Nejnovější komentáře
Pohádka
„Do teď jsem žila v přesvědčení, že můj nejoblíbenější zahraniční autor, dokáže napsat jakoukoliv knihu, věnovat se jakémukoliv žánru a pokaždé budu vrnět blahem. Až do Pohádky. První třetina knihy v sobě má veškeré Kingovy atributy a já byla z příběhu nadšená, ale cestou do jiného světa se to dost pokazilo. Není to špatné, to vůbec ne, ale já mám u Kinga pokaždé jenom ta největší očekávání a v části pod zemí jsem našla několik hluchých, zbytečných pasáží, ale především závěrečný souboj u studny mi přišel hodně divný. No divný, vlastně takový pohádkový. Fena Radar je v celém příběhu tou nejzajímavější postavou a já si jí dovolím označit za hlavní. Audiokniha je velice vydařená a opravdu hodně dobře ji načetl pan Matouš Ruml.
*** Dobří lidé září, v temných časech jasněji. ***“... celý text
— soupik2012
Zahrada v měsíčním svitu
„Nádherný příběh, kniha se četla úplně sama.“
— Ludmila91
Vraní oko
„Kniha se četla jedním dechem. Výborná detektivka od výborné spisovatelky. Paní umí perfektně vyprávět. I obyčejný popis místa a života na něm, podá tak, že čtenář nemá potřebu přeskakovat odstavce, aby už už překonal hluché místo. Žádné tam není. Nemá zapotřebí se vyžívat v krvi a brutálním násilí, protože to nepotřebuje. Ona zkrátka umí psát tak, že dokáže zaujmout. A píše tak nějak žensky. Jsou tam slova a úsloví, která by muž spisovatel zkrátka nepoužil. Prostě umí a detektivka mě tak zaujala, že rozhodně jdu na všechny její jnihy. Paní Klevisová jste fantastická a děkuji Vám.“... celý text
— framil
Příliš hlučná samota
„Patří Hrabal mezi klasiky české literatury? Ano. Oprávněně? Těžko říct. Příliš hlučná samota je mou první Hrabalovou knihou a i poslední. Mám raději díla, která jsou přímá a řeknou vše na rovinu. A ne, není to tím, že bych nechápala metafory a skryté významy. Chápu, co na díle lidé obdivují. Květnatost jazyka, délky souvětí, zajímavá přirovnání a celkovou práci s naším mateřským jazykem. Jistě, některé slovní obraty mi přišly zajímavé a těžko uchopitelné a pochopitelné. Ale když bychom si všechno tohle odmysleli, tak co zbyde?
Hanťovou náplní práce je lisování papíru. Při tom ale i chlastá, nechává se rozptylovat ať už zachraňováním knih, tak cikánkami, co za ním do sklepa chodí. Vzpomíná na mládí, ve kterém se až příliš často objevovaly incidenty s výkaly. A v současnosti se utápí v sebelítosti a samotu zahání čtením moudrých knih, ze kterých cituje, ale kterým nerozumí.“... celý text
— Liss93
Co už nikdy nepřebolí
„Poslední dobou knihám vytýkám jejich délku a ani tato nebude výjimkou. Romantika má za mě být lehká a svižná a skoro 500 stran je na tento žánr zkrátka příliš. Bavila mě atmosféra malého městečka i hlavní hrdinka (její mužský protějšek je třeba brát s rezervou, protože v reálném životě bych si o takového chlapa pravděpodobně neopřela ani kolo), se kterou se dalo poměrně dobře ztotožnit a fandit jí, vedlejší postavy byly také skvělé a o spoustě z nich bych se chtěla dozvědět víc, ale na můj vkus tam bylo hodně omáčky okolo, která nebyla úplně nutná. A ten epilog? Já osobně miluju šťastné a přeslazené konce, ale tady mi to bohužel nějak nekorespondovalo se zbytkem knihy.
