Nejnovější komentáře
Krvavá magie
„Napínavé a skvělé .. beru další díl :)“
— Artep071
Když přišli psi
„Když přišli psi je silný příběh, který vtáhne čtenáře do světa, kde se vše změnilo. Kniha se věnuje nejen samotnému tématu přežití a adaptace na novou hrozbu, ale také klade důraz na vztahy mezi lidmi a otázku důvěry, odvahy a lidskosti. Autorka skvěle vystihla, jak se mění dynamika ve společnosti i v rodinách, když se objeví něco, co prověří charakter každého z nás. Doporučuji všem, kteří mají rádi psychologicky laděné příběhy s prvky napětí a hlubokým podtextem.“... celý text
— avalon448
Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda (navíc 2 povídky)
„Dnes už je možná motiv duševních onemocnění v literatuře známou věcí, ovšem v době Stevensona, byl obor psychologie ještě v plenkách. Příběh o titulní dvojici tak musel tehdejším čtenářům pěkně pocuchat nervy.
Ale i pro dnešní dobu je to poutavé čtení. Atmosféra mlžných ulic viktoriánského Londýna je cosi co už neodmyslitelně patří ke klasice horrorového žánru, stejně jako s ní spojená kriminální tématika.“... celý text
— Haloon
Alchymista
„Takové navoněné ezorozjímání o nesmrtelnosti chrousta. Slyšeno jako audiokniha.“
— Gimli
Nebe peklo svět
„Těžké a náročné čtení, pátrání po lidové kultuře(mentalitě)středověku nevzdělaných, jejíž střípky se mají odrážet v pramenech lidových kázání, zpovědních knih a exempel.Ačkoliv nejsem na historii a středověk odborník ani znalec, pouze občasný čtenář historických románů různých kvalit;tohle obtížné čtení bylo místy pro mne velmi zajímavé.Zvláště citace z pramenů,jejich dávání do souvislosti a kontextu christianizace a vzdělávání lidí, kteří na vyšší církevní vzdělání neměli dostatečnou inteligenci,nebo peníze anebo obojí.Autor třeba v jedné z kapitol popisuje snahu přenést srozumitelným způsobem těmto lidem základy křesťanské víry tak,aby ji alespoň trochu pochopili, což vedlo ke vzniku zmíněných lidových kázání, exemplů,kultu světců a různých lidových vidění z "onoho" světa.V jiných se zabývá například čarodějnictvím,nebo úvahami o vzniku učení o očistci anebo o posledním soudu na konci věků a soudu po smrti člověka.
Celkově pro zájemce o historii a středověk vhodná kniha.“... celý text
— tonysojka
Odvážné cesty
„Na toto pokračování jsem se moc těšila, ze začátku mi ale dělalo potíže, připomenout si, kdo je vlastně kdo:) Příběh tentokrát byl velice zajímavý už i tím cestováním, co vše se v knize příběhově dělo,už míň jsem ocenila naprosto totožný děj dvojčat ohledně lásky...A dcera Grit,jak já jsem ji v této časti série nesnášela:D“... celý text
— Ivanule
Binding 13
„Zlomilo mě to. Totálně. Věděla jsem, že to má být silný příběh, ale ne až takhle.
Shannon si vůbec nic z toho nezasloužila. Bylo mi špatně za ní, protože to byl fakt extrém.
Johnny byl úžasný a jeho chování k Shannon mě úplně odrovnalo. Hrozně mě trápilo, že furt kolem sebe kroužili a neřekli si svoje city. Na druhou stranu to možná bylo takhle lepší, protože mě to nutilo číst dál..
Gibsie mi hned přirostl k srdci a to samé Joey..
Když jsem četla poslední kapitolu, která není pro slabé jedince, zlomilo mi to srdce. Cítila jsem se fakt hrozně. Brečela jsem a jenom si přála, aby to už konečně přestalo a Shannon někdo zachránil. Každopádně ten otevřený konec úplně nedávám.. Co to jako je? Takhle debilně to ukončit, bože.. Autorka mě rozhodně navnadila na další díl..
Určitě to mělo svoje mouchy, ale mě se to hodně líbilo a už teď vím, že kniha bude patřit mezi moje oblíbence.“... celý text
— badliar_id
Schovávaná
„Šárka Kočičková odchází z Prahy a začne učit češtinu na průmyslovce v rodném městě. Bydlí se svou matkou Helenou, kterou opustil po letech manžel Bedřich. Jejím snem je živit se psaním, zatím jí však vyšly dvě povídky v nakladatelství, kde vařila kafe.
