Nejnovější komentáře

„Navštívil jsem již několik přednášek a přečetl jsem všechny knihy Ladislava Zibury. Tahle mi ovšem oproti předchozím přijde trošku jiná. Myslím si že je moudřejší, vážnější a více promyšlená a řekl bych, že je v ní méně humoru než v předchozím knihách, s tím že těch vtipných částí je tam stále dost . Nesmírně mě humor Ladislava Zibury baví a zároveň se mi libí hlubší poslání, které tato kniha má - mít víru v lidskost, vážit si toho co v životě máme, šířit dobro, být k sobě laskaví, nelitovat se, nebrat se příliš vážně a moc se netrápit s těžkostmi, které časem zmizí. A celé to sdělení mi přijde takové ryzí a upřímné. Kniha je poctivá a myslím že autor si na ní dal hodně záležet. Je to hodně vidět na maličkostech, které z čtení dělají opravdový zážitek. Velice kvalitní a příjemný papír, nádherné ilustrace, autorská edice, obsahující hudební playlist, atd.“... celý text
— ZH6

Lapeni

„"Jen si pamatuj, že nehledě na to, jak moc špatná se situace zdá, všechno je jen dočasné. Tvou hodnotu neurčuje to, v jakých podmínkách žiješ, ale to, jak povstaneš z popela potom, co všechno shoří." Bylo to skvělý. Musím jít hned na další díl.“... celý text
— Žampion

Za modrým horizontem událostí

„Trosku tazko sa mi pise koment. Pre mna subjektivne, stiedali sa tu linky postav menej putave a pre mna zaujimavejsie a nezaujimavejsie. Hoci uznavam, ze ta nezaujimava linka rodiny v tovarni (meno sa mi okamzite vyfukalo z pamate) je pre pribeh dolezita, az ked pride na kapitoly s Broadheadom, znova je to zavan prveho dielu. Ktory sa mi paci velmi. Postava Wana mi prisla ako uplne otravna a najcastejsi zdroj erotickeho rozpaku. U Pohla vo svojich romanoch som si vsimol par zaujimavych spolocnych znakov. Dost vyrazny ekonomicky dopad vsetkeho na vsetko. Vsetko to ma svoju cenu vyjadrenu aj ciselne. Dost casty motiv sexu. Aj ked nikdy nie explicitneho. Wanovu lod plnu skvrn od semena si musite domysliet aj ked tazke to z naznakov nie je. Snaha zakomponovat do svojich romanov prisne realisticku fyziku, aj najnovsie (v tom case) teorie a objavy. Nieco sa casom pozmenilo, nieco upravilo, ale na citatelskom zazitku to neubera. Nieco sa zda pritiahnute za vlasy, a v svetle dnesnych vedomosti uz nerealisticke, ale to skratka patri k sci fi folkloru, napr cesty nadsvetelnou rychlostou ako bezna vec, hoci uznava ze pre ludi nedosiahnutelna technologia, prave toto stoji v jadre celej serie Heechee. Pohl vsak poctivo skusa vysvetlit aj tuto u inych autorov len beznu barlicku. V druhej knihe sa dozvedame uz aj dost o pozadi a tajomnych tovarnach, novo sa objavivsich starych, novo sa objavivsich mrtvych, novo sa objavivsom este starsom, nieco o tom kto su ti Heechee, a ze asi bude aj nieco vacsie dalej v pozadi :) Inak, pokojne si viem predstavit seriu postavenu na tom, co bolo v prvej knihe. Nove a nove pribehy riskujucich prospektorov v dobe pociatkov pouzivania Gateway. To by sa ale trosku podobalo serialu Star Trek s casto tragickymi koncami kozmonautov samovrahov :) Tiez zaujimave je ako dalej Pohl pracuje s "programami" ako zivymi postavami. Sigfrieda nahradzaju nove, Albert Einstein je skvely partner. A je vidiet, ze Pohl bol celkom vizionarom vyvoja vypoctovej technologie. Umela inteligencia predsalen nie je az taky stary vynalez. Len ho vyuzivame najviac na generovanie obrazkov nahych hereciek. Nuz ale, hlupy uzivatel, hlupe vstupy :) Ale predsa len, aby som to zhodnotil, pre mna je dojem a citatelsky zazitok trosku slabsi ako u jednotky. Ta dost komorna dialogovka s postupnym odhalovanim minulosti, sa literarne postupmi zmenila na standardne rozpravanie o sice dost dolezitom zlome v poznani Heechee. Zaver naznacuje velke veci.“... celý text
— Corso

