Nejnovější komentáře

Osiřelo dítě

„Jako všechny povídkové knihy, něco je lepší, něco je slabší. Celkově určitě lepší průměr 3,5/5*.“
— iveta3689

Vzkříšení

„Pryč je přehlednost a poutavá gradace prvního dílu, kde bylo vše originální a zajímavé. Od přeměny Seyonneho, jakožto otroka bez nejmenšího práva na cokoliv, až po Seyonneho, přemožitele démonů a rovnocenného partnera svého dřívějšího pána. Tady už autorka navrstvila tolik linek, postav a děje, že jsem se v tom ztrácel a celkově mě už mnohem méně zajímavý děj vůbec nebavil. Po částech jsem se do čtení nutil až do samého konce. Ona osa zajímavého děje a nápadů tam pod tím nánosem nezvládnutých kilogramů nudného bahna stále bublala, ale nebylo snadné se k ní dostat.“... celý text
— Gordonlord

Hon na knížete Draculu

„Sice jsem začala nechtěně číst druhý díl, ale vůbec to nevadilo. Tento díl byl samostatný. Bylo to trošku z jiného soudku - z pitevního a detektivního pohledu, ale vůbec mi to nevadilo a zakoupila jsem si další díly. Takže za mě super počtení plné akce. Do poslední chvíle jsem netušila kdo je vrahem a rozzuzlení bylo velice překvapivé.“... celý text
— crazyslunicko

Dceřina kletba

„Moje první kniha od autorky a za mě velká spokojenost. Kniha se četla svižně a děj pěkně ubíhal. Líbilo se mi propletení obou zápletek a konec překvapil. Určitě sáhnu i po dalších knihách od autorky.“... celý text
— Lely

Hašek a film aneb Film a Hašek

„Prachem zavátá skladovka, která dnešnímu čtenáři-divákovi mnoho nenabídne. // Pro toho, kdo by však přece neznal a po otočení poslední stránky chtěl, pro toho mám tip. Vypravte se do ústřední knihovny na Mariánském náměstí, nechte se nasměrovat k filmovému a divadelnímu oddělení, a pak si v regálu vyhledejte, co jste neviděli. Kromě dvou filmů Karla Steklého zde na DVD mají také “Osudy dobrého vojáka Švejka“, což je sestřih tří němých filmů - Dobrý voják Švejk (1926), Švejk na frontě (1926), Švejk v ruském zajetí (1926) s Karlem Nollem v hlavní roli, ….přičemž pro srovnání – to nepřehlédněte – je na stejném DVD coby bonusový materiál uchována také první zvuková verze Haškova románu, kterou v roce 1931 natočil Martin Frič. Hrají: Saša Rašilov, Hugo Haas, Oskar Marion, Jaroslav Marvan, Theodor Pištěk a další. ------------------------------ CITÁT: Brzy budou lékaři posílat pacienty na veselohry, jako jim dnes předepisují koupele.“... celý text
— milamarus

Koruna

„Druhý díl půvabné princeznovské duologie pro mladé dívky, která navazuje na příběh nastíněný v Selekci. Opravdu nečekaně mi tento příběh přirostl k srdci, dojal mne a vím s jistotou, že se k příběhu Eadlyn budu časem vracet, narozdíl od příběhu její matky, který je v prvních třech dílech Selekce. Celá kniha obsahuje jen nenápadnou romantickou linku, decentní, tak akorát kouzelnou a pohádkovou pro dospívající dívky, kterým je určena. Většina dospělých žen si z knihy nebude mít co odnést, je to opravdu zaměřené na cílovou skupinu mladých dívek. Přesto a nebo právě proto se mi ten příběh lásky nastíněný v téhle knížce vlastně hrozně moc líbil a celé mne to dojímalo. Jde o milou dívčí pohádku se šťastným koncem.“... celý text
— jitka_dankova

První

„Nenáročná princeznovská trilogie pro mladé dívky. Smyšlené nepropracované prostředí z divného budoucího světa kombinuje politikaření v rámci monarchie s moderní reality show a celou sérií se jako červená nit táhne naprostá nerozhodnost jak hlavní hrdinky, tak hlavního hrdiny v tom, do koho se vlastně mají zamilovat. Jde o zajímavou intrikářskou splátaninu nesourodých prvků, která zralejší čtenářky nemá čím uchvátit. Ale mladé dívky, těm se to podle mne líbit bude a chápu popularitu této série. Autorka píše opravdu čtivě, sama jsem nechápala, že i ve svém věku jsem si prostě musela celou sérii dočíst až do konce. A to je i důvod, proč ji hodnotím vysokým hodnocením - pro cílovou skupinu mladých dívek jde o čtení, které si čtyři hvězdičky zaslouží.“... celý text
— jitka_dankova

