Nejnovější komentáře

Spojenci i rivalové: Církev a stát v době platnosti solní smlouvy (1630-1782)

„Při návštěvách knihkupectví jsem měl knížku několikrát v ruce, ale téma mě příliš nezaujalo. Později jsem na tento titul narazil kdesi v poznámkách pod čarou a přeci jen jsem se odhodlal k nákupu. Dnes jsem "Spojence i rivaly" dočetl podruhé a musím říct, že jsem touto knihou nadšen. Příjemné chronologické řazení kapitol, čtenářsky vstřícný autorský styl, velmi vyváženě zvolené množství zmíněných osobností i popisovaných událostí. A hlavně, samotný námět se (alespoň pro mne) ukázal jako nesmírně přínosný. Autor poutavě a fundovaně uvádí na pravou míru mnohé (v českém prostředí zakořeněné) představy o bohatství a moci katolické církve v pobělohorském období. Velmi zajímavé je sledovat složitou pozici pražských arcibiskupů ve vztahu k papežské kurii, řeholním řádům a panovníkům. Knihu opravdu doporučuji všem zájemcům o dějiny raného novověku. Velká pochvala (za tuto původně disertační práci) panu Petru Hončovi, který se v současnosti věnuje vzdělávání budoucích lékařů...“... celý text
— GeorgiusClívus

Jednou za život

„Po dlouhé době kniha přečtená jedním dechem. Jsem ráda že jsem díky databazeknih.cz na ni narazila. Jdu na další díl“
— Rapeh

Tajomstvo strašidelného zámku

„Klasika môjho destva s úžasnou atmosférou a nečakaným finálnym rozuzlením , ktorá stojí za to aj dnes . Ešte aj teraz si pamätám, ako som sa kedysi bál , keď sa Bob a Peter stratili v úplnej tme v zámku a v pozadí hral Modrý prízrak a keď potom Peter s Jupiterom kráčali tmavou chodbou v Hmle strachu za zvuku strašidelnej hudby démonického organistu, tak som sa triasol tak, že som knihu musel prestať čítať, aby som sa upokojil...dnes už kniha nemá taký účinok, ale stále je to to najlepšie z celej série. Po mnohých rokoch od môjho prvého stretnutia s Tromi pátračmi si už tak nejak uvedomujem , že knihy pre mládež by nemali byť len zábavou, ale mali by medzi riadkami obsahovať nejaké morálne posolstvo( ako napr. Anna zo Zeleného domu), tiež si myslím, že dialógy sú občas až príliš jednoduché , a je to aj trošku pritiahnuté za vlasy , ale prižmúrim nad tým oči a dávam plný počet za tie nezabudnuteľné chvíle strachu, ktoré vo mne kedysi Robert Arthur vyvolal. 100 % .“... celý text
— DanielBrstak

Velryby, delfíni a další kytovci

„To mě tak jednou popadlo, že bych vlastně hrozně rád chtěl studovat velryby. Nebo je aspoň jednou v životě vidět. Ale jelikož je poněkud scestné studovat velryby, když nemáte přístup k oceánu, a jelikož jste někdo, kdo fakt příšerně nerad cestuje a raději sedí doma u knihovny, tak jsem si pročetl aspoň tuhle knížečku. Stálo to za to.“... celý text
— potoo

Povinnosti princezny

„Tenhle díl se mi četl celkem dobře... další oddechovka ...“
— Ronnie68

Náraz / Prales

„Asi budu malinko neobjektivní! Ale mě tyhle detektivní eskapády majora Sarana moc baví. Samozřejmě jsem ovlivněná prostředím, protože se všechno odehrává prakticky za humny. Moc mě baví jazyk, kterým je kniha napsaná, ale myslím si, že to bude pro lidi z jiných koutů republiky, trochu těžší na pochopení. Jenže je to autentické! U nás se prostě takto mluví! Někdo česky, někdo polsky a někdo po našymu. A aby toho nebylo málo, jsme schopní tyto jazyky naprosto šíleným způsobem namíchat třeba v jedné větě :o))).“... celý text
— tami1

