Nejnovější komentáře

Než odejdu navždy: Skutečný příběh matky, který dojal celý svět

„Tuhle knihu jsem tu před lety vyhrála zrovna tu v soutěži a je opravdu skvělá. Já mám už děti dospělé a nedovedu si představit být na jejím místě. Opravdu silná žena.“... celý text
— Daniela

Ve spárech Aljašky

„Tahle knížka byla pro mě přesně ta, kterou chcete číst každý den kousek a zároveň ji nikdy nedočíst. Netušila jsem, jak poutavé vyprávění mrazivou Aljaškou mě dokáže vtáhnout do děje pokaždé, kdy jsem tu knihu otevřela a začetla se. A to nemusel být ani román. Příběh je doplněn fotkama autora, které pěkně dokreslují představivost o reálném světě. Je to přesně pro ty čtenáře, kteří mají rádi ať už divočinu, Aljašku,dobrodružství či cyklistiku. Nebo příběhy, které se opravdu udály. Klobouk dolů před autorem.“... celý text
— Fross

Útok titánů 19

„Bitva o získání tajemství sklepa se rozjíždí a dovíme se něco málo o Reinerovi, Bertoldovi a Annie. Jistě, dělají zlé věci, ale nějak nevypadají, že by to byly úplné zrůdy, které to nějak extrémně těší... vzhledem k tomu, že z anime jejich důvody znám, mi je jich vlastně docela líto.“... celý text
— Silber

Třetí rodič

„Vynikající kniha, krásně přibližuje celé téma. Jediná věc která mi čtení trochu znepříjemňovala byl design. Modré písmo se mi nečetlo úplně nejlépe a také na mě bylo trochu příliš veliké, v poslední řadě pak na několika starnách zasahovalo do obrázku. Jinak však cením provedení a příjemnou barevnou bilanci ilustrací a obalu.“... celý text
— Brigid

Slušní lidé

„Naprosto psycho příběh. Doufám, že to bylo celé fikce. Protože 1) asi se to může stát, ale jak to vyřešit opravdu netuším. 2) Otec druhého syna byl naprostý magor a jak měl vše již dopředu promyšlené bylo něco šíleného. Na tuto knihu opravdu dlouho nezapomenu. Pozn.: a audio kniha byla načtená opravdu úžasně.“... celý text
— maximus13

Umění v krvi

„Když jsem byla začátkem roku nemocná, neměla jsem vůbec na nic náladu, natož zkoumat nějaké knižní novinky, proto jsem sáhla po osvědčené klasice. Není žádným tajemstvím, že miluju Sherlocka Holmese ve všech možných podobách a když jsem před lety našla tento kousek v @levneknihy, nebylo o čem přemýšlet. Jako fanynka díla Arthura Conana Doyla jsem byla trochu skeptická, ale nakonec mě čekalo opravdu milé překvapení. Se Sherlockem se vracíme do roku 1888, detektivovi je 34 a opět propadá své závislosti. Holmese z jeho opiového šílenství ale vytrhne zašifrovaný dopis z Paříže. Nemanželský syn krásné kabaretní hvězdy, Mademoiselle La Victoire, se pohřešuje a ji samotnou někdo napadl. Sherlock a John proto odjíždí do Paříže a odhalují, že tohle byla jen špička ledovce - v Marseilles byla uloupena nesmírně vzácná antická socha a v továrně na hedvábí v Lancashiru bylo zavražděno několik dětí. Stopy ve všech třech případech vedou k jedinému, nedotknutelnému člověku. Kniha byla krátká, velmi čtivá, jen jsem pro Sherlocka zvyklá na prostředí Londýna či anglického venkova, proto jsem si na Paříž moc nezvykla. Moc se mi také líbí grafická úprava, v které kniha u nás vyšla. Ihned jsem si pořídila další díly, které bohužel v češtině nevyšly, ale věřím, že si je užiju úplně stejně. Jestliže jste fanoušci seriálového Sherlocka s nepřekonatelným Benedictem Cumberbatchem, pak utíkejte a kupujte, protože tohle je přesně ten Holmes, na kterého jsme od BBC zvyklí.“... celý text
— marrie5227

Poslední manželka

„Thriller to není, spíš rodinné drama s tajemstvími z minulosti. Hlavní hrdinka Marie byla pěkně zákeřná a nesympatická. Stále jsem nepochopila její pohnutky a nedokázala jsem se vcítit do jejich pocitů. Stuart mi přišel jako takový panák. Celkově na mě působila celá rodinka podivně a zpracování mě moc nezaujalo. Tohohle ležáka ráda pošlu dál. Nicméně kniha se četla dobře a měla krátké kapitoly, takže děj ubíhal a zajímalo mě, co bude dál. Od autorky jsem četla i Dokonalou přítelkyni, která byla možná o malinko lepší, ale i tak mi v jejích knihách něco chybí nebo lehce vadí.“... celý text
— lulucinax