Občas za ní přijede z Prahy přítel David
a nabádá ji k návratu. Naplánuje i výlet do Skandinávie. Tam si Šárka moc přála jet, to by ovšem musela dát ve škole výpověď a vrátit se s ním. Pokušení je to velké. Jenže to by nesměla poznat Ivana Výtvara, na jehož místo nastoupila. Ivan je muž užívající si důchod, píše knihy a hraje na saxofon.
Navíc je tady velký věkový rozdíl. A přesto se Šárka do nového vztahu vrhá po hlavě. Má však vztah, kde si hrají přede všemi na schovávanou budoucnost?
Tohle bylo milé a vtipné čtení. Musím přiznat, že jsem se chvilkami smála nahlas.
Šárka je jak poblouzněná puberťačka
a postupně se stává dospělou ženou.
Autorka skvěle popsala i postavu Ivana. Stárnoucí muž zajetý ve svých kolejích najednou najde svoji spadlou hvězdu.
Protipólem je vztah Šárčina otce
s mladičkou Anetou. Jak mohou být oba vztahy odlišné.
Postavy Šárčiných kamarádek ztvárňují hledání lásky z různých pohledů. Každá touží ve svém životě po něčem jiném. Tak jako každý z nás.
Postava pedagoga Honzy Chrousta knihu okořenila. To je tedy případ.
Závěr knihy vše pěkně spojí a já s ním byla spokojená. A moc mě zajímá další osud Šárky a Ivana. Láska prostě kvete v každém věku. A tahle kniha vám ukáže, že věk je skutečně jen číslo. Zamilovat se i ve skutečném životě můžeme přeci kdykoliv.“... celý text
— Klímuška
Vyžádejte si Andreu
„Programátor James Carson působí jako obyčejný šťastně ženatý muž. Pracuje z domova, má hezkou ženu
a dvě krásné dcerky. Je pohledný
a okouzlující. Jenomže se ve své kanceláři nevěnuje jen práci. Na internetové seznamce hledá mladé ženy toužící po lásce. Místo lásky jim však nabídne rohypnol a smrt. Už zabil a chystá se udeřit znovu. Netuší ale, že se jeho předchozí oběti našly a chystají se mu plány překazit.
Megan, Brecia a Skye jsou sice mrtvé, ale žene je touha po spravedlnosti
a pomstě.
Tak tohle bylo originální čtení z pohledu zavražděných žen. Jako první se stane obětí Brecia, která s vrahem chvilku chodila. Její duch zůstává s rodinou Jamese.
Megan je další obětí. Zůstává u svého těla a touží po tom, aby její kosti byly nalezeny. Což se i stane.
Skye je mladá dívka co má život před sebou. Vrah ji připraví o budoucnost a lásku. Ta zažívá bolest rodičů.
Moje velké sympatie si získala policistka Domanská svým zarputilým pátráním. Ano, někdy to bylo až moc snadné, vše odhalit, ale já to obětem přála.
A pak je tady manželka Jamese April.
Co mohla udělat? Tušila to? I ona nakonec pozná temnou stránku svého muže.
Říkala jsem si, proč autorka zvolila tenhle název? Kdo je Andrea? Ona vlastně není hlavní postavou, ale v závěru sehrála velkou roli.
Snad si žádná z nás, nebude muset Andreu vyžádat.“... celý text
— Klímuška
Tatínek a moře
„Další muminkovské čtení, odehrávající se tentokrát ve zcela jiném prostředí, než je u muminků obvyklé. V příběhu vystupují jen čtyři známé postavičky - tatínek, maminka, muminek a malá Mia, z nichž jedině malá Mia si udržela svůj charakter, jak ho známe již z předchozích dílů, na ostatní zřejmě nějak působila skličující atmosféra drsného ostrova... Kniha je opravdu jiná. Vlastně všechno, co jsem nacházela v předchozích dílech a proč muminky tak ráda čtu, v tomto příběhu hledám jen těžko... Pokud očekáváte krásně vykreslené prostředí nehostinné severské krajiny, melancholické úvahy, ponuré myšlenky, poetičnost, zklamaní nebudete, ale... Jako celek to špatné není, jen prostě Jiné. Moje pocity z knihy jsou asi nejvíc v souladu s hodnocením Witika.
"Když se někdo zlobí, tak ať se zlobí," prohlásila malá Mia a oloupala si bramboru zuby. "Občas se člověk zlobit musí, každý drobek má právo se naštvat. On se ale zlobí špatně, nic ze sebe nevysoptí, on do sebe všecko nasává."
