Nejnovější komentáře

Kreutzerova sonáta Kreutzerova sonáta

„Po krátké fázi zamilování, nastupuje rychlé vystřízlivění. Okolí tě ponouká k společensky přijatelnému řešení – manželství. Nic veselého tahle sonáta – pesimistická nálada, která ukazuje na falešné rodinné vztahy a to, jak si pokrytecky přehodnocujeme skutečný stav, zkreslujeme čistou skutečnost … pak už je totiž jen krůček k tomu, že zuřivá žárlivost vede k tragické události … Napsání této povídky prý předcházela událost, která se odehrála večer třetího července roku 1887 … tehdy dům Tolstých navštívil mladý nadaný houslista. Za klavírního doprovodu Serjoži, spisovatelova staršího syna, student posledního ročníku moskevské konzervatoře zahrál „Kreutzerovu sonátu“ od Beethovena. Lev Tolstoj naslouchal hudbě s hlubokým vzrušením, a když se ve známém Presto počal rytmus zrychlovat, vstal, jako by nebyl s to snést pláč houslí trýznících duši, přistoupil k otevřenému oknu, pohlédl na oblohu plnou hvězd a nedokázal zadržet povzdech. Spisovatel, který byl vášnivý posluchač hudby, se hned druhého dne rozhodl pro napsání nového literárního díla se stejným názvem … k příběhu pak přispělo vyprávění jednoho z hostů herce Andrejeva- Burlaka, jemuž vyprávěl o rodinném neštěstí neznámý cestovatel. Takhle novelka ale není o příběhu --- ale o názoru – na ženy, lásku, manželství, vášeň, nevěru (neexistuje žádná láska duchovní, jen láska smyslná) – vidíš krásnou ženu, zamiluješ se do ní, to není pravá láska, ale přitažlivost čistě smyslová, … pak zjistíš, že si nemáš co říct, hádka střídá hádku, co nakonec přeroste v nenávist živená žárlivostí - a pak … v šílenství! – žárlivost a nepříčetnost je polehčující okolností – vyžadující od posluchačů porozumění … a odpuštění? V duchu tradice ruského realismu – je autor realistickým pozorovatelem … a vypravěčem, který pohlíží stejně realisticky (a kontroverzně) na lásku a vůbec vztahy mezi mužem a ženou … jako třeba prastarý pohled na manželství /konzervativního starého muže své doby/, že žena má mít ze svého muže strach a musí svého muže vždy poslouchat … odsuzují se tu ale taky (a to velmi ostře) rafinované „lovy“ matek a dcer na ženichy … až nezbyde nic než zatrpknout na lásku, zatratit ten cit, zapřít všechno to krásné co ti nabízí … stejně jako nešťastný hrdina, co prohlašuje, že není lásky, jen smyslnosti … A tak se dozvíš, že jediným správným řešením je odstranění fyzické lásky, jako zdroje všeho toho zla … hmmm … názor, co rozpoutává (nedivíme se) vášnivou debatu a rozporuplné reakce … Prý Tolstoj po vydání téhle novely dostával spousty dopisů od čtenářů, kteří nevěděli, co si mají o ní myslet … a s tím se docela ztotožňuji, zvlášť, když z toho láska a manželství vycházejí jen jako „uzákoněná hanebnost“ … nečekaný pohled … „Láska neexistuje. Je jen smyslná potřeba spojit se s jinou bytostí a rozumová potřeba mít společníka pro život.“ … mimochodem dost překvapil i Tolstého ženu, která řekla, když si to přečetla, že kdyby znala manželův názor před pětadvaceti lety, nejspíš by si ho nevzala …“... celý text
— alef

Zlodějský gambit Zlodějský gambit

„NAPROSTO DOKONALÉ!!! (Tohle poslední dobou u knih píšu celkem často, ale tahle patří určitě mezi topovky!) Dokonale vymyšlené, Ross je naprosto dokonalá a ještě milion skvělých věcí které bych tu vypisovala opravdu dlouho. A v Angličtině už je druhý díl, takže se šíleně těším! PS. Asi jsem zamilovaná. Do knihy.“... celý text
— Capybara18

Já, doktor(in) Já, doktor(in)

