Nejnovější komentáře
Balada o ptácích a hadech
„Hunger games mám nakoukané a naposlouchané tam a zpátky… Postava prezidenta Snowa byla už tam jedna z nejzajímavějších… Balada o ptácích a hadech přidává k jeho osobnosti mnoho dalších vrstev… člověk se neubrání tomu, aby Baladu neustále nedával do kontextu s Hunger games… od začátku do konce mi se vzrůstající intenzitou v hlavě rezonovala jediná myšlenka: jak moc musel Katniss nenávidět a jak moc v něm ožívaly vzpomínky na jedno šílené léto v mládí, které ho zřejmě ovlivnilo víc, než by byl kdy ochoten připustit…“... celý text
— WinterTess
Růže pro Algernon
„Výzva 2024 - kniha jejíž název (či autor) zazněl v seriálu Přátelé.
Příběh samozřejmě znám a věděl jsem, do čeho že se to vlastně pouštím. (Díky bohu za sbírku povídek Vlak do pekla!) Čili se vlastně nutně nabízí srovnání s povídkou. A nějak si nemůžu pomoci, ale v příběhu mi chyběla ta zoufalost Charlieho, když si uvědomil, že se jeho čas velmi krátí. Povídka mě zkrátka zasáhla v plné síle oproti knížce, o které vlastně ani nevím proč jí Keyes napsal. Přesto jsem se ale nemohl na konci ubránit slzám, i když co si tak vzpomínám - konec povídky byl srdcervoucí. Nebo jsem to četl v lepším rozpoložení?“... celý text
— burg
Lucia
„Můj milovaný Minier, pravda poslední dobou jsem ho zanedbávala, poslední dva díly se Servazem mám ještě na TBR. Ale tohle byla opět jízda. Měla jsem trošku obavy nová série, ale úplně zbytečně. Napětí by se dalo krájet prostě pecka.“... celý text
— Sančez
Klekánice
„Rychlé, čtivé, nepředvídatelné, přesto uvěřitelné.
Dovedu si představit, že by si jiný autor s příběhem pohrál víc, ale zásadně to nechybělo.“
— karaliene
V zajetí hladu
„Příjemné překvapení, krátké povídky mám ráda na cestování, ideální čtení...
Autorka mě zaujala obálkou, ale uvnitř je fantastický čtení se skvělou atmosférou a já ráda doporučuji“... celý text
— Jenny46
Noc špatných polibků
„Za mě zatím asi nejslabší. Kniha se četla dobře, je že života, jen za pár týdnů už nebudu vědět o čem byla.“
— Januli
Noční slunce
„Krátké, ale působivé. Pan Březina umí nejen detektivky.“
— kolacky
3x Hercule Poirot
„Řada 3x s... je fajn, i když jsou jednotlivé knihy lehčí :-) Některé dialogy jsou možná trochu dlouhé, ale pomalé, stupňující se, mazané a přitom stále tajemné odkrývání Hercula Poirota má spolu s jeho inteligencí a šarmem sebejistoty své neoddiskutovatelné detektivní kouzlo. Prostě britské a královské (AgCh) detektivky....“... celý text
— Josh
Spotřebič
„Tohle muzeme. Pribehy obycejnych lidi, kteri prijdou do styku se spotrebicem. Je potreba pouzit trochu fantazie na dokresleni sveta, ale nevadi...4* planeto9 jen tak dal...“... celý text
— Ládja
Básně
„Nejzajímavější je asi ten kontrast - co psal obvykle člověk, který dokázal "mimochodem" vytvořit Paní z námoří.“
— zleosz
Dobří sousedé
„Parádna a veľmi prekvapivá hororovka!“
— klmonkaa
Noční lovec
„"Noční lovec" od Chrise Cartera je dalším mistrovským dílem v jeho sérii thrillerů, které se soustředí na detektiva Roberta Huntera. Carter opět dokazuje, že má talent na vytváření temných, napínavých příběhů, které vás nenechají vydechnout. Příběh začíná sérií brutálních vražd, které jsou nejen děsivé, ale i záhadné, a Hunter se ocitá v závodě s časem, aby vraha zastavil dřív, než udeří znovu. Co dělá "Nočního lovce" tak výjimečným, je Carterova schopnost vykreslit atmosféru strachu a beznaděje, která prostupuje každou stránkou. Vrah, kterého Hunter pronásleduje, je geniální, nemilosrdný a dokonale skrývá své stopy. Jeho modus operandi je znepokojivě promyšlený, což čtenáře nutí přemýšlet nad tím, jak někdo může být tak chladnokrevný a systematický.
