapitola na mě přenesla takovou podivnou atmosféru, dost jsem byla díky tomu zvědavá. Hlavní vyšetřovatelka se tady na rozdíl od jiných sérií nemusí neustále zodpovídat vedení, které by jí podkopávalo nohy, je to drsná frajerka s (za normálních okolností) nulovým emočním kvocientem a tak se mi to líbí. Je fajn, že se skrze první případ dozvídáme Kiminu minulost. Co se týče samostatného děje, krásně plynul, ani na minutu jsem se nenudila. Vraha jsem sice bohužel odhadla, ale to nic nemění na tom, že jsem si čtení užila. To rozuzlení s dvojčaty jsem pochopila vlastně až po pár stranách, nevím, jestli jsem tolik nedávala pozor nebo je to celé popsané zvláštně :D Ale cení se, jak to autorka celé završila. Určitě si přečtu další díl.“... celý text
— Alethea_k

Královna Alžběta

„Elison Weirová krok za krokem vyčerpává téma Jindřicha VIII., jeho žen a všeho okolo až začíná mírně vyčerpávat mě, jako čtenáře. Kniha mi nabídla možnost urovnat si jisté znalosti, zasadit je do dobového kontextu, a také poupravit si názor na Tudory obecně (za mě byli malicherní, sebestřední, ješitní a vůbec nechápu, jak mohli vejít do historie s takovou slávou). Nicméně, byla to celkem nuda, což nevím, jestli bylo osobou Alžběty nebo stylem vyprávění. Každopádně, kniha by přece měla bavit, strhnout, zaujmout, ne? Proč bychom je jinak četli? A tahle mě nebavila.“... celý text
— irskádívka

Zima přichází: Proč je nutné zastavit Vladimira Putina

„Neuveritelne, jak se G.K. dokazal trefit do budoucnosti. Nekolikrat jsem se ujistoval, jestli kniha neni stara jen 2-3 roky...omyl..je o nekolik let starsi. Velice zajimave, dobre ctive a i srozumitelne. Smekam pred intelektem pana Kasparova. Doporucuji vsem, kteri se potrebuji lepe zorientovat v tohle tisicileti a poznamka pod carou: Zlu se neustupuje, pred zlem se necouva a zlo je treba zastavit, dokud je male, nez vyroste a je tezko zastavitelne“... celý text
— DomYell

Zázrak na nástupišti číslo 5

„V záplavě brutálních detektivních příběhů, mrazivých krimi, opilých či duševně narušených hlavních postav (nebo ještě lépe, duševně narušených a k tomu věčně opilých) je tento příběh milým pohlazením. Odvykli jsme si bavit se s lidmi okolo nás a skutečně je poznávat, je hezké si připomenout, že to může mít za následek například nové přátelství, radost do života a ne rozčtvrcené tělo v řece:).“... celý text
— irskádívka

Prolomený kód života

„Trochu jsem cekal vice bio konkretni vedkyne, ale vice jsem videl filozofii... Samozrejme ceska stopa v celem tomto velkem objevu potesila a bylo zajimave cist, ale hlavne premyslet, co tyto objevy prinesou do nasich zivotu....dovolim si malou skromnou uvahu: jsme na zacatku konce olympiad, minimalne, jak je zname dnes..., jsme na zacatku konce dedicnych nemoci...a jsme na zacatku konce prirodniho vyberu u lidi a zacatku ambiciozni selekce potomstva... Je eticke napravit utrpeni u cloveka a nebo je eticke nechat cloveka trpet....? Co je vlastne etika genomu..?“... celý text
— DomYell

Dalajlamova kočka

„Velmi milá kniha a čtení... Poklidné zamyšlení nad smyslem života, nad obyčejnými starosti a problémy, které si vytváříme sami ve své mysli. Vše popisované z pohledu kočky, tedy tvora, který je veskrze náladový, vždy dělá pouze to, co sám chce a rozhodně se nenechá nikým omezovat. :-)“... celý text
— Amazonka72

