Nejnovější komentáře
Úterní poledne
„Pokud hledáte knihu, která je netradičně napsaná a rádi se nad knihami zamýšlíte, tak směle do ní.
Příběh vypráví Greg Sydor - spisovatel, který má tvůrčí krizi, ale jen do doby, než potká Jennifer. Děj se odehrává v New Yorku, ale mohl by se odehrávat i jinde. Do něj zasahuje vypravěč se svými tučnými poznámkami. Nechybí zde ani poetické části. V knize nalezneme více příběhů, ale všechny mají společného jmenovatele - krásnou Jennifer, která to s muži nemá vůbec jednoduché.
Na mě zde bylo občas hodně omáčky okolo, ale celkově kniha působí velmi čtivě a zajímavě. Na konci najdete playlist, který umocní váš zážitek ze čtení, a na který se autor odkazuje v průběhu knihy. Líbilo se mi, že jsem mohla nahlédnout i do hlavy Jennifer, kde vysvětluje proč současně vede vztah se třemi muži, nicméně jsem její chování nedokázala pochopit. Kapitoly Jennifer jsou psány na šířku.
Děkuji autorovi za zaslání i této knihy a po jejím přečtení mi dává větší smysl jeho poezie Písně dne a noci. Asi jsem je měla číst v opačném pořadí :)“... celý text
— lulucinax
Na dně Temné řeky
„Hodnotim nejvíce body,protože je kniha dobře čtivá a dost hezká,zajímavá.Ani nejsou nikde nudné pasáže a to si cením,svižně dej utíká a těším se na další díl,“... celý text
— malina097
Cyklus vlkodlaka
„V té knížce je snad víc obrázků a prázdných stránek než stran s textem! (Navíc ty obrázky mě zas až tak neuchvátily.) Mrhání papírem. A horor? To teda taky ne. Možná tak pro děti, i vzhledem k tomu, jak to skončí.
Příběh to není zas tak špatný, ale jako povídka. Vydávat to jako samostatnou knihu je podle mě dost velký úlet.
Zaujal mě způsob, jakým se z člověka může stát vlkodlak. Ale nic víc.“... celý text
— Ajrad1981
Oko
„zase jednou deprese až na půdu, krutost a násilí, tentokrát zabalené do prostředí hororových filmů. sice jsem to sfoukla za víkend, jak to bylo strhující, ale zpětně tam vidím všechny ty autorovy triky, které zkouší pokaždé - a pokaždé mu vyjdou. už mi to sice přijde jako obehraná písnička, ale stejně to všichni budou číst, protože je to prostě dobré.“... celý text
— mikika
Divergence
„Pokud existuje film, možná ho ani vidět nepotřebuju, knížka je výborná, a ačkoliv je označená jako YA, užila jsem si ji taky (četla jsem na doporučení z této věkové kategorie). Rozsáhlejší úvod, ale rozhodně má spád a je tu znát promýšlení reálií, takže do sebe dost dobře zapadají (i když by mne některé stránky fungování zajímaly, taková ekonomika třeba...), načež prudký zlom do akce, a ta má spád. Závěr vyloženě nutí podívat se na další díly... takže až budu mít zase skulinu volna, určitě po pokračování sáhnu.“... celý text
— Vojslava
Básnik
„V chronologicky druhej knihe v poradí od Dominika Dána sa Krauz s kolegami Burgerom a Hanzelom musia popasovať s vrahom, ktorý priamo do rúk Krauza posiela básne. A nie sú to obyčajné básne. Slúžia totiž ako indície pomocou, ktorých nájdu obete ohavných činov. Ako si s týmto prípadom už zohraná partia ostrieľaných „vraždárov“ a nováčika poradí v končiacej sa ére komunizmu, kedy napätie stúpa a naši parťáci sú okrem riešenia vrážd posielaní aj do akcií, ktoré sa vrchnosti nepáčia? Navyše ak ide o prípad osobne sa dotýkajúci samotného Krauza, ktorý sa stáva jedným z podozrivých?
„Skutočnosť je taká, že Štátna bezpečnosť nestíha, a už to priznávajú. Chceli by sledovať disidentov, chceli by mať pod kontrolou dôležité podniky, chceli by zakázať všetky spoločenské akcie, chceli by všetko, ale už ani oni nestačia.“
Básnik je dychberúca a napínavá kniha až do samotného konca štýlovo sa približujúca ku knihám Chrisa Cartera, s klasickými humornými vsuvkami s viacerými dejovými líniami, pričom nechýba vyšetrovanie, vypočúvania, hľadanie stôp a dôkazov, ale aj odhaľovanie Krauzovej mladosti.
