Nejnovější komentáře
Ignorant
„Ignorant mě zaujal už před nějakou dobou a konečně jsem se k němu dokopala. Je to jednodubka, od které jsem dostala to, co jsem očekávala. Odpočinkový, jednoduchý, vtipný příběh s hate to love romantickou linkou. Hlavní postavy jsou jako ošklivka Katka a Ken...
Kelly, která se nijak zvlášť nestará o svůj zevnějšek a Brian, který si na svém vzhledu naopak zakládá a je to fakt rozmazlený spratek.
Ze začátku se nemohli vystát a pěkně od plic na sebe štěkali, co si o sobě myslí. Briana bych občas nakopla do kulí.
Kniha je nejen tenká, ale je v ní i větší písmo, takže příběh plyne opravdu rychle.
Z čeho nebo spíš z koho jsem byla docela vykolejená, byla Brianova babička, která fakt uměla žít...což samozřejmě není nic špatného, ale jeden moment už byl moc i na mě.
Hodnotím 3,5*/5*“... celý text
— Knihomolka97
Dům v Matoušově ulici
„Při četbě této knihy se mi chtělo Terezu Boučkovou obejmout. Za to, že tuhle knihu napsala a jak ji napsala. Historie obyvatel jednoho domu se prolíná s naší současností – válka na Ukrajině, terorismus v Izraeli, tragédie na filosofické fakultě. Tohle všechno do této knihy patří. Dějiny neustále zmítají životy obyčejných lidí a stále jde přece o to, jak dokážeme životním výzvám čelit, jak se postavíme nepřízni osudu… Moc dobře napsané. Děkuji.“... celý text
— Jana283
Kurátor
„Postava kurátora slibovala v průběhu čtení víc než přinesla a přišla mi nějaká nedomrlá, narozdíl od jiných zajímavých postav. Kulisy se i tentokrát povedly.“... celý text
— Vesmich
„Stále to samé pomalé rozjezdy bez finiše“
— Luigi1
Přechodné období
„Veronika Bálková napsala velmi podařenou knihu z prostředí českého venkova, ze které je cítit velmi dobrá znalost tohoto prostředí a také výborná znalost přírody. To mě velmi potěšilo. Čekala jsem, že to bude trošku detektivní, ale nakonec se jednalo spíše o vztahový román s dobře vykreslenými postavami. I když snažím vyhýbat srovnání stylu různých autorů, tak zde na mne chvílemi dýchla „hájíčkovská“ melancholie. Prostě je fajn, když někdo píše o prostředí, které je mu blízké, a ještě píše hezky česky…“... celý text
— Jana283
Stalinovy iluze
„Z geopolitického hlediska je to dobrá kniha plná zajímavých informací, ale ne všechny jsou úplné, takže je text z historického hlediska tu a tam zavádějící. Kniha je spíše pro čtenáře, kteří mají o době v knize popisované hodně informací.“... celý text
— Luvy
Prokletý kraj
„Myslel jsem si že se spisovatelka polepší ale zůstala u standartu“
— Luigi1
Černé léto
„Zápletka byla hned od začátku připravená tak, že se příběh mohl vydat mnoha směry a také vydal. Nikdy ovšem do žádné zbytečně slepé uličky a i prostředí bylo zajímavé, se vší tou vysokou kuchyní a zarputilým vařením.“... celý text
— Vesmich
Loutkové divadlo
„S týmem vyšetřovatelů jsem se seznámila v Botanikovi a zajímalo mě, jak to vlastně začalo. A začalo to svižně. Svéráz a Podivínka se potkají a Padouch je taky autentický. Bavilo mě to a přiměřeně nutilo přemýšlet.“... celý text
— Vesmich
H. P. Lovecraft: Proti světu, proti životu
„Ve své eseji se Houllebecq projevuje nejen jako skvělý analytik, ale hlavně jako Lovecraftův fanboy, který vychází z adorace a souznění postojů, ať už ve tvorbě či v životě a nutno dodat, že pro někoho, jako já, kdo má blízko k celkovému myšlení obou autorů, bylo "upřímnou radostí tohle číst". Ta anotace k chystanému vydání (Vyšehrad, 2024) je ale poněkud úsměvně přemrštěná, ač je jisté, že o sympatie z autorovy strany, stejně tak jako ze strany "polštáře Kinga" v předmluvě, není nouze. Krátké kapitoly se člení do asi tři až pěti stránkových tématických bloků (a velmi specifických a zajímavých, koneckonců, když už někomu Michel věnuje rozsahem tolik textu, nebude to proto aby napsal komerční biografii) s neméně trefnými názvy pro každý segment (navíc v první části na sebe názvy kapitol navazují coby jeden souvislý text). Každá část obvykle rozebírá nějaký z aspektů samotného Lovecrafta (tvorba, život), co Michela zaujaly, některé