Nejnovější komentáře

Pod hladinou Pod hladinou

„Moc mě to bavilo až do chvíle... vlastně nemůžu nic psát, abych nespoilerovala - no reálný závěr bych brala spíš. Fantasmagorie nejsou nic pro mě...“
— sarka0168

Znamení hada Znamení hada

„Pokračování nelehkého osudu Celine de Monneret bylo velmi povedené. Řekl bych, že tento druhý díl byl i o něco lepší než první kniha. Opět není nouze o dramatické události a zvraty. Postav je více a propracovanější. K původním záporákům z klanu Borbollů, se kterými stojí Celine v křížku, se zde objevuje kořenářka Verna se svým synem Thierrym, kteří významně zasáhnou do Celinina osudu. Příjemný čtivý román.“... celý text
— mythos91

Sloní paměť Sloní paměť

„Slon vyprávějící nejen o svém životě. Odráží se v něm něco každého z nás. Filmové vyprávění text pozvedlo ještě o level výš, protože vyzývá k imaginaci. Moc dojemné a pravdivé.“... celý text
— JanaProchazka

Můj bratr Můj bratr

„Strašně dobře rozehraný, ale někde kolem dvou třetin jak kdyby autorce došel dech a nápady, jak se ze všeho toho bizárku vymotat. Škoda. (Ale pro druhý díl v srpnu stejnak poběžím, ne že ne.)“... celý text
— meliclu

Vzkříšený Vzkříšený

„Pro mě už je to trochu zdlouhavé, některé části jsem vyloženě přeskakovala. Doufám, že další díl bude poslední, na medvěda už není moc kandidátu, tipuju Olliho.“... celý text
— V.Marie

Mládí na hřišti Mládí na hřišti

„3,5* Dál číst nebudu. Není to tím, že by manga byla špatná, ale velice očividně vidím, že tohle není pro mě. Ať už věkově nebo genderově, nesedí mi to. Je to takový ten příběh: "Proboha, tak si normálně promluvte." a na to já nemám. Ale jinak jde o krásně nakreslenou i relativně vtipnou mangu, jen ne pro mne.“... celý text
— Atlantis

Zimní hrob Zimní hrob

„Moje první setkání s autorem Peterem Mayem. Nevím, jak je to možné, že jsem od něj do teď nic nečetla! Každopádně Zimní hrob mě tak zaujal svou obálkou, že jsem si řekla, že tohoto autora musím zkusit! A ještě, že jsem tak udělala. May píše skvěle, poutavě a nenechá Vás ani chvilku v klidu. Já měla v plánu knihu přečíst přes víkend, ale nakonec jsem ji přelouskala za jeden den! Toto Vám asi musí dokreslit, jak May píše a jak si dokáže se čtenářem hrát. Jediné, co musím vytknout je to, že jsem čekala trochu víc vymožeností a novinek, když už se píše o roku 2051. Ale to je opravdu jediná výtka, jinak byla kniha skvělá. Pokud jste stejně jako já od Maye nic nečetli, tak Vám jej moc doporučuji a určitě jej zkuste! Já sama s brzy pustím do jeho dalších knih, zaujaly mě například: Skála a Výjimeční lidé.“... celý text
— Jane2016

Čáry života Čáry života

„Tak tohle mě ale vůbec nechytlo. Od autorky jsem četla jiné knihy a tam jsem takový problém se začít neměla. Přišlo mi, že se nic neděje, pořád se jen kroužilo okolo a tak od půlky jsem začala přeskakovat. Od začátku je navíc čtenář vržen do překombinovaného děje a musí se nějak zorientovat, což mi to nudné čtení vůbec neusnadňovalo. Nebavilo mě to a další díl určitě číst nebudu.“... celý text
— Thalin

