Nejnovější komentáře

Dobrodružství čarodějky Dorky Dobrodružství čarodějky Dorky

„Kniha má sice psanou věkovou kategorii 4-8 let, ale doma si občas ke čtení vybrala i dvouletá dcera. Má poměrně málo textu na stránce a na obrázku je přesně nakreslené to, co je v textu, takže pro prcky super. Pro začínající čtenáře má velké písmena, takže by se měla snadno číst, ale to ještě vyzkoušené nemáme.“... celý text
— T.erez

Peníze od Hitlera Peníze od Hitlera

„1000 a jednu otázku ve mně zanechává tento příběh... jak lidé dokáží žít s pocitem viny, jak dokáže člověk žít s pocity nenávisti, dokážeme odpustit, jak nás sžírá tajemství, co třeba temné tajemství a třeba ne moje... takové myšlenky mě napadají po dočtení této knihy. Velmi zajímavě napsaná, ale nemohla jsem se odtrhnout, velmi zajímavý střípek do dějin, mám potřebu si k tomu něco načíst, opravdu doporučuji.....“... celý text
— Monnyska

Toužení vlka Toužení vlka

„Mne sa to pacilo. Prijemne, mile, trocha akcie a napätia. Mam rada taketo oddychovky. A paci sa mi ako to na seba nadvezuje a chcem vediet ako to vsetkymi dopadne. Takze za mna ano a konecne nieco s coho niesom sklamana“... celý text
— Ewe291

Pokrevní sestra Pokrevní sestra

„Takový průměr. Na začátku se mi četlo docela dobře, i v průběhu, jak se děj začal trochu rozplétat. Jenomže pak se děj zasekl do jedné roviny, kdy se nic moc nedělo a na konci toho rozplétání bylo zas nějak moc. Nevím, tohle mi úplně nesedlo. Na zadní straně vazby je přirovnání k B. A. Paris - to si nemyslím. Ve vší úctě, ale autorka zde neuměla vytvořit takovou atmosféru. Místy jsem se přistihla, že už se modlím, aby kniha skončila.“... celý text
— vercatko20

Pohádky se zvířátky (8 pohádek) Pohádky se zvířátky (8 pohádek)

„Na knize mi přijde skvělé, že tam jsou různě náročné pohádky pro nejmenší. Některé o pár větách a některé už mají poměrně dlouhý text.“
— T.erez

Krev pro divoženku Krev pro divoženku

„Musela jsem si udělat rereading prvního dílu, abych se trochu chytla. Oboje poslechnuto jako audio. První díl se mi líbil o kousek víc. Byla jsem ráda, že se tady nakonec objevily i postavy z prvního dílu. Nápad byl zajímavý, děj rychle plynul, takže super. :) Celkově se mi koncept víl a lidí líbil, doufám, že třeba dostaneme ještě nějaké další knihy z tohoto prostředí.“... celý text
— Etule

Včelí medvídci Včelí medvídci

„Příběhy jsou velmi krátké, tak akorát pro malé děti. Tím že jsou krátké, jsou velmi jednoduché. Překvapilo mě, že jsou příběhy dost jiné, než večerníček.“... celý text
— T.erez

Věk přízraků Věk přízraků

„Pár YA románů jsem již přečetla a i když už nejsem úplně mladá dospělá, zanechaly ve mně větší či menší stopu. VĚK PŘÍZRAKŮ ve mně ovšem rezonuje neuvěřitelnou měrou. Já knihu nemohla odložit! Postavy (a to i ty vedlejší) mi přirostly k srdci! Autorčino vykreslení časoprostoru mě uchvátilo! Zápletka mě nutila číst i dlouho do noci a já nelitovala jediné chvíle, kterou jsem s touto knihou strávila. OPRAVDU MÓÓÓC DOPORUČUJI a děkuji za zážitek!“... celý text
— Knihyvsudekolem

Hra pro Apollóna Hra pro Apollóna

„Trošku marně jsem v knize hledala sympatické postavy. Všechno mi přišlo až příliš rychlé. Ve chvíli, kdy se tak nějak konečně začali bavit, tak Daniel Lukášovi prozradil něco, co by podle mě jen tak někomu na potkání nevyprávěl. Chápu, že to bylo dost podobné tomu, co se Lukášovi skoro stalo, ale ani tak by nejspíš zrovna tohle neřekl právě jemu, když tvrdil, jak moc ho nesnáší. Celkově mezi nimi byl ten vztah docela dlouho opravdu zvláštní. Taky nemám moc v lásce instantní zamilování, což se Lukášovi stalo a choval se pak dost zvláštně. Škoda, mám ráda LGBT příběhy, ale tohle mi moc nesedlo. Nicméně nakonec jsem dočetla.“... celý text
— Etule