tradičnější, očekávatelnější (gentleman, rasismus, chudoba) některé (většina) ale zaměřená "trochu tam jinam", jak se u někoho jako Houllebecq dá očekávat. Zároveň ale nechci říct, že se vydává do nějakých šílených snových výšin, pořád je to velmi "k věci" "mířeno na jasný cíl". Došlo mi, že i kdybych já si vybral pár autorů, co mi z duše sedí nebo promlouvají, asi bych měl problém nashromáždit k nim tolik materiálu. Když jste schopni napsat i takhle relativně slušnou hrstku textu, musí pro vás ten autor už opravdu něco znamenat. Asi nemá smysl, abych se příliš nořil do konkrétního osvětlování, nechám každého, aby si tu bezbřehou pouť užil sám. Ale zarazilo mě, že moje vydání je rozsahem tak dvojnásobné (a absolutně miluju jeho obálku, kde se proti sobě zrcadlí negativy Michela s Lovecraftem; 'H. P. Lovecraft: Against the World, Against Life', Believer Books/McSweeneys 2005 - ačkoliv jsem na něm měl, příznačně, flíčky, jak se dalo asi od lovecraftovského textu čekat, chybělo tam už jen chapadlo, ale oškrábal jsem je šmirglem, takže cajk), než mi došlo, že moje vydání má od poloviny jako přílohu dva Lovecraftovy kanonické texty - 'The Call of Cthulhu' (Volání Cthulhu) a 'The Whisperer in Darkness' (Šepot v temnotách). Je typickou životní ironií (a načasováním mého mizerného života), že jsem si knihu sehnal, po letech čekání na "možnost českého vydání" jsem to vzdal a sehnal si z druhé ruky anglickou edici, krátce předtím, než mi bylo oznámeno, že české vydání bude brzo venku. Haha. (3.9.2024)“... celý text
— JP
Skála
„Jedna z mála retrospektívnych kníh, kde ma bavilo prelínanie minulosti a prítomnosti a kde som sa dokonca tešila na striedanie kapitol. Nejaké extra premyslené, prekrútené a šokujúce odhalenie v závere ma síce nečakalo, no celý príbeh bol vystavený tak kvalitne a zručne, že mi to vonkoncom neprekážalo. Autor dokonale znázornil britskú atmosféru odľahlého ostrova s uzavretou komunitou, kde sa ľudia dobre poznajú, čo je niekedy dar, inokedy prekliatie. Nehostinný a nezlomný britský ostrov bol metaforou jeho obyvateľov a drsnosť sa výnimočne neskrývala v krvavých kúpeľoch, ale v ľudskej povahe.“... celý text
— kurama45
Atlas vyhubených živočichů
„Knihu si vybrali deti v knižnici ale prečítal som ju s veľkým záujmom aj ja. Naozaj veľmi pekná knižka ktorá určite nie je len pre deti. Informácie sú zaujímavé a z môjho pohľadu tak akurát obsiahle aby bavili deti aj dospelých.“... celý text
— ruzovimotil
M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek
„Knížka je krásná a její četba mě velmi dojímala. Z jejích stránek dýchala tragická a pochmurná atmosféra šedivých dnů protektorátu. Činy „tří mušketýrů“, které ostře kontrastovaly s životem občanů, kteří chtěli přežít a mnozí i za cenu zrady. Co víc zrady za peníze a výhody. O to větší statečnost těch, kteří se nebáli pomáhat. Popisy mučení a poprav jsou velmi syrové a bolavé. Jméno žádného hrdiny by nemělo být zapomenuto. Kolik jich známe? Jak bychom se zachovali my?“... celý text
— Jana283
Magická čísla
„Skvostné čtení o poznávání a pochopení odlišných kultur. Jako fanoušek dobrodružných příběhů z exotických krajin jsem naprosto spokojen. Dalším pozitivem knihy je, že stojí na reálných základech. Dějištěm příběhu je ruská Čukotka, kde dojde k setkání světoznámého polárníka a objevitele Amundsena a jeho expedice s místními domorodými Čukči, kteří žijí v neuvěřitelné tvrdé krajině v dokonalé harmonii s přírodou. V průběhu příběhu dorazí do vesnice u pobřeží ještě ruská výprava bolševiků jakožto zástupců nové vlády po svrhnutí Slunečného vládce. Hlavním hrdinou je šaman Kagot, s kterým odhalujeme všechny náležitosti uctívání božstev a provádění tradičních rituálů. Na druhé straně se setkává s dosud nevídanými zázraky techniky a zvyky Evropanů, které jsou pro místní obyvatelstvo tuze nepochopitelné. Do tohoto guláše bolševici hlásají své teze a aplikují edukaci Čukčů a zmatení křehkého obyvatelstva je na světě. Kagot např. propadne naprosto fanatickému kouzlu (magických) čísel ..
