Nejnovější komentáře
Trůn padlých
„Jeden hříšný princ měl pro sebe celou trilogii a Trůnem padlých začíná série o jeho bratrech (některé z nich už jsme měli možnost poznat) a myslím, že Princové hříchů nemohl lépe zahájit nikdo jiný než Invido.
Hlavní postavy mě zaujaly. Invido, jehož hřích je závist, stál za to a Camilla se k němu skvěle hodila. Doplňovali se a to jiskření mezi nimi bylo až hmatatelné. Chemie jim nechyběla a než došlo na věc, tak si čtenáři museli vážně počkat.
Kerri Maniscalco píše velmi čtivě a je fakt, že mi necelých 600 stran uteklo, ale klidně bych uvítala příběh o něco kratší. Děj se točí okolo smrtící hry, hádanek a prokletých předmětů a zápletka mě nepřekvapila.
Narozdíl od předchozích autorčiných knih je Trům padlých opravdu pro starší čtenáře, protože žhavých scén tu nebylo zrovna málo.
Děkuji @knihydobrovsky za knihu. #spoluprace“... celý text
— lena.o.knihach
Pozlacená
„Upřímně moc nechápu nízké hodnocení této knihy. Jedná se o úvod do série a jsem ráda, že vykreslení světa nebylo dlouhé, ale dozvídáme se ho sem tam v průběhu knihy. Jako úvodní díl do série mi to přišlo dostačující a bez zbytečného natahování. Vztah k hlavní hrdince jsem si vytvořila parádně, kniha je poutavě napsaná a líbí se mi poukázání na dominanci mužů. Ke konci se Auren konečně setkává s velitelem Ripem. Jsem spoko a určitě jdu do dalšího dílu. :)“... celý text
— sabina4546
Černočerné srdce
„Poslechnuto jako audiokniha a moje hodnocení, dobré ale za mě zbytečně dlouhé, rozvláčné, strašně moc postav :-( Musel jsem se někdy nutit to doposlouchat....“
— Kubajzz
„Čarodějky je román, který není vůbec veselý a občas člověku při čtení zatrne. Příběh sester dvojčat a dceři jedné z nich. Časová linka se vine několika generacemi a sahá hluboko do historie, kde poznáváme léčitelky a „čarodějky“. Dávám 5 hvězd a doporučuji. Určitě se ke knize časem vrátím.“... celý text
— knihovniceS
Dekameron
„Uf, to mi teda dalo zabrat. Nejsem schopna hodnotit takto rané dílo. Jsem ráda, že to mám za sebou a jsem ráda, že jsem to přečetla. Klasika nejklasičtější.“
— HŠ
Muž, který začal druhou světovou válku: Alfred Naujocks: padělatel, vrah, terorista
„Kniha je velmi povrchní, chápu, že když není odkud brát v archivních pramenech, tak nelze vydat hodnotnou publikaci. Naujocks je tak zajímavá figura, že by si zasloužila lepší zpracování.“... celý text
— Jochen77
Železný plamen
„Strašně jsem se těšila na pokračování, začátek byl trochu nuda a druhá část byla taky pro mě taková nudnější. Ale celkově je kniha opět velmi čtivá, libí se mi, že autorka o ději přemýšlí a je velmi promyšlený. Závěr snad ani nekomentuji, z toho jsem byla tak zdrclá, že jsem měla chuť knihu vyhodit oknem:)“... celý text
— florenc
Robinsonka
„Robinsonka je dívčí román od Marie Majerové. Autorka v něm vypráví příběh mladé dívky, která čelí nečekaným životním výzvám a musí se sama postarat o domácnost. Trefně pojmenovaná kniha a přestože není z exotického prostředí, podobnost s Robinsonem Crusoem je cítit. Čte se hezky.“... celý text
— martianekk
Čtvrté křídlo
„Boží!! Sice je to pořád omílané dokola, jde slyšet a vidět všude. Ale je to top, myslím, že nový Harry Potter pro dospělé :D Propracovaný svět, skvělé postavy, romantika, draci. Nečekaný konec, který navnadí na další díly.“... celý text
— florenc
Prečo som prelomil mlčanie
„Čo napísať k tejto knihe?
Ťažká otázka. O Černákovi sa toho popísalo veľa, či v novinových článkoch alebo internetových stránkach. Na Slovensku asi nie je nikto kto nevie kto bol Mikuláš Černák a jeho skupina Černákovci.
