Nejnovější komentáře
Děti kapitána Granta
„Kniha nabitá dějem, takže Verne musel chudáky hlavní hrdiny hnát kolem světa a zažívat neúspěchy, aby všechny svoje nápady uplatnil. Pochopitelně, děj je opět plný všelijakých náhod, ale protože jde vesměs o náhody dobré, komu by to vadilo? S radostí kvituji, že Paganel byl zeměpisec a historik a né botanik či zoolog, takže člověk byl zásobován povětšinou zajímavými fakty z historie zámořských objevů a né zavalen nudnou klasifikací všelijakých potvor živočišného i rostlinného původu podle druhů a podle stupně jedlosti. A navíc byl Paganel člověk velmi pokrokový, neboť už před více než sto padesáti lety nosil na těle nšco, co tehdy bylo hanbou a co má dneska každý druhý. Ach, jak připomíná mě. Já byl taky pokrokový, nosil jsem děravé džíny dávno před tím, než se to stalo módou. Jen ty díry byly trochu někde jinde, hlavně tedy z prošoupání v rozkroku.“... celý text
— Pytlík
Zamilovaný muž
„Do druhého dílu se mi nešlo začíst. Tak jak byl první díl skvělý, tak je druhý nemastný, neslaný. Odkládám a třeba jindy.“
— petraLI
Propast
„Ze začátku slibné čtení, v průběhu a především ke konci jsem musela některé pasáže přeskakovat, jak byly sáhodlouze popsané. Knize by sedla, kdyby měla o sto stránek míň. "Milostné" linky Jirky a Petra vůči svým partnerkám mi přišly naprosto totožné - milovali je nadevše, ženy jejich života, skočili by z okna, kdyby to řekly. Tím neříkám, že se mají lidé podvádět, ale že je škoda, že si s tím autorka více nepohrála a alespoň tu jednu linku neposunula jiným směrem. Některé události mi tam přišli jako kýč, třeba i to, že se všechny postavy ke konci zpárovaly (a žili spolu určitě šťastně až do smrti). Mimo to byl závěr pěkný. Nenáročná oddychovka.“... celý text
— Tereza299
Socka s titulem
„1,5*/5* Sama bych si tuhle knížku asi nikdy nepřečetla, ale ozvala se mi sama autorka a po dlouhé historii a čekání jsem si jí konečně přečetla. A bohužel teda tohle bude snad nejvíc negativní recenze za poslední dobu. Fakt mě to mrzí, protože hrozně nerada hatím knížky českých autorů, zvlášť ještě když jsem měla jejich text v rámci spolupráce. Ale tohle bylo fakt špatný a jsem vlastně asi ráda že to vyšlo jen jako ekniha. Omlouvám se, ale tohle, to bylo tak moc strašný. Pominu fakt, že hlavní hrdinka je totální nesympatická blbka a že je to děsně předvídatelné. Celé je to navíc napsané tak, jak to autorce zrovna vyhovovalo. Vždycky víte co se stane, protože to je přesně to, co by se hlavní hrdince zrovna nejvíc hodilo. I když vše nejde podle plánu tak jde vše podle scénáře a vy přesně víte jak je to nalajnované a to mě děsně štvalo. Nedá se ani říct že bych to nazvala přímo předvídatelností, i když tu jsem tam cítila taky. Tohle prostě bylo jak kdybyste četli scénář, nebo knihu, kde víte že vás nemůže nikdy nic překvapit, protože to co se vždycky stane je vždycky to co se nejvíce hodí zrovna do děje. Celé to v sobě navíc mělo extrémní počet chyb a to takových, kterých si všimne každý. Bilo mě to do očí a kolikrát jsem u toho fakt až omdlívala bolestí. Ještě k tomu to na mě celé působilo extrémně cringe, jakože to fakt až bolelo číst. Přišla jsem si, jak kdybych vyhrabala svoje knihy které jsem psala ve dvanácti a četla to. Vlastně stejně tak na mě působila i Socka. Jako kdyby to napsal někdo náctiletý na Wattpadu. Bohužel, tohle bylo fakt silné zklamání, všechen potenciál byl totálně zabit a já to protrpěla. Mrzí mě to, ale ve výsledku jsem ráda jen za to, že to bylo krátké a docela dobře se to četlo. Jinak ale fakt ne, ani jako odpočinek si nemyslím že by vás to uspokojilo. I na to mi to přišlo moc nekvalitní.“... celý text