„Paní doktorku tak trochu od vidění znám z dětství - se svou na vlas stejnou sestrou kolem mě běhaly na základce i na gymplu (já jsem je tehdy jako všechny o pár let starší studenty měla v posvátné úctě), pak jsem ji nějakou dobu zpátky zaznamenala v jistém doku-reality pořadu, nějaké články z blogu jsem také už dříve četla. Když jsem na knihu narazila v knihovně, přirozeně mě zajímalo, kam to taková podobná "holka ze Zlína" jako já v životě dotáhla. Je pravda, že hlavně první polovina knihy vyznívá dost depresivně (v několika komentářích jsem četla, že prý si paní doktorka "moc stěžuje"), ale kdo nikdy nebyl postaven do reality personálně zdevastovaného zdravotnického zařízení, nepochopí. Navíc v cizí zemi, v jazyce, který neovládá dokonale. Při popisování boje s němčinou jsem měla nepříjemně živý flashback do dob, kdy jsem na gymplu vyjela, vybavená velmi slušnou angličtinou (uměla jsem snad někdy líp anglicky než tehdy, jako odchovanec jazykové základky, navíc těsně před maturitou?), na studijní pobyt do Skotska. Do mailů jsem rodičům a tehdejšímu příteli dennodenně brečela, že jim vůbec nerozumím! A to šlo s prominutím o hov.o - v případě paní doktorky šlo o zdraví jejích pacientů! To čiré zoufalství, že vy se snažíte rozumět, co můžete, ale nikdo se nesnaží, abyste rozuměli, a ještě nad vámi protáčí panenky, jsem při čtení přímo hmatatelně cítila. Sama jsem lékařka, sice ne pediatr, ale dětští pacienti tvoří značnou, ne-li nadpoloviční část naší běžné "klientely". Zanedbávané děti, nepoučitelní, drzí a agresivní rodiče, kteří "mají na vše nárok" - ach ano, všude je to stejné a stejně smutné… A do toho služby, kdy si člověk nemá pomalu ani čas dojít na záchod (a pacienti po půlhodině čekání už v duchu sepisují stížnost na tu zlou doktorku, co si podle jejich představ někde popíjí kafe) - úplně stejná realita i v Česku; na dálku jsem zpětně trpěla spolu s paní doktorkou (akorát to díky bohu ona měla v Deutschlandu aspoň adekvátně zaplacené). Ještě jedna důležitá věc, co zde byla vyřčena a co si málokdo mimo medicínu uvědomuje - služby jsou (nejen) pro mladého lékaře permanentní stres (a to i v době, kdy zrovna má tu vzácnou chvilku uvařit si to kafe) - a rozhodně ne lehký. Nejhorší je na tom pocit vlastní nedostatečnosti, pocit, že když nastane situace XY, tak to nezvládnu, špatně zhodnotím, nesprávně rozhodnu… Stejně jako paní doktorka se ptám - dá se tohle zvládnout ve zdraví až do důchodu? Sečteno a podtrženo - z knihy si odnáším dvě zásadní věci: 1) všude je to stejné a všude to mladí doktoři prožívají stejně, a 2) vlastně mě vůbec nemrzí, že neumím německy a tím pádem pro mě odsun na Západ nebyla po škole reálná možnost - v práci stres a honička stejné, ale aspoň jsem doma, s rodinou. Knihu bych určitě doporučila k přečtení všem medikům, kteří ještě mají ideály, jako přípravu na realitu práce ve zdravotnictví. Co si z ní vezmou laici, to si úplně nejsem jistá - ono totiž to líčení toho, jak to skutečně funguje (resp. nefunguje) opravdu může vyznít jako „stěžování si“. Akorát že není - kdybych to psala já, tak by to pravděpodobně vypadalo velmi podobně (jenom by to nebylo tak zajímavé, protože by se to neodehrávalo v Německu).“... celý text
— cabalenka

Další dveře Další dveře

„Jsou chvíle, kdy lituji, že neovládám cizí jazyky, abych si mohla číst knihy v originále. A tohle je jedna z nich. Na tak hrozný překlad jsem snad ještě nenarazila. Bohužel to pokazilo celý dojem z knihy.“... celý text
— Nerezka

Skandál v Belgrávii (2. část) Skandál v Belgrávii (2. část)

„Neříkám nic ale... DALŠÍ DÍL!!!“
— Lovehorses366

Skandál v Belgrávii (1. část) Skandál v Belgrávii (1. část)

„Nejlepší díl zatím! Naše tajemná dáma to tam totiž velmi zpestřila... ;D“
— Lovehorses366

Peru 1970 Peru 1970

„Zajímavě a citlivě zpracovaný tragický příběh horolezců s pěknýma fotkama, kniha se dobře četla, souhlasím s předchozími komentáři, že před přepisem dopisů/komentářů měl být označen autor.“... celý text
— Renca.ch

Chobotem sem, chobotem tam Chobotem sem, chobotem tam

„Mne se pribeh libil, vtipny a originalni. Synovi (8) tolik ne. Ale celou dobu byl zvedavy, co bude dal :) Na prvni cteni supr diky kratkym (opravdu kratkym!) kapitolam.“
— LunaL.