Za mě tedy takový průměr - neurazí, nenadchne. Mnohem větší očekávání mám z druhého dílu, který se bude věnovat druhému z bratrů, ten mi byl totiž značně sympatičtější.“... celý text
— Sarah11
Pustá země
„Mystické a ezoterické Eliotovo dílo není úplně snadné k pochopení a čtenář toho musí hodně znát, aby měl vůbec klíč ke všemu, co autor do díla ukryl. Autorovy poznámky sice malinko pomáhají, ale znalost náboženství nebo mýtů je stále nutná. Jazykově je to rozhodně skvělý text a některé pasáže jsem si četl i vícekrát, ale jako celek to nemělo takovou sílu, jakou jsem od toho očekával.“... celý text
— ArkAngel
Americký princ
„Za mě byl tenhle díl nudnější než ten předchozí. Nebýt tam toho všeho s..u, tak to snad ani nepřečtu, s.x mě tam bavil, byl jiný než v jiných knihách, poněkud zvrhlejsi.:-D Všichni se v té knize topí v nějakých pocitech, neustále tam někdo žárlí. Skáče se pořád v ději tam (minulost) a zpět (budoucnost) a z osoby na osobu. Omýlá se to, co se dělo už v prvním díle. Spoustu jsem toho musela přeskočit, jinak bych se unudila. Embry se vyžívá v tom, že všechno dobré zabije (obětuje se), protože to dělá údajně pro ostatní, Greer nechápu vůbec, chvílemi mi přijde úplně prostoduchá, nemá žádnou sebeúctu. Třetí díl buď číst už nebudu nebo za hodně dlouho.“... celý text
— Gaabii
Někdo z nás
„Zlatej bludišťáķ za originalitu z toho sice nekouká, protože všechno už tady někdy bylo, že ano, ale ta lehkost a samozřejmost, s jakou Kristýna Trpková vypráví a vodí si vás, kam potřebuje, je až zarážející.“... celý text
— Aleš.R
V tichu
„Knížka obsahuje zamyšlení v různých situacích života. Ve ztišení si lépe uvědomujeme pravé hodnoty, které nás vedou k hlubšímu životu. Autor psal tuto knihu v nelehké době pandemie COVIDU, se kterým musel zápasit i on sám, a ukazuje cestu, kam se má clověk utíkat ve chvílích bezmoci.
Kniha je doplěna krásnými ilustracemi Petra Ettlera.“... celý text
— Jana512
Na konci vesmíru
„Tenhle díl je poměrně nevyvážený. Rozdělila bych ho v hodnocení na část před příletem na Díru a část po. První část knihy je za mě poměrně nudná a zbytečně dlouhá. Taky už mě začínaly unavovat neustálé vtipy okolo Fifinky a toho, že smrdí a všude močí. Pak ale Kraksna doletí na Díru a začíná strhující jízda, kdy se od knihy prakticky nemůžete odtrhnout. Upřímně doufám, že v dalším dílu Legie si Sněgoňová udrží tempo a styl na, který najela 'po příletu na Díru'.“... celý text
— Hecate23
U severní zdi
„Nic pro slabší povahy. Avšak velmi dobře napsané. Skvěle zpracované téma. Satisfakce po skoro šedesáti letech - Kill Bill po česku, kam se hrabou severské detektívky ;-)
Petra píše skvěle, jazyk používá bravurně a poeticky a úžasně se to čte.“... celý text
— lydie7986
Slepá mapa
„Slepá mapa byla milým pohlazením po duši. Trošku mi to ze začátku připomínalo Šikmý kostel od Karin Lednické, ale naštěstí kniha nebyla tak smutná. I když tam pár dramatických okamžiků bylo, to zase ano. Všechny ženské hrdinky si člověk oblíbí. A muži také nejsou na vedlejší koleji. Bylo tam vše, co tam mělo být. A vůbec se nedivím, že spisovatelská kariéra paní Mornštajnové, se po její prvotině, kterou Slepá mapa je, rozběhla směrem k těm nejvyšším příčkám, co se čtenosti týče.“... celý text
— KLHannah
Pád do chaosu
„První díl, i když se nezařadil mezi moje nejoblíbenější sci-fi, měl docela dobře našlápnuto, přestože už jemu jsem vytýkala jeho délku, ale tohle bylo vyloženě zdlouhavé a vlastně úplně zbytečně. Autorka se sice snaží hlavním hrdinům házet klacky pod nohy (a že jich není málo), ale když ze všech situací vyváznou bez úhony, už je to trochu nuda. Nehledě na to, že Sanda za celou dobu neuposlechne jediný rozkaz a zkrátka si dělá, co chce, aniž by za svoje činy musela nést jakékoliv následky. Každý se s tím prostě smíří a jede se dál.
Co mě ale nakrklo asi úplně nejvíc je absence jakéhokoliv vyvrcholení. Autorka to krásně všechno splétá dohromady, takže čekáte, co se všechno na konci semele a ono... nic? Jako vůbec nic?
Bonusové body má u mě kniha za Tomase, Noxe a Arden, kteří jsou paradoxně mnohem zábavnější než jakákoliv z hlavních postav.“... celý text
— Sarah11
Mrtvá schránka
„Tenhle díl se mi líbil hlavně kvůli návratu na Zemi, konkrétně k nám do Česka. Užívala jsem si všechny ty reálie z naší kotliny a to i přesto, že třeba v Ostravě ani u Labužníka (tuším že to bylo v Karviné) jsem nikdy nebyla. Akce prokládala pozvolnější části což mi vyhovovalo.“... celý text
— Hecate23
Věk přízraků
„Český historický román s prvky nadpřirozena odehrávající se v Olomouci? Tak to jsem v knihkupectví zkrátka nemohla nechat. A ačkoliv jsem zpočátku měla jisté pochyby, kniha mě mile překvapila a nakonec jsem ji přečetla jedním dechem.