Franny a Zooey

„První povídka („Franny“) pojednává o nervovém zhroucení dívky, která hledá smysl života, druhá („Zooey“) o jeho nalezení nebo poodhalení prostřednictvím rozhovoru s bratrem. Zooey trápí Franny veškerou neomaleností a zdánlivou necitelností svých pětadvaceti let, přitom jí však jako jediný dokáže pomoci. Jednak proto, že oba sourozenci hledají naplnění v herectví, jednak poněvadž Franny i Zooey coby nejmladší děti z rodiny prošli svéráznou náboženskou výchovou od nejstarších bratří. Všech sedm Glassových ovšem vyznává – pro Salingera typickou – syntézu náboženské moudrosti, jakousi filosofii perennis prostředkovanou čínskými mudrci či Bhagavadgítou stejně jako Novým zákonem (snad jen náboženství, v němž byl vychován autor sám, chybí). Rozhovor obou geniálních dvacátníků (kteří mluví přesně tak, jak lidé normálně mluví, čili se salingerovským naturalismem v přímé řeči, jenže o věcech kardinálního významu) rámuje podrobně prokreslená realita New Yorku 50. let, včetně úžasných detailů (kocour Broomberg!). Mimochodem kromě Platónových děl neznám žádnou prózu, která by takovým způsobem stála na dialogu; všechno mimo dialog je totiž v těchto povídkách jen jakousi scénickou poznámečkou. Je to nádhera a moc mě mrzí, že po Seymourovi, Buddym, Franny a Zooeym se nedočkáme povídek o zbylých třech sourozencích; hlavně o knězi Wakerovi bych si přečetla s potěšením, ale i Walt a Boo Boo by nepochybně měli na srdci něco, co má být vyslechnuto. * „Celá tvoje bytost se zpěčuje milovat nebo chápat syna božího, který tvrdí, že lidské stvoření – kterékoli lidské stvoření, i profesor Tupper – je pro boha mnohem cennější než nějaké hebké nemohoucí velikonoční kuře.“ [což konstatuje Zooey o Franny, a bylo by to dokonce ještě působivější, kdyby si Franny asi sto stránek předtím neobjednala kuřecí sendvič] * „Řekl jsem mu, že tam, kde sedíme, mi na boty beztak neviděj. Ale on mi řek, abych si je přesto vyčistil. Řek, abych si je vyčistil kvůli tý tlustý paní. (...) Kdo je ta tlustá paní, to mi nikdy neřek, ale od tý doby jsem si kvůli ní čistil boty, kdykoliv jsem měl jít do éteru (...). Udělal jsem si o tý tlustý paní naprosto jasnou představu. Posadil jsem si ji na jedno zápraží, kde vysedávala celý den, plácala mouchy a přitom měla od rána do večera puštěný na plný pecky rádio. Říkal jsem si, že je strašný horko, že má pravděpodobně rakovinu a – já nevím. Zkrátka se mi zdálo jasný jako facka, proč Seymour chce, abych si na každý vysílání čistil boty. Zdálo se mi to logický.““... celý text
— JulianaH.

Vraždy v Canterbury

„Čtivá detektivka. Nepamatuje se, kdy jsem naposledy přečetla detektivku za dva dny. Stanton a Barling jsou prostě správná dvojka. Jak už se mi potvrdilo v předchozím díle. Barling se vydává na poutní cestu do canterburské katedrály . Po svém příchodu však zjišťuje, že se tu stala vražda se symbolem křížem na čele a on z pověření krále ji musí vyšetřit společně se svým asistentem Stantonem. Tlačí je čas a vražd postupně přibývá a oni musí postupovat obezřetně, protože vrah znovu útočí. Děj se odehrává v roce 1177 před Velikonocemi. Barling a Stanton se proto snaží vraždu vyřešit, jenže mají mezi sebou napjaté vztahy. Barling se snaží očistit od svých hříchů a drží půst. Za to Stanton neustále vzpomíná na svou lásku Rosamund a oddává se radostem v pivnici u piva. Což značně komplikuje situaci mezi dvěma muži. Na pozadí vidíme další osudy několika postav. Je tu Elena, která hledá svou sestru, jež záhy zmizela a nevrátila se domů. Je tu také bylinkářka a nekromancer, který provozuje zvláštní rituály. Bohatá paní, jejíž 10-tiletá dcera potřebuje lékaře, protože má záchvaty. Vdova po kameníkovi, který byl první obětí vraha. Všechno do sebe záhy začne zapadat a z poklidné detektivky, se stává boj na život a na smrt. Kolik lidí, vrah nakonec zabije? Knížka má opět nádhernou obálku a já si určitě musím pořídit i 2.díl. Díly tedy nemusíte číst postupně. Což je fajn. Na historických detektivkách mám ráda to, že se detektivové musí spolehnout hlavně sami na sebe, nemají k tomu žádné technické vymoženosti dnešní doby. Oceňuji i rozuzlení ohledně Stantona ke konci knihy. Myslím, že autor bude jedním z mých oblíbenců co se týče tohoto žánru. Děkuji za možnost si knihu přečíst v rámci spolupráce #knihydobrovsky Pokud jste příznivcem historických detektivek, tohle je přesně kniha pro Vás. Hodnocení: 5* @adule.books“... celý text
— Dela90

