Nejnovější komentáře
Lovec čertů
„Ano, tohle mohu v jakémkoli množství. Červenáka čtu od jeho začátků a jeho knihy mi dělají dobře, vyloženě si v nich rochním. -).“
— Ladygeront
Spy x Family 2
„Začiatky sú väčšinou zložité a o tom svoje vie aj Anya, ktorá sa snaží byť čo najlepšia vo všetkom čo robí, aj keď nie vždy sa to stretáva s pochopením jej okolia.
Príbeh naberá na dynamike rozvoja vzťahov medzi hlavnými postavami.
Veľmi dobré čítanie s peknou kresbou, rada sa nechávam prekvapiť ďalším rozvojom príbehu v tretej časti série.“... celý text
— assenora
S miliardářem v síti
„Kniha mě nebavila, nudilo mě to. Začátek o ptácích atd byl šílený. "chrlič" tak to bylo divný. Nedoporučuju.“
— Princezna22
Černé lži
„Byla jsem strašně zmatená a potřebovala jsem vědět jak to vše dopadne jinak bych knihu odložila už na začátku. To tajemství mě drželo u čtení, jinak se mi kniha nelíbila.“... celý text
— Janulkaxxx
Midwichské kukačky
„V první řadě musím říct, že jsem byl překvapen informací, že kniha byla zfilmována několikrát pod názvem "Městečko prokletých" (1960, 1964, 1995) a dokonce jako seriál (2022). A kdysi jsme ten béčkový počin z roku 95 viděl, tedy děj knihy mně byl velmi povědomý.
Kniha má trochu pomalejší rozjezd, ale určitá dávka napětí a tajemna je zde budována už od první kapitoly. Postav není mnoho, nejsou příliš charakterově rozepsány, nevyvíjí se a zkrátka jen jsou (v tomto má obecně autor slabinu). Události po "usnutí" všech lidí v oblasti se z každou kapitolou vykreslují až do očekávaného konfliktu.
Mě osobně téma bylo blízké a ze schopností "kukaček", jako kolektivní vědomí, ovládání jiného vědomí, čistě racionální a bezemoční jednání bez kousku lítosti, až mrazilo. Zároveň zde byl nastíněn i celosvětový problém a jeho řešení. Jedno z těch lepších sci-fi děl pana Wyndhama na několik večerů.“... celý text
— P.owl
Tenhle pokoj se nedá sníst
„Vlastně nevím, co si mám o knize myslet. Beru ji spíše jako povídku, protože jedna věta na stránku a kniha přečtená za hodinu a půl svědčí spíše o této kratší formě literárního žánru. Toto téma byla už hodně krát zpracováno. Zde opravdu krátce, syrově a jednoduše. Nějak z toho na mě nedýchl pocit hnusu, který bych asi měla mít při vztahu 12 leté a 50 letého, přišlo mi to jako skoro normální vztah. Možná jsem něco přehlédla, ale neměla jsem z dívčiny pocit, že trpí. Kniha je určitě celkové zajímavá, některé slovní obraty zvláště, nevím, jestli díky překladu ze slovenštiny.“... celý text
— adlen
Delfíni, láska a osud
„Velmi osobní výpověď o vysokých stavech vědomí. Ale kniha není určitě pro každého. Cestování po světě, vedení skupin, laskaví partneři, dům na Havaji, pobyt v nadoblačných rovinách vědomí a plavání s delfíny, je výrazně odlišný způsob života od toho mého, a tak některé pasáže byly pro mě výzvou. Přesto inspirující kniha, protože některé odstavce se mi dotkly a hodně daly. A tak uvažuji o přečtení dalších knih této autorky. Navíc jsem také vděčný za přiblížení delfínů. Ne snad z hlediska jejich morfologie nebo naturalistického popisu chování, ale v přiblížení se jejich bytostné podstatě. A to je podle mě oč tu běží.“... celý text
— Měnící
Nezbytné věci
„Uf, to byla teda porce. Tuto knihu bych rozhodně nezařadil mezi Stephenovy nejlepší, ale jako lepší standard ano. Co se mu musí nechat, umí začátky a perfektně vykreslit prostředí, kde se děj odehrává. Přibližně do poloviny se pomalu rozjíždí a bavilo mě to, jenže přibližně ve 2/3 se už nebylo kam posunovat, nevinné žerty přešly v masakr a já vyčkával, jak to dopadne a jak autor zvládne konec. Ten má běžně nejslabší. A ani zde to nebyla výjimka. Propojení na dříve napsané knihy bylo skvělé,ale za ten závěr beru hvězdu. Solidních 85%“... celý text
— Timkim
Virální životy
„Krátký horor o karmě. Dobře napsaný, s citem pro budování atmosféry, strachu. Na necelé stovce stran to ale samozřejmě čtenáře zcela nepohltí, ale závěr je moc vydařený. Je vidět, že se nejedná o prvotinu, ale o zkušenou ruku. Super zrnko temnoty.“... celý text
— jefff
Zadrž dech
„Úžasný emocionální příběh..je až neskutečné jak se někteří lidé dokáží postavit k útrapám druhých..,ale láska je nade vše..“
— proni
Nezdařená terapie
„S terapiou už mám nejakú skromnú skúsenosť. Ľutujem ale, že sa mi kniha nedostala do rúk na úplnom začiatku praxe. Veľmi cenný študijný materiál.
