Nejnovější komentáře
Páté jablko
„Skvělá kniha. Četlo se to samo, ikdyž ta doba byla těžká a i osudy lidí v ní nelehké, nedalo se přestat číst. Určitě doporučuji a těším se na Svatojánské ořechy.“... celý text
— 99jana99
Nemesis: Temné město
„Knihu jsem si objednala ještě předobjednávkou a nelituji.Je dosti objemná ,není to záležitost na dva večery- je nabitá dějem a vzhledem k tomu,že paní Krnáčová si v politice "užila "své ,věřím ,že místy je děj reálný.Jinak politiku fakt nemusím!“... celý text
— knihomolka525
Nenasytní mrtví
„Na druhý díl této série jsem se moc těšila, první díl mě hodně bavil a oblíbila jsem si jak hlavní hrdinku Keiru, tak její kamarády Masona a zejména Zoe. A taky kočku Daisy.
Druhý díl je stejně čtivý jako první, stránky utíkají samy. Příběh plynule navazuje na první díl a rychle jsme vhozeni do děje. Líbí se mi prostředí hřbitova a malého městečka.
Tentokrát mi kniha přišla méně mrazivá než první díl (možná proto, že v prvním díle jsme ještě nevěděli, co můžeme čekat). Jsem hodně zvědavá, jak se to vyvine s Keiřonou minulostí, protože o ní stále nic moc nevíme. Tady jsem čekala, že už se v tomto díle dozvíme něco více. Tak uvidíme, co další díl. Pokud jde o duchy v tomto díle, tak jsem tušila, kam to celé směřuje, ale vůbec mi to nevadilo. A skvělý byl Tony Lobell.
Mně se o malinko více líbil první díl, ale i tento je skvělý. Rozhodně si tedy přečtu i další díl, už teď se na něj moc těším.
Hodnocení: 4*/5*“... celý text
— Lovana
Terminátor
„80%
Sára zachytila Reesův pohled a nesměle se usmála. "Reesi...ehm, jak se vlastně jmenuješ křestním jménem?" "Kyle."
"Kyle," pokračovala chvějícím se hlasem," nebýt tebe, tak bych už byla mrtvá. Já...chtěla bych ti poděkovat."
Reese jí pohlédl do očí. Je to jen obyčejná holka, opakoval si. Cíl, který je potřeba bránit. A pak, aby si udržel vnitřní rovnováhu, dodal nahlas: "Je to jen moje povinnost."
__________________________________________________________________________________
Perfektní odpočinkové hodně akční sci-fi čtení. Potřebovala jsem se po Pečovateli od Mo Hayder nějak odreagovat a knížka to splnila dokonale. Přiznám se, a budu asi vypadat divně, z filmu Terminátor jsem viděla jenom začátek a ten se shoduje s knihou.
Ubírám jednu hvězdičku, protože nejsem na takový typ hodně akčních knih, ale určitě ji doporučím.“... celý text
— ArwenAragorn
Osudné svědectví
„Audiokniha.Velmi průměrné a brzo zapomenuté.“
— vekkr
Napsáno perem
„Poutavý příběh dvou žen, jejichž osudy se prolínají skrze nalezené deníky.
Karolína, hlavní hrdinka, je nezaměstnaná žena hledající nejen smysl života, ale i své místo v něm.
Na tuto cestu se vydává, když přijme nabídku zpracovat deníky Magdalény Škroupové, ženy z minulosti, jejíž životní příběh ji začne nečekaně ovlivňovat.
Jedním z hlavních motivů knihy je propojení minulosti a přítomnosti prostřednictvím psaného slova.
Deníky, které zpočátku vypadají jako pouhé dětské stížnosti a běžné denní záznamy, se postupně rozvíjejí v hluboké vyprávění o lásce, ztrátách, nevěře a překvapivých odhaleních. Tímto způsobem autorka ukazuje, jak silně může být současný život ovlivněn minulými příběhy a jaké emoce a myšlenky mohou deníky v lidech probouzet.
Příběh Magdalény je emocionální cestou, kterou sledujeme nejen skrze její rozhodnutí vzít si muže, kterého miluje, ale také skrze její boje s rodinnými konflikty a osobními tragédiemi.
Magdaléna se musí vyrovnat s násilím a zradou v jejím životě, které ji nakonec přivedou až k hranicím lidské vytrvalosti a zoufalství.