Studený výstrel Studený výstrel

„Kresťanský romantický triler... Fú, to je kombinácia. Ale ono to napodiv celkom fungovalo, aj keď... Poďme však postupne. Kresťanský: tým sa zrejme myslí to, že postavy v pravidelných intervaloch vysielajú k Bohu strelné modlitby, páni gentlemansky ochraňujú slečny, ktorým sa nesnažia vliezť do postele (aj keď na gýčovo vášnivé bozky dôjde) a aj nejaké to posolstvo o milosrdenstve a odpustení by sa našlo. Teda žiadna veľká teológia, ale ak si chcete napríklad v čase pôstu prečítať niečo napínavejšie a zároveň si to pred sebou ospravedlniť pridanou duchovnou hodnotou (môj prípad :-)), na taký účel je kniha fajn. Romantika: čo sa budeme tváriť, asi je len máločo viac gýčové ako chrabrý krásny statočný chlap s pohnutou minulosťou, ktorý sa na prvý pohľad zaľúbi do krásavice s nádherným srdcom, ochraňuje a zachraňuje ju v toľkých situáciách, až máte chuť dáviť cukrovú vatu, no a nakoniec mu práve táto láska zocelí rany a On a Ona sú potom pripravení žiť šťastne, až kým nepomrú. Takže áno, presne na taký vzorec autorka stavila, navyše čitateľom nezabúda v pravidelných intervaloch pripomínať, aká je hlavná hrdinka krásna, a pre istotu jej to dávajú najavo aj ostatné postavy. Asi ani za novou českou Miss World sa neotáča toľko mužov ako za Finley (mimochodom, skoro každý, s kým sa v priebehu deja zoznámi, má potrebu pochváliť jej meno). A aby toho nebolo málo, nejakú tú lásku dopriala autorka každému z mužských hrdinov, takže ku koncu sa počet párikov mohol rovnať nejakej telenovele. Triler: to je asi silné slovo, skôr mám dojem, že ak by táto kniha bola film, tak nejaký televízny akčňák, v ktorom sú hlavní hrdinovia vkuse v ohrození, veľa sa tam strieľa, uniká, pátra, záporaci sa dostanú všade od pracoviska až do domova klaďasov, sú ochotní v snahe zničiť ich nechávať za sebou mŕtvoly... Fajn, viem, že z doteraz napísaného to môže pôsobiť ako zmeska viacerých žánrových klišé, čo je vlastne aj pravda, ale pravdou je i to, že to spolu fungovalo, pekne to odsypalo, dobre sa to čítalo, pekne sa tam všetko prepájalo a keď naozaj nehľadáte viac ako oddychovku, ktorá vtiahne a čitateľ ju zvládne v priebehu víkendu, môže byť. Až mi je ľúto, že ďalšie diely v sloovenčine nevyšli.“... celý text
— Starmoon

Beladona Beladona

„Tak tohle YA rozhodně předčilo má očekávání a stala se z ní má srdcovka. Ke stylu psaní nemám co bych vytkla, příběhově je to dokonalé. Kniha je plná emocí, zvratů, nečekaných událostí a napětí, tajemství a temna, odhalení v závěru bych rozhodně nečekala. Vztah mezi ústřední dvojicí se pomalu a jistě vyvíjel a já jim fandila a celý jejich příběh (zvlášť od cca 30. Kapitoly) prožívala s nimi. Už aby byl druhý díl“... celý text
— Jaymay

Přírodní koupací jezírka Přírodní koupací jezírka

„Inspirativní kniha pro milovníky přírody ve své zahradě. Jezírko v zahradě ať už okrasné nebo koupací vnáší zpestření do života v podobě pozorování jeho návštěvníků, odpočinku a meditace.“... celý text
— LenniKlein

