Nejnovější komentáře

Clementine Clementine

„Druhý díl byl o něčem jiném než ten první, přesto v něm natrefíme na známá jména a seznámíme se s novými postavami. Opakuje se zde z počátku rozdvojená dějová linka, která se samozřejmě brzy spojí a pak to začne být teprve zajímavé. Díky menšímu rozsahu stránek tu ani nebyl prostor pro utahaný děj, což mě nejspíš přesvědčilo k tomu přiklonit se u 3,5-hvezdičkového dilematu ke čtvrté hvězdě. Pokud jde o český překlad, který mě při četbě většinou drtí nejvíc, scházelo tu méně písmenek ale zato mnohem více uvozovek u přímé řeči.. Já fakt nevím, jestli tohle točí i ostatní čtenáře, ale mě tyhle nedostatky bohužel trochu kazí celkový dojem..:( Děj byl vcelku zajímavý a plynulý, bavila jsem se dobře, takže i přese všechny stížnosti jsem spokojená a určitě hodlám sérii dočíst.:))“... celý text
— Micho86

Mráz Mráz

„Konečně skvělá detektivka. Těším se na další díl.“
— ještěrka38

Noční dům Noční dům

„Ševče drž se svého kopyta. I když mám Harryho strašně rád, tak tohle určitě není autorova parketa. Ještě tak 1. část by mohla být zajímavým hororem. Druhá už ten pocit dost nabourá. A pak nastoupí autor detektivních románů a ve 3. části ten hororový prvek zcela odstřelí. Od hororu přece neočekávám logické vysvětlení?!“... celý text
— hanzmb

Ikarijský zaklínač Ikarijský zaklínač

„Plechová huba (automatické předčítání) mě přenesla i přes ty nejvleklejší a nejnudnější části této obludně dlouhé knihy a já jsem tak nakonec druhý díl přečetla celý. Nedočtený první díl mi při tom nijak nechyběl. Nevím, co psát, když Braenn už napsala vše podstatné. Mně osobně úplně nevadí koncept vyvoleného, který má mnoho zvláštních schopností prostě jen tím, že se správně narodil, pokud i přes to zažívá aspoň nějaké obtíže (což tady je jen milostný trojúhelník, a to nevím, zda mi stačí). Ale úplně bych je nepotřebovala vidět omílané na takovém rozsahu. Azhure je jinak z postav jedna z nejlépe napsaných, ale bohužel, nakonec také jedná nesrozumitelně. Axis měl celou dobu možnost (nepříjemnou a nebezpečnou ale rychlou) odhalit pravdu o tom, kdo Azhure je, ale vybral si raději mučení těhotné ženy, která s ním čekala dvojčata a jen na naléhání někoho dalšího se rozhodl prověřit její mysl, než ji zabije. A představte si, Azhure si ho pak stejně chce vzít a Faraday stejně mrzí, že Axis touží víc po Azhure než po ní. Jako čtenář už si všiml, že Axis a jeho otec nejsou nejostřejší tužky v penále, ale to vysvětlení, které nakonec odhalili, se nabízelo a autorka v zájmu dramatu udělala ze svých hrdinů prostomyslné. Dámy, otočte se zády, posbírejte kouzelné artefakty a prchejte od Axise pryč. Jestliže jsem u prvního dílu napsala, že Faraday si měla najít někoho třetího a vykašlat se na oba bratry, tak teď píšu, že Faraday i Azhure by pořídily lépe, kdyby to daly dohromady spolu a šťastně odešly vychovávat děti někam do lesa, kam by svatí (nebo kdo) Axise nepustili. To by aspoň byl pořádný dějový zvrat a Axis by jen čučel na drát. Ostatní blbosti, jako tahání dítěte všude možně zimním terénem snad ani nepotřebují podrobnější komentář, není to jediná kniha napsaná ženou, podle které dítě matku nijak neomezuje a kojit může i na bojišti. Nevím, zda se mi chce číst třetí díl, už teď je mi jasné, kdo jsou ti dva dosud neodhalení bohové. Vlastně jsem zvědavá jen na totožnost Temného muže (Vlčí hvězdy), protože množič gryfů (ať už mu tam konečně někdo pošle inspekci z KVS) byl zatím nejzbytečnější postava příběhu. Místo anti-vyvoleného by tam mohl být vcelku jakýkoliv velitel temných sil a přišli bychom jen o noční můry pár postav.“... celý text
— Zelený_Drak

