Nejnovější komentáře
Strážce duší 2
„Jako předchozí díl a Maska smrti je tahle knížka pohodovým a oddechovým čtením na letní slunné dny nebo naopak na pochmurné šedivé hodiny podzimních mlh. Moc se mi líbí příběhy, které jsem nejprve viděl mockrát jako seriál a kniha některé tyhle tajemné osoby a události vykresluje ještě mnohem lépe. Armín a Katka je moje oblíbená dvojice, charakter Armína je zde takový úplnější a Katka zde má značně expresivnější charakter. Příběhy jsou krásné, tajemné a milé. Jsem moc rád, že jsem si knihy přečetl.“... celý text
— ArthasKarfa
Tři drobné chybičky
„Začátek se trochu táhnul, pak se to konečně rozjelo a než jsem stačila otočit pár dalších stran, byl konec. Pár desítek stran navíc by si tahle kniha ještě rozhodně zasloužila.“... celý text
— Ciarra
Skandální podvod
„Neskutečně rozvláčná kniha. Dlouhé popisy hrdinčiných pocitů a minimum děje, přímé řeči jako šafránu.
Doufala jsem, že druhý díl trilogie bude lepší než první, ale spletla jsem se. Třetí díl mě opravdu neláká.“... celý text
— Ciarra
Host
„Ani při nejlepší vůli se nemůžu přidat k pochvalným komentářům ostatních. Čtení mě doslova nudilo a neodložila jsem jen proto, že jiné knihy autorky se mi líbily. Postavy byly nesympatické, chovaly se naprosto nelogicky,příběh se táhnul a dokola byly omílány stejné
informace. Rozuzlení na posledních pár stránkách bylo sice překvapivé, celkový dojem z knihy však nezachránilo, spíš naopak. Za mě opravdu ne.“... celý text
— LuciR
Evropanka: Historky z Polesí
„Silné vyprávění, naslouchat starým lidem, ošlehaným zkušenostmi se vyplatí.“
— bookcase
Sága rodu Rotwengelů
„Po Rozinkové louce jsem pokračovala touto ságou a od první strany, mimochodem velice poutavého čtení, jsem se ponoŕila do stránek dalšího vyprávění o kraji, kde již pár desetiletí žiji. Možná tím, že moje kořeny jsou daleko odtud a pohraniční kraj mi až tak do srdce nevklouzl, jsem knihu četla bez větších emocí. Co se mi však honilo hlavou, to byla ta děsivost, s jakou člověk přijme myšlenku, třeba i hloupou myšlenku, o své nadřazenosti. Chápu doba byla ekonomický zla a někdo, třebas s hloupou myšlenkou , jim dal chleba, nakrmil a oblékl jejich děti...to že za to miliony dětí umírali v koncentrácích...to neřešili, nebyli to jejich děti, byly to děti podřadné řasy...
Kniha určitě chytne , je velice poutavě napsaná...nedovedu si představit psát o domovině, která mi byla ukradená a do níž se nemohu vrátit....muselo to být velice, převelice těžké vzpomínání...ale když jsem to rozebírala se svým známým, který má v Německu odsunuté příbuzné, samozřejmě se již jedná o potomky odsunuvších...a on mi sdělil, že sudetske spolky se svými nároky na naše území žijí dále a za hranicemi veselé rozkvétají a sama autorka byla členkou...co na to říct...“... celý text
— Villon
Černočerné srdce
„Ze začátku jsem si říkala - Bože to nepřežiju přes 1000 stran, když vyšetřují to co vyšetřují a všechny ty rozhovory ve hře. Ze začátku mě to bavilo jen kvůli Robin a Strikovi. Ale pak jak se do toho člověk dostane, začne se tam toho dít spoustu zajímavého, tak to rozhodně nuda nebyla a druhou půlku knihy jsem přečetla během 3 dnů.“... celý text
— AndulinaU
Zmetek
„I zbohatlicky puberťáci mají své problémy a to nejn s láskou.“
— Rapeh
Stephen King ve filmu