Hovno sapiens

„Přečteno, takový nijaký.“
— mcabr

Cínový vojáček

„Obsah této nové detektivky z pera Josefa Šorma by se dal shrnout do dvou vět: První: Staré hříchy vrhají dlouhé stíny. Druhá: Všechno je vždycky jinak, než to vypadá. Už z tohoto úvodu je zřejmé, že Cínový vojáček připochodoval zcela v rytmu a duchu nejlepších pravidel detektivního žánru. Starý hřích, nová vražda. Úporné pátrání po pravdě navzdory všem překážkám. Drama a drsné scény. A nezbytné překvapivé zakončení. Přiznám se, že jsem Vojáčka začínala číst trochu s obavami. Při dnešním trendu studených severských krimi, které nevyhledávám, jsem byla jata obavou, že se čtení bude ubírat tímto směrem a že pak nebudu moci pochválit tolik, jak bych chtěla (protože já ráda chválím). Ale hned první stránky mě vyvedly ze strachu a pochybností. Cínový vojáček je poctivá detektivka, propracovaná, svázaná pevně do uzlu, z něhož nic nevyčnívá, nic nepřebývá. Vše má své místo, svůj účel, každá věta svůj význam. Postav je jen několik, žádné zbytečné davy podezřelých. Děj ubíhá tak, jak má: pomalejší rozjezd jako řeka před peřejemi – a pak to frčí stále rychleji a rychleji, proudem do oněch peřejí až do klidných vod za nimi. Vražda úspěšného podnikatele a mecenáše zpočátku klade mnoho otázek. Kdo mohl tolik nenávidět takového dobrodince? Proč byl střelen ze dvou zbraní? A proč u mrtvoly leží cínová figurka? První otázky vyvolávají další; zejména tu, zda byl zavražděný opravdu tím, kým se zdál svému okolí. To je arci otázka, kterou si v takové detektivce klade každý vyšetřovatel, neboť přílišná dobročinnost je vždycky tak trochu podezřelá… Vyšetřovatelka Isabela Gent má svou úlohu ztíženu ještě nepřízní nadřízených. Je však příliš tvrdohlavá, než aby se vzdala. A tak se přes všechny překážky a protivenství nakonec ke svému cíli dostane, jak od ní čtenář očekává. Poručík Gent je ale taky jediná postava, k níž mám jako čtenář trošku výhrady. Je neustále tak naježená, tak nepřátelská a odmítavá, že mi trvalo opravdu dlouho, než jsem ji dokázala přijmout. Ano, snad měla k tomu důvod, ale sympatie zrovna příliš nevzbuzuje. Pak mě taky docela mrzelo, že nemá nějaké normální české a nejlépe i přechýlené příjmení. Tohle „hraní si na chlapa“ v kombinaci s celkově drsným a nepřístupně neženským vystupováním mi docela dost vadilo. Ještě že je tak šikovná! Druhá drobná výhrada se týká označování kapitol. Text často skáče od jedné postavy druhé a samozřejmě i v čase. To samo o sobě je v pořádku a naopak to zvyšuje čtivost, jen bych byla uvítala, kdyby byly kapitoly označeny jmény těch, o kom zrovna jednají (Marie, Zuzana…). Významných ženských postav je tam několik a já jsem se v tom místy ztrácela a trvalo mi půl strany, než jsem se zase chytila a pochopila, kdo zrovna mluví a jedná. Navzdory těmto drobných výhradám mohu Cínového vojáčka s klidným svědomím doporučit každému příznivci dobré detektivky. Obsahuje vše, co má obsahovat, a navíc je z textu znát, že autor je mimo jiné NLP kouč (vygooglete si, co to je), takže v textu najdete například i popis metod, jak sama sebe uklidnit a další. To je takový bonbónek navrch. K dobru je nutno autorovi přičíst i to, že postavy prodělávají v průběhu děje vývoj. Lze si tedy dobře představit nejen pokračování, ale i celou sérii s Isabelou. Já osobně v ni doufám. Shrnuto a podtrženo: zaviřte, bubny, Cínový vojáček pochoduje do vašich knihoven. Věřím, že vás nezklame! ***** 90% 5. října 2024“... celý text
— TetaMadla

Stíny na ostrově

„Celkem dobrý.“
— mcabr

Hellraiser

„Hellraiser má v rámci horrorové literatury již kultovní status a stal se jedním z jejích nosných pilířů. Je nemnoho horrorových příběhů, které by ve mně dokázaly vzbudit pocit strachu a mrazení v zádech (což horror navzdory vnímání mainstreamu primárně dělat nemá, pouze v závislosti na čtenáři může). Tohle je jeden z nich; byť musím uznat, že na třetí čtení už se prvek překvapení poněkud vytratil. Stále je zde však přítomna ona temná, rozklížená atmosféra, kde se rozehrává komorní partie s motivacemi, jejichž původ leží hluboko v lidské podstatě. To vše vede k velmi specifickému napětí, které na mne udělalo dojem. A samozřejmě, kdekdo může tohle dílo rozečíst kvůli mytologii cenobitů, kteří zde však nejsou ani tak hybateli děje jako spíše motivací pro jeho pohyb. Ačkoli zde máme filmovou obálku, nejprve vznikla kniha; dodám tedy rovnou, že jakékoli hodnocení knihy podle filmu (za mě až na pár detailů předloze relativně věrného) logicky považuji za irelevantní. Ostatně, knihy mají schopnost zajít o chlup hloub, než audiovizuální médium. Díky tomu Hellraiser do edice Temnosti - svým nihilismem, hledáním i vnímáním existence - skvěle zapadá, což mi zprvu nedocházelo. Také musím vyzdvihnout překlad Milana Žáčka; je fakt, že mám-li načtené starší věci a objeví se nový překlad, v mé mysli to občas skřípe. Zde jsem tento problém neměl (snad jen řád Šrámu či entita Strůjce mi víc ladila v dřívější verzi, ovšem to je otázka vkusu a nostalgie) a kniha tak potěší jak nové příchozí, tak i navrátilce. Hellraiser je klasika, která rozhodně stojí za vaše cenobitcoiny.“... celý text
— Morbidus