Dům plný temnoty

„Od knihy jsem očekávala "Dům plný temnoty" :-) a přesně to jsem i dostala. 4 dějové linky - 4 různé rodiny postupně bydlely v jednom velkém domě. Každá rodina měla svůj vlastní (ne příliš šťastný) příběh. Napětí a čtivost se knize nedá upřít! Bohužel tím, že je kniha rozdělena do 4 dějových linek, příběh se táhne a napětí později trošičku pokulhává, ale... i tak jsem si čtení moc užila a ten konec byl super! Celkově se mi kniha líbila :-)“... celý text
— uzivatel83509

Elita

V zahradě zášti

„Autorka Camilla Bruce od mala slýchávala o ženě jménem Belle Gunesová. Její život ji naprosto fascinoval a současně děsil, takže se rozhodla, že o ní napíše knihu. Belle byla milující matkou, ale současně velice nebezpečnou pro muže. Jako dospívající dívce se Belle stalo něco, co ji poznamenalo na celý život. Začala nenávidět muže. Jenže bez mužů nemohla mít děti, které tolik milovala. Nakonec, postupem času, vymyslela děsivý plán. Tak děsivý, že kdyby někdo z okolí věděl, koho mají za sousedku, rovnou by se odstěhovali. Belle milovala děti. Svoje i nevlastní. Dýchala by pro ně a přála si, aby měly lepší život než ona. Ač si žila nad poměry. Ale ach ti muži. Ta falešná stvoření, která jí způsobila tolik starostí. Na farmě ale potřebuje mužskou ruku. Bella však nemá štěstí při jejich výběru...a najednou začnou ti muži v průběhu několika let, mizet… Já před autorkou smekám! O Belle Gunesové toho je známo velice málo. Přesto dokázala vystavět příběh, který vás chytí a vy nebudete chtít přestat číst. Ta Bellina krutost a zvrácenost vás bude šokovat. A konec? Noční můra. Tohle byl dokonalý thriller. Či psychothriller? Možná dokonce horor, inspirovaný skutečností a já vám knihu rozhodně doporučuji. Na konci knihy autorka vysvětluje, co si musela do příběhu domyslet, co pozměnit, protože Bellin život je dosud opředen tajemstvím.“... celý text
— Ctenar1202

Biele: Ľadový ostrov Špicbergy

„Z textu cítiť atmosféru severského, chladného prostredia, pričom mnoho opisov podnieti k zamysleniu a k úvahe o spôsobe života na tomto nehostinnom mieste, ktoré môže byť pre niekoho hostilné a nepríjemné, no pre iného bezpečné a pokojné. Kniha je zmesou rôznorodých príbehov, od historických až po súčasné, ktorých spoločným menovateľom sú jednotlivé ročné obdobia alebo skôr deň a noc, svetlo a tma. To na jednej strane zvyšuje čtivosť (vďaka pomerne krátkym kapitolám) avšak na druhej strane vyvoláva dojem istej nekoncepčnosti a nekonzistentnosti, keďže niektoré reportáže sú kvalitnejšie, pútavejšie než iné, ktorými som sa potom musel len prehrýzť. 3,5*“... celý text
— mclenin