— Akléda_
Ten žlutej parchant
„Geniální práce s černobílou, úžasné celostránkové a dvoustránkové kresby a naprosto zdrcující scénář s památným žlutým parchantem, konec chytne za srdce, až mi málem kapka slzičky ukápla. I díky kresbě dovedené k dokonalosti ještě lepší než Drsný sbohem.“... celý text
— Politre
Kouzlo okamžiku
„Jednoduchá a lehká romance. Nenadchlo ani neurazí jak se říká.“
— xxxmoncicak
Základní kniha reflexní terapie
„Reflexní terapii nestačí číst, musíte ji zkoušet. A když vyzkoušíte a zjistíte, že to funguje, čtete dál s větší chutí. Příběhy uzdravených pacientů působí občas dojmem zázraku, na některé neduhy mačkání reflexních bodů nestačí. Za mě zajímavá a užitečná kniha!“... celý text
— heavy66
Dvojitý kříž
„Kniha se moc dobře četla, ač zde byly popsány dost drsné vraždy. Překvapením pro mě bylo kdo byl vrah.“
— Kolistka
Falešný římský bůh
„Príbeh je plný brutality a násilia, ale keďže história Rímskej ríše je presne taká, pokojne to autorovi verím.. A o to viac, že román sa odohráva v období šialených cisárov. Samozrejme, kniha nie je pre každého, takže si dobre rozmyslite, či ju chcete čítať ..“... celý text
— Martin1974
Šach a mat
„4,5
Moje první kniha od autorky a je mi jasné, že určitě nebude poslední. Příběh z originálního prostředí, kde místy nechyběl humor, ale také tu byly vážnější témata. Z nich tu byl asi nejvíc znát sexismus. Za některé poznámky by si někteří zasloužili plesknout.
Šachy mě jako dítě učil děda, ale už si je moc nepamatuju, a rozhodně neznám žádné kombinace ani známé tahy, takže tohle mi tady nic neříkalo
Mallory, která se už pár let vyhýbala šachům, přestože na ně měla neuvěřitelný talent, nebyla ve snadné situaci. Před lety se změnila situace v jejich rodině, což si trochu do teď dává za vinu, protože má pocit, že to způsobila a k tomu její matka nedávno vážně onemocněla, a tak se postavila do čela a o všechny se stará, přestože tím její potřeby a touhy musely jít do pozadí. A nutno říct, že ne každý v rodině si její snahy cení. Co mě u ní celkem zaráželo, tak bylo její přehánění, dramatičnost. V některých situacích se zachovala přehnaně, přestože sama měla na triku podobný vroubek a svým způsobem horší.
Nolan byl moc fajn. Známý šachový génius, který žil jen touto hrou, dokud ho někdo neokouzlil. Byl také velmi všímavý pozorovatel, jelikož mnohokrát uhodil hřebík na hlavičku.
Z vedlejších postav jsem si zamilovala Darcy, mladší sestru hlavní hrdinky. Byla skvělá, někdy ty její řeči mě dostávaly do kolen. A pak Oze, to jeho bručounství, manýry a různé řeči – takovou postavu vidím málokdy. Líbilo se mi, co řekl Mallory kvůli jedné věci. To vystihl dokonale.
Ty figurky na ořízce jsou krásné.
Za sebe mohu doporučit i těm, co šachy stejně jako já vůbec nehrají a jdou mimo ně, protože i tak mě to bavilo“... celý text
— kniha_je_laska
Jednooký: Malá knížka o velkém Žižkovi
„Pokud milujete Správnou pětku či Foglarovky, ale chcete si přečíst (nebo spíš svým dětem) něco dobrodružného ze současnosti, bude pro vás kniha Jednooký: Malá knížka o velkém Žižkovi správnou volbou. Je to skvělý mix dobrodružství, tajemna, humoru a historie. Zároveň své čtenáře seznámí s životními osudy Jana Žižky.