Indigové pohádky Indigové pohádky

„Na knize se mi hlavně líbí její originalita, ať už se jedná o příběhy nebo ilustrace. Jen jsou příběhy hodně různorodé. Některé čteme opakovaně, jiné úspěch moc neměli. (Děti 3 a 6 let).“... celý text
— T.erez

Kouzelná vesnička Kouzelná vesnička

„Kniha máme doma z mého dětství. Je fajn pro malé děti, kdy je velký obrázek a málo textu. Příběhově je slabší.“
— T.erez

Poslední knížka o dětství Poslední knížka o dětství

„Ve svém románu Zapletal sleduje příběh čtyř dobrých kamarádů právě na osudové a nelehké křižovatce mezi končícím dětstvím a dospělým životem se vším všudy. Je zde velmi dobře vykreslená dobová atmosféra a popis každodenního všedního života hrdinů. Zdeněk Zapletal je určitě zajímavým autorem, což dokazuje i v této knížce.“... celý text
— Lele61

Gerda: Příběh velryby Gerda: Příběh velryby

„Přestože vím, že je kniha hodně oblíbená, tak u nás moc ohlas nenašla. Podle mě jsou ilustrace daleko lepší než příběh.“
— T.erez

Můj bratr Můj bratr

„To bylo opravdu syrově drsné. Se stylem, který opomíjel pravidla gramatiky, jsem se po chvíli srovnala. Podstatně déle mi to trvalo se jmény. Ale jinak velmi dobré. Tak snad nedopadneme jako v případě Topolů berlínských a dočkáme se i zbývajících dílů trilogie.“... celý text
— iška

Třicátý kilometr Třicátý kilometr

„Mě se to teda líbilo a moc.Knihu jsem dala na jeden zátah. Obálka opravdu nic moc,ale jak se říká:Nesuď knihu podle obalu.“
— Katka2382

Náš svět Náš svět

„Kniha je opravdu skvělá a u nás doma moc oblíbená. Jsou zde opravdu zpracovány témata z celého světa, rodina, zvířata, roční období, povolání.....vše na co si vzpomenete. Jen jde na ní vidět, že je stará. Při čtení vynechávám soudružky a jzd a občas dětem musím vysvětlit, že takhle dřív vypadal telefon.“... celý text
— T.erez

Policie Policie

„Přečteno jedním dechem. V některých okamžicích pro mě až moc brutální a drsné, takže bych některé detaily vypustila. Jinak HH už mám vrytého pod kůži, napínavé s překvapivým rozuzlením. V překladu Jozefa Zelizňáka mi vadilo velké množství gramatických chyb, nerespektování shody podmětu s přísudkem, hodně překlepů, aj. Milovníkům drsných detektivek - doporučuji.“... celý text
— Filomena1961

Afrika přece není stát: Překonávání stereotypů o moderní Africe Afrika přece není stát: Překonávání stereotypů o moderní Africe

„Jako milovník Afriky jsem se do knihy na první dobrou totálně zamilovala. Dipo si nebere servítky s ničím a navíc vše, i negativní věci, popisuje s humorem a nadhledem.“... celý text
— denisa7430

Neony a světla reklam Neony a světla reklam

„Jo, zbožňuju neony. Na Neonech a světlu reklam mě po prvním prolistování trochu děsilo, jestli to vlastně bude mít tu správnou šťávu, když v knize není jediná barevná fotografie, ale s každou další stránkou jsem si ten pohled na „zmizelou Prahu“ užíval čím dál tím víc, kochal se architektonickými skvosty i zvěrstvy, představoval, jak ty světelné reklamy vypadaly naživo, a vychutnával si popisky typu: „Architekt efektním způsobem propojuje světelné působení opaxitového skla, čistých neonových trubic a plastického písma v hmotově výrazném architektonickém celku.“ Špica. Chci víc.“... celý text
— TheRaven

Každopádně láska Každopádně láska

„Taková milá jednohubka. Byť mi z počátku nebyl Derek příliš sympatický, Luke to naopak perfektně vyvažoval. Sice mi teda přišlo jako moc velká náhoda, že nakonec Luke perfektně zapadl do "vymyšleného" přítele. Všechno proběhlo poměrně rychle, ale i tak mi to celkem sedlo do nálady. Ačkoliv kdybych to četla o Vánocích asi by to bylo o kousek lepší. :-)“... celý text
— Etule

