Nejnovější komentáře

Kráska a netvor

„Náhodou jsem si knihu vzala v knihovně a nelituji. Na jednu stranu je zajímavé, jak autor dokázal vystihnout protichůdné myšlenky ženy, na druhou stranu jí vykreslil celkem jako slabou, omdlévající a vyděšenou. Ale je fakt, že i takové ženy jsou. Bavilo mě to a zajímalo mě rozuzlení.“... celý text
— Silencia

Není úniku

„Jedním slovem, dokonalé. A takové jsou pro mě všechny knihy, co napíše Yrsa.“
— eDex

Jak se dědí tajemství

„Pěkná oddechová knížka o nečekaně nabytém dědictví. Četla jsem už mnoho knížek podobného ladění a tato měla jako by ještě něco navíc. V první řadě jde o romantický příběh pro ženy (mimochodem obsahuje značnou porci erotiky), ale zaujme též drobnou detektivním zápletkou okořeněnou mysteriózními prvky. Mohu rozhodně doporučit čtenářům se zálibou v příbězích o chátrajících viktoriánských domech.“... celý text
— kanitsuj

E-maily Coco Pinchardovej

„Nechtělo se mi do toho, ale byla jsem překvapená, jak mě to bavilo. Zábavné a praštěné. I když ke konci už trochu nudné.“
— Silencia

Eragon

„Netřeba se rozepisovat. Kdo nečetl Odkaz Dračích jezdců, jakoby neexistoval. Přečteno potřetí a určitě ne naposled. Doporučuji!“
— TheCiko5

Život s jezevčíkem

„Chvílemi až moc přehnané. Nenadchne ani neurazí......“
— ANATS

Blacksad 2

„Jen hrst komiksů lze doporučit i čtenáři jinak obrázkovými příběhy nepolíbenému. Co jej ale jistě nezklame je právě Blacksad. Neskutečně silné příběhy doplněné nádhernou kresbou. Tohle je sakra aspirant na titul nejlepšího komiksu roku! Více v recenzích.“... celý text
— RaptoR

Smrtící kolotoč

„Skvělý díl série i když zde už mi chyběly ty scény s holčičkama, které sérii dávají mimořádnost. A navíc mi Kent chvílemi přijde příliš zmítaný emocemi, ale to k té pohádce zřejmě patří :-)“... celý text
— olga8832

Velcí dinosauři

„Moje nejmilovanější knížka z dětství. A i teďka v dospělosti nedám na knížku dopustit. Kniha má nádherné, snové i dramatické ilustrace, už jen ty ilustrace samy o sobě jsou úchvatné a i teď se vydržím na ně dívat hodiny ( kdybych nevystudovala rostliny, určitě bych se kvůli téhle knížce dala na zvířata nebo paleontologii nebo něco podobného).“... celý text
— vodovodnice

V lese visí anděl

„Severní krimi s naprosto geniálním zločincem, tak jak máme rádi, jen mi nesedí dětské oběti navíc v takovém množství a buď mám výpadek v poslechu, nebo nebylo dotaženo. Nevím, co se stalo s matkou těch dvou týraných kluků a odkud brali holčičky do toho uchylného náboženského spolku? Ke spokojenosti mi chybí jedna kapitola...“... celý text
— olga8832

Doručovatelky

„Zase jednou jsem měla chuť na detektivku a našla tuto. Čtením jsem příjemně strávila čas. Výborná zápletka a navíc je to okořeněné zážitky vyšetřovatele - otce tří dcer, které mě pobavily a přidávám se k té skupině čtenářů, co si myslí, že tím knihu obohatily.“... celý text
— Maki229

InTyMně

„Oddechová kniha, která nás vrátí pár let zpět. Některá období čtenář prožívá s autorkou a vzpomíná, co v danou chvíli dělal a jak danou událost prožíval sám. Za mě pohodová celkem upřímná kniha o životě.“... celý text
— MarciLiška