Celé v recenzích.“... celý text
— Terkaodkafe
Jak postavit loď
„Musím říct, že mě knížka dojala. Irskem, lidskostí, temnými spodními (i horními) proudy a nevyslovitelnými jmény (jako třeba Tadhg) a to celé na příběhu 13letého Jamieho, který je tak trochu divný a hodně geniální a má rád lichá čísla, pošmourné počasí a učitelku Tess.“... celý text
— anna.re
Vrány
„Strašně silný příběh. Četla jsem docela už davno, ale těžko se mi komentuje i dnes.. Petra Dvořáková je pro mě mistr silných uvěřitelných příběhů. Ráda ji čtu. I když je to někdy fakt sousto-jako toto a nebo jeji Zahrada...“... celý text
— citronie
Odsouzen k smrti
„Po pětihvězdičkovém hodnocení knihy Vina a trest jsem sáhla i po další knize od autorky a moc hezké setkání to tentokrát nebylo.
Knize se musí nechat, že je velmi čtivá. A taky to, že autorka umí psát skvělé dialogy. Líbily se mi i kapitoly z pohledu Davida, týkající se víceméně vyšetřování, zato kapitoly Hany mi už přišly úplně nadbytečné. Nepřinášely nic nového, točily se v kruhu na jednom místě a víceméně jen glosovaly to, co v předchozí kapitole David udělal, nebo co řekl. Po pár kapitolách to už bylo docela otravné, vše číst opakovaně z pohledu dvou postav, aniž by to přineslo něc o nového v ději.
Detektivní linka se v té spleti pomalu vytrácela a stagnovala, nejen na úkor osobní linky Davida a Hany, ale i na zbytečnosti kolem vztahu Hany a manželky oběti a pak na lapsy Davida - anebo nevím, jak pojmenovat to, kam se to celé začalo stáčet. Vyšetřování bylo oproti přečtené knize Vina a trest nezáživné a poskrovnu, s plochým průběhem a bez nějakého dějového oblouku. Jako facka čtenáři detektivek byla strana 393, kde z čista jasna spadl z nebe pachatel. David ho nějak záhadně obstaral pár stran před koncem. O nelogičnostech vyšetřování a motivu ani nemluvím, u dobře napsané knihy by to čtenář pohlcený příběhem přešel, ale tady to zkrátka bilo do očí. Jak mě uchvátila autorčina první kniha, z této jsem docela zklamaná. A je to škoda, protože autorčin styl je dobrý, a nevím, jak ostatní, ale mně se fakt nechce na 400 stranách číst dvakrát to samé, a to, co Hana komentuje a opakuje po Davidovi.“... celý text
— Danuška.Da
Celý život
„Knihy tohoto typu asi opravdu nejsou pro mne. Byt je to kniha krátká, přečetla jsem jen par stran a odložila.“
— HH77
Vrčící naděje
„Je to má první kniha tohoto žánru, a asi nebudu úplně ten správný typ čtenáře na tento žánr. Na mě to bohužel neudělalo takový dojem, jak jsem čekala. Oceňuju úžasnou originalitu, je to opravdu příběh nevšední, naprosto originální. Oceňuji, že je kniha psána z mužského pohledu (protože takových knih není mnoho), a hlavně to, že kniha má mlčící "ženskou" hrdinku. Naprosto osvěžující, když jednou ženská postava nezasahuje a nehrotí děj! Ale jinak jsem čekala větší temnotu, vůbec jsem si to představovala trochu víc drsné...netuším, když se řekne postapokalyptická literatura představím si drsnou scénu. Ale hrdina mi tu přišel jako slabý čajíček, kterému ta drsnota dlouho nevydržela, na to jak se prezentoval. Zkrátka nejsem ten typ, co by měl asi tenhle druh literatury číst, ale určitě velkým fantasy čtenářům tohle sedne daleko víc.“... celý text
— Katy_vKnihách
Útěk do Provence
„Tak to bylo velice příjemné čtení z prosluněné Francie plné lásky, přátelství a pomoci druhým okořeněné jídlem s vůní levandule. Del byla velice empatická a sympatická, stejně jako další postavy. Kniha se mi moc líbila a určitě si přečtu další autorčinu knihu.“... celý text
— anovy64
Legendy v exilu
„Pohádkové postavy jsou v exilu v lidském světě. Exilovou vládu drží pevně v rukách pragmatická Sněhurka a noirový detektiv Vlk z Červené Karkulky pátrá po ztracené pařmence Růžence. Víc nepotřebujete vědět :)“... celý text
— anna.re
Indigo Ridge - Ve stínu hory
„Nová série od autorky Devney Perry to rozjela v plné parádě. Kniha má jen 300 stran, takže se zaručeně nezačnete nudit.
