Nejnovější komentáře

Nelítostná vražda

„Docela dobrá detektivka. Pěkně se četla. Velmi uspokojivé.“
— pepa4081

Ledové peklo

„Spojení sci-fi a hororu je dokonalé a nápad vykopat mimozemského tvora z ledového hrobu v Antarktidě je geniální. Znám film i povídku a proto jsem sáhl i po této novele. Popis Antarktidy a základny je zdařilý. Jednu hvězdu strhávám za mírně chaotický děj v prostřední části knihy. Ne vše bylo dle mého řádně popsáno a vysvětleno. Pokud bych děj předem neznal, nevím, jestli bych jej úplně pochopil. Jinak jsem ale spokojený. Ve svém žánru se jedná o kultovní záležitost. Citace: "Určitě ji chceš tahat ven?" zeptal se Copper Blaira. "Jak říkal Vane, pokud jde o míru agresivity, postavil bych Věc do ringu proti kříženci do kouta zahnané krysy, křovináře sametového a středověkého ďábla ještě čpícího sírou pekelnou."“... celý text
— Eicherik

S láskou z parku

„Moc příjemné čtení, přečetla jsem jedním dechem za odpoledne.“
— MirrorIsis

Šepot run

„"Prosím Saro, řekni, budeš mou ženou?" oslovil ji a v jeho tyrkysových očích se mu zračila naděje, ale i ostražitost. "Miluji tě víc než všechno na světě. Jenom tebe." Beowulf, který přihopkal s ním, teď nahlas vyštěkl, jako by se chtěl k věci také vyjádřit. "Souhlasí," dodal Rurik, "a také tě miluje." I v tomto díle zavítáme opět do doby Vikingů, tentokrát se sem přenese Sara. Je nejlepší kamarádkou Linney, která se do této doby přenesla v předchozím díle, zamilovala se a nakonec zde zůstala. Čeká i Saru stejný osud? Knížka byla stejně čtivá jako díly předchozí, ale musím říci, že to byl asi díl nejslabší. Ale i přesto jako oddechové počteníčko můžu jen doporučit.“... celý text
— MAU256

Ztracený v pustině

„Autorka velice věrně popisuje krajinu australského vnitrozemí a dusivou atmosféru v rodině. Velice depresivní. Je to tak dobře napsané, až je to pro mě nestravitelné, takže jsem na rozpacích, jak knihu hodnotit. Autorka bezpochyby umí - ale pro mě to není.“... celý text
— Julka5259

Vánoce v Paříži

„Sympatické postavy, krásné prostředí. Inspirativní příběh, kterému chybí pouze vynalézavěji popsaná intimní scéna.“
— Slůník

Razerova jízda

„3,5/5* Tahle kniha sice moc nadšených ohlasů nesklízí, ale já si nemůžu stěžovat. Dostala jsem od ní přesně to, co jsem čekala a hezky si u ní odpočinula. Už od dob, kdy jsem objevila seriál Zákon gangu jsem si prostředí motorkářských klubů oblíbila. Od knihy čekejte detektivní zápletku a dost peprných scén. Je to přesně taková baronetka na líné víkendové dny. Ke konci knihy se objeví i těžší témata a dodají knize i něco navíc.“... celý text
— katasokolov

Boh

„Nenápadná kniha s nulovým marketingom prinášajúca silnú tému. Výborná divadelná hra s argumentmi z oboch táborov eutanázie je tu na konci doplnená tromi esejami nemeckých autorov. Za zvlášť prínosnú považujem najmä druhú esej - o etickom hľadisku. Otázka eutanázie vyvoláva kontroverzie všade vo svete, no aj v tomto sme na Slovensku pozadu, pretože u nás sa o tejto téme poriadna diskusia ešte ani len nezačala. O to cennejší je preklad tejto knihy. Vzhľadom na pokrok v medicíne (dlhšie udržiavanie vážne chorých pacientov pri živote) a na predlžovanie očakávanej dĺžky dožitia (únava zo života) je jasné, že sa pred týmto problémom neskryjeme. Autora jemne podozrievam z toho, že nepriamo manipuluje čitateľa, keďže takmer všetky postavy z radov odporcov eutanázie sú vykreslené o dosť nesympatickejšie ako ich náprotivky. V tomto vyniká najmä členka etickej rady Kellerová. Dokonca ešte aj argumenty biskupa Thiela mi pripadali vecnejšie. Mám trochu pochopenie aj pre jeho vyjadrenie – teraz parafrázujem – že zmyslom života je vlastne trpieť a preto treba v samotnom utrpení nájsť potešenie. Ako fanúšik Wolverhampton FC o tom niečo viem. Na záver ešte dodám, že názor na eutanáziu mám vytvorený už dlhšie, kniha ho nezmenila, alebo lepšie povedané nemohla zmeniť. Na podobnú tému odporúčam aj knihu od Cormaca McCarthyho – Vlak Sunset Limited. 9/10“... celý text
— Recidivista