Honzlová

„Z knihy Moje pařížská revoluce (Andrea Sedláčková): "... Film má dopoledne projekci pro novináře a ten samý den jdeme s tatínkem na večeři. Předpokládám, že se vše bude opakovat jako po projekcích předcházejících filmů, budeme se tvářit, že ani jeden nevíme, že ten film je také o něm. Proto jsem překvapená, když otec prohlásí: „Ten film přehání, takhle to v těch kancelářích na vnitru v padesátých letech vůbec nevypadalo.“ Já jen pokývám hlavou a zeptám se jakoby nic: „A tati, ty jsi vlastně dělal kde přesně v tý době?“ Vlastně vůbec nepředpokládám, že by mi otec odpověděl pravdu, protože takovouto otázku jsem už položila mnohokrát a otec se vždy nějak vysmekl. Ale film otce asi zasáhl, protože najednou mi začne vysvětlovat, že on měl v té době na vnitru na starosti kulturu, tedy především různá divadla a mimo jiné také Soubor písní a tanců, kde byla jednou z hvězd Zdena Salivarová, manželka autora předlohy mého filmu Josefa Škvoreckého. A otec oznamuje, s plným nasazením, které u něj nebývá časté: „To ti byla taková kráva!“ Vyděšeně se ptám: „Proč?“ „Ten Soubor písní a tanců byl jednou pozvanej, myslím, že to bylo v osmapadesátém, do Francie a s nimi tam jel můj kolega, mladej hodnej kluk. Během zájezdu jim pomáhal, staral se o kostýmy, tahal těžký tašky, vláčel se se štendrama. A ta Salivarová si toho vůbec nevážila, naopak, dělala si z něj legraci, všem dávala najevo, že je tajnej, ponižovala ho. Při jedné recepci se takhle nevybíravě vyjádřila i před místním prefektem.“ Snažím se otce nevyplašit, aby nepřestal vyprávět, ale chci si věci upřesnit: „A ten tvůj kamarád tam jel dělat co? On tam asi nebyl oficiálně jako pracovník vnitra?“ „Ne, on tam byl oficiálně jako doprovod z Pragokoncertu, který zájezd organizoval. Ale byl obětavý a snažil se pomáhat.“ „A pro Salivarovou to byl nasazenej fízl, aby je udával.“ Otec spolkne moji drzost. „Uvědom si, že tehdy pořád ještě probíhala studená válka. Mohl se k nim přiblížit nějaký agent západní tajné služby, aby ty lidi přetočil na jejich stranu. Tím, že mého kamaráda Salivarová odkryla, ho mohla ohrozit na životě, mohli ho unést.“ „A co se stalo dál?“ „Ten můj kolega si po návratu z Francie stěžoval na její chování a mojí povinností bylo ji předvolat. Přišla, měla namalované nehty a zapálila si cigaretu. Důrazně jsem ji zvýšeným hlasem požádal, aby se tak už příště na zájezdě nechovala.“ Několik dní nad francouzskou historkou se Salivarovou přemýšlím. Něco mi stále zvoní hlavou, něco se mi připomíná, jen nevím, kam se přesně vydat. A náhle se mi vybaví, že v románu „Honzlová“ od Zdeny Salivarové, který jsem četla před několika lety, vystupuje mladý černovlasý, temně krásný pracovník ministerstva vnitra, který se jmenuje Sedláček. Takže se nejen jmenuje stejně, ale otci jako by z oka vypadl. Sedláček hlavní hrdinku zpěvačku Souboru písní a tanců Honzlovou marně balí, je do ní zamilovaný… Byla postava vnitráka inspirována skutečně mým otcem, byl to on?"“... celý text
— Premek77

Dobrý den, koťátko!

„Kratky, jednoduchy pribeh s posunovacimi okynky. Synova oblibena. :)“
— HeleHo.

Genesis

„Přečetla jsem jí jedním dechem. Skvělá.“
— archivářka115

Po stopách magie

„Přiznám se, že trvalo, než jsem se začetla a ponořila do příběhu. Autorka nás bez vysvětlení vhodí do jejího světa, a poraďte si sami. Ale i přes tyto těžké začátky jsem se nakonec nechala příběhem získat. Kombinace magie a vyšetřování funguje velmi pěkně. V čele příběhu stojí sympatická hlavní hrdinka, která po těžké události opět hledá své místo v životě a touží se odpoutat od rodinných pout. Především svého jména a poslání. Vedle ní se objevuje kolem dalších 20 vedlejších postav? Přiznám se, že jsem brzy přestala počítat a začala se ztrácet. Pamatuji si bráchu, rodiče, spolubydlící a možná 2 Alfy? Všichni ostatní naprosto zanikají v ději a často ani nemají nijak zvlášť důležitou úlohu. Jen zbytečně zahlcují čtenáře. Děj sám o sobě velmi dobře plyne, případy se zamotávají. Rozhodně není nouze o napětí, zvraty či šokující odhalení. Jen se čtenář musí (opět) prokousat lehce chaotickým vyšetřováním, které působí že nikam nevede... Každopádně jsem i tak po dějové stránce velmi spokojená a nemám co vytknout. Autorka si výstavbou obou případů dala záležet, a já si tak užila vymýšlení nejrůznějších teorií, a hledání podezřelých. Nechybí ani romantická linka, která však vůbec nefunguje. Existuje již nějaké pouto ze vzdálené minulosti, nějaké vzájemné pochybnosti o náklonosti a společné budoucnosti. Náhle se ale vše prolomí a létají jiskry. A dočkáme se také zbytečného dramatu ve stylu "láska a práce nemohou fungovat dohromady". Snad to budete mít jinak, ale já jim ten vztah opravdu nevěřila. V závěru ještě upozorním na časté opakování spojení jako např. červený jeep, písková puma, písková srst, nechci aby mě definovalo rodné jméno. Během čtení mě právě narážky tohoto typu rušili nejvíce, a opakovaně jsem přemýšlela nad tím, proč jsou tyto detaily tak důležité? Proč to autorka opakovaně vypichuje? Bohužel to stále nevím a soudím tak, že se jedná o chybu či nepozornost.. Příběh má své mouchy, ale nemohu říct, že bych si čtení neužila. Dokázalo mě to vtáhnout, ačkoliv to chvíli trvalo. Věřím, že si své čtenáře a věrné fanoušky hravě najde. Hodnocení: 3/5“... celý text
— nela3812