Nikdo není sám

„Nemastné, neslané. Takové motaní se v kruhu. A vlastně konec pro mě neuzavřený..“
— ještěrka38

Tenkrát v noci

„Dnešním dnem končím sérii s Willem Trentem (12.1 jsem začala sérii se Sarou a Jefreeym a pokračovala Willem) a končíme ve velkém stylu. Ty dva měsíce, které jsem strávila s hrdiny těchto dvou sérii mě velmi bavily, knihy měly spád, byly opravdu čtivé. Příběhy, které jsem četla byly mrazivé a děsivé. Tento díl rozhodně nebyl výjimkou, Sara se dozvěděla, jak to bylo Tenkrát v noci a lehké čtení to nebylo. Konverzace S*** a S**** v hotelu, jakožto dvou obětí trestných činů, byla neskutečně silná, opravdu mě zasáhla. Jediné mínus této série vidím v tom, že kapitoly jsou opravdu dlouhé. Autorka tyto dvě série psala přes 20 let a je opravdu zajímavé, jak se svět, za tu dobu změnil. Doufám, že tato série bude pokračovat a budu se těšit na nové setkání s hlavními hrdiny.“... celý text
— WaN635

Dvůr mrazu a hvězd

„"Dvůr mrazu a hvězd" je knihou, která osloví nejen fanoušky fantasy žánru, ale i ty, kteří ocení silné postavy, složité mezilidské vztahy a dobrodružný příběh. Je to další skvělé dílo od talentované autorky, které nezklame a zanechá čtenáře toužící po více.“... celý text
— MartinaCh27

O létajícím autě

„Knihu si vybral syn (7) v knihovně, protože dlouho mluví o létajících autech. Kapitoly jsem mu četla na víckrát, byly až moc dlouhé. A ze začátku zbytečně vleklé a spíše informační. O letadlech tam bylo opravdu hodně! Asi od 1/4 knihy nás děj začal bavit, ke konci jsme byli dost napjatí, jak to celé dopadne! Kniha nejen o letadlech a létajícím autě. Ale hlavně o přátelství, samotě, píli a vytrvalosti. A o tom, že každý může udělat chybu, ale i každý může odpustit. Kniha spíše pro čtenáře cca od 9let“... celý text
— LunaL.

Jedna dobrá věc… a život znovu začíná

„Knížka mě bavila, dobře se četla a byla to skvělá a, laskavá oddychovka.“
— VěraČamková

Furyborn

„Docela jsem se ztrácela v ději a styl psaní mi taky moc nesedl. Nápad dobrý,ale provedení kulhalo. Pro mě průměrné fantasy.“
— whiolet

Každý tvůj nádech

„„Viděl jsem, jaks políbila hvězdy.“ A stejně jsem tým Zayne :-( Guns N' Roses - Paradise City Tohle je láska a láska dovede lidi změnit. I když je ten člověk ve skutečnosti démon a korunní princ pekel. Už dávno jsem přišla na to, že lidé občas dovedou být horší než jakýkoliv démon, který vzešel z jam pekelných.“... celý text
— evineckY

Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí

„Úžasné, úžasné, úžasné. Neskutečně čtivé, chvílemi vám tečou slzy smíchu, chvílemi se vám tají dech z poutavého popisu myšlení lidí spjatých s přírodou až zůstává rozum stát, zda je to vůbec možné“... celý text
— sidonka