Skvělý styl autorky vás vtáhne do děje a nepustí. Protagonisty si nejde jinak než zamilovat a dynamický vývoj událostí ve vás probouzí touhu po odpovědích.
Líbilo se mi, že kniha byla od počátku do konce opředena jistou atmosférou tajemství a velmi oceňuji historické souvislosti zakomponované do děje.
Jakožto hrdá studentka Olomouce jsem byla okouzlena propracovanými mapkami a barvitými popisy tohoto krásného města.
Knihu mohu jen doporučit.:)“... celý text
— Nicole_Emma
Stíny Halloweenu
„Miluju antologie všeho druhu a ty strašidelné obzvlášť. Některé povídky byly fenomenální, některé slabší, ale tak to bývá vždycky. Nejvíc se mi líbily povídky Drobná ochutnávka bývalé vlasti a Neotáčej se.“... celý text
— zsykorova
Vůně šafránu
„Toto je třetí díl série, kde se opět setkáváme s šlechtičnou Nellou, která tentokrát pomáhá Karolíně, vzdálené příbuzné svého muže. Knihy této autorky mám ráda a mohu je doporučit všem, co mají rádi romantické příběhy.“... celý text
— Kniholenka9
Povídky z šuplíku
„Povídky jsem vyslechla audio. Takové poetické, krásný popis přírody, řeky, lovu ryb. Některé se mi líbily více, jiné méně.
Roky jsem jako dítě jezdila pod stan na Berounku, blízko Skryjí. S tátou rybářem jsem chytala ryby, v noci i velké úhoře. Ráda na ty doby vzpomínám.“... celý text
— janina66
Žítkovské bohyně
„Na Žítkovské bohyně jsem měla spadeno dlouhá léta, jejich čas nadešel až teď, a to zcela spontánně.
Času stráveného s touto knihou rozhodně nelituji, přestože mě některé části natolik nebavily, ba dokonce vytáčely, že jsem měla co dělat, abych knihu nezaklapla a neodložila na dobu neurčitou. Jedná se zejména o zhruba druhou třetinu knihy - četné a zdlouhavé vzpomínky po ještě četnějších archivních záznamech už zkrátka nedokázaly udržet mou už tak dost roztříštěnou pozornost.
Hodně to však zachránila poslední třetina, kdy příběh, dle mého, začínal nabírat rychlého spádu. O závěru knihy nemluvě, samozřejmě.
Prošlo mi rukama něco, co si nejspíš budu muset nechat projít hlavou. Sama si v tuhle chvíli nejsem jistá, zdali jsem všechno důležité pochopila a dala si to správně do souvislostí. Stojí přede mnou úkol, s nímž se musela vypořádat i samotná Dora. Musím ze střípků sestavit mozaiku.“... celý text
— láskyplnáTerez
Znamení Padlých
„Autor čtenáři přináší zajímavý svět, který je protkán mytologií a zbytečnými válkami (ty se odehrály v minulosti). Zároveň se nejedná o typické fantasy, kde máme pouze magii a meče, ale zároveň jsou zde zapojeny i “technologie, kterými disponuje Cartárie.
Trvalo mi docela dlouho, než jsem se do knihy začetla. Asi za to mohly i ty prazvláštní obraty a hrubky, kterými je kniha protkaná - což je škoda! Za ty peníze si chce čtenář užít příběh a nepozastavovat se za každým druhým slovem.
Na konci knihy mě překvapil slovníček. Jednotlivé termíny autor v knize podrobně vysvětlí - tudíž nechápu existenci slovníčku.
V knize je dostatek zajímavých postav. Já osobně jsem si oblíbila postavu Lišji. Zejména k mužským postavám jsem si nenašla žádný vztah.
První dvě části se mi docela táhly a místy jsem se i nudila. Naopak posledních cca 100 stran jsem četla se zatajeným dechem.
Knihu jsem přečetla v rámci spolupráce s Humbookblogery.