Na světě nejsou jen pomeranče Na světě nejsou jen pomeranče

„Zpočátku to vypadalo jako lehce plynoucí (sebe)ironizující čtení, ale asi ve třetině se přihodila nějaká fantastická nehoda a dílo se rozklížilo do více směrů, vrstev, příběhů nebo čeho vlastně. Ne že by to nebylo zajímavé, jen ten dojem poněkud kafkovské surreálnosti je na mě trochu moc...zběsilý. Vyrůstat v takové rodině, tak mi hrábne taky, takže možná nerozumím, ale chápu. Celkově čtyři black holes místo hvězd.“... celý text
— Alma-Nacida

Čtvrté křídlo Čtvrté křídlo

„Už od prvních řádků mě to mile překvapilo. Bylo to čtivé a podmanivé. Violet si mě ihned získala a ta energie mezi ní a Xadenem byla neuvěřitelná. Všechna ta tajemství, úchvatný svět a draci. U všech bohů... ti draci byli pecka. Chtěla jsem vědět víc. Potřebovala jsem víc. A najednou tu bylo posledních pár kapitol, u kterých jsem zapomněla dýchat. Nutně potřebuju další díl.“... celý text
— JustVea

Marilyn. Soukromý život ikony Hollywoodu Marilyn. Soukromý život ikony Hollywoodu

„Tahle kniha nám vypráví životní začátky Normy Jeane Baker, která si nevzdala svého snu a končí smlouvou u Twentieth Century Fox a jménem Marilyn Monroe. Mám moc ráda beletrizované romány. Tenhle zrovna nevypráví skuteční velkou slávu Marilyn ani její hereckou karieru, ale privátní Normu - mládí, její jedinečnou dětskou nevinnost a její ženskou smyslnost. Moc se mi líbila. Další etapu jejího života si musíme doplnit z jiné literatury.“... celý text
— Renike

Útok ze tmy Útok ze tmy

„(Nové vydání) Za mě je to fakt dobrá kniha volila jsem dobré cesty dohrála jsem na první pokus další díl si určitě přečtu :)“
— Dudasek28

Kdyby ze světa zmizely kočky Kdyby ze světa zmizely kočky

„V knihovně mě zaujal název a taky ta myšlenka, když jsem si přečetla anotaci. Zpracování mě ale docela zklamalo. Stejně jako Terva jsem po zmizení první věci čekala teda něco víc. Nějaké drama, co to se světem udělá, jak budou lidé reagovat a jaký to bude mít dopad na společnost. A ono nic. A u dalších věcí to samé. A stejně odfláknutě pak pokračovala celá knížka. Proto je asi taky tak útlá. Přitom by se z toho dal vytřískat tak propracovaný příběh, kdyby se tomu autor víc věnoval. Ale tady se pořád běhá dokolečka, zpátky v čase a celé je to hrozně uspěchané. Chybí tomu nějaká propracovanost. A ďábel byl až moc lehkovážný a nezajímavý. Má to pár chvilek k zamyšlení, ale jinak je to spíš jen dost nevyužitý potenciál a rozhodně nic, nad čím bych dlouze přemýšlela a nebo se dokonce ke knize vracela.“... celý text
— Thalin