Jak získávat přátele a působit na lidi Jak získávat přátele a působit na lidi

„Hutná kniha plná příběhů a ukázek k jednotlivým zásadám... Kniha je systematická, rozdělena do jednotlivých Kapitol a zásad. Řekla bych, že některé zásady jistě známe od jiných koučovacích knih, ale i tady určitě najdete něco nového - já se toho načetla dost a přesto mě sem tam něco v knize inspirovalo. :-) Hvězdu dolů dávám dolů kvůli tomu, že některé zásady se v podstatě opakovaly v závěru knihy a tím pádem byly zbytečné. Pro připomenutí pár zásad je to fajn...“... celý text
— Potolu

Vlčí šamanka: Volání vlků Vlčí šamanka: Volání vlků

„Uchvátila mě. Je plná moudra a lásky..k sobě, přírodě, člověku. Nechybí trochu napětí, překvapila lehká erotika. Poslední stránky jsem ronila slzy dojetí.“... celý text
— Bludička92

První stříbrná kniha snů První stříbrná kniha snů

„Fakt nádhera! Když se naše "dokonalá" klučičí čtveřice dostala na scénu, začalo to být dokonalé. Ze začátku mě to vůbec nebavilo a nedokázala jsem se začíst, ale potom najednou přiletěl grep nebo co to bylo, a bylo všechno jinak. Ano, mluvím o našem miláčkovi - Henrym. Rozhodně půjdu na další díl a už se strašně těším! ... Asi to nevydřžiiiim!! :D“... celý text
— Lovehorses366

U severní zdi U severní zdi

„Tak tato kniha mě překvapila, rozplakala, utvrdila v tom, že lidi jsou opravdu svině a je třeba si na ně dávat pozor. Doporučuji dnešní mladé generaci, aby pochopila v čem a jak žijí!“... celý text
— Romča418

Icebreaker: Keď sa ľady lámu Icebreaker: Keď sa ľady lámu

„Nedočítala som. Absolútne vôbec ma to nezaujalo a keď aj po dvoch týždňoch som stále na tej istej strane, kde som skončila v deň, keď som sa do knihy pustila, a neviem sa dokopať k tomu, aby som v čítaní pokračovala, hoci čas mám, tak proste nie je čo riešiť.“... celý text
— Sixtínka

Pobřeží špionů Pobřeží špionů

„Má první kniha od autorky a rozhodně ne poslední. Skvělá zápletka, kniha se četla jedním dechem. Zajímavá partička důchodců, kteří si užívají odpočinek ale zároveň jednoho z nich dostihne minulost. Doufam, že bude pokračování.“... celý text
— Nikol2110

Pařížská knihovna Pařížská knihovna

„Velmi zajímavá kniha, ale občas mi dělalo problém se do čtení opravdu ponořit. Četla jsem ji po kouskách, až asi posledních 40 stran naráz.“
— Altun