Hrobník a dívka

„Sice je to chvílemi sice trošku přeslazené, ale zase to jde s duchem doby. Afričtí domorodci,homosexuálové, emancipovaná žena. Bohužel chybí někdo na vozíku,japonec a trpaslík. Proto dávám jen tři hvězdy.“... celý text
— jardaCVpe

Když přišli psi

„Nádherný příběh odehrávající se v tragické době. Osudy několika lidí se vzájemně prolínají a v závěru dojde k vysvětlení situací, o kterých čtenář od začátku jen spekuluje.“... celý text
— dagsvob

Moje báječná žena

„Začátek se táhl děj mě moc nebavil ,ale potom se to trochu rozjelo.“
— Emma27

Rozum a cit

„Tento román mě přivedl k dílu Jane Austen, a nejspíš se mi líbí z jejích děl nejvíc. Pochopitelně jsem ho četla už mockrát, takže shrnu přetrvávající dojmy a případné výhrady, protože nikdo není dokonalý, ani božská Jane. Nad čím si v jejích textech opravdu lebedím, je záležitost, která může u jiného čtenáře naopak působit potíže, a to je šroubovaná větná stavba. Dlouhá souvětí, spousta přídavných jmen, vložených větných členů, do toho samozřejmě květnatý slovník. Dnes už se píše jinak, ale opět jsem si spoustu ikonických obratů vypsala a bohatou mluvu si vyloženě užívala. Nad čím se ale už pozastavuji, jsou monology jednotlivých postav přes půl stránky. Autorka šetří popisy, takže se mi do podob vtíralo herecké obsazení z filmu. Na to konto mě ale zaujalo, jak mladí všichni byli – plukovníkovi pětatřicet, mamince necelých čtyřicet, Elinor devatenáct. Ve filmu bych jim všem hádala minimálně o deset let víc. Poměrně jednoduchý děj se odvíjí především v dialozích, což je autorčina doména. Vylíčení charakteru Fanny skrz rozmluvu s chotěm je naprosto lahůdkové. Vůbec tvorba postav a jejich vývoj je asi nejsilnější stránkou díla. Marianne se na začátku chová jako rozmazlený fracek, aby na konci zmoudřela a litovala hloupých rozhodnutí. Ještě lepší majstrštyk probíhá v případě paní Jenningsové, kdy sama postava se vlastně téměř nezmění, ale zcela zásadně se změní čtenářovo nazírání na ni. Ke kladům je zapotřebí přičíst ještě excelentní čtivost, kdy otevřete knihu, přečtete první větu, a ačkoli už velmi dobře víte, jak všechno dopadne, svazek z ruky prakticky neodkládáte. Zápory. Autorčina lenost rozepisovat klíčové situace. Fanny znemožní vztah Edwarda a Elinor, ovšem její zásah je zmíněn okrajově ve dvou větách. Totéž v případě prozrazení úmyslů Lucy Steelové nebo Edwardovy žádosti o ruku. A závěry Jane odbude téměř zákonitě. Celou dobu čtenář něco čeká, a na konci je mu oznámeno, že se to prostě stalo a basta (Marianne a plukovník). Nicméně vztahy mezi postavami, upřímnost, chamtivost, laskavost, zaslepenost, všechny vlastnosti, které jim určují a komplikují život, včetně samozřejmě jejich hodnověrného vylíčení, jsou tak současné a nadčasové, že se dílo právem řadí mezi klasiky a rozhodně jsem knihu nedržela v ruce naposledy.“... celý text
— SBH

A objevíš poklad, který v tobě dřímá

„Příběh mě oslovil. Je dobré se občas podívat na život svůj i nás všech obecně, z jiného pohledu, ideálně nadhledu, srovnat si hodnoty a pak už jen žít šťastný život se svými blízkými. To je dle mého mínění základ šťastného žití. Víra je důležitá, ať už si pod tím lidé představí různý obsah.“... celý text
— Maki229

