Nejnovější komentáře
Grimmové
„Velmi pěkné vydání ještě strašidelnějších verzí pohádek bratří Grimmů obohacené o krásné ilustrace mě velmi potěšilo. Vyprávění se často nepáře se syrovostí a nelítostí obsahu - neváhá nám naservírovat speciální guláš, krutost rodičů nebo sourozenců, sadismus, zradu, vraždy, mamon, ale také notnou dávku odvahy, odhodlání, soudržnosti, věrnosti a lásky. Oceňuji také poznámky autorů k jednotlivým temným pohádkovým příběhům, ve kterých se dočteme něco o jejich historii a vývoji. Jsem ráda, že jsem si knihu koupila a obohatila tak svou knihovnu. Pozor - čtení pro malé děti to rozhodně není !!!“... celý text
— 666Jitka
Zmizelá Šumava
„Příběhy o lidech a místech Šumavy, která už jen tak nenajdete, se poslouchaly krásně. Ráda jsem se protloukala místy, která jsou pro mě známá i neznámá. A hlas Petra Štěpánka je bonus navíc. Doporučuji.“... celý text
— Marika Vanova
Šepoty
„Zajímavé , čtivé a někdy dost znepokojivé , jak to vystihlo ženské pocity . Stojí rozhodně za přečtení.“
— Didi15
Buď jako řeka
„HODNOCENÍ AUDIOKNIHY:
Příběh nabízí pozoruhodný lidský osud, který je stejně pochopitelný, jako i vlastně nepochopitelný. Je to vhled do mentality dnes již zatopeného města, do života místních obyvatel.
O tomto příběhu se říká, že byl inspirován skutečnou událostí. Už tento fakt mne k poslechu velmi navnadil, protože miluji příběhy, které napsal sám život. Příběhy psané životem jsou obvykle ty nejsilnější.
Tento poslech tedy nabízí velice zajímavý příběh, který pro nás napsala Shelley Read, žena, která vystudovala tvůrčí psaní na vysoké škole. I to může v člověku zanechat dojem, že s tímto poslechem nemůžete šlápnout vedle.
Osobně však musím napsat, že příběh pro mne byl mírným zklamáním. Autorka někdy zabředávala do přílišných detailů, její popis byl tak silně subjektivně zabarven a snad i příliš rozvláčný, že jsem se občas přistihla, že mi mé myšlenky unikají někam jinam a poslech jsem zkrátka tu a tam zcela vypouštěla. Jako by můj mozek filtroval přísun všech nedůležitých informací a čekal na nějaký zvrat. Když jej zaznamenal, zase zbystřil a poslouchal s nadějným očekáváním, než nám autorka předala opět velké množství nedůležitých detailů.
Je možné, že kdybych knihu četla, nejspíše bych tuto poetičnost ocenila, ale při poslechu mi tento styl nevyhovoval. Měla jsem občas dojem, že je poslech příliš zdlouhavý a že je tempo zkrátka velmi pomalé.
Co se týče promyšlenosti děje, tak ten se mi zamlouval již o poznání více. A to i přesto, že jsem některému chování hlavní hrdinky neporozuměla. Na jednu stranu příběh umožní člověku rozjímat a snaží se ho naučit přijímat situace a věci tak, jak do života přichází, ale přesto se to někde uvnitř mé duše pere, protože mladá dívka měla tolik možností, jak svou situaci uchopit. Vybrala si snad jednu z nejtěžších možností – za mě těžko pochopitelnou. Se svým rozhodnutím se ztotožnila na můj vkus příliš snadno. Vůbec nevím, co si mám o tom myslet. Ano, byla ve svízelné situaci, zoufalá, mladá, nezkušená, naivní. ale místo tohoto kroku mohla říct: „Prosím, můžete mi pomoci?“ A nejspíše by se vše odvíjelo jinak. Zkrátka to na mne působilo snad až lehce neuvěřitelně, když si vezmu, jaké úsilí věnovala pro záchranu broskvoní. A pak si z toho máme vzít ponaučení, že máme být jako řeka – nechat všechno volně plynout. Ano, s tím se částečně můžu ztotožnit, ale pouze v případě, kdy člověk nemůže sled události nijak ovlivnit. V případě hlavní hrdinky se domnívám, že sled mohla nějak ovlivnit. Opravdu mám z příběhu smíšené a rozporuplné pocity.
