Nejnovější komentáře
Příběh české rekordwoman: Zákulisí největšího sportovního skandálu první republiky
„Musím souhlasit s nadšenými ohlasy, stejně jako s místnou kritikou v předchozích komentářích. Kniha obsahově plná informací, za knihou je vidět ohromný kus práce s rešerší a hledáním zdrojů; rovněž množství otištěných materiálů (kopie článků, dobové fotografie atp.) je úctyhodné. Bohužel forma pohled na dílo kazí, styl psaní sráží kvalitu, za mě zbytečně dlouhá a rozsahem zbytečná pasáž rozboru knihy Lídy Merlínové hodnocení rovněž nezlepšuje.
Knihu jsem přečetl s chutí a jsem za její přečtení rád. Impulsem pro koupi bylo taktéž shlédnutí hry Transky, body, vteřiny.“... celý text
— katakomb
To nejhorší v nás
„Kniha nám představuje příběh mladé učitelky Soni, která raději bude sama, než se scházet s těmi divnými muži, které jí dohazuje její nejlepší kamarádka Martina. A popravdě se není čemu divit.
Jednoho dne, po dalším takovém nevydařeném rande, ovšem potká šarmantního psychologa Ivana. Dá mu šanci dobývat její srdce ?
Proč se Ivan Martině nelíbí ? Čeho všeho je Martina schopná, aby ochránila svoji nejlepší kamarádku? Kdo je ten záhadný klient Karel, který s železnou pravidelností potřebuje stále docházet na sezení ?
Velká spousta otázek, ale odpovědi se postupně odkrývají. Kniha se skvěle čte, stránky letí jedna za druhou. V knize se nám prolínají příběhy z pohledu všech hlavních postav, což je skvělé. Každá postava má co skrývat, každý má své tajemství.
Knížka byla skvělá, přesně takové psychologické thrillery mám ráda. Ač mě malinko zklamal konec, představovala bych si ho malinko jinak, knihu určitě velmi doporučuji.
Kdo zvládáte zvolte raději slovenský originál, v českém překladu je bohužel vcelku dost chyb a někoho to může rušit od čtení :-)“... celý text
— kramlinka88
Neviditelný
„Silný příběh člověka, který "měl vše pod kontrolou" a šel si velmi tvrdě za svým. Na jednu stranu je vypravěč až děsivý a odpudivý, na druhou ho čtenář musí litovat...“... celý text
— aktijnov
Spalovač mrtvol
„Po pravdě řečeno, já nevím, fakt nevím.
Věděla jsem o čem kniha je, film jsem neviděla. Tím bych asi začala. Možná jsem čekala něco jiného, trochu víc, ale vlastně nevím čeho víc. Také mě zarazil ten rychlý konec.
Přerod z divného chlapíka v psychopata je za mě popsán dobře, pochopitelně, ale... Ale prostě nic. Myslela jsem, že mi třeba doslov trochu pomůže, ale podle něj jsem měla pocit, že jsem celou knihu nepochopila a vlastně i četla úplně jiný příběh.
Jsem zmatená, což asi cítíte i z mého komentáře.“... celý text
— MíšaS.
Běh na lyžích
„Myslím si že ve své době velmi dobrá kniha“
— palka452
Barva mléka
„Zvláštní příběh o absolutní bezmoci a zároveň obrovské touze a smíření. Nejprve mi velmi vadil styl psaní - absence velkých a malých písmen, ale když si člověk zvykl, děj ho upoutal a pohltil.“... celý text
— aktijnov
Píseň moře
„Grafický román podle předlohy animovaného filmu skrývá opravdu nádherný příběh. Před časem jsem přečetla Vlkochodce od stejných tvůrců a kniha mě naprosto nadchla. Píseň moře se mi ale líbila ještě o kousek víc.
Oba grafické romány proto moc a moc doporučuji, jak dětem, tak dospělým. Nadchne všechny, kteří mají rádi kouzelné příběhy!“... celý text
— veriszv
Na všechno máte - Tajemství života v bohatství
„Ta kniha je opravdu super, koupila jsem velmi levně a opravdu dobře jsem udělala.“
— Daniela
Kulička a jiné povídky
„Přečteny všechny kromě posledních dvou povídek. Povídky nejsou špatné, ale nijak zvlášť mě neokouzlily, proto jsem knihu nakonec odložil. Jinak jsou povídky čtivé a rozhodně jim vévodí Kulička, která je napsána naprosto dokonale.“... celý text
— VáclavSuk
Pekelné zvuky
„Slabší kniha ze série Děsivé vědy. Tedy, ona nijak význačně nevybočuje z průměru a již tradičně ji nelze plnohodnotně chápat jako výukový materiál. Zřejmě bych z ní podstatu zvuku nepobral, protože ve snaze věci zjednodušit spíš věci zamotá. Navíc i tentokrát v pár detailech obsahuje chyby. A ačkoli i vtípky stále nejsou špatné (pokud vám zrovna autor nenadává do hňupů a podobně), ústřední duo Ruda a Eva jsou poměrně nezajímavé karikatury.