Osvětim: Nacisté a konečné řešení

„Mimoriadna kniha spracovaná v roku vydania aj ako 6-dielny dokument pod rovnakým názvom. https://www.csfd.sk/film/127305-osvetim-naciste-a-konecne-reseni/recenzie/ Sú tu neuveriteľné výpovede, z ktorých tuhne krv v žilách a človek sa sám seba pýta - je vôbec možné, že toto robil človek človeku? Kniha sa totiž neorientuje len na nacistov, aj keď to je gro, ale aj neuveriteľné príbehy, v ktorých samotní nemeckí Židia pozerali na poľských ako na podradných. Niektorí dokonca sami pomáhali vražednej mašinérii, znásilňovali a správali sa k svojim horšie než nacisti samotní. Ešte hroznejšia je ale cesta väzňov, ktorí prežili, kde sa dozvedáme, že spoluväzeň s pocitom šťastia zabil druhého spoluväzňa len preto, že on bol Žid a druhý väzeň Nemec... Vybrané citácie: Hans Friedrich, ktorý strieľal Židov v lesoch: „Čo som si pri tom cítil? No nič, myslel som si len, mier dobre... Aby som ich presne zasiahol. Na toto som presne myslel... Pre nás to boli len Židia.“ Oskar Groening, účtovník z Osvienčimu: „Keď sme zabíjali deti, my sme v nich nevideli nepriateľov, ale kolovala v nich krv nepriateľa a nepriateľské teda bolo to, že by raz vyrástli v Žida, ktorý bol potenciálne nebezpečný.““... celý text
— Bonapartista

Nezapomeň na zlé časy

„Každý člověk po 50 letech spoustu událostí zapomene a špatné skutky vytěsní nebo si je upraví tak, aby vypadal v co nejlepším světle. Možná že Koschorrek také střílel zajaté Ivany, znásilňoval ruské ženy a některé historky si vymyslel nebo je slyšel od kamarádů. Ale nebyl to historik, nepsal žádnou odbornou publikaci a jeho paměti jsou sice subjektivní, ale autentickou výpovědí o životě německého vojáka. Přišlo mi fascinující, jak zmanipulovaní byli nejen civilisté v zázemí, ale i prostí němečtí vojáci na frontě. To je také pro mě hlavním poselstvím knihy; varování dalším generacím, že státní propaganda a mainstreamová média dokáží lidi snadno zfanatizovat. Dnes už naštěstí máme sociální sítě a nejsme odkázání na šeptandu, jak na ní často vzpomíná autor.“... celý text
— braunerova

Dům u kanálu

„Mně se tato kniha líbila moc! Četla jsem její německé vydání a jen těžko jsem ji odkládala, když jsem se musela věnovat něčemu jinému ;-). Tommy a Pentlička jsou sympatičtí a já je mám opravdu ráda. Zde jsou už starší a Tommy se poměrně brzy chystá do penze. No a při návštěvě tety Ady v penzionu Slunné vrchy se Pentlička seznámí s jednou z dalších obyvatelek paní Lancasterovou. Ta jí položí zvláštní otázku ohledně jakéhosi dítěte. Po třech týdnech teta Ada umírá a paní Lancasterová není k nalezení, protože se odstěhovala neznámo kam. A jako dědictví oba dostávají obraz domu u kanálu, který Pentlička poznává a nutně ho chce najít... Kniha mne zaujala hned od první stránky, přestože má trochu pomalejší začátek. Později ovšem nabere na tempu a já jsem skoro přestávala dýchat samým napětím, jak to všechno dopadne ;-). A musím přiznat, že závěrečné rozuzlení a odhalení mne dokonale překvapilo. Hodnotím suverénním plným počtem a docela mne mrzí, že tohle byla moje poslední kniha s Tommym a Pentličkou...“... celý text
— 85098211