Přítel Stesk

„V dokumentu Heleny Třeštíkové „Vyloučeni z literatury“ Zuzana Renčová vyprávěla mimo jiné o tom, jak si nechtěla v dětství vychutnat žádnou radost, protože si vždycky hned vzpomněla na uvězněného tatínka. To už jí zůstalo a poznamenalo to i její dospělý život. Jistě to takhle prožívalo i mnoho jiných lidí a i my ostatní si to umíme tak nějak představit. Úplně představit si to ale určitě nelze a o to větší účast takové pomyšlení probouzí. V knížce „Přítel Stesk“ se o tom píše také: „ Jak mohu být takhle veselá, když je tatínek za mřížemi? Den za dnem strádá bez úlevy – a já se tady veselím. Tak je to se mnou, Andělko“ Páter Josef si uvědomoval, že „ se svými sny a skrývanými úzkostmi by se i v lepších časech lišila od ostatních, i tehdy by asi unikala do jiných světů. Ale teď vším, co žije, se kamsi ztrácí. Potřebovala by víc porozumění“ Je dobře, že si my čtenáři můžeme o tom všem přečíst a k tomu porozumění ještě teď po letech aspoň trochu přispět. A také obdivovat, že si autorka nenechala vzít naději a že se dokázala s námi o své myšlenky a city podělit. I o básně, z nichž některé napsala už ve velmi mladém věku – například tyto: Tichost zakletá v jehličí se rozvanula až nad vrcholky sosen a uléhala do kořenů stromů i do kapradí. Stíny tkaly pomyslný závoj královnin na měkký koberec mechu, po němž jen Stesk přecházel krásný poutník Stesk“... celý text
— hrdlickova_61

Vyprávění z Ostružinového houští

„Tak tohle je opravdu velká nádhera! Knížka, ze které plesá srdce a je doslova pastvou pro oči. Jak neuvěřitelně si autorka vyhrála s ilustracemi a ty příběhy jsou okouzlující. Tak obyčejné a zároveň kouzelné. Dcerka si knížku díky obrázkům i ději zamilovala a já také. Jedna z těch knih, na které se těším spolu s dcerou.“... celý text
— essterkaa

Kruh

„Nečekala bych to, ale líbilo se mi to o chloupek víc jako první díl Mráz. Skvělé téma, hodně postav, ale dokázala jsem se orientovat a zápletka na výbornou.“
— strippedd

Varování

„Zajímavá kniha s překvapivým závěrem. Docela jsem si knihu užila, i když thrillerem bych ji nenazvala.“
— anovy64

Hospodyně

„V téhle knize snad nebylo nic, co by mě překvapilo. Ale četlo se to velmi dobře. 3/5*“
— LenkaMacak

Sudetenland

„Velmi zajímavé téma, potenciál to má velký a byla jsem nadšená z informací a fakt, jenže... Škoda tolik překotného vyprávění a tolika jmen. Absolutně jsem se přestala orientovat již v první půlce. Hodnotím ale 4 hvězdičky, protože si dovedu představit tento příběh například jako film, kde by vizuální stránka pomohla chaosu v knížce.“... celý text
— Gabi13

Motýlí ostrov

„Přečteno před lety Nádherný romantický příběh o pátrání v zemi skoro na jiném konci světa po tajemné a záhadné minulosti. Hlavní hrdinka nejenom, že má smysl pro humor, ale taky si v příběhu zažije pořádný adrenalin. Doporučuji! Příběh je prokládaný vyprávěním života dvou dívek, které v té době žíly a o kterých se Diana snaží zjistit, co nejvíc. Navíc můžete cestovat po Srí Lance formou papír expres úplně zadarmo :DD“... celý text
— simca9342

Pomocnice

„Dost mi vadí, proti jak silnému proudu se tu potácím, ale tahle knížka si to skvostné hodnocení opravdu nezaslouží. Ano. Je to čtivé, perfektně sarkastické, styl autorky je skvělý, určitě si ji ponechám v hledáčku. Ale co to jako bylo za SLÁTANINU??? Zápletka byla děravá jak cedník z antíku, konání postav úplně mimo mísu a chrabré činy postrádaly jakoukoliv logiku. A ten policajt na konci? To byla TAKOVÁ BLBOST! Jsem příšerně naštvaná, že jsem se nechala strhnout davem, že jsem měla tak vysoká očekávání, že jsem neúnavně pokračovala i přes narůstající odpor a zhnusení. Především v částech, v nichž bylo do děje zataženo i dítě. A závěrečná kapitola s rozhovorem u rakve byla tak odporná, že si nepřeju nic jiného, než ji zapomenout!“... celý text
— kackahracka