„Super je, že sa trh začína zapĺňať knihami o Kingovi. Po Stephen King – Mistr strachu, Stephen King: Kompletní pruvodce životem a dílem a Stephen King nejen horor, prichádza na rad ambiciózna, pevnou väzbou, kvalitnými fotografiami a veľkými rozmermi vybavená publikácia Stephen King ve filmu. Ako názov napovedá, kniha sa venuje filmovým (OK, aj seriálovým) adaptáciám kingoviek. Fanúšikom autora z Maine azda netreba hovoriť, že sú to desiatky titulov. Skvelé je, že si nevyberá najlepšie/najhoršie, ale venuje sa komplet všetkému, vrátane dvojky Salem´s Lot a trojky Trávnikára, čo sú ozaj bolestivé a nepríjemné zážitky, hoc občas volí pohodlné riešenia (spomína síce všetky Kukuričné deti – a že ich ku*va bolo -, ale všetky nahrnie do jediného stĺpčeka a má to z krku). Pozitívnou správou je, že Ian Nathan tému uchopil objektívne, čiže určite sa dostaví aj kritika, keďže o niektorých kingovkách musíte premýšľať celé dni, aby ste na nich našli aspoň zrnko pozitívnosti. Nathan je kritický, vidí súvislosti, nebojí sa ich pomenovať a keď treba niečo pochváliť, pochváli to. Zatiaľ to vyzerá úžasne, prečo teda len 3*? Lebo mi kniha nič nedala. A ak ste aj vy Kingovi fanúšikovia, tak pochybujem, že na tom budete lepšie. Nedozvedel som sa temer nič, čo som už nevedel. Žiadne špeciálne zaujímavosti, pikošky, len notoricky známe veci, suchá rekapitulácia, nijaká pridaná hodnota. Nanešťastie, je tu ešte jeden výrazný mínus a práve on sa naplno postaral o to, že udeľujem nielen „iba“ 3*, ale premýšľal som i nad 2*. Predpokladám, že je to chyba prekladu resp. nekvalitnej editorskej činnosti, každopádne dočkáte sa série neakceptovateľných zverstiev. Nikto netvrdí, že chyby sa nedejú, ale čo je veľa, to je príliš. Pri Bežiacom mužovi je veta: „Steven E. de Souza práve dotočil Komando“. Pre tých z vás, ktorí to náhodou neviete, Steven E. de Souza je scenárista. Scenáristi nič nedotáčajú (ak náhodou nerežírujú vlastný scenár, čo nebol tento prípad), to robia režiséri, možno sa to dá použiť na hercov, nie však na scenáristov. Pri Cintoríne zvieratiek je uvedené, že Fred Gwynne hrá miestneho blázna. Nehrá. Hrá Creedových múdreho suseda, starého, rozvážneho a rešpektovaného Juda. Na tej istej strane je napísané, že má šesť rokov (Gwynne mal v tom čase po šesťdesiatke). Nachádza sa tu veľa ďalších hrozných omylov (Bob Gunton v Shawshanku nehral „zákerného dozorcu“, ale riaditeľa väznice), hlúpostí (Coppolov Dracula je remake?) a miestami až urážok (označenie tvorby jedného z najvýraznejších hollywoodskych producentov Dina De Laurentiisa – Serpico, Mŕtva zóna, Tri dni Kondora, Hannibal, Modrý zamat, Barbar Conan – za „zlátaniny“). Ak je podobne nekvalitne vydaná aj autorova ďalšia „filmová“ kniha, James Cameron: Retrospektiva, tak si ju zrejme nekúpim.“... celý text
— Ivan Kučera
Mistr Manny a jeho kamarádi
„Na každé dvojstránce dvě tři věty, to nám zatím vyhovuje, mně na čtení, malému na koukání, i když obrázky zrovna mně nějak nesedí, možná to dělá to nářadí s očima.“... celý text
— hanka24
Vysněný život Ernesta G.
„Je to opravdu pěkná kniha, zajímavý příběh, hrdinové pěkně vykreslení. Na některé životní situace bych nahlížela jinak, než Josef, tvrzení, že na jaře v 68. mohl cestovat de facto kdokoliv kamkoliv, mi přišlo tedy dost odvážné, ale budiž. Místy se mi kniha malinko vlekla, ale bylo jich jen pár. Konec velmi překvapivý, ten mě hodně bavil. Určitě si pořídím i Klub nenapravitelných oprimistů.“... celý text
— OliP
Asterix gladiátorem
„Prefekt Galie unese Trubadixe do Říma jako dárek Caesarovi, aby bojoval v aréně jako gladiátor. Asterix s Obelixem vyrazí na záchranou misi, protože ví, že by Trubadix v aréně nepřežil. A tak oba poznávají Řím, jeho památky, způsob života a bydlení římanů, jejich oblíbené lázně, ale hlavně je nutno rychle zachránit Trubadixe. Na těchto příbězích mám rád narážky na historické události a hlavně humor a vtip, které se prolínají celým příběhem.