Mluví Černý jelen Mluví Černý jelen

„Doporučujem všetkým, ktorí sa zaujímajú o kultúru severoamerických indiánov. Dotvára to ich celkový obraz z pohľadu subjektívneho, Čierneho jeleňa. Kvalitný a obsiahly Doslov pána Jana F. Ullricha. Toľko informácií, dovysvetľovania...výborná práca, pán Ullrich. Smutné je to ľudstvo. Biela rasa nadradená. Európska kultúra je tá pravá, importovaná do celého sveta. Civilizácia nadovšetko. Za cenu krvavých obetí. Dnes už ťažko s tým niečo robiť. Malá útecha, ale veľmi dôležité gesto, je aspoň to, že sa niektoré cikrvi (v USA) oficiálne ospravedlnili eskymákom a inidánom za genocídu, ktorú spôsobili svojim netolerantným prístupom k ich národom.“... celý text
— Anikkk

Bodyguardka Bodyguardka

„Kvůli vcelku vysokému hodnocení, které mě upřímně překvapilo, mám pocit, že jsem četla jinou knihu než většina lidí tady. Je to jistě pohodová a nenáročná romance, to můžu odsouhlasit. Ale do této knihy jsem šla v naději, že bude vtipná a zábavná, alespoň tu a tam. Bohužel byla jen směšná v nejhorším slova smyslu. Hlavní hrdinka se mi zprotivila hned na prvních stránkách svou nesmírnou arogancí a tvrzením, že její práce je mnohem zajímavější než cokoli, co máme ve svých nudných životech my, obyčejní lidé. Od té chvíle jsem jí přestala fandit, a pokud si hlavní hrdinku takhle znechutíte už na začátku, logicky se vám do dalšího čtení jejího příběhu moc nechce. Navíc jsem jí nedokázala věřit ani nos mezi očima. Neustále o sobě prohlašuje, jak je profesionální, zkušená, prakticky nejlepší ve svém oboru a neskonale žádaná (navzdory tomu, že zároveň zmínila, jak je těžké se v tom samém oboru uplatnit a prosadit, takže si dle mého protiřečila). Přitom se nechá vyděsit každou neškodnou krávou, co jde okolo. Není schopná si zmapovat terén, ve kterém má pracovat, nezjistí si důležité informace o svém příštím působišti, takže se pak málem utopí v řece, která je široko daleko proslulá nebezpečnými proudy. Obklopí Jackův dům kamerami a týmem údajných profíků, přesto si tam jeho stalkerka chodí, jak se jí zamane. Asi proto, že všichni řeší víc aférky na pracovišti než práci samotnou, včetně Hanny. Zkrátka, tahle Hanna mi byla neskonale nepříjemná a přála jsem jí jen to nejhorší. Její láska k Jackovi se zjeví naprosto odnikud po několika vcelku běžných společně strávených chvílích, na nichž jsem neviděla nic zajímavého ani zásadního, takže ani to jsem jí nevěřila. Nechápala jsem, jak k tomu došlo. Jack sám je sympaťák, ovšem docela nevýrazný. Navíc se úplně hloupě a bezdůvodně směje všemu, co Hanna dělá, i když ona objektivně nedělá vůbec nic. Z nějakého důvodu je ale náramně vtipná, akorát že já si toho opět nevšimla. Jack dostává méně prostoru než Robby, který se po celý příběh chová úplně nepochopitelně. Tahle postava, stejně jako nejlepší kamarádka Hanny, působí vyloženě hloupě, nesmyslně, jako ostatně celý příběh v mých očích. K dočtení posledních 70 stran se snažím dokopat už týden, což o kvalitách knihy vypovídá asi dost. Obdržela jsem ji v rámci spolupráce s Albatrosmedia, za což děkuji, ačkoli to pro mě byl bohužel velký krok vedle.“... celý text
— simona8126

