Nejnovější komentáře

Bůh nedbá

„Velmi vítaný návrat do Malazského světa. Ucelenější dějové linie a zaměření na menší skupiny postav mi vyhovovaly, jinak to bylo klasicky skvělé - napínavé, drsné, dojemné, podnětné. Většinu postav jsem si velmi rychle zamilovala a těším se na pokračování .“... celý text
— knihomolka_68

Soubor otázek ze středoškolské botaniky

„V době mých studentských let šlo o užitečnou pomůcku pro procvičování znalostí před příjímačkami. Předpokládám, že ještě pořád je.“
— Cinik

Druuna

„Kultovní Druuna, černovlasá sexy kráska zakletá v říši zmaru, hnusu a rozkladu a vyžívající se v sexu. Z počátku čtenář nic moc nechápe, svět je divný, postapokalyptický, špinavý. Špína je všude, stejně tak rozklad, hnus, mutanti nebo jiné slizké a odporné kreatury. A samozřejmě násilí, nebo přesněji sexuální násilí. Kontrast světa, společnosti a Druuny nemůže být větší. Svět je špína, hnus, zvrácenost a smrt. Společnost je v rozkladu, umírající, prázdná, násilná, žijící ve strachu, žijící v područí tyranie podivných zahalených kněží. Město beze smyslu, plné odporností a rakovinu připomínající choroby. Na druhé straně je Druuna, krásná, čistá, sexy, prostá, po většinu času nahá nebo polonahá, s dokonalým tělem bohyně, dáma a zároveň děvka, spíš pasivní, naivní, často znásilňovaná, ještě častěji nadržená a vzrušená. Vizuál je dech beroucí. Druuna je zobrazována jasně, čistě, dokonale, bez ohledu na rámeček vždy v centru dění, vždy v centru pozornosti. Maják v mlze, přitahující pozornost, vyvolávající reakce. Sexuální scény jsou vzrušivé, často násilné, plné explicitních pornografických detailů. V absurdním protikladu k tomu je tu rakovinné Město, záhadné, hnusné, mutující, plné nemocí, podivných chaotických biologických a mechanických výrůstků, plné zrůd a kreatur, plné hemžících se stvůr, plné nádorů, boláků, mokvající, páchnoucí. Druuna je dokonalost uprostřed chaosu, krása uprostřed hnusu. Ta kombinace mechanického a biologického, ten akcent na sexualitu, pornografii a násilí, mi místy lehce připomněl H.R.Gigera, klasická Erotomechanika to pochopitelně není, Giger je mnohem hlouběji v temnotě perverzních představ. K příběhu nemá smysl moc co doplňovat. Je podružný, přestože se tváří komplikovaně, přestože vyvolává zdání hlubšího přesahu. Druuna pobíhá světem / Městem – to podstatné je, že nahá / polonahá – potkává různé postavy, tvory, obyvatele nekonečných hlubin, utíká před chorobou, hledá smysl v chaosu. Sexy hrdinka si je samozřejmě plně vědoma své přitažlivosti a svou sexualitu často neskrytě a ráda využívá, nebo se hodí napsat, že si užívá. Čtenář postupně odhaluje podstatu Města, podstatu a původ choroby. Autor se snaží otevírat složitější témata: lidskost, humanismus, transcendenci, ale i umělou inteligenci. Neměl jsem však pocit, že něco z toho nějak zásadně funguje. Některé příběhové skoky je obtížné sledovat, často nedávají smysl. Ještě častěji nelze rozlišit mezi realitou a snem, mezi skutečností a iluzí. Jinde to zase sráží přetechnizované vysvětlení. Měl jsem dojem, že i sám autor se do příběhu často zamotává, nebo neví, jak z něj ven. Ať je to jakkoliv, komiks si lze užít, vizuál je alfou a omegou. Je právem vydán v edici MDEK, je zaslouženě považován za kultovní. Doporučuji.“... celý text
— thorir

Závoj hrůzy

„Děsná slátanina.“
— Losevropský

Bouře

„Pomalu přichází můj oblíbený, vůněmi prosycený podzim a s ním přišla i chuť na novou sérii. Myslela jsem,že ji proložím něčím sladkým, ale ... přiznávám, že mě zajímá, jak to bude s Augustem a Marií, případně, co nového se v té jejich vesničce semele. Takže následující volba je jasná, moc dobře se to totiž četlo :-)“... celý text
— Martule44