"Milé dítě," řekla maminka. "Tatínek sám ví nejlíp, co chce."
"To si nemyslím," opáčila malá Mia bezelstně. "Neví vůbec nic. Vy víte?"
"Ani moc ne," připustila maminka.“... celý text
— Calinda
Řecké štěstí
„Knihu jsem si vybrala kvůli výzvě, ono upřímně najít knihu která je z prostředí Řecka a není to bichle není jednoduché. No nic kniha je jednoduchá jsou to krátké glosy autorky z prostředí jejího řeckého domova, původně to byl blog který se přetvořil na knihu. Za mě nuda, nic mi to nepřineslo ale jako odpočinek asi proč ne jenom u toho odpočíváte 200 stránek.“... celý text
— Maki21
Zpověď stárnoucí trosky, která má psa
„Když se Dita Hamáčková narodila, opilé sudičky jí daly do vínku, že bude absolutní budižkničemu a provdá se za výstavního alkoholika z pohraničí, za katastrofální existenci. A tak se i stalo.
Neurotická Dita dostane k padesátým narozeninám od dcery loveckého psa, který demoluje jejich nemoderní vybavení venkovského stavení. Navíc neutěšitelný nedostatek financí donutí Ditu hledat práci. Najde ji ve vydavatelství plném podivných zaměstnanců. A k tomu můžeme připočíst fakt, že se dcera s rodinou nastěhuje do jejich malého domku. Pak není divu, že má Dita nervy v kýblu.
Tak podle anotace jsem čekala příběh stárnoucí ženy, která se bude muset vyrovnat s problémy. Co jsem tedy nečekala jsou vedlejší postavy. Tam snad není nikdo normální.
Manžel Dity Dušan je pěknej alkáč, dcera Nina umí rozkazovat a její nápad pořídit psa je naprostý nerozum. Pes pojmenovaný Šéf je hoden svého jména. Bratranec Hugo je v blázinci uža maminka Eva Hamáčková udržuje hroby předků ve špičkové kvalitě.
Soused děda Babička je zarytý komunista, co se chystá na převrat.
Do toho tady máme osazenstvo časopisu Noblesní dáma. Proboha, co je to za místo? Tam se snad zasekl čas, šéfuje tomu psychicky labilní šéfredaktorka Jiřina Drobná a postava
Žofreje Pejraka je kapitola sama o sobě.
Já nevycházela z úžasu a musela jsem se smát. Nechápu, jak autorka mohla vymyslet tolik exotů v jedné knize.
Její styl psaní je čtivý a osobitý. Třeba jména Ditiných rodičů píše pokaždé celá. Postupně už to na mě bylo až moc. Názvy kapitol jsou pojmenovány na dvakrát. S tím jsem se také nikdy neshledala.
Já si ani za nic nemohla oblíbit žádnou postavu, ale rozhodně mě kniha pobavila. I když tenhle humor asi každému nesedne.“... celý text
— Klímuška
Z krve a popela
„Byla jsem na knihu zvědavá a nezklamala. Poutavý příběh, který jsem měla přečteny jedním dechem. A hned se vrhnu na dalsi“
— nikca3882
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
„Obdiv autorce za mravenčí a navýsost empatickou práci při skládání asi úzkostlivě hledaného co nejobjektivnějšího obrazu této tragédie.“
— doublefish
Zabít královnu
„Dvanáctileté Micaele Bravové se Vánoce promění v noční můru. Nečekaný útok zničí vše co miluje. Její rodiče a malý bráška Arkadij jsou zavražděni, Micaela je znásilněna
a nechaná napospas smrti.
Po letech je však Micaela odhodlaná k pomstě. Jako kuplířka podniká v temném světě mafie a spřádá svoje plány.
Jack Williams je nájemný vrah. Od svého bývalého šéfa Ankera Megalose obdrží seznam šesti jmen. Postupně svoje oběti likviduje až pochopí, kdo je jeho posledním cílem. Micaela. A to se Jackovi vůbec nelíbí. Buď ona nebo on.
Tak tohle byla tedy jízda. Kniha, napsaná z pohledu obou hrdinů, je nadupaná akcí, člověk se nestihne ani rozkoukat. Micaela postupně likviduje vrahy své rodiny, povede se jí unést Ankerovu dceru a svádí policistu. Když začnou umírat lidé v jejím okolí brzy pochopí, kdo za tím stojí. Jack. Muž, který ji tak silně přitahuje. Jo tohle mě hodně bavilo. Pěkně zlobivej sexy chlap. Ta přitažlivost mezi nimi, ten pocit marnosti, že nemohou žít normální život.
