Nejnovější komentáře

A co bylo dál

„Celá série se mi moc líbila, tak jsem si nemohla nechat ujít tento poslední díl. Kniha je rozdělena na 4 kapitoly. Každá kapitola je věnována jedné knize že série a vypravuje co bylo pote, kdyz kniha skoncila. Musím říct, že to bylo hodně přeslazené a nic se tam vlastně nedělo, ale je hezké přečíst si, co bylo potom. Nejvíc mě zasáhla třetí kapitola, která je věnována Elliottovi a Kate. Jejich příběh mě velice zasáhl, jelikož si s manželem prožíváme stejné trápení a musím říct, že chování a myšlení postav autorka vystihla úplně přesně. Takže krásné ukončení této nejlepší série“... celý text
— mili.h

Krvavá spása

„Knihu jsem koupila již v předprodeji a její čtení vyšlo na víkend, kdy Česko zaplavovala voda ze všech stran. A naprosto souhlasím s PetrouN17, že číst během povodní a povodních dodalo knize nový rozměr. Příběh byl napínavý a závěr opět velmi zamotaný. Jossie Quinn je prostě sázka na jistotu.“... celý text
— EmillyT

Zločin na Bezdězu

„Zajímavá historická detektivka. Za mě napínavé čtení, jen se mi nelíbilo zakončení příběhu.“
— Anavi8912

Skrýt reklamy

To je Ales

„Za pár dní budeme znát letošního laureáta/tku Nobelovy ceny za literaturu, ale já jsem se konečně seznámil s tím loňským, kterým se stal Jon Fosse (*1959), norský prozaik, dramatik, básník a esejista. Přečetl jsem dvě jeho tenké osmdesátistránkové prózy, jedna u nás právě vyšla, druhá již před lety. Próza Ráno a večer (2000) zachycuje dva mezní okamžiky lidského života: v krátké první části se manželům v rybářské osadě narodí syn Johannes, zatímco v druhé delší části jsme svědky posledních okamžiků života již starého rybáře Johannese. V lyrickém vypravěčově proudu a v dialozích se tu prolíná přítomnost s minulostí a vzpomínkami na Johannesovu manželku Ernu a na jeho přítele, rybáře Petra. V próze To je Ales (2003) sledujeme Signe, která vzpomíná na svého muže Asleho, který se jednoho dne nevrátil ze své každodenní výpravy na malé loďce na fjord. Opět se tu prolíná přítomnost s minulostí, navíc Signe myslí i na vzdálenější rodinnou historii, kterou zná z vyprávění, na Asleho praprababičku Ales, jejíž vnuk Asle (po němž pak dostal jméno Signin muž) se v den svých sedmých narozenin utopil... Fosse má zvláštní styl, téměř nepoužívá tečky na konci věty, je tu dlouhý proud vyprávění přerušovaný dialogy bez tradičních uvozovek, je to lyrické a často až na hranici poezie, zároveň je to ale i strohé a repetitivní; oba příběhy se dotýkají základních věcí života, narození, smrti, lásky, ztráty blízkého, samoty, práce, ale i počasí, přírody, moře, krajiny fjordů. Fosse mě příliš neoslovil, tento styl a náměty nejsou můj šálek kávy, ale jsem rád, že jsem se s ním aspoň takto seznámil (ale stačilo). V druhé próze, která se mi líbila o trochu víc, mě zaujala tato úvaha: "...jestli něco neměl rád, tak to byla velká slova, měla v sobě lež a pokrytectví, velká slova totiž neříkají, co znamená žít a být, schovávají to za něco rádoby velikého..."“... celý text
— milan.valden

Ráno a večer

Návrat z divoké Afriky

„Musím říct, že i když se mi první díl hodně líbil, druhý ho o hodně překonal. První byl takový sladký, všichni dokonalí ze začátku a tady už to bylo to správné :D Ne, že jsou hned ze sebe paf. Moc se mi líbilo, jak si autorka s tím vším pohrála a fakt milé překvapení, že druhý díl mě vzal víc.“... celý text
— pogmanka