Vietnamské srdce, český domov

„Nechci hledat chyby na zpracování, ale je velmi potřebné nahlédnout do života komunity vietnamských spoluobčanů. A toto nám tato útlá knížka nabízí. Dle mého jsou naši vietnamští "návštěvníci" nejpracovitější a nejsnaživější národ, který u nás žije, za což si velice často vyslouží hanlivé oslovování, tykání a neúctu. Samozřejmě většinou od lidí, kteří jim nesahají ani po kotníky v pracovitosti, snaze a rodinné soudržnosti. Jsem moc ráda, že se někdo této úlohy popsání pocitů této generace "čechovietnamců" ujal a díky za to. Zajímavé zmínky o kulturních zvycích a tradicích ve Vietnamu.“... celý text
— 1alena1

Černá křídla Cthulhu 6

„Za mě asi nejslabší z černých křídel. Překvapila jen "lovecraftovská" poezie.“
— Radous79

Člun v mlze

„Pěkná česká detektivka která mě bavila. Detektiv Bedřich Mráček je veselá kopa a jeho postava v těchto knihách mě perfektně sedí. Příběh je zajímavý, neschází celkem dobrá zápletka a hlavně se mě líbí že v každé knize řeší dva případy najednou, je to zajímavé má to spád. Celkově je tato série dobře čtivá a jsem spokojen.“... celý text
— rafan65

Němci proti Hitlerovi: opozice v třetí říši 1933-1945

„Kniha čtenáře seznámí s opozicí, která se vytvořila proti Hitlerovi potažmo NSDAP ve třicátých letech v Německu. Bohužel nejde moc do hloubky, je to spíše povrchní seznámení, čekal bych víc detailnějších informací. Celkově pro mě lehké zklamání“... celý text
— n.ezn.amy

O bláznech jen dobré

„Sahal jsem po ní s lehkou nedůvěrou a zavíral ji nadšený. Sám jsem v letech hlavního hrdiny, jen o hodně tuctovější a šedější...“
— hem62

Pusťte světlo do tmavého večera

„Kniha zaujme názvem a grafickým zpracováním, ale nakonec to nějak nebylo pro mě. Na čtenáře čekají unylé postavy, které za sebou sice mají i zásadní životní dramata, ale dále vše prožívají tak nějak mimochodem. Jako by společně bloudili tmou, volali na sebe, ale navždy se jen míjeli.“... celý text
— VeruFreckles

Zachraň mě

„Další kniha, kterou jsem už dlouho plánovala. Láká mě zkouknout seriál, ale nejdřív jsem si chtěla přečíst knihy. Musím říct, že se mi to líbilo. Moc dobře se to četlo. Ruby mi je velmi sympatická, je cílevědomá, ví, co chce a jde si za tím, má to v hlavě srovnané. Váží si sama sebe, a přestože chodí na školu zbohatlíků, tak ji to nijak nezměnilo, ví, co je důležité a váží si toho. Ve škole se snaží být neviditelná a jen ji odchodit, aby si splnila sen a dostala se na Oxford, a dlouho ji to tak vychází, dokud jednoho dne neuvidí něco, co neměla... James je oproti ní ve vyšší společenské třídě. Přesto bylo vidět, že peníze nejsou všechno a jeho rodina není ideální, ale aspoň že má svou sestru, se kterou se mají rádi. Většinou mu všechny lumpárny prošly díky tomu, z jaké rodiny pochází, a on za žádnou nenesl zodpovědnost, ale u té poslední asi už někomu došla trpělivost... Jak jsem četla, tak jsem si tipovala, jak by to mohlo skončit, a doufala jsem, že se mýlím. A ano, mýlila jsem se. Ten konec, který tu byl, jsem vůbec nečekala. Na jednu stranu se mi ulevilo, že můj tip se nesplnil ale na druhou stranu tohle bylo celkem drsné… Musím se brzy pustit do pokračování“... celý text
— kniha_je_laska

