Nejnovější komentáře
Věk přízraků
„Byla bych přísahala, že k téhle knize mne navedla @katynka78, ale když jsem se snažila dohledat její příspěvek ve skupině na MK, nikde jsem na něj nenatrefila. Tak nevím, jak jsem na to přišla :). Každopádně na knihu jsem měla dlouho vytvořenou rezervaci v knihovně a asi 2 týdny zpátky se na ni dostalo. Ten den jsem zrovna fest pospíchala, nestíhala a kamkoli jsem přišla, tam byly fronty a další zdržení. Autobus, kterým jsem se chtěla popovézt, uvízl v zácpě, a když jsem konečně přiběhla do knihovny a sběhla do přízemí, kde mají připravené rezervace, zjistila jsem, že knihu mají ve 3. patře v dětském oddělení. Při úprku k výtahu, který mi ujel, jsem ještě popadla a půjčila další knihu, co mě zaujala, a v dětském oddělení se kvůli těm pár minutám trefila do chvíle, kdy přede mnou dětský čtenář řešil s knihovnicí výpůjčku. Nakonec se výpůjčka podařila a kniha skončila v batohu. Doma jsem ji rozečetla a tak moc se mi to líbilo, že jsem ji odložila, přečetla tu druhou zapůjčenou a ještě knižní štafetu, abych knihu neblokovala. Po Krávě a kreténovi, kteří mi vyloženě nesedli a upřímně říkám, že nepamatuji horší knihu, kterou bych měla v ruce, jsem se vrátila k Věku přízraků a z porovnání těchto dvou knih vychází Poláčková jako moje nová oblíbená autorka.
Olomouc jsem navštívila před nějakými 15 lety a i když ho povšechně v paměti mám, při četbě mi to nepomohlo. (Ale já si do toho projektovala jiná města, která znám lépe, a nemyslím, že by mi to čtenářsky uškodilo.) Zato mi pomohly vybledlé znalosti dějin 19. století a dělnického hnutí, oceňuji, že autorka toto do knihy s nálepkou YA dala a že z něčeho, co je primárně určeno jiné věkové kategorii, udělala opravdu historický román. A to včetně ukázky česko-německých vztahů, třídního rozdělení společnosti a postavení služebného personálu.
Co ale musím především vyzdvihnout je to, jak je kniha vymazlená. A výjimečně nemyslím obálku, nad kterou slintá mnoho čtenářů a která je motivovala ke koupi, ani ořízku s obrázkem, protože já v ruce měla běžné paperbackové vydání. Mluvím o tom, že na knize je velmi znát, že ji vydávali lidé, kterým na ní záleželo, že měla hodně betačtenářů, kteří ji vybrousili k většímu lesku a dokonalosti, a že si na ní autorka, ale i celý tým kolem vydavatelství YA.čtu dali opravdu záležet. Ať jde o doprovodné materiály, slovníček pojmů, doslov nebo mapku (ta mě tedy vizuálně moc neoslovila). Co se pak autorky týče, neskutečně mi sedl její sloh a volený jazyk, s drobnými výhradami se mi líbila kompozice knihy, oblíbila jsem si postavy a příběh se mi moc líbil. Při popisu sychravé vlhké mlhy jsem ty ulice úplně viděla před očima. V příběhu se postupně rozvine i romantická linka a erotická scéna mezi hrdiny je napsaná nesmírně vkusně, láskyplně a obsahuje hlavně tu "myšlenkovou nadstavbu", která z prostého fyzického aktu dělá milování.
Po přečtení komentářů na DK souhlasím s tím, že konec byl až moc snadný, klidně nějaké to drama přijít mohlo, ale na druhou stranu jsem vlastně ráda, že to i nadále plynulo zvolna a bez nějakých násilných zvratů s cílem čtenáře za každou cenu šokovat. Jestli jsou i ostatní knihy od Poláčkové takové, chci je číst, vlastnit a s autorkou se kamarádit. I když mám v poslední době opravdu špatné období a nestíhám číst vše, co jsem si pořídila či předsevzala, v knihovně jsem si objednala další knihy od vydavatelství a hodlám si rozšířit obzory. Každopádně po některých knihách, co mi v poslední době prošly rukama, jsem s velikou úlevou zjistila, že i u nás existují autoři, vydavatelství a knihy, které mně, náročnému, zmlsanému a vyhořelému čtenáři, co má načteno a začíná být zklamaný opakujícími se vzorci, mají co nabídnout.“... celý text
— tatjana1737
Vila v Itálii
„Julie Caplin nám v knihe Vila v Itálii ponúka ďalší príjemný romantický príbeh. Hlavná hrdinka hľadá nový začiatok v krásnej vile na talianskom vidieku. Autorka, známa svojimi pútavými opismi exotických miest, vytvára živú atmosféru talianskeho vidieka. Román je nielen o láske, ale aj o osobnostnom raste hrdinky, ktorá sa učí dôverovať sama sebe a otvára sa novým možnostiam. Kniha je plná emócií a ponúka príjemné čítanie pre každého, kto túži po oddychu a romantike.“... celý text
— Evaho73
Manželé Goebbelsovi - Svůdník a vražedkyně
„Joseph a Magda Goebbelsovi.. Vzor rodiny pro hitlerovské Německo.