Hlavně však nerozumím záměru knihy. Jasně, je celá o zvuku - nicméně odbíhá od témata k tématu, čímž netvoří soudržný celek. To je to, co mě na této knize hodně mrzelo; totiž že většinu času jen plácá sem a tam, zatímco spousta knih z této edice se drží tématu a rozvíjejí jej. Na druhou stranu, ono toho o zvuku jako takovém není mnoho co říct. I přesto je kniha stále fajn, na chvilku zabaví a čtenář se svéráznou cestou dozví zajímavé věci. Nic víc, nic míň.
Dobrá volba pro ukrácení dlouhé chvíle.“... celý text
— Morbidus
Všechno modré z nebe
„Pocity, které ve mě zanechalo čtení této knihy, nelze vyjádřit slovy... silné, dlouho doznívající. Nelze jinak, než doporučit!
"Největší cestovatel je ten, kdo umí cestovat po krajině své duše"“... celý text
— Martule44
Poslední svobodný miliardář
„Kniha mne neskutečně bavila. Je hodně nabušená humorem a korunu tomu všemu nasazuje asistenční pes. Sice je tady romantická linka předvídatelná, ale to mi vůbec nevadilo a mnohonásobně to překonalo moje očekávání. Kniha se povedla a vřele doporučuji. Chtělo by to víc takových humorných knih :)“... celý text
— Laf
Těžké duše
„Tak to bylo asi o mě nebo tak něco, stárnoucí muž s kytarou. Snad jen toho heavy metalu, ač jsem ho celkem poslouchal, tam i na mne bylo až moc. Na druhou stranu dojemné a trefné. Na to že to psala žena, tak toho pana Šoupu trefila dokonale :)“... celý text
— elcapitano
Nenávidím tě, Adame Connore
„Super oddechovka. Prvni dil se mi cetl lip, tenhle byl vice emotivni, ale Adam byl skvely.“
— Janulkaxxx
Já, legenda
„Budu hodnotit pouze povídku Já, legenda, protože v mém vydání knihy více než polovinu stran zaplnily další povídky, které ale vznikaly mnohdy o hodně později. Zajímavé je, že na motivy této knihy byly natočeny hned tři filmy. Last Man on Earth (1964), Omega Man (1971) a konečně I am Legend (2007), přičemž pouze první film se věrně držel předlohy a další dva se více a více odkláněly. Oproti poslednímu filmu je příběh podstatně komornější. Robert Neville je v podstatě obyčejnej chlápek, zmítanej sexuální deprivací a návaly vzteku nad osamělým životem, whiskey pije jak vodu a cigára připaluje jednu od druhý. Ačkoli mě to ze začátku odpuzovalo, tak zase proč ne? Kdo z nás by dokázal zůstat poslední a dodržovat asketický život tak, jak to ukazoval film z roku 2007. Takže Robert se vlastně jen tak potuluje a tu a tam zapíchne kolík. Oproti vyspělejší pozdější próze tady nenajdeme bližší popis těžkostí post-apo života. V reálu by asi benzín několik let použitelný nevydržel, problém by byl s pitnou vodou a bez antibiotik by člověka sundala první angína. Ale je potřeba pamatovat, že tohle vzniklo v r.1954, takže to přejdu. Nejsilnějšími částmi příběhu je pak epizoda se psem a samotný konec příběhu. Matheson ukazuje mistrovství v tom, že nepotřebuje zakončit děj nějakou bombastickou událostí. Nechci spoilovat takže napíšu jen, že někdy se v jednoduchosti skrývá nesmírná síla.
P.S. "Neville, pojď ven!" mě nepřestalo bavit až do konce :-)“... celý text
— VA_Krtek
Drak spí
„Audiokniha, namluvená Kristýnou Kociánovou
Od autorky už to byla několikátá kniha a opět jsem se skvěle bavila. Zážitek ještě umocnila krásně načtená audio verze knihy. Pachatele jsem netušila až do konce. Líbil se mi příběh, prostředí, dobře vykreslené postavy. Milovníkům české literatury vřele doporučuji.“... celý text
— katpas76
Černočerné srdce
„Detektivní epos.
I mě zarazil poněkud antiklimaktický závěr. Nevadilo mi, že se vyšetřování na pachatele úplně nezaměřilo. Líbila se mi ta reálnost toho, že i Strikovi s Robin to někdy nevychází. Celkově mi přišlo, že v tomto díle vyšetřování ustupuje samotné lince online světa, což bylo naprosto skvělé téma. Některé otázky ale zůstaly nezodpovězeny. Proč pachatel zaútočil i na Joshe? Proč tvrdil, že on a Edie jsou v podstatě tatáž osoba?