Knihy Dominika Dána sú pre mňa srdcovka, aj keď je pravda, že v tejto sa Richard Krauz vyfarbil ako pekný kvietok (ešteže po 20tich prečítaných knihách už viem čo je zač) a napriek strhujúcemu záveru sa mi kniha zdala useknutá a chýbalo mi pár strán navyše. Možno sa pokračovania dočkám v Nežnej fatamorgáne, ktorá na mňa už čaká?
Keďže táto kniha priamo nadväzuje na knihu Uzol a niektoré pasáže a dejové línie sú v Básnikovi „dolaďované“, pre plnohodnotný zážitok z čítania odporúčam čítať v chronologickom poradí.“... celý text
— mapet85
Skleněný zvěřinec
„Krásné, dojemné, křehké. O to víc, že jde o částečně autobiografické vyjádření vztahu autora k rodině, která není typickým vzorem rodinných vztahů.“
— marketa1860
Houpačky
„Lidské, milé, vtipné, místy dost vtipné. Některé pasáže mi stylem připomínaly jinou autorku/-y. Rušila mě vulgární slova, ale to je můj osobní problém, do pojetí knihy se asi hodila.“... celý text
— Psímáma
Klec duší
„S tvorbou Tchaikovskeho se teprve seznamuji (mám za sebou Střepy Země a Pěšky na Aldebaran), takže je pro mě zajímavé zjišťovat, jaké další polohy psaní má. A Klec duší rozhodně překvapila. Musím říct, že dle anotace jsem čekala něco trochu jiného, asi něco víc akčnějšího, řekla bych. Vše zmíněné z anotace se v příběhu objevilo, to ano, jen to hrálo jinou roli než bych čekala. Klec duší je víceméně memoár jednoho muže, který měl tolik štěstí, že se dožil možnosti své paměti odvyprávět. Akademik Stefan Advani, který se dostal do vězeňské kolonie Ostrov, kde člověk neví dne a hodiny. Vzpomněla jsem si trochu na Senlina z Cesty do babylonu, taky taková neohrabaná akademická postavička, která je nucena se přizpůsobit a najít v sobě odvahu. Na pozadí se toho odehrává tolik - svět se rozpadá, slunce umírá, moře je jen masa toxicity, zbylá hrstka lidí se geneticky upravuje a přežívá v jednom městě, volná příroda zdivočela a prohání se v ní nové smrtící živočišné druhy, pro lidstvo budoucnost rozhodně nevypadá dobře. Jak se Země do takové fáze dostala, není asi ani třeba vysvětlovat. Depresivní eko-dystopie jak vyšitá. I když jsem tedy do čtení šla s jinou představou, konečný výsledek se mi líbil, když se mi podařilo naladit na tu správnou vlnu. A líbilo by se mi, kdyby vedlejší postava Sergeje dostala svůj vlastní samostatný román, protože si autor na to připravil skvělou příležitost.... pokud tedy už taková kniha není, protože Tchaikovsky je docela plodný autor a v češtině vyšel jen zlomek jeho děl :))“... celý text
— Shaxx
9 tváří dominikánské svatosti
„Fundovaný náhled na průřez dominikánskými dějinami a spiritualitou v devíti portrétních zastaveních - pro seznamujícího se hledače ideál, pro toho, kdo chce maličko hlouběji proniknout do spirituality výborný doplněk, celkově dobře vyvážené dílo na jedno až dvě deštivá odpoledne. To jsem si dopřála a jsem spokojená.“... celý text
— Vojslava
Poslední paní Parrishová
„Když jsem knihu dočetla tak jsem fakt nebyla nijak moc nadšená.Tady je vše tak moc předvidatelné až mě to moc nebavilo.Je fakt,ze jsem ke konci i pár stránek přeskákala a teď čekám na rezervaci v knihovně na “Pomocnice a to jak čtu v recenzích je prý skoro to samé tak jsem zvědavá.Nepřijde mi prostě přirozené jak všechny plány na ublížení vycházely podle plánu.Četla jsem lepší tak se omlouvám jestli s tím někdo nesouhlasí,,,hezky den všem.“... celý text
— malina097
Bodyguardka
„Občas je třeba " proložit" milou nenáročnou oddechovkou a přesně tohle zde bylo, za mne spokojenost.“
— evonra
Hra o duši
„První díl se mi líbil, takže jsem zcela přirozeně sáhla po druhém a ufff, měla jsem co dělat, abych dočetla. Nebavilo mě to a Miren mi vyloženě vadila. Děj se neskutečně vlekl a trvalo mi dlouho, než jsem se dočetla k závěru, který mě příjemně překvapil. I když jsem mnohdy musela přimhouřit oči, trochu přitažené za lvasy:-)“... celý text
— marketa1860
Vražedný rozsudek
„Tohle je vážně výborná série, bručoun Sneijder je bezvadný - a ani se o to vůbec nesnaží, Sabine taktéž sympatická, příběh se vyvíjí zajímavě od začátku až po úžasný finiš, nic přehnaného, 5* bez váhání.“... celý text
— evonra
Víno a čáry
„Lehké, nekomplikované, oddechové, brilantní. Přečteno za jednu noc...“
— MirrorIsis
Duše Indiána a další zápisky Ohiyesa
„Krásna knižka... :)“
— Anikkk
Honicí psi
„Pro mě asi tak průměrná detektivka. A jak bych tak řekl, taková severská klasika. Nemůžu si pomoct, ale všechny takové detektivky z těchto severských zemí, jsou nějaké chladné. Úplně mě prostě nedostávají do vary, tak, jak by správná kniha měla.“... celý text
— rumund
Průvodce pro pasivní investování: Od Rozbitého prasátka
„Tahle kniha mi změnila život. Zní to jako naprosto otřepaná fáze, ale fakt to tak bude. :D :)
Nepíšu to jako úplně čerstvou recenzi, trvalo mi dva měsíce sednout sem k tomu a sepsat to. Jsem opravdu rád že taková kniha pro začátečníky vznikla.