Kde je mi dobře

„Knihu jsem si koupila ze zvědavosti a chuti si přečíst nějakou romantickou oddychovku, ikdyž to není přímo můj častý žánr knih, proto jsem i bedlivě vybírala. Kniha mě zaujala hlavně tématem a velmi dobrými referencemi. Nakonec mám z knihy rozporuplné pocity. Dvě třetiny knihy je o tom, jak hlavní hrdinka Harriet je stále zamilovaná do svého bývalého, který je v její blízkosti a zároveň s ním "nechce/nemůže" být. Natož, že byli spolu 8 let mi přišlo, jakoby byli spolu spíš 8 měsíců a fáze zamilovanosti stále trvala. Nicméně posledních 100 stran přinesly aspoň nějakou akci, která zlepšila děj knihy, také z ní plyne ponaučení potřeby komunikace, což oceňuji. Přečetla bych si ji znovu? Ne, ale nelituji, že jsem knihu dočetla. Doporučila bych ji? Ano, těm, kteří tento typ knih a popisů mají rádi. Natož, že v této oblasti moc nečtu, tato kniha se četla dobře. Své čtenáře si jistě najde.“... celý text
— Fross

Babiččina lékárna

„našla jsem vše, co jsem potřebovala a z knížky budu kdykoliv ráda znovu čerpat... díky...“
— Aniday

Šťastná kniha

„Jak se v knize píše - spoustu věcí dělám zbytečně a je to ztráta času. Bohužel jsem měla mnohdy stejný pocit u čtení této knihy. V úvodu jsem našla více momentů, které se mi líbily, ale postupem času se moje chuť číst dál vytrácela. Chystám se číst ještě Samotářky, tak uvidíme.“... celý text
— klarca1993

Čarodějky a čarodějnictví

„Super kniha pro čarodějky“
— Daniela

Kráľovstvo podsvetia. Druhá časť

„Kralovstvo podsvetia je prosto ...... zle, toxicke, zvrhle..... Knihu som zacala citat a nevedela odlozit. Ponocovala som? Jasne, ze ano! Ale stalo to za to. Nebudem nic prezradzat len poviem, ze ak hladate napätie a zvrhlost manipulaciu a zahadneho hrdinu tak za mna tuto seriu odporucam vsetkymi desiatimi „Môžeš sa snažiť akokoľvek chceš, nikdy sa odo mňa nedostaneš. Vždy budem stáť niekde v pozadí a pozorovať každý tvoj krok. Rozrazím lebku každému hajzlovi, ktorý na teba čo i len pomyslí. A nechci vedieť, čo spravím, pokiaľ sa ťa dotkne.“ "Stále mi patrí tvoj život. Nikdy na to nezabúdaj."“... celý text
— Ewe291

Paměti donského Kozáka a českého lékaře

„Nerada čtu o bojích a válkách, takže jsem se první polovinu knihy nutila do pár stránek za týden. Přesto knihu doporučuji. Zhruba od kapitoly "Naděje na odjezd" se příběh překlopuje do první mírové doby, do Čech, pro mě zajímavějších informací, sžívání se autora s prostředím, s naší uzavřeností, mnohdy nemístnou šetřivostí, která vedla ke zbytečnému úmrtí... Jeho osud je strhující. V této druhé části jsem si všímala i takových drobností, jako je poznámka o vzácnosti dnů, kdy slunce svítilo na bezmračné obloze, což je do očí bijící kontrast k současnému pořizování solárních panelů i na staré chalupy. "Pro matičku Rus jsem snášel hlad a zimu, útrapy nekonečných tažení a hrůzu krvavých bitev. Vůlí osudu jsem ale byl vyhozen jako zbytečný, ba dokonce škodlivý odpad za dveře vlasti. A byla to ta malá, mně neznámá země, která ze mě znovu udělala člověka." Když se po téměř 40 letech vydal do Sovětského svazu za rodinou a zjistil, že jsou si navzájem cizí, byl zděšen. Vztah k sestře vyjádřil v básních, kousek cituji: SESTŘE Svá přetěžká víčka si netroufám zvednout a na tebe se podívat. A přece jsi bez dechu ke mně šla jednou a na sněhu chtěla se hřát. Já zahřát tě nemohu v téhleté chvíli. Kde mám teplo vzít? Napověz! Vždyť oba jsme ho za zlých let vyzářili až po známou nejzazší mez. Vždyť také mě pochroumal zběsilý osud v svém chuchvalci smrtících mlh. Už ode mě nečekej křísivou rosu, když přišel jsem o zrak i sluch. Tak bratrovi odpusť, že těžko tě vzkřísí. Je tolik let mrtvolou sám... My všichni jsme naživu bývali kdysi, já teď jako troud vydoutnám... Však vím - všude po těle jitří se rány, tak jakápak o duši řeč... Tak přemnohé bědy se seběhly s námi, že z pohledu může vzít křeč.“... celý text
— Jelitovna