V těchto momentech je kniha skutečně dojemná a hluboká, protože ukazuje silné lidské emoce v situacích, kdy se zdá, že se svět kolem hrdinky hroutí.
Lenka v knize také zkoumá otázku identity a toho, jak člověk může objevit své skutečné já prostřednictvím konfrontace s minulostí.
Karolína při zpracovávání deníků postupně odhaluje nejen život Magdalény, ale také svůj vlastní pohled na lásku, rodinu a osobní volby.
Kniha je zajímavým originálním dílem, které kombinuje prvky psychologického románu s historickými detaily, čímž vytváří bohatý a vrstevnatý příběh.
Co se týče stylu, Lenka píše velmi čtivě a přístupně, což činí knihu atraktivní pro široké spektrum čtenářů.
Jazyk je přirozený a emoce působí autenticky, což nám umožňuje ponořit se snadno do příběhu.
Napsáno perem je příběh o síle lidského ducha, o lásce, ztrátách a o tom, jak můžeme nacházet sami sebe prostřednictvím příběhů druhých.
Lenka ukazuje, že minulost nemusí být zapomenuta, ale může být nástrojem pro lepší pochopení naší současnosti a budoucnosti.“... celý text
— lucie.svobodova
Šarlatová evangelia
„Po jedenástich (jedenástich!) dieloch filmového Hellraisera sa Clive Barker zobudil a povedal si, že by možno bolo fajn napísať (literárnu) dvojku. Ehm! Ale dobre, okej, rešpektujem, prečo nie. Barker vždy bol skvelý spisovateľ, ktorý to so slovami vedel ako málokto. Problém, ktorý som s ním mal, bol „len“ v tom, že na jeden jeho výborný text v priemere pripadalo päť, ktoré boli buď zlé, divné, alebo ma proste nebavili. Nejeden raz predstavovali vcelku výrazný odklon od čistého temného hororu, čo je poloha, ktorá mu podľa mňa vždy sedela najviac. Podobne, ako Laird Barron, i on akoby sa hororovo nudil a tak neustále hľadá úniky, prieniky a experimenty. Práve kvôli tomu nepatrí medzi mojich najobľúbenejších autorov. Osobne mi to pripadá ako škoda. Ak má niekto talent na nejaký žáner, mal by som na ňom neustále pracovať a zlepšovať sa v ňom. Nie ho hádzať znudene cez palubu. OK, dosť kecov. Keď Carcosa vydala knihu s podmanivou obálkou Šarlatová evangelia, povedal som si, že ju musím mať, pretože novela The Hellbound Heart (Hellraisera z nej urobili až filmy) patrí k tomu najvýstavnejšiemu, čo kontroverzný pán Angličan počas svojej kariéry splodil. Po prvých stranách som nadobudol zmiešané pocity. Ako keby som stretol bývalého kamaráta, s ktorým som v minulosti veľa prežil, ale nerozišli sme sa v najlepšom. Postupne som sa však do toho dostal a bol som čoraz spokojnejší. Medzi najlepšie horory roka to určite nezaradím, ale inak je to fajn žánrovka. Postavy ma však nebavili, ani zápletka. Len hra so slovami, atmosféra a niektoré scény. I z toho dôvodu som váhal, či nedať len 2*, ale ono je to fakt dobre napísané. Len vás to tak nejak nebaví čítať. Z textu na nejednom mieste cítiť istú pohodlnosť. Reťaze párajú ľudí doslova na kusy v najlepšej barkerovskej tradícii, ale horor sa za desaťročia posunul jednak iným smerom a jednak OK, dajte si do textu páranie ľudí reťazami, ale nesabotujte si ho sami útrpnými hláškami, že daná obeť úpenlivo zavila od bolesti. Ak by mi reťaz utrhla polovicu tela, asi by bola moja reakcia iná, než že úpenie od bolesti. Alebo: osoba je brutálne fyzicky zmasakrovaná a sekundu nato o sebe premýšľa ako o „zřídil mě přímo ukázkově“. Ja si teda naozaj neviem predstaviť, že by ma niekto zmlátil takmer na hranicu života a smrti a premýšľal by som o danom akte takýmto pohodičkovým spôsobom. Toto je strašne pohodlné, Barker sa už zjavne ani len nesnaží vymyslieť niečo nové, pozrieť sa na krvavú tému z menej očakávaného (a teda osviežujúceho) uhla. Alebo je proste odtrhnutý od reality a nachádzanie pravdy v texte ho už absolútne nezaujíma. Niekto nám tu skrátka buď zaspal dobu, alebo spohodlnel, však Clive? Za mňa stratil svoj vnútorný hlas, ktorým kedysi hypnotizoval a elektrizoval davy fanúšikov. Ale stále je to dobrý remeselník. Len už proste nerozpráva príbehy, ktorými by ma dokázal uhranúť. Na začiatku som sa neodkázal v správny čas naladiť a potom, nuž, potom mi ten vlak ušiel a ako to už v živote býva, na niektoré veci bolo proste už neskoro.“... celý text