Zatmění Zatmění

„Není už na čase si přiznat, že to Nesbømu poslední dobou moc nejde? Nejnovější tři díly HH byly neuvěřitelné, přepálené a natahované. Je to pořád to samé, Harry chlastá, Harry řeší ženské, Harrymu umře někdo blízký. A mě už to prostě nebaví. Zápletka Zatmění je neskutečně tupá, chybí jakékoliv originální scény. A proč to vlastně celé Harry dělá? Protože... ehm... no tu paní, kterou chce zachránit, už zná přece dva dny! A jednou si při pohledu na ní vzpomněl na maminku! Boha jeho. Nejvíc mne ale štve záležitost. která se v posledních dílech opakuje pravidelně - zatčení nevinného (v tomhle případě dokonce víc), když čtenář ví, že je nevinný. K čemu to proboha je? Jen tím kniha zbytečně bobtná a vy v duchu řvete na vyšetřovatele, ať se hnou z místa. Nebo nedávejte kapitoly, kdy vraha sledujeme a víme, že to nemůže být ten, kdo sedí ve vazbě. Mimochodem, pachatele jsem tipoval od cca 40. strany, bez legrace, a číst pak dalších 500 stran o ničem dost bolelo. V době psaní mého příspěvku další Harry neexistuje a já doufám, že ještě dlouho nebude.“... celý text
— Atlantis

Václav IV. - Tajná kronika velké doby malého krále Václav IV. - Tajná kronika velké doby malého krále

„Tato kniha potvrzuje mé mínění, že po panovnících velikánech přichází na trůn jejich synové, kteří pro tuto pozici často vůbec nemají dispozice. Není to pravidlo, ale stávalo se to docela často. Když po Otci vlasti nastoupil jeho syn Václav IV., nebylo to pro naši zemi žádné terno. Genů asi moc nepodědil, spíš zde hrála roli jeho výchova. Samozřejmě jako dědic trůnu byl protěžovaný a rozmazlovaný. Takže když už začal vládnout, moc mu to nešlo. Raději nic neřešil, poslouchal a prosazoval jen své kamarády. A záliba v pití alkoholu taky udělala své. Je pravda, že to s českými šlechtici v té době nikdy nebylo jednoduché, ale někteří králové si s tím dovedli poradit. Ne tak Václav IV. Ve spoustě státnických záležitostí byl asi schopnější jeho mladší bratr Zikmund, o kterém se také chystám číst.“... celý text
— fénix56

Už nikdy tvá Už nikdy tvá

„Miluji německé autorky a Merit Niemeitz se rozhodně zařadí mezi ty, které budu mít nyní v hledáčku, protože toto je první kniha, kterou jsem od ní četla. Už teď se těším na volná pokračování s příběhy May a Willow. Zde je vyprávěn příběh Avery a Edena, kteří spolu téměr dva roky chodili na střední škole, než se Eden s Avery naprosto nečekaně rozešel. Nyní se setkávají o další dva roky později v Mulberry Mansion. Oba jsou poznamenáni ranami minulosti, i jejich rozchodem. Mulberry Mansion je stěžejním faktorem celého příběhu. Je to stará vila, kterou bude nyní parta studentů VŠ renomovat. A právě tam se Avery a Eden potkávají. Spolu s nimi tam bude bydlet dalších 6 studentů, později kamarádů. Je to dokonalá parta, všichni mě moc bavili. Nejvíce May, o které bude další kniha. Eden se snaží Avery nejdříve vyhýbat, ale práce na domě jim to neumožňuje a oni se spolu musí naučit opět fungovat. Postupně se dozvídáme, proč Avery opustila svou rodinu a také, proč se Eden před lety rozešel s Avery. Edenův příběh je hodně silný. Já si navíc užívala popisy okolo Mulberry Mansion. Autorka píše neskutečně. Doopravdy jsem měla pocit, že ten dům a jeho obyvatele znám. Navíc je to jedna z mála knih, kde se mě více dotklo přátelství Avery a Edena než jejich láska. Asi bych brala nějakou knihu o přátelství, nejen o lásce. “Snažím se být takovým člověkem, jakého bych chtěla sama potkat. (May) “Špatné dny nedělají špatné lidi. (otec Avery) “Im out with laterns, looking for myself. (Emily Dickinson)“... celý text
— michaelakoc