Hamnet

„Je to krásně napsaný příběh, čtenáře naprosto vtáhne. Je ovšem velmi smutný - vůbec se mi jej nechtělo číst, viděla jsem, že směřuje do nevyhnutelného konce a ten jsem si nepřála. Ale jsem ráda, že jsem jej přečetla, i když se to neobešlo bez slz.“... celý text
— VendulaB

Zkouška věrnosti

„Hodnotím knihu pozitivně. Lehce předvídatelný děj. Je fajn, že se člověk seznámí s organizací jménem Talon. Co bych vytkla by bylo, že pozice v dané organizaci nejsou dostatečně popsány (vyjmenovány jsou, ale co které pozice dělá ne). To vedlo k tomu, že moment "wau" nepřišel v místě, kde přijít měl. Upřímně se těším, až se pustím do druhého dílu. Kniha je oddechovka YA a dojmy jsou vesměs pozitivní. Během čtení jsem dostávala pocit, jako bych četla knihu Drakie od autorky Sophie Jordan.“... celý text
— kaloja

Dračí republika

„Rin přežila další makovou válku a našla v sobě ohromnou sílu ohně. Ale tato síla se pojí s velkými problémy. Hlavně to, že vám v hlavě pořád něco říká bůh ohně Fénix a vy pomalu propadáte šílenství. Rin to řeší tím, že kouří opium, díky kterému ale svou ohnivou sílu nedokáže kontrolovat. Tohle vše ale musí nějak zvládnout, protože se blíží další konflikt. Císařovna, která je vlastně obětovala v minulé bitvě, musí podle Rin zemřít. A proto se jí hodí, že se spojí s vládcem provincie Draka, který má úplně stejný plán. On chce zavést v zemi demokracii a ona je jeho nástrojem, jak toho docílit. Po první konfrontaci s císařovnou se však Rin otočí život úplně na ruby a ona se s tím musí nějak popasovat. Kniha je velmi obsáhlá a obsahuje hodně vojenské strategie. Kdo má tohle rád, příběh určitě ocení. Pro mě to bylo místy až moc. Je to pořád fantasy, ale s prvky našeho světa. Jsou tam zajímavé odkazy na naší historii, jako např. vyobrazení Hespeřanů, národa, který pochází ze západu, je technologicky více vyspělý a svou víru se snaží (mnohdy až násilně) vštípit místnímu lidu, který berou jako podřadně divochy. Celkem i oceňuji, že se zde nenachází žádné explicitní erotické scény, jak je poslední dobou u podobných knih zvykem. Ne, že by mě to nějako extra vadilo, ale někdy je toho až zbytečně moc.“... celý text
— Anushka1

Pokrevní pouta

„Angela Marsons je z mého pohledu jednou z nejlepších současných autorek detektivek. Mám přečteno již spoustu dílů ze série případů Kim Stone a doposud mne žádný nezklamal, právě naopak. Podobně, jako u jiných autorů krimi sérií, i zde se nám postupně odhaluje těžký životní osud hlavní hrdinky. Líbilo se mi, že se v knize nachází další dějové linie. Pokrevní pouta jsou plná zajímavých zápletek. Autorka má dar vtáhnout čtenáře do děje způsobem, kdy je opravdu těžké knihu odložit. Zaujalo mne, že se zde opět objevuje postava doktorky Alex, z předchozího dílu. Z jejích schopností manipulovat a hrát si s lidmi mne mrazilo už tehdy... "Mysl je nesmírně zranitelná část těla. Lidé nemají ani tušení, jak často v každodenním životě podléhají manipulaci." s.247 Pokrevní pouta doporučuji a těším se, až se budu moci začíst do dalšího dílu, který už mi doma leží.“... celý text
— kikusska49

Mléko a med

„Přečetla jsem na doporučení mé sestry, která si ji zamilovala. Já jsem bohužel na druhé straně a kniha se mi nelíbí.“
— Terka30