— Ivan Kučera
Babylon neboli Nutnost násilí
„Jsem za půlkou a vzdávám to. Neskutečně vyhajpovaná kniha, na kterou si za dva roky nikdo nevzpomene. Strašně jsem se na ní těšil. Vypadalo to jako téma přesně pro mě. Čekal jsem pomalejší děj, něco ve stylu Jonathana Strange a pana Norrella. Ale tohle má do tý chuťovky hodně daleko... Lidé to tu v komentářích přirovnávají k Naslouchači. S tím to má společné to, že se spolu s hlavním hrdinou dozvíte o fungování magického světa ze školní lavice prakticky frontální výukou. Učitelé vám to prostě před tabulí vysvětlí... A pak to tu srovnávají čtenáři s Harry Potterem, ale s tím to má společného jen to, že je to o "britském školství" magie. Rawlingové svět je mnohem komplexnější, imaginativnější a někdy i náznakovější. Tady je to všechno černobílé, nalajnované a magie tam prakticky není. Těch pár příkladů, jak funguje, je málo. Nic se tam ani neděje. Větší a zajímavější dobrodružství prožijete, když se pustíte do etymologického slovníku. Souhlasím se všemi výhradami, které tady popisují čtenáři přede mnou. Knihu opouštím v 19. kapitole (z 31) a měl jsem to udělat už dřív. Ale já prostě chtěl, aby mě bavila... Nepovedlo se.“... celý text
— R47
Zemři, Kaine: Stín
„Zemři, Kaine, zemři: Stín je přímé pokračování a bez znalosti prvního dílu se do toho jen těžko pustíte. A jestli byla jednička pro mě WOW, tak tohle pokračování je double WOW! Nemám slov, excelentní dílo!
Napětí a akce jsou zde ještě intenzivnější než v prvním díle, zápletka se prohlubuje a autorka skvěle navazuje na události z jedničky. Každá kapitola mě přikovala ke stránkám a jen málokdy jsem si mohl na chvíli vydechnout. Atmosféra je temnější a plná zvratů, které vás udržují v napětí až do samotného konce.“... celý text
— vihar
Co Alice neřekla
„Rozjezd byl dobrý, ale pak nuda s únavnou hlavní postavou, která nad situací podrobně dumá pořád dokola - a najednou konec, který mi tak úplně nedával smysl. Dokonce jsem se vracela, jestli se mi náhodou neslepily stránky.“... celý text
— kob
Za zamčenými dveřmi
„Do knížky jsem měla lehce problém se dostat, už jsem zvyklá podezřívat každého, i Freida si s tím ráda hraje. Konec mě překvapil, ale nebyl takový "wow" jako u Pomocnice. Takže za mě lehoulince slabší, ale taky moc fajn!“... celý text
— janca.hl
Hledá se Romeo
„Pokud nepotřebujete knihu, která ve vás něco zanechá, ale potřebujete odpočinek, tak tohle je přesně ono.“
— SmisekIvuska
Sen o šicím stroji
„Kniha, kterou si vyberete podle obalu a dokáže mile překvapit svým příběhem.“
— SmisekIvuska
Šest manželek Jindřicha VIII. B1/B2
„Dvojjazyčné knihy jsem si poslední dobou dost oblíbila a mám velkou radost, že vychází i v takto zajímavé podobě, kde máte možnost si nejen procvičit angličtinu, ale také se dozvědět zajímavá historická fakta. Buďme upřímní, koho někdy nezajímal osud manželek Jindřicha VIII.? Vždyť to byl jeden z nejhorších nechvalně proslulých manželů všech dob! Ne každý má ale trpělivost a chuť číst ty krásné bichličky Alison Weirové, a právě i pro takové čtenáře je tato knížka skvělou volbou. Příběhy všech Jindřichových žen jsou zde podané jednoduše a zkráceně, aniž by však bylo vynecháno něco podstatného. A přestože angličtina je už na vyšší úrovni než pro začátečníky, poradila jsem si s ní vcelku bez problému.