Síla paradoxu

„Není špatná každá kniha poučí.“
— Daniela

Půlnoční modř

„Poutavý historický příběh“
— Ludmila91

Pichlavá láska

„Pohodový oddychový příběh“
— Ludmila91

Rodinná encyklopedie alternativní medicíny

„Perfektní kniha.“
— Daniela

Símka

„Bylo mi lito Símky. Tak nejak chapu to utrpeni. Je to silne cteni. Autorce fandim. Zatim je to na tri hvezdicky, ale budu se tesit na to, ze ji jednou s radosti dam plny pocet.“... celý text
— misssicccka

Desatero pohybů: Zvířata na souši, ve vodě a ve vzduchu

„Desatero smyslů mě sice upoutalo o frňous víc, ale i tak jsem si z Desatera pohybů vypsal spoustu zajímavostí, Petr se tentokrát věnuje chůzi a běhu, plavání, létání, skákání, šplhání, plazení, pohybu pod zemí, potápění, jízdě na zvířatech a specifickým pohybům různými částmi těla a to napříč celou živočišnou říší, člověka (pro srovnání) nevyjímaje pánem tvorstva se tedy po tomto souhrnu zvířecích rekordů a kuriozit opravdu necítím, a kdybych si mohl Petrovu knihu přečíst v dětství, věděl bych třeba, že učit žížaly couvat se mi nikdy nepovede a že kdybych si místo nich posbíral na zahradě housenky, byl bych jako vyučující jistě úspěšnější kvituju také vhodné zařazení nevtíravých ekologických výstrah do každé kapitoly, v nichž autor upozorňuje, jak lidské zásahy do krajiny zvířatům daný pohyb znesnadňují nebo úplně znemožňují, což má mnohdy za následek jejich smrt, počínaje udusanou a zabetonovanou zeminou přes přejeté žáby, dezorientované ryby, ptáky či netopýry a konče 5 miliardami tun plastů rozptýlených v celém životním prostředí... ...vůbec jsem netušil, jak se sklízí olivy a kolik při tom zemře ptáků rozdrcením, uf!“... celý text
— los

Zachraň se

„O něco slabší než první díl, který jsem hodně hltala, ale i přesto se těším na pokračování a jsem zvědavá, jak všechno dopadne.“
— Tirisa

Mrazení

„Moc mě to nezaujalo. Hodně mi vadilo přeskakování mezi současností a minulostí. Kromě Lexy a Gerryho bylo všichni strašně nesympatičtí. A Olive mi byla tak protivná, že by mi ani nevadilo, kdyby jí nenašli.“... celý text
— Gracinka

Balada o ptácích a hadech

„Jako mnozí tady jsem velký fanoušek Hunger games. Baladu o ptácích a hadech jsem ale i přesto nějak neměla potřebu číst, řekla jsem si, že si vystačím s filmem. Bohužel mi tam ale pár věcí přišlo nejasných, tak jsem nakonec sáhla i po knize. Jelikož jsem právě nejdřív viděla film, věděla jsem, co se bude v knize dít, což mi zpětně přijde škoda, protože jsem si čtení i přesto velmi užila a bez filmových spoilerů bych byla asi i dost napjatá, jak bude vše pokračovat. Jak už jsem ale napsala, i přesto byla kniha velmi dobře napsaná a já byla spokojená a jsem ráda, že jsem po ní nakonec šáhla.“... celý text
— Tirisa

1913: Případ podivné sebevraždy

„Nebylo to špatné. Čekal jsem víc... Coby audioknihu povznáší svým "návykovým" přednesem Miroslav Táborský na příjemný zážitek. Příběh se malinko vleče a není to opravdu žádná velká kriminalistika. Hlavní hrdina je takový trošku moula a popis tehdejší Vídně pomálu. Dám asi šanci i dalšímu dílu.“... celý text
— mila2411

Detektiv Zack a záhada potopy

„Přestože je tato kniha určena dětskému čtenáři myslím , že i dospělí čtenář si v ní najde pár podnětů k zamyšlení. Tedy pokud bude chtít se trochu zamyslit. Tato kniha totiž není jen příběh pro děti , ale do jisté míry předkládá jiný pro mnohé zcela nekonvenční pohled na to jak a proč vznikl náš svět.“... celý text
— Etilik585585