Kniha je plná napětí a nečekaných zvratů, které udržují čtenáře neustále ve střehu. Postavy jsou opět skvěle vykreslené, s Robertem Hunterem v čele jako silným, chytrým a odhodlaným detektivem, který se nezastaví před ničím, aby vraha dopadl. Jeho dynamika s kolegou Carlosem Garcíou přidává do příběhu lidský rozměr a poskytuje potřebné momenty úlevy v jinak temné a intenzivní zápletce.
"Noční lovec" je skvělou volbou pro fanoušky napínavých a inteligentních thrillerů. Chris Carter znovu dokazuje, že patří mezi špičku v žánru, a kniha si rozhodně zaslouží místo na seznamu těch, které nelze odložit. Pokud hledáte příběh, který vás pohltí a donutí číst do noci, "Noční lovec" je tou správnou volbou. A byť pro někoho syrovost a brutalita popsaných činů může být až moc, já osobně to na Carterových knihách hodnotím velmi pozitivně.“... celý text
— klarka3295
Co by kdyby: Sněhurka nesnědla otrávené jablko
„Mile a vtipně napsaná pohádka. Rozhodně to bylo moc fajn odpočinkové čtení. Popravdě, ze začátku jsem měla strach, jestli mě kniha bude vůbec bavit. Myslela jsem, že bude cílená primárně na děti a není tomu tak. Odnáší si 5 hvězdiček, jestli hledáte odpočinkové čtení na večer, tak ji mohu jedině doporučit.“... celý text
— _wejunkaa_
Deníky Josefa Pekaře
„"Tusar má za ženu Němkyni, učitelku prý velmi chytrou."“
— zleosz
Ohnivá krev
„Druhý díl ničím nepřekvapil, neohromil a potvrdil, že je prostě průměrným romantasy, kterých je všude plno..
Ano, dočtete to, odpočinete si, ale hodně rychle zapomenete.. Kniha má velké ambice, které nezvládne naplnit...“... celý text
— denniys
To kvůli mně ... se máma zlobí
„U této knihy jsem si slušně zabrečela. Jako učitelka se snažím si podobných věcí všímat, ale vždycky není jednoduché prohlédnout něčí chování. Trápí mně, že jsou na světě lidé schopní dělat takové věci dětem a že ani jiné děti nevidí, že některé věci, co se ve třídě dějí, nejsou v pořádku. Přála bych si, aby zase děti měly důvěru v dospělé, kteří jim neubližují a vše zachrání a vyřeší.“... celý text
— Karolína18
Do ráje
„Vybrala jsem si, přečetla jsem a hodnotím třetí část: Famózní!“
— micha-ella
Mirákl
„Nejlepší Škvorecký. Nelze snad přečíst jinak než naráz! Dvacet let 20. století z nezvyklé perspektivy. A ten fór s dálkovou partií velmistra Bukavce...“
— zleosz
Policejní stanice Brooklyn
„Skvělá detektivka z roku 1888, ve které se Mary snaží jako první žena v New Yorku vypátrat vraha. V knize se nejen řeší vražda, ale dozvídáme se i spoustu informací o tehdejší společnosti. Pár akčních scén bych klidně vypustila, ale jinak byl příběh opravdu napínavý a Mary prostě úžasná. Dávám pět hvězdiček a těším se na pokračování.“... celý text
— Bubo19
Zachary Jing a Dračí císař
„Ke knize jsem se dostala díky doporučením Mravenčí chůvy, jinak bych ji asi vůbec nezaregistrovala. A kdybych ji nepotkala, asi by mě to zas tolik nemrzelo.
Nemyslím si, že je to špatná knížka, ale jsem přesvědčená, že doporučení 8+ se rozhodně nepovedlo. Já jsem, pravda, 60+, ale na rozdíl od malošků už toho mám za sebou docela dost, myslím především knižně, a přesto jsem tady plavala. Jediná veliká výhoda tohoto vyprávění je časová posloupnost, naštěstí.
Navzdory tomu, že jsem jména některých historických postav už někdy v životě slyšela, měla jsem v tom neustálém posedávání a převtělování postav se složitými čínskými jmény docela chaos. Nedovedu si představit, že by se v tom třeba desetileté dítko s naprostou neznalostí čínských jmen orientovalo lépe.
Nápad určitě není špatný – portálky mě velmi zaujaly a PC hra je vždycky lákadlo. Občas jsem v knize postřehla úvahy na téma až nedětské, třeba vysloveně kritické politické komentáře k fungování Ameriky i Číny, to mě překvapilo, podobně jako téma (neomezené) moci. Takže by mě moc zajímalo, jak se s knihou popasují dětští í čtenáři – ovšem doporučovat ji budu spíše žactvu 2.stupně.