Pokud hledáte poutavé historické počtení a chtěli byste si u toho pocvičit i cizojazyčné čtenářské dovednosti, je pro Vás tato knížka rozhodně tou správnou volbou :)“... celý text
— Lejčís
Vejce a já
„Poslechnuto na ČRo a paní Medvecká to načetla parádně. Knihu jsem četla kdysi dávno (jako skoro všichni), a teď jsem si moc ráda bábinku, slepičí farmu, sporák, Boba atd. připomněla. Při poslechu mi i otravné práce utíkaly mnohem lépe, protože jsem si uvědomovala, že oproti Betty vlastně nic nedělám.“... celý text
— Tída
Ostrov
„Viděl jsem film v kině a když jsem pak objevil knížku tak jsem si říkal že jí musím mít a udělal jsem dobře knížka se čte dobře a rychle. Kapitoly jsou sice dlouhé ale to vůbec nevadí protože se to čte dobře a neuvěřitelně rychle. Samozřejmě že knížka je trošku lepší než film víc mě to dokázalo vtáhnout do děje. . A tak jako u filmu jsem se smál, tak i u knížky jsem se musel pořád smát knížku doporučuji.“... celý text
— VítVápno
Na ledě
„Příběh krasobruslařky a hokejisty. Od začátku jsem tušila, že příběh se bude podobat filmu Ledové ostří.
Není to úplně tak, ale děj je předvídatelný.
Nevadilo mi to, kniha se mi četla dobře. Je to taková typická oddychovka na dovolenou.“... celý text
— 1casper
Znamení smrti
„Za mě asi nejzábavnější díl Humra. Kratší povídky mu sluší a kresba byla opravdu luxusní.“
— MCGinger
Pekárna svatebních koláčků
„Tato série mě bavila, ráda jsem se vrátila do městečka Halleholm a sledovala osudy Lovisy a lidí kolem ní. Jsem ráda, že to všichni zvládli a konec dobrý, všechno dobré.“... celý text
— Kaja1
Tři kamarádi
„Moje nejoblíbenější kniha. Přivedl mě k ní tatínek. Četla jsem jí už víckrát. A stejně jsem brečela. Vždy se k ní ráda vracím. Má vše. Lásku, přátelství až za hrob, napětí, drama, válečný příběh,..
Jelikož nejsem fanoušek úplně happy endu, tak tady je to přesně podle mého gusta.
MILUJI“... celý text
— Pajulk
Červená královna
„JE CHYTRÁ.
JE ZVLÁŠTNÍ.
ANTONIE SCOTTOVÁ.
Dokáže vnímat víc než ostatní lidé.
Její mozek byl vycvičen k supervýkonu.
Pamatuje si všechno, co kdy přečetla!!!
Dlouho nepomáhala s žádným případem, ale Mentor jí chce zpět.
Jejím parťákem se stává inspektor Gutierez. Něco přes 40 let, robustní postava (nééé že by byl tlustý:-), ruce jako pánve - zvedá tuny kamení :-). Takový trošku průserář :-), ale rozhodně dobrý člověk.
Společně vyšetřují vraždu a únos.
Rodiče obětí však něco tají...
A čas běží!
Výborná kniha!
Doufám v další díl :-).