Kulti

„Ze začátku mi docela dlouho trvalo, než jsem se za četla, ale pak stránky ubíhaly ani nevím jak. Hlavní hrdiny jsem si oblíbila, jako ostatně vždy, i když u Kultiho mi to trvalo dýl. Kniha měla spád, zajímavý námět, ale chyběl mi nějaký šílený neočekávaný zvrat a roztržka mezi hlavními hrdiny. Tři hvězdy dávám proto, že si knihu už zřejmě nikdy znovu nepřečtu a zůstane mi z ní v hlavě jen mdlý dojem.“... celý text
— Karolína18

Dům doktora Fišera

„Některé filmy nesou označení pro celou rodinu. Tak přesně do této kategorie patří také tato audiokniha. Děti budou nadšené a opravdu si neumím představit děcko, kterému by se tento příběh nelíbil. Ale příběh určitě zaujme také většinu dospělé populace. Líbí se mi jak paní Braunová dokázala popsat dětské nadšení i jejich značnou naivitu. Hloubavá a snad i předčasně vyspělá Kristýna a stále ještě dětsky naivní a ustrašený Petr, prožívají záhadné a tajemné dobrodružství. Otevřený konec nutí k zamyšlení. Audiokniha je neméně vydařená a opravdu velice dobře ji načetl pan Kryštof Hádek.“... celý text
— soupik2012

Konec hlídky

„Konec hlídky je naprosto jiný žánr než předchozí dva díly - dalo by se říci, že tentokrát je to fantasy thriller, kterému vládne telekineze, ovládání myšlenek a přesun mysli do jiné osoby. Manipulace přes počítačové hry má svůj reálný základ i v našem "nefantasy" světě, kde dostáváme podprahové signály ve filmech, vídáme podprahové reklamy a v některých hudebních nahrávkách nacházíme skryté vzkazy, ale v tomto příběhu je nějak příliš mnoho náhod a bleskurychlých dedukcí. A autor při své cestě po paranormální dráze značně ohýbá realitu, že skrz podvědomí je snazší lidmi manipulovat. Kniha díky tomu doteku skutečnosti vyznívá ještě věrohodněji, ale i znepokojivěji. Hodges, Holly i Jerome jsou postavy, kterým autor dokázal vdechnout život a zrůda Brady je také zatrpaceně dobře napsaná figura. Přestože to není to nejlepší co jsem od autora četla, bylo to dobré a je mi líto, že to byla Hodgesova poslední hlídka. "Když ti život podá citrony, udělej z nich citronádu!"“... celý text
— Mabie

Otec musí zemřít

„Tuhle knížku jsem měla doma nějaký ten pátek a vůbec jsem nevěděla, jaký skvost se to v této bichličce skrývá! A pak přišlo společné čtení a ejhle - poklad nalezen! Dante a Colomba jsou dokonalá dvojka. Oba mají své problémy, oba mají své psychické poruchy, ale tady to není to klasické klišé, kdy detektiv pije, protože to je detektiv. Ne, tady k tomu, co se jim děje v hlavě, mají sakra velký důvod. Oběť, Dante, který se přidal k týmu policistů, aby se už ideálně nikomu nestalo to, co se stalo jemu, se ocitá v totální pasti. Otec, věznitel, se vrátil a je na něm a na Colombě, aby ho chytili a prokázali jeho totožnost. Musí se tak postavit svým démonům, umanutým kolegům a nástrahám, které číhají na každém kroku. Do toho je zde nějaká Katastrofa, která Colombě změnila život, ale ona o ní nechce absolutně mluvit. Jak tohle může souviset..? No, tak jak to souviselo se samozřejmě dozvíme a já si sbírala papulu ze země. Totálně geniální, originální a neotřelé rozuzlení, které sahalo až bůh ví kam. MA-ZEC! Co víc říct, knížka je dacan, má 560 stran, ale moc nudných chvilek tu nenajdete, jen trošku na začátku, za což beru půl hvězdičky. Jinak je to ale nadupaný thriller, který by si zasloužil, aby se vydaly i další díly! (Ano, to mi pije krev hodně! Potřebuji vědět, jak to bylo dál). Knihu určitě doporučuji.“... celý text
— Jidu

