Nejnovější komentáře
Odvrácená tvář lásky
„4*/5*
Moje X-tá kniha od Colleen (a to jsem na ni narazila ani ne před rokem), bohužel za mě jedna ze slabších. Většinu knih jsem hodnotila 5*, tady musím ubrat.
Kostrou knihy je vztah, který začíná způsobem "kamarádi s výhodami, až na to, že nejsme kamarádi a vůbec se neznáme" - vztah, ze kterého se ze strany hrdinky stává láska, o kterou ovšem hrdina nestojí.
Protože to napsala Hooverová, je to čtivá kniha, plná emocí a složité minulosti.
Bohužel mi nesedl rozsah a nerománové zpracování. Přijde mi, že jde o novelu, chybí mi tam větší počet epizod a vedlejších postav a dalších příběhů. Kromě hlavních postav se setkáváme ještě s Corbinem, Ianem a Kapitánem, a to je bohužel všechno.
Další nevyužitý potenciál je Tatetina práce a studium. Na začátku je o tom pár zmínek, ale jak stránky ubíhají, rychle to téma zapadne. Je to škoda.
Shrnutí: jako každou autorčinu knihu jsem si užila a vzbudila ve mně soustu pocitů, ale nejsem úplně spokojená.“... celý text
— MollyCornelia
Úchvatné evropské cesty vlakem
„Dnes 17.11.2024 je to 35 let, kdy zdánlivě obyčejný pátek našemu národu dopřál konečně změnu, a ta nabídla i novou možnost - cestovat!
Poznávat nejen evropské cesty, nejen vlakem, na které se zaměřuje tato kniha. Udržitelné cestování po železnici ano, ale musíte je naplánovat před cestou, protože formát i váha knihy by vydaly za jedno zavazadlo.“... celý text
— Josh
Jezerní básníci
„Líbí se mi poezie v anglickém romantismu ....
Kromě lyrických balad mne zaujaly úvahy W. Wordswortha a jeko vztah k přírodě .....
Kde leží zem, kam tahle loď má jet ?
Křepce, jak vzlétá slavík za svítání
se žene ve vší slávě pod plachtami :
čeká ji rovník - nebo sníh a led ?
Proč se však ptát : Ji nezajímá svět,
pluje kam chce a neradí se s námi,
najde si známé, cestu hlubinami
vždy před sebou - i vítr do plachet ....
Přesto však ptám se, kde svůj přístav má ....
Sbírku doporučím.“... celý text
— intelektuálka
Povídky aneb Nechci slevu zadarmo!
„Dnes už legendární dvojice Šimek a Grossmann a další várka jejich perfektních humorných povídek psaných krásným vytříbeným jazykem, které dovedou čtenáře zaručeně pobavit. Řada trefných hlášek z této knížky už postupem času "zlidověla" :-) Velmi zábavné čtení, které mohu jen doporučit.“... celý text
— Lele61
Sekáč (limitovaná sběratelská edice)
„4*/5*
Před dvěma lety jsem knihu nedočetla a nyní se k ní vrátila. Dobře jsem udělala, protože mi konečně sedla do nálady a jsem víceméně spokojená.
Velmi mě bavila linka s mágy, Smrť je taky úžasná postava, která je velice sociálně nezdatná, ale prostě přiroste k srdci :)
Konec byl pro mě hořkosladký a svým způsobem smutný. Dodal světu svoji rovnováhu a hezky podtrhl atmosféru celé knihy.
Sekáč nebude můj nejoblíbenější díl, ale za přečtení rozhodně stojí. Doporučuji milovníkům Zeměplochy a čtenářům fantasy, kteří se chtějí pobavit :)“... celý text
— MollyCornelia
Kavárnička v Kábulu
„Představte si malou kavárnu, uprostřed jednoho z nejnebezpečnějších měst na Zemi. Uprostřed afgánského Kábulu. Uprostřed země, kde jsou výbuchy a zabíjení na každodenním pořádku, kde neúprosná psaná i nepsaná pravidla islámu, kde život ženy, navíc bez muže, a třeba i s dítětem nemá žádnou cenu. A právě tady provozuje Američanka Sunny svoji kavárnu, která by mohla být paprskem světla v této nebezpečné zemi..