Cyberpunk 2077: Máš moje slovo

„Muj druhy příběh ze světa Cyberpunk 2077.. Tentokrát se podíváme na otrele "klišé" hrdiny v důchodu (The senior-woman). Teče krev, elektronika skřípe a celkove to ma spád a vlastně i zajímavý průběh. Jednu věc strašně rád vypíchnu a to fakt, ze příběhy ze světa Cyberpunk 2077 konci vzdy nečekaným závěrem a je to vždy takova třešnička s překvapením. Délka, příběh, kresba a samotný svět super. Stoji to za to.“... celý text
— Rousax

Když přišli psi

„Dobré čtení....Děkuji“
— Kanylka

Záhada usínajících rozhodčích

„Objevili jsme výbornou fotbalovou sérii. Příběh je vtipný, fotbalové prostředí je atraktivní a dobře popsané, vypravěč velký sympaťák a zápletka je i napínavá, pachatel není zřejmý hned na začátku, což je plus. A mně jako dospělé se líbilo, že kromě sportu tu Francisco řeší také první problémy s láskou, ještě tak dětsky nevinné, přesně pro desetiletého kluka. Navíc mi přišlo super grafické pojetí průběhů zápasů.“... celý text
— Aknel26

Mein Kampf

„Tuhle knihu jsem přečíst musela.....Chtěla jsem prostě vědět...“
— Kanylka

Vlastní pokoje

„Připojuji se k názoru, že je kniha velmi zdařilá a inspirativní a hlavně vystihuje skutečnost, že v současné době máme opravdu velké množství vynikajících autorek. Pánové/spisovatelé prominou, ale ženy/autorky vás momentálně pěkně válcují ;). Žena je opravdu kouzelné stvoření, zvládne a vydrží strašně moc. Jen nechápu, jak je to možné, že nám evoluce nadělila jen dvě ruce. Vlastně by z nás žen, měly být pavoučice ;) Kniha se povedla i po grafické stránce a portrétní fotografie zde prezentované by si zasloužily velký formát a pěkně do rámečku :) Máme to, ale krásné a šikovné ženy!“... celý text
— cérka

Jako bych žila dva životy

„Danielu Drtinovou mám ráda už léta letoucí, poslední roky pravidelně sleduji DVTV, které má vysokou zpravodajskou úroveň. V knize jsem se dočetla zábavné střípky z dětství a mládí a také mnohdy dobrodružnou práci v ČT. Zajímavý vhled do jejího života také nabízí rozhovory se známými lidmi ve druhé půlce knihy. Jak už název knihy napovídá, ukazuje dvě polohy života paní Drtinové a obě jsou bohaté.“... celý text
— Maki229

Lamač

„Tohle byla taková milá, romantická komedie, která potěší každou dušičku, jež miluje pohádky a psy. Žádné vyloženě extra drama, ačkoliv ke konci mi teda bylo úzko a málem mi i ta slza ukápla! Ti co četli mě asi pochopí a ti co ne, tak věřím že si taky přečtou a pak pochopí jakou scénku z knihy myslím. Na to, že Lamač je autorky prvotina, se za mě tahle kniha opravdu vyvedla. Osobně by mi sice nevadilo, kdyby do děje zakomponovala nějaké to drama, které se nabízelo a mohlo to čtenáře nějakou dobu udržet v napětí, jak to tedy dopadne. Takhle to byla spíš již zmíněná romantická komedie (viz. i anotace), což mi vůbec nevadilo. Stejně jako předchozí kniha Tatér, i u této si můžete v klidu uvařit čajík, zapálit svíčku a zalézt s knihou pod deku, zatímco venku počasí předvádí konec světa. Moc mě bavila humorná stránka knihy. Indy Sky má zřejmě skvělý smysl pro humor. Nenažraná samotářka Sally, milující komiksy a mangy potká stejně samotného "hackera" aka ajťáka Joela, jež se nedávno rozvedl a než mu opraví dům na samotě v okolí čisté přírody nastěhuje se do bytu v domě, kde bydlí i Sally. Osud je k sobě svede však dost nešťastnou náhodou. Jeho přičiněním se jí stane nehoda, kdy zůstane pouze s jednou funkční rukou, z čehož on mimochodem těží, protože miluje seriály z doktorského prostředí. Už jste si někdy zkoušeli udělat culík, ukrojit chleba apod. s pouze jednou zdravou rukou? Je to dost těžké, někdy až nemožné. A koho jiného požádat o pomoc než samotného viníka vašeho zranění, když bydlí ve stejném domě? Začnou se ti dva sbližovat nebo si polezou na nervy? Vážně mě tohle čtení bavilo, oba byli takový blázni, ztřeštění, nemotorní.. jim se vážně nešlo nesmát. A malý čtyřnohý House? Ten potěší každého milovníka psů. Jsem ráda, že se autorka do svých příběhů rozhodla zakomponovat psy. Co jsem si tak četla, v knize Smolař, druhém dílu, bude husky - ty já miluju! Takže sem s tím! 4,5/5“... celý text
— MaláKnihomolka

