Nejnovější komentáře

Tlukot tisíců srdcí

„Od autorky Kiery Cassové jsem přečetla všechny knihy postupně, jak vyšly za sebou. Asi ztěží dokáže jakákoli nově vydaná kniha předčit sérii Selekce. Ta mě naprosto uchvátila a navždy už to bude má srdcovka. Tlukot tisíců srdcí není špatná, ale řekla bych průměrná kniha. Konec je více než očekávaný a napětí se taky moc nedočkáme. Zvraty nejsou nijak překvapivé. Začátek mi přišel zdlouhavý a čekala jsem na chvíli, kdy se postavy konečně setkají. Nejsem zastánce paralelního vypravování z pohledu dvou postav, ale po čase jsem si na něj zvykla. Nejvíce se mi na tomto příběhu líbily scény, kdy byli hlavní hrdinové spolu, a to tedy druhá část. Dojemně popsaná přeměna z nenávisti a antipatie do něčeho tak jim oběma neznámého jako je láska mě nadchla. Tuto pasáž jsem si užila nejvíce a zhltla ji najednou. Jak jsem uvedla, konec byl lehce předvídatelný, ale očekávaně pohádkový, jak to má autorka ve zvyku. Zklamaná jsem nebyla, avšak ani nadšená. Nicméně určitě doporučuji k přečtení.“... celý text
— ladakach

Vrány

„No, co na to říct. Knížku jsem si otevřela v tramvaji cestou z obchodu a nemohla jsem přestat, dokud jsem ji nedočetla, takže za den jsem ji měla “hotovou". Je to hodně těžký příběh, hodně dobře napsaný. Tušila jsem, že se mě takhle knížka dotkne, ale netušila jsem jak moc. Knížka zachycuje krátký výřez ze života rodiny, ve které nikdo není v pořádku a nic není v pořádku. Příběh graduje a při čtení se člověk cítí víc a víc bezmocně, asi stejně jako hlavní hrdinka. Všechno působí až bolestivě pravdivě a reálně. Psaní ze dvou perspektiv je zajímavý způsob vyprávění a rozhodně knížku obohatil, jediné co mě trochu mrzelo, byl utnutý konec, ale vlastně už nebylo co dodat.“... celý text
— MiTrevi

Opičí tlapka

„Za mňa ledva 3*. Nie som si istý, či je múdre antológiu charakterizovať slovami "povídky, které se nevešly do Tiché hrůzy". Ako keby vám chýbala drobnosť na večeru, len tak bez vozíka by ste skočili do Kauflandu a tam by vás zamestnanec schmatol za lakeť a ťahal by vás k chladiacemu pultu, kde majú vo výpredaji s 80%nou zľavou šunku, ktorej zajtra končí trvanlivosť. Takúto formu "reklamy" nepovažujem za najšťastnejšiu. Žiaľ, ako Tichá hrůza, aj Opičí tlapka sa môže "pochváliť" mizerným vydaním. Márne by ste hľadali medailóniky autorov, minulosť jednotlivých textov, informácie o ich vzniku. A inak? Sklamanie. Dve-tri poviedky veľmi dobré, zvyšok za mňa podpriemer. Niektoré kusy strašne zostarli, chlapík navštívi v búrlivú noc rodinu v dome a nič hororové sa tam nedeje a ráno zistí, že to boli duchovia, to ako vážne? Vyložene ma bavila azda len klasika Opičí tlapka (po ktorej bola celá zbierka pomenovaná a ktorou sa na 1OO% inšpiroval King pri písaní Cintorína zvieratiek) s Harrym (ktorý je správne mrazivý a znepokojivý, vrátane úderného konca, ale strašne mu ubližuje istá forma predvídateľnosti, samého ma zaskočilo, že som absolútne nebol prekvapený tým, že ma nič v tejto poviedke neprekvapilo, ale ako vravím, napísaná je veľmi „nepríjemne“ a správne volí slová, zbytočne nimi nemrhajúc) a nechýba tradičná poviedka Brama Stokera Drakulov hosť, ktorá v skutočnosti mala tvoriť prológ jeho slávneho upírskeho románu, ale napokon sa k čitateľom dostal až po autorovej smrti, vďaka jeho vdove.“... celý text
— Ivan Kučera