Krvavé tajemství Krvavé tajemství

„Třetí díl ze série s vyšetřovatelkou Kay Hunterovou! Určitě jste museli zaznamenat autorčiny předchozí knihy „Vyděšená k smrti“ a „Vůle žít“. Já četla obě a obě byly luxusní, proto, když jsem se dozvěděla, že na světlo světa přišel i třetí díl, těšila jsem se na něj jako malá holka! A i tento díl byl skvělý. Děj se odehrává v elitářské rodině, ve které se zvrhne spoustu věcí. Společně s Kay Hunterovou se postupně dozvídáme, co předcházelo vraždě šestnáctileté Sophie a odhalujeme stará tajemství. Rachel Amphlett poodhaluje vše postupně a čtenáře velmi napíná. Proto si troufnu tvrdit, že se nebudete nudit ani chviličku. Ba naopak, Amphlett Vás nenechá vydechnout. Pokud přemýšlíte nad přečtením této série, tak Vám jí doporučuji všemi deseti. Pokud se nepletu, tak bychom se měli dočkat dalších 8 dílů! To bude ještě jízda.“... celý text
— Jane2016

No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality? No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality?

„Autor se zamyslel nad problémy českého školství, rozvedl problémy naší společnost a dobře vše zasazoval do kontextu. Kniha se nečetla příliš dobře, jelikož větná skladba byla (pro mě) složitá a dlouhá. Délka kapitol byla přehnaná a většina z nich se zajímala o historii a co bylo kdysi špatně. Posledních - 20-30 stránek bylo zajímavě pojato - jeden problém na jednu micro-kapitolku. Autor si šikovně hraje se slovy.“... celý text
— FrutyZ

Frankův kouzelný fotbal 10 - Frankie v Austrálii Frankův kouzelný fotbal 10 - Frankie v Austrálii

„Hodnocení série : Tahle parta v čele s Frankiem nezklame nikdy. Malý kluk se prostřednictvím kouzelného míče dostane do jiných koutů světa, kde se nejen seznámí s různým postavami, ale aby se dostal zpět domů, musí pomoct novým přátelům s nalezením osobních věcí a odehrát zápasy. Ty nejsou vůbec lehké. Aby na výhry nebyl sám , má svůj tým - kouzelný tým FFC . Frankie , do toho !“... celý text
— Knihomolka506

Sousedská hlídka Sousedská hlídka

„3,5* Já vlastně ani neví, proč cítím lehké zklamání. Asi jsem po prvním díle čekal, že rozjedeme víc epičtější jízdu, kde se jednotlivé epizodky budou na pozadí spojovat a vytvářet velký příběh, ale my jsem tam, kde jsme byli u jedničky - u těch zmíněných epizodek. Pořád platí skvělá kresba, pořád se bavím, ale chtělo by to ještě nějak okořenit.“... celý text
— Atlantis

Kdo jsi tam v přítmí Kdo jsi tam v přítmí

„Rozpačitý příběh o hledání a luštění šifer v Praze. Knihu jsem četla podruhé, nechala jsem si pár let odstup, ale moje pocity po přečtení se nezměnily. Příběhu chybí zarámování. Autorka se až tak moc zaměřila na ty šifry a běhání po Praze, až zapomněla vystavět lépe a logičtěji celou tu zápletku okolo. Umírající kluk, který potřebuje alchymistické kuličky a musí požádat o pomoc holku v maturitním ročníku místo dospělých? Bylo to dost přitažené za vlasy a kazilo mi to čtení. Stejně tak všechna ta večerní dobrodružství, nahánění od zločince... prostě to nebylo napsáno uvěřitelně. Kolikrát čtu naprosté střelené urban fantasy od cizích autorů a přijdou mi uvěřitelnější než tento příběh z Prahy, bohužel. Na hledání nápověd a luštění šifer jsem se těšila, kvůli tomu jsem knihu kupovala, ale nějak mne to nevzalo tak, jak jsem čekala. Nakonec jediné, co jsem si na knížce užila, byla ta roztomilá a rozpačitá romantická linka, kterou by tam ostatní čtenáři radši ani neměli. Hlavní postavy v knize byly bohužel nekonzistentní. Jejich rozhovory byly chvílemi psané jako pro dvanácti či třináctileté děti (někdy i desetileté), jindy se tam vyskytovaly až příliš dospělé fráze a myšlení. Neměla jsem pocit, že bych četla příběh osmnáctileté holky. Možná kdyby to autorka dostala do roviny dětské literatury, tedy nadsazené pohádky s dvanáctiletými dětmi, možná by to knize prospělo.“... celý text
— jitka_dankova