Autorka nám zde opět propojila trochu toho dramatu s láskou.
V hlavní roli je zde nová a mladá velitelka policie Winslow Covingtonová, která je velmi tvrdohlavá, inteligentní, ale i empatická. Winn své práci opravdu rozumí a do městečka přinese nový elán.
Na druhou stranu je tu Griffin Eden, neodolatelný a nedosažitelný pro všechny ženy ve městě. Winn dává z počátku dost jasně najevo, kde je její místo.. Ale co se škádlívá, to se rádo mívá...
.
"Griffin Eden byl svůdný. Magnetický. Drsný a odvážný... A nahý v mé posteli."
.
I když se to může zdát jako velká a komplikovaná lovestory, není tomu tak. Jejich vztah zde nakonec vyplývá poměrně přirozeně a uvěřitelně.
.
Pokud jste četli předchozí sérii, tak víte, že autorka ráda zapojuje do příběhu nějaké ty krimi prvky, i tady tomu tak je. Záhadná série sebevražd, nebo vražd? To právě musí Winn zjistit. Její zapálenost a odhodlanost je skvělá a musím vám říct, že jsem podezřívala snad každého, ale to jak se to vyvinulo mě opravdu hodně překvapilo!
.
"Krucinál. Co se to tu, k čertu, dělo? Do čeho jsem se to právě dostala?"
.
Na příběhu miluju tu rodinou soudržnost a propojenost, už zde jsme mohli poznat Knoxe Edena a další sourozence o nichž budou další díly.
.
I když hodnotím plným počtem, mám jen lehkou výtku a to jsou skoky v ději, nijak to tomu nevadí, jen prostě něco zásadního se děje, ale pohne se to ve vyšetřování až o x týdnů později.
.
Knihu vám opravdu moc doporučuji, dostanete dávku napětí, pohody i lásky.“... celý text
— knihomolkaJani
Drak na polní cestě
„Ze začátku jsem si říkala, co je to za ptákovina a nebyla jsem schopná se začíst, ale dala jsem knížce šanci a když se rozjela ta linka se zemědělskou firmou, tak jsem ji začala hltat a musela jsem číst dokud ji nedočtu.
Pesimistické, podle mě dost rozervané mezi tím, jestli se snažit a nebo se na všechno vykašlat, jestli mít potomky nebo ne, protože ti půjdou jinou cestou a celý náš životní boj půjde do kytek.“... celý text
— tittanie
Láska z jiného života
„Nápad skvělý - paralelní reality jsou cool, ale postavy si zasloužily víc charakteru, byly trochu plošší.“
— anna.re
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
„Kniha se mi četla dobře... zajímavé putování...“
— Ronnie68
Pokud láska zvítězí
„Tohle je dokonalá kniha, pokud si chcete oddychnout od dlouhých epických fantasy. Příběhy jsou krátké a svižné, ale zároveň skvěle vymyšlené. Všechny čtyři hlavní hrdinky jsou něčím výjimečné a rychle jsem si je oblíbila. Velmi mě zaujal příběh "Dlužím ti svůj život" - retelling na Malou mořskou vílu - který byl zajímavě vymyšlený a líbilo se mi, jak to bylo prohozené. Mým nejoblíbenějším příběhem je "Červená ti sluší" - retelling na Červenou Karkulku, kterou naprosto zbožňuju a do děje jsem se úplně ponořila. Trošku zklamání nastalo u posledního příběhu "Než se probudíš" - retelling na Šípkovou Růženku, který mi přišel lehce přeplácaný a zmatený. Celkově jsem ale velmi spokojená a rozhodně knížku doporučuju.“... celý text
— ElessaRiverbow
Tvrdohlavý Kéraban
„Aj tentoraz zvíťazila nostalgia a siahol som po ďalšom románe od Julesa, ktorý som nikdy predtým nečítal. Keďže viem, že pán Verne je občas pomerne dosť rozvláčny (a niekedy aj neúnosne popisný), očakávania som mal primerané. Začiatok knihy slušný, záver odfláknutý a tých zvyšných 250 strán - nuž, to je pomerne nudný popis cesty okolo Čieneho mora. Je však poučné (vo svetle toho čo sa deje na Ukrajine po jej napadnutí Ruskom) prečítať si, aké boli pomery a kde boli hranice, a ktoré územie komu patrilo v dobe napísania tejto knihy, teda v roku 1883. To je slušný dejepisný a zemepisný bonus, pretože inak je to chudokrvný román, ale s ohľadom na dielo pána Verna, je to taký jeho priemer. Podtrhnuté a spočítané, prečítal som si ďalšiu knihu od Julesa, no tentoraz to bolo stretnutie, ktoré sa moc nevydarilo. Niekedy nabudúce, keď siahnem po niečom, čo som ešte nečítal, to bude hádam lepšie.“... celý text
— Ivan F
Všude samí lháři
„Průměrný thriller, prostě nic extra. Za chvíli už nebudu vědět, o čem to bylo.“
— emilieselden
Rybář
„No som sklamaná a nebyť tato kniha ako spoločne čítanie do vyzvy tak by som ju odložila.