Italská dívka

„Velmi krásný a hluboký příběh. Rozhodně se nejedná o nějakou červenou knihovnu. Je to hlavně o Rosaně a hledání její cesty životem. Z malé holčičky se stává velkou operní pěvkyní. A cestou potká svou velkou lásku. A velká láska vás povznáší, ale i ničí. A krom lásky nachází i přátele a lidi, kterým na ní záleží. Doporučuji. Lucinda psala krásně. Tohle je poslední příběh, který jsem od ní ještě nečetla.“... celý text
— tinka1974

Jedním tahem pera: Ztracené povídky

„Jedná se o soubor dvaceti povídek, které Terry Pratchett napsal opravdu velmi dávno. Kniha obsahuje předmluvu Neila Gaimana, který s Pratchettem spolupracoval, a z textu je znát, jak hluboce si ho jako člověka vážil. Jednotlivé povídky jsou humorné a některé mě bavili více, jiné méně. Už je zde náznak stylu psaní, který se později objevuje v sérii Úžasná zeměplocha, ale autorův vtip zde ještě není tak řekla bych vypilovaný. V některých povídkách je jeho rukopis jasný, ale u jiných by člověk asi chvilku váhal. Co bych chtěla vyzdvihnout, je grafické zpracování. Kniha má opravdu velmi hezkou obálku. Každou povídku doprovází drobná ilustrace, a navíc má kniha i barevnou ořízku, která to celé krásně doplňuje. Za mě rozhodně doporučuji všem, co mají rádi knihy Terryho Pretchetta. Je to taková malá jednohubka, kterou máte opravdu rychle přečtenou a přinese vám trochu kouzel a humoru do všedního dne. Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatrosmedia.“... celý text
— Kate3003

Gentleman v Moskvě

„Tato kniha si svůj přívlastek bestseller - nejlepší kniha roku, podle několika renomovaných novin a časopisů, plně zaslouží. Na 470 stranách knihy jsem spolu s hrabětem Rostovem prožíval každý den jeho domácího vězení v hotelu Metropol. Autor mistrně popsal na několika lidských osudech pár desetiletí budování komunismu v Sovětském svazu po VŘSR. Není popisováno žádné násilí, gulagy, metody tajné policie, ale přesto čtenáře mrazí z toho, jaký osud potkal hraběte a jak je to vůbec možné přežít. Den po dni, rok za rokem se odvíjí jeho příběh a jemu blízkých několika osob. Závěr vyznívá docela optimisticky, asi i proto, že se nejedná o ruského autora, ale o Američana. A ti jsou spíš na ty šťastné konce. Smekám ale před tím, jak Amor Towles dokázal popsat poměry v tehdejší Moskvě, charaktery lidí, životní podmínky a systém, který po revoluci nastolili bolševici v SSSR. Za mě jasných 5*.“... celý text
— Bedřich63

Hannibal, syn Hamilkarův

„Příjemná kniha, tažení Hannibala viděno očima prostých vojáků. Během čtení se nabízí myšlenka ..sláva jednoho vykoupená smrtí tisíců lidí a zvířat. Vše ostatní řečeno níže v uvedených komentářích.“... celý text
— gab72

Slib

„Tohle sice není úplně šálek mé kávy, ale příběh byl zajímavý. Dostal jsem o syna, který to četl. Doporučuji k přečtení i zamyšlení“
— tinka1974