Kniha je veľmi pútavo napísaná a číta sa ľahko a sama. Mne osobne sa páčila.“... celý text
— stanislava8555
Katova dcera a král žebráků
„Presun do velkomesta. Temne ulicky a hnijuce odpadky, hnijuci zobraci, hnijuca zelenina. Clovek by bol snad aj presvedceny, ze taky vyliaty nocnik luftu moze uz len prospiet. :) Naslo sa par zaujimavych vedlajsich postav. Ale v tomto pribehu ma kazdy vlastnu dejovu linku a motaju sa s prepacenim po Regensburgu ako pojasene dazdovky. Kazdy si ide svoje... samozrejme Jakubovi Kuislovi to treba odpustit, lebo si chudak vytrpi. A celkovo mi cast a interakcia Kuisla s katom Teuberom prisla ako jedina zaujimava. To by bola panecku dvojica vysetrovatelov! Dvaja kati. Naproti tomu Simon a Magdalena ma uz statocne sr...ali. Nie ze by citanie krala zebraku bolo nudne, ale brodil som sa nim ako hlbokym snehom. Zaporak samozrejme zasa v ciernom plasti a sirokom klobuku, vzdy v tme ci v tienoch. Ci to uz na mna po treti raz nefungovalo, alebo je v tom nieco ine... Vyustilo to do rozhodnutia, ze v serii uz nepokracujem.
Po par dnoch sa mi to este trochu v hlave rozlezalo, a doplnim presnejsie odovodnenie slabeho hodnotenia. Kniha si to totiz zasluzi, lebo nie je zla. Totiz... posledna tretina mi pripadala ako by som sa pozeral naraz na Smrtonosnu pascu 1,2, a mozno aj s 3. Na troch televizoroch naraz. Akcia strieda akciu, po celu dobu knihy, ale zaverecnych 100-140 stran, je skratka chaos. (Mi tak napadlo, ze Jakuba Kuisla by celkom dobre dal Schwarzenneger) Tiez som si vsimol uz neviem ci originalne alebo prekladom sposobene rozpory, nepresnosti, ina kapitola je tiez nelogicke spravanie postav, zmeny ich postojov bez priciny, nalad. Clovek si povie, netreba nad tym premyslat, len si uzit pribeh. Ale tak, uz to mam za sebou.
Zaverom by som skritizoval samotny epilog, ked Potzsch len tak troma tahmi lezerneho pera nacrtne celkom putavy dej co sa medzitym udial v Schongau, ze by to samo vydalo na dalsiu knihu. Morova rana, 200 mrtvych v mestecku len tak sup ho tam. Stalo sa ked ste tu neboli... Samozrejme nasa hlavna trojica postav nebola doma, ale staci posunut dej o par mesiacov. Len tak sa zbavil dvoch pomerne antagonistickych postav co v predoslych knihach vytvarali napatie. Ako keby toto mal byt posledny diel. Len dnes uz vieme ze nie je. Ale aj tak na pokracovanie nie som zvedavy. Mozno raz.“... celý text
— Corso
Římský popravčí
„Vespasián - 2. diel!
„Minulost čestnými muži zrovna nepřekypovala.“
Roky 29-31 nášho letopočtu, v ktorých pokračuje dobrodružná historická séria "Vespasián", mapujúca život neskoršieho rímskeho cisára. Rovnako ako pri úvodnej časti, som veľmi milo prekvapený. Kniha plná napätia, intríg, boja o postavenie a moc v starovekom Ríme. Číta sa to samo a teším sa na ďalšie diely, ktoré už mám zakúpené...