Pochválit však musím Kateřinu Černou, která svým hlasem vdechla mladičké Victorii život a díky ní jsem si mohla po dobu 9 hodin a 34 minut audioposlech užívat.
Přestože interpretaci příběhu hodnotím velmi dobře, tak celkově musím audioknihu hodnotit spíše průměrně.“... celý text
— VasnivaCtenarka
Jen jednou dostat šanci
„Asi úplně nechápu tak vysoké hodnocení knihy, kde se střídá machismus s ublíženectvim. Možná proto že jsem Katapult a pana Vostarka nikdy nemusela. Knihy od Františka Ringo Čecha jsou aspoň vtipné.“... celý text
— MaJa264
Provence jako sen
„Moje první kniha od Lenky Horñákové Civade.
Knížku i další navazující Lanýže mi doporučila paní knihovnice, když jsme si povídaly o Martě Davouze a jejích knihách o Bretani.
Milé čtení, barvitý popis přírody, zvyků, kultury i historie Provence, je znát, že autorka je umělkyní.
Obdivuji trpělivost s jakou si s manželem ( Francouz , jak jinak , i sama se postupně stala Francouzskou, další knihy psala ve francouzštině ) plnili svůj sen a ze zříceniny zámečku vybudovali vilu sloužící jako penzion.
S nasazením sil a k tomu se dvěma malými dětmi.
Sen se stal realitou, jde se dál za dalším- důležitá je cesta a ne cíl.. To pochopí jen "blázni" a snílkové.“... celý text
— Jordanka9
Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih
„Za odvahu 5*, za nudu 3*. Zrejme to bol samozrejme zámer, ale na môj vkus priveľa drog, alkoholu a liečební a primálo Priateľov. Najviac ma bavili historky z natáčania. Naopak, čítať o tom, na akých drogách Matthew frčal a aká časť vnútorného orgánu mu kedy a kde praskla a spôsobila mu akútne ohrozenie na živote, to ma nie že nebavilo. Kniha o závislostiach by normálneho človeka asi nemala baviť v klasickom zmysle slova. Ale po pár desiatkach strán to proste skĺzlo do monotónnosti, bolo to stále o tom istom. Občas mi do očí vrazila chyba na strane prekladateľa (závislosť na alkohole je OK, závislosť na alkoholizme nie) a myslím si, že americký editor urobil chybu, keď Perrymu dovolil ponechať v knihe pár krátkych zmienok o Keanu Reevesovi. Fakt som nechápal, prečo by mal niekto ako Keanu Reeves zomrieť a herci ako Chris Farley alebo River Phoenix, ktorí boli široko-ďaleko známi svojou tvrdou závislosťou na drogách, nie.“... celý text
— Ivan Kučera
Složka 64
„Jako ostatně už všechny předchozí případy oddělení Q je i tato kniha vynikající a dobře napsaná. Kromě toho se odehrává hned ve třech časových rovinách. V listopadu roku 2010 Carl Mørck spolu se svými asistenty Asadem a Rose znovu otevřou a začnou vyšetřovat jeden poměrně starý případ, týkající se úmrtí Carlova strýce v roce 1978. A potom je zde záhadné zmizení několika lidí během hodně krátké doby v září roku 1987. Jak se brzy ukáže, má s tím něco společného lékař Curt Wad, který se aktuálně angažuje v jakési podivné a rasistické organizaci. A tito pohřešovaní lidé měli všichni do jednoho co do činění s jistou Nete Hermansenovou, která se v té době ocitla (samozřejmě nedobrovolně a proti své vůli) na klinice určené pro duševně nemocné ženy na ostrově Sprogø. Odkud se jí jako jedné z mála podařilo uprchnout... Vyšetřování je to opravdu obtížné a během něj se Carl dokonce ocitne v přímém ohrožení života. Víc už ale opravdu psát nebudu, pravdou ovšem zůstává, že kniha je opět neskutečně čtivá až neodložitelná ;-). A závěr rozhodně překvapí - domnívám se totiž, že takové rozuzlení bude čekat jen málokdo... Vysoké hodnocení je tedy zasloužené a já se k němu ráda připojuji ;-).“... celý text
— 85098211
Přízrak v hrdle
„Neskutečně intimní kniha, v níž se střetává ženský a mužský svět, minulost a přítomnost, syrovost a poetičnost, poezie a próza.