Začiatok bol fajn začiatok legendy bol fajn ale inak to bola nuda
A kludne ma ukamenujte podporovatelia tejto knihy ale, bola o ničom“... celý text
— TerkinKnižnySve
Rónin
„Když kupuju Zaklínače, tak chci Zaklínače, ne žádné "moderní" experimenty. Chci středověké kulisy, atmosféru slovanství, příšery, mystično a zajímavou akci, prostě to, co na knihách milujeme. Tohle už nikdy, jen to značku degraduje!“... celý text
— FallenOne
Fotografové vzpomínek
„Tohle bylo moje první seznámení s japonským autorem a doufala jsem, že si to zamiluju tak moc, že budu chtít zkusit i další podobná díla. Ale to se bohužel úplně nestalo. Knížka je hodně krátká, což byl jeden z mých problémů. Nedokázala jsem se do toho nijak vžít, ještě tím, že to byly tři různé příběhy tak toho prostoru na ně bylo prostě málo. Jo, nakonec to celé bylo trochu propojené, což jsem ocenila, ale obávám se že méně pozorný čtenář by na to přijít nemusel. Já jsem prostě asi čekala trochu víc, trochu něco jiného, něco co mě uchvátí. Celé to pro mě ale ve výsledku bylo takové jednohubkové zapomenutelné čtení, které se mi sice líbilo svým nápadem, ale zpracováním už moc ne. Zajímavá mi přišla ale minulost Hirasaky a celkově jeho postava, to, jak byl do příběhu zapletený a jak se nám to odhalilo. To mi přišlo fajn, ale celou knížku to bohužel nezachránilo. Tím že to byly tři různé příběhy tak se mi i každý líbil trochu jinak, některý více, některý méně. Každý z nich měl něco co mě aspoň trochu zaujalo, to zase ne že ne. Neříkám že už se do podobných knížek nikdy nepustím, ale nemůžu se prostě ubránit tomu, abych nebyla zklamaná. Za sebe bohužel doporučit nemůžu.“... celý text
— Akléda_
Letní příběh
„Knihu jsem koupila nahodile a musím říct, že mě příjemně překvapila.
Z počátku je kniha sice trošku zdlouhavá a pomalá, než autorka uvede do děje, ale jakmile dojde na samotné pořádání renesančních slavností, vše se hezky rozjede a uteče ani nevíte jak.
Příjemná romantická oddechovka v neobvyklém prostředí.
Tohle čtení jsem si užila.“... celý text
— katst
Poutník pod hvězdami
„Dá se člověčina zformovat do skript, přednášet na novinářské fakultě, našprtat? Sotva - a myslím, ani nesouvisí se samotným soucitem. Snad je to součást čehosi, čemu se říká talent. Na žádném semináři se talentu nenaučíš, ani kdyby ho vedl osobně Karel Čapek
Dostala se mi do rukou pěkná kniha o neobyčejném životě Josefa Čapka, který stál vždycky tak trochu ve stínu svého známějšího bratra. Tento životopisný román rozhodně stojí za přečtení! Při čtení se dozvíte spoustu zajímavých informací a líbilo se mi také, že autorka mezi řádky příběhu vkládala i své vlastní názory a úvahy. Člověk dostal aspoň příležitost trošku se zamyslet. Je zřejmé, že si paní Borská dala s knížkou opravdu velkou práci. Josef Čapek si takovou poctu určitě zaslouží.“... celý text
— Kokoska92