Klan

„Za mě příjemné pohodové čtení, kniha přečtena za 3 dny. Asi bych řekla že neurazí, ani nenadchne. Od začátku mi bylo víceméně jasné, co se stane. Přesto je to relativně povedená oddechovka, které není přehnaně dlouhá a děj plyne v příjemném tempu. Celkově bych knihu doporučila, ale nečekejte zázraky. Za mě kniha má uzavřený děj a i když má pokračování v angličtině a mohla bych si ho přečíst, nechci si kazit dojem dalším dílem a zůstanu pouze u tohoto dílu série.“... celý text
— kaloja

Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla

„Velké dílo, které s sebou nese nadčasová sdělení, která budou důležitá pro každou dobu. Pouze cituji: “Z hlediska politických a sociálních věd je ovšem důležité, že podstatou totalitní vlády – a snad to odpovídá povaze každé byrokracie – je vytvářet z lidí funkcionáře a pouhá kolečka v administrativní mašinérii a zbavovat je takto lidskosti. Pak lze dlouho a prospěšně debatovat o vládě “Nikoho, což je doslova politická forma vlády známá jako byrokracie. (…) Opravdu jsme díky moderní psychologii a sociologii – o moderní byrokracii už vůbec nemluvě – velmi přivykli vysvětlení, které zbavuje jednotlivce odpovědnosti za jeho činy pomocí toho či onoho druhu determinismu. (…) Eichmann nebyl hloupý. To, co ho predisponovalo, aby se stal jedním z největších zločinců nacistické epochy, byla naprostá nepřítomnost myšlení, něco, co v žádném případě není totožné s hloupostí. A jestliže toto je “banální a dokonce směšné, jestliže ani při nejlepší vůli jsem nebyla s to u Eichmanna odhalit ďábelskou hloubku, neznamená to, že tuto Eichmannovu dispozici považuji za něco obvyklého.“... celý text
— painthers

Dvůr mlhy a hněvu

„Po jednotke som sa dvojky nevedela dočkať a hltala som ju pri každej voľnej chvíli a čítala som vždy do noci a toto sa deje u mňa málokedy. Takto sakra silno ma dlho žiadna kniha - nie to ešte séria - nechytila. A uuu, mala som veru dobrého tušáka, že nie každý je tam za pekného, hoc tak chce veľmi vystupovať - s maskou, či bez a kto tu v skutočnosti nosil masky alebo má v sebe skutočnú silu?! Niektorí ukázali svoju podstatu a moja intuícia sa teda zahanbiť nedala už ani v prvej knihe. Tak. Dej sa rozvetvoval stranu po strane a ukazoval ďalšie a ďalšie udalosti z minulosti. Do toho som spoznávala ďalšie a ďalšie postavy a miesta… poprepletané vzťahy, putá, všetko. Zamilovávala som sa do toho miesta, prostredia, príbehu. Veď ja som aj dýchať zabudla. Nejedla som, nepila, len toto čítala, ako taká pubertiačka :-D . Nemá to chybu a ku koncu, resp. nielen ku koncu, celú túto časť dej neskutočne graduje, skutočne až do posledných strán a tlak vám kolíše. Toto je tak dobré, tak silné! A ta láska!! Moja duša tancovala, spievala, plakala. Úžasné. Samozrejme, že idem hneď na tretí diel.“... celý text
— Tamirai

Katovo objatie

„Trochu som sa bala ísť do tejto knihy, keďže niesom fanda historických románov. Ale... Kniha sa čítala skvelo a najviac ma bavili časti samotného povolania Kata a ich naozaj brutálne opisy mučenia, toto autorke velmi chválim, bolo to výborné! Samozrejme tu máme aj romantickú linku. Ondrej vyhrá Kristínu v kartách, musí si ho zobrať za muža, no ako zistí ona nevie, že on je kat... Ich "spoznavanie sa" bolo zábavné z môjho pohľadu antiromantika o to viac som sa potešila, že k sebe našli cestu. Kristína bola silná osobnosť a keď už sa rozhodla počať, chcela aby jej dieťa nemuselo byť katovym nástupcom a urobila pre to všetko čo bolo v jej silách a na tie doby to bolo naozaj trúfalé. Ondrej aj napriek jeho povolaniu bol citlivý muž a pre Kristínu by spravil všetko aj keď sa občas správa takzvane na facku - sama by som jej ju pár krát s radosťou dala. Ďakujem za SČ inam by som po knihe nesiaha a veru by som aj ľutovala.“... celý text
— TerkinKnižnySve