Kniha je kruto úprimná, demytologizujúca a ukazujúca, že aj tí najlepší terapeuti sú iba ľudia, ktorí môžu urobiť chybu a ešte nájsť odvahu túto chybu prezentovať a poučiť sa z nej (hoci pri pár prípadoch som vnímal, že pre nich bolo sakra ťažké si nejakú chybu vôbec priznať).
Nevýhoda je prehnaná "americkosť" knihy - snáď všetci terapeuti boli z USA. Taktiež som z celkového množstva poznal tak troch - štyroch; zvyšok mi absolútne nič nehovoril a o ich "prelomových" knihách, ktoré autori vynášali do nebies, som nikdy nepočul. Holt iný kraj...“... celý text
— Shindo
Únik z Osvětimi: Opravdový příběh Rudolfa Vrby
„Poslechnuto jako audiokniha načtená krásným hlasem Matěje Rumla. Kdysi jsem četla knihu Utekl jsem z Osvětimi, kterou napsal sám Vrba a to je lepší, to je jasný. Ale tady jsem se vlastně dozvěděla, jak probíhala jeho zpráva a její osud. I když jsem něčemu nerozuměla. A také je tam popsán jeho život až do konce, za to jsem byla také ráda. Smutná kniha no..“... celý text
— Pavouček2
Stalo sa v lete
„Vôbec nechápem, ako môže mať tento brak také vysoké hodnotenie. Ja som to nezvládla ani dočítať. Jednoznačne neodporúčam!“
— E.T.007
Děti nade vše
„Tuhle knížku jsem zhltla. Je úžasná. Atmosférou, vyprávěním, zápletkou. A je to mrazivé čtení, když si člověk uvědomí, že tyto situace se dnes dějí mnoha dětem. Postava Melanie mi přišla až neuvěřitelná tim, že neměla sebemenší reflexi a celou knihu nepochybovala o spravnosti svého konání.“... celý text
— Patane
Vražedná nevinnost
„Byl to pěkný a zajímavý příběh, trochu drsnější než obvykle. Klidně bych se obešla bez určitých pasáží, které stejně slouží jen k nafouknutí děje. Na druhou stranu bych tam ráda přidala návštěvu s matkou hlavní hrdinky a taky jejího bývalého přítele. Osobní návštěva by byla větší vzrůšo než povídání po telefonu.
Cara byla z počátku taková uťáplá, ale postupem děje se začala měnit k lepšímu. A Tucker...byl prostě Tucker.
Pozor možný spoiler:
Do očí bijící bylo, že Dwayn se rozpovídal až těsně na konci před další skorovraždou, jak a co ho strašně trápí.
Ale jinak se mi to líbilo.“... celý text
— petraj30
Bane: Prokletá láska
„Jako Ruckus, Bane a Vicious byly nejlepší. Bane neboli Roman i když nepatřil do 4HotHoles byl dalším skvělým dílem který odkrýval Todos Santos. To město je hrůzostrašný...“... celý text
— HankaJosefiova
Maminka
„K této knize se neustále vracím.