Město králů

„Pokud máte rádi Němé duše od Jitka Ládrová , tak rozhodně zbystřete, protože tato knížka se odehrává ve stejném světě. A i některé příběhy jednotlivých postav z nich se krásně dovykreslí, doplní to zase jejich charakter o trochu víc. Ale i pokud jste Němé duše nečetli, tak po knize sáhněte, jen já doporučuji číst až po nich, protože zde právě nastávají ty "aha" momenty, které by, za mě, obráceně tolik nefungovaly. Co se týká jednotlivých povídek, tak jak tomu u antologií bývá, některé mě nadchly, některé méně. Za vypíchnutí stojí určitě povídka právě od Jitky - Ztracená jména měst. Asi mám maličko zkreslený úhel pohledu, protože už mám Němé duše přečtené, ale povídka o Maerovi, která ještě k tomu navazuje na první povídku, to mě fakt dostalo! Pecka! Také rozhodně stojí za zmínění slovenská povídka, které jsem se bála kvůli jazyku - Král na nebi, král na zemi - tam byl úplně dokonalý fantasy prvek, který já v knihách vyhledávám, takže autorka si mě získala. Ostatní povídky byly fajn, líbily se mi, ale tyhle dvě jsou top. Pár výhrad mám, něco mohlo být více dotažené, něco mohlo mít větší hloubku, ale jako celek jsem spokojená a hodnotím na 70%. Na závěr musím pochválit skvělý úvod na začátku a absolutně top přílohy na konci. Často tyto části přeskakuji, nezaujmou mě, ale tady to byla třešnička na dortu.“... celý text
— Jidu

Červená královna

„Antonia je absolutně skvělá postava a spolu s Jonem tvoří hotový dream team. Mohli byste si říct, že to je takové klišé. Ona se svými traumaty, on, homosexuál s průšvihem. Ale autor vás totálně vyvede z omylu. Tenhle příběh a postavy jsou vše, jen ne obyčejné. Politika, vláda, mocní lidé, tutlání a pletichaření, to prostupuje celou knihu. Oběti jsou totiž velmi mocní lidé, u kterých jejich příbuzní nechtějí žádný poprask. Takže nastupuje "tajná elita" a řeší případ po svém. Opravdu ty machinace, co se komu může říct, co ne, to bylo velmi zajímavé a upřímně rozčilující. Hlavně, ať není skandál, že? Samotné rozuzlení bylo skvělé, nečekala jsem to a trošku jsem si sbírala papulku ze země. Jedná se o první díl série, takže už se strašně těším na další díl, protože závěr tohoto navnadil. Maličké minus, a teď jak to napsat bez spoileru, jsem viděla v určité "superschopnosti" Antonie. Kdyby ji neměla, tak by některé situace byly daleko náročnější a mě by bavilo se k řešení dobrat postupněji. Ale to je jen drobnost. Celkově knihu bez debat doporučuji, je úžasná, promyšlená a dokonalá.“... celý text
— Jidu

Houslistka z Berlína

„Krásná a dojemná knížka. Děj tak krásně plyne, že ani nepostřehnete, že už je konec. Styl psaní se mi moc líbil. Na konci i slzička ukápla, fakt to bylo krásné.“... celý text
— Pivka1

Vyžádejte si Andreu

„Velmi originální příběh s prvky nadpřirozena. Hned ze startu Vás kniha nenechá v klidu. Krimi příběh, který vnáší také zajímavý pohled, jak by to možná mohlo vypadat na druhém břehu. Kladné postavy jsem si i hned oblíbila. James, nebo jak se vlastně jmenuje… Tak toho bych přetáhla pánvičkou, víme? Nechci zde spoilerovat, proto jednoznačně doporučuji všem fanoušků detektivek, thrillerů a nadpřirozena. Jediné co mě mrzí, že jsem knihu přečetla tak rychle.“... celý text
— Andrée