Děkuji Jenny46, že mě na tohoto autora navedla :-).“... celý text
— ydnac
Úkol přežít
„Audiokniha:
Tak tohle je opravdu super. Neotřelý nápad v podobě vězňů ve hře. Skvěle namluveno. Příběh vás chytne a nepustí. Cesta Šamana je skvělá audiokniha, plná záhad, napětí a akce.“... celý text
— Tess_BooksNerd
Země zmaru
„Patřím k lidem, kteří příliš nemusí ať už otevřené konce, tak ani spousty nevysvětlených dějových liní a příběhů v knize. Leč málokomu to dokážu prominout tak jako Grisovi (či chcete-li Goffovi) Tam se totiž vše odvíjí v opravdu podmanivé poutavosti při čtení, kdy se prostě opravdu těšíte, až knihu zas a znova otevřete. Země zmaru je postapo román zasazený...lépe řečeno okořeněný reáliemi, které každý z nás dobře zná a autor šikovně vpašuje do řádků i svůj pohled na věc, aniž by ovšem cokoli podsouval...nic totiž není černobílé. Jen jsem se prostě nemohl zbavit dojmu, že čtu původně zamýšlenou povídku, trošku násilně roztaženou do obsahu knihy. Nezbývá než doufat, že se jedná jen o začátek série, která nám čtenářům bude dělat nějakou dobu radost, protože autor je opravdu bez přehánění česká spisovatelská špička. Ono totiž těch nezodpovězených otázek je v knize opravdu dost. Ale jinak....bez výhrad!!!“... celý text
— Reat
Nejlepší víkend
„Nemůžu říct, že by se to četlo špatně, je to pohodovka, ale asi kdyby byla o něco kratší, nic by se nestalo.“
— cerna7151
Případ modrého kolotoče
„Další povedený díl o malém detektivovi. Příběh byl vtipný, napínavý, akorát dlouhý, se zajímavou zápletkou.“
— adela2316
Rozmačkané ego se slaninou
„Bohužel musím po dotčení konstatovat, že je to škoda papíru. Paní spisovatelka mi přijde taková neukotvená, jak v životě, tak ve stylu psaní, divně skáče v ději, má zvláštní popis situací. Dočetla jsem to, protože to byla jediná knížka, co jsem s sebou na chalupě měla, doma bych ji v půlce odložila. Jako blog si to ještě umím předtavit, bohužel z knížky jsem hodně rozpačitá.“... celý text
— uzivatel1190
Poslední kubánské pomeranče
„Myslím, že si knížka nezaslouží tak nízké hodnocení. Já se bavila, vrátila jsem se na skok do dětství, v té době jsme to nikdo neviděl tak, že je něco špatně. Autorka mi sedla, jak dobu zhodnotila s vtipem a nadsázkou. Děkuji Petro“... celý text
— Vačice
9. listopad
„Nápad ohledně jednoho dne v roce se mi líbil, to mělo tak velký potenciál. ALE pak to šlo do kytek. CH miluji, ale toto?
1. Jako vážně si začal s manželkou svého mrtvého bratra? V tu chvíli jsem si řekla konec, to šlo do kopru. Pak už to nešlo brát "vážně" Už to bylo jen, to už dočtu.
2. On byl odpovědný za požár co popálil Fallon? Ok to se dalo čekat trošičku. Ale neee. Jemu to prošlo protože smutný kluk co přišel o maminku?
3. Fallonin otec měl něco s mamkou Bena? To už bylo moc.
4. Fallonina matka úplně v pohodě přijala to, že někdo ublížil tak zásadně její dceři. A dotlačila svojí dceru, aby si to přečetla. Trochu mi přišlo, že i naznačila, že mu má odpustit... Ne
5. To jako vážně mu vše odpustila jen tak? Fuuu a žijeme spolu šťastně až do smrti? Všichni jsou strašně vyrovnaní a dospělí a odpouští raz dva. Trestní čin hodí za hlavu. Prostě pohoda.
Přišlo mi, že už nevěděla co by. Tak tam dávala víc a víc zápletek, až to bylo příliš. Přehnaný, přeplácený. Mohl to být milý příběh i třeba s tím, že za to mohl, ale už ne to další. Na konci jsem byla až naštvaná z toho co to má být.
PS: Zajímalo by mě, zda když vydal knihu, tak byl stíhám za žhářství. Nebo mu to projde?“... celý text
— Pajulk
Povídky, které pomáhají
„Povídky se mi moc nelíbí ale rád si je předčtu“
— Luigi1
Nekonečná pláž
„Knihy této autorky mi sedí, protože v nich najdete důležitá i vážná témata,
a taky vtip a romantiku.
V této jsou to starosti, strasti, zábava, pověsti a tradice, příroda a problémy skvělé komunity na skotském ostrůvku Mure.
Ale taky deprese - aneb jak udržet důležité tajemství a nezhroutit se...
Řeší se zde taky vážné téma dětských domovů a adopce, ne vždy šťastné
a taky přistěhovalectví a uprchlíci.
Konec je vážný a smutný a ukápla slza.
A samozřejmě nechybí recepty.
Kniha je pro čtenáře, kteří uvažují nad tím, co čtou.
V mysli se jí rozhostil klid a mír. Tenhle pocit zažívala pokaždé v blízkosti bytostí svého ostrova: ostrova svých předků, až po tradice dávných Vikingů a ještě hlouběji do historie k bájím a pohádkám o selkiích a stvořeních připlouvajících z moře. Byl to pocit, že tomuhle ona rozumí.“... celý text
— evineckY