Blacksad Blacksad

„Zajímavý příspěvek do řady Mistrovských děl Evropského komiksu. Mimořádný a originální je zejména graficky, kdy obyvateli komiksového světa jsou antropomorfizovaná zvířata. Komiks je oslavou noirové detektivky z Ameriky padesátých let. Prostředí je klasické, špinavé, šedivé, temné. Epizody se odehrávají v typickém americkém velkoměstě plném otevřeného násilí a zoufalství. Všehoschopní a bezskrupulózní boháči bezostyšně využívají své bohatství, moc a vliv na úkor zoufalých chudáků, policie je často bezmocná. Protagonistou a vypravěčem příběhů je John Blacksad, tvrdohlavý černý panter a soukromý detektiv. Řeší rozmanité případy, někdy osobní, jindy méně, co případ, to epizoda. A tedy se spolu s ním pustíme třeba do pátrání po vrahovy bývalé milenky – je zajímavé, že některé ženské charaktery jsou zde obecně výrazně méně zvířecí než charaktery mužské. Následuje silný případ rodinné pomsty s příměsí segregace a rasismu. Nebo též třeba silné téma špionáže z řad levicových kruhů s jasnými odkazy na reálný dobový McCarthismus. Výčet to není kompletní, pro představu postačí. Canales má obecně zcela evidentní zájem o silná sociální a společensky kontroverzní témata: bohatství vs. chudoba, moc boháčů vs. bezmoc chudáků, zmíněný rasismus, segregace, levice a politicky a ideologicky motivované špionážní aféry minulosti, ale též třeba prosté drogy, zrada, umění a drobné osobní tragédie, vždy tak zásadně dopadající na jednotlivé rodiny. Graficky je komiks velmi výrazný. Antropomorfizace již byla zmíněna, tím však nápady nekončí. Noirové prostředí velkoměsta je často kontrastní, špinavé, šedivé, násilné a krvavé obrazy střídají obrazy jasně veselejší, s jasně akcentovanými barvami, navozující spíše pozitivní atmosféru v, jakkoliv neveselém, příběhu nebo závěru. Zaujali mě též některé dílčí detaily, např. v epizodě tematizující rasismus a segregaci v Americe padesátých let, kromě ikonického názvu, též fakt, že všechna „rasistická“ zvířata jsou ta s bílou srstí, kdežto příslušníci černých panterů mají pak pochopitelně srst tmavou a černou. Jednoduché a průhledné? Možná. Prvoplánové? Jistě. Přesto je to povedené. Komiks mě zaujal a rozhodně vyhlížím pokračování.“... celý text
— thorir

Rakev Rakev

„Chci vic. Bylo to moc kratke. Jeste nejsem pripravena se s pribehem rozloucit. Sakra co mam ted delat? Co budu cist? Tento pribeh me akorat pekne rozmlsal a skoncil. A ja mam porad hlad. Uz vim, proc nemam rada povidky.“... celý text
— Belisima

Věž úsvitu Věž úsvitu

„Jsem nadšená. Opravdu nadšená. Konec jsem hltala a modlila se, abych nemusela brečet. Těším se na poslední díl, ale zároveň se snad i bojím ho začít číst, protože se může pokazit spousta věcí a já tak strašně chci,aby to skončilo se všemi dobře.“... celý text
— Peťulka3

Poslední dům v ulici Poslední dům v ulici

„Musím říct, že tahle kniha ve mně probudila zájem... už druhé odpoledne si dohledávám informace o SCOPE.“
— Mayaotzin

Invaze zlodějů těl Invaze zlodějů těl

„Klasický román mimozemské invaze v hororovém podání. Příběh se odehrává v malém americkém městečku Mill Valey, kde si lidé – nejprve ženy – začnou všímat, že jejich blízcí vlastně nejsou tak úplně jejich blízcí. Protagonistou je místní praktický lékař, doktor Miles Bennell. Miles a několik jeho blízkých přátel zjišťují rozsah událostí a pátrají po původu změn. Pátrání je zpočátku téměř detektivní. Počáteční nevíru a skepsi záhy vystřídá hrůza v podobě hlubšího poznání a následuje nesmiřitelný boj o přežití. Nastupuje strach, paranoia, boj o život. Kdo je kdo? Kdo je člověk a kdo není? A komu věřit? Téma je klasické, text je čtivý, nicméně z dnešního pohledu hodně předpotopní, archaický a zoufale nemoderní. Hlavní postava Miles je fajn, celkem si mě získal a se zájmem jsem sledoval jeho osudy, od počátečního pátrání, přes první zásadní objevy, přes následný boj za záchranu sebe a svých blízkých, vč. decentní romantické linky. Kritice se z dnešního pohledu nevyhne často krajně nelogické chování postav, místy značně nekonzistentní děj a do očí bijící díry v příběhu. Ale též třeba zastaralý styl psaní – vyloženě mě štvala literární forma nevyřčených náznaků, „panika a strach v očích“, jako prostředek budování hororové atmosféry. Na mě to nefungovalo. Některé scény jsou dobré, např. objevy lusků ve sklepech, jiné méně, konec je výrazně slabší. Je to čtivé, není to špatné, ale není to ani skvělé. Postrádal jsem trochu víc napětí a strachu, ale je pravděpodobné, že jsem zkrátka jen zhýčkán a rozmazlen moderním stylem psaní hororu a sci-fi. Doporučit lze v rámci poznávání historie žánru.“... celý text
— thorir