Robin v tomto díle už Strika předběhla a převyšuje ho i svou vyspělostí. Za mě moc hezký vývoj postavy.
A mimochodem skvělý překlad!“... celý text
— january
Krik nevinných
„Začíná dost originálně, exorcismem hodným Vymítače ďábla. A z koho je zase na jednu stranu dost vtipný. (SPOILER!! Koho by zajímalo - z 90. leté babči).
Poté začnou mizet zvířata. Tady musím zmínit, že autor se s tím nepáře a násilí na nich je opravdu hrozné a hodně hodně emotivní. Jo, málem jsem to oblulela. Děti a zvířata prostě nedávám.
Příběh působí jako z doby třeba 19. - 20. století, takže mi dojem dost pokazilo to, že to bylo víceméně v přítomnosti. Podle mě to nebylo vhodné. Byly zde totiž třeba mobily, které ale hlavní postavy prostě nepožívaly a pobíhaly po celé vesnici, jako právě v dřívější době. Také si něco snažily zapamatovat do detailu, místo toho, aby to vyfotily. To mi maličko vadilo. S tím souvisí i dialogy. Na dřívější dobu ok, na nynější ne.
Konec byl celkem překvapivý, něco jsem čekala, něco vůbec a za mě spokojenost. Fajn mystery thriller a rozhodně nesouhlasím s tak nízkým hodnocením.“... celý text
— Jidu
První
„Bože, já se téhle trilogie snad nikdy nenabažím. To je tak úžasný příběh! Během dvou dnů jsem měla přečteno a byla jsem celkem překvapená, kolik detailů jsem zapomněla. America je skvělá, naprosto jí zbožňuju. Maxon je opět úplné zlatíčko. Posledních zhruba 70 stran bylo plných akce a emocí, nejednou jsem se u knihy rozbrečela. Do navazující duologie se nejspíš pouštět nebudu.“... celý text
— ElessaRiverbow
Pojízdná čajovna splněných snů
„Na začátku bych chtěla pochválit obálku knihy, která je prostě nádherná a nebudu lhát, i proto mě kniha hned zaujala, ale co se týče samotného příběhu - čekala jsem trochu víc.
Nevím, jestli boom těchto romantických útěků odstartovala Julie Caplin, ale mám pocit, že podobných knih je teď v poslední době na trhu čím dál víc, což není nic proti ničemu. Já mám tyto příběhy ráda, ale ne každý je umí napsat jako Julie Caplin a bohužel za mě to je případ i této knihy.
Na mě byl tento příběh až moc jednoduchý, až moc sladký. Rosie na co šáhla, to se ji dařilo. Hned si našla přátele, hned se ji dařilo podnikat, pokud se to tak dá nazývat a samozřejmě si našla i novou lásku, se kterou v závěru po pár dnech/týdnech známosti už plánovala svatbu a děti. Já samozřejmě od těchto romantických příběhů nečekám, že budou mít nějakou hlubší myšlenku, ale přece jen se mi líbí, když si hrdinka ten hezký romantický závěr musí trochu vybojovat.
Za mě tedy spíš průměr.“... celý text
— VeruHoráková
Pláňata
„Kniha se mi celkem líbila a dobře se četla, ale já pořád čekala nějaký velký zvrat, ale nepřišlo mi, že tam nastal. Byl to jen příběh se zvláštním koncem.“... celý text
— Ivka14
Carrie Soto se vrací
„Tohle mě tak bavilo! Vždy jsem ráda v televizi sledovala tenis, zvlášť Wimbledon, a musím tak ocenit, jak autorka dokázala vystihnout atmosféru na zápasech. To napětí, ty emoce, ten zápal pro hru a nečekané zvraty - celou dobu jsem měla pocit, jak kdybych se na ten zápas dívala v televizi nebo přímo na tribuně. Opravdu nebyl problém se nechat zcela příběhem pohltit a Carrie od začátku fandit. Líbila se mi ta její houževnatost, vytrvalost i její ego a to jak chtěla dokázat, že ona rozhodně do starého železa nepatří.
Kniha je psaná velice čtivě, příběh se čte prakticky sám, líbilo se mi i jak je kniha strukturovaná, kromě jednotlivých kapitol coby zápasů, jsou v knize uvedeny přepisy i jednotlivých sportovních komentářů. Ta atmosféra a nálada je tam tak od začátku skvěle budována a o to víc mě ten příběh bavil.