Střípky české historie

„Kniha obsahuje dějinné poznatky od stanovení hranice mezi Moravou a Čechami až k JZD ... o něčem jsem už četla a slyšela.... ale jiné poznatky (například jak to doopravdy bylo se zrušením roboty ...) byly docela zajímavé... pro milovníky historie he tahle kniha opravdu zajímavá...“... celý text
— Ronnie68

Události

„Výjimečná kniha, odvážný a oduševnělý autor, zajímavé postřehy a glosy. Vřele doporučuju k četbě, protože ačkoliv se změnila doba, lidi se nezměnili vůbec.“... celý text
— HelenBarbora

Lovci Duny

„Tu zvýšenou čtivost má na svědomí spíše Anderson. ;-)“
— Sam1024

Chaloupky

„Závažná část našich dějin, o které se musí stále psát a je dobře, že každý autor píše po svém. Mně tenhle styl nesedl. Přišla jsem si, že pluji jen tak po povrchu. Je tu opravdu velké množství postav a já si nestačila žádnou oblíbit. Dokonce jsem nestihla ani pořádně nenávidět Jaroslava. Příběh by mohl být kronikou kraje, ale na to je moc krátký. Je to v podstatě taková kroniková zkratka. Nedostala jsem prostor prožít si ten paradox doby. Nemohu napsat tehdejší doby, protože lidé jsou nepoučitelní a stejně hloupě reagují na každý konflikt. Líbila se mi americká vsuvka. Jen se potvrdilo, že všude je chleba o dvou kůrkách.“... celý text
— mnohoknih