ETF jsou budoucnost a u mě to bude zrovna tak! Jakub ve svém podcastu často říká že komentáře čte a dělají mu radost, tak budu doufat, že mu tento taky tu radost udělá.
Díky knize jsem koupil čokoládu (den předtím než přišla dnešní krize), přitom jsem čokoládu vždy chtěl! Ale až po přečtení kapitoly “komodity mi došlo jak je to jednoduché! Díky! Díky knize jsem pochopil že diverzifikace pomocí dluhopisů není pro mě a akcie jsou prostě “dokonalé v mém investičním horizontu je naprosto zbytečné si teď ve dvaceti dělat jakékoliv konzervativní “kotvy
Takže děkuji rozbitému prasátku a jeho příkladům v knize. Několikrát jsem se opravdu zasmál. Je napsána čtivě, lehce pochopitelně, vše jde rychlím googlením dohledat a mě nasměřovala k dalšímu čtivu.
Díky!“... celý text
— Davidaxik
Malé ženy
„Díky čtenářské výzvě jsem se opět dostala k něčemu, do čeho se mi dlouho nechtělo. Z nějakého záhadného důvodu se mi do čtečky natáhla nějaká sériová verze, čili jen nějakých 290 stran a myslím, že stačilo. Hrdinky mi k srdci nepřirostly. Jako náhled na styl psaní z dané doby mi to stačí a raději se posunu zas do současných autorů.“... celý text
— Aichah
Devět dní
„Kniha není špatná je čtivá napětí tam taky trochu hlavní hrdinka s hlavním hrdinou byly fajn občas na parfacek ale Jinak pěkný příběh“
— KnihoSny
Dejiny speleológie na Slovensku
„Dějiny speleologie a zájmu o krasové oblasti území dnešního Slovenska jsou opravdu bohaté. V 18. a 1. pol. 19. století byl o jeskyně severní části Uherska dokonce větší zájem než o oblast Moravského krasu. Překvapivě velkou roli zde zpočátku sehráli evangeličtí duchovní, které pak následovali slavní geologové německých a rakousko-uherských zemí. Jejich tehdejší názory jsou dnes už pro někoho úsměvné – například, že jeskynní plyny mají mít vliv na zemětřesení v okolí. Ve skutečnosti šlo tehdy o velký pokrok v myšlení lidí. Knížka v podstatě popisuje zrod geologie a přírodních věd obecně. Postupně se vědci zabývali složitějšími problémy – například vznikem ledu v ledových jeskyních, o čemž se vedly obrovské spory. To byl také důvod, proč byl o jeskyně z této části Uherska takový zájem. Navíc zdejší jeskyně neměly velikostně konkurenci - jeskyně Baradla (dnes na maďarsko-slovenské hranici) byla v 19. století nejdelší jeskyní v Evropě.
Ľubomír Prikryl si s touto knížkou musel dát neskutečnou práci. Shrnuje zde zmínky z velkého množství dobových vědeckých prací, které byly psány většinou maďarsky nebo německy. Knížka se zaměřuje na dobu před 1. světovou válkou. Pozdější historie je zde zmíněna v závěrečné kapitole také, ale hodně zlomkovitě. Například chybí informace o výzkumech Krasové sekce národního muzea v Praze, nebo Speleologického klubu v Brně v 50. letech ve Slovenském krasu. Není zde ani zmínka o Aloisi Královi, Jánu Majkovi a dalších významných jeskyňářích.