Kudy vchází světlo

„Tento díl je mimořádný. Od začátku až do konce. A co se na začátku zdá jako úplně ztracené, na konci se ukáže za požehnání. Inspektor Gamache tady řeší úmrtí Constance, posledního paterče. V průběhu se dozvíme o smutném životě těchto dětí, i když na venek s zdál být pohádkový. Mimo to také prožívá pracovní krizi. Oddělení se mu úplně rozpadá, ztrácí lidi i autoritu. Jediná věrná osoba je Lacostelová, a i ta už začíná propadat malomyslnosti. A teď přeskočím. Gamashe přátele neztratil. I když to tak mohlo vypadat, jeho blízcí zůstali stát za ním a tak se podaří rozkrýt obrovskou korupci a teroristický útok. A návdavkem i vraždu maskovanou za sebevraždu. Inspektor Beauvoir je postaven před rozhodnutí svého života. A jak Gamache celou dobu v tomto dílu opakuje: Všechno dopadne dobře. A znovu se nám vrátila celá partička z vísky. Včetně Rózy. Už se těším na další díl.“... celý text
— tinka1974

Tajemství zamčené knihovny

„Emotivní příběh o lásce a ztrátě vylíčený ve dvou časových rovinách - v současnosti a během 2. světové války ve Švédsku. Obě časové linie se pěkně prolínají, jsou napsané poutavě, kniha se čte hezky a má spád. Moc se mi líbil vztah Rebecky ke své babičce.“... celý text
— anovy64

Dva roky bez prázdnin

„Nedočteno, nehodnotím. Není to špatné, ale místy se v tom ztrácím, vůbec nevím, kdo je kdo, je tam spousta vět, které vůbec netuším, kdo je pronesl.. Tak zvláštní knihu jsem ještě neviděla. Přitom, v částech, kde se začtu a vím, co čtu, se mi líbí autorův styl, volba slov i lehký humor. Škoda. Bylo-li by to psáno bez chaotického prolínání osob, času a děje, přečetla bych si knihu ráda.“... celý text
— Aghatte

Niccolo Andretti

„Aj to je síla, kde se tak hloupé nápady na knihy berou. Zamilovaní mafiáni filozofující o odpuštění a aby to byl mega doják dosadíme tam někoho na vozíčku.“
— adrianna0305

Smrt hraje vrhcáby

„Velké plus - oblast, velké mínus - nějak nevěřím, že by písmo bylo tak rozšířené mimo církev: výměna lístku mezi Vítkem a Tadeášem je pro už moc. Jinak milá četba, sice trochu utajovaná jména před čtenářem, prodlužovány dej, ale četlo se to příjemně.“... celý text
— kuruteku