Bonus jsou i vedlejší postavy. Drogový dealer Tiziano, ojoj, další zlobivák, věrný a tvrdý Ryan nebo počítačový mág Riley. Všichni odhodlaní pomáhat krásné Micaele.
Konec je jak z akčního filmu a hrdinku opouštíme v dramatickém okamžiku.
Takže další díl je zkrátka nutnost. Jsem zvědavá, jestli se autorce povede i pokračování.“... celý text
— Klímuška
Kdyby ze světa zmizely kočky
„Letos jsem přečetla hromadu knih. A tahle je zdaleka nejlepší. Jsem na výběr dost pedant a tuhle jsem si vlastně vybrala z nouze, abych splnila čtenářskou výzvu Žádný zvláštní očekávání. Japonští autoři mi většinou nesedí, ačkoli Japonsko miluju. Píšou zkrátka jinak. Ale tahle knížka je dokonalá. Naprosto dokonalá. Začnete přemýšlet nad vším, co vás nikdy ani zdaleka nenapadlo. Možná přehodnotíte svůj život a možná ho dokonce zcela změníte. Jsem vděčná za tuhle knížku. Zhltla jsem ji na jedno posezení.“... celý text
— @knihomolka
Naivní detektivka z knihovny
„Taková oddechovka, žádná velká detektivní záhada.“
— Christie2020
Orbital 7 a 8
„Pokud jsem minulý díl přirovnával k Hvězdným válkám, tady bych spíše sáhl po District 9 nebo hře Mass Effect. A díky skvělé vizuální stránce i k Pátému elementu. Stejně jako v Districtu i zde se nad metropolemi objeví cizí vesmírné lodě a nikdo netuší jejich úmysl. Jenže zde jde o živé organismy a jediný, kdo je s nimi schopen komunikovat, je Calebova posádka skrze svojí loď Angus, patřící ke stejnému druhu. Ale Nina je mrtvá a Dernid si s Angusem ještě tak úplně nerozumí. I tak je Caleb pověřen Konfederací celý problém vyřešit, než se rozpoutá mezigalaktická válka. Bez obětí se to pravděpodobně neobejde.“... celý text
— p3tris
Tíživá lehkost lásky
„Helena Westonová se po několika letech vrací z Anglie domů do New Yorku. Musela odjet po smrti své sestry Valerie, která společně se svou láskou Adamem zemřela v hotelovém pokoji. Adamova rodina vláčela jméno Valerie blátem a označovala ji jako viníka.
A Helena teď hodlá očistit její jméno, i když si musí hrát na poslušnou dceru.
Během pátrání po pravdě se jí do cesty připlete Jessiah, Adamův mladší bratr.
Oba by se měli vzájemně nenávidět, ale místo toho jsou k sobě přitahováni.
Ale jak by jejich láska mohla mít vůbec šanci?
Kniha vyprávěná z pohledu Heleny
a Jesse je plná bolu a stesku po sourozencích.
Helena chce za každou cenu očistit Valerii a před svými rodiči a ve společnosti si nasazuje masku.
Ukázat bolest ze ztráty se odváží před Jessem, protože on ví stejně jako ona, jak to bolí.
Obou mi bylo líto, autorka dokázala jejich bolest popsat. Pozvolna si k sobě nachází cestu, no, Helena se víc cuká. Takže jim tu lásku musíte přát.
Do konce prvního dílu série zasáhne matka Jesse Trish a nabídne Heleně ďábelskou dohodu. Je jasné, že tuhle postavu si prostě neoblíbíte.
