Nejnovější komentáře
Papírový palác
„Vůbec nevím, co si mám o knize myslet. Začátek mě nijak neuchvátil a ani samotný příběh Elle na mě teda nijak extra nezapůsobil. Emotivní román plný lží, ale bohužel tam něco chybělo a z některých zápletek mi šly oči v sloup. Kniha si odnese 3 hvězdy a už se k ní nikdy nevrátím.“... celý text
— _wejunkaa_
Já, robot
„Klasika od klasika!“
— kobe
Vládci strachu
„Neodpíratelný fakt, že Kulhánek byl, je a bude můj oblíbenec...“
— kobe
Všichni milovali naději
„Touto knížkou jsem se prokousávala poměrně dost dlouho. Rozhodně bych ji nesměřovala na věk 13+, dle mého je pro daleko starší čtenáře, na ty mladší je i ten text sám o sobě až moc složitý. Kniha je velmi poetická, filozofická. I já sama si nejsem jista tím, zda jsem pochopila úplně všechny myšlenky - asi spíš ne:D.
Příběh vlastně nemá ani moc děj. Sledujeme tu partu nemocných teenagerů, kteří společně utíkají před realitou nemocnice a svých nemocí. Jedna linka je i z minulosti, kdy je hlavní hrdinka s chlapcem, též těžce nemocným, který se pak sám rozhodl ukončit svůj život…
Hlavní hrdinka není člověk. Což je… zvláštní :D. Resp tato kniha je prostě zvláštní :). Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, některé myšlenky tu byly hodně zajímavé, stejně tak určité pohledy na svět a život. Doma máme Domov důchodců pro pejsky a jsme často v kontaktu se smrti, tohoto tématu se tato knížka také vůbec nebála a to se mi líbilo. Spousta zajímavých postřehů, vhledů, názorů…
Knihu bych doporučila čtenářům, kteří mají rádi náročnější text, hodně pomalý a do hloubky jdoucí, pitvajici jednotlivé emoce a pocity :). A k tomu, kdo je vlastně hlavní hrdinka: hmmmm, na mě to možná bylo už moc “mimo, ale rozhodně je to zajímavé rozuzlení…“... celý text
— Rodaw
1984
„Naprostá bomba, vypadá to, že geniální autor vlastnil kouli předvídající budoucnost (a kam současná společnost směřuje)!“
— kobe
Hospůdka v Praze
„Tak jsem tomuto dílu, také nepřišla na chuť. Četlo se to dobře, ale... Je mi líto, ale hodnotím 3,5* Snad se příští díl povede lépe.“
— martineknatasa
Růže pro Algernon
„Ani po dvaceti letech, co jsem ji četla naposled, kniha neztratila nic ze svého kouzla. A zase jsem měla při posledních řádcích slzy v očích, což se mi často nestává. Román formou deníku, kde ich forma dostává úplně jiný rozměr a díky níž se člověk dozví o tolika komplikovaných zákoutích lidské podstaty. Kniha byla psána v době, kdy se samotným IQ testům dávala větší hodnota než dnes, a i díky ní si možná spoustu lidí uvědomilo, že vysoká inteligence nerovná se spokojený život. A už je jen na nás, jak si s tím poselstvím poradíme. Moc doporučuji tenhle literární skvost vzít do ruky, alespoň jednou v životě.“... celý text
— Handula
Kdo šije u Podolské?
„Jak fungoval slavný prvorepublikový módní salón v době, kdy všechno patřilo všem? Těžko. Román se čte rychle a dobře, moc se mi líbil hlavně začátek po válce, kdy ještě sláva salónu doznívala a Hanu Benešovou nahradila Marta Gottwaldová. To se člověk dozvěděl hodně úsměvných střípků ze života nově vládnoucího proletariátu. Pak už to bylo spíš lehce depresivní čtení, jak už tomu v románech o životě obyčejných lidech v 50. letech bývá. Jednotlivé linky postav se mi líbily, nepůsobily černobíle, jen jich možná bylo na tak krátkou knížku až příliš. Ale celkově se mi kniha líbila moc!“... celý text
— Handula
Zulejka otevírá oči
„To byla naprosto skvělá, vynikající, nádherná, výjimečná kniha. Je to už druhá od Guzel Jachiny (ještě Děti Volhy) a já jsem znovu nadšená. Kdyby bylo udělování Nobelovy ceny na mně, tak už ji má. Byly v ní tradice, emoce, historie i humor. Sice zvláštní,skrytý, ale byl tam. Víc takových knih.“... celý text
— Mindy
Vím, kdo jsi
„V příběhu se mi opět líbilo střídání současnosti s minulostí. Ke konci se možná čtenářům může zdát děj trochu překombinovaný, ale celkově je knížka čtivá, napínavá. Já teda četla a četla, zvědavá, jak to dopadne.