Zajatkyně

„Mezi mé nejoblíbenější žánry patří thriller, takže si myslím, že co se týče nějakého násilí, vražd jsem vcelku už otrkaná. Tohle bylo ale brutální a já asi první čtvrtinu knihu bojovala s tím, abych knihu nezavřela a už dál nečetla. Hlavní hrdinka byla neskutečně týraná, znásilňovaná, a když doufala, že se osvobodí u nového pána, začalo ještě větší peklo. Asher ji psychicky i fyzicky týral a neustále vyhrožoval smrtí. Naštěstí pak už se děj začal zlepšovat, ale zase přicházely “WTF“ momenty. Elly šestileté trauma se vyřeší během čtyř měsíců. Pardon třech. Protože první měsíc ji tyranizuje sám Asher. A další totální průšvih? Stará hospodyně, která je zde nově najatá, se chystá zaútočit na naši hlavní hrdinku nožem. Tu ale napadne: „Co když mě tahle babka chce znásilnit?“ Jakože cože? Pak už tu jsou jen maličkosti, kdy mě štvaly rozhovory mezi Asherem a Ellou. Nicméně konec mě dojal a zvedl celkové hodnocení o jednu hvězdičku. A ačkoli moje recenze není úplně kladná, stejně si ten následující díl budu muset přečíst.“... celý text
— Galloway

Pastvina zmizelých

„Skvělá starší tuzemská detektivka, která nabízí vše, co má tento žánr obsahovat - výbornou zápletku, napětí, dobré dialogy, logické vysvětlení i jemný humor.“... celý text
— baji42

Ďábelské hodiny

„John poprvé použije novou zbraň. Desteruv meč, který získal vítězstvím nad démonickým katem.“
— Mythos

Sbírka úloh z matematiky pro základní školy

„U žádné jiné knihy jsem nestrávil tolik času, jako u této. Přijímačky jsem tehdy složil jen díky ní.“
— DeadButDreaming

Hra na kočku a myš

„Tak tato knížka se mi moc líbila. Napínavá až do konce.“
— attila1

Devadesátky!

„Obsahově i stylisticky velmi špatné. Souhlasím s názory, že kniha působí jako práce žákyně druhého stupně ZŠ.“
— baji42

Horské boudy a chaty v Beskydech

„Autor píše zajímavě o Beskydech, lidech žijících v jejích blízkosti, o událostech nedávných i dávno minulých. Koho uchvátili Beskydy,toho kniha určitě nezklame.“... celý text
— Mrňous1

Tajná historie

„Naprosto uhrančivá, zvláštní kniha.Podle mého názoru nejzajímavější beletrie posledních 10 let. Při četbě jsme měl zvláštní pocit, na jedné straně dokonalé zpracování (zde hluboká poklona překladateli originálu), na druhé lítost, že kniha jednou musí skončit a asi nic podobného už číst nebudu.“... celý text
— Vlastimil14

Autistky: O ženách na spektru

„Velmi hezky napsaná kniha ohledně ženského autismu. :) Nicméně, pokud by někdo očekával tvrdou literaturu faktu, ve které se dozví podrobnosti o zvláštnostech autistických žen, byl by pravděpodobně zklamaný. Respektive - kniha ty informace obsahuje, ale jsou spíše na vedlejší koleji a vložené do popisů subjektivních úvah o emocích, vlastním prožívání a zkušenostech. Podle mého názoru se nejedná ani tak moc o obecný popis ženského autismu - ten je tam spíše ukázaný na konkrétních příkladech a lidech. Knížka popisuje zkušenosti konkrétních žen. Obsahuje i úryvky o spisovatelích z minulosti, kteří vykazovali známky autismu a způsob, jakým se to mohlo obtisknout do jejich tvorby. To se mi moc líbilo. Zároveň se tam objevovaly i úryvky týkající se historie, filozofie, či poezie, které nějakým způsobem souvisely s tématem dané kapitoly. Malé výtky mám k některým obratům - konkrétně například „my všichni jsme stejní autisté“. Já asi chápu, jak to bylo myšleno; nehledě na to, jak moc je každý z nás autistů jiný, nebo jak každý má jinou míru potřeby podpory, všichni sdílíme jednu a tu samou diagnózu. Ano, každý z nás bude mít jiné vlastnosti, jiné prožitky, jiné problémy, jinou potřebu podpory, ovšem ve výsledku jsme všichni autisti, nejedná se o jiný „typ“ autismu nebo jiný „typ“ diagnózy. Nicméně za mě je to dost nešťastný obrat, který měl být formulován jinak. Takhle to může pro někoho vyznívat, že jsme všichni stejní, což je naprostý, absurdní nesmysl. Jedna z nejdůležitějších skutečností ohledně PAS je ta, že každý autista je jiný, a že pokud jste potkali jednoho autistu, potkali jste prostě jednoho konkrétního člověka s diagnózou autistického spektra. Právě proto bych uvítala jiný slovní obrat. Na druhou stranu, je otázka, jak moc je zrovna toto chyba autorky, a do jaké míry je to ovlivněné překladem. Častokrát se nuance původního jazyka mohou v překladu ztratit. Co mi také vadilo je takové... nevím, jak přesně to popsat, občas (a hlavně v závěru) mi to připadalo skoro jako až nepřátelství vůči neurotypickým lidem. Já naprosto souzním s kritikou některých zbytečných společenských konvencí, které nedávají smysl a vím, že pokud se někdo chová falešně či pokrytecky, je třeba na to upozorňovat. Nicméně moc se mi nelíbilo, jak autorka házela všechny neurotypiky do jednoho pytle a popisovala je obecně jako ty nejhorší lidi na světě (a naopak autisty jako ty nejlepší). Dokážu pochopit, že má špatné zkušenosti - já ostatně taky - avšak jestli je mi něco krajně proti srsti, je to právě takovéto zevšeobecňování a házení do jednoho pytle. Znám spoustu neurotypických lidí, co jsou prostě úžasní a skvělí, a naopak, postřehla jsem i dost autistů, co byli hrozní lidé. Tohle „zbožšťování“ autistů a naopak „zatracování“ neurotypiků mi nepřijde jako úplně ten nejšťastnější způsob jednání. Akorát to prohlubuje míru nedorozumění mezi oběma skupinami. I přes těch pár negativ se mi kniha velmi líbila a doporučila bych ji všem, co se o toto téma zajímají. :)“... celý text
— PeggyQuella