Přízrak v hrdle není snadné číst a není pro každého, přesto naprosto chápu, proč se stal irským románem roku 2020.
Mimochodem, chcete-li si Nářek nad Ártem vychutnat v krásné irštině, podívejte se na toto video: https://www.youtube.com/watch?v=hgz98XY4sh4“... celý text
— ladyfromskye
Cesta k nesvobodě
„Začala bych tím, ze číst knížky, díky kterým vykoukneš z bubliny - to je oč tu běží.
Utéct do světa, kde vítězi dobro a draci nebo švarní šéfové vždy skončí v náruči šédé myši sekretářky- je fajn.
Ale uvědomit si, kam směřujeme a hlavně, co máme za sebou, nebo co nám bezprostředně hrozí? To jako civilizace potřebujeme.
Ano, tato kniha je ten spouštěč. Uvědomit si, že máš moc otevřít oči. A vidět.
A Timothy podává současný obraz světa (novodobé dějiny) tak stravitelnou formou, že se to opravdu nebojím doporučit nikomu.
Stačí ti základní fakta, která ti uvízly vzadu v hlavě po skole. Vždyť víš- 2.sv. válka, kdo byl na jaké straně, v čem spočívá kapitalismus, diktatura
Toto se mi obtisklo do hlavy nejvíc:
Válka uz se nevede jen na poli v bitevním. Ale i v informacích. Taková míra propagandy a nepravdivých výroku, které bylo schopné Rusko vytvořit ohledně napadání Ukrajiny 2014 a kolik západních médií uvěřilo je děsivé. Kybernetická válka. Informační válka.
Mrazivé je i uvědomění, jakou mírou stojí Rusko za vítězstvím Trumpa a co svedou technologie. Jak jsou schopny zmanipulovat lidi.
Asi to bylo tou audioknihou. Ale celý poslech jsem absolvovala s pocitem, že autor sedí vedle mě a vykládá to u kafe. Lidsky, objektivně, polopaticky, věcně, kriticky. MILUJU!
Jaký je rozdíl mezi pamětí a historií?
Lidi zapomínají, propadají manipulaci a propagandě. Ale lidi taky myslí kriticky, otevírají oči a poučí se? Strašně bych tomu chtěla věřit. Až to bolí.“... celý text
— Mona-Lisa
Punisher 1
„Čistokrevná zábava, která si na nic velkého nehraje. Frank je bezcitný zabiják, víc emocí má snad i kámen. Mafie se musí mít na pozoru.“
— OldaB
Anna Karenina
„Tak jsem si po letech připomněla knihu kde kromě romanntické dramatické linky je román ruských dějin, její povahy a filozofie.Než jsem před lety jsi koupila knihu tak jsem viděla film v hlavní roli ze Sophii Marceau a Sean Beanem, který je za mě nádherně natočený a při čtení jsi vybavuji hlavní postavy.“... celý text
— martinaandulka
Nemesis
„No kniha byla nakonec dobrá a bylo to příjemné čtení, ale ten začátek pro mě byl těžký, nemohla jsem se začíst a furt mi něco strhávalo pozornost. Kdo je vrah se dá pak celkem snadno odhadnout. Určitě si se slečnou Marplovou přečtu další knihy, a nakonec, kdo ví, si ji i zamiluji. :)“... celý text
— Mi-šu-le
Poslední svobodný miliardář
„Opravdová láska je, když jsi ochotny na poslední chvíli změnit plány kvůli někomu, kdo prožívá iracionální panický záchvat, a pak se toho zbabělce zůstaneš před vlastní matkou, protože víš, že nikdo není dokonalý. Jsi schopný člověka přijmout takového, jaký je, i se všemi chybami. Je ti jasné, že se každý den snaží dělat vše, co je v jeho silách, a ty mu na té ceně chceš pomáhat každý den po zbytek svého života.
Láska je skok do neznáma.
Prosím, mohla bych také mít psán jménem Marshmallowa? Ten byl naprosto boží! Povedený příběh.“... celý text
— Kristy.Seb
Malý život
„Ke knize jsem se dostala po četných doporučeních. Téma bylo hodně těžké, dlouho jsem po přečtení přemýšlela, jak moc známe lidi kolem sebe, co všechno dokážeme unést, jak moc je důležité přátelství bez podmínek, .....