Dárek

„Jojo, tohle byl fajn oddych! Musím říct, že jsem neskutečně mile překvapena! Autorka skvěle vykreslila postavu Eleny, která byla tak akorát naivní, ale už i tak akorát vyspělá - zkrátka přesně úměrně svému věku. No a Šéf, to bylo něco na mě! Já se netajím tím, že ten age gap mi nevadí v reálu, natož v knihách! Takže wow. Další věc, která jednoznačně stojí za zmínku, je ukázka toho, jak vztah nemá vypadat. Myslím, že v začátku knihy se bohužel najde mnoho žen a autorka krásně ukazuje cestu k nalezení sebelásky a opuštění takového hnusu. Další skvělá věc, ač mi někdy některé pasáže přišly zdlouhavé, přiznávám, je popis města Nitry. Myslím, že kdo je tam odtud, tak musí být úplně nadšený, protože ta jednotlivá místa má před očima a je to "jak živé". Oceňuji i zamotání příběhu, které nastalo cca v druhé polovině příběhu, že to nebylo jen šup lup a hotovo. Dodalo to příběhu šmrnc a reálnost. Malé mínus, za což beru jednu hvězdičku - TA scéna, ta osudová, na mě byla nějaká moc hrr. Na to, že jsem na ni docela dlouho čekala mi to pak přišlo uspěchané a zvláštní. Ale to je jediná výtka. Celkově knihu doporučuji, je to skvělý oddych s přesahem. Autorka opravdu umí.“... celý text
— Jidu

Pojízdné knihkupectví šťastných konců

„"Přísahala, že zůstane věrná, ale co když má Amor jiné plány...?" . Od této knihy jsem měla poměrně vysoká očekávání, protože první díl se mi líbil. Nemůžu říct, že by mě to nějak hodně zklamalo, ale hodnotím ji spíše jako průměrnější čtení. . Příběh je opět velmi slowburn, ale jakože extrémně, nečekejte tam tu romantiku moc. . Většina knihy je založena na vyrovnávání se se smrtí manžela Arii a dovolení si dát životu a lásce další šanci. Zrovna tohle mě fakt nudilo a ubíjelo mě to. Neberte tuto větu až tak směrodatně.. Možná jsem na to nebyla jen naladěná a vám to sedne! . Na druhou stranu je příběh psán jednoduše a čte se docela dobře, některé pasáže jsou opravdu vtipné. Oceňuji krásné popisy prostředí a kočovného života. Aria umí být skvělá, když se do sebe zrovna neuzavře. . "Pokud necháš smutek zvítězit nikdy na tomhle světě nenajdeš útěchu." . A Jonathan? To je nejtrpělivější muž, jakého znám. Škoda jen, že ho v příběhu nebylo více, třeba tak v každé kapitole.. . Co na příběhu opravdu miluju, je to přátelství! Rose a Aria jsou nerozlučná dvojka a zapomenout nesmím ani na Maxe. A poslední romantické knižní rande? To bylo opravdu cute, živě si to jako zapálená knihomolka umím představit.. . "Chci jenom říct, že ty nerozhoduješ o tom, do koho se zamiluješ! Láska si vybírá tebe!" . Knihu jsem dostala za účelem recenze.“... celý text
— knihomolkaJani