Místo pro princeznu! Místo pro princeznu!

„Už jsem na to moc stará, pubertální deníčkové zápisky mě nedokážou překvapit ani uspokojit. Filmy lepší.“
— Květinka008

Třicetiletá válka: Stručná historie Třicetiletá válka: Stručná historie

„Opravdu stručná historie tohoto fascinujícího období. Bohužel ona stručnost je jedna z největších slabin této knihy. Čornejova kniha ze stejné edice byla i znatelně čtivější. Přesto, pokud má někdo alespoň elementární povědomí o událostech a chce si vše jen připomenout, kniha je ideální volbou.“... celý text
— Lesní_chodec

Jiří Šlitr - Doktor Klavír Jiří Šlitr - Doktor Klavír

„Asi jsem se těšila dlouho a moc. Kniha je obsažná, dělená do příjemně krátkých kapitol, doplněná bohatou fotodokumentací... Není vlastně co vytknout. Jen mi nějak (jasně, že nepochopitelně) chybí ten šmrnc, jiskra a vášeň... Upouštím od potřeby tuto knihu vlastnit.“... celý text
— iceVS

Tichý Don I Tichý Don I

„Kniha se těžce čte, není napsaná dnešním jazykem, přesto je děj velmi poutavý. Příběh je o bouřících se hormonech mladého Kozáka Grigorije, který se zakouká do vdané pohledné sousedky. Rodina, aby zabránila pomluvám, Grigorije narychlo ožení, ale tomuto svazku chybí láska.. a problém je na světě. V poslední třetině do děje vstupuje 1. Světová válka, která zamíchá kartami osudů hlavních hrdinů.“... celý text
— Schary

Pleteme ponožky Pleteme ponožky

„Sice starší publikace (zapůjčeno z knihovny), ale přínosná. Popisy jsou přehledně zpracované a na začátku nechybí skutečně podrobný obecný návod jak na to. Jediné, co mi chybí, že se jedná o ponožky pletené na pěti jehlicích. Já mám ráda jednodušší techniku na dvou jehlicích.“... celý text
— Ivetaa

Později Později

„Poslední dobou dávám ze zdravotních důvodů přednost audio knihám. Ze začátku mi to bylo líto, byla jsem opravdu velký čtenář. Ale ukázalo se, že kvalitní audio dovede v mnohých případech posunout knihu o level výš. A u Později je to přesně tenhle případ. Michal Zelenka to podal fantasticky. Pokud někdo s audio knihami ještě nezačal a teprve se rozmýšlí, tak tato je ideální na rozjezd. Nemá totiž vůbec žádnou chybu!!!“... celý text
— h.mose