Ten Brutus, ten Brutus ... s tím ničemou budou ještě potíže
V dějepise se dovíte, jak měl Caesar v této předpovědi pravdu.“... celý text
— n.ezn.amy
Vzpomínám na Rozinkovou louku
„Místo hlavního děje je mi velice blízké, neboť kolem něj často jezdím a chaloupku nedaleko malého rybníčku jsem obdivovala již od prvních chvil, co jsem se do kraje nastěhovali. Po 40 letech jsem se dozvěděla její historii. Styl knihy vás chytne a nepustí, dokud nezavřete knihu dočtenou...a teď se v tom člověče plácej. Pocházím z rodiny , jejíž kořeny jsou daleko od Mladkova, jsem ve zdejším kraji tak zvaná naplavenina a můj děda budoval pohraniční opevnění, Boudu jsem znala již z vyprávění. Začala jsem kraj a jeho tragédii vnímat ponejprv jako člověk, jemuž tzv "češství "vlili předci do žil a mám v paměti návštěvy a arogantnost vysílaných Němců, kteří se v 80 letech vraceli do svých ztracených domovů. Jaká bych byla já, kdyby mi někdo ukradl domov? Nevím...Stejně tak nevím, jaká bych byla, kdyby mi někdo vzal rodinu a zavřel do koncentráků. Vím o sobě jediné...neodpustím zlo a křivdu....a to jsem válku nezažila. Po staletí žili vedle sebe oba národy v relativním klidu...a přijde kdosi, kdo davu nakuká, že jsou něco víc...a ve světě nezůstane kámen na kamení....A je tady stale, znova a znova....Člověk dokáže zfanatizovat dav a dav už se nezastaví. Lidé se likvidují navzájem...Smutno je na světě...“... celý text
— Villon
Pravidla zdvořilosti
„Po dvou jeho knihách mohu říct, že to je jeden z mých nejoblíbenějších autorů. Opět jsem byla vtáhnutá do děje, kniha mě velmi bavila. Klidně bych osud hlavní hrdinky sledovala dál. Těším se na Gentlemana v Moskvě, kterého jsem si nechala na konec.“... celý text
— OliP
Neteře paní plukovníkové
„Úsměvné dílko, které ale za chvilku začne nudit.
Děj nečekejte žádný, soft erotika je poněkud nenápaditá, celkově je to poněkud archaický výlet do dob minulých.
Obraz společnosti své doby, kdy ženy bylo nutno rychle provdati a ty se pak v manželství nudily, tudíž vyhledávaly různé kratochvíle, při kterých vystupovaly z oblaků batistu, aby spočinuly na nejedné pohovce či lenošce.“... celý text
— Aghatte
Recept na toho pravého
„Fajn čtení. Ve své kategorii nadprůměr. Každá postava je unikátní a dohromady tvoří typické panoptikum romantických příběhů.
Líbilo se mi, že autorka nic polopatě nepředkládá. Čtenář si musí pravidelně nějakou událost domyslet, není to ale z následného jednání postav těžké.
Líbila se místu i práce s jazykem. Konkrétně u Malika - haf tu není.
Příběh pěkně pohladil po srdci.“... celý text
— Madelisi
Dědictví války
„Nikdy jsem nepřemýšlela jak to bylo bezprotředně po válce, tohle je skvělý příběh a napínavý až do konce.“
— ANDY28
Jiná třída
„Hlavně se řeší přístup k homosexualitě na chlapecké škole v Anglii. Text je duchaplný, možná i vtipný, významně se rejpající v pocitech všech postav děje, plný velkých latinských citátů. Učitel latiny také bojuje proti neuváženým změnám ve škole, pod vedením nového ředitele, jeho bývalého nezvedeného žáka. Chvílemi jde i o životy. Celkově hodnotím kladně, ale s výhradami k rozsahu charakterových pitev.“... celý text
— čef
Twisted Lies: Lži na ostří nože
„„Prokoukla jsem tě, Christiane Harpere. Pod tím tvým tvrdým, cynickým zevnějškem..." Přitiskla ruku na mou hruď. „Je měkké srdce."