Tma pod srdcem

„Na pokračování této série, které se ke mně dostalo díky štafetě, jsem se moc těšila . A musím říct, že to zase byla jízda! Lena je zpět a autorka nám, čtenářům, ukazuje opravdový paradox. Lena je totiž nešťastná, ze situace, která by pro většinu znamenala štěstí. Vzpomíná na události, které prožila a chtěla by je prožít znovu. Jsou zde rozebrána důležitá a náročná témata, jako jsou deprese, braní antidepresiv, nutnost terapie a i znovu nalezení lásky k sobě. Takže jsem fakt nedostala jen "obyčejné" fantasy, ale knihu plnou námětů k zamyšlení a i jsem si poplakala. Jenže tohle postupně začne ustupovat a na řadu přichází akční fantasy plné různých tvorů, intrik a náročných situací. Což pro mě po tom hlubokém začátku bylo maličké zklamání, ale bylo jasné, že to přijde a zvykla jsem si na to velmi rychle. Rozhodně musím ocenit originalitu světa a absolutně skvěle vsazenou romantickou linku, která příběh krásně doplnila, ale nepřevzala nadvládu, jak tomu často bývá. Byla jsem napnutá, byla jsem smutná, šťastná, naštvaná, zkrátka to byla emoční jízda a já tuhle sérii můžu jen doporučit.“... celý text
— Jidu

Stane se včera

„Tak takové zajímavé spojní žánrů jsem ještě neviděla! Thriller se sci-fi s cestováním v čase. Hodně zajímavé! Vůbec si nedovedu představit, jaké by to bylo, kdybych se každý den budila do dávnější minulosti a měla moc tyto dny prožít znovu. Na jednu stranu fajn, ale na druhou vůbec. Kdy se tato cesta zastaví? Kam až v tom odečítání dojde? Není to vlastně stejný, jako kdyby umírala, protože co když najednou přestane existovat, že zkrátka dojde "na nulu"? To jsem si říkala celou knihu. Frustrace, že postavy, s kterými se bavila, vůbec nic nevědí, touha najít to něco, co by zastavilo tenhle blázinec i zdánlivě nevyhnutelnou budoucnost, to mě fakt bavilo. Bylo to neskutečně napínavé a opravdu originální. Malou výtku mám. Na mě tam v některých pasážích byly až moc květnaté pocity. Ona už jde do finále a tam je popsaná vůně stromů, počasí, stav auta a bla bla, mě to vytrhávalo ze soustředění na hlavní příběh. Ale to je asi tak jediné, co můžu vytknout. Jinak jsem moc spokojená a knihu doporučuji.“... celý text
— Jidu

Transcendence

„Proč se do prčic neustále cpou tihle "polonaháči" na obálky knih, na které to VŮBEC nepatří? Třeba taková Drahá Avo - proč? A totéž si říkám tady. Krásný, zamotaný, smutný a hluboký příběh, který pojednává o životě po životě, o reinkarnaci, ztrátě blízké osoby a spousty dalších náročných témat, to je přesně Transcendence. Musím říct, že při čtení mě někdy mrazilo. Swayze totiž velmi často ztrácela samu sebe a nevěděla, co si počít. Nathaniel se upínal na věci, na které neměl a vůbec jsem nedokázala říct, jestli jim fandím, aby spolu byli, nebo jim to vůbec nepřeju, protože to je absolutně divný. Hodně zvláštní emoce jsem při čtení prožívala. Malá výtka - já vím, že to je v žánru erotiky, ale myslím si, že ty peprné scény tam byly navíc. Kdyby to autorka nechala jako román, tak by udělala lépe. Nějak mě to vytrhávalo z toho hlubokého zamyšlení a zkrátka mi to tam nesedlo. Samotný závěr knihy je samozřejmě otevřený, jedná se o sérii, takže jsem ráda, že jsem doma měla hned druhý díl a mohla jsem pokračovat. Tohle fakt nejde jinak. Celkově knihu doporučuji. Jsem ráda, že jsem nakonec dala na přísloví "nesuď knihu dle obalu", protože tohle bylo úžasný čtení.“... celý text
— Jidu

O andělovi

„Krásná kniha s hlubokými myšlenkami. Nádherné obrazy dokreslují a oživují příběh anděla. "Stromy nepřemýšlí jako lidé, proč jsou tady, ony to vědí."“
— HáMaPé