Knihu hodnotím 3,5/5 - vzhledem k tomu, že zde nelze dávát půl body, tak dávám 4 hvězdy, protože bych to úplně na 3 hvězdy neviděla...“... celý text
— cestina_s_linus
Farma zvířat
„Knížka se dobře čte. Nádherná antiutopie. Satira. Zvířata jsi jsou rovni, ale některá rovnější.“
— Janca007
To nejhorší v nás
„Právě dočtena. Líbilo se mi jak kniha plynula a jak byly vykresleny jednotlivé postavy. Martinu jako kamarádku by opravdu nikdo nechtěl. I když Soňa mi občas přišla jako naivka. I když jsem tušila jak kniha dopadne, tak se mi líbila. Jen překlad ze slovenštiny trochu pokulhával.“... celý text
— HankaL.
Osud hněvu a plamene
„Příběh se mi moc líbil, i když jsem ho nehltala tak jako jiné knihy. Postavy sympatické, které jsem si oblíbila.
Zarazilo mě doporučení autorky pro čtenáře 18+. Byla tam jedna spicy scéna, která dle mého nebyla ani tak moc spicy. Škoda.“... celý text
— AnnaBa
Na hřebenech vichřice
„Tragický příběh Hanče a Vrbaty doprovází v knize spousta dobových fotografií a dokumentů. Dobře popsaná atmosféra závodu a nečekaně mrazivý vývoj počasí.
Jsem moc ráda, že jsem knihu sehnala.“... celý text
— Moudd
Jednorožec Jenda a jeho emoce - Žárlím
„Škoda, že se z Emila stal Jenda. Ale jinak super kniha pro malé děti.“
— Hája
Šťastný František
„Mám tuhle knížku doma v jejím prvním vydání z roku 1988 a kdysi už jsem ji četl. A už delší dobu jsem pokukoval po tom, že bych si ji přečetl znovu, ona je ale v takovém stavu, že další přečtení tak, aby zůstala vcelku, už asi nevydrží. Takže když ji Naše vojsko (ono to nakladatelství fakt ještě pořád existuje:) ) vydalo v loňském roce znovu ve vázané verzi, pořídil jsem si ji.
A jaké to bylo? No ... pětihvězdičkové:). Krásný návrat do dob, kdy se závodilo, na čem se dalo (hlavně v tehdejších podmínkách reálného socialismu) a s plným srdcem a nasazením, což u Františka Šťastného platilo opravdu na 100%. Možná i na víc. Jestli je vše, co tam uvádí, pravda, tak to byl opravdu mimořádný talent, Pan Jezdec, který dokázal ďábelsky rychle jezdit téměř na všem, co mělo dvě kola a co osedlal, ať už to mělo motor nebo ne. Že "Fanánek" začínal na kole a zúčastnil se prvního ročníku cyklistického Závodu míru, to zase tak všeobecně známé není. A že to dost často končilo pádem, polámanými kostmi, dlouhými obdobími v sádře a rehabilitacemi, to prostě k životu závodníka patřilo. Ostatně ve vší té smůle měl ještě štěstí, mnoho jeho vrstevníků zaplatilo svou vášeň cenou nejvyšší.
Po nedávném vyprávění Petra Hošťálka další krásná knížka s touto tématikou.
Malinko mě mrzí jen jedna drobnost, kvůli které ale tentokrát hodnocení snižovat nebudu. A sice že nakladatelství nepřipojilo ke knize nějaký dovětek, doslov, co bylo s F. Šťastným po napsání této knihy, která končí u jakési reinkarnace jeho závodní kariéry v závodech veteránů někdy zhruba v polovině 80. let minulého století.“... celý text
— mira.l
Nevděčný
„Bavila jsem se, příběh a děda, jeho rady do života. :) Nepochopila jsem, proč se stále zaobírali minulostí, místo hledění vpřed. Knížka není špatná a jestli není po čem sáhnout, proč ne.“... celý text
— Lee7
Loď plná nevěst
„Oproti jinym knihám autorky byl dej trochu zdlouhavý, neškodilo by mu méně stran. Ale i tak se četla dobře a pribeh byl zajímavý.“
— HH77
Aristokrat
„Příběh zajímavý, určitě z jiného úhlu než obvykle. Byl dojemný, vtipný, ale nějak kolem mě proplul. Musím říct, že od autorky top jiné knihy, ale tento neurazí.“... celý text
— Lee7
Mléko a med
„Zatím hodnotím 3,5***
Budu si to muset přečíst za čas znova a uvidím. Nechám to usadit.
Kolem této knihy byl svého času velký rozruch. Možná i proto bylo mé očekávání příliš velké.
Svoji cestu k poezii si stále ještě hledám a tuhle sbírku si asi budu muset přečíst víckrát, protože ač to mělo místy velmi silné momenty, tak celkově mě to zas až tak neoslnilo.
Označila jsem si některé stránky, které mě zaujaly nejvíce a budu se k nim vracet.
Za zmínku stojí i autorčiny zvláštní černobílé ilustrace.“... celý text
— Varjohukka