Kniha se mi četla velice dobře. Jediné, co bych vytkl je absence nějakého zlomu i učitel Peršin se chová velice přátelsky a vychází Čukčům vstříc. Čekal jsem, že dojde ke srážce imperialistických námořníku s představiteli nové vlády a uprostřed budou stát nevinní domorodci, ale kniha postupně dojde ke svému konci, což by v realitě dle mého rozhodně tak nebylo, ale neva vše nemůže být, tak jak si myslím .. 95%“... celý text
— vin_hanna
Závod s časem
„Asi se budu opakovat, ale každý díl mi přijde propracovanější. Během čtení jsem si dokonce vybavila knihy od Jeffery Deavera a jeho případy s Lincolnem Rhymem. Je to čtivé a přitom silně emocionální. Zvlášť pouto mezi dvojčaty Josie a Trinity. A popravdě jsem vůbec neodhadla Alexe. Skvěle napsané.“... celý text
— Jara.v
Murtagh
„Ráda bych uvítala 6. díl a pak i 7. atd. Stále pěkné čtení, v mém případě poslouchání audia v podání Martina Stránského.“
— Medlyn
Inheritance
„Nečetla jsem, ale poslouchala audio v podání Martina Stránského a to všech pět knih. Doporučuji.“
— Medlyn
Kosti v srdci
„Colleen je moje srdcovka, u ní je vždycky jistota, že vás dojme. Kosti v srdci jsou jiný, než předchozí knihy. Opět se řeší těžké téma, pro někoho vážně nepředstavitelné, kdy se Beyah musí sama postavit na nohy. Najde domov ale i lásku, rozhodně to ale není všechno jen tak. Kniha spíše pro mladší čtenáře ale stojí za přečtení i jen kvůli samotnému konci.“... celý text
— klarinka9974
Klub masek
„„Mozek je větší lhář než člověk,
dovede oklamat i svého majitele.“
Citát z knihy
Postarší detektivka s celkem nenápadným detektivem Bencolinou, která nás zavede do muzea voskových figurín v Paříži.
Je to obrovský rozdíl oproti dnešním detektivkám. Možná právě proto je tím pádem docela přitažlivé takové knihy číst.“... celý text
— Česneksmedem
Čas opovržení
„Knihu jsem si poslechla v audiu. Osobně musím přiznat, že před vznikem seriálu jsem přelouskala jen povídkové knihy Poslední přání a Meč osudu. Tyhle knihy se mi líbily, ale úplně mě nedonutily pustit se do celé Zaklínačské ságy. Až seriál mě zaujal a donutil mě vrátit se ke knihám.
Příběh je zajímavý, ale za mě chvílemi trochu táhlý. Knižní Ciri mi dost často brnká na nervy. Ještěže Geralt je ve všech zpracováních skvělý.
Nebudu patřit k velkým fanouškům dané ságy. Asi mě baví přeci jen trochu víc seriálové zpracování. Přelouskáním knih jsem si ale chtěla doplnit další souvislosti. A uvidíme, třeba mě to nakonec pohltí.“... celý text
— Honey0105
Prorokyně a hlupák
„Opět další porce absurdního humoru! Zamotané, propracované a fantastické zážitky party nesourodých lidí mě snad nikdy nepřestanou bavit, obzvláště pak v podání Martina Stránského... Perfektní odreagování se od všední reality tou nevšední...“... celý text
— stanislav0373
Miluj mě vším
„Krásné zakončení této úžasné série. Nelze si ji nezamilovat :-)
Všichni bratři měli svůj příběh a já si je všechny zamilovala i s jejich protějšky. Nesnáším loučení…..všichni mi budou chybět.