Tajemství panství Saffron Hall

„Kniha,která nás zavede svým dějem na panství v Norfolku do doby vlády Tudorovců.Příběh je psán dvěma časovými linkami ,té současné v které se seznámíme s Amber,která se do tohoto sídla odstěhuje ke svému dědečkovi,aby zde zapomněla na smrt svého miminka.Zde ve staré věží objeví téměř pětset let starou modlitební knihu v které odkryje pohnutý příběh šlechtičny Eleanor .Její příběh si přečteme v druhé časové lince v které se vydáme do roku 1541,kde i ona prožívá podobnou tragédii smrti děťátka,jako Amber-obě toto spojuje.Příběh obou dvou žen je napsán velice pěkně,ale přeci jen příběh šlechtičny Eleanor se mi líbil víc.Vřele doporučuji všem kdo rád čte tento žánr a také chci upozornit na velice pěknou obálku.“... celý text
— alnahu

Sejdeme se u jezera

„Mé očekávání a těšení na tuto knihu bylo opravdu veliké, protože autorčina prvotina mne nadchla. Bohužel na předešlou knihu, podle mne, tato nemá. I tento příběh je o druhých šancích a čte se pěkně, je zasazený do krásného letního prostředí u jezera a Will a Fern jsou sympatická dvojice, žhavé scény jsou vkusně napsané. Autorka se snažila dát do příběhu i vážné téma, nevím, jestli se to tak úplně povedlo... Za mne hezké, ne výjimečné jako bylo Každě další léto. Tak pěkné 4*.“... celý text
— Šánka

Všude samí lháři

„Přečteno za den a Shari Lapenu musím opět zase doporučit. Nevím jestli to byl tak zarputilý psychotriller, ale mě se líbilo tempo vyprávění a oceňuji obrovskou čtivost. Poslední odstavec bych vyškrtl, ale zase takto došlo k zadostiučinění. Avery byla silně nesympatická a ve střetu s narušenou Marion jsem jen valil oči a děj si musel znovu přečíst. Nejvíc mi bylo líto chudáka Michaela, ten byl obětí celého příběhu a stínem své panovačné sestry.“... celý text
— Stromovous

Případ tajemné krinolíny

„jako vždy naprosto strhující příběh. celou knihu vždy přemýšlím kdy enola a Holmes se dají dohromady a budou spolupracovat. hrozně se mi líbí pojetí toho kdy na tu dobu se žena odmítne chovat podle pravidel a je svá“... celý text
— Jarmila97

Do pekla a zpět

„....Všichni lidé v sobě mají dobro, jen se někdy musí říznout hlouběji....to mi v hlavě zůstane. Kdo bude čekat knížku s inteligentním humorem, knihu pro intelektuály a suchary, ten ať to fakt nečte, nebo neposlouchá. Líbilo se mi jak Jakub dělal narážky na jisté skupiny lidí, určité lidí, kauzy, hnutí a podobně. Bylo to docela vtipné zakomponováno, stejně jako již některé legendární hlášky.."krvácíš..nemám čas krvácet" - Predátor. Krev nám tu teče proudem, mozky si létají po světě a anatomie se odhaluje ve své nahotě. Hlavně!!!! nesmíte o tom přemýšlet. Dobré audio, pobavilo, zasmál jsem se a další díly určitě vyzkouším...a s tím vteřinovým lepidlem jste to věděli??? 85%“... celý text
— Timkim