Na skok za oceánem Na skok za oceánem

„Autorčina prvotina mi naprosto vzala dech. A to množstvím krásných a hlubokých myšlenek, ze kterých jsem těžila ještě dlouho po dočtení. Jistě je proto jasné, jak moc očekáváné bylo toto pokračování! Příjemné oddechové čtení s nádechem amerického snu. Autorka dokáže zaujmout od prvních stran, a vtáhnout do příběhu, který neslibuje drama, ale řádnou dávku hlubokých myšlenek. A to je dodrženo od první do poslední strany. To za mě nejdůležitější je zdůraznění faktu, že se člověk hledá celý život. Není to jen otázka dospívání, ale je to nikdy nekončící cesta, se kterou tiše bojuje každý z nás. A právě proto by vyprávění mohlo být blízké každému čtenáři, který se do knihy pustí. Bohužel zde byl opomenut rozestup mezi prvním a druhým dílem (ať už vlivem roku vydání, či z prosté volby čtenáře). Osobně jsem si velmi matně vybavovala obsah první knihy, ale potřebovala jsem záchranné lano. Pokaždé, když přišla narážka na osobu či situaci z minulosti, ráda bych zde viděla drobné přiblížení. Cože se to přesně stalo? Kdo to je? Vůbec netuším, přemýšlím, a přestávám se soustředit na vyprávění. O mnoho stran později se tížený detail dozvídám - ale není už příliš pozdě? Naopak se tu velmi často objevují situace, ve kterých Linda svou historku/problém zmiňuje každému na potkání. Po nějaké době už to do příběhu vypadá vtlačené na sílu. Stále dokola se dozvíme, že hledá novou cestu a sama sebe - ale to my už od začátku víme. Proč to tedy na 130 stranách zmiňovat 20x? Osobně jsem velmi ráda, že jsem měla možnost přečíst si Lindino pokračování a další hlubší úvahy, které umí autorka krásně pojmout. Ale dost se to ve mě pere s celkovým uchopením vyprávění, což by jistě vychytala kvalitnější betace. Hodnocení: 3/5“... celý text
— nela3812

Druhý dech Druhý dech

„Mrazivé. Tak nějak víte, že to skončí špatně a pak to opravdu skončí špatně. Hodně mě bavil jazyk i zobrazené prostředí.“
— patch

Odvrátená tvár lásky Odvrátená tvár lásky

„Ako oddychovka fajn, ale ubrala by som trochu toho sexu, lebo čo je veľa, to je veľa - a tu toho bolo fakt požehnane. Príbeh by tak podľa mňa mal väčšiu výpovednú hodnotu.“... celý text
— Sixtínka

13 českých skandálů 13 českých skandálů

„Nález v knihobudce, divoké devadesátky a skandály, které pamatuji. Knihu jsem celou nečetl jen to co mě zajímalo. Hodně tenkrát rozvířila hladinu v politických kruzích i na veřejnosti ,, klauniáda,, na letišti v Mošnově 28. srpna 1991. Zásahová jednotka rozstřílela brokovnicemi dveře na řídící věži , poškodila vybavení řídící věže, zranila jednoho řídícího pracovníka. Dále URNA zastavila na celém letišti provoz, ohrozila bezpečnost letového provozu i dvě osoby na životě , které měli být přepraveny letecky do nemocnice do Prahy ( sanitky je odvezli po zásahu do Ostravy). Akci nařídil ministr vnitra Ján Langoš a jeho náměstek J. Ruml, reagovali na dezinformaci, že z Mošnova se má pašovat do Ruska ,, červená rtuť,, která pohlcuje radarové paprsky a slouží k výrobě jaderných zbraní, samozřejmě žádná červená rtuť neexistuje :-) :-).-) a na letišti se nic nenašlo. Na celou akci bylo uvaleno tiskové embargo, něco ovšem na veřejnost proniknulo. Zásah na letišti byl neadvekátní a nesmyslný. Langoš samozřejmě v roce 1992 už ministr nebyl stal se jím Jan Ruml 1992 - 1997.Ten pro zajímavost pracoval od roku 1972 do 1980 pracoval jak lesní dělník, dojič krav, expedient v knihkupectví, strojník ve vodárně, sanitář uvádí kniha. Docela jsem se u aféry v Mošnově pobavil.“... celý text
— vvikingg

Bezruký Frantík Bezruký Frantík

„Stěží uvěřitelný leč pravdivý příběh českého Forresta Gumpa. Chci a proto umím.“
— tonouch

Hrobník Hrobník

„Počúvala som audioknihu a môžem len odporučiť. O. Brousek bol tak úžasný, že by som knihu dopočúvala, aj keby bola slabšia. Ale nebola. Bola to dobrá historická detektívka a ďalší diel si nenechám ujsť. Ale asi ako audioknihu, neviem, či by ma tak chytila bez "Brouska".“... celý text
— Jenny055

Encyklopedie hororového filmu Encyklopedie hororového filmu

„Naprosto skvělá kniha pro všechny milovníky hororů napříč časem i různými hororovými žánry, které jsou zde pěkně přehledně rozděleny, tak jak to má ve správné encyklopedii být. Moc mě to bavilo, dozvěděla jsem se spoustu nových informací, někdy jsem si dovolila i trochu nesouhlasit, ale celkově to je kniha na jedničku a na všech pět hvězd, které jsou tu k mání.“... celý text
— edith79