No Christian byl z této čtveřice řekla bych drsnější než ostatní ale jeho láska ke Stele byla teda hodně hluboká. A závěrečné epilogy byly nadhera a samozřejmě bylo super jak se tu všichni potkaly.“... celý text
— petulkapeta
Silnice č. 9
„Audiokniha :
Druhé pokračování série a za mě super. Jdu hned na třetí díl.“
— Lka
Říkali mi Leni
„Dojemný příběh malé holčičky z Čech, kterou za války odvlekli nacisté do Německa na převýchovu do německé rodiny. S knihou jsem se poprvé setkala na základní škole v rámci mimočítankové četby. Nyní jsem na knížku narazila v knihobudce a díky Čtenářské výzvě si ji opět přečetla. Určitě doporučuji přečíst nejen dětem, ale i dospělým.“... celý text
— Anavi8912
Pojď se mnou
„Pojď se mnou nabízí napínavý příběh plný záhad a osobních dramat, který se rozvíjí kolem Aarona Deckera, jehož život se dramaticky změní po tragické smrti jeho ženy Allison. Pro mě to bylo průměrné čtení a popravdě vůbec mi to nepřišlo jako horor. Spíš mi to přišlo jako thriller s prvky hororu.
Příběh začíná s náhlou a šokující smrtí Allison, která vás okamžitě vtáhne do světa plného zármutku a nevyřešených otázek. Aaronova cesta za odhalením tajemství své ženy je plná napětí a překvapení, což vás v rámci možností drží v pozornosti. Svým způsobem příběh dokážete předvídat, a díky tomu se ubírá na celkové napínavosti.
I přesto, že se mi to četlo dobře tak mě to úplně neoslovilo. Bylo to takové průměrné. Vlastně celou dobu tam Aaron řeší vraždu své manželky a vlastně zjišťuje, že měla hodně tajemství, která mu vůbec neřekla. Vlastně postupně zjišťujete, že Aaron svoji manželku vůbec neznal. Za mě to spíš byl thriller nebo možná detektivka s prvky hororu jak se zmiňuji výše. Do hororu to mělo opravdu daleko, ale špatné to nebylo a určitě si od autora ještě něco přečtu.“... celý text
— Michelle13
Tichá pošta
„Kde začít? Ještě teď jsem po dočtení v šoku. Z čeho? Co se nadějné české spisovatelce Tereze Herzogové povedlo. První díl byl skvělý. Nedošlo mi, že ten druhý bude ještě lepší.
Opět se setkáváme se sympatickou češtinářkou Šárkou, která se po návratu z dovolené vrací do školy. Nyní již bydlí u svého sedmdesátiletého přítele, spisovatele Ivana. Vše vypadá harmonicky, až na to, že je v jejich vztahu zádrhel.
Šárky maminka se dozvídá nemilé zprávy. Dál se věnuje práci, pokouší se pochopit dceřin vztah a touží po vnoučatech. Snaží se obnovit soužití s mnaželem Bedřichem. Její syn Patrik se zamotává do vztahu s ekologicky smýšlející Anetou, se kterou čeká dítě.
Idylka v jejich rodině nikdy nevydrží dlouho. Vždy se u někoho objeví problém, který je potřeba vyřešit. A nebo ho úspěšně přehlížet?
Linka, kterou bych ještě ráda zmínila, je ta Terezy a Luboše. Tedy dcery Ivana. Moc jsem jim fandila a užívala si každou zmínku o nich. Dokázala bych si jejich příběh představit rozehraný na samostatnou knihu.
Děj krásně plynul. Opět bych ráda vyzdvihla autorky promyšlené slovní obraty a jedno moudro za druhým. Také širokou škálu témat, která dokázala dostat na třista stran. Klobouk dolů. Já bych se rozhodně při psaní takto složitého příběhu už dávno zamotala. Vše krásně navazovala a vše se na konci parádně rozuzlovalo.
Upřímně doufám, že se chystá třetí díl. Konec mě dostal.
Oblíbené věty z knihy:
Čarovný srpnový soumrak se snesl do krajiny, jako kočka se otřel o střechy chat a pomalu se natáhl do korun starých jabloní.