U této knihy jsem se nechal od své ženy trochu nachytat. Nedávno jsem četl "Hotýlek na Islandu", a vím, že jeho autorka, Julie Caplin, má všechny knihy nazvány podobným stylem "Něco Někde". A protože Hotýlek na Islandu se mi líbil, byla to fajn odpočinková kniha, tak jsem nic netuše sáhl i po Kavárničce v Kábulu. Ajajaj, tyto knihy nemohly být odlišnější. Ano, jistá love story (a ne jedna!) se odehrává i pod bystrým okem Alláha, ale nádech očekávaného průšvihu prýští z každé stránky této knihy. Navíc pohled do afgánské mentality, kdy se většina, i hodně nepříjemných, záležitostí bere, že je to prostě standard, mi způsobovala dost velké mrazení. A opět se přesvědčuji o tom, že naše (evropsko-americká) mentalita je z tou blízkovýchodní dost neslučitelná...“... celý text
— lennyd
Hrob na kopci
„Táto časť sa mi veľmi páčila, napriek tomu, že bola dosť krutá, smutná... Čítala sa veľmi dobre, a zápletka??? Do poslednej chvíle som nevedela, kto všetky tie svinstvá robil....mala som typ, aj viac, ale nesprávne. Dávam 5 hviezdičiek, nemám čo knihe vytknúť ....“... celý text
— januska82
Vlk
„Tentoraz nas autor zavedie do Montrealu.
Po tom ako Marek obdrží meil, že jeho otec žije, neváha a vydá sa ho hľadať.
No to však netuší, že zabrúsi do vôd mexickej mafie.
O to väčšie prekvapenie je keď zistujeme, že jeho otec mal čo dočinenia s ovela horšou mafiou a keby len jednou, kolubijsky mačetari, mexický blazni a talianský drogový bohovia.
Bolo to veru zaujímavé čítanie a ako sme u autora zvyknutý prelína sa nam minulost a prítomnosť a teda minulosť bola veľmi zaujimava a veľmi dobre sa mi čítala, podrazy, vraždy a musim povedať, že súdržnosť a priateľstva, ktore ma dojimali.
Medzi tým v prítomnosti Marek vyšetruje na vlastnú päsť a, že to nie je vôbec jednoduché - jedna vražda za druhou a hoci sa zabijali mafiánsky ľudia bolo to veľmi kruté (piñata - to bol vazne hnus)
Podarí sa Marekovi zistiť kto je vrah? A myslíte, že jeho otec naozaj žije?“... celý text
— TerkinKnižnySve
Vabank
„Velmi poutavě napsaná kniha o průběhu "převratu" v roce 1989 a 1990 od jednoho z nejpovolanějších - člena iniciativy MOST, která se už v září 1989 pokoušela zprostředkovat kontakt mezi disentem a tehdejším premiérem, a současně člena nejužšího vedení Občanského fóra a účastníka všech jednání s minulým vedením státu. Ve druhé části je potom neméně poutavě popsán odchod "dočasně" umístěné Sovětské armády na němž má autor rovněž lví podíl (bohužel stále ještě nedoceněný).
Kniha je psaná s odstupem třiceti let, což umožnilo její doplnění o informace od jiných účastníků i z "druhé strany" a současně i o informace, které byly těsně po "převratu" nedostupné (z různých archivů,...).
Za mne se, spolu s Horáčkovou knihou Jak pukaly ledy (psanou naopak těsně po popisovaných událostech), jedná o nejucelenější soubor informací o listopadu 1989 a následných měsících a následném odsunu Sovětské armády z naší republiky.“... celý text
— Salieri
Svatba naoko
„Annie odjede na dovolenou, aby přišla na jiné myšlenky po tom co ji opustil její přítel. Co ovšem nečeká je, že jej i s jeho novou přítelkyní v tomto ráji potká. Naštěstí potká i sympatického a bláznivého Chrise a tím se roztáčí kolotoč vtipných a nečekaných událostí. Předstírání vztahu nikdy nepřinese nic dobrého.. nebo snad ano?