Objektivní nález: Moje nejtěžší mise Objektivní nález: Moje nejtěžší mise

„Chyby, které člověk v životě udělá... Chyby, se kterými se musí naučit žít... Chyby, které nejdou jen tak vymazat... Chyby, které mrzí a trápí... Chyby, které stále bolí a bolet budou... Chyby... chyby... chyby... Známý chirurg Tomáš Šebek se rozhodl otevřít svou 13. komnatu, ukázat osobní i profesní selhání, přiznat partnerskou nevěru a s ní spojené lži. Otcovství, které - jak tvrdí, u svých prvních dvou dětí "podělal". Dává nahlédnout do těžkého dětství, ve kterém bylo násilí i závislost na alkoholu, rvačky, lži a neporozumění. Prostřednictvím krátkých příběhů také ukazuje svět humanitárních misí a a nelehkou práci lékařů. Každá kapitola odkryje dvě životní hodnoty a ty jsou zpracovány ve třech rovinách, ve třech příbězích: - jaké to bylo v dětství a v době dospívání - jaké to je v jeho profesním životě - třetí příběh je hodně osobní a má odhalit, co nestihl říct svým dětem Věřím, že je tato kniha hlubokou zpovědí člověka, který to v životě nevzdává (i když je to často těžké). Je těžké chyby, či svá selhání přiznat, ještě těžší je pokusit se je napravit a nejtěžší je dokázat, že chybu už nechceme opakovat a že i chyba je pro "nápravu" důležitá. Děkuji autorovi za tuto zpověď.... ke knize se budu určitě vracet, neboť je součástí mé vlastní knihovny. A držím palce, aby byla stále motivace a síla některé věci v životě změnit. Je to těžké....“... celý text
— ma_Run_ka

My děti ze stanice ZOO My děti ze stanice ZOO

„Bylo to naprosto skvělé. Již jsem to četla jako knihu kdysi dávno a nyní jsem zvolila jako repete audioknihu a musím říct, že mě bavila jako jedna z nejvíce. Poslech byl naprosto výborný a moc doporučuji. Kniha by měla být povinná, protože je zde cítit každá stránka a je to odstrašující příklad.“... celý text
— AnDyB

Dieta krajkového prádla Dieta krajkového prádla

„#dietakrajkovehopradla @petranachtmanova @nakladatelstvi_petunky Toto je príbeh, ktorý je na pobavenie, na oddych. Tri kamarátky, ktoré sú pri tele skúšajú rôzne diéty. Páčilo sa mi ako držali spolu. Keďže chceli spolu aj chudnúť, nedalo sa vyhnúť spoločným zážitkom, trapasom, ale Jana bola na mňa až priveľmi dôverčivá. No neviem či by som skúšala chudnutie na rohožke. Pri tejto knihe sa neubránite smiechu. Trištvrte knihy som sa smiala, polku som krútila aj hlavou. Niektoré diéty by som aj vyskúšala, pretože aj keď môj problém nie je prejedanie sa a nezbožňujem čokoládu, moja váha je na zaplakanie. Kniha je nadsázkou, je na pobavenie a tiež ukazuje silu priateľstva. Aj keď som čítala od autorky lepšie príbehy, toto bola pravá jednohubka. Ďakujem autorke a zároveň vydavateľstvu #spolupracasnikou #diety #smiech #podporujemeceskeautory“... celý text
— recenzienika657

Síla obsidiánu Síla obsidiánu

„#silaobsidianu @petra_martiskova @cooboo_redakce Posledná časť série o záhadnom proroctve, démonoch a zaklináčoch. Tiež o druidoch a mágoch. V príbehu nechýba humor, ktorý sa mi veľmi páčil. Autorka sa nie len fantasy sériou, ale aj športovou sériou zaraďuje medzi mojich top českých autorov. Anna s Damienom sú top pár a nie len oni si našli cestu do môjho srdca. Cedrik z jeho humorom a s Jasmínou, starček, Ewan či Adrien. Dokonca sa mi páčila aj pôvodný démon Lilith. Je super, že autorka nespadla do stereotypu a neoznačila všetkých démonov ako zlých. V príbehu nechýba napätie, záhada a záverečné prekvapenie. Ďakujem @mama_nad_knihou za štafetu. #stafetovyzavislak #stafeta“... celý text
— recenzienika657