Odbočka v lesích

„Takže, kde začít! Asi hned v úvodu zmíním, že tohle nebude nic pro hororové nadšence, protože i já, totální posera, zůstala klidná. Parta přátel se vydá na dovolenou a dalo by se říct, že špatně odbočí. Vidíte v tom Wrong turn? Já taky. Ale to nevadí, ono žádný námět není v dnešní době úplně originální. Jenže tady tomu předchází dost dlouhý a pro mě nudný úvod, kdy autorka vykresluje jednotlivé postavy, ale na mě to nějak nezapůsobilo a upřímně mi byly úplně volné. Takže čteme kdo, co, kde s kým apod...a čekáme...a čekáme. Pak se začnou dít nějaké věci a já začala hodně doufat, že teď to autorka nabombí a pojede to ve velkém stylu. Bohužel se tak nestalo. Vysvětlení toho, co se tam dělo mi připomnělo zase jiný horor, který nebudu zmiňovat, ale je to opravdu hodně podobné. Bohužel musím říct, že se tady objevovalo i dost nelogických věcí, které mi dost vadili. Logiku v knihách úplně nepotřebuji, ale zase všeho s mírou. Ale ať jen nebrblám. Příběhu se nedá upřít čtivost a obrovský potenciál. Jen by to chtělo maličko upravit. Chápu, že autorka (dle toho, co bylo v některých úryvkách jednotlivých postav) asi nemusí třeba takový slasher, ale tak to chtělo víc zabrousit na to tajemno, ať se zkrátka čtenář bojí. Je to přeci jen horor. Nicméně další knihy od autorky se mi líbily podstatně víc a těším se, až vám je v dalších recenzích představím!“... celý text
— Jidu

Galilejec

„Úvodní díl série, ve kterém autorka naštěstí tolik nezabředávala do nekonečných filozofických úvah jako v Nesmrtelném hraběti. Galilejec je mnohem „akčnější“ a musím říct, že se mi ve výsledku líbil víc než druhý díl. Byť je známý biblický příběh o Ježíšovi převyprávěný úplně jinak a dost inovativně, nijak mi to nevadilo, naopak mi to přišlo nápadité a díky tomu, že se pořád něco dělo, se kniha dobře četla (a i když člověk samozřejmě věděl, jak to dopadne a co bude následovat, byla jsem i přesto zvědavá, co bude dál a jak to autorka zaonačí). Na autorčinu prvotinu tedy za mě hodně dobré, na třetí a závěrečný díl Lucifer a Markétka ale bohužel nemám nervy, po pár stránkách jsem knihu odložila, protože tam se to oním filozofováním jen hemží a mně osobně to přijde hrozně nezáživné a zdlouhavé.“... celý text
— Barbara182

Kirke

„Pěkně napsaná kniha. Kirké, která byla oproti ostatním bohům a polobohům nezvykle citlivá a laskavá (občas až naivní), mi bylo hlavně zezačátku celkem líto. A nemohla jsem si pomoct, abych neviděla podobnost příběhu se severskými legendami o Angrbodě a Lokim (v antické verzi je šprýmařem Hermes, ale velkou láskou Odysseus), k čemuž samozřejmě přispěl i její osamělý život ve vyhnanství na ostrově (nejdřív jsem četla Srdce čarodějky právě o Lokim). Kirké byla zvláštní i v tom, že si musela svoje kouzla tvrdě odpracovat a naučila se je až po dlouhé řadě pokusů a omylů (s čímkoli, co připomíná práci, by se bohové neobtěžovali). A přiznám se, že jsem si úplně nepamatovala její roli v Odysseově příběhu. Každopádně stránky mi ubíhaly jedna za druhou, příběh byl zajímavý a napínavý, takže za mě spokojenost :-)“... celý text
— Barbara182