On - vynikající řečník a propagandista, ona -velmi cílevědomá a ctižádostivá ikona německé společnosti v dobách třetí říše..
Jenže tento idylický obraz měl pod povrchem víc, než jen pár mušek...
V této knize je v první polovině shrnut život J. Goebbelse, od dětství, přes politickou kariéru, milenky, až po sebevraždu, kterou spáchali společně s manželkou Magdou.
V druhé polovině se stejným obdobím seznamujeme s životem M. Goebbelsové. Opět od dětství, první manželství, přes seznámení s Goebbelsem, o jejím vztahu k vůdci a k hitlerovskému Německu, o manželových nevěrách, jejích depresích a závislostech až po zavraždění jejich šesti dětí a následné sebevraždě ...
Je to takový průřez informacemi o tomto ikonickém páru - letem světem.
Jsou zde citovány i Goebbelsovi deníky, ale kdo ví kde se vlastně nachází v určitých věcech pravda a co je, řekněme, přibarvené.. těžko říci... každopádně jako kniha, která vás obohatí,, základními informacemi je to dobrý...“... celý text
— lilites
Moje drahá nevěsta
„Zase krásný pribeh. Autorčin styl psaní mi sedí dokonale.,nevadilo by mi kdyby pokračování o sestře Jane a Jasperem bylo co nejdřív,jestli vůbec.“
— anna7852
Noční oheň
„Tak to byl pro mě druhý výlet na Panství Greifenau, který ale ještě zdaleka nekončí, těch knižních setkání s obyvateli panství bude celkem šest. Milovníci této historické série se mají opravdu nač těšit. Tento dějem bohatý díl se odehrával v době první světové války a čtení jsem si vychutnala. Je krásné i tragické, prostoupené nadějí i láskou, vírou a odhodláním. Sleduje obyčejný život lidí té doby, ať už jsou to nemajetní, sloužící lidé či hraběcí panstvo.
Pro milovníky historie je to kvalitní a pěkné čtení !“... celý text
— zuzana2599
Náš dům
„Zdlouhavé až nepěkně. Otevřený konec...no nic moc.“
— evin84
Pohlednice z Itálie
„Knihu jsem si půjčila v knihovně, zaujala mě obálkou a anotací.
Grace pečuje na plný úvazek o svojí matku, která jí tyranizuje, a sama trpí úzkostmi. Také pracuje ve skladu v Londýně, kde si lidé ukládají své věci. Ve skladu číslo 28, který už nebyl dva roky zaplacený, začnou s jejím šefém Larrym třídit věci a Grace najde deník Connie Levinové. Postupně Connie poznává skrze její zápisky a odhaluje její minulost.
Také se vydává do Itálie, aby našla nějakého žijícího příbuzného Connie. V Itálii získává Grace zpátky svoje sebevědomí za pomoci Ellise, vnuka Larryho.
Krásný příběh, který se dobře a rychle četl. Obě linky, z minulosti ve formě zápisků a přítomnosti s Grace, se mi líbily, jen její matka Cora mě vytáčela. Ale její kamarád Jamie byl super. Nechybí ani romantická linka mezi Grace a Ellisem.