Střet králů

„Druhý díl byl super čtení Martin je dokonalý spisovatel a umí zvraty na jedničku Asi na nový rok si koupím pokračování“
— Lioncz24

Sběrači borůvek

„Čtivý příběh pohledem dvou hlavních hrdinů, ale srovnávat tuto knihu s knihou Kde zpívají raci mi přijde hodně odvážné“
— sidonka

Kdyby

„No úplně lehké čtení to nebylo, deprese a zmar se šťastným koncem. Bohužel jsem byla nucená číst jí na tabletu, fuj tajbl, a i když za tuto skutečnost autorky nemohou, neustálý boj s nechtěným posunem stran mi neumožnil začíst se tak, jako kdybych v rukou držela pravou knihu. Takže autorky - kdyby ji měli v knihovně, máte 4*, takto pouze 3*.“... celý text
— _Janina_

Pět set mil od tebe

„Čtivá oddechovka ze zdravotního prostředí se zajímavými případy, oba hrdinové sympatičtí a velmi hezky popsané prostředí ve Skotsku“
— sidonka

Pravda, nebo lež

„Pravda, nebo lež je ten typ knížky, kterou rozečtete a neodložíte, dokud nebudete znát celý příběh, celou pravdu. Ten děj měl spád, napětí každou kapitolou jen narůstalo a s napětím ve mně zároveň z příběhu narůstal i svíraný pocit, kam to celý povede. Nestydím se říct, že kniha ve mně vyvolávala i strach. Kdy se vám tohle u knížky naposledy stalo?? Za mě to byl prostě dokonalý psychothriller a jednoznačně vám knihu doporučuji! Ten příběh ve vás vyvolá neskutečné pocity. Nově je kniha vydaná i s bonusovým epilogem. Kdo jste knihu už četli, tak doporučuji přečíst i tento epilog.“... celý text
— VeruHoráková

Vraždy s odstupem

„Detektivní příběh o tom, že pomsta nemusí být vždy sladká. Námět byl zajímavý. Dávný prohřešek + psychopatický jedinec = několik vražd. Zpracování trochu "školometské", přesto jsem knihu přečetla na jeden zátah. Vraha jsem odhadla krok před policií. Na to, že je to asi prvotina, to nebylo špatné. Že by nám rostla nová česká autorka detektivek?“... celý text
— babystar

Setkání v soumraku

„#setkanivsoumraku @renata_navratilova_official #klokan Dočítané. Prichádzam zo záhadným príbehom, ktorý je opradený tajomstvom a k tomu mi spoločnosť robil 200 ročný duch. Príbeh na začiatku dostával temné kontúry, pri ktorých poviem, že by som sa aj bála, ak by som ich čítala sama pod perinou. Autorka výborne opísala staré sídlo, kde neviete či sa v zákutiach skrýva postava, alebo sa s vami myseľ zahráva. Potom sme sa trošku zasekli. Jej sny a skutočnosť sa mi ťažšie rozlišovali. Postava zabiehala často z bdenia do snov a späť. Zmätok nastával a sama som sa pýtala, je to duch? Je skutočný? Čo sa stalo? A nastal obrat. Bum a druhá línia bola top, top a top. Autorke tá história skrátka sedí. Mám pocit, že si užívala túto časť a už presne vedela kam sa posunie. A ten koniec. Ďakujem autorke za knihy a dôveru. 4 Veríte na duchov? #duch #laska #pisanie #spolocnecitaniesnikou #spolupraca“... celý text
— recenzienika657

Kouzelná třída v muzeu

„Další pěkný příběh o třídě a víle Jasmíně“
— evca7271

Svěžest vody

„Kápnu božskou... měla jsem zpočátku trochu orosenou záložku z další nešťastné klučičí romance... nicméně obavy honem rychle odcválaly stranou a vystřídala je čirá závislost na každém jednom osudu všech zúčastněných... láska v boji s nekonečnou lidskou nadřazeností... síla ženy v kontrastu smutné zbabělosti muže... nejeden okamžik mi chladnokrevně vyrval duši z těla... sakra lide... je mi z tebe občas tak moc šoufl... leč drobná vidina naděje mi v mysli rozvířila myšlenkový rej... všichni bychom měli totiž patřit jen a jen sami sobě... děkuju... krásný to bylo!“... celý text
— Pett