Harry Potter a vězeň z Azkabanu

„Třetí díl série, která se vlastně nikdy neomrzí. Vracím se k ní po letech, kdy již trochu opadl ten "potterovský boom": knihy jsou volně k dispozici, nečekají se na ně fronty v knihovnách ani knihkupectvích a série je ukončena. Závěrečný díl mi při mém posledním čtení utekl, a tak jsem zvědavá, jak vše nakonec dopadne: z náznaků tuším, že obsah následujících knih už bude daleko temnější, ponuřejší a mrazivější než v prvních dílech. Nepřestává mne fascinovat, jak rychle fenomén Harryho Pottera zakořenil v našem světě, jak se nám dostal pod kůži, jak velká je sféra jeho vlivu... aniž si to mnohdy uvědomujeme. Stmeluje generace, protože knihy o něm - právě pro ten silný příběh, napětí a magii kouzel - čtou nejen děti, které dorůstají do věku hlavních hrdinů, ale i jejich rodiče... a rádi po nich sáhnou i prarodiče, nejen kvůli víře, že "v každé pohádce se vše špatné vždy v dobré obrátí". Propojuje kultury - díky filmům se dostal do obecného povědomí a znají ho snad na celém světě; debatují o něm učenci v odborných kruzích i laici: psychologové, literární kritici i obyčejní čtenáři... otevírá dveře kreativity, svým způsobem je i uctíván, dokonce se dá mluvit o jakémsi kultu: vznikají jeho oficiální fankluby i bizarní až kuriózní skupiny ujetých příznivců, kteří některé artefakty dovádějí do krajností - viz turnaje ve famfrpálu, jejichž účastníci nadšeně poskakují na košťatech :-) Zároveň s tím se bohužel stává i předmětem laciné reklamy a prodejní značkou - vždyť kdo z nás už někdy v obchodě nenarazil na plyšovou sovu Hedviku či jiné výtvory z plastu, přímo spjaté s příběhem Harryho Pottera? O tom, jak významnou roli hraje při formování současné literatury pro děti a mládež, svědčí mimo jiné i vznik četných parodií (viz Harry Trottel) a napodobenin, v nichž se dají vystopovat shodné motivy s touto sérií. O příběhu bylo napsáno už mnoho. Pro svůj věčný boj "dobra se zlem" autorka propojila svět reálný (svět "mudlů") se světem magickým, plným čar a kouzel. Obsah celé série dovedně rozporcovala na sedm kusů: co rok, to jeden uzavřený příběh, jedna kniha - a každý ten kus ještě zarámovala do období jednoho školního roku. Velmi šikovně, neboť přestože se některé události logicky musí opakovat, nikdy nepůsobí nudně: každý rok přichází s něčím novým, každým rokem se dostáváme blíž a blíž k rozuzlení tajemství Potterova života. Ani o napětí není nouze, autorka ví, jak si udržet čtenářovu pozornost, ale jedna věc je trochu zarážející: postupná gradace děje do nejnapínavějších scén vždy KE KONCI knihy, tedy do doby, kdy Harry končí ročník: jako by celý rok jen zkusmo "poměřoval" své síly s neznámým nepřítelem - a ten největší úder přichází pokaždé až v závěru. Z hlediska syžetu je to však pochopitelné: asi těžko by se děj knihy zakončoval uprostřed školního roku. Autorka své hrdiny také nijak nešetří: v závěru se pohybují již kdesi "na hraně" svých možností, dostávají se do krajních situací, kdy jim jde o holý život a mnohdy už mají namále... ovšem díky několika faktům vždy nad veškerým zlem, nepřízní a úklady zvítězí: pomáhá jim hlavně síla přátelství, pouta vzájemné soudržnosti, hrdost - a touha se nevzdat. A právě ona neotřesitelná víra v dobro je jakýmsi pomyslným "hnacím motorem" celé knihy. Při jejím čtení jsem v duchu vzdávala hold překladateli - všechny užité výrazy, názvy, jména a pojmy, to je hotový koncert tvůrčí jazykovědy, vrchol čarování s jazykem, a já si tu "exkurzi" do bradavického světa kouzel nesmírně užívala: reálie spojené s famrpálem - Zlatonka, Potlouk, Hulák, Camrál, košťata Meteor, Zameták, Stříbrné šípy, Kometa, Nimbus dva tisíce, Kulový blesk... zvláštní tvorové a postavičky, dokreslující prostředí - olbřímí oliheň, ďasovec, vrba mlátička, tlustočervi, hipogryf, mozkomor, bludníček... místa jako Havraspár, Mrzimor, Zmijozel, Nebelvír, Bradavice, Prasinky, Medový ráj, Příčná ulice, Azkaban... Zvlášť mne bavily kouzelné formule, u nichž jsem mnohdy měla dojem, že jde o jakousi "pokroucenou" latinu: Riddikulus! Dissendium!, Mobilicorpus! Expecto Patronum! Expelliarmus! Lumos! Mobiliarbus! Všechny tyto názvy jen ilustrují, jak dokonale promyšlený svět H. P. autorka vytvořila. Myslím, že každý knihomol by si rád prohlédl učebnice jako "Příručka kouzelných slov a zaklínadel pro 3. ročník", "Obludné obludárium", "Dějiny bradavické školy", "Rodinný život a společenské zvyky britských mudlů", "Zvíře nebo bestie: Studie brutality hipogryfů" či "Odhalování věcí budoucích". Význam celé série spočívá v tom, že si z ní čtenáři při každém čtení odnášejí vždy něco jiného. Děj stojí na základních principech, které hýbou naším světem a patří k naší existenci: protipóly lásky a nenávisti, života a smrti, radosti a žalu, sympatie a antipatie, války a míru, štěstí a smůly, odvahy a zbabělosti, pýchy a skromnosti, odpuštění a pomsty, soucitu a bezcitnosti, touhy po moci a touhy pomáhat... Každý z nás v sobě má hodně dobrého, ale nejsme dokonalí, musíme bojovat s tím horším člověkem v sobě: trápí nás zloba, zatrpklost a zášť, propadáme svým afektům, zápasíme se svými běsy... Harry zde již ztrácí punc dokonalé postavy: zdá se mi, že v mnohem větší míře než předtím projevuje své negativní emoce, a zmítán hněvem, zlobou a touhou po pomstě bezděky odkrývá svému protivníkovi vlastní slabiny. Navíc dospívá: ze skrytých narážek lze vyčíst první náznaky lásky a zamilovanosti. Moc se těším na další pokračování. Je zajímavé sledovat vývoj hlavní postavy, ale asi nejvíc mě zaujal Severus Snape.“... celý text
— Snoopi