Kdo má rád milou a něžnou romantiku, tak mu knížku doporučuji.“... celý text
— zuzi9
Překvapivý následník
„Začátek nebyl špatný, dobře se to četlo, ale ke konci to začalo váznout a bohužel konec z mého pohledu knížce dost uškodil. Byl značně nerealistický, přeslazený a uspěchaný.“... celý text
— yellow
Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950
„Když jsem šel pro tuto knihu, věděl jsem pro co jsi jdu. Pro zajímavý, dobře odvyprávěný, lehce předvídatelný příběh, který nepůjde příliš do hloubky, přesto určitě obohacují a stojící za přečtení. P. Javůrek mé očekávání nezklamal, a myslím si, že dokonce i předčil. Dle mého je ve druhém díle vidět autorův tvůrčí pokrok a objevuje se zde více momentů, které jdou hlouběji, než tomu bylo v prvním dílu. Doufám že tato tendence bude pokračovat i v dílu posledním.“... celý text
— panjan
Chlapec na dřevěné bedně
„Knížka se četla pěkně a to i přesto, že její téma bylo velmi smutné. Vedle Schindlerova seznamu jsem si doplnila další povědomí o osobě Oskara Schindlera. Část příběhu se odehrává v Krakově, který jsem letos navštívila, a určitě i díky tomu jsem vnímala atmosféru knihy intenzivněji. Vzhledem k tomu, že polovina mé rodiny pochází ze Svitav, což je Schindlerovo rodiště, a ani Brněnec mi není neznámý, má pro mě tahle kapitola dějin i silnější emoční hodnotu. Poselství, které pan autor tak čtivě sepsal, je potřeba neustále připomínat a předávat dalším generacím.“... celý text
— Gabča67
Vlaštovka v bublině
„Ke knížce jsem se dostala přes podcast Příběh který se opravdu stal. A jak mám ráda podcast a styl jakým je zpracovaný tak tady mi teda vůbec nesedl styl psaní , přitom velmi zajímavý námět a zajímavá sonda do blízké budoucnosti. Nicméně do čtení jsme se musela nutit, knížku jsme odkládala a kdybych nebyla zvědavá jak to dopadnetedy jestli zabere léčba a Báře se začne vracet paměť a jak pak bude reagovat na to co jí vyvedla dcera, tak bych knížku s klidným svědomím vrátila do knihovny nedočtenou.“... celý text
— zuzca.h
Prokleté královny
„Kniha se četla sama, hned navazovala na 1. Ale začátek byl nudnější. Wren mě štvala, v podstatě vše, co udělala bylo špatně. Nicméně o to víc jsem chtěla ty její kapitoly na konci číst, hlavně kvůli Alarikovi. Už se těším na 3. díl.“... celý text
— Alíček83
Návrat
„Knihu by som pokojne odporúčala aj ľuďom, ktorí elitársky tvrdia, že čítať beletriu je zbytočná strata času, lebo ja som sa zasa dozvedela kus portugalskej histórie, o ktorom som mala veľmi vágnu predstavu. Knihy z PI majú u mňa obrovské plus v tom, že obsahujú veľmi zaujímavé doslovy aj informácie o prekladateľoch/kách a autoroch/kách.“... celý text
— zuzulique
Môj brat
„Kniha Môj brat zvykne byť označená slovom "temná" a nie že by som to popierala, ale čítala som už asi aj ťažšie knihy, napriek zverstvám a neodpustiteľným veciam, ktoré sa v nej odohrávali.
Veľmi sa mi páči, keď sa postupne vynárajú a odkrývajú v príbehu jednotlivé veci/udalosti/súvislosti, ktoré nie sú naservírované čitateľovi rovno a tým sa udržiava napätie, viem si predstaviť, že Moja matka bude rovnako silný zážitok. Stretla som sa s názorom, že autorka, chce šokovať tým ako vrství zlo v knihe, ale zoberme si taký Malý život, a to Karin Smirnoff ani čitateľov citovo nevydiera.
Je zaujímavé, že na začiatku som celkom bojovala s textom bez čiarok, priamej reči a hlavne postáv s malými písmenami a po chvíli som si zvykla a mala som pocit, že sa mi číta ešte lepšie ako text, kde sa všetko uvedené nachádza. V podstate som ju prečítala na moje pomery veľmi rýchlo, lebo sa nedalo prestať.“... celý text
— zuzulique
Tři mušketýři. (1. díl)
„Poprvé jsem si tuto knihu přečetl až ve zralém věku, a i tak mě nadchla. Mistrovsky vyprávěné romantické dobrodružství se spoustou postav a skvěle vymyšlenou zápletkou.“... celý text
— Robodlak
Korea: Harmonie tradice a pokroku
„Tato kniha mohla byt pokojne aj dlhsia, niektore casti by si zasluzili byt prepracovanejsie a detailnejsie. Napriek tomu sa mi velmi pacila a som rada, ze som ju citala v dobe, ked uz mam o Korei ake take ponatie a vela veci napozeranych zo serialov, takze mi vsetko bolo o trochu blizsie. Jedine, co ma vzdy otravuje su tie prepisy korejskych nazvov, nejde mi do hlavy, preco nemozeme pouzivat oficialnu romanization, ked existuje. Niektore slova su prepisane uplne nezmyselne a preco Cesi maju Pusan a nie Busan ako ostatne jazyky, stale neviem :))“... celý text
— zuzulique
Noční dům
„Noční dům jsem si koupila hned po jeho vydání. Začala jsem číst a přiznávám, že jsem po pár stránkách knížku odložila. Kluk vcucnutý telefonním sluchátkem?!? Tak něco takového opravdu není můj šálek čaje (i když třeba Černý telefon od Joe Hilla jsem přečetla docela s chutí...)