Dědečkův pohřeb, moje oblíbená báseň. Básně si čtu nahlas a strašně mě to uklidňuje a je mi fajn.Mám knihu s ilustracemi Jiřího Trnky. Je nádherná.Opět si jí pročítám a vzpomínám na své dětství a na to, jak ráda bych zase prožívala ty bezstarostné časy.“... celý text
— katasukivasukim
Nikdy, nikdy
„Vzhledem k tomu, ze se mi od C.H. mimo jine libila i Layla tak tomuhle nemam co vytknout. Ano, bylo to neco jineho ale to nemusi byt nutne spatne. Jen ten epilog byl podle me zbytecny :)“... celý text
— Zuzi_cte
Můj odpočinkový rok
„Ačkoli je příběh zdánlivě jednoduchý, nastiňuje zajímavé situace a myšlenkové pochody hlavní hrdinky. Tohle je přesně ten typ literatury, co vyhledávám: Krátké, výstižné a mnohdy i šokující. Kdo miluje sarkasmus stejně jako já, tak si rozhodně přijde na své.“... celý text
— Bettybook
Kroniky Prydainu – kniha první
„Hledala jsem nejake fantasy, ktere neni furt jen o bitvach a valkach, takze takoveto putujici dobrodruzo mi celkem sedlo. Prijde mi to jako vice pohadkovy a odlehceny Pan prstenu pro mladsi ctenare, i kdyz sem tam se neco nehezkeho stane. Jenom jsem se nejak nedokazala ztotoznit s postavami, jako by byly vzdalene a moc jsem o nich nevedela. Bud jsem malo davala pozor nebo nevim. Kazdopadne se do dvojky urcite pustim.“... celý text
— mia.com
Slaďák
„Jak už tady mnozí napsali, krásné ilustrace, ale situace, které jsme měli tu možnost sledovat, nezáživné.“
— Bettybook
Pokud přijde zítřek
„Začátek naivní pak drsný nakonec trochu bláznivý.Je znát,že autor byl tvorbou zamĕřen na divadelní hry.“
— ZUZANA-123
Černý jícen
„Příběh o tom jak vám trauma z dětství dokáže změnit život. Jamie Waren vyrůstal s mentálně postiženým bratrem Dennisem, matkou alkoholičkou a otcem tyranem/alkoholikem. Už jen tahle kombinace je šílená ale Jamie k tomu ještě potkává podivného muže, který žije v Černém jícnu (zavalené hornické doly) a říká si Kouzelník. Učí Jamieho a jeho další dva kamarády různé triky. Pod příslibem kouzelné moci je donutí k hroznému činu, který se se všemi táhne celý život.
Po dvaceti letech, právě když Jamie prochází proti alkoholickou léčbou ho okolnosti donutí vrátit se zpět do rodinného domu, kde se setkává s bratrem a kamarády z dětství. Společně začínají pátrat po tom, kdo vlastně onen záhadný kouzelník byl a zda vraždy o kterých se dočítají jsou dílem stejného muže.
V knize se stále vracíme ze součastnosti do minulosti. Vše je ale velice dobře napsané, takže neztrácíte přehled v jaké době se zrovna nacházíte. Za mě to určitě není žádný velký horor, i když prvky tohoto žánru to má. Určitě bych se spokojila i s jiným vysvětlením na konci jelikož kapitola ,,U studny" pro mě byla spíš fantasy a kdyby jí autor z knihy vynechal vůbec by to nevadilo. I tak jsem ale s příběhem spokojená, napínavé a nepředvídatelné tak jak to mám ráda.“... celý text
— JanaŠpe
Glória na prázdninách
„Aj záverečná časť triógie o malej Glórii ponúka 5 nových príbehov a situácií z bežného života a ako sa v nich zachovať, správať. Pekné knihy, vhodné nie len pre dievčatá.“... celý text
— Karcoolka2210
Kdo se postará o Annu
„Moc chválím autorku za opravdu krásný jazyk a smysl pro humor. Téma spíše neveselé, ale člověk hned nemusí upadat do depresí. Od autorky mám přečtenou i Justýnku a asistenční jednorožec a také se velmi hezky čte. Kdo ale čeká hluboké vykresní postav, tak to musí sáhnout pro jinou knihu. Příběh je to ale velice nápaditý, takže dávám plný počet hvězdiček za kreativní styl psaní.“... celý text
— Mandalaaa
Krajina roztavených zvonů
„Tak tohle jsem nedávala. Miluji příběhy z minulosti a vysoké hodnocení knihy mě zlákalo, ale na můj vkus až moc poetické a nějaký děj jsem tam ani silnou lupou moc nedohledala. Ne.“... celý text
— Renatecka
Chirurg
„Petra Dvořáková nám v knihe Chirurg predstavuje špičkového odborníka Hynka Grábla, ktorý sa po incidente v Prahe, kde pracoval, zamestná v malom meste. Žije so svojou rodinou, manželkou a dvoma dospievajúcimi deťmi. Tu pokračuje v kariére a s kolegami zažíva krušné chvíle nielen na operačnej sále. A aby toho nemal dosť, neplatí preňho známe „domov, sladký domov“ a okrem náročnej práce má problémy s pubertálnym synom, pričom ani jeho manželstvo nie je úplne ideálne.