Vespasián: „Předpokládám, že to déláme pro Řím...““... celý text
— PitoR
Můj pes Joe a tanec šamanů
„Knížečka, ve které se během tří dnů stane spousta dobrých věcí. Základ příběhu je v Plzni, takže pro Plzeňáka povinné čtení. I když se postavy nenachází na zrovna preferovaných místech. Věznice Bory, nemocnice a nádraží. Daleko lépe se příběhu daří na statku a přilehlém okolí. Nebo tedy postavám, hlavně Alanovi a Joemu. Popisovat děj nebudu, na to je příběh příliš krátký. Řeknu jen, že několika lidem se život dost vylepšil, i když to vypadalo, že horší být nemůže. A že psi mají dobrý čuch a jsou výborní společníci.“... celý text
— mnohoknih
Idiot
„Idiot? Počkat, to mluvíte o mn- ahaaaa, vy myslíte tu knížku! Je to tak vážení, Idiot není jen moje přezdívka (velmi smutné, já vím), ale také kniha, kterou jsem náhodou zrovna dočetl! Takže o co se vlastně jedná a kdo je ten Idiot? Idiotem je Kníže Myškin, prostomyslný mladý muž, který je někdy jemně naivní, ale zejména dobromyslný. Bohužel se mu stane něco nepěkného... ŽENY! Ano vážení, ženy jsou doslova a 100% důvod všech jeho problémů. S prominutím, ale v žádné ruské klasice (v klasické literatuře obecně) nebyly ženy tak otravné, namyšlené, zlé a... prostě bitches jako zde! Nechci vyznít jako sexista, ale Natasja a Aglaja jsou pro mě tak antipatické! Ehm, no... Kniha je jinak velmi detailní a postavy (kromě těch dvou ďáblic) jsou realistické a příjemné na čtení. Je zde ale velký problém se samotným počtem postav, nejednou jsem se v ději ztrácel, když mluvili jedna přes druhou... Zkrátka složité čtení, které jsem si ale pořád velmi užil. Hodnotím 93/100 :-)“... celý text
— Kolumbus531
Objektivní nález: Moje nejtěžší mise
„Není to špatná knížka, jsou v ní dobré a hluboké myšlenky, ale přesto se mi dost špatně četla. Nevím, jestli to bylo prolínáním minulosti a současnosti, každopádně jsem často nevěděla, v jakém životním úseku se zrovna autor nachází. Takže celkově obdiv k panu Šebkovi, má to v hlavě srovnaný, líbí se mi jeho myšlení i to, jak se popral se svými kostlivci. Ale v knize to měl za mě prodat trošku jinak.“... celý text
— Kubikuli
Moje abeceda
„"řípa se vdávala, celer výskal, mrkev tancovala a křen pískal"
to je tak strašně dávno... a jsem rád, že knížka pořád vychází...“
— los
Růže sama
„Na začátku jsem si říkala že to ani nedoposlechnu, ale dala jsem tomu šanci. A pak to přišlo básnické vyjádření pocitů, pohledů..
Postupně přicházela krása a láska a mizela protivná káča.“... celý text
— Maky78
Lišákova vánoční nadílka
„Hezká vánoční knížka pro dětičky, která se mi dostala do ruky tak nějak náhodně.“
— Renike
Děs sídla Wake's End
„Příběh mě osobně nadchnul, bohužel byl ale podle mě až moc zaměřený na náboženství. Nechápejte mě zle, proti náboženství nic nemám, ale čeho je moc, toho je příliš.
Líbila se mi hlavní postava, která dokázala uzemnit svou svéhlavostí a urputností na ženu té doby.
Toto dílo bych určitě nenazvala hororem, protože v něm nebylo žádné nadpřirozeno, ani tak velké mysteriózno. Určitě bych ho zařadila mezi gotické romány, kde figuruje jakýsi neurčitý okultismus a docela dobře v něm fungují různé pověry.
Otec dívky mi přišel jako nechutný fanatik.“... celý text
— Alena.Listakova
České pohádky
„Drdovy lidové pohádky mám nerozlučně spojené s nezaměnitelnou (pro mě nostalgickou) atmosférou starých časů, kdy se po světě ještě potulovali čerti a u rybníčků sedávali hastrmani, v ilustracích Josefa Lady (chaloupky, kostely, jednoduché a snadno identifikovatelné postavy, přívětivá vesnická krajina). Mám od dětství vydání právě s jeho ilustracemi a taky znám samozřejmě všechny filmové podoby (s ladovskými kulisami). Mám je ráda všechny.