Publikace je psána encyklopedicky suchou formou, a tak obrovské kvantum informací ubírá na čtivosti. Na necelých 130 stranách se tu postupně vystřídá několik stovek (!) jak významných (G. Buchholtz, M. Bel, S. Roth atd.), tak dnes už zapomenutých badatelů a zájemců o kras. Na straně 35 jsem narazil na chybu – J. A. Nagel nezemřel roku 1800, ale 1794.
Jde každopádně o ojedinělou knížku a je škoda, že dějiny české speleologie dosud nikdo souhrnně nesepsal.“... celý text
— David81
Staré plzeňské hostince aneb Kde se v Plzni jedlo, pilo a veskrze dobře žilo
„Tak toto je nejlepší kniha co se mi podařilo za posledních 10 let koupit.
To nelze číst, to je studium.
Všechny hospody zde popsané, které jsou ještě v provozu, nebo je z nich jiný podnik jako třeba pizzerie, jsem musel navštívit, při pivě pročíst k tomu náležející stať a vychutnat atmosféru. Porovnat staré fotografie s realitou a dát si pivo.
Je to asi má nejdéle čtená kniha.
Paní autorce pokládám poklonu a doporučuji.“... celý text
— stoun25
Můj rodný dům
„Velmi milé, příjemné čtení. Doporučuji zejména čtenářům, kteří jsou z Neratovic či Mlékojed - s vysokou pravděpodobností najdou v knize zmínku o svých předcích. Autorka zde zmínila všechny sousedy, kamarády, příbuzné - bohaté i chudé, příjemné i přísné, a vykreslila nám své dětství a mládí, které bylo tak totálně jiné, než je dnešní svět. Doufám, že se mi povede sehnat další její knihy navazující na první díl vzpomínek.“... celý text
— Koka
Kříďák
„Od knihy jsem měla velké očekávání. Určitě se naplnila čtivost, autorčin styl vypravování mi sedl a vizuální stránka se velice povedla. Nicméně překlad se mi nelíbil. Působilo to často jako strojové přeložení z angličtiny na pc. Některé věty opravdu nedávaly ani smysl, což kazilo celkový dojem.
Děj měl spád a byl chytlavý, ale prvních 250 stran se vše dělo velice pomalu a v posledních zejména 20 stran padalo jedno drama za druhých, což mi přišlo jako by už byla autorka tlačená to odevzdat nebo už sama chtěla knihu dopsat. Některé věci zůstaly nevyřešené, což mělo dodat možná záhadný dojem, ale mně to přišlo zkrátka nedotažené. Na prvotinu super, ale čekala jsem od bestselleru více.“... celý text
— ellypusik
Cítit rozumem, myslet srdcem aneb Příběh karmy
„Kniha je úžasná v tom, že vám v mnoha směrech otevře oči a třeba i přinese určitou úlevu, pokud bojujete se strachem a úzkostí jako já. Co mi ale vadilo bylo to, že jsem měla z knihy pocit, že autor sesbíral své oblíbené citáty a vytvořil z nich knihu, jako by je vydával za své a taky na mě až příliš ezo pojmy jako dvojplameny, stříbrná šňůrka apod. a to, jakým způsobem jsou v knize používány. Způsob, jakým autor radí mi moc nesedí, ale ostatním může, ale vlastně díky této knize pochopíte spoustu věcí, i když se čte těžko, proto jsem nemohla dát nižší hodnocení.“... celý text
— Mrs.Depp
Takové maličkosti
„Kratičký příběh o tom, že netečnost je někdy stejné zlo jako zlo samotné....“
— Schary
Pohádka
„Dlouhý příběh, je psaný klasickým kingovským jazykem, s květnatým popisem osob a světů, ve kterých se děj odehrává. První třetina knihy vypráví o chlapci, který v dětství ztratil matku, žil s otcem, který bojoval s alkoholismem a jednou cestou ze střední školy zachrání starého morouse ze sousedství a převezme za něj péči o jeho psa. Postupně odkrývá tajemství starého domu až narazí na cestu do jiného světa. Tento záhadný svět je sužovaný zlým kouzlem a je na Charliem, aby omladil stařičkou fenu a při té přípežitosti zachránil chátrající zemi.“... celý text
— Schary
Smrt pod kůží
„Skvěle napsané, až na tu pointu...“
— sarka0168
Neboj se
„Trochu rozvleklé, mám raději, když děj odsejpá... ale jako nápad dobrý.“
— sarka0168
Roky
„Plno zajímavých myšlenek, čtenář nedostane nic zadarmo a je nucen nad pasážemi knihy přemýšlet i dlouho po dočtení. Ke knize se lze vracet, protože se nedá vstřebat na jedno přečtení. Dějovost a strhujícnost nečekejte.“... celý text
— Ambo