Romantické, humorné, šílené!!
Oddechové čtení, které mě moc bavilo. Rozhodně nečekejte klasickou prvoplánovou romantiku.“... celý text
— vera5841
Kdyby
„Klady: z jedné strany knihy píše svou verzi matka, z druhé dcera.
Zápory: všechno ostatní.
S touhle knihou jsem se totálně sekla. Je pro ženy, které oblibují Magdu Váňovou, což je pro mne absolutní brak. Nedokážu tyto knihy číst. Nechci věřit, že takto někdo přemýšlí a už vůbec ne, že tak někdo žije. Já své problémy řeším racionálně.
Knihu nehodnotím hvězdami, protože ji zepředu i zezadu odkládám.“... celý text
— kopeceli
Láska ve špičce italské boty
„Při čtení knížky jsem se i já vrátila svými vzpomínkami do Kalábrie, městečka Tropea, vybavily se mi krásně pláže, pohodoví Italové a jejich nejlepší káva na světě. Miluji Itálii. Knížku mi doporučila sestra, která letos letěla s Blankou Malou na dovolenou - zavzpomínaly jsme nad fotkami na křišťálově čisté moře, báječné jídlo, Capo Vatikáno a pohostinné Italy. Láska kvete v každém věku, moc se mi líbil humor a nadhled autorky.“... celý text
— Lenča111
Muž v labyrintu
„Ned Rawling přistává na tajemné planetě Lemmos, jejíž velkou část pokrývá obrovský labyrint. V něm žije osamělý muž, Dick Muller. Ne náhodou se uchýlil do středu starobylého labyrintu plného pastí. Setkání s tajemnou civilizací jej změnilo tak, že mu žádná lidská bytost nedokáže být nablízku. Ale Ned, jakmile se mu a jeho spolupracovníkům podaří projít všemi nástrahami, jej musí přesvědčit, aby své útočiště opustil, a pomohl lidem v dalším kontaktu s cizí civilizací. Bude ale vůbec chtít Dick Muller pomoci?
Toto je jedna z knih, kterou jsem četl zhruba asi před 100 lety, ale ponechala ve mně vzpomínku, že si ji vždycky rád najdu a přečtu znovu. A bohužel jsem vždycky znovu trochu zklamán ne příliš hlubokým příběhem a tím, že to co ve mně tu milou vzpomínku zachovává (překonávání nástrah vlastního labyrintu) je vlastně jen malá část celé knihy, a zbytek je vyplněn monology a myšlenkami, které mně ve skutečnosti až tolik nebaví. Nicméně autorovi nelze upřít velkou dávkou originality, a možná se jeho Labyrintem inspirovalo nemálo dalších autorů...“... celý text
— lennyd
Naše poslední tajemství
„Nebylo to špatné, ale určitě ne "šokující psychologický thriller". Některé scény v této knize mi připadaly už použité, přesto obsah knihy vnímám pozitivně. Jak je psáno v anotaci jedná se o podobné téma aplikované dalšími spisovatelkami. Celkový ráz příběhu je rozehranou šachovou partií mezi dvěma ženami, kdy jedna chce to, co má ta druhá, a to se vším všudy. Háček je v tom, zda Cat ustojí plán Neeny, vyšvihnout se díky jejich přátelství do nejvyšších sfér společnosti.“... celý text
— jeny-v
Podivný případ se psem
„(audiokniha) Rád si pustím audioknihu, aniž bych si o ní cokoliv dopředu zjišťoval a u této knihy to bylo o to zajímavější.
Jsem rád, že mě neodradil poměrně zvláštní a strohý přednes Matouše Rumla, který byl tak nějak bez emocí. Až časem jsem z kontextu a jednání Christophera pochopil, že je to záměr, protože je kniha psaná z pohledu autisty.
Jsem rád, že existují romány, díky kterým můžeme nahlédnout do různých nelehkých světů nevětšinové společnosti.