„Jsou to taoisti. Celá jejich filozofie spočívá v tom, že by se život neměl brát tak vážně a že by se lidi prostě měli nechat nést vesmírem a nedělat si tolik starostí, protože jedině bezstarostný život zajistí člověku svobodu. O tom je celý tao. Cesta.““... celý text
— broskev28
Vrah je v každém z nás 2
„Případy ni nepřišly tak zajímavé jako v prvním díle, ale jinak to bylo pozoruhodné čtení. Pan Štoček je opravdu legenda.“
— zsykorova
Jsem ráda, že moje matka zemřela
„Syrové, drsné, šokující. Velmi čtivá, avšak nepříjemná zpověď o tom, jak může dopadnout manipulace a snaha rodičů projektovat si svoje ambice do svých dětí.“... celý text
— ZuzanaZ83
Démoni apokalypsy
„Rozhodně lepší čtení než předchozí díl..
Bylo by to vlastně dobré, kdyby mě tolik neiritoval hlavní hrdina... vždyť Grubbs přece není žádnej blbec, ale pardon - takhle ignorovat stěžejní věci? ( např. vsáknutou krev? ), tak to snad ne, ne?
Knihu sráží hlavní hrdina a jeho nelogické jednání..
Do dalšího dílu se mi vůbec nechce.“... celý text
— denniys
Klekánice
„Pecka, nevšední česká detektivka, krátká,ale má vše. Hned si seženu další díl.“
— romika
Pohádka
„Tomuhle týpkovi je bezmála 80 let a jede jako blázen! Z hororových pecek se usadil v roli bezkonkurenčního vypravěče, který dokáže celý příběh postavit na lásce ke stárnoucí feně („Má statečná fena. Má hodná fena."). King je prostě King a já jeho přerod z mistra hororu na mistra obyčejně neobyčejného příběhu zbožňuju. Nemám co dodat.“... celý text
— dominika8192
Paměti
„Kdo nemá rád Josefa II., ten si přijde na své ;-).“
— zleosz
Zámořská cesta
„Vedle Václava Vratislava z Mitrovic nejlepší cestopis o starém Turecku, který jsem četl. Autor dokáže psát napínavě a vtipně. A uznává (na Blízkém Východě se pohyboval ostatně dost dlouho), že i mezi jinověrci jsou poctiví lidé (a naopak).“... celý text
— zleosz
Pekelnice Hjó
„Z IG profilu:
3.8 hodnocení
Tato kniha mě zaujala hlavně svými ilustracemi, které jsou kresleny ve stylu mangy. Tyto ilustrace prostupují celou knihou, můžeme zde najít i pokreslenou celou dvoustránku nebo pár tahů kolem odstavců.
Zpracování knihy je tedy moc povedené a rozhodně lahodí oku. Na začátku knihy máme i mapu
Co se týká dalších věcí navíc, tak musím zmínit i slovníček na konci knihy, který se rozhodně při čtení hodí. Dále se mi líbily citáty a myšlenky, objevující se u každého začátku kapitol.
Teď se dostáváme k obsahu. Začátek knihy byl hrozně těžký, což mě mrzí hlavně z toho důvodu, že by to mohlo odradit spoustu čtenářů, což je škoda.
V úvodu na nás autorka vychrlí spoustu postav s jejich schopnostmi, nová místa, příběhy hrdinů a atd.
Berte si ke čtení tužku a papír, protože je to vážně jízda! (Tady by se mi i hodil seznam postav).
Jednoduše se této knize musíte věnovat na sto procent, takže pokud nemáte rádi složité motanice fantasy příběhu, nejspíš toto čtení nebude pro Vás.
Všimla jsem si menšího problému, co se týká překladu, ale bylo to jen v rámci přídomků, které se prostě neskloňují. Nic co by rušilo, pokud člověk neví, o co jde. Občas jsem narazila na pár kostrbatých odstavců, které jsme vážně musela číst víckrát, aby mi dávaly smysl, nemůžu ale na sto procent říct, zda jde o překlad nebo samotný originální příběh (to bych si nedovolila určit )
Tato kniha je zajímavá v tom, že se nejedná zase o tak typické YA. Nemáme zde žádnou romantickou linku, knížka se soustředí na přátelství a pouto rodiny.
Navíc i hlavní hrdinka Hjo je neobvyklá, neříká spoustu věcí nahlas a spíše si je srovnává v hlavě, hlídá si své okolí a lásku dokazuje takovým osobitým způsobem.
Celkově postavy zde byly zvládnuty na jedničku! Bratr Hjo byl naprosto skvělý, další vedlejší postavy jsem si taky zamilovala a jednoduše se Vám pak ta parta hezky spojí.
Co se týká toho spojení, bylo zde více linek, které vznikly na základě té hlavní. Vše se při čtení pojilo v povzdálí.