Jenže před pár dny jsem si přečetla komentáře mých oblíbených a k Nočním domu jsem se vrátila. A dobře jsem udělala.
Po 1. části, plné fantasmagorického děje, přišla 2. část (a racionální prozření - aha, tak ono to je vlastně takhle!) a nakonec 3. část (a definitivní procitnutí ze sna - no ne, tak Nesbo mě zase dostal, je to pořád frajer, i když podobné rozuzlení jsem už někde určitě četla). Bylo to dost dobré.
U mně má za čtyři (to za to mlaskající sluchátko) a doporučuju.“... celý text
— ddkk
Džinovia
„MILUJEM!
Moje dovolenkove citanie, ktore naplnilo moje ocakavania na 200%. Niektore pribehy nam skratka sadnu viac ako ine a niektore postavy nam prirastnu k srdcu a vytlacia z nas i slzu. Striedanie rozpravacov a sledovanie udalosti z roznych uhlov vnimania, prezivania a generacnych stretov ma neuveritelne strhlo, pribeh sa rozvijal a rozuzloval, tajomstva a boliestky sa postupne rozbalovali, odporucam vsetkymi desiatimi. Takto sa pise sucasny generacny roman!“... celý text
— zuzulique
Pouští a pralesem
„Skvěle napsané dobrodružství pro děti a mládež.“
— Robodlak
Dešťová hůl
„Dobre napisane aj pribeh zaujimavy, za to su tie 3.5*, ale nieco tomu chybalo. Postava Terezy patri do mojej sukromnej top3 najotravnejsich literarnych postav za rok 2024, patri jej 2.miesto hned za Agnes zo Shuggieho B. No ale zasa vidite, aj takto sa zapisuju postavy do povedomia citatela...“... celý text
— zuzulique
Gorme
„Nedočetla jsem, takže nemohu objektivně hodnotit. Mě nejvíc odrazovalo to všudypřítomné BYL, BYLO, BYLA. Absolutně chybělo jakékoliv jiné sloveso. Ne nadarmo už na základce při psaní slohu učí, že na jedné stránce by se mělo objevovat pouze jedno stejné sloveso.“... celý text
— bookworm416
V týlu nepřítele
„Příběh na motivy událostí na východní frontě za druhé světové války. Některé historické skutečnosti jsou vyprávěny jinak, než jak se doopravdy odehrály. Kniha je i přesto zajímavá a četla se dobře.“... celý text
— Robodlak
Dědictví
„Toto mi veľmi sadlo a potešilo ma. Je neuveriteľné, že na takej malej ploche autor dokázal napísať pútavú rodinnú ságu a vytvoriť veľmi originálne a plnokrvné postavy. Niekto by mohol mať výhrady, že vykráda Marqueza, ale ja som si práve ten fakt, že sa príbeh ponášal tie od Marqueza a Allende veľmi užívala. A napísal to dokonca Francúz, tak to je už čo povedať :)“... celý text
— zuzulique
Indigo Ridge - Ve stínu hory
„4+1 *
Tak tu máme novou sérii, je to spíše opravdu romantika s nádechem krimi, podle anotace jsem čekala opak. Čekala jsem více vyšetřování a méně sexu :-D. Na konci knížky si řeknete , že je to napodobenina předchozí série v epilogách. Griffin působí někdy až majetnický k Winn. A ona působí dojmem velitelky v každém směru. Dávám ději 4* a 1* za pohodovou knížku na pár dní, až jeden večer. Těším se na další díl a snad se dočkáme dalších překladů od této série.“... celý text
— Šárka88
Pláž v Chorvatsku
„Moje první "Caplinka" . Jako letní oddechovka dobré, ale na mě až moc romantika, i když popis života smetánky na jachtě mě bavil takže hodnotím jako průměr.“
— marieke
Mesto osamelosti
„S touto knihou som sa trápila viac než bolo potrebné, možno som mala prestať čítať po prvých kapitolách, ale nedalo mi to, lebo som videla mnohé pochvalné recenzie a ódy.