Autorka nám veľmi citlivým štýlom ukazuje, že aj chirurgovia sú ľudia ako my so svojimi problémami, radosťami, či starosťami. Na klinike, kde dochádza k zmenám, sa stretávame s rôzne závažnými prípadmi a nemocničné prostredie, lekárske praktiky a postupy, sestričky dôležitejšie než samotní doktori a pacientov každého druhu opísala veľmi dobre. Tým, že je kniha písaná subjektívne z pohľadu Hynka, sa dozvedáme množstvo z jeho súkromia a na to, že knihu písala žena, rovnako výborne boli vystihnuté aj jeho myšlienky, pocity a vnútorné boje. Dovolím si ju nazvať takou sondou do jeho duše.
„Najednou mě napadne, že jsme možná jedinej, kdo sám sebe ještě pořád vidí jako zodpovědnýho sympaťáka. Co když už dávno do mýho výrazu plíživě prosákly všechny ty šílenosti, který jsem v životě napáchal? Jen já jedinej trpím vůči sobě slepotou? Přepadá mě čím dál větší tíseň. Co když s každým dalším rokem mi ubyde tolik sil, že už nevládzu se životem něco udělat? Co když nestihnu splatit ani ty posraný dluhy? Jediný, co po mě zůstane, bude nešťastná Markéta. Poprvý v životě mě dojde, co doopravy leží za těma máminejma zbožnejma řečma, že člověk si svoje peklo připravuje sám. Zčistajasna mi dochází, že tím peklem není nic jinýho než to, co člověk ze sebe za svůj život udělá.“
Kniha je napísaná jednoducho a prehľadne v krátkych vetách a miestami sa nečítala ľahko. Páčilo sa mi, že je tu aj akési memento, aby sme návštevu lekára nepodceňovali a nenechávali na poslednú chvíľu, kedy je možno už neskoro. Aj keď neobsahuje kapitoly a text je na prvý pohľad jednoliaty, je oddelený odsekmi a postupne sa na to dá zvyknúť. Niektoré pasáže by si možno zaslúžili byť viac rozvinuté.
Pre mňa ide o prvú knihu od autorky a určite sa pustím aj do jej ďalšej tvorby. Ak máte radi uveriteľné a ľudské príbehy z lekárskeho prostredia, určite po nej siahnite.
Za poskytnutie knihy ďakujem : Nakladatelství Host.“... celý text
— mapet85
Dny v knihkupectví Morisaki
„Tento milý román z japonského prostředí potěší všechny čtenáře, kteří mají rádi nekomplikované příběhy s poučením z cizích krajů. Ač je příběh založený spíše na vyprávění o životních radostech, ale hlavně strastech dívky Takako, můžeme tu sledovat projevy japonské kultury. Příběh je dělen na dvě části, které jsou dále členěny na kratší úseky. Děj je čtivý a řekla bych, že se jedná o oddechovou četbu. Kniha je vhodná pro všechny, kdo mají rádi příběhy z japonského prostředí a oddechovou četbu.“... celý text
— Iwíček
Na co slova nestačí
„90% - po perfektních Dopisech ztraceným, které ve mně zanechaly dojem, že takhle dobře napsanou knížku jsem už dlouho nečetla, jsem vlastně ani nevěřila, že by autorka zvládla napsat pokračování na stejné úrovni. Ale ona snad dokonce tu vysoko nastavenou laťku ještě dokázala přeskočit.