Jako by se propadla z cukrárny pocitů do žumpy pochybností.
Celej život je přece festival.
Foukl do něj a desítky soukromých barevých vesmírů se rozletěly podvečerem.“... celý text
— mstychov
Padesát odstínů svobody
„Tak a jdeme pokračovat v sérii. Jsme momentálně už u třetího dílu a zároveň zakončení slavné trilogie, která vám nabízí uspokojující závěr příběhu Christiana a Any. Pokud jste si zamilovali předchozí díly tak jako já, tak tato kniha vás rozhodně nezklame.
Ana od počátku věděla, že milovat Greye nebude snadné, a právě tato výzva činí příběh tak poutavým. Autorka opět exceluje ve vykreslení komplexního vztahu, kde se oba partneři snaží nalézt rovnováhu mezi láskou a nezávislostí. Ana musí najít způsob, jak se přizpůsobit luxusnímu životnímu stylu, aniž by ztratila svou bezúhonnost a nezávislost. Tento vnitřní boj přidává jejímu charakteru hloubku a činí ji sympatičtější.
Christian, na druhé straně, musí překonat svou touhu Anu ovládat a čelit svým nočním můrám. Jeho cesta k osobní transformaci a růstu je jedním z nejsilnějších prvků knihy. Jsou tu skvěle zachycené jeho vnitřní zápasy a proměny, což dodává příběhu napětí a dynamiku.
Máme tu realisticky a intenzivně vykreslený vztah mezi hlavními postavami. Láska, vášeň a důvěrnost mezi Anou a Christianem jsou srdcem tohoto příběhu a jejich společné momenty jsou napsány s takovou citlivostí a intenzitou, že opět nemůžete odtrhnout oči od stránek. Dalším pozitivním aspektem knihy je, že jsou tu zobrazené různé překážky, které musí Ana a Christian překonat. Od vnějších hrozeb po vnitřní konflikty, jejich cesta není jednoduchá, ale to je pravé to, co činí jejich příběh tak inspirativním. Společně čelí výzvám a dokazují, že láska a odhodlání mohou překonat jakékoli překážky.“... celý text
— Michelle13
Vyhoďme ho z kola ven
„Tohle bylo teda velice povedené!
O filmu jsem ani netušila a kniha se mi asi pár let válí v knihovně. Teď jsem měla po delší době možnost číst o noční, a tak jsem si jí vytáhla a nečekala jsem nic, ani anotaci jsem si nečetla, a možná proto jsem byla tak překvapená.
Kniha se četla fakt dobře, a i když hlavní postava nebyla úplně hlavní postavou, jak jsem si myslela, nechala nás do tohoto ústavu pěkně nahlédnout. Fungování v něm, různé osobnosti, vtipné ale i příliš smutné chvilky tu byly.. ale taky slečna Ratchedová.. páni! To bylo něco.
A ten konec?!
Rozhodně si musím pustit film!“... celý text
— JointlieKat94
Výbor z díla I. - Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi
„Jung nedává nic zadarmo. Napsal to tak přesně, jak dokázal. Srozumitelnost je na druhém místě. Je to náročné. Čtení vyžaduje místy až extrémní úsilí. Po dočtení jsem nedokázal rozečíst nic dalšího.
Po pár stranách jsem zjistil, že se nedokážu soustředit. Mentálně mě to vyčerpalo. Přijde mi to zbytečně intelektuální. Zdá se, že to Jung napsal záměrně tak, aby tomu normální lidé nerozuměli. :-)
Nebo mě omezuje má autistická mysl. Jinak se s ním názorově shoduju. Možná je to pro mě tak těžké, protože jsme si s Jungem neuvěřitelně blízcí, ale každý se díváme jinam. Není to náročné kontinuálně.
V textu se objevují pasáže, kde se spojí souvislosti, které už čtenář zná. Občas je to zjevení a náboženská extáze a někdy nechápu, proč se v tom tak plácá. Objevují se různé vhledy. Záleží na každém, co si zvládne odnést.
Je to plné informací, které si nemám kam zařadit. Ale už to málo, co jsem zvládl pojmout, se vyplatilo. Naprosto zásadní je kapitola Psychoterapie v přítomnosti z roku 1941. To je nejdůležitější text v knize.