Problém tří těles

„Knihu hodnotím velmi pozitivně. Neměla jsem problém se střídáním časové linky. Jediné, co pro mě bylo obtížnější, bylo si zapamatovat čínská jména a jejich přezdívky, které se v průběhu knihy vyskytovaly. Až po přečtení knihy a pár dalších dnech mi to "secvaklo" a našla jsem si poslání knihy. Pro některé je asi poslání očividné, ale mě donutilo začít o tomto příběhu přemýšlet. Myslím si, že toto člověk v dnešní době nepřeberného množství literatury, filmů a seriálů není nucen hledat mezi řádky. A tato kniha mi to nenásilným stylem naservírovala na stříbrném podnosu. Za mě vřele doporučuji, i pokud jste viděli seriálovou verzi (hlavní myšlenka je v seriálu stejná, ale kniha je úplně jiná a člověk se u toho nenudí).“... celý text
— kaloja

Vznešená Sophie

„Byla to zábavná a úsměvná kniha, která se přečetla na jedno sezení. Postava Sophie se mi velmi líbila, odlišovala se od dívek tehdejší společnosti a vnesla tam vánek (občas pozdvižení).“... celý text
— pavla1sv

Dvůr trnů a růží

„Wau. Sériu mi odporučila kamarátka a pustila som sa do nej so zvedavosťou. Niektoré postavy som si obľúbila hneď a ku iným som cítila nedôveru, niečo mi na nich nesedelo, hoc sa prezentovali inak… Nejdem prezrádzať ktoré, aby som nevyzradila viac, ako treba. Je to super. Je to napínavé, dobrodružné, aj romantické a hlavne sa neviete odtrhnúť. Automaticky siaham po dvojke.“... celý text
— Tamirai

Dvojitý kříž

„Perfektní styl psaní, zápletka velmi povedená, děj krásně odsýpá. Jsem rád, že jsem na knihu narazil. A vzhledem k počtu pokračování budu mít teď na nějaký čas, co číst.“... celý text
— Ramiel

Po stopách jazyků: Lingvistická dobrodružství

„Cestopisy a úvahy Miroslava Černého (vedle téhle knížky například i Mizející hlasy, Němá planeta nebo Slovem svět) dokládají hluboký osobní zájem autora o ohrožené jazyky a jejich budoucí osud. Texty by bohužel potřebovaly pořádnou editorskou práci, aby byly fakticky i myšlenkově hutnější a zbavily se mnoha v podstatě zbytných úvah a informací o méně zajímavých okolnostech a zážitcích z autorových cest. Černého zaujetí a znalosti dělají z knih čitelnou a užitečnou záležitost, jen stylistika a podceněná možnost škrtat občas text shazují do internetového blogísku. Přesto knihy doporučuji – pokud by chtěl čtenář vyzkoušet nejlepší ze zmíněných čtyř, asi to je Slovem svět.“... celý text
— Dobraadresa

Kniha o životě a smrti

„Je zajímavé jak všichni lidé, kteří tuhle knihu četli k ní přišli....úplnou náhodou, tak samo i já. A tak samo i já jsem si ji zamilovala. Číst jí bylo podivně uklidňující a vzrušující zároveň, byla opravdu zajímavá. Velmi doporučuju pro podivné večery, či životní momenty.“... celý text
— Artemis886

Adam Dolník: Svět elitního vyjednavače

„Nevýhoda téhle knihy??? Je moc rychle přečtená, rozhovor je tak zajímavý a hltáte každou stránku nových informací nebo pro mě je to opravdu nové... O povolání vyjednavače máte nějakou představu, ale i tak vám některé informace vyrazí dech. Martine tleskám opravdu povedené rozhovory latka je zvednutá hodně vysoko a tak si říkám, kdo bude další?! Moc doporučuji a kniha bude putovat opět po rodině, protože takový zážitek si nenechám jen pro sebe...“... celý text
— Jenny46

Zabijáci v zahradníkových službách

„Naprosto precizně vytvořená kniha pro lidi, kteří chtějí pojmout zahradničení a zemědělství, založené na výnosech, poctivě, zodpovědně vůči přírodě a udržitelně. Jsem nadšená, že mohu, díky postupům, uvedeným v této publikaci, postoupit o krok kupředu oproti svým předkům, kteří vyrostli na chemické ochraně a údržbě půdy a rostlin. Nechci se trápit s mšicemi, molicemi, sviluškami a dalšími uzurpátory našich polí a záhonů! A díky panu Nermuťovi a jeho kolektivu nemusím! Díky za přehledný seznam přípravků. Přijdu, řeknu a odnesu si domů přesně ty zabijáky, které potřebujeme!!!“... celý text
— Aleen