Já se spíš těším na bratry hlavních hrdinů. Eliho a Lincolna. A taky na pokračování téhle zakázané lásky.“... celý text
— Klímuška
Dole v údolí
„Dole v údolí dostáváme do rukou komorní syrový příběh, který jako by se na první pohled vymykal dosavadnímu stylu autorova vyprávění. Vrací se v něm k hrdinům své předchozí knihy Vlčí štěstí a rozvíjí dále příběh patnáctiletého vztahu Elizabeth a jejího partnera, truhláře Luigiho, který nyní pracuje u lesní stráže. Luigi právě řeší množící se případy podivně zabitých psů v okolí a čeká společně s Elisabethou vytoužené dítě. Do stereotypní atmosféry kraje Valsesie přichází po letech jeho výbušný a excentrický bratr Alfredo, který má kriminální minulost a je silně závislý na alkoholu. To je ostatně prvek, který oba bratry spojuje. Jejich cesty se kdysi rozdělili a Alfredo odjel pracovat do Ameriky, kde se věnoval kácení lesů. Do svého domova nezavítal ani v okamžiku,kdy jeho otec zemřel. Nyní se Luigiho a Alfrédovy životy znovu protínají na osudové křižovatce a ve vzduchu visí tíživé napětí... doporučuji“... celý text
— hatikva
Mlýn
„Strhující příběh dvou bratrů nešťastně sepsaný. Kniha chvílemi vyhlíží jako učebnice dějepisu, trhací kalendář, kronika obce a příběhy z časopisů. Chyběla mi ucelenost příběhu. Osudy obou bratrů a jejich rodiny asi jen tak nezapomenu, ale není to díky této knize...“... celý text
— SumýšIrena
Kolik barev má štěstí
„Devadesátník Algernon si žije svůj poklidný a osamělý život. Ten se ze dne na den obrátí vzhůru nohama, když se u jeho dveří objeví dcera Helena s vnučkou Annou. Algernon se před lety s Helenou rozešel ve zlém. Co si má teď po letech počít, když tu není jeho milovaná žena Evie?
Skoro šestnáctiletá vnučka Anna, která se ráda obléká do křiklavých barev a kreslí si obrázky na kůži není z celé situace nadšená. Staromódní děda se umí vytočit a nahání jí strach. Vůbec ho nezná. Navíc vůbec nezapadla v nové škole. Anna se seznamuje se sousedem Jacobem. Díky němu se dozví, že děda za války pilotoval letadla.
Blíží se prázdniny. Děda naplánuje výlet do svého rodného kraje. Anna
a Jacob poznávají místa, kde děda žil, co měl rád, co nenáviděl. Anna si pomalu ke starému bručounovi nachází cestu a on k ní. Ač Algernon cítí, že se mu krátí čas, uvědomuje si, že poslední dobou žije víc, než za poslední roky.
Pokud hledáte milé čtení, kde se řeší generační problémy tady jedno máte.
Nejen Anna, ale i Helena si musí najít cestu ke svému otci, neboť před lety bylo vyřčeno mnoho špatných slov.
Algernon i ve vysokém věku vzpomíná na smutné dětství a na to, že se kvůli lásce vzdal létání. Tady je vidět, jak některá rozhodnutí ovlivní celý život.
Postavy si oblíbíte a budete čekat až si konečně k sobě najdou cestu.“... celý text
— Klímuška
Pediatrie s úsměvem
„Dobry pomocnik pro rodice - hlavne prvorodice :-) odlehcene a s klidem.“
— Zuzi_cte
Vždycky není navěky
„Hart a Ruby jsou spřízněné duše a nejlepší kamarádi už od dětství. Chystají se nastoupit do posledního ročníku střední školy, když se Hart při tragické nehodě utopí. Ruby je ztrátou naprosto zdrcená a ani Hart se s tím nedokáže smířit. Díky božímu zasáhu je Hartovi nabídnuta druhá šance a jeho duše je přenesena do těla namachrovaného fotbalisty Jamesona.
Hart musí přijmout nové tělo, žít nový život a nesmí nikomu prozradit pravdu.
Navíc každý den ztrácí svoje vzpomínky. Jednoho dne zapomene, jak moc Ruby miluje.
Ruby Jamesona nesnáší, ale teď ji to
k němu táhne. Proč ji připomíná Harta?
Ze zoufalství otevře Jamesonovi srdce, ale dokáže odhalit pravdu včas?
A chce vůbec Hart znovu zlomit Ruby srdce, tím, že na ni zapomene?
Kniha napsaná z pohledu obou hlavních hrdinů je z větší části smutným čtením. Ztráta je velmi emotivně napsaná a bolest postav uvěřitelná.
Odhodlání Harta získat Ruby zpět se brzy ukáže beznadějné a nakonec se do všeho vloží padlý anděl Lourdes.
Ta mě v knize hodně bavila.
I ostatní vedlejší postavy jako Gabi, sestra Ruby a George, kámoš Harta s fenkou Josie, která dokáže ledacos vycítit, knihu skvěle doplnili.
"Za každou ztrátou je zisk a za každým ziskem je ztráta. Je to součástí toho být člověkem."“... celý text
— Klímuška
Povídky z jedné kapsy / Povídky z druhé kapsy
„Za mě hodně příjemné čtení!