Skandální aféra Josefa Holouška a jiné případy Skandální aféra Josefa Holouška a jiné případy

„Co napsat? Autora si velice vážím a obdivuji, takže mé hodnocení asi není úplně objektivní. Zajímavá povídka, u které jsem byla zvědavá, jak dopadne. .... že se neoběsil? To je jeho problém...“... celý text
— tittanie

Skandální aféra Josefa Holouška Skandální aféra Josefa Holouška

„Co napsat? Autora si velice vážím a obdivuji, takže mé hodnocení asi není úplně objektivní. Zajímavá povídka, u které jsem byla zvědavá, jak dopadne. .... že se neoběsil? To je jeho problém...“... celý text
— tittanie

Pravdivý příběh skupiny Bilderberg Pravdivý příběh skupiny Bilderberg

„Konspirace...“
— jan8106

Sociopat Sociopat

„Tak tohle bych si nechala líbit častěji. Za mě skvělý děj, postavy zaujaly a co je hlavní, kniha mě neskutečně vtáhla. Bezvadná kniha a doporučuju.“
— Verresa

Skandální aféra Josefa Holouška / Podivuhodné sny redaktora Koubka Skandální aféra Josefa Holouška / Podivuhodné sny redaktora Koubka

„Když jsem se rozhodla, že chci přečíst všechny Čapkovy knihy nevěděla jsem, na co všechno narazím. Souhlasím s komentářem JulianyH., takže dál nemám, co bych dodala.“... celý text
— tittanie

Znamení moci Znamení moci

„11/10.“
— RonnieSmithx

Svatba naoko Svatba naoko

„Po dlouhé době romantická oddechovka, která mě bavila. Humor, vtipné scény, milí hrdinové.“
— Erinien

Jednota protikladov Jednota protikladov

„Jedinečný Hess“
— palka452

Tajemství oceánů Tajemství oceánů

„Opět moc pěkný příběh...ale mám teda jedno velký ALE...proč milostný trojúhelník a ještě k tomu láska holek?pak nemají být ty děcka takhle zmagořený když se to do nich sype už v pohádkách...pochopím to ještě v YA, ale v dětský tvorbě mi to přijde už za hranou...opravdu se bojím co bude v dalších dílech...dceři je 9 a byla z toho pěkně vykulená...“... celý text
— onyx84

Rodina z domu tieňov Rodina z domu tieňov

„Už z prvého dielu série som bola vo vytržení, a ani ma nenapadlo, že bude mať pokračovanie. Ale autorka bravúrne nadviazala a tentto diel je ešte lepší ako prvý. Všetkým doporučujem, nebudete sa nudiť ani sekundu. Lisa Jewell jee právom jedna z najlepších britských autoriek súčasnosti.“... celý text
— IvaZBlavy

Skutečné zločiny v Brně a okolí Skutečné zločiny v Brně a okolí

„Opět skvělá sbírka krimi případů...stejně jako ostatní z této série...“
— onyx84