Od autorky je to moje první kniha a zcela určitě né poslední. Nechápu, že jsem od Taylor Jenkins Reid nečetla už něco dřív. Knihu jednoznačně doporučuji!“... celý text
— VeruHoráková
Přežít a závodit: Jeden rok šéfa stáje F1
„Guenther Steiner je svéráz, který se pohybuje v motoristickém sportu už několik desítek let. Až seriál Drive To Survive z něj ale udělal hvězdu a jak moc mě bavil v televizi, tak moc mě bavila i jeho knížka. Ta je psaná formou deníku a nemohla si z pohledu stáje Haas “vybrat lepší rok. Za mě velmi zábavné čtení, které přinese zajímavý vhled do zákulisí F1. Ano, občas je to vulgární možná až zbytečně moc, ale takový je holt Guenther 4/5“... celý text
— M.i.k.e
Stvůra
„Moje první kniha od Kristýny Trpkové a jsem nadšená! Za mě to byla skvělá detektivka, která měla švih a spád a bavila mě od začátku do konce. Do oka mi padli i hlavní vyšetřovatelé, Laura a Adam, kteří k sobě jako parťáci skvěle ladili a vzájemně se doplňovali. Líbilo se mi jejich špičkovaní, hádky, ale i to jak spolu dokázali spolupracovat. Běžně mám raději, když je hlavní vyšetřoval muž, ale na Lauře se mi líbilo, že si na nic nehrála. Nenažila se být sympatická nebo vtíravá, naopak, byl to takový ten vyděděnec týmu, který ale umí tu svoji práci dělat sakra dobře.
Příběh byl čtivý, napínavý, během vyšetřování se v příběhu vyskytlo více podezřelých, což se mi líbilo. Líbil se mi i způsob vyšetřování a české prostředí, a i když jsem tak od půlky knihy tušila, kdo je vrah, musela jsem knihu co nejdřív dočíst, abych věděla, jak to celý dopadne.
V sérii tak budu určitě pokračovat a těším se až si přečtu další díl.“... celý text
— VeruHoráková
Za pět minut zvoní
„Zpátky do školních lavic! Dvanáct povídek různých žánrů, které mají jedno společné - prostředí školy, a musím říct, že mě bavila skoro většina povídek.
Líbilo se mi, že to byl mix žánrů, najdete zde detektivku, romantiku, LGBT román, u některých povídek se zasmějete, u jiné budete cítit nostalgii, některé jsou vážné, některé melancholické, každý si tak přijde na to svoje. Povídky jsou krátké, ale příběhy mají švih a spád a to mě bavilo. Každá povídka je obohacena ilustrací od Myokard a co musím vyzdvihnout, je ořízka knihy, která je naprosto epická! Pokud někomu nesedí povídky, tak tu knihu chcete mít ve své knihovně už jen proto, jak ta kniha vypadá.
A kdybych měla vybrat povídky, které se mi líbily nejvíc, pak by to byly: Samozřejmě byl čtvrtek, Pod lavicí, Slečna dokonalá, Událost, Tim, Smím prosit?“... celý text
— VeruHoráková
Osvobození
„Další kniha o druhé světové válce, tentokrát z pohledu odbojového hnutí - operující ve Francii. Kniha se mi četla celkem dobře, i když mi místy přišla trošku nezáživná a rozvláčná, ale pak se zase našel úsek, kdy jsem příběh o Nancy a dalších hltala očima. Popravdě tam bylo na mě i dost bojových akcí, kdy jsme se kolikrát přistihla, že občas text přeskakuji. Za sebe bych to shrnula asi tak, že pro mě to bylo zajímavé čtení, ale zase by se tolik nestalo, kdybych knihu (třeba vůbec) nečetla..“... celý text
— Mermaida
Šepoty
„Příběhy několika žen, které se v určitém momentě protnou. Líbilo se mi, že každá z žen je jiná a každá z nich má své "mouchy" a trápení. Od autorky si rozhodně přečtu i její předchozí román.“... celý text
— monushka
Na neVěčné časy
„Po docteni jsem musela na chvili premyslet. Asi jsem jeste necetla neco takoveho. Vseho tam bylo tak akorat. Kazda povidka, jako by mela zahrat na ten spravny zvonecek. Romantika, humor, magie, romanticka klise, peklo, demoni... Ale preci jsem na strankach kazdeho pribehu vstoupila do sveta, ktery byl necim originalni a musim rict ze i novy. Z ceho jsem unesena je Kdo neumi milovat a Tvuj hlas. Tyhle dve povidky, respektive jejich svet a promyslenost, bych klidne navstivila znovu.“... celý text
— Veronika.malova
Náhodné skutky statečné lásky
„Zajímavá kniha.Moritzovo vypravění se mi líbilo mnohem víc než Leovo,hlavně ty pasáže s fyzikou mi nebavili.“
— Katka2382
Na vlásku
„Nenáročná kniha na pár večerů. Bylo to úsměvné, předvídavé, vtipné, ale na můj vkus místy až moc naivní.“
— monushka