Zvraty byly naplánované postupně a dávkování se zvládlo na jedničku. Jenom se nám tam točilo tolik věcí a postav, že to člověka mohlo trochu zbrzdit v plynulém čtení.
Od půlky se kniha četla výrazně lépe, čtenář se lehce zorientoval a už ho zajímalo, co se bude dít dál.
Já si čtení od druhé půlky užila, ale zároveň si netroufnu říci, že mi nic neuniklo.
Doporučuju tuto knihu fanouškům Japonska a pořádného fantasy! Knížka měla i spoustu skvělých myšlenek, které jsem si zvýraznila.“... celý text
— alexsmangabook
Vrah andělů
„Tak tohle byla slušná jízda! Naprosto strhující thriller z prostředí kouzel a iluzí. Bylo zajímavé se o tom něco málo dozvědět.
Kniha vás udržuje v napětí od začátku až do konce a nestačíte při jejím čtení žasnout.
Doporučuji všema deseti!“... celý text
— lucie2371
Vzpomínky na budoucnost
„Haha. Kuriózní situace. Mně k téhle knize napadá spousta poznámek a zároveň vlastně nevím, co k ní napsat. Vzpomínky na budoucnost, sepsané na konci 60. let, jsem četl kdysi dávno, ale opravdu dávno, na přelomu let 2000 a 2001. Tehdy jsem toho od Dänikena přečetl více, to mě to docela bavilo, časem to kouzlo nějak vyprchalo.
Co k tomu napsat? Když si tady pročítám komentáře, vidím, že asi nejsem zdaleka sám, kdo to kdysi přečetl, po letech se k tomu vrátil a už mu to nepřijde zdaleka tak úžasné jako kdysi. Snad nejvíc mě pobavila věta "Pan autor by našel mimozemšťana i v mojí polívce." Ono je to docela výstižné.
Je pravda, že na jednu stranu tady máme spousty věcí, které prostě jsou, existují, můžeme si na ně sáhnout a my nějak nevíme, kam s nimi, jak vysvětlit jejich existenci, vznik, smysl. Jelikož jsou to většinou stavby, my nevíme, kdo, proč a jak je dokázal postavit, protože jsou tak staré a v takových místech, kde dnes předpokládáme, že tehdy žily civilizace, které prostě nemohly být na takové úrovni, aby stvořily něco takového, aby třeba tamní stavitelé přesouvali naprosto primitivními způsoby desítky tun vážící, zcela dokonale opracované balvany. Namátkou můžu uvést třeba Tiauhanaco, Sacsayhuamán, Baalbecká terasa, planina Nazca. Ale třeba i obecně profláknutý Egypt a jeho pyramidy představuje dodnes nevyřešenou hádanku způsobu jejich staveb. Koneckonců autorova věta "Velká pyramida je - a kdoví, zda nezůstane - zjevným dokladem nikdy nepochopené techniky" je asi jedním z mála, pod co bych se v této knize podespal.
Na druhou stranu když do toho autor začne v podstatě za každou cenu motat létající bohy, v nichž neustále vidí mimozemšťany, tak ačkoliv se mu nedá upřít, že je to napsáno celkem čtivě, vyjde z toho totální guláš, který člověku, který už životem nabral nějaký rozum a vědomosti, prostě slušný paskvil. Perlou je třeba věta v závěru 4. kapitoly: "Naskýtá se tu docela vážná otázka, zda lidská rasa není výsledkem záměrného ,,šlechtění´´ cizími bytostmi, přicházejícími z vesmíru. Jaký jiný smysl by mohlo mít opakované oplodňování lidí obry a ,,syny nebes´´ s následujícím vyhubením nepodařených exemplářů?" Tak určitě, Erichu. Ale na eliminaci tvé maličkosti asi zelení mužíčci nějak zapomněli, ne?? Trochu se seknul i s odhadem, kdy do toho "bouchne" první člověk na Marsu, 11. kapitola: "Odpovědní činitelé NASA jsou přesvědčeni, že nejpozději 23. září 1986 přistanou první kosmonauté na Marsu. Přesné datování má svůj důvod: rok 1986 bude rokem malé sluneční aktivity, rokem klidného Slunce." Hmm, to taky nějak nevyšlo. V osmdesátém šestém to sice "bouchlo", ale úplně jinde a trochu jinak. Po rychlém dotazu třeba Wikipedie říká: "Předpokládá se, že první člověk by na Mars mohl vkročit kolem roku 2030".
Od autora jsem přečetl několik knih, některé se mi už podařilo prodat, jiné mám pořád v bazaru (a kupující se o ně zrovna neperou), v seznamu těch, které si chci přečíst znovu, mám ještě Poselství věčnosti o planině Nazca a tím s panem pohádkářem Dänikenem končím.“... celý text
— mira.l