Jung zde vysvětluje, kde se berou příčiny současných duševních potíží. Tuhle kapitolu opravdu doporučuju. Ale číst znovu Psychologické typy mě vůbec nebavilo. Už jsem to četl jako samostatnou knihu.
Jinak musím uznat Jungovu rozlišovací schopnost funkcí duše. Asi je potřeba znát víc lidí. Žiju samotářsky, znám málo lidí a tak si k jednotlivým typům nemám koho přiřadit. Asi proto mi to přijde vykonstruované.
Při čtení jsem pochopil, proč byl Jung za minulého režimu zakázán. Jeho myšlenky jsou v ostrém rozporu s materialistickým redukcionismem. Jung kritizuje povrchní přístupy k lidské duši. Na ateismus zapomeňte.
Číst to jen ze zvědavosti fakt není dobrý nápad. Ale kdo ví, do čeho jde, tak určitě doporučuju. Čekal jsem to lepší. Trochu mě zklamal výběr textů. 85%“... celý text
— Eldar80
Znamení rožmberské růže
„Detektivky záměrně nečtu. Četl jsem to, protože to máme doma. Hned na začátku mě zarazil jednoduchý styl psaní. Až u této knihy mi došlo, jak moc mi záleží na literární úrovni. Ale jsem rád, že jsem to četl.
Znám další druh literatury. Časem jsem si na to zvykl a docela mě to bavilo. Tady asi většina lidí ví co čekat a proto je to tak dobře hodnocené. Je vidět, že se lidem historické detektivky líbí. Děj se odehrává ve 13. století.
Vybrané období je docela atraktivní a umožňuje velkou volnost. Nakonec mě to překvapilo. Bylo to dobře promyšlené. Škoda, že výchozí zápletka byla tak slabá. Kdyby byla věrohodná, dal bych 4 hvězdy.
Je to jen dobře napsané detektivní pátrání. To jediné dokážu ocenit. Přiměřeně komplikované a napínavé. Další podobné knihy raději zkoušet nebudu. Ještě máme Přemyslovskou epopej. Doufám, že to bude lepší. 75% 3,5*“... celý text
— Eldar80
Darker
„Tuhle sérii mám hrozně ráda. Mohla bych ji číst pořád a vždycky si u ní odpočinu a zrelaxuju. Máme zde druhý díl z pohledu Christiana Greye. Pokud jste fanouškem této série, nebudete zklamáni. Autorka nám nabízí hlubší a temnější pohled na milostný příběh, který vás pohltí a uchvátí.
Jelikož tu máme příběh, který je vyprávěn z perspektivy Christiana Greye, což přináší nový a fascinující rozměr celému ději. S Christianem prožíváte každou vteřinu jeho zmučených myšlenek, úvah a snů. Je to neuvěřitelně intimní zážitek, který vám umožní pochopit jeho pocity a motivace na mnohem hlubší úrovni.
Jedním z největších kladů tohoto příběhu je, jak autorka vykresluje vnitřní boj Christiana mezi jeho temnými touhami a upřímnou láskou k Anastasii. S každou stránkou cítíte jeho odhodlání potlačit své zvracené touhy a potřebu absolutní kontroly, aby mohl milovat Anu tak, jak si zaslouží. Jeho cesta k sebereflexi a změně je inspirativní a dojemná.
Postavy jsou vykresleny s hloubkou a komplexností. Zvlášť Christian je tu vykreslen s velkou citlivostí a detailností. Jeho hrůzy z dětství a jejich dopad na jeho současný život dodávají příběhu intenzivní emocionalitu. Také vedlejší postavy, jako je doktor Flynn, Elena a Leila, přinášejí do příběhu napětí a dynamiku. Napětí mezi Christianem a Anou je elektrizující a jejich vztah prochází mnoha zkouškami. Máme tu spalující a smyslný poměr, který je plný vášní, ale také hlubokého žáků a výčitek. Věřím, že se od stránek neodtrhnete.“... celý text
— Michelle13
Bažení (Craving)
„Člověk je tvor závislý“
— palka452
Domek v Irsku
„Při nudné práci se docela dobře poslouchá, jinak opět předvídatelná romantika.Jednu hvězdu za prostředí, loni jsem v některá zmiňovaná místa navštívila, takže mě bylo jasné, proč tam Hannah chce zůstat.“... celý text
— Zdenas5