Oceán Oceán

„Za mě nejlepší kniha o moři pro malé děti. Moje dcera, tak ve dvou, třech letech byla posedlá mořem. Z knihovny jsme měli doma půjčené všechny knihy co se daly. Tahle je prostě top. Zpracování, kdy každá stránka jde hlouběji a hlouběji do moře, je zajímavé a zároveň pro dítě pochopitelné. Jsou tam všechny známá zvířata a navíc spousta neznámých.“... celý text
— T.erez

Twisted Lies: Lži na ostří nože Twisted Lies: Lži na ostří nože

„Aj, tak tohle se bohužel nepovedlo. Sice se mi ze začátku zamlouvalo, že na to hned nehupli, ale pak se to tak nějak protáhlo do té míry, že ve chvíli, kdy na to konečně hupli už mě to přestalo bohužel zajímat. Bohužel za mě autorka to napětí mezi nimi natahovala až příliš dlouho. Navíc se z nějakého důvodu úplně vytratil onen stalker, kvůli kterému spolu byli nuceni bydlet, takže mě nakonec přestal zajímat i on. Uvažovala jsem, že knihu nedočtu, ale nakonec jsem to přeskákala, abych zjistila, kdo to tedy nakonec byl. A jako na tu postavu jsem v průběhu knihy úplně zapomněla. Je to škoda, na tenhle díl jsem se těšila nejvíc. Ale Christian se chvílemi choval jako hlupák (viz událost, kdy žárlil a dost nesmyslně to "ukončil"). A bohužel tedy ani Stela místy nedokázala knihu moc utáhnout. A upřímně to, co nakonec vyšlo najevo ohledně jeho citů ke Stele bylo teda až moc a vůbec mi to k němu nesedělo. Těžko říct zda se do dalších knih autorky pustím.“... celý text
— Etule

Ferdík a Bertík Ferdík a Bertík

„Za mě jde na knize poznat, že je z jiného kulturního prostředí. Některé pohádky jsou krásné a některé trochu divné. Ale i tak to bylo fajn čtení.“
— T.erez

Racek Racek

„Je to vážně komedie, jak se tvrdí na začátku? Minimálně tak nepůsobí, je to spíš smutná hra o spoustě lidských duší, které v životě nedošly naplnění. Každý zde miluje někoho, ale láska mu není opětována. Hra může vyznít do ztracena, při dobrém divadelním pojetí ale může byt skvělá, těším se do Dejvického. Text na mě ale nyní tolik nezapůsobil.“... celý text
— Ristridin

Věci, které uvidíte, jen když zpomalíte Věci, které uvidíte, jen když zpomalíte

„Život je jako jazz. Většinou se v něm improvizuje… Prvotina dnes už známého korejského autora Haemina Sunima Věci, které uvidíte, jen když zpomalíte, vám umožní nahlédnout do svého nitra a vidět, co obvykle v našem životním shonu nevidíme… Život není závod na sto metrů, ve kterém máš porazit své přátele, ale maratón, který běžíš celý život, sám se sebou… Kniha je rozdělená do krátkých kapitol a zabývá se několika oblastmi našeho života. Úspěchem. Štěstím. Láskou. Smyslem života. Nalezením rovnováhy v neustálém spěchu a touze po něčem neurčitém… Čas od času bychom se měli nadechnout a vnímat ticho mezi zvuky. Kniha o výzvách, vzestupech i pádech, o zbytečném stresu, bolesti i chybách. Ale také o lásce, pochopení, naději i víře… Milujte sami sebe navzdory svým nedokonalostem… … o našem nitru, otázkách i odpovědích, které máme většinou přímo před očima, ale vidět je nechceme… Když položíte otázku a odpověď nepřichází, pak je odpovědí právě to. O pokoře, vděku, ale i marnivosti a pýše. O tom, že každý hledáme cestu, po které chceme jít, ale ne vždycky se nám to daří… Jako životní cíl si zvolte štěstí, ne úspěch. Pokud dosáhnete úspěchu, ale nebudete šťastní, k čemu to je? Myšlenky a citáty k zamyšlení, možnost nahlédnout do vlastního nitra a objevit, co se tam skrývá… Lidé jsou jako zrcadla, odrážíme jeden druhého. Zajímavé postřehy, které vás můžou nasměrovat tam, kam byste se chtěli vydat, jen jste k tomu třeba zatím nesebrali odvahu… Oblékejte si sebedůvěru. Je to ta nejvyšší móda. Prchavé okamžiky, láska, radost a štěstí – to se nám autor snaží na stránkách knihy nabídnout. Je už pak jen na nás, jestli umíme číst – a naslouchat… Když vás najde láska, pohltí vás – a všechno ostatní přestane být důležité… Láska má moc na chvíli zastavit svět.“... celý text
— laura