Z matematických úloh se mi nejvíc líbil fascinující Monty Hallův problém s kozami a autem.“... celý text
— m.zirhut
Kniha noci
„Od Holly Black jsem četla jak sérii Krutého prince, tak nyní tuto knihu. Ačkoliv bychom její díla mohli zařadit do žánru fantasy, tato kniha byla spíše moderní pojetí fantasy, jelikož se odehrávala v současném světě. Nevím, zda mi styl Holly Black nebo překlad nesedí, ale bohužel jsem se při jejích příbězích nikdy nedokázala pořádně začíst. Vždy mi přišlo, že příběh byl neuvěřitelný chaos, neměl plynulý a lehký děj, pouze milion postav a zmatené scény. Asi mi pouze autorčin styl nesedí...“... celý text
— Carol1122
Ptáci jsou dosud nečitelní
„Obálka knihy je tak krásná, že jsem na ni co chvíli koukala jak na Svatý obrázek :) jakože aaaaaaach. Povídky se mi taky moc líbily. Některé mě velmi dojaly, třeba ta, podle které je kniha pojmenována. Celkově se v knížce objevil takový mix místy hodně bolavých, místy dojemných, poměrně smutných, někdy poetických i úplně obyčejných situací v životě. Moc doporučuji“... celý text
— kaja77
Leť & zapomeň
„Liv zažívá horší období svého života - musí bojovat o své místo ve školních novinách, na kterém závisí i její budoucí kariéra, rozejde se s ní přítel a musí si najít nové bydlení.
V této hrůze ale potká štěstí - Matyldu, trošku bláznivou holku, která shodou okolností hledá spolubydlící. Zdá se, že přichází lepší časy, avšak do chvíle, ne Liv zjistí, komu byt patří.
Jaké následky bude mít toto spolubydlení? A udrží si Liv svou práci?
Kniha z univerzitního prostředí s lehce naivní hrdinkou, která občas dělá přešlapy jako malé dítě. Nic obzvláště originálního nečekejte, ale pokud se vám tento typ příběhů líbí, tak rozhodně neurazí.“... celý text
— vera5841
Fantom z Blackwoodu
„Hlavní hrdinka Mara si za těžce našetřené peníze koupí dům, ve kterém prokazatelně straší - tolik varování a ona je vůči nim slepá a všechna nadpřirozená varování se snaží vysvětlit logicky, i když sama pochází z spiritisticky založené rodiny. Líbí se mi, jak se o ní stará její přítel Neil, jak ho to, co se v domě děje, trápí. Když už konečně Mara prokoukne pravdu, je téměř za minutu dvanáct, ale šťastný konec v dohlednu. Kniha je oproti ostatním slabší, nicméně i tak velmi čtivá s dalšími duchařskými prvky navíc, které v předchozích dílech zmíněné nebyly. Navíc je tato kniha opatřena pár ilustracemi, které tomu dávají šmrnc. Oddychové čtení, při kterém Vám hlavní hrdinka leze na nervy, Neil je dobrák od kosti, rozdal by se pro ni a duchové jsou krotcí v porovnání s předchozími díly.“... celý text
— Zuzka_Zuu
Neblahé vedlejší účinky srdcebolu a magie
„Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze. #spoluprace
Podle obálky jsem čekala nějakou cozy fantasy, u které si odpočinu, budu se celou dobu přiblble uculovat a prostě to bude všechno dobré. Ovšem, Neblahé vedlejší účinky srdcebolu a magie není tak úsměvnou knihou, jak se na první pohled může zdát. Kam se hrabou Legendy a latéčka nebo Přísně tajný spolek svérázných čarodějek.
I v této knize je čarodějka. Sadie peče v kavárně ty nejkouzelnější dobroty, ale cena za magii je vysoká. Prokletí čtyř srdcebolů, rakovina u příbuzného, zmizelý bratr, dávno ztracená láska…
Ze začátku vypadal děj dobře, i jsem se bez problému začetla a smála se, ale postupně se odkláněl od toho, co se mi líbilo.