Deník uprchlice

„Knihu jsem si vybrala, úplně náhodně, jenom kvůli tomu, že její název začíná na písmeno D. Ale to, že najdu něco takového jsem nečekala. Kniha se dobře četla, ikdyž vím (a i doufám), že se do autorky nikdy nebudu moct dostatečně vcítit a pochopit všechna její rozhodnutí. Krátké kapitoly a popisy míst, mě pomohli se do knihy začíst. Velice mě mrzí, že se nikdy nebudu moct podívat do Oděsy, kterou autorka popisuje.“... celý text
— 6591

Anatomie skandálu

„Nemastné neslané, stejně jako seriálová adaptace na Netflixu. Bohužel.“
— mamamia144

Motýlek

„81% Výborná kniha, četla jsem už dávno, ale pořád si ji pamatuji. Doporučuji.“
— ArwenAragorn

Milada Horáková

„Úžasně zpracované a pro mladší ročníky opravdu lehce pochopitelné. Tohle se povedlo.“
— LuckaK.088

Kate musí zemřít

„Začátek byl strhující, jak děj postupoval, kniha byla stále strhující, jen závěr pro mě trochu ztratil nasazenou vysokou laťku.“
— Fzuzik

Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět

„Tak mě se kniha líbila úplně stejně, jako první díl. Jemný humor, skvělý stařík se svými průpovídkami. Takže za mne vynikající oddechová a úsměvná kniha.“... celý text
— aliza

Zúčtování s ďáblem

„Tak romantiku má Elizabeth O´Roark evidentně v malíku. Příběh má to, co si pod tímto žánrem představuji. Jsou v tom emoce, přátelství a hlavně ten správný náboj mezi hlavními postavami. Nakonec ani ten závěr nebyl předvídatelný. Takže za mě pět hvězd!“... celý text
— Hatshepsut

Zkouška ohněm

„Moje druhá kniha od autorky a maximální spokojenost. Autorka se nebojí ukázat na rozdílné světy mužů a žen. I když už ženy ušly hodně dlouhou cestu od posluhovaček mužům, stále ještě jsou profese u kterých je diskriminace žen patrná. Například hasiči. Žena hasičská záchranářka musí být stejně dobrá ne-li lepší než muž, aby jí uznali mezi sebou. Musí být nejrychlejší, nejchytřejší, mít sílu a hlavně si nenechat nic líbit… musí být tvrdá, nedat najevo slabost. A láska na pracovišti? Ta je přece zakázána všude. Co je v domě, není pro mě. Jenže někdy se lásce opravdu špatně brání. Ona se nás neptá, jestli se nám to hodí. Ona prostě zasáhne a rozum pošle spát. :) Kór když jde o krásnou Cassidy a Zelenáč ( na jméno si nevzpomenu, bylo o něm mluveno pořád přezdívkou). Cassie se musí vyrovnat i se spoustou jiných vážných věcí a naučit se odpustit. Sobě i všem ostatním, kteří ji moc ublížili. Teprve odpuštění jí dovolí jít v životě dál a pustit si do něj lásku. Příběh je emotivní a moc hezky se čte. Konec je malinko pohádkový, ale Cassie si to po tom všem rozhodně zaslouží. Knihu nebudete chtít odložit. Skrývá v sobě silný příběh a možná vás naučí odpouštět.“... celý text
— EvikU.