Vila na břehu Elbchaussee

„Parádní čtení u kterého jsem se ani chvilku nenudila. Mladá sympatická Frieda to nemá ve světě mužů vůbec jednoduché a já můžu jen fandit, aby se prosadila. A protože miluji čokoládu, těším se na pokračování.“... celý text
— Ivetaa

Dcera říše

„Kdo se z historie nepoučí, je odsouzen ji opakovat. Tímto citátem od W. Churchilla začíná poutavý a zároveň smutný příběh. Jak výstižné.“
— Ivetaa

Václav Havel - Necenzurovaný životopis

„Hajzl a zmrd to byl. Osobně vím kdo by Havel. Čest památce paní Olze.“
— Kolyxxx

Nocturno pro Erika

„600 stránek u contemporary je na mě celkem dost, ale v tomto případě mi to vůbec nevadila. Kniha byla zábavná, plná emocí, nebyla nudná a na to že je to celkem bichlička tak jsme jí měla přečtenou celkem rychle. Kaspra i Erika jsem si zamilovala prakticky hned. Klobouk dolů, tohle bylo vážně skvělé.“... celý text
— Iva095

Za zamčenými dveřmi

„Některé dveře jsou zavřené z dobrých důvodů. Možná za nimi najdete obyčejný sklep s bramborama, možná dílnu anebo možná...děsivý volnočasový kouteček sériového vraha! A stejně jako některé dveře, tak i některé knihy byste měli nechat zavřené, pokud nechcete strávit přikovaní následujících několik hodin k jejich stránkám. Přesně tak návykové čtení je i tahle kniha. Návyková, napínavá, trochu creepy, trochu tajemství, rozhodně patří k těm lepším thrillerům, které jsem četla. Jediná výtka k hlavní hrdince, kdybyste zjistili, že vám někdo chodí do domu- fakt byste čekali několik dní než vás napadne nainstalovat alarm? Přijímali byste tu hru na kočku a myš tak nějak pasivně- ,,jo dějou se mi fakt děsivý věci, ale musím myslet na svůj zítřejší program operací,, anebo aktivně- sice podělaní strachy, ale odhodlaní přijít tomu na kloub? Ale jinak to byla skvělá jízda a klidně bych se s doktorkou Davisovou potkala v další knížce znovu :)“... celý text
— Aires

Božští rivalové

„Božští rivalové mě zaujali hned na první pohled krásnou obálkou a také anotace zněla velmi lákavě. Kouzelné psací stroje, rivalové, magie, láska, válka bohů, k tomu fantasy žánr... to je přesně kombinace pro mě. S chutí jsem se pustila do čtení a panebože tohle bylo skvělé, užila jsem.si každou jednu stránku. Poeticky psaný příběh o dvou osobních rivalech Iris a Kitta mě hodně bavil, to jejich soupeření o místo nejlepšího novinového sloupkaře, všechny ty naschvály, které si prováděli a ironické špičkování, které mezi nimi bylo. V kontrastu upřímných dopisů, všech těch niterných pocitů, které měli, to se tak krásně četlo. Otáčela jsem stránky jednu za druhou, s napětím jsem vyhlížela každý jeden dopis, který se kouzlem objevil pod skříní. Emoce se u mě střídaly jako v nějaké ruletě, nenávist, štěstí, bezmoc, smutek, odloučení, zvědavost, strach,touha, odvaha... Popis válečného prostředí se autorce povedl skvěle, bylo poznat, že si k tomuto tématu dělala rešerše. Co mně chybělo a toužila jsem vědět víc, bylo detailnější fungování světa, světa bohů a magie. Snad se o něm dozvíme v dalších dílech. Musím říct, že jsem po dočtení spokojená, ale zároveň mám ukrutně zlomené srdce a potřebuji pokračování. Knihu doporučuji všem, kteří mají rádi fantasy, jsou stejně jako já snílci a romantici. . . Hodnocení 4,5“... celý text
— blanka5960

Noční lov

„Opět skvělá kniha, přečteno jedním dechem.“
— LenkaKa

Skrýt reklamy