Magie pro každého Magie pro každého

„Do této knihy/série jsem šla s velkým otazníkem. Nakonec jsem se rozhodla ji zkusit kvůli žánru fantasy, prostředí Prahy a zejména hodnocení. A vůbec jsem neudělala chybu! Kniha mě velmi mile překvapila. :) Akce od začátku do konce, vtipné postavy plné humoru a skvělých poznámek, a k tomu Praha mého mládí ( :D ), jen promíchaná s démony, mágy, inkvizicí, bývalou STB apod. Musím se přiznat, že jsem se občas ztrácela v tom, kdo s kým peče, proč se co vlastně děje, ale opět jsem se zvládala chytat. Bylo toho hodně na velmi malém prostoru 200 stran, takže to nepustilo, bavilo, ale mozkové závity jely na plné obrátky. :D Pokud si nejste jistí, doporučuji knihu zkusit protože ten první díl budete mít přečtený rychle a uvidíte sami, jestli vám sedne. :) Hvězdička je taková záloha pro další díly, protože zde se mi ještě nestalo, že bych za postavy dýchala a opravu bych byla přikovaná a držela palce. Moc děkuji nakladatelství za poskytnutí eknihy k recenzi.“... celý text
— AaandYs3k

Cantervillské strašidlo a jiné prózy Cantervillské strašidlo a jiné prózy

„V podstatě jsem si díky čtenářské výzvě po 20 letech splnila povinnou četbu :-) Strašidlo Cantervillské jsem kdysi viděla zfilmované, překvapivě je povídka docela krátká. Docela se líbilo“... celý text
— ezf

Rande nanečisto Rande nanečisto

„Koupila jsem si knihu celkem narychlo při čekání a no :D Erotické knihy nejsou můj šálek kávy, ale dočetla jsem to (vždy potřebuji vědět konec). Bylo to rozhodně hodně hot! Přišlo mi, že kvůli těm žhavým scénám se opomíjel příběh. Každá postava měla přitom zajímavý vlastní příběh a "trauma". Konec mě celkem překvapit, netušila jsem že v Británii je to možné. Nicméně jak napsala Stoceska (recenze níže) tak bych očekávala, že polyamorfní vztah je hlavně o komunikaci. A zde si všichni spíš lhali a mlžili.“... celý text
— Pajulk

Smrt krásných srnců Smrt krásných srnců

„„To je nádhera, podívej ta ladnost, … vidíš ty oči – úplně jak lidský, jsou krásnější než lidský…“ Válečná léta se ženou skrze českou krajinu a člověk dělá věci, kterých by za jiných podmínek nebyl schopný (tedy alespoň Leo Popper, tatínek vypravěče) – v nevinných zvířecích očích vidíš krutost doby - události nutí, válečná doba si žádá lovit … a tak přežít … Čeká tě devět autentických smutně dojemných povídek ze života rodiny Popperových ve válečných a poválečných letech – veskrze silné příběhy vyprávěné krásným jazykem, s jemným humorem a s hořkosladkým nádechem, v některých příbězích s mrazivým pozadím vědomí křehkosti nejen lidského života zmítaného v dějinných zvratech, lehounká naivita vypravěče – dítěte z něhož vyroste pábitel a milovník života, svérázný individualista a snílek s touhou po dobrodružství, spisovatel Oto Pavel, vše ještě podtrhuje … „Umět se radovat ze všeho. Nečekat, že v budoucnu přijde něco, co bude to pravé, protože je možné, že to pravé přichází právě teď.“ /Ota Pavel/ Bylo to prostě tak dojemně krásné – všechny ty popisované a skutečně autenticky prožité přítomné okamžiky! Ota Pavel je totiž naprosto jedinečný a veskrze pozoruhodný vypravěč právě těch přítomných okamžiků – všechny ty zprostředkované vzpomínky na rodinu, a krásu okolní přírody, z kterých čiší jemná melancholie, a přitom většina z nich má jemně humorný nádech o který se postarají hlavně věčně optimisticky naladěný věčný milovník žen tatínek a veskrze trpělivá maminka, kteří svým dětem vč. malého vypravěče, nevím jak, ale připravili navzdory době skoro bezstarostné dětství plné rodinné sounáležitosti a vzájemné lásky … „Když chcete psát povídky, tak Vám musí být nejméně čtyřicet. Do té doby musíte pořádně žít a dívat se kolem sebe. Mít rád i nenávidět. Zažít všechno. - No, a pak je to už snadné, chce to jen sednout a psát!“ /Ota Pavel/“... celý text
— alef