Pochmurný ostrov

„V tomto dílu zůstává nevyřešená hlavní zápletka, která se přenáší do dalšího dílu (Válečná štěstěna). Ihned po něm šahám, ať nezapomenu jména a události.“... celý text
— JiříŠkorpík

Barbaři z ledové planety

„Chceli by ste, aby vás na zamrznutej planéte zachránil modrý svalnatý mimozemšťan s veľmi pôsobivými jazykovými schopnosťami? Taký osud postihol Georgie a jej spoločníčky po tom, čo ich uniesli mimozemšťania a stroskotali na neznámej planéte. Keď sa Georgie chytí do pasce miestneho lovca menom Vektal, začína ich nečakané... dobrodružstvo. Mimozemšťania z Vektalovej rasy majú totiž zvláštnu schopnosť "rezonovať" s tým správnym partnerom, a keď sa to stane, neváhajú ani chvíľu. A práve Georgie je tou, s ktorou Vektal rezonuje. To znamená jediné: budúcnosť ich vzťahu je zaručene naplnená... rodinnými plánmi. Hlavnou témou knihy je, bez prekvapenia, silná chémia medzi oboma postavami, a nie nadarmo knihu s dievčatami označujeme za "UFO porno". Príbeh sa vyvíja presne tak, ako by ste čakali, ale v pozadí sa predsa len odohráva aj boj o záchranu ostatných dievčat, takže nejaká forma zápletky tu existuje. Svet, v ktorom sa odohráva, je len dejiskom pre vzťah Georgie a Vektalom. Nie je prepracovaný do detailov, no to ani nie je cieľom knihy. Štýl písania je jednoduchý a nenáročný, možno trochu amatérsky, ale práve to robí knihu ľahko čitateľnou a zábavnou. Osobne ma najviac bavila prvá polovica, kde sa Georgie a Vektal snažia dorozumieť napriek jazykovej bariére, čo vedie k množstvu zábavných a nečakaných situácií. Prekladateľka odviedla skvelú prácu a vtipy fungujú aj v preloženej verzii. Samozrejme, nejaká jazyková bariéra obom nebránila v tom, aby sa spolu nezblížili viac. Vektalove jazykové schopnosti sa totiž ukázali byť brilantné v celkom inej oblasti Vektala sa nedá nemilovať pre jeho starostlivú a ochranársku povahu. Trošku mi ale vadila jeho príliš veľká majetníckosť. Túto knihu určite netreba brať príliš vážne. Dej nie je príliš originálny ani zložitý, Je to bláznivý mix sci-fi a erotickej romantiky. Ideálna oddychovka, ak chcete jednoducho vypnúť mozog a nad ničím komplikovaným nechcete premýšľať. Ak však hľadáte komplexnejší príbeh alebo podrobnejšie prepracovaný svet, môžete byť z tejto knihy sklamaní.“... celý text
— Eridani

Húrinovy děti

„Tato kniha jest konkrétnější než-li Silmarillion, není-liž pravda?Přestože vypráví jen o Túrinovi, doporučuji ji přečíst, poněvadž čta tuto knihu, zapomněl jsem na všechny své neduhy.“... celý text
— KnižníMág

Záhadná oběť

„Veľmi predvídateľné, dokonca som preskakovala celé riadky a vôbec mi to v posune deja nechýbalo... na toto nie som u Bryndzu zvyknutá.“
— Flowerka