Nicméně plný počet hvězd nedávám za styl psaní, který měl asi svůj účel, já se však první třetinou knihy nemohla vůbec prokousat a i přes náznaky toho, že se snad děj rozehraje , jsem přemýšlela, že knihu odložím. Styl psaní mi vůbec nesedl .Proto po další chválené knize autorky hned tak nesáhnu.“... celý text
— myrna0868
Skryté obrázky
„Když jsem se rozmýšlela jestli si tuto knížku půjčím z knihovny, tak jsem si nebyla úplně jistá jestli půjčit. Nemusím duchařiny, ale byla jsem velmi mile překvapená, jak je kniha napsaná. Děj ubíhal velmi rychle, Mallory mi byla sympatická a fandila jsem ji. Ten zvrat na konci jsem úplně nečekala, ale i tak to beru. Jako celek na 5 hvězd.“... celý text
— bafuskyBaf
Příběhy z tribuny
„Zvláštní spojení velmi smutných osudů. Přestože mi fotbal nic neříká, dobře se to četlo.“
— Dimas
1Q84: Kniha 3
„Komentár k celej trilógii. S Murakamim to mám podobne ako s Kingom. Prečítam od neho čokoľvek, aj keby to mala byť kuchárska kniha (a veru pár receptov tu nájdete). Jednoducho dobre píše. Oproti Murakamiho kompaktnejším prácam však v tých dlhších predsa len isté nedostatky vyvstávajú. 1300 strán, nech sa na to pozerám z ktoréhokoľvek uhla, je proste priveľa. Pri tom pomalom tempe, tendencii zbytočne rekapitulovať a celkovo postupovať akoby vopred nestanoveným smerom, nadšenie, mystérium a celkovo záujem, ako to celé dopadne, postupne opadajú. Až to celé vyšumí do prázdna. Takže recepty boli fajn, skúsim ich, ale nabudúce si ich radšej vyhľadám v knihe ktorá má o 1000 strán menej.“... celý text
— smazenaryba
Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku
„Po této knize jsem šáhla až po přečtení pana Mareše a pana Dvořáka. Musím říct, že z těchto tří se mi líbila asi nejméně. Samozřejmě opět velmi zajímavý člověk, který je odborník a mistr svého oboru. Ovšem ego z knihy přímo stříkalo. Pan profesor má jistě nárok, ale tento dojem jsem u předchozích knih neměla i když by vlastně pánové také měli nárok. Nebylo mi to sympatické, takže se mi kniha četla o něco hůře než předchozí, ale i tak byla velmi zajímavá a poučná.“... celý text
— lucie.koho
Pro sebe jako stvořeni
„,,Naučit se tě znovu vnímat bylo to nejlepší, co mě mohlo potkat."
Zamilovat se je je jednoduche,ale pak...kor když vám za krkem neustále tchyně organizuje vše. Tady jsem se nasmala a chvílemi byla i smutná,ale nejvíc se mi líbilo,jak se do sebe znovu zamilovali.“... celý text
— petulkapeta
Dvakrát do stejné řeky
„Tak jsem se při čtení této knihy opět, tentokráte alespoň fiktivně v mé mysli, několikrát projel po Temži a vychutnal si pohled na známá místa Londýna. Jinak jsem si tento příběh moc neužil, bylo zde na mne moc packalů, a jak je v poslední době in, největší neumětelové jsou muži, sloužící víceméně za přívěsky žen. Oceňuji popis reality lidí nižší kategorie, kteří jsou v hodně drsné situaci s bydlením a prací, a také chválím autorku za rafinovanou stavbu zápletky příběhu.“... celý text
— čef
Kult
„Jako vždy - do třetiny si říkám, zda to vůbec dočtu a po půlce začnu hltat. Až na konci zůstanou otázky - co z toho platí v reálném životě, jak to, že detektivové/Mentalista přijdou na způsob, ale ne na příčinu. A proč to celé má být na tolika stránkách. Ale což - televize a film to ještě více ošidí, rozmělní, takže je to možná dobře (ta délka). Čtenáři, smiř se.“... celý text
— kuruteku
Dovolená s moderním fotrem
„Tak tenhle díl byl úsměvnější víc, než ty předešlé. Možná je to tím, že to bylo psáno z pohledu Nataši, nevím, ale bylo to lepší. :)
Pravděpodobné historky nás Čechů na dovolené s dětmi. :D a co mě pobavilo asi nejvíc?