Co mě naučil tučňák

„Mírně humorný, mírně melancholický příběh o tom, jak jeden zachráněný tučňák pozměnil život třiadvacetiletého učitele a jeho internátní školy. Čtenář se dozví leccos nejen o tučňácích magellanských (a specificky Juanu Salvadorovi), ale i o životě v post-perónistické Argentině 70. let. Třeba jak lze přežívat za hyperinflace, kdy zaměstanci obchodů přeceňují zboží ještě v nákupním košíku nebo u kasy. Jak se dá (taky) provádět imigrační politika: „Zahraniční pracovníci museli samozřejmě prokázat, že jejich znalosti a dovednosti jsou na vyšší úrovni než schopnosti místních zaměstnanců a že budou významným přínosem pro zemi.“ Nebo jak vypadá argentinská žádost o úplatek a armádní převrat. Vzpomínky zavádějí autora do domorodé vesnice kdesi v Andách (které přecházel pěšky), na pampu mezi gauče (s jejich surovým exbicionismem při práci s dobytkem) nebo na kilometry jižních pobřeží, obydlených „jen“ divokými tučňáky, lvouny a rypouši. Způsob vyprávění prozrazuje velmi humánní vztah k lidem i zvířatům. Zarazilo mě zjištění, že ropné tankery záměrně a pravidelně vyplachovaly nádrže v moři bez ohledu na ekologickou tragédii, kterou tím působily; popis podmínek v zoo v Buenos Aires mě bohužel ani nepřekvapil.“... celý text
— JulianaH.

Karanténa s moderním fotrem

„Zřejmě mám velmi rád stejný styl humoru jako autor knihy a navíc mám stejný pohled na "managerské úspěchy" politické garnitury, která vládla našemu státu v covidové době. Obdivuji i jemné postřehy, které pan Lansman dokáže nejen zachytit, ale i vtipně vložit do své knihy. Za mě tedy naprosto zasloužených pět hvězd a jednoznačné doporučení k přečtení. Přestože si uvědomuji, že popisuje dobu nelehkou, která mnohým lidem převrátila jejich život již navždy naruby, přišli o své blízké a ztratili zdraví, nad postřehy a způsobem interpretace jsem se nasmál, jako už dlouho ne.“... celý text
— sakro

Mstitel / Flirtování s Petem / Výročí / Podivný případ se psem

„Mstitel - zajimava zapletka, ale kraceni je zde velice patrne a kdyby me tema zajimalo, tak bych urcite sahla po originalu - ale takhle mi stacilo i bavilo **** Pete - divny pribeh, ktery me nezaujal i* Vyroci - thrillerum se uz obvykle vyhybam, ale tenhle byl hodne dobry a az do posledni chvile jsem netusila... tuhle jedinou bych si precetla klidne i v originale **** Pripad se psem (zabitym vidlemi, kvuli cemuz je mi to uz proti srsti od zacatku) - styl psani mi nesedl, otazka je, nakolik takhle doopravdy nejaky "Asperger" premysli... puvodne jsem ani cist nechtela, k pribehu se uz urcite nevratim ** Celkove opet relativne povedeny vyber, ale jsou i lepsi.“... celý text
— Květinka008

Čaroslečna na rozcestí

„První díl byl nejlepší, ale musím uznat, že ani tento nebyl špatný. Některé příhody byly trochu slabší, některé zase naopak skvělé. Pobavily jsme se a bylo to fajn čtení před spaním.“... celý text
— muchomurka

Myší kožíšek

„Nadherne ilustrovana pohadkova knizka!“
— Květinka008

Její tajemství

„Ze začátku jsem se děsila už pátého stejného příběhu, ale nakonec se mi četlo dobře, i když zápletka stejná, autorka umí příběh vystavět tak, že mě chytne.“... celý text
— Nevr