Odvážná a smrtící přísaha

„Upřímně, jsem ráda, že je to za mnou. První díl byl skvělý, druhý mě zklamal a nudil a třetí se nesl v podobném duchu jako druhý, jen občas tam bylo pár trochu lepších momentů. Nebavilo mě celou knihu číst, jak postavy bojují samy se sebou a jak mají neustále pochyby a obavy. Hlavně proto, že to vlastně mohla být jen duologie, ve které by autorka vynechala tolik nesmyslných rozhodnutí a příběh by alespoň nebyl tak roztahaný. Třeba by i Lilith dostala nějaký smysluplný prostor. Záporačka, která umí jen brutálně vraždit a škodit, a u které není zcela jasně vysvětleno, proč baží zrovna po Uhlíkovu a vládnutí "společně" s Rhenem, když ho vlastně nenávidí? A která se objevuje jen tak sporadicky? Způsob, jakým se příběh vyvinul mi nesedl a dost mi to zkazilo chuť číst. I proto hodnotím hlavně negativně. Ani mě nenapadá, co bych vyzdvihla. Navíc to končí tak, že by klidně mohl být ještě nějaký díl. Doufám, že nebude. Sice bych to přečetla, ať to mám kompletní, ale pochybuji, že bych si to užila. Jsem holt už asi moc stará na tento typ příběhů..“... celý text
— Nikidree

Tiché roky

„#ticheroky @alenamornstajnova @aktuellvydavatelstvo Kniha v sebe ukrýva jeden neskutočne silný príbeh. Dostanete jeden dokonalý silný zážitok. Zamáva vašimi emóciami a ešte dlho bude vo vás rezonovať. Príbeh má dve dejové línie. Striedajú sa kapitoly otca a dcéry. Pri dcére som mala pocit, že viem čo mám pociťovať k otcovi a postupom som zas nechápala čo ho mohlo zmeniť. Čo sa udialo? Bohdana je krásna aj keď iná, ale za to inteligentná a otec je chladný, nevšímavý a ja som chcela kričať. Kričať, aby sa zobudil, otvoril oči a pozrel sa na to úžasné dievčatko. Kedy sa zmenil? Mala som chuť ho nemať rada... Ale. Z pohľadu otca sa mi odkrýval jeho život od dieťaťa a autorka postupne odkrýva jeho svet. Svet za čias komunizmu a čas kedy zostal ticho a utiahol sa do stavu, v ktorom ho vníma Bohdana. Nechápe to a čitateľ pochopí neskôr. Podarí sa im tie roky v tichu a chladu zahodiť a pochopiť či odpustiť? Ja nechápem ako mi autorka vedela na 200 stranách ponúknuť ucelený príbeh, plný zvratov, emócií, vtesnať doň 2 pohľady a k tomu celý 80 ročný život otca. Všetko, každé písmenko má svoje miesto, postavy svoje charaktery, ktoré cítite a k tomu ako bonus...tento príbeh sa číta jedným dychom. Ak by ste mali možnosť v ťažkých časoch emigrovať, urobili ste to? Za mňa 5 Ďakujem vydavateľstvu za možnosť si knihu prečítať. #rodina #laska #hudba #socializmus #spolupracasnikou #bookstagram“... celý text
— recenzienika657

Inferno

„Inferno mě vtáhlo do děje už po pár řádcích. Nemohla jsem se odtrhnout od příběhu. Postavy byly skvěle zpracované. Dozvěděli jsme se o Arabské mafii. Promíchání kultur bylo dost zajímavé. Napínavé od začátku až do konce. Za ně topka Vřele doporučuji tuto knihu. Spoiler: Příběh Vicky byl dost smutný, neměla to v životě jednoduché. Pomáhala mamce s dluhama po otci. Při cestě do zaměstnání jí svedlo volání podniku Inferno. Do práce nedojela, ve finále právě toto místo ji pomohlo k penězům. Potkala zde Maxe, kterého zachránila před policií. S Maxem zažila zajímavé věci. Měla nejlepší kamarádku Týnu, ze které se stala... (přečtěte si co se asi stalo). Láska z dřívějška Luke, ten byl skvělej. Smrt? I ta tam bohužel panovala, né jenom jedna. Proto velice doporučuji si tuto skvělou knihu od Chaloupky přečíst“... celý text
— Babu150

Osm

„Dobře napsané. Zajímavě vystavěný příběh. Trochu mi vadila ta rozhozená posloupnost děje. Nevím, jak ostatní čtenáři, ale já v druhé části knížky pořád listovala dopředu, abych si ujasnila, kdo je kdo. Chápu autorčin záměr a kdyby to byl film a zapamatovala bych si tváře hlavních aktérů, tak bych to brala jako super nápad, v knížce to moc nefunguje.“... celý text
— lydie7986

Ztracené dcery

„Dobre se to cte, ma to spad, hodne zvratu a akci. Sem tam mi nektere veci prisly nelogicke ( proc nejsou stare podzemni chodby v mokradech zatopene?)Diky poznamkam jsem se neztratila ani ve vetsim mnozstvi osob. Ale celkove dobra a ctiva detektivka“... celý text
— Kalokagathia