Historka o tom, jak si Čeněk našel kamaráda, tudíž se Nataša musela kamarádit s jeho maminkou, a jak rychle to skončilo. Sama děti nemám, ale z vyprávění kamarádky/matky vím, že to tak vážně je! :D
Jo, tady jsem se bavila nejvíc z celé série.“... celý text
— JointlieKat94
Rytíři z Vřesova
„Rozjezd byl trochu jiný, než je u autora zvykem, ale potřebný, abychom věděli, kdo je kdo a o co půjde.Potom příběh nabral grády a četl se jedním dechem.Těším se na další díl.“... celý text
— Francoa
Do pekla a zpět
„lahko čitatelné akčné Bečko s vtipnymi hlaškami - jednoduchoé ale funkčné“
— mareksevc
Sudetenland
„Sudetenland. Kniha roku, kniha desetiletí. No reklama to tak fakt říkala. Tak se podíváme, jak to tedy je.
Předně musím říct, že jsem tuhle krásku četl fakt dlouho a lidi už si ze mě utahovali, jestli s tím čtením nechci pomoct. A já to fakt zvažoval. Ale zvládl jsem to nakonec sám.
Máme dobu Sametové revoluce, ať žije OF, vivat Havel. Ale svět je trošku jiný. Vlastně hodně jiný. K odsunu Němců totiž nikdy nedošlo a nyní se blíží nové volby. Ať jste jen nevinný potomek, nebo zarputilý nácek, připravte se, že Deutsche komunita si nárokuje svůj domov, svůj Heimat. Když se Daniel Lichke, Žid a novinář z Mladé fronty, vydá získat materiály pro ,,obyčejné" zpravodajství, nemá tušení, že se zaplete do křivd, chamtivosti a plánů starých celá desetiletí. Naštěstí má k ruce novou lásku Kláru, Trabanta Bobeše a nekonečnou krabičku startek.
Jestli mě něco štvalo už v prvních odstavcích, byla to zvláštně pojatá forma uvozovacích vět. Když je vypustíte v nesprávnou chvíli, víte prd, kdo co říká. Občasné chyby v interpunkci či s/z byly sice taky rušivé, ale přivřeme obě kukadla. Co mě na knize skutečně bavilo, byla dobová atmosféra. Pravda, narodil jsem se až v roce 94, ale prostě všechny tyhle pojmy jsou mi neskutečně blízké. Traboše, embéčka, startky... Akorát tam Leoš mohl prdnout více dobových cen, aby to mělo ten správný punc a my si vychutnali, jak bylo všecko levný.
Vážně smekám před složitostí zápletky. Jseš dobrej, chlape. V tomhle za jedna hvězda. Největší průser byl, že Leoš je prostě přirozeně sarkastický hovádko, co se rádo odváže. Jenže tady se snažil být seriózní a tlačil tu serióznost na sílu (bohužel na úkor čtivosti). Myslím, že Kotleťák to zvládá o dvě třídy lépe.
SPOILER!!!
A zabila to celá ta lovestory. Jen tak se dali za pár dní do kupy, on si snad za celou dobu nevyměnil prádlo (když nebyl celé dny doma), zato věděl, že Kláru miluje. To by se ještě dalo vzít, byť se to blíží Harlekýnce, ale pak nechat umřít hlavní postavu lusknutím prstu? Prásk, a je mrtvá? Tak to neee, to nežeru. Za to mě redaktoři mlátili už jako autorského novice.
Nenadchlo, ovšem ani neurazilo. Příště ale raději šťavnatou Kotletu!
Celkové hodnocení 55% -hluback-“... celý text
— tetanurae
Velká kniha komiksů #1
„Úžasná sbírka toho nejlepšího, co naše česká scéna může nabídnout. :)“
— Koty7
Rychlé šípy
„Kdo by neznal tuto kultovní kreslenou knihu plnou klukovských příběhů?“
— Koty7
Hra
„Dost zajímavý životní příběh tohoto muže a jakéhosi balícího guru. Bohužel se kniha zaměřuje jen na pick up a dál už vám neporadí. I tak ale obsahuje velké moudro. :)“... celý text
— Koty7
Jak sbalit ženu
„Docela zajímavá příručka pro chlapy, kteří takzvaně neví, jak na to. Sám jsem pár rad použil, ale není to návod. Nedá se to brát doslova...“
— Koty7