Pokud máte rádi kriminální povídky, tak se vám dle mého názoru bude líbit "druhá kapsa". Pokud máte rádi povídky, které spíše uvažují o lidských rozhodnutích, (ano, to hodně blbě popisuji) právech a činností tak se vám bude hodně líbit první kapsa. Já si hodně užil obě kapsy! Jen pár povídek mi nekliklo, ale to byly ty hodně zaměřené na takovou "kriminálku".
tak jako tak, výborná kniha! Vřele doporučuji. :)“... celý text
— Frantralala
Kufr z nebe
„Moc hezké. Elisa byla na mně moc divoká, já se spíš cítím jako Animant, ale příběhu nemám co vytknout. Jen přemýšlím kde a jak spolu budou Elisa se svým ženichem (nespoileruju) žít? Podle konce to vypadá na další pokračování, tak třeba se to dozvím...“... celý text
— Blanc2301
Nora zachraňuje svoji duši
„Den po dni z Nory vyprchává síla
a životní energie. Cítí prázdnotu a stesk po něčem co sama neumí pojmenovat. Nebaví jí práce, necítí se doma nejen ve svém bytě, ale hlavně sama v sobě. Její duše si ve slabé chvilce zavolá o pomoc a duchovní průvodci ji vyslyší. V tajemném pražském antikvariátu nalézá knihu léčení a setkává se s holubem Karlem. Ten ji začne seznamovat se šamanismem
a předá jí léčivé techniky včetně přivolání silového zvířete a návratu ztracené duše. Nora tak postupně zkoumá sebe, své talenty, bloky a traumata. S pomocí se léčí a nachází sama sebe.
Kniha mě zaujala krásnou obálkou
i tématem šamanismu. Myslím, že je spousta lidí co něco hledá a tady si šamanské techniky můžete vyzkoušet rovnou s Norou.
Holub Karel je trochu netradiční průvodce, ale alespoň je s ním sranda.
Autorka nám také popíše kurz vědomé ženy, kam se Nora vydá, protože by si ráda našla partnera. Jak je vidět i takový kurz si musí člověk pečlivě vybrat, jinak bude z jeho návštěvy úplně vysátej.
Moc se mi líbila postupná proměna Nory. Přestala se schovávat a naučila se říct svůj názor. Dokonce se vypořádala se samotou
a nepříjemnostmi, které jí potkaly.“... celý text
— Klímuška
Zvrácený
„Bylo to dobre čtení, ale první díl nepřekonal. Jsem zvědavá na další“
— nikca3882
Poslední porotce
„Od tohoto autora som prečítal zatiaľ iba štvrtú knihu, no musím prejaviť spokojnosť. Perfektne spracovaný príbeh zo života na americkom juhu so všetkými kladmi no i zápormi. Dej bol skvelo vystavaný, rovnako ako charaktery postáv. Ani nachvíľu som sa nenudil.“... celý text
— Majto
Vypravěčka z Osvětimi
„Píše se rok 1940 a spisovatelka Etty Weilová se od svého vydavatele dozví, že její novou knihu nesmí vydat. Tvrdě si vydřela svůj život v Paříži a teď ji o to Němci chtějí připravit. Jednoho dne vzpurně odmítá opustit park a je zatčena. Nechápe, že i tohle bylo Židům zakázáno. Dostává se do sběrného tábora a seznamuje se
s Marguerite a její dcerou Danielle. Etty doufá, že nalezne svého starého přítele Sollyho. Přichází stále víc lidí
a spousta jich odjíždí vlaky pryč. Do jednoho musí nasednout i Etty se svými přáteli. Netuší, že jejich cesta končí v Osvětimi a Etty bude muset přežít, aby mohla jednou napsat o těch, které milovala.
Téma Osvětimi je vždy bolestné.
Postava Etty se nehodlá jen tak vzdát
a snaží se i v Osvětimi. Její příběhy pomáhají i ostatním ženám. Němci jim totiž nemůžou vzít představivost.
Autorka svým čtivým stylem popsala
sílu přátelství, beznaděj, nenávist
i bolest.
V knize nechybí ani romantická linka
a moc se mi líbila.
Konec jsem obrečela, i přesto že bylo jasné, jak to dopadne.
A musím zmínit i postavu Sollyho. Byl to opravdu moudrý muž.
Jak na konci autorka zmiňuje, příběh je fikce postavená na skutečných událostech a inspirací byli skuteční lidé.“... celý text
— Klímuška