Návrat do Kavárny na konci světa

„Já jsem z knihy trochu rozpačitá. Ano čte se to pěkně, ale žádný velký boom se nekonal, nějak mi přijde že kniha nejde do hloubky věcí, jsou to jen takové bublinky na povrchu. No, možná jen nešla do hloubky mých věcí.....každopádně ve mě nezůstane.“... celý text
— Meg1

My, Ludvík XIV. král francouzský

„Knihu vnímám jako takovou krátkou, ale zajímavou jednohubku v podobě vzpomínek umírajícího krále. Samozřejmě by se sem dalo vtlačit mnohem víc a kniha by mohla být klidně delší, ale nevidím to jako veliké negativum. O samotném králi Slunce jsem už přečetla několik knih, takže tohle je pro mě spíš jako takové zajímavé doplnění.“... celý text
— Thalin

Dej mi pokoj

„Čtivě napsaná kniha, popisující životní situace několika postav. Bylo to autentické, neotřelé a čtivé, ale trochu mi vadilo, jak už tady někdo zmínil, že se to točilo v kruhu a byla to trochu depka bez naděje. Ale Bůh suď, někdy to tak v životě asi prostě je. Autorčin styl se mi ale líbí a v budoucnu si od ní určitě zase ráda něco přečtu.“... celý text
— SkaliBar

Výherkyně

„První knížka, kterou jsem od toho spisovatele četla. Byla jsem překvapená. Hezky se četla, i když byl děj občas nepravděpodobný. Třeba si od něj zase něco přečtu“... celý text
— archivářka115

Srdcerváči. Kniha 2

„Opět krásné ilustrace. Moc oceňuji to, jak krásně k danému tématu přistupují rodiče hlavních hrdinů. Dnes se těším na třetí a čtvrtý díl.“
— monushka

Lež má krátké nohy: Rozhovor Karla Hvížďaly s rabínem Karolem Sidonem

„Po několika vydaných knihách rozhovorů novináře a spisovatele Karla Hvížďali a spisovatele, dramatika a vrchního zemského rabína Karla Sidona přišla pod hlavičkou nakladatelství Vyšehrad přece jenom ještě jedna. Tentokrát se oba zmínění ve svých hlubokých dialozích zaměřují výhradně na fenomén lži v dnešním světě, ale i ve spojení s neustále nás ovlivňující dobou minulou. To s sebou samozřejmě přináší obecnější témata jako jsou možná pojetí a náhledy na to, co to lež vlastně je, ale i konkrétní případy toho, jak se projevuje. Autoři se tak v knize dotýkají velmi aktuálních témat jako je současná tuzemská, ale i globální politika fungující na lživých principech, kdy „hezky lhát“ znamená získávat hlasy, o což jediné v postmoderní politice jde. Diskutují o rostoucí oblibě populistických a dezinformátorských politických uskupení a výrazných politických osobností, kterým již dávno nejde o umění artikulace pravdy (protože pravda je mnohdy těžká a člověk jí musí čelit), ale o řemeslo pravdivě znějící lži (poněvadž za tu se může člověk snáze schovat). Vzhledem k původu obou autorů je kniha samozřejmě plná i mnoha židovských témat (jako je duše, svobodná vůle, stvoření ad.), Karlem Sidonem ale vždy pečlivě a duchaplně aplikovaných na aktuální témata. Značná část knihy je věnována i totalitním ideologiím, válečnému konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, ale i blízkovýchodním konfliktem vyeskalovaným masakrem ze 7. října 2023, který je dle autorů kvůli své složitosti zanesen nesmírným množstvím desinformací a mediálních iluzí. Knihu celkově hodnotím pozitivně. Autoři se zpravidla vyhýbají dojmologiím a svá tvrzení náležitě zdůvodňují a argumentují. K jednotlivým tématům přistupují poměrně nestranně (Sidon možná o něco více než-li Hvížďala) a nebojí se pokládat nepříjemné otázky a poukazovat na nepříjemné (leč pravdivé) skutečnosti. Lze těžko spolknout fakt, že Židé byli na „území Palestiny“ dříve než předci současných Arabů (pro jednu stranu), ale stejně těžce lze spolknout fakt, že masakr uskutečňující se na obyvatelích Pásma Gazy je nesmírnou humanitární krizí, která již dávno nemá náboženský původ (pro stranu druhou). „Jak se dá ale hovořit o etice v tak asymetrickém konfliktu?“ ptá se v závěru knihy Hvížďala. A Sidon odpovídá: „Mluvit se dá vždycky, procházíme však možná i jako lidstvo mořem lží a pod nohama máme pevninu, a jestli se teď moře rozdělí, ukáže se bohužel pravda, kterou jsme nevnímali, v té podobě, jak jsme si ji jako lidé pod sebou a kolem sebe a i nad sebou vytvořili, tedy jako poušť.““... celý text
— Yummymoon