Styl psaní autorky mi sedl, během krátké doby přečetla všechny její knížky, a už se moc těším na další! 5*“... celý text
— MiskaMa
Urla
„Nechal jsi si pár dní, aby mi to v hlavě uzrálo. Nejprve jsem vlastně nevěděl co si o tom myslet, protože předešlý díl byl mela na emoce hlavní postavy a v tom se jako pragmatický muž plácám :-) Očividně to byla předehra k Urle. Temný děj, depresivní atmosféra a vlastně chybělo to šťastné zakončení, i když se dostalo jiného. Za mne mega, mega palec nahoru za Buniho a konečně i odkrytí jednoho z tajemství, které jsem ale vůbec nečekal a které ovlivnilo cely sklenařský svět, aniž bychom si to jako čtenáři uvědomovali. Dám si to brzy znovu, abych si to vychutnal i více v detailu. Stále platí, že nejlepší byl pro mne osobně první díl, měl nezaměnitelné kouzlo, ale teď už jdeme na dřeň a to já také rád. I kdyby každý díl měl 1000 stran, na mé chuti se do toho pustit by se nic nezměnilo. Držím palce autorce a těším se na finální díl.“... celý text
— Affares
Šepot z lesa
„OOO jak já se bála :D ale jsem taky trochu strašpytel, to se musí zmínit. Kniha krásně a dokonale napsaná, ta se četla skoro na jeden zátah a nechtěla mě pustit. Sympatické postavy, příběh napínavý a odstupňovaný, bez hluchých míst. Někdo dole zmiňuje, že mu popisy míst apod. přišly zbytečné a zdlouhavé, mě naopak, jelikož se v Orlických horách poměrně často vyskytuji, to dodalo na autentičnosti, představivosti a o to víc na strachu :D Na konci bych uvítala epilog, ten tam vážně chyběl, představovat si může člověk co chce, ale jestli proběhlo nějaké zadostiučinění, to si rád přečte. Tudíž půl hvězdy za epilog dolů, jinak doporučuji všemi 20. :)“... celý text
— blackdarkness
Atomová baba: Rozhovor s Danou Drábovou
„Velmi zajímavý rozhovor, který by mohl být ještě lepší, kdyby ho vedl někdo neutrální. Autorův ekoaktivismus mě při čtení dost rušil.“
— Mosula
X
„Kniha se čte hezky a samotný děj střídaný s postřehy autora je vlastně zajímavý. Postavy postupně prostupují celou knihou až vám je jednu chvíli Nicholas i sympatický, obzvlášť jeho lidský zjev. A kresby jsou taky moc pěkné, doplňují atmosféru knihy.“... celý text
— ondras666
Srab
„Po prvních stránkách jsem si říkal, že to zase bude nějaká nepovedená kniha, ale pak mě děj chytnul a nepustil dokud jsem na druhý den knihu nedočetl. Expresivní mluvu jsem přešel, protože to k tomuhle subžánru asi patří, ale bavilo mě sledovat psychologický boj hlavní postavy.“... celý text
— dpxcz
Dívka od vedle
„Příšerný obsah té knížky. Pokud se to skutečně tak stalo, a zřejmě ano, je to něco neskutečně, nelidsky odpudivého. Po celou dobu, kdy jsem to četl jsem byl naštvaný na tu lhostejnost, na všechny ty lidi, z nichž nikdo nedokázal té dívce pomoci. Všichni hluší, slepí, pasivní k tomu šílenému utrpení. Fakt mě jímal hrozný vztek, že se nenašel žádný normální člověk. Ale věřím tomu, že to tak v životě leckdy je. Lidé jsou málo všímaví. Většina lidí má svých starostí dost a nejsou schopni se rozhlédnout kolem sebe. Neodváží se zeptat, natož zasáhnout. Krutá kniha o tom nejhorším v lidech. Ovšem kniha velmi dobře napsaná.“... celý text
— Modi666
Myšlenky za volantem 2
„Tak tady jsem se našla. Skvěle pobavilo. Určitě doporučuji!!!“
— Samsullka
Pohádka
„Nemám rád Kingovy krvavé horory, ale tohle mě zaujalo. Nesmíte se zaleknout 725 stránek. Děj plyne a příběh se odvíjí. Ani se mi moc nezdá, že je to pohádka. Je tam hodně reality. Dobrou recenzi napsala níže paní ,,Witchann" tak si jí přečtěte. Doporučuji číst mládeži od 14 let, kdy může čtenář pochopit knihu jako celý, osudový životní příběh.“... celý text
— novecento
Ty chladné oči
„Co všechno jsou lidé ochotni udělat pro své bezpečí a svou rodinu? Své by o tom mohla vyprávět Neonila, hlavní hrdinka ruského původu.