Bitva o propast Bitva o propast

„Kniha nemá v rámci série Horus Heresy příliš dobrou pověst. Recenze a komentáře bývají spíš negativní. V rámci rozbíhajících se galaktických událostí se jedná o mikropříběh, jehož důležitosti jsem po celou dobu nějak nedokázal uvěřit. Příběh je naznačen v anotaci a soustředí se na nesourodou skupinku Adeptus Astartes, složenou z Ultramariňáků, Hvězdných vlků, Požíračů světů a jednoho z Tisíce synů. Každá kapitula má svého význačného zástupce – velitele oddílu. Skupina pronásleduje novou obří loď z dílen temného Adepta Mechanica s posádkou Nositelů slova, mířící k domovskému světu Ultramariňáků, planetě Macragge, s cílem vyhladit a zničit vše živé. Z pohledu rozmáhajícího se kacířství není příběh příliš důležitý, ani podstatný, jakkoliv se autor snaží naznačit opak, alespoň u mě se mu to nepodařilo. Přesto obsahuje pár světlých momentů. Za zmínku stojí místy vtipné interakce mezi různými kapitulami v řadách loajalistů, nebo třeba pohled na Nositele slova a další detailní střípky jejich ústřední role v grandiózním schématu Horovy vzpoury. Co naopak chybí – to, co mě tolik baví u jiných dílů série – zajímavé a silné lidské charaktery. Obyčejných lidí je tu jen pár, nejsou vůbec zajímaví, už vůbec ne podstatní pro děj. Pouhé maso do mlýnku končící nejčastěji rozmazáno po stěnách lodních koridorů. Nejzajímavější postavou je jednoznačně Mhotep, příslušník Tisíce synů, s magickou aurou tajemna a s mysteriózním nádechem zapovězené hereze, jako předzvěst věcí budoucích. Zajímaví jsou též Nositelé slova, ani ne jejich charaktery, jako spíš pohled na kapitulu jako celek, knihu a slovo Lorgarovo, jejich kacířskou roli, jejich vztah k entitám warpu. Celý příběh je spíš balast, postavy jsou krajně šablonovité, nezajímavé, kromě výše uvedených výjimek. Po celou dobu se vlastně nic moc neděje. Mírně to vylepší až intenzivní závěr, kde se naopak děje vše najednou, vč. závěrečných soubojů loajalistů a jejich Nemesis. V každém případě je konec v maximální možné míře předvídatelný. Překlad je tentokrát hodně divný, některé věty nedávají smysl, některá slova jsou zvolena vyloženě špatně. Co je třeba „popud nutrientů“? Tahle kus je slabší, v rámci série lze s čistým svědomím vynechat. Váhal jsem mezi dvěma a třemi hvězdami. Dal bych dva a půl, pro intenzivní konec a vhled do dalších osidel chaosu.“... celý text
— thorir

Pearl Harbor Pearl Harbor

„Pearl Harbor je jeden z mých nejoblíbenějších filmů, které znám. Jakmile jsem se dozvěděla, že tento příběh existuje i v knižní podobě, byla koupě knížky nezbytná. :-) Film je zpracovaný přesně podle knižní předlohy až na pár malých detailů. Zkrátka a jednoduše.. :-D knížka je naprosto úžasná a určitě ji doporučuji. :-)“... celý text
— Peťula91

Předčítač Předčítač

„Velice rozporuplné možná až provokující, ale také velmi zvláštní příběh. Každopádně nutí (tedy měl by nutit) čtenáře k zamyšlení. K zamyšlení nejen nad příběhem samotným (kdo očekává do detailu líčenou erotiku bude zklamán) ale i nad sebou samým. Nad svým životem, protože příběh milostného vzplanutí ke starší osobě, zejména u chlapců či mladých mužů prožil snad každý z nás starších. Je to velmi citlivé a složité období i když beze sporu také velmi-velmi krásné. Tzv. krasosmutnění řekl bych“... celý text
— Forrest

Institut vzpomíná / ĽInstitut se souvient Institut vzpomíná / ĽInstitut se souvient

„Velmi poučné a 4 v 1. Historie, čeština, francouzština, komiks. Francouzský institut to je svět svobody, kultury, knih a vzdělávání. Film a kavárna. Lucie Lomová se bravurně zhostila nám Institut představit.“... celý text
— knihovna1

Astrofyzika pro lidi ve spěchu Astrofyzika pro lidi ve spěchu

„Je to nádherná malá knížečka s překrásnou vazbou. Obsah mě naopak tolik nenadchl. Na jednu stranu je to super doplněk k Hawkingovým Stručným odpovědím na velké otázky - obě knížky probírají lehce jiná témata, z rozdílných úhlů pohledu. Myslím, že obě dohromady mi daly kvalitní základní vhled do problematiky. Ale u obou dvou bych preferovala, kdyby se autoři vyvarovali svých osobních subjektivních názorů a věnovali se pouze danému tématu z profesionálního hlediska. Hawking měl zcela jasný problém s náboženstvím a dost nevybíravě ho kritizoval, Tyson zase nepochopil, že jedině díky "nevzdělaným farmářům a dělníkům ve fabrikách, kteří se nikdy nepodívají na oblohu" (parafrázuji) se může vůbec své oblíbené činnosti věnovat. Vzhledem k populárně naučnému zaměření by se Tyson rozhodně měl podobných názorů vyvarovat. Příště si raději koupím rovnou nějaká skripta.“... celý text
— Scheron