Nečekaná láska

„Čtením recenzí (nejen) tady se musím podivovat, zda jsem nečetla úplně jinou knihu, protože nechápu, jak se v dnešní době někomu může líbit hlavní mužská postava, která sexuálním nátlakem donutí ženu, aby se za něj provdala? A myslí to z "čisté lásky"? Dokonce to ani není o tom, že by Michael věděl, nebo tušil, že ho Francesca miluje a jen si to neuvědomuje, ne, on ani nepočítá s tím, že by ho mohla milovat (doslova jeho slova), ON miluje JI, a proto se s ní musí oženit, a nejlepší způsob je podle něj přes postel. Z vět typu "Neznásilním tě, ne bez tvého svolení," nebo "Jestli tě budu chtít přivázat k posteli a držet tě tam, dokud neotěhotníš, udělám to," (doslovná citace! a to prosím říká ženě, která je nejspíše neplodná, a oba to ví) se mi dělalo zle. Co je romantického na tom, že absolutně nerespektuje jakýkoli názor Francescy? To je láska, že pokaždé, když s ním v něčem Francesca nesouhlasí, tak ji sexem donutí změnit názor? Že místo, aby jí řekl pravdu (že ji miluje), tak ji jen svádí a diví se, že je Francesca ohledně svazku nerozhodná? Ve všech předešlých knihách byly pasáže, které jsou z dnešního pohledu problematické, ale tato kniha jich měla zatím nejvíce ze všech.“... celý text
— fazsole

Plavba do neznáma

„Pěkné. Láska nemusí být jen Bum a milujeme se. Může se i postupně vyvíjet.“
— Žampion

Severka

„Celé své dětství a mládí žijete v přesně nalajnovaném světě a pak se dostanete do světa, který nechápete, stýská se vám po zajetých kolejích, nedokážete přehodit tu výhybku. Jak já ji chápala. Celý život do vás vtloukají slogany, řád, pravidla, a pak přijdete někam, kde nic z toho neplatí. Nedivím se, že byla Severka zmatená, spoustu věcí neznala, nebo jí to dříve bylo vysvětlováno úplně jinak. Čemu pak má věřit? Je to pro ni všechno jen zkouška? Nebo je to reálné? Moc hezká knížka.“... celý text
— lalela

O dracích a lidech

„Moje druhá kniha od této autorky a zjišťuji, že mě moc baví její styl psaní. Opět úplně nový svět a skvěle vykreslené postavy. Příběh mě moc bavil, směs fantasy, post- apo a solidní řežby.“... celý text
— Barusbook

Cesta zpátky

„Román o zmařených nadějích mladých mužů vracejících se zpět do civilního života po 1.sv.válce. Román plný pesimismu, beznaděje a vzteku. Román o přátelství vzniklém v zákopech, román o zrání a zraněních, která nejdou vyléčit.“... celý text
— ujira

Děti jsou taky lidi

„Mně se kniha líbila, jen jsem ji musela prokládat veselejší tematikou. Některé příběhy jsou dosti depresivní. Také se mi otevřelo pár nemilých vzpomínek, které jsem si zpracovávala.. Mně se líbily i výpisky z jiných knih, ke kterým se nedostanu.“... celý text
— ditul

Malý život

„Haňa a jej tragédia hlboko traumatizovaného človeka, ktorý si nechce nechať pomôcť. Na niekoľko sto stranách sa postupne otvárajú príbehy hlavných hrdinov vrátane Judea, ktorý paradoxne stále ostáva do istej miery neznámy. Kniha sa nečítala ľahko, zvlášť kvôli niektorým dosť surovým popisom násilia páchaného na hlavnom hrdinovi (a že ho bolo požehnane). Hoci som po čase začal tušiť, ako asi skončí, v niektorých momentoch to už-už vyzeralo, že sa veci zlepšia. Hlavný hrdina ma miestami naozaj vytáčal, na druhej strane som chápal, že fungoval tak, ako často fungujú preživší traumy. Jedna jediná takmer nič nehovoriaca veta o autorke na obale knihy bola už iba ďalší klinec do truhly.“... celý text
— Shindo

Doušek věčnosti

„Tina je sympatická hrdinka (sympatická ve smyslu, že vás baví o ní číst, ne že by vám nutně musela být sympatická), ale váš postoj k tomuto dílu se bude odvíjet přímo úměrně tomu, jak moc ne/máte rádi vlkodlaky. Já je zrovna dvakrát nemusím, a tak pro mě v sérii o Tině Salo druhý díl představuje spíš slabší kousek, jakkoliv se stylu autorky nedá nic moc vytknout.“... celý text
— Joy