Veľmi dobre vieme, že osamelosť a samota sú dve rozdielne veci. Patrím k ľuďom, ktorí veľmi radi trávia čas aj sami, nemám problém sa ísť sama najesť, vychutnať si kávu, ísť do kina/divadla a dokonca posledné roky aj sama cestovať, a považujem to za neskutočne oslobudzujúce a veľmi ma to ľudsky posunulo a dalo mi to veľa pozitívnych skúseností. Ľudia sa často boja niekde ísť "sami" a radšej sa ľutujú a sedia doma, lebo je to také nekomfortné a potrebujú spoločnosť za každú cenu, boja sa byť s vlastnými myšlienkami a byť videní "sami." A vo chvíli, keď sa nad tým prestanete zamýšľať a rozhliadnete sa okolo seba, uvidíte, koľko ľudí chodí do kina alebo na kávu (často s knihou) sami so sebou a koľko solo travelerov stretnete.
Takto nejako si predstavujem Umenie byť sám.
Napriek tomu, že mám rada spoločnosť "mojich ľudí," viem byť aj sama a veľmi rada (aj častejšie by som si priala) a nemám z toho žiadne traumatické postihy ako väčšina ľudí v tejto knihe, ktorí svoju osamelosť, ak som to správne pochopila, pretavovali do umenia. Ale vskutku ma nebavilo v jednom kuse čítať o problémoch so sexualitou, AIDS, zneužívaní, psychických problémoch a iných traumách z detstva a života ľudí, ktorí sú mi vskutku ukradnutí. Miestami som narazila na zaujímavé pasáže a viac ma bavilo čítať o autorkiných postrehoch, ktorých bolo pramálo.
V podstate aj rozumiem tomu, prečo sa kniha všeobecne páči, ale na mňa pôsobila príliš ako snaha šokovať a napísať traumatickú knihu. A možno posledná strana sa mi páčila najviac a bola o tom, o čom som si myslela, že kniha bude, no nebola.“... celý text
— zuzulique
Babička©
„Neviem úplne, že či by som zvládla čítať tie nekonečné vety, keby kniha mala dvakrát toľko strán ako má, ale takto to bolo akurát. Dosť dlho mi aj trvalo sa naladiť a zorientovať sa v tom, o kom sa práve v danej chvíli hovorí, ale potom už to bola jedna jazda.
Áno, bolo to dosť drsné rozprávanie, ale proste také realistické ako sám život je, neskrýva sa za žiadne pozlátka a pribináčikovo sa z toho môžete aj viete čo...“... celý text
— zuzulique
Hrozba patriotů
„fajn díl a fajn zápletka.“
— Merlin_CZ
Hornické vdovy
„2.5
Ďalšia kniha z kategórie "nevyužitý potenciál," ktorá mohla byť oveľa zaujímavejšia. Prišlo mi to také odfláknuté, aj keď nechcem znehodnocovať prácu autorky, všetko kĺzalo iba po povrchu a žiadny príbeh ma nedojal, čo je vzhľadom na to, čo sa tam dialo a ešte aj na fázu mesiaca, v ktorej sa nachádzam, na pováženie. Dalo sa ísť oveľa hlbšie a nie iba reprodukovať rozhovory, zopár mi ich prišlo ako sloh zo základnej školy (ja viem, tie ženy boli jednoduchšie, ale aj tak...).
Tie ženy mali asi poväčšine radar na debilov, až na výnimky im nebolo veľmi čo závidieť, ale čo ma najviac štvalo je ten historický optimizmus tiahnuci sa naprieč generáciami, keď nezabudli pripomínať, že dobre už bolo a dnes je hnusná doba.
Keď je na celej knihe najzaujímavejší úvod, ktorý približuje historické pozadie knihy, tak to nebude asi kniha, ktorú by som odporúčala.“... celý text
— zuzulique
Tisíce planoucích sluncí
„Velice emotivní příběh popisující život dvou afghánských žen. Děj se odehrává v průběhu několika let, od jejich dětství po dobu, kdy se osudy žen vzájemně protnou. Kapitoly se střídají z pohledu každé z nich. Je zarážející a pro mě naprosto nepředstavitelné, co musely tyto ženy během svého života protrpět a obětovat, aby mohly vůbec žít.“... celý text
— maluck