Rosnička

„Detektivní příběh ze Splitu a Bratislavy je potvrzením, že láska je mocná čarodějnice. Klidně udělá policajta bídákem a bídáka skoro morálním člověkem. Jinak jde samozřejmě o vraždy dvou žen a také hlavně o prostituci a pasáků kolem toho. Nemyslím, že tato krimi má na nějakou světovou třídu, ale solidní počtení to určitě je.“... celý text
— čef

Vrstva ticha

„Trvalo mi takmer 10 rokov dostať sa sem, to prekoná už len GoT, ktorého sa asi nedožijem. Myšlienka abstraktnej sily plniacej priania sa už objavila v Solarise, ale páči sa mi, ako to autorka uchopila v tomto ekosystéme. Konečne začali dávať zmysel všetky tie nekonečné omáčky z predchádzajúcich dielov. Tak poďme pozrieť, ako to skončí...“... celý text
— tlllk

Dva strašliví vikingové

„Knižka je určená pre malé deti nielen obsahom, ale aj formou – veľké písmená, množstvo citosloviec, veľa obrázkov, stránky ubiehajú ako nič. Podľa mňa trochu zaostáva morálna hodnota, ktorá ide na úkor prvoplánovej snahy zapáčiť sa deťom. Ak to plánujete čítať pred spaním, nie je to tá najlepšia voľba, ale ako prvá kniha pre druháka by to asi ušlo.“... celý text
— tlllk

Vražda v Schönbrunnu

„Poklidná detektivka, která se hezky čte a není plná krve a násilí.... Ráda doporučuji a dodávám, že vraha jsem opravdu neuhádla ;) ....“
— beruska

Tajně tvá

„Trochu mě mrzí to opatrné, vlažné hodnocení tady, a proto trošku přidám a nadhodnotím a dávám 5 hvězd. Ale to přivření očí k vyššímu hodnocení je jen nepatrné, protože tohle mi teď tak moc sedlo. Je to něžný, křehký příběh o dvou ztracených duších, které nejdřív musí přijmout samy sebe. Mně to celou dobu hladilo po duši, protože Julian byl Hallie zcela uchvácen úplně od začátku, tak jak si holka zasloužila. Naprostou většinu příběhu jsou ti dva spolu, mluví, pozorují se, zamilovávají se. Děj je upozaděn, přesto jsem se při čtení vůbec nenudila. Už se těším na Nataliin příběh.“... celý text
— Zomy

Až léto skončí

„Příbéh se mi moc líbil,byl zajímavý od začátku do konce a byl celkem napínavý plný hodné napétí a zápletek,a ke konci dojemný,akorát té erotiky jsem čekala víc,ale i přesto dávám plus“... celý text
— Mikiem