Mělo to skvělý vibe maloměsta a to je jedna z mála věcí, která mi připomínala Gilmorova děvčata (právě pro fanoušky seriálu by kniha totiž měla být). Na konci každé (a celkem dlouhé) kapitoly je recept nejen na něco k jídlu, což je určitě skvělý bonus.“... celý text
— lena.o.knihach
Vánoce ve skotské vesničce
„Asi začínám chápat, proč je spousta čtenářů zblázněná do tohoto typu čtení. U mě se teda o takovém poblouznění mluvit nedá, prostě tento žánr a knihy beru s rezervou (skepticizmem neromantika), ale byla jsem vážně spokojená. Já to spíš beru jako pohádku v realitě.
Samozřejmě vztahová část je vždycky jasná. Už při prvních stránkách vám bude jasné, kdo se bude párovat. Jen nikdy není jisté, jak ta cesta bude probíhat. Jednoduše nebo s problémy, bude hodně trnitá, jako na houpačce? A tak to vlastně začíná. Holliday (jaký to další zvláštní smysl pro humor dát někomu takové jméno vedle názvů jako Christmas Village, Christmas Rezort, kocoura Frostyho, psa Clause atd.) se zprvu snaží zachránit rezort, kde žije a pracuje, tím, že chce dělat naschvály jeho možnému novému majiteli. Než zjistí, že by měla dělat pravý opak, aby ho přesvědčila.
Potud je všechno jasné. Včetně některých tajemství a zlomených srdcí. Jediné, co vlastně kromě vztahu obou postav budete sledovat, je budoucnost rezortu. Tady si totiž nikdo nemůže být jistý až do samého konce, jak to vlastně dopadne. A že docela překvapivě.
Kniha je velice jednoduchá, s pár stránkami, které zvládnete přečíst za jediný den. Postavy jsou milé a sympatické. Co se vám tu budu nějak rozvláčně rozepisovat. Nikoho asi nepřekvapí jaké oddechové čtení to je. Body navíc pro mě jsou za to, že i když autorka to nevede jako sérii a její knihy na sebe vyloženě nenavazují, její postavy se potulují ve své blízkosti, žijí v jedné vesnici a jejím okolí a tak při čtení můžete narazit na některé staré známé z jiné knihy. A to mě baví...“... celý text
— luculi
Překvapivý následník
„Chtěla jsem pohádkovou romanci a přesně to dostala, moc jsem si knihu užila, je skvělá.“
— Fixa08
Velká nápověda
„Zvláštní kniha, temná, pesimistická, neúprosná. Dostal jsem nevšední zážitek, který bude chtít další čtení. Kniha už na první pohled jiná než sbírky poezie, jak dnes většinou vypadají - tzn. krásná vazba, kvalitní papír, barevné fotografie - žádný minimalismus. Totéž platí o verších - na hraně poezie a prózy, úplně odlišný narativ, žádné módní náhodné hrátky se slovy, naopak naprostá čistota vyjádření a myšlenek.“... celý text
— FanDE
Kia Ora E Hoa
„(audiokniha) Knihy Petra Nazarova by rozhodně měly patřit do kategorie motivační literatury.
Nejinak tomu je i u popisu cesty Novým Zélandem, který je spíše než cestopisem popisem životního poznání autora skrze domorodé obyvatele ostrovů.
Jen v druhé polovině knihy jsem se trochu ztrácel ve jménech a ve velkém množství lokálních názvů.“... celý text
— m.zirhut
Milé dítě
„Skvělý thriller se svižným a čtivým dějem. Viděla jsem i seriál, ale samozřejmě kniha je vždy lepší. Super kniha“
— pohoda58
Ukolébavka
„Ace Atkins převzal po Robertu B. Parkerovi to nejlepší co mohl. Styl, drsné hlášky drsných chlapů, přiměřenou porci akce a čtivost detektivních zápletek.“
— zbuy
Hella
„Poslechnuto ve zpracování (tj. předpokládám i zkrácení) ČRo.
Během „čtení“ přemýšlím, proč se autorka věnuje právě Heleně Frischerové, čím je právě její osud tak fascinující? Kvůli Weilovu románu, jehož nálada jakoby odrážela autorčin vlastní stav duše? Kvůli Hellině lágrové próze která v ní nějak zarezonovala? Z jiného důvodu? A postupně jsem si začal užívat, že to nevím, protože z blízka viděno je fascinující každý lidský osud.