Můj důvod žít

„Úplně mi nevyhovoval styl psaní autorky, na můj vkus až moc jednoduchý. Damian mi nesedl, Nina mi byla sympatická ale někdy se mohla víc ozvat. Vadila mi její sestra Markéta.“... celý text
— Cece

Dějiny obce Troubelice

„Skvěle zpracováno i napsáno.“
— bazyk21

Ohlížení

„Na nového Vásqueze jsem se těšil, ale je to slabota, teda slabota na Vásqueze. Když vezmu delikátně rafinovanou a přitom komorní zápletku Reputace, tak Ohlížení působí jako vcelku obyčejný román o jedné rodině. Zajímavý jen jen tím zasazením a určitou exotičností. Děj se odehrává na trase Španělsko, Kolumbie, Čína. Bohužel jsem tu ale postrádal to co v Reputaci a Hluku padajících věcí, a to větší míru ironie a méně nudných a vyčpělých exkurzů do politických dějin druhé půle 20. století. To, co v předchozích románech autor dokázal popsat prostřednictvím vztahů mezi postavami se tu často vysvětluje nebo proklamuje v sáhodlouhých dějinně politických vsuvkách, které ale působí notně reportážně a mdle. Ohlížení je tak celkem slušný historický román nebo snad román reportážní z nedávné historie, ale je to napsané takovým tím jalově omšelým způsobem vlastním skoro všem biografiím nebo historickým rekonstrukcím. Vše je tak nějak uspořádané, občas se něco zašmodrchá, ale vesměs tak, aby to moc nenarušilo tok vyprávění, které je sice notně epické, ale stylově nenápadité, až mi postupem času začalo být notně protivné. Je to bohužel takový ten román, co se bere až moc vážně. Skoro jako kdyby to autor psal na zakázku nebo z nekritického obdivu, což je skoro vždycky past. Slabé tři hvězdy. PS - Studenti hispanoamerických studií a obecně zájemci o dějiny Latinské Ameriky nechť si přidají čtvrtou hvězdu.“... celý text
— puml

Jen čas ukáže

„Všechny díly hltám. Baví mě tyhle rodinné ságy. V každém díle je nějaká zápletka, trochu napětí, nějaká láska a k tomu hrdinové jsou vesměs chytří a schopní (ve všech směrech)“... celý text
— Koko1

Vítězslav Hálek

„"Hvězda zhasla, slavík dopěl." Judr. Jan Strakatý Tento dvojsešitek věnovaný významné osobnosti Vítězslava Hálka je opravdu povedeným čtením. I pro ty, mezi něž se sám řadím, jimž může být Hálkova poezie neznámá nebo dokonce cizí. Za svůj krátký život pro českou literaturu Hálek udělal olbřímí kus práce a v dějinách (řeknu) vlastenecké literatury (a kultury) má nesmazatelné místo, jakkoli snad dodnes není zcela zřejmé, jaký jeho otisk ve skutečnosti je. Za sebe se kloním možná k tomu, že víc než jeho básnická a dramatická stopa, výrazná stopa zůstala na poli redaktorském, kritickém. O nic méně důležitá, ba možná dokonce naopak. Romantik inspirovaný Byronem a Shakespearem, navštíviv velkou část Evropy, nejsilnější byl v domácích luzích.“... celý text
— Kozel

Přechodné období

„Poslechnuto jako audio na mujRozhlas. Povedené a výborný přednes Jany Strykové. Děkuji.“
— Andrea81

Jelení vršek

„Pěkně popsaná dobová atmosféra a život pánů v 16.století. Líbila se mi i romantické linka. Celkově to bylo milé a příjemné čtení.“
— Petronelka123

Vílí křídla

„Přestože jde do značné míry o vykrádačku starších titulů podobného rázu (Harry Potter a spol.), přesto má autorka i dostatek svých vlastnich, originálních nápadů. Ačkoli se však dovolává staré moudrosti a sepjetí s přírodou, jde o ryze moderní nazírání na tato témata. Z knihy přímo čouhají aluze na moderní wiccu (horoskopy, krystaly,...) a celkovou dnešní alternativní eko-ezo spiritualitu. Zároveň i kniha sama ukazuje, jak je ono eko-ezo falešné a konzumní - nejhezčí zážitky s matkou má Marina z něčeho tak přihlouplého, jako je nakupování hadříků. Nemluvě o tom, že se v knize zdůrazňuje zdravá výživa, ale pokud se skutečně něco konzumuje, pak jen samé nezdravé věci. Poněkud nadbytečné a stereotypní bylo, jak se Marině vždy stala nějaká nehoda a pokaždé ji zachránila náruč kentaura Arthose, stačilo by méněkrát, je to až moc nápadné.“... celý text
— Sisssi