Smrt krále Šumavy

„Sichingerovy šumavské knížky se mi vždy líbily, mají zvláštní atmosféru, líbila se mi i jejich grafická úprava s malým formátem a povedenou obálkou Ivana Brůhy. Pravda, čtu je tak nějak odzadu (přes Kocovinu šumavského léta, ta se mi zdála nejlepší, přes Meyrovo sklo až k Divokým sekáčům, Šumava 1947), ale hodně mě překvapilo, že tahle knížka, ve stejné grafické úpravě, je vlastně pro děti, nebo aspoň napsaná stylem pro děti. Takže spíš zklamání, zvlášť v tom opačném čtecím gardu, než autor psal. (Vím, vlastně můj problém…) Čekala jsem, namlsaná pozdějšími autorovými knihami i příslibem krále Šumavy, prostě něco jiného… Velké plus za celou tu problematiku šumavských pašeráků a pozdějších převaděčů, i za opravdu výstižnou atmosféru nehostinné mlžnaté podzimní Šumavy plné nástrah slatí i neprůchodných hvozdů. Samozřejmě nutno k tomu vyhledávat další prameny, knížka vše jen lehce naťukne. Mě například překvapilo, jak byla převaděčská stezka Kiliána Nowotného dlouhá, naivně jsem si představovala nějaké spíš krátké přeběhnutí „čáry“ - a ona to byla opravdu nekonečná cesta přes slatě a těžko průchodné lesy. Začínala u Vimperka na úpatí Kamenné hory, pak vedla údolím potoka Volyňka, přes Medvědí potok, okolo Michlovy huti mezi kopci Kamenná a Bukovec, přes Chalupskou slať k Janské hoře a Františkovu. Pak bylo nutno překročit Teplou Vltavu, a dále okolo Stanové a Stolové hory, přes vrch Stráž, k pramenům Vltavy a odtud přes hranici do bavorského Finsterau… Prošla jsem si celou trasu na mapě, představila ponuré lesy a nevlídné slatě, a taky promrzlé lidi s kufry a dětmi na rukou… A teprve pak možná trochu pochopila, jak nebezpečná ta cesta byla. I s tím, že vás kdekoliv mohli chytnout nebo zastřelit… Škoda, že i dnes se stále čerpají informace o převaděčských stezkách z ideologicky překrouceného Krále Šumavy, skvělý režisér, ale špatná doba k filmování; i tohle je v knížce celkem dobře naznačeno… Takže nakonec slušné tři plus, i když jsem si představovala úplně jiný příběh.“... celý text
— Rade

Trnitá řeč

„Všechny příběhu doprovází nádherné ilustrace, které dodávají na intenzitě příběhů. Pohádky se šťastným i smutným koncem. Některá vás donutí se zamyslet. Někomu můžou přijít, že to jsou klasické pohádky, které jsou jen trošku upravené, ale nic nového. Jenže konce jsou mnohem drsnější. Líbilo se mi, že si autorka pohrála s motivem dobra a zla, viny a trestu. Jen nečekejte, že jsou to sladké pohádky. Jsou trochu drsnější a temnější. Mě osobně se autorčino zpracování líbilo. Do knížky jsem se zamilovala a nemohla přestat číst. Každá stránka měla svou ilustraci a na konci příběhu vás čekala velká ilustrace, kterou jsem si prohlížela vždy dlouho. Je to něco jiného než její klasické knížky, ale jako oddechovka a rozšíření světa Grisha mi to přišlo jako skvělý nápad. Tohle třeba miluju i u Harryho Pottera. Takže to máte za den či dva přečtené záleží, jak intenzivně budete číst.“... celý text
— LuciaSangster

Jak vyřešit vlastní vraždu

„slušná anglická detektivka, ale do Agathy Christie má ještě hodně daleko. :-)“
— ppheat

Vikingové - Záhada rohatých přileb

„Další Bářino dobrodružství s kouzelným atlasem. Tentokrát mezi Vikingy. Opět za jedna.“
— koblížek779

Dům na nábřeží , Jiný život

„Obě novely jsou napsány doslova v kulometném rytmu. Kde by jiný autor potřeboval (či spotřeboval) minimálně dvě kapitoly, tam Trifonov vystačí s půlstránkou. Pokud Vás zajímají padesátá léta v Sovětském svazu a neztratíte se v bambilionu jmen, příjmení a otěčestev, pak si četbu určitě užijete.“... celý text
— PetrCepek