Nejnovější komentáře

„Kniha funguje dobře jako životopis, ale neočekávejte filozofický vhled do Marxových myšlenek. Všechno psané před vás položí jako historický pomník - /myšlenkově vás to nebude skoro nic stát/ - což se podle mě vůbec nehodí, jelikož s Marxem se chceme alespoň jednou v životě intelektuálně utkat. Nebo ne? Tak vám to říkám, abyste taky nebyli zklamaní. Promýšlet tedy jděte do jiné publikace, např. do Dějin a významu dějin od Lowithe, doporučuji.“... celý text
— seethelight

Tichá smrt

„Zase super psychologicky propracované postavy, ale tentokrat na můj vkus moc mrtvých.“
— Baaletka

Řeka mě volá domů

„Byly chvíle, kdy mi tento příběh dal po emocionální stránce neskutečně moc zabrat. I přes všechny ty silné pasáže, jsem si však myslela, že mě kniha rozhodí ještě více. Nečetla se mi lehce, docela dost mě rušily pasáže s přímou řečí otroků/učňů, které byly, samozřejmě schválně, napsány velice nespisovně, aby vynikla jejich nevzdělanost. Nicméně jako celek knihu hodnotím hodně vysoko, stoprocentně se jedná o příběh, který stojí za přečtení. Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků“... celý text
— Knižní střípky

Skrýt reklamy

Oberonova předehra

„První povídka Předehra k válce se odehrává mezi 7. a 8. dílem série. Atticus se radí s věštkyní a Granuaile si vyřizuje účty s Lokim. V dalších dvou příbězích si Oberon hraje na Sherlocka Holmese a s nepatrnou pomocí svého mazlíčka Attica a nového parťáka Starbucka pátrá po únosci psích šampionů a po vrahovi Atticova dvojníka. Nenáročné jednohubky se psími miláčky.“... celý text
— cori

Na dně Temné řeky

„Čtivé, napínavé, děsivé. Určitě doporučuji přečíst :-)“
— Acquenta

Vražedný rej

„Autor zvedá latku každým dílem tohle byla čtenářská lahůdka!!! Knihu jsem četla pozorněji, abych si zvykla je vyprávěn v několika časových rovinách a dokonce hodně do minulosti a postupně chronologicky do současnosti. Příběh je jak pavučina, dokud se vlákna nepotkají byla jsem chvílemi šokována, zmatená a překvapená tolika událostmi. Autor má krásně vše promýšlené dopředu a každá stránka knihy je napínavá, zajímavá a kompletně se vše vyjasnilo. Snad nebudeme dlouho čekat na další dva díly než se přeloží. Sabinu N. i Maartena S. S. jsem si oblíbila nejde jinak. Kdo nečetl má se na co těšit, vřele doporučuji a nestačí mě ani 5* v hodnocení skvělá série je lepší číst od 1 dílu“... celý text
— Jenny46

Luk Ernesta Hemingwaye

„Autor strávil celkem 16 let v Africe zřejmě jako obchodní zástupce některého z bývalých PZO a toto jsou jeho zážitky. Zajímavé povídání o návštěvě diamantového dolu v Botswaně, pramenu Nilu v Ugandě nebo o lovu divokých zvířat s domorodci. Několikrát se ocitl v nebezpečných situacích např. při útoku černé mamby nebo v zajetí pytláků. Na začátku každé kapitoly věnované konkrétní zemi se zmínil o její historii a také o pomoci Československa v době, kdy naše země do Afriky vyvážela velké množství především zbraní, textilu, keramiky, skla a bižuterie. Obsahem nevelký ale na dobu svého vzniku poměrně zajímavý cestopis.“... celý text
— minirock