Převozník Převozník

„Nechat čtenáře opít rohlíkem, to je přesně Croninův styl. Co na tom, že anotace láká na něco úplně jiného, než je výsledné dílo. Převozníkovi nelze upřít čtivost, co ale musím vytknout je mdlý výluh žánru. Prakticky žádný motiv není originální a okatě poukazuje na slavnější žánrové kolegy nebo je sprostě vykrádá. O sofistikované pointě si může nechat jen zdát, o plochosti postav se nadarmo rozepisovat. Převozník je ekvivalent žehlící literatury. Vypnete hlavu, přečtete, pobavíte se a stejně rychle zapomenete (ehm, modří vědí).“... celý text
— Svatoslav

Hranice Hranice

„Dílo, kterým se McCarthy rozhodl zpracovat (jak název napovídá) téma hranice hned v několika rovinách (států, dospívání, zákona), k čemuž si zde bere na pomoc nemilosrdné téma ztráty, aby mohl vytvořit krutý western, který se čte náramně dobře. Ona krutost totiž k McCarthymu jižanskému stylu patří a umí o ní psát jako nikdo jiný, způsobem, který jsem si zamiloval. A v hraničářské trilogii se mu to dokonce daří s nenáročnou lehkostí tak, že dokáže jít i širšímu čtenáři naproti.“... celý text
— Adam84

Myška a sedm postýlek Myška a sedm postýlek

„Vhodné pro malé děti, krásné ilustrace a málo textu. A příběh je taky super.“
— T.erez

Když věci nejdou tak, jak chcete Když věci nejdou tak, jak chcete

„Největší úspěch v životě nespočívá v tom, že nikdy nepadneme, ale v tom, že vstaneme pokaždé, když padneme... Autorova třetí motivační kniha nás zavede do temných zákoutí naší mysli, kde můžeme (nebo nemusíme) najít sami sebe. Protože, jak sám autor říká, díky jediné myšlence lze zažít nebe i peklo. V jakémkoli konkrétním okamžiku máme dvě možnosti: vykročit vpřed k růstu, nebo ustoupit do bezpečí... Od autora už jsem četla knihu Láska k nedokonalým věcem, a ta mě uchvátila. Proto jsem byla zvědavá na jeho nový literární počin. Štěstí není stav, ke kterému máme dojít, ale způsob, jak k němu putujeme... Kniha má nádhernou obálku a je moc pěkně výtvarně zpracovaná. Jednotlivé kapitoly jsou proloženy citáty a pohledem na svět, v kterých se můžeme nebo nemusíme najít. Upřímně, za srdce mě víc vzala autorova předchozí kniha, ale i tady jsem našla spoustu moudra a rad, kterými bych se do budoucna chtěla řídit. Myslím, že každému, kdo naslouchá, má tahle kniha co říct... Pokud se nezměníme sami, svět se postará, abychom se změnili. Svět myšlenek, sebelásky, nejistoty, pochybností, střetů, odvahy i víry. To všechno se nám otevírá na stránkách téhle malé, nenápadné knížky. Kdo však autora zná, ví, že umí v každém z nás otevřít přesně ty struny, na které chce hrát... Nejskvělejší věcí na světě je vědět, jak náležet sám sobě... A tak naslouchejme. Čtěme. Přemýšlejme. A hlavně: koukejme se kolem sebe. Vnímejme svět, naše myšlenky, lidi kolem nás i čas. Než vám vesmír dá nový oděv, vyprázdní napřed celý váš šatník... Je to čtivá kniha o životě, o tom, jak každý z nás vede své vlastní bitvy, ať už sám se sebou nebo s jinými, o bolestech života i o rozhodnutích, které se nečiní snadno. Vzdát se něčeho neznamená zbavit se toho. Vzdát se znamená nechat být. Poznat správný okamžik, kdy něco vzdát, je forma moudrosti. Něco vzdát neznamená konec, ale začátek nové cesty... Z cesty před sebou vidíte vždycky jen malý kousek, nikdy celou cestu najednou... A tak na závěr přidám jedno svoje moudro, které ve mě evokuje obálka: Za každým mrakem je schované slunce. Déšť jednou ustane. A slunce zazáří... Když věříme tomu, že jsme oceán, nebojíme se vln.“... celý text
— laura

Mlsné medvědí příběhy Mlsné medvědí příběhy

„Doma jsme se s medvědími příběhy poprvé setkali jako s pohádkou v televizi. Kniha věrně a vtipně převypravuje televizní pohádky. U knihy se baví děti i já, je vtipná a příběhy mají i poučení.“... celý text
— T.erez