Osiřelo dítě

„Jako u každé povídkové sbírky, jsou některé texty lepší a některé méně. Překvapily mě tvůrkyně povídek. Dle mého názoru jsou lepší než pánové. Vyrostly nám tu silné povídkářky.“... celý text
— Mildax1

Vlaštovčí kopec

„Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Jak píše @hanzmb - dobrodružství, napětí, láska…a těžba borovicové smůly. Skvělé. Jen závěr byl trochu urychlený.“
— Koko1

Ocejchovaná

„Rebečiny vzpomínky se vrací, vzpomínky na Afriku, které v sobě vědomě neustále potlačuje. Ozývají se skrze bolesti, jsou živé, něco tím chtějí naznačit, něco, co je nevysvětlitelné a k čemu je třeba se přiblížit, poznat to. Dětští vojáci. Rebekka a ALL, akutní lymfoblastická leukémie. V textu jsou nějaké nepřesnosti ohledně útěku Desmonda a Angel. Angel chtěla utéct podél řeky s tím, že ji při této cestě nebudou pronásledovatelé hledat. To je samozřejmě hloupost. Držet se podél řeky ano, ale jít dál do džungle. V těsné blízkosti řeky ji naopak hledat budou, řeka je zdrojem vody a potravy. Je tam více takových nepřesností, na druhou stranu chápu instinktivní a prvoplánové myšlení (i přes jejich letité zkušenosti) 17 letých mladistvých. Zcestovalý příběh navozuje atmosféru na životní podmínky a prostředí Jižního Súdánu, Ugandy a dalších zemí Afriky. Jednoduchá (přízemní, prostá) a současně složitá Afrika; co země, to jiná kultura, a přesto tam vyznívá jisté podobenství. Příběh na mnoha místech může vyjít nepravděpodobně, někde až naivně, ale za ten nádech Afriky, za přiblížení tamního života, kdy mi připadalo, že jsem tam také, a že se utkávám se všedním životem a kulturou tamního obyvatelstva, dávám jednoznačně 5 hvězd. Příběh popisující těžkosti, odloučení, cizost, vzpomínky, naplnění, bych poměrně obecným (nepodrobným) stylem psaní hodnotila jako průměr, ale ta vůně Afriky ho dělá a pro ni se vyšplhal výše.“... celý text
— veronika4001

Heřmánkové údolí

„Hlavní hrdinka je obyčejná žena, ale její životní příběh je neobyčejný a velmi silný.“
— Koko1

Boží bojovníci

„Stejně dobrý jako první díl...“
— Dant76

Kde se les dotýká hvězd

„Výborná kniha na dovolenou, nádherný příběh, zajímavá zápletka až do konce.“
— Koko1

Sudetenland

„Nejsem fanouškem Františka Kotlety, proto jsem byl moc rád, že kniha není tak zbytečně vulgární jako ostatní knihy autora, které jsem přečetl. Musím ale říct, že jsem od knihy očekával mnohem víc než detektivku, kterou kdyby čtenář přenesl do jakéhokoliv jiného prostředí, vůbec by se linka nemusela měnit. Opravdu nevyužitý potenciál alternativní historie.“... celý text
— Haitower

Skrytý ráj

„Opět,jako všechny knihy autora, velmi čtivý příběh na pozadí historických událostí. A to i navzdory mým pochybnostem, zda bylo někdy možné takovým způsobem vyhrát inkviziční proces. Příběh je to moc hezký.“... celý text
— Koko1

Paříž pro jednoho a jiné povídky

„Oddychová kniha povídek. Některé povedené, některé méně. Za mě dobrý.“
— Paris2000

Kouzelník ze Lhasy

„Velmi zajímavě vyprávěný příběh z Tibetu 50.let. Druhá dějová linka ze současnosti je v knize tak trochu nadbytečná a prostoduchá. Ano čtenář pochopí, že je tam proto, aby se poučil ,,západní,konzumní,, člověk, ale kdyby ji autor vynechal, na kvalitě by kniha jen získala.“... celý text
— Koko1