Vypravěčka z Osvětimi

„Autorka pochází z Londýna a je autorkou více než 40 knih pro dospělé, mládež a děti, beletrie i literatury faktu. Psala také pro mnoho novin, časopisů a webových stránek. Autorka napsala, že „přestože je VYPRAVĚČKA Z OSVĚTIMI fikcí, má silné kořeny ve skutečnosti. Než jsem knihu napsala, strávila jsem měsíce studiem reálných popisů života v táboře." Autorka dále uvedla, že se inspirovala autorkou IRENE NÉMIROVSKOU, která byla před válkou nejprodávanější spisovatelkou ve Francii. Jakmile byla země okupována Němci, knihy židovských autorů nesměly vycházet, a to se vztahovalo i na Irene Némirovskou. Autorka doporučuje si přečíst její knihu Francouzská suita. Další inspirací byla autorka ETTA HILLESUMOVÁ od které si přečetla deník a její dopisy. Bývá přirovnávána k dospělé Anne Frankové. Zemřela v Osvětimi. Dalším spisovatelem, který inspiroval tento román, byl doktor VIKTOR FRANKL a jeho kniha Člověk hledá smysl. Byl psychiatr, přežil Osvětim. Vyjádřil svůj postřeh, že ačkoli bylo vězňům všechno odebráno, jedno jim nevzali – svobodu zvolit si svůj postoj k životu v lágru. Frank došel k závěru, že ti, kteří byli schopní najít ve svém utrpení nějaký smysl, si navzdory všemu dokázali zachovat vůli žít. Neboli jak napsal Nietzsche: „Kdo má proč žít, snese i každé jak.“ Hlavní postavu je spisovatelka ETTY WEILOVÁ, která bydlí v bytě v Paříži a má výhled na Seinu. Její mamka zemřela v mládí a má tátu, před kterým utekla do Paříže. Ráda jezdí na kole. Jednoho dne se setká s mladým mužem TOMASZEM, který pro Etty představuje osudové setkání. Setkání s Tomaszem bylo kuriózní. Jednoho dne se Etty dostane do tábora DRANCY v Paříži, kde se seznámí s malou holčičkou DANIELLE a její mamkou. Etty si oblíbí Danielle a toto pouto je oboustranné. Společně odjíždějí do koncentračního tábora Osvětim. Etta je Židovka. Je spisovatelka a velmi ráda vypravuje příběhy ostatním. Díky jejím příběhům dává lidem naději a odpoutání se od všech hrůz, kterými jsou vystaveni. V koncentračním táboře se seznamuje s dalšími vězenkyněmi. Mezi nimi si najde také přátele. Vytvoří si přezdívky. Etta je Galetka, Danielle je Koblížek. V Osvětimi se nacházejí dozorkyně, které jsou bestiemi a vyžívají se na lidském utrpení. Mezi ně patří například dozorkyně pojmenovaná ZUBATÁ, anebo RAMPOUCH! Líbily se mi příběhy, které Etta vyprávěla Danielle a také ostatním vězenkyním. Také se mi líbilo, že Etta dala možnost Danielle, aby popustila uzdu své fantazii a také si vymyslela nějaký příběh. Pousmíval jsem se nad tím, když Etta si vymyslela příběh a Danielle ji neustále skákala do řeči a dotazovala se na různé otázky. Etta se musela krotit, aby nevybuchla, ale nakonec příběh odvyprávěla. Není moc příjemné, když chcete vyprávět příběh a někdo vám neustále skáče do řeči. Samozřejmě posluchači mají právo se dotazovat, ale lépe je si nechat dotazy až vyprávění skončí. Etta se setkává během 2. světové války s dalšími lidmi, které ji ovlivní v jejím uvažování. Jedním z nich je starší muž SOLLY, který ji vypráví různé příběhy, nad kterými se má zamyslet. Díky němu pochopí hodně věcí a je pro vyprávění jejich příběhů inspirací. Etta svými příběhy pomohla hodně vězenkyním, aby neztráceli naději, i když bylo těžké se odpoutat od hrůz, ve kterých se každý den nacházely. Během románu dojde k řadě smutných událostí, o kterých se dočtete. V minulosti jsem osobně navštívil Osvětim. Zamýšlel jsem se nad tím, jakým způsobem se Etty dostala do tábora Drancy a následně do Osvětimi. Svým způsobem si zavinila sama, že byla zatčena a deportována. Na jejím místě bych si rozhodně dával větší pozor a neupoutával na sebe zbytečně pozornost. Kniha se četla jedním dechem a nalezneme v ní hodně myšlenek a zajímavých příběhů. Některé z nich byly legrační, jiné k zamyšlení. Závěr knihy byl hodně dojemný. Určitě doporučuji knihu k přečtení. Patří mezi lepší knihy, které jsem četl z Osvětimi. V závěru knihy nalezneme VZKAZ OD SIOBHAN a PODĚKOVÁNÍ. V knize nalezneme poznámky pod čarou. Kniha má pěkný přebal. Citáty: I tak se můžeme před nespravedlností bránit. A když bojuješ z pozice lásky, neskončíš tak, že se otrávíš taky. Příběh musí změnit jak vypravěče, tak i posluchače. Láska se nedá měřit na hodiny, Etty, měří se srdcem. Přátelství, jako je naše, je mnohem hlubší. Nemusíme být spolu, abychom to věděly, protože budeme navždy v srdci té druhé. Jenže to nám neudělal Bůh, ale lidi. Ale Bůh to dopustil. Pokud má člověk přítele, který ho podporuje, má být za co vděčný a je to důvod cítit naději.“... celý text
— Marekh

Špionka v knihovně

„Příběh mě moc nenadchl, byl prázdný a nepřinášel nic nového.“
— makovec201