Příběh začíná ve 40. letech, kdy se Neonila ocitá v německém lazaretu v okupovaném Smolensku, kde vypomáhá jako zdravotnice. Právě tady potká českého mladíka Emila, který je donucen bojovat za nacistické Německo. Když se spolu po válce usadí v Československu, vznáší se nad nimi stigma kolaborace.
Neonila se ale vždycky uměla přizpůsobit. Během války nacistům, později komunistům. Co na tom, že se vůči lidem zachovala často podle? Co na tom, že několika lidem zničila život? Vždy to dělala z přesvědčení, že je to ta nejlepší volba.
Neonila není postava, kterou si oblíbíte a s jejími činy často souhlasit nebudete. Na druhou stranu, žila v době, která nebyla jednoduchá, to víme všichni a podle toho jednala.
Pro mě to byl krásný, poutavý příběh a zároveň neobvyklý pohled na těžkou dobu. Styl psaní paní Wilkové mi sedí, je osobitý, nápaditý. Její příběhy si budete pamatovat a zůstanou vám v srdci. Začátek knihy mě sice úplně nechytl, ale jakmile se příběh přehoupl do šedesátých let, nemohla jsem knihu odložit.
Knihu tak můžu jedině doporučit.“... celý text
— VeruHoráková
Duše krve a popela
„Tak tohle je naprosto zbytečný. -_- jediné užitečné jsou na začátku 2 %, uprostřed 2 %, a na konci 2 % -_- přijde mi to jako rejzovani... Ztráta času“
— Karin_Kim55
Síla vzdoru
„Melancholická atmosféra se táhne tímto ukončením trilogie. Nespočet pochybností a nikomu se nedá věřit. Hodně zvratů a obětí. Nakonec musím říct, že se mi zakončení trilogie zamlouvá.“... celý text
— Aspect
Tři Tlouštíci
„Skvělá kniha! Zbrojíř Prospero je nejlepší! Howgh.“
— Turlogh
Zázračné dítě
„„Jako všichni ostatní v téhle zemi jsme se měli čím dál líp.“
Zázračné dítě jsem si vybrala proto, že je to jednorázovka, i když hodnocení tady na databázi nemá příliš nadšené komentáře. Proto jsem byla velmi překvapená, když jsem ji přečetla a když mé pocity byly stejné, nebo velmi podobné jako u všech předešlých Jacobsenových knih. A podobně jako u těch předešlých, ani v případě Zázračného dítěte neumím vysvětlit, v čem – alespoň pro mě – spočívá jeho kouzlo. Jsou to drobnosti, detaily, které v určitém okamžiku nasvítí celou scénu tak pronikavým světlem, až se mi tají dech. Takže já určitě doporučím, příběh Finna a jeho mámy, Lindy a Kristiána je skvělým obrazem Norska šedesátých/sedmdesátých let.
„Lyže Splitkein v sobě mají něco trvalého a kultivovaného, co dokáže člověka v té naší zasněžené zemi vzít za srdce, mají lesklý mahagonově hnědý povrch se světlými výplněmi, jež vyvolávají představu čokolády a dějinné závažnosti, knihoven a houslí.““... celý text
— broskev28
V pádu
„Ne že bych byla úplně zklamaná, ale prostě nejsem tak nadšená jako po prvním díle. Při čtení mi občas chyběla nějaká akce a posun děje jako takového, takže to beru trochu jako vycpávkový druhý díl. Já si ale na této sérii nejvíc cením emocí a něhy, kterou autorka do příběhu dostala. V určitém smyslu je romantická linka mezi Ellou a Jae-Yongem neskutečně reálná, jsou to zkrátka dva mladí lidé, kteří dělají chyby a snaží se najít svoje místo na světě. Líbí se mi, jak se vyvíjí vztah mezi sestrami a jsem zvědavá, jak se to všechno vyvine.“... celý text
— Fortuna7
Popel a hvězdami prokletý král
„Zbytečně zdlouhavé a chybí tam akce prvního dílu. Měla by to být poslední kniha těchto dvou postav, zasloužili si víc než vnitřní monology a pár šrámů.
PS: proč neustále někdo do komentáře cpe ty slohové recenze? K tomu je určený odkaz na recenze.“... celý text
— Papimami
Království z kostí
„Tak to byla dobrá jízda, přečteno jedním dechem.“
— Crozz
Honba za Mauriciem
„Průměrný chlapecký románek z dob první republiky. Ucházející čtení, leč žádná pecka. Howgh.“
— Turlogh
Venuše
„Moje první kniha od autorky a jsem ráda, že byla z těch podařenějších. Opravdu dobrá napínavá detektivka. Určitě zkusím další.“
— emamat
Zákon krále Aurory
„Pokračování Výzvy sluneční královny se mi líbilo mnohem víc než první díl. Nemůžu se dočkat pokračování.“
— juni
Úsvit Onyxu
„Další skvělá fantasy knížka, co minulý rok vyšla v překladu. Nemůžu se dočkat pokračování.“
— juni