Případ růžového vějíře

„Nancy mě jako vždy nezklamala příběh je naprosto skvělý. knihu jsem četla jedním dechem protože se vždy těším na konec a celkově na setkávání s holmesem. Takže určitě do příště se těším na další díl a doufám že ty další dva nejsou poslední“... celý text
— Jarmila97

Křiváci

„Křiváci mě velmi mile překvapili. Už bohužel nepatřím mezi cílovou skupinu, ale i tak si mě kniha získala a moc mě bavila. Konečně jsem se v nějaké hlavní postavě naprosto viděla (škoda jen, že mi už není tolik co Stevie :D). Taková trochu podivínka, ne úplně typická holka, kterou fascinují zločiny a záhady. Naprosto jsem se do ní vžila. Líbí se mi, jak autorka umí vykreslit povahu introvertů. Každá postava je něčím zajímavá, snad nikdo v knize není bezbarvý. Jo, Ellingham. Škola, na kterou by chtěl chodit snad každý (samozřejmě až po Bradavicích :D). I když mě by tam asi nevzaly, jsem na tom sice stejně jako Stevie, ale postrádám její schopnost dedukce xD Celé prostředí školy schované v lesích vysoko v horách. Skvěle mi to sedlo do zrovna probíhajícího podzimu za okny. Ještě tak mít krb... Jak už jsem řekla, snad všechny postavy si mě získaly. Možná kromě Davida :D Ten je fakt divný a fakt si mě zatím moc nezískal. Například scéna v jurtě? Zahajovací party? Tam byl ten člověk sakra divnej. Takové kluky už jsem taky potkala, člověka se snaží akorát znervóznit a vyvést z míry, ale ne tím hezkým způsobem. Takové věčné nevyřčené utahování si. Musím říct, že z toho bylo nepříjemně i mě. Já bych spíš brala Natea, roztomilý a sarkastický :DD Co se ostatních postav týče: doktorka Quinnová (vážně? xD) chladně vystupující a asi zrovna nemusí děti nebo spíš lidi obecně. Vychovatelka a učitelka Pix, taková mama Minerva co si hraje se zuby. No a ředitel Říkejte-mi-Charles, který mi se svým dvojitým superhrdinským tričkem nejdřív připomněl Sheldona Coopera xD No a pak je tu samozřejmě Larry, k tomu ale žádnou vtipnou připomínku nemám :D Líbila se mi velice zvláštní přirovnání autorky: Blond vlasy, dlouhé a lesklé jako hřebíky. Oslnivě bílé zuby, velké jako dveře od kuchyňské skříňky... Možná je to jen kreativita překladu, těžko říct x) No a na závěr moje oblíbená hláška Janelle: "Já jsem prostě ... trochu zpanikařila. A když panikařím, nosím citrony" Moc se těším, až se k této partě co nevidět vrátím ...“... celý text
— Noshelfcontrol

Hypnotizér

„Přečteno během několika dnů. Napínavý příběh od začátku až do konce. Joona i Eric jsou velice zajímavé postavy. Líbilo se Švédské prostředí. Už se těším na druhý díl. Jednička byla opravdu pecka. Knihu doporučuji.“... celý text
— Morgaine07

Válčil jsem v poušti

„Tuto knihu jsem kdysi z náhlého popudu koupil v bazaru. Zlákalo mě téma, jakkoli jméno autora mi nic neříkalo. Ale knihu jsem brzy odložil do své knihovny s tím, že si ji někdy příležitostně přečtu a prakticky na ni zapomněl. Na knihu pomalu sedal prach. Až letos na mě náhle vykoukla z regálu a řekla si o přečtení, takže mi nezbylo než po ní sáhnout. Z předmluvy jsem se dozvěděl, že kniha vyšla až poté, co se jí ze Zdráhalovy pozůstalosti chopil František Fajtl, který knihu zpracoval a připravil k vydání. Autor čtenáře provede svým poněkud pohnutým armádním životem z období od konce tzv. první republiky, přes obsazení ČSR, útěk do Anglie, boje v severní Africe, zajetí, věznění v Německu až po konec války. Autor píše poutavě, ale velmi civilně (Je zde patrný Fajtlův rukopis). Kniha není žádným pečlivě vystavěným románovým dílem, ale přesto mě zaujala. Možná právě proto, že je psána střízlivým stylem, tak působí ve srovnání s podobně tematicky laděnými romány jistým zvláštním kouzlem. Je zde velmi mnoho cenných faktografických informací a rovněž je zajímavé číst peripetie spojené s odhodláním bojovat i přes nepříznivý válečný vývoj za svobodu vlasti. Je i jistým povzbuzením vidět, že nemálo mužů nasazovalo život v době, kdy vůbec nebylo jisté, že válka dopadne pro Německo a jeho spojence špatně. Škoda, že kniha náhle končí bezprostředně po osvobození zajateckého tábora na zámku Colditz, v němž byl autor internován. Zajímalo by mě, jakým směrem se ubíral jeho život a jak R. Zdráhala nahlížel další události od r. 1945. To by ale bylo téma již pro další knihu.“... celý text
— wimpzk