První polovina knihy se čte lehce…po odhalení otce malé Beccy bych Tristanovi za své chování dala pár facek a nakopala do zadku. I na chování Sydney mi občas přestával rozum stál, ale co, muselo tam být nějaké drama, které mělo samozřejmě šťastný konec .-)
Nebudu nikoho z nich soudit, oba dva měli ke svému chování důvody.
Roztomilá Becca byl tmel celé rodiny. Já si to užila na maximum.
Celou sérii ráda doporučím dalším čtenářům.“... celý text
— Pája699
Ježibabin vysavač
„Docela povedená povídková sbírka, vyloženě špatné povídky v knize nejsou, ale dost jich je průměrných. Povídky mají stylově blíž k Nomům či k Johnnymu než k Zeměploše. Jednoduché černobílé ilustrace jsou celkem povedené a v knize je jich hodně. Nejlepší povídky jsou ty z Postružinova a fiktivní Waleské vesnice. Celkově tři a půl hvězdy.“... celý text
— Hor89
Jiné místo
„Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy po návratu z Luhačovic.
Popis míst při příjezdu se mi líbil a poznávala jsem.
Pak kniha nabrala tempo a já jí nemohla odložit, dokud jsem jí nedočetla.
Celá kniha super, ale od konce jsem čekala malinko víc. Snad ani ne vysvětlení, toho jsem se celkem dočkala, ale ten otevřený konec se mi moc nelíbil.“... celý text
— Magrata15
Slunce nad zátokou
„Za sebe musim napsat, že to byla naprosto průměrná kniha. Nebylo to vyloženě špatně, ale ani žádné terno. Kniha měla ohromný psychologický potenciál, kterého však dle mého nevyužila a stala se z příběhu klasická romance.“... celý text
— VasnivaCtenarka
Teorie lásky
„Na novou Ali jsme se moc těšila. Ta mi sedla už od první knihy a mám jí rozhodně v oblíbených, co se týká romantických komedií. Tahle rádoby série je navíc velmi sympatická tím, jak se odehrává ve vědeckém světě. Mě to zatím neomrzelo.
V tomhle dílu se navíc objevují (buď fyzicky nebo jsou zmínky) i o postavách z minulých knih a je to fajn.
Do první půlky knihy jsem se neuvěřitelně bavila. Moc se mi líbí, jaké věděcky-humorné narážky dokáže autorka vymyslet. Někde za polovinou ale přišel jistý zlom. V tu chvíli mě začala trochu otravovat Elsie a stejně tak i velmi dokonalý Jack.
Původně jsem si tedy myslela, že půjde o nejlepší knihu série. Nakonec jde asi o nejslabší díl. V rámci nějakých budoucích rereadingů se třeba pohled změní.
Každopádně už teď se těším na další knihy od autorky.“... celý text
— Honey0105
Pozdější život panny
„Posloucháno jako rozhlasová hra.
Námět si zaslouží nejvyšší ocenění. Styl vyprávění i myšlenky jsou velice svěží a neotřelé.“
— Hledam94
Ovál
„Tato kniha se četla velmi lehce. Bonus pro mne jako kladeňáka, že se děj odehrává na mne známých místech.“
— witko
Umění vítězit
„Ten chlap ma štval svojím ignoranstvom, neviem, či to bolo snahou bagatelizovať svoj vlastný prínos, ale z knihy to vyzerá, akoby všetky dobré myšlienky priniesol niekto iný. Navyše ma, hlavne k záveru, miatla časová os – na jednej strane si ide požičať 10k, aby prežil, a o pár strán už platí športovcom také sumy za reklamu. Ale kniha určite stojí za prečítanie, zákulisie obuvníckeho priemyslu je krvavejšie, ako som si myslel.“... celý text
— tlllk
Bílá Voda
„Od autorky jsem četla už Žítkovské bohyně, které se mi líbily, takže jsem částečně věděla, do čeho jdu. Opět velmi zajímavé téma, jen to prolínání příběhu Leny, deníku Tobie a především různých spisů, dopisů apod. bylo na mě asi moc. Přitom vše do sebe zapadalo a nic se nedalo vynechat. Jen ty spisy byly občas zdlouhavé. Ze začátku jsem se nemohla odtrhnout, prostředek jsem se musela nutit číst a posledních 200 stran zas přečteno jedním dechem. Takže váhám mezi 3 a 4 hvězdami. 3 hvězdy za to, že jsem ráda, že jsem knihu přečetla, byla zajímavá, ale už bych se k ní nevrátila, a 4 za zajímavé téma i zpracování.“... celý text
— petulesa