Černočerné srdce Černočerné srdce

„Aneb kniha o tom, jak Cormoran a Robin přes veškeré úsilí tento případ vlastně nevyřešili. Ale pěkně postupně. Nebudu popírat, že jsem regulérní závislačka a další díl Strikeových případů si nemůžu nechat ujít. A opět maximální spokojenost. Přesně tak si představuju dokonalý, komplexní román. Už nebudu do nebe vychvalovat absolutní řemeslné mistrovství autorky, od stavby příběhu přes postavy, jejich charakter a vývoj, dialogy, zápletky i pointy až po obyčejnou syntax, vše v luxusní kvalitě. Holt na to spoléhám. Dokonce se ani nemůžu připojit ke stížnostem na pasáže twitterových komentářů. Nejen že se mi četly bez obtíží, a to jsem se zmenšení písma ve čtečce oprávněně obávala (naštěstí k ničemu takovému nedošlo), ale především skvěle doladily atmosféru a zvyšovaly napětí. Po dočtení mám tisíc chutí si některé pasáže projít znovu jen pro to těžké mrazení, jak vlastně pachatel se všemi manipuloval. Po celou dobu mi běželo hlavou, že sláva vůbec není zadarmo, a děkuji všem dobrým silám, že to s autorkou nedopadlo jako s nebohou Edie. Jako obvykle jsem si pošmákla na skvěle vykreslených charakterech od úplných psychopatů (mým antifavoritem byl Nils) přes různé zvláštní týpky (například Zoe) až po vyložené hrdiny (Pat). S tím souvisí tísnivé úvahy na téma závisti, chamtivosti a bezohlednosti, zároveň i třeba o umělecké svobodě nebo hodnotovém žebříčku. Detektivka je to brilantní, ovšem zároveň nijak plytká či bezduchá. Tipů na pachatele jsem měla zhruba stejně tolik jako dvojice vyšetřovatelů, a ono nebylo divu, protože v Drekově hře nebyl nikdo normální. Líbilo se mi, jak agentura spolupracovala s policií a že nebyl inspektor Murphy zobrazen jako ubohá karikatura, naopak jako spolupracující, chytrý a akční parťák. Ovšem vracím se k úvodní poznámce. Kdyby totiž nakonec pachateli neruply nervy, honí ho Cormoran a Robin dodnes. Úvahu na téma škodlivosti sociálních sítí vynechám, sama se jim vyhýbám jak čert kříži a nejspíš činím dobře. Kniha je to dlouhá, nicméně neškrtla bych ani řádek. Trefné popisy čtenáře dokonale vtáhly do prostředí, neměla jsem pocit vaty či zbytečnosti. Co bych ale autorce vzkázala: poslyšte, to, jak kolem sebe Cormoran a Robin krouží, je celkem logické a nosné, ale už by měli oba dostat rozum. Pokud i v dalším díle si každý najde nějakou bokovku, aby zároveň vzájemně usychali žárlivostí, to už je obehraná písnička. Tuto linii by chtělo posunout, byť by už nadále nepřinášela tolik napětí. Vřele doporučuji a těším se na další kousek.“... celý text
— SBH

Buď jako řeka Buď jako řeka

„Není to špatná kniha, ale že bych po přečtení řekla wau, tak to zase ne. Místy mi přišel příběh až neuvěřitelný. Dle anotace jsem očekávala silný příběh, který si budu ještě dlouho pamatovat, ale to se nekonalo.“... celý text
— ropotamo

Pán hory Pán hory

„VRAH SI MYSLÍ, ŽE JE NEVIDITELNÝ! MYSLÍ, ŽE JE PÁNEM HORY! Leo Askerová je velice sympatická a perfektně vycvičená policistka. Její otec jí driloval jak vojáka. Zvládá běh, střelbu, boj zblízka. Navíc je chytrá :-). Její oddělení má vyšetřovat zmizení mladé dvojice, ale Leo je nečekaně vyšachována bývalým kolegou... Takový podraz! Dostane se do oddělení ztracených duší, jehož náplní je celkem cokoli, čím zabijete čas, ale Leo nehodlá sedět a nic nedělat. Pustí se do vyšetřování na vlastní pěst. Setká se s dávným přítelem. Zjistí, že její nový podřízení mají větší potenciál než si původně myslela. Rozhodla jsem se vyzkoušet nového autora a je to tu zas! Naprosto skvělá detektivka a zase nová série :-). Autora přidávám do oblíbených a těším se na další díl :-).“... celý text
— ydnac