Fascinuje mě kompoziční chaos knihy, který by mě za jiných okolností iritoval, ale zde působí naprosto přirozeně. Imituje život, běh událostí a myšlenek, který nikdy nemá logickou strukturu. Přepínáme tak mezi současným Ruskem a SSSR, mezi Helliným a autorčiným životem, události (vzpomínky/texty) vyvolávají vzpomínky na jiné události (vzpomínky/texty), vše je popisováno se stejnou vášní a vše to jaksi pozoruhodně drží pohromadě, protože úběžníkem každého příběhu jsou nakonec konkrétní lidské osudy. Nejde o to popsat život v lágru, vybavení moskevské kuchyně, houpačky v parku nebo všednodenní činnosti (čtení, útěky na nádraží, psaní dopisů). Vždy jde o to poodhalit, co se odehrává v nitru člověka. Proto se tak často vracíme k Helliným očím, proto se tak dopodrobna popisuje každá jedna fotografie.
Mezi nejmistrnější kousky knihy patří právě zprostředkování toho, jak je třeba se neustále pokoušet dotknout se toho podstatného v druhém člověku, s vědomím, že je to zároveň nemožné. Tak je nám předestřeno několik možných způsobů, jak číst Hellinu lágrovou prózu, které v textu koexistují, i když se zdánlivě popírají.
Pokoušíme se k Helle proniknout skrze její oblíbenou báseň, abychom se u ní dlouze zadrhli pro neschopnost ji převést do češtiny (ani při srovnání několika překladů a spousty vysvětlivek). Skrz báseň se dostaneme do dvou typických ruských kuchyní, abychom nasáli jejich atmosféru – a ani nevíme jak, seznamujeme se s jejich obyvateli a jejich životními příběhy. A to vše má jakousi vnitřní logiku, protože pochopit člověka, který žil velkou část života v Moskvě, to jednoduše vyžaduje.
Hella (kniha) je fascinující ne pro Hellin příběh, ale právě díky tomu, že vidíme jeho rozplétání. Zásadní je přitom vědomí, že portrét, který před námi vyvstává, nepatří historické Helle, ale (protože jej vytváří právě Alena Machoninová) představě Aleny Machoninové o Helle. V tomto světle je třeba číst i dlouhé pasáže o jejím vnímání Ruska, o jejích pohnutkách, představách, přečtených knihách – odhaluje se nám, z jakých pozic je její Hella (osobnost) budována. Právě tento princip činí knihu tak zajímavou.“... celý text
— matej.kulistak
Tahle kniha ti změní život
„Kniha se skládá s několika rozhovorů, se všech byl asi zajímavý jen ten první ... Pak mě již kniha nezajímala.. Opravdu si myslim, že jak někdo začne umět psát už si myslí, že může napsat knihu.. Fskt nerozumím ničemu.. Pokud máte rádi rozhovory asi je tohle knihy pro vás.. Ale já čekala příběh a ne tohle... Bohužel musím hodnotit takto... Ne nelíbila se mi...“... celý text
— Princezna22
Chaloupky
„Styl a vyprávění spisovatele výstižné a čtivé, takové příběhy z minulých let velmi ráda čtu. Těším se na další díla tohoto spisovatele.“
— pohoda58
Mlčící fontány
„Autorku mám moc ráda a tato kniha se mi zatím líbila nejvíc. I když mě lehce odrazovala svou délkou, ale každou stránku jsem četla se zápalem. Díky krátkým kapitolám se čte rychle a vy nevíte, kdy přestat se čtením.
Téma je opět dost silné a týká se dětí, takže se nějaké pasáže četly hodně špatně. Nicméně rozhodně můžu doporučit, příběh se mi moc líbil a hrdinové mě zaujaly, ostatně jako vždy u této autorky.
Btw. Je řazena do kategorie Young Adult a je to jediné YA, které čtu.“... celý text
— lulucinax