Především mě potěšilo, že pokračování Na co slova nestačí se věnuje Declanovu nejlepšímu kamarádovi Revovi, zasmušilému týpkovi v mikině s kapucí, kterého jsem si už v předešlé knize oblíbila. Nechybělo ani pokračování Declanova příběhu (otec ve vězení, matka těhotná s novým manželem), snad jen Juliet, hrdinka z předchozí knihy, mohla mít trochu víc prostoru. Rev je čerstvě plnoletý, ale žije dál se svými adoptivními rodiči, kteří si ho jako malého vzali do pěstounské péče poté, co byl odebrán svému otci náboženskému fanatikovi, který Reva týral. A právě on se mu začne ozývat, což spustí lavinu protichůdných pocitů (hněv, strach, nenávist, ale i zakořeněná poslušnost a touha se otci zavděčit a obavy z vlastních násilnických genů), se kterými se Rev nedokáže vyrovnat (a to bylo možná jediné, co mi připadalo, že to autorka trochu uměle natahuje - proč tak dlouho otálel se svěřit svým nynějším rodičům, kteří mu nikdy nezavdali příčinu, proč by neměl věřit, že s jejich pomocí mu půjde lépe se s otcovým vpádem do jeho života vyrovnat).
Nicméně ve stavu vlastní rozervanosti narazí na Emmu Blueovou a to je po Juliet rozhodně další zajímavá hrdinka, kterou autorka napsala. Emma vytvořila počítačovou hru, kolem hry vznikla komunita, kterou spravuje pod nickem Azure M, a v ní se vyskytl Horor, jenž Emmu ve virtuálním světě dost nechutně pronásleduje. Její otec sice také tvoří hry, ale na Emmu nemá čas. Její matka je doktorka a jejich zálibu v IT světě neuznává. A tihle dva se navíc rozvádějí. Možnost vídat se s Revem se tak pro Emmu stává jediným světlým bodem v životě (neboť na rozdíl od čtenářů tahle obeznalá dívka svého kamaráda z netu Ethana kupodivu vůbec z ničeho nepodezírá).
Děj je tedy podobně hutný jako v prvním dílu, postavy jsou prokreslené a pro příběh nezastupitelné, dialogy děj logickým způsobem posouvají vpřed, žádná zbytečná vata a já si lebedím nad v rámci tohoto žánru perfektně zvládnutou řemeslnou prací autorky. Obdivuju třeba i to, jak dokázala podat pěstounskou péči se vším krásným i smutným, co Revovým rodičům přináší. A pevně doufám, že ještě vznikne další díl o Revově novém "bratrovi" Matthewovi, zneužívaném chlapci, který přišel od jiných pěstounů. Do té doby rozhodně nevynechám ani její další knížky.
"Bylo by divný, kdybych se tě zeptal, jestli si to nechceš zopakovat?"
"Jako sejít se za kostelem a psychicky se zhroutit? Nejspíš jo. Bylo by divný, kdybych souhlasila?"
"Máme tě moc rádi. Se vším všudy."
"I když na tebe řvu, ať vypadneš z mýho pokoje?"
"I tak. Všichni někdy odstrkujeme ostatní, jenom abychom viděli, že nás jistí."“... celý text
— evismaior
Dáma z obrazu
„Zmíněný skandál je pouze velmi vágně naznačen. Julianův otec prošustroval majetek a po zmizení diamantu zemřel při "nehodě" na lovu.
Julian, Peter a Leo přistihnou tři mladé dámy, jak se v mužských šatech pokouší z klubu ukrást obraz. A uzavřou sázku. Všechny tři dívky svorně tvrdí, že stály modelem. Julian tipuje Rebeku, která měla diamant na sobě i na plese (ta ovšem jeho historii nezná a navíc se domnívá, že jde o imitaci). Leo Susannu a Peter Elizabeth.
Dívky se rozhodnou rozdělit, aby mužům pátrání ztížily. Rebeka je těsně pred odjezdem ve vlastním kočáře napadena neznámým mužem, který se ji snaží přimět, aby mu diamant přinesla. Podaří se jí utéct, ale je sledována - jak zločincem a jeho komplicem, tak Julianem. Ve vlaku se mu svěří, zločincům uniknou a pak pokračují v přestrojení, převážně za chudé manžele, aby zjistili pravdu.
Malíř je těsně před jejich příchodem zavražděn a pachatelem je Julianův strýc. Dalším cílem je tedy jeho sídlo.
Rebeka je unesena, strýc se je pokusí oba zavraždit a celá záhada kolem šperku je objasněna.
Bylo to sice maličko pohádkové, ale líbilo se mi jejich cestování po chudých hostincích a ubytovnách, kdy si museli vydělávat prací. Postupně poznávali jeden druhého, sblížili se a samozřejmě zamilovali.
Hezký příběh.“... celý text
— Senza Jenka