K nadcházejícímu Mikulášskému času se hodí připomenout si třeba mou oblíbenou pohádku o Zapomenutém čertovi Trepifajkslovi, který se ztratil z pekla a usadil se v malé vesničce, když ho našla jedna hodně svérázná a rázná žena, co se ho pokusila přeonačit a polidštit – tohle je totiž pohádka plná člověčiny a člověčího velmi osobitého lidového humoru (jistě znáte i filmovou verzi Dalskabáty hříšná ves …) a to se mi na téhle pohádce líbí úplně nejvíc, to, jak z ní kouká čistokrevná člověčina :-), vlastně ji můžete cítit na sto honů ze všech Drdových pohádek. Najdete ji opravdu všude - v každé chaloupce, v každé z nezapomenutelných postav ... Dařbujána a Pandrholy (i ve Smrťáčkovi), ševce a jeho princezny Jasněnky, anebo lakomců ze Skoupé Lhoty, … jj chytračit, tak, jak to umíme jen my lidi, se většinou vůbec nevyplácí, o tom nás moudré pohádky pana Drdy se svým jedinečným laskavým humorem určitě přesvědčí …
„Honza se vydal na cestu a po chvíli narazil na starou babku. „Kam jdeš Honzo?“ zeptala se ho. „Do Lenoráje“, odpověděl Honza. „A co tam budeš dělat?“ ptala se babka dál. „Nic, jenom ležet a čekat, až mi pečení holubi budou létat do huby“, řekl Honza. Babka se zasmála a řekla: „Tak to ti přeju hodně štěstí, Honzo …““... celý text
— alef
Jeřabiny
„Florian je dobrý básník, ale z jeho jména nelze smýt hořkost, neboť se nepřiměřeně moc kompromitoval spoluprací s bolševickým režimem, viz citace níže.“
— Afilada
Někdejší Betty
„Útlá kniha popisující život plný pádů a úskalí slavné autorky. V minulosti jsem už četla podobně psané knihy o jejím životě, takže jsem se dozvěděla spíš jen málo nových informací. Což by mi tak nevadilo, kdyby to celé nebylo pojaté tak suchou a zdlouhavou formou.“... celý text
— Thalin
Dítě z Osvětimi
„Knihu jsem úplně náhodou objevila jako novinku na jednom online obchodě. Jelikož mě knihy a příběhy z 2. sv. války a Osvětimi velice zajímají, musela jsem ji přidat do nákupního košíku.
Příběh mě naprosto odrovnal. Nečekala jsem, že u nějaké knihy budu brečet, ale toto mě přesvědčilo o opaku. Vyprávění bylo naprosto srdceryvné a nemohla jsem přestat knihu číst. Tak moc mě zajímal osud hrdinek a o to víc mě zasáhl osud některé z nich. Byla jsem však ráda za relativně šťastný konec.“... celý text
— Alena.Listakova
Portnoyův komplex
„Tuto knihu jsem si koupil hned (2006), ale číst mi tehdy nešla. Hutný až hrabalovský text mne dusil, tehdy jsem ji odložil na jiné časy. Přišly letos, knihu jsem přečetl se zatajeným dechem. V roce 1966 v N.Y. se pacient (33) zpovídá psychoanalytikovi. Mistrné ztvárnění příběhu dětství a zrání inteligentního, ambiciózního židovského chlapce, který je formován až deformován rodinou, náboženstvím a okolím. Vystudoval Harward, má na svůj věk dobrou pracovní pozici, ale s ženami to neumí, dlouhodobě. Vykreslení prostředí a situací mi (občas) připomínalo i moje mládí/dospívání, mám za to, že z hlediska autora jde o příběh blízký k autobiografii. Doporučuji.“... celý text
— Afilada
Zefkovo probuzení aneb Splíny (v) budoucnosti
„Tak tohle byl naprostý úlet :D. Obvykle takový žánr nečtu, ale tady jsem se nechala přemluvit, že to prý stojí za to a stálo. Vtipně napsané, za mě naprostá šílenost, ale povedená.“... celý text
— Monca92
Neohlížej se
„Rozhodně souhlasím s názorem, který jsem zde četla, že se jedná o takové jednodušší dílo spíše na oddechové čtení, kniha nemá moc stran, je velmi čtivá a konec mě upřímně úplně dostal. Líbil se mi pokus autora udržet napětí až do konce, ale musím souhlasit s dalším názorem z komentářové sekce, že některé pasáže byly opravdu táhlé a nudné.“... celý text
— Alena.Listakova
Les v domě
„I přes nehezký příběh je kniha velmi čtivá. Smutný příběh.“
— florenc
Ticho ve tmě
„Moc pěkně zakončená série, skoro i ukápla slza na konci. Celá tato série mě moc bavila, ač jsem trochu bojovala s prvním dílem a chtěla to vzdát, nakonec jsem ráda že jsem vytrvala. Rozhodně doporučuji.“... celý text
— Monca92
Ve stínu slunce
„Český Star Trek. Neoriginální ale velmi čtivé. A proto se těším na další díly.“
— Tedíkpikolík
Hana
„Nikdy jsem u knížky takhle nebrečela, opravdu silný příběh. Sice si knihu už nikdy nepřečtu, to ale neznamená, že není výjimečná.“
— florenc