Grimmové

„Pokud chcete opravdu staré a původní pohádky bratrí Grimmů, není tato kniha tím pravým ořechovým. Převypravěči se sice snaží do pohádek zapracovat hororové a syrové prvky z původních verzí, ale nemohu se zbavit dojmu, že je to spíš ze senzacechtivosti a touhy šokovat, než kvůli logice a soudržnosti textu. Jinak je ale text zoufale moderní, ať už jazykem (např.: "...jak já jsem dneska populární", fantaskní,), tak i myšlením postav (údiv převypravěče nad tím, proč se Bůh, Ďábel a Smrťák zajímají o bezvýznamného sedláka, jeden z nich je mimochodem oděn do obleku, slamáku a v náprsní kapse má červený květ - jak se tenhle švihák jak z Monetova obrazu nebo secesní promenády hodí do archaického světa této pohádky?). Další moderní invencí je převzetí líbivých interpretací ala Freud a Jung, které vidíme třeba u Jeníčka a Mařenky, kde se příběh v závěru scvrkne do traumatického vztahu matky a dcery, kde dcera se má likvidací ježibaby vyrovnat s negativním vlivem matky, osvobodit se od ní a dospět. Tato interpretace mi vždycky připadala přitažená za vlasy a naprosto opomíjející většinu motivů v příběhu a soustředící se jen na jednu rovnou pěšinku, jako kůň s klapkami na očích. V úvodu Lociky se zaměřte na převypravěčův popis čarodějnic. Jedná se o souhrn těch největších klišé, jaká si moderní doba o fenoménu čarodějnictví vymyslela (pod vlivem romantických tendencí 19. století, Murrayové, Gardnera, a wiccanského novopohanství).“... celý text
— Sisssi

Mademoiselle Coco a vůně lásky

„Krásný příběh. Zajímavý, mělo to spád a rozhodně jsem se nenudila. A navíc zajímavý zrod Channelu n.5“
— Njangu

Ranhojič

„Nějak se mi do té knihy nechtělo. Od první strany jsem se ale nedokázala od knihy odtrhnout. Přiblížení různých kultur, náboženství, to vše bylo velmi zajímavé. Ze začátku jsem měla pocit, že kniha má příliš mnoho stran ale na konci mi skutečně několik stran chybělo. Bylo to fakt výborné čtení a všem doporučuji.“... celý text
— angelika29

Sůl moře

„Zase musím jít proti názorovému proudu. Ale nepíšeme komentáře proto, abychom se zalíbili, ale abychom napsali svůj názor. Kniha je především příběhem několika postav, s jejichž osudy se někdy až moc pomalu seznamujeme. To vše probíhá na pozadí konce války, která do příběhu v podstatě zasahuje jen tak zpovzdálí a až na výjimky jen v nepodložených informacích vznikajících v lidském davu. Vznikají zde kontroverzní situace, jak už to bývá v hrůze, kdy utíkáme o život. Právě tady se vybarvují pravé živočišné podstaty lidí, doposud skryté lidským očím. Z tohoto pohledu vyčnívá postava nacistické zrůdičky, které teprve uniforma a Vůdce dali moc. Konec je useknutý takřka nadzvukovou rychlostí, kdy se v pouhých několika odstavcích velmi povrchně dozvíte, a to jen částečně, jak to dopadlo. Tak rychle, že v jedné větě žije tady a po několika větách odpočívá na stejném místě pod oblíbeným stromem. Škoda, poválečné osudy postav mohly být popsány konkrétněji. Existují mnohem, mnohem kvalitnější příběhy popisující podobná utrpení. Škoda jen, že historie si této katastrofy dodnes moc nevšímá a knih je jako šafránu.“... celý text
— Tupoun

Na Větrné hůrce

„Ze začátku mě kniha příliš neoslovila. Děj byl chaotický, zvláštní až depresivní. Až se začátkem vyprávění o minulosti, která zapříčinila nepříjemnou přítomnost, se děj konečně dostává do tempa. Postupně se věci dávají do souvislostí a to jsem se pak nemohla od knihy skoro odtrhnout. Škoda, že závěr je napsaný jako z rychlíku Kniha byla dějem opravdu zajímavá, ale místy zbytečně zdlouhavá a nudná (jako vyprávění tety z vesnice, která přijela na návštěvu a vypráví o příbuzných). Ponaučení z knihy nulové. Ale zajímavé čtení na nedělní upršené odpoledne:-)“... celý text
— Zuzikuk