Doběhni svůj mozek

„Za mě průměrná populárně naučná kniha. Nic nového se tam člověk nedozví. Ano, je tam i zmínka o už x-krát zmiňovaném marshmallow testu, který je uveden snad v každé druhé knize o osobním rozvoji. Jinak sepsáno dobře a pro netknuté čtenáře knihami tohoto typu určitě k doporučení.“... celý text
— Paulika

Artemis

„Pan Weir je borec, který má výborné nápady a pečlivě (aspoň pokud dokážu posoudit) nastudovanou a promyšlenou problematiku. Proto se na jeho knížky rád podívám. Jenže radost mě brzy přejde, protože pan Weir (podle mého skromného názoru) neumí moc psát. Jeho styl je podobný, jakým dnes píše spousta moderních amerických autorů, a troufám si tvrdit, že by šlo těžko rozpoznat, jestli nějakou část napsal třeba James Swallow nebo právě Andy Weir. Je to škoda, protože rovnováha pravé a levé hemisféry je pro psaní velice důležitá. Ale třeba se autor "vypíše" a přibude pár skvělých knih a filmů. Má na to.“... celý text
— Metroušek

30.1.1933 - Nástup Hitlera k moci: Začátek konce Československa

„Opět dost ekumenická knížka, která se od Havrana nezabývá čistě onou záležitostí, ale dívá se na to celkově. Je to přínosné, ale asi ne tak vnitřní. I tak velmi dobře napsané, pojaté. Velmi objevné v detailech.“... celý text
— Kopta

Zlost tiší pomsta

„Ve třetím díle jsem definitivně pochopil, že ta sci-fi zápletka je jen jeviště pro drama o sbírání odvahy přijmout odpovědnost za vlastní rozhodnutí. Tahle rovina příběhu a to, jak je vystavěna, jsou tím, co dělá Chtorrskou ságu skvělým dílem.“... celý text
— Gimli

Kuba: Stručné dějiny konce

„Pokud jde o komunismus, stačí si přečíst Orwellovu Farmu zvířat, a člověk nemusí bádat dál. Vždycky to dopadne stejně. Výsledkem je spousta nevinných mrtvých a zavřených, diktatura věrchušky, pokřivení morálky a zásluhovosti, stagnace a zdevastování ekonomiky a život bídnější, než kdyby mohla fungovat svobodná společnost. Proto také komunismus nikde neuspěl a ani Čína s ním dlouhodobě neuspěje. Kniha pana Klvani plasticky popisuje, co se za posledních šest desetiletí stalo s Kubou. Není to veselé čtení. Dozvěděl jsem se pár věcí o diktátoru Castrovi a pár o Che Guevarovi, kterého stále občas vídám na tričkách mladých turistů. Je absurdní, že tričko s Heydrichem by (doufám) nikdo nenosil, ani kdyby to bylo dovolené, ale Che je stále považován za sexy revolucionáře. Přitom komunismus zavinil mnohonásobě víc mrtvých než fašismus. Jeden by řekl: Stačilo! Jenže ne, mnohým lidem to pořád nestačí. Farmě zvířat by neporozuměli a knížky, které dobře popisují současný komunismus v Číně, na Kubě a v KLDR, si také nepřečtou. A tak i u nás řešíme ve čtvrtině 21. století agendu, kterou jsme měli mít vyřešenou nejpozději před čtvrtstoletím.“... celý text
— Metroušek

Výprava do doby ledové

„Super dobrodružná knížka z doby ledové, z dřevěného domečku se přemístí do doby ledové tam prozkoumávají jeskyně a pod.“
— Jitty502