Stroncium

„Jiří Kulhánek a jeho knihy jsou moje srdcovka, většinu z nich mám už od pradávna, a čtu je opakovaně a vždy jsem z nich znovu a znovu nadšený. Stroncium jsem už kdysi četl, ale nějak mi to nesedlo, tak si z něj nepamatuji víc než prvních pár kapitol (dočetl jsem ho tenkrát vůbec?). Tentokrát jsem se do něj zakousl - a mám z něj trochu rozporuplné pocity. Na jedné straně je to Kulhánek tak jak jej máme rádi, se vším všudy - nepřetržitá akce, spousta krve, nábojů. Ale zde je toho i dost navíc - ať už virtuální realita, vesmírné lety (včetně vesmírného letu bez jakéhokoliv vybavení hlavního hrdiny), a hlavně spousta veletočů v příběhu - což ostatně dokazuje posledních pár stránek, kde hlavní hrdina celý svůj život shrnuje. Co ale musím rozhodně vyzvednout je několik velmi zajímavých myšlenek - ta která mi hloubá v hlavě úplně nejvíc je "virtuální realita v simulovaném režimu neustálého boje, kde vědci přicházejí s novými vynálezy, které jsou následně využitelné v real-life světě". Z pohledu roku 2024 a rozmachu AI - zde byl Jiří Kulhánek vyloženě vizionář, a mám pocit, že do pár let se podobného typu výzkumu rozhodně dočkáme.... Takže - když tak nějak uzavřu - pravděpodobně si Stroncium v budoucnu přečtu, ale nebudu se k němu vracet tak často, jak k ostatním Kulhánkovým knihám. Stále je to ale Jiří Kulhánek, takže méně než 4* to nebudou...“... celý text
— lennyd

Studené světlo hvězd

„Audiokniha. Nie som tak úplne fanúšička sci-fi a poviedkových kníh už vôbec nie. Takže ma milo prekvapilo, ako ma táto knižka pohltila. Poviedky rôzneho rozsahu z hlbín vesmíru. Strety s mimozemskými civilizáciami. Skvelo vypointované. Tieto boli pre mňa naj: Pláž, Bestie, To, co milovalo Arthura Brookse, Lovci vraků, Zahrada slepců, Kam plují harmy. Vrelo odporúčam.“... celý text
— Kaduri

Pohodlné lži

„Kapitoly sú písané v -er forme a prerozprávané z pohľadu všetkých spomínaných postáv. Viac by mi vyhovovalo, keby sa autorka zamerala na lepšie vykreslenie charakterových vlastností postáv. Nevedela som si k nim vytvoriť žiadny vzťah, necítila som sympatie ani antipatie, nevedela som sa stotožniť s ich konaním. Autorka sa venovala opisom situácií, ktoré neboli v deji dôležité a rušili ma od čítania a uberali na čtivosti. Celkovo knihu hodnotím ako nenáročný príbeh zo života. Kladne hodnotím hlavne tému knihy a to, že bol prerozprávaný z pohľadu každej postavy. Autorka v ňom rozoberá problémy a situácie, s ktorými sa stretáva väčšina čitateľov v bežnom živote - napr. podvádzanie vo vzťahu, problémy s dôverou, sklamanie, odpustenie, materstvo... Po obsahovej stránke ma príbeh veľmi nenadchol, nesadol mi štýl autorkinho písania a chýbalo mi tam niečo viac, čo by vo mne vyvolalo emócie. @bibliophile_patricia“... celý text
— patricia8137

Daisy Jones & The Six

„V prvom rade som bola prekvapená z formy rozprávania, autorka napísala príbeh vo forme rozhovorov. Vďaka tomu mala každá postava priestor na prerozprávanie svojho príbehu, pohľadu na situácie, odhalili svoje emócie, myšlienky. Zo začiatku príbeh pekne odsýpal, ale musím sa priznať, že niektoré časti boli pre mňa nezáživné a v druhej polovici som sa pristihla, že sa musím do čítania nútiť. Aj v tomto prípade som autorke už od prvých strán uverila, že čítam o skutočnej speváčke a skupine. Páčilo sa mi, ako ma autorka preniesla do obdobia 70.rokov a autenticky mi priblížila hudobný svet a jeho temné stránky. Kladne hodnotím originálnu formu rozprávania, tému, prostredie, postavy a celkovú atmosféru príbehu. Bohužiaľ, po obsahovej stránke ma príbeh sklamal, chýbalo mi tam niečo viac, čo by vo mne vyvolalo emócie. Na záver by som chcela vyzdvihnúť texty piesní z albumu Aurora (slovenský preklad aj anglický prepis). @bibliophile_patricia“... celý text
— patricia8137

Pátá čtvrtina (13 povídek)

„13 povídek od Mistra hororů... některé byly takový průměr a jiné zase byly lepší (za mě: Lituji, voláte správně {ve formě scénáře}; Crouch End; Doktorův případ) ...“... celý text
— Ronnie68

Dům na samotě

„,,Jsou pouta, která mají větší cenu než jiná." Paní Klevisová si mě svými příběhy rozhodně připoutala. Tentokrát nabídla dva zločiny v jednom. Středočeská vesnice v okolí Berouna, koňské stáje, sousedské šuškandy, vztahové trojúhelníky a .... Prachy, prachy, prachy. To bylo tenkrát, když do vesnice zavítal sériový vrah s přezdívkou Kadeřník. Hodně psychologické, úvahové, se stupňujícím se napětím a několika kostlivci ve skříních. Bohužel pár kostlivců ve skříni zůstalo. Škoda. ,,Budoucnost začíná být důležitá až ve chvíli, kdy se stává přítomností." A já tedy doufám, že se další romány paní Klevisové stanou v budoucnosti naší přítomností.“... celý text
— evelýny

Návrat nežádoucí

„Hodně čtivá knížka, která mě úplně pohltila. Ať mám taky něco z doby po válce. Opravdu krásná knížka“
— Petradvorakova2

Vodník

„No, já nevím. Přestože většina komentářů knihu chválí, já dávám 2,5 hvězdy s odřenýma ušima. Námět dobrý a stačilo málo a celé dílo by bylo mnohem napínavější, nechci použít v tomto případě termín akčnější. Po přečtení jsem si říkal, že by z toho šla udělat kvalitní detektivka ve stylu již historické postavy detektiva Kalaše v podání Rudolfa Hrušínského, bez ohledu na dobu vzniku. Poněkud nechápu autorku, proč používá tak excentrická příjmení? Jako by se bála nějakého vola, že ji bude popotahovat za GDPR. Ale k tomu stačí jediná věta o fiktivních postavách a podobnosti čistě náhodné. Nicméně příjmení jako Skuhravec, Blahoslavová, Štípalová, Krkavec nebo dokonce Kazimour, to je tedy síla. Ti vyšetřovatelé taky žádný extra přebor. Jeden přemýšlí spíše jenom rukama (ale to jak víme, se u sboru občas stává i ve skutečnosti). Poněkud nechápu to zarputilé zamítání teorií Emy, kamarádky jednoho, bývalé lásky druhého. Už jen kdyby jako kamarádi měli pohnout kostrou. V příběhu je dost nelogických kiksů, kdy markant jako dům přehlédnou a mikroskopickou nepodstatnost pitvají dlouhé hodiny. Třeba telefonát ze zahraničí bez jakéhokoliv ověřování pravosti... Jak říkám, ten základ je kvalitní, chvílemi opravdu na úrovni, kdy by člověk nerad odcházel, jen to zpracovat celkově lépe, aby to neposkakovalo kvalitativně jako sinusoida. Škoda, když chybí tak málo. Podobně mému názoru se vyjádřil třeba HaHa11 nebo Lenoulinka, Aleš.R má taky svým způsobem pravdu (samozřejmě pravdu dle mého soukroméno názoru, kterou nikomu nevnucuji). Řada lidí si pochvaluje, že zde netečou potoky krve. Ano, je to klasická česká detektivka nikoliv thriller. To škatulkování je někdy na závadu. On i potůček červené tekutiny může nadělat dostatek hrůzy v hlavince čtenáře.“... celý text
— Tupoun

Eliška Rebelka

„Knížka se dceři moc líbila. Začala sice číst od třetího dílu zpětně k prvnímu, ale vůbec to nevadí. Všechny tři knihy mají krásné ilustrace, pěkně se čtou, velikost i styl písma je ideální a obsahově zaujmou malého čtenáře. Těšíme se, jestli přibude letos další díl s novým dobrodružstvím.“... celý text
— levánoha

Napsáno perem

„Knížka mě od začátku až do konce moc bavila-čtivé,poutavé,Připomnělo mi to knihu-Prach,popel a dým.Tajemství a osudy lidí-moc zajímavé“
— vladka200

Hospodyně

„Precteno v podstate za par hodin. Kratke kapitoly a svizni dej. Tak nejak jsem tusila, ze ne vse je tak, jak se zda. Ale ani jednu postavu jsem si neoblibila. Presto se mi kniha libila.“... celý text
— Ticiana

Tahle země není pro starý

„Mě se kniha nelíbila. Námět, jak byla psaná. Asi to není můj styl.“
— Kanimůra2

Spolčení ničemů

„Autor se s tím nepáře. Sérioví vrazi po celém světě tvoří někým organizovanou skupinu. A zabíjejí obzvlášť brutálně. Skupina vyšetřovatelů nespí a nejednou se ocitne tváří v tvář konci.“... celý text
— Janadvorackova

Ztráta spojení

„Martha opět nezklamala“
— aliencz

Oslněni světlem

„Stejně jako panCHLEBA, i já mám pocit, že jsem asi četla nějaké jiné vydání či co. Tuto knihu jsem si pořídila na radu Jozefa Kariky (byl to jeho tip z roku 2021), ale i když jsem na konci asi pochopila, proč ji doporučil, u mě žádný dojem nevyvolala. S Karikovým dílem je totiž absolutně nesrovnatelná. Navíc, děj si čtenář musí doslova "lovit" z rozbouřených vln emocí a pocitů hlavního hrdiny a i tak se sem tam ztratí... Asi by to bylo výborné čtení pro psychology a psychiatry, ale já mám holt jinou kvalifikaci. Takže ruku na srdce - z této knihy ve mně mnoho neulpělo. A to se mi při čtení nestalo už drahnou řádku let.“... celý text
— raphelia

151 dní po evropských stezkách: Dobrodružství holky s bucket listem

„Lucie Kutrová je česká cestovatelka, zdolala Pacifickou hřebenovku a několik dalších trailů v Česku i zahraničí. Právě o jejích tipech na Evropské traily je tato její druhá kniha. Od prvních stran je text svižný a vtipný. Lucka vše popisuje s vtipem a humorem ji vlastním a zároveň svými výšlapy na hory, cestováním a životními lekcemi, kterými si prošla inspiruje čtenáře v každém řádku. Máte chuť vyrazit na hory taky. Hned teď! A když ne na hory, tak aspoň na dlouhou procházku, třeba právě s vašim čtyřnohým parťákem stejně jako ona. Čímž se dostáváme k Marvelovi. Marvel je ten chlupatý husky, který věrně doprovází Lucku na jejích cestách. Je s ní při výšlapech na vrcholy, zdolává jeden kopec za druhým, pár denní výlety a je její oporou i v těch těžších nelehkých chvílích, které si pro nás život připraví, aniž bychom s tím počítali. 151 dní po evropských stezkách v sobě skrývá několik tipů na traily právě tady u nás v Evropě, v sousedním zemích, ale i u nás doma v Česku pár hodin od domu. Každý nový trail je uveden odstavcem s přípravami, pak popisem co se každý den dělo a nakonec je i prakticky shrnuto kolik takový třeba týdenní trail Lucku s její společníky stál a je to dostupnější dovolená, než bychom si třeba mysleli. Navíc v krásné přírodě. A ty výhledy na fotkách, které v knize jsou, to je prostě čirá nádhera. Velmi inspirativní slečna s chlupatým parťákem Marvelem, kteří vám díky této knize vykouzlí nejeden úsměv na tváři, nabídnou vám i pár věcí k přemýšlení a hlavně vás namotivují zvednou zadek a vyrazit ven!“... celý text
— kniznistranky

Čajová dívka z Kolibříkové ulice

„Krásně se četlo a zase jsem si rozšířila obzory..“
— Indianka71

Dobrodružství v Bruselu

„Taky jsem tuto knihu přehazovala v knihovně, ale po tolika letech jsem si ji přečetla a zjistila jsem, že ač je to detektivka s dobrým koncem, žádné střílení, ale rozum a logika tak je to velmi čtená